// Profipravo.cz / Družstvo

Družstvo

23.10.2017 00:02

Aktivní legitimace k podání žaloby o vyloučení družstevního podílu z exekuce

Družstvo není aktivně legitimováno k podání žaloby o vyloučení družstevního podílu povinného (člena družstva) z exekuce.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 3746/2016, ze dne 1. 8. 2017


27.01.2017 00:00

ÚS: Posouzení vzniku členství v bytovém družstvu

Závěr zastávaný obecnými soudy o nezbytné účasti zájemce o členství v družstvu na jeho ustavující schůzi neměl oporu v normách obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb., regulujících založení družstva, a pokud tuto podmínku soudy bezpodmínečně vyžadovaly, zasáhly do práva na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3701/15, ze dne 10. 1. 2017


18.01.2017 00:02

Rozšíření návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze

I. Nárok na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze družstva samotným zpětvzetím návrhu nezaniká (zpětvzetí samo o sobě nebrání tomu, aby navrhovatel uplatnil obsahově shodný nárok znovu). Nelze však pominout, že právo dovolat se neplatnosti usnesení je časově omezeno roční (objektivní), resp. tříměsíční (subjektivní) lhůtou (§ 663 odst. 1 z. o. k. ve spojení s § 259 o. z.), po jejímž marném uplynutí právo osob vypočtených v § 663 odst. 1 z. o. k. dovolat se vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze zaniká.

Z uvedeného plyne, že napadne-li navrhovatel platnost (relativně samostatné) části usnesení členské schůze, nemůže po uplynutí prekluzivních lhůt upravených v § 663 odst. 1 z. o. k. a § 259 o. z. úspěšně podat návrh na vyslovení neplatnosti jiných (relativně samostatných) částí (byť totožného) usnesení. Jestliže tedy navrhovatel vezme svůj návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze zčásti nebo zcela zpět a teprve po uplynutí zákonných lhůt se rozhodne uplatnit jej (ve zpětvzatém rozsahu) znovu, je na místě jeho opětovný návrh zamítnout pro nedostatek aktivní věcné legitimace (neboť jeho právo dovolat se neplatnosti této části usnesení členské schůze zaniklo v důsledku prekluze).

II. V projednávané věci je tvrzeným důvodem neplatnosti části napadeného usnesení členské schůze skutečnost, že mění stanovy do podoby, v níž jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona. Za těchto okolností nelze hovořit o neplatnosti dotčené části napadeného usnesení členské schůze, neboť mění-li napadené usnesení členské schůze stanovy takovým způsobem, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, je na místě na takové usnesení (resp. jeho část) hledět, jako by nebylo přijato (§ 245 o. z. ve spojení s § 45 odst. 1 z. o. k.).

V řízení o vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze družstva přitom rozhodne soud i bez návrhu o tom, že o usnesení členské schůze nejde, hledí-li se na něj, jako by nebylo přijato (§ 90 odst. 2 z. ř. s.). Rozhodnutí o tom, že o usnesení členské schůze nejde, lze vydat také tehdy, bylo-li právo na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze uplatněno po marném uplynutí lhůt k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze. Lze-li se po marném uplynutí lhůt k uplatnění nároku na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze účinně domáhat vyslovení, že se na napadené usnesení členské schůze hledí, jako by nebylo přijato, nic navrhovateli nebrání, aby tento nárok uplatnil znovu poté, kdy jej vzal (celý, či z části) zpět.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1817/2016, ze dne 26. 10. 2016


06.12.2016 00:01

Výpočet transformačního podílu podle zák. č. 42/1992 Sb.

Pro použití zákonného kritéria vymezeného ustanovením § 17 písm. a) zákona č. 42/1992 Sb. v transformačním projektu družstva je určující (co do rozdělení čistého jmění družstva v transformačním projektu na majetkové podíly) výměra veškeré půdy, kterou družstvo převzalo nebo užívalo ke dni účinnosti zákona č. 162/1990 Sb., nebo kterou užívá, nikoli výměra jen té půdy, kterou družstvo převzalo nebo užívalo ke dni účinnosti zákona č. 162/1990 Sb., nebo kterou užívá jako půdu oprávněných osob.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2776/2014, ze dne 30. 9. 2016


15.09.2016 00:01

Svolání členské schůze družstva podle § 239 odst. 3 obch. zák.

Oprávnění členů družstva pověřit jimi zvolenou osobu svoláním členské schůze podle § 239 odst. 3 věty druhé obch. zák. vznikalo i v případech, kdy představenstvo (předseda družstva) sice svolalo členskou schůzi tak, aby se konala do 40 dnů od doručení žádosti o její svolání, a zařadilo na program jejího jednání záležitost, pro kterou členové o její svolání požádali, ale svým jednáním v průběhu členské schůze zmařilo věcné projednání požadované záležitosti zařazené do programu.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3188/2015, ze dne 22. 6. 2016


09.06.2016 00:01

Výstraha daná členovi družstva před vyloučením dle § 231 odst. 4 obch. zák.

Je-li ve výstraze ve smyslu § 231 odst. 4 věty první obch. zák. zřetelný odkaz na úpravu vyloučení z družstva, obsaženou ve stanovách družstva (jež jsou pro členy družstva závazné), jsou tím konkrétně označeny následky, které jsou s porušováním členské povinnosti spojeny (tj. vyloučení z družstva), ve smyslu R 91/2011.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 191/2016, ze dne 23. 3. 2016


18.04.2016 00:02

Ujednání stanov družstva vyžadující úředně ověřené podpisy

Na ujednání stanov družstva předepisující písemnou formu dohody o převodu členského podílu, resp. vyžadující (úředně) ověřené podpisy, je nezbytné nahlížet jako na dohodu o formě právního úkonu (dohody o převodu členského podílu).

Z toho plyne, že převádí-li členové družstva členský podíl mezi sebou, aniž by dohoda o převodu naplňovala požadavky, které jsou na její formu kladeny (nad rámec zákona) stanovami, je dohoda o převodu členského podílu relativně neplatná podle § 40, resp. § 40a obč. zák. 1964, neboť nebyla uzavřena ve formě, jíž vyžaduje (předchozí) dohoda účastníků (stanovy). To platí rovněž pro převody členského podílu na osoby, které dosud nejsou členy družstva.

Objektivní nejistota ohledně toho, kdo je členem družstva, bezprostředně zasahuje do jeho vnitřních poměrů (družstvo je případnou neplatností dohody o převodu členského podílu dotčeno), a proto i družstvu přísluší oprávnění se relativní neplatnosti dohody dovolat.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1294/2015, ze dne 10. 2. 2016


04.01.2016 00:01

Dohoda o změně obsahu závazku z vypořádacího podílu v družstvu

V družstvu se vypořádací podíl uhrazuje zásadně v penězích. Zákonnou výjimkou z peněžitého vypořádání jsou případy, v nichž vklad bývalého člena spočíval zcela nebo zčásti v převodu vlastnického práva k nemovitosti. Připouštějí-li to stanovy, může za těchto okolností bývalý člen namísto úhrady vypořádacího podílu v penězích žádat, aby mu byla vložená nemovitost vrácena. Tímto způsobem však bývalý člen smí žádat o vrácení pouze té (totožné) nemovitosti, kterou do základního kapitálu družstva jako svůj členský vklad vložil; družstvo není povinno vydat bývalému členovi jinou nemovitost.

Změnu způsobu plnění však může založit dohoda družstva s jeho bývalým členem. Souhlasí-li družstvo i bývalý člen s tím, že závazek družstva uhradit vypořádací podíl v penězích se mění, či ruší, respektive nahrazuje závazkem novým (např. vydáním nemovitosti), jde o dohodu, která § 234 odst. 1 větě druhé obch. zák. neodporuje. Dohodnou-li se obě strany, že vypořádací podíl nebude uhrazen v penězích, nýbrž že družstvo bývalému členu vydá nemovitost, jde o změnu v obsahu dosavadního závazku, kterou zákon zásadně připouští.

Platí však (a potud je autonomie vůle stran omezena), že změna obsahu závazku z vypořádacího podílu nesmí být činěna na úkor majetku družstva. Proto je při změně obsahu závazku z nároku na vypořádací podíl rovněž nezbytné respektovat zásadu (vyjádřenou i v § 234 odst. 1 větu třetí obch. zák.), podle níž zaváže-li se družstvo k vydání nemovitosti, jejíž hodnota převyšuje hodnotu vypořádacího podílu, vznikne bývalému členovi (zákonná) povinnost uhradit družstvu rozdíl v penězích.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 954/2015, ze dne 27. 10. 2015


14.09.2015 00:01

Odchylka od zákonné lhůty splatnosti vypořádacího podílu v družstvu

Určují-li stanovy družstva delší než zákonnou lhůtu splatnosti vypořádacího podílu, musí být délka takové lhůty vždy odůvodněna pouze objektivními (byť třeba specifickými) poměry družstva (např. způsobem jeho hospodaření) a nesmí přesáhnout dobu, po kterou tyto poměry neumožňují družstvu vypořádací podíl dosavadnímu členovi vyplatit, aniž by byla ohrožena existence či řádné fungování družstva.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 5272/2014, ze dne 23. 6. 2015


04.08.2015 00:01

Obnovení členství v družstvu po zastavení exekuce

Ani v případech zrušení exekučního příkazu či provedení exekuce (s výjimkou případů, kdy byla vymáhaná povinnost splněna z prostředků získaných postižením podílu či členských práv a povinností), není nezbytné trvat pro účely obnovení účasti ve společnosti či členství v družstvu na požadavku (formálního) zastavení exekuce. Termín „zastavení exekuce“ obsažený v § 231 odst. 2 obch. zák. je třeba vykládat tak, že kromě zastavení exekuce podle § 55 a násl. exekučního řádu, respektive § 268 a násl. o. s. ř., zahrnuje též další způsoby zániku účinků exekučního příkazu postihujícího členská práva a povinnosti člena družstva (včetně zrušení exekučního příkazu či provedení exekuce); výjimkou jsou případy, v nichž byla vymáhaná povinnost splněna z prostředků získaných postižením členských práv a povinnosti. K obnovení účasti pak dochází bez dalšího již v okamžiku zániku účinků exekučního příkazu, jímž byly členská práva a povinnosti postiženy.

K tomu pak dlužno podotknout, že zánik účinků exekučního příkazu (resp. provedení exekuce), je zpravidla možné prokázat oznámením soudního exekutora o skončení exekuce dle § 46 odst. 7 exekučního řádu (s účinností od 1. ledna 2013 dle § 46 odst. 8 exekučního řádu).

Nadále přitom platí, že pokud družstvo vypořádací podíl již vyplatilo, musí jej povinný do 2 měsíců od zániku účinků exekučního příkazu, který členská práva a povinnosti postihl, nahradit, jinak k obnovení jeho účasti nedojde.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 2827/2012, ze dne 20. 5. 2015


25.11.2014 00:02

Rozhodnutí o vyloučení člena z bytového družstva pro neplacení nájemného

Již dříve judikatura dovodila, že účelem úpravy vyloučení člena z družstva je chránit družstvo před opakovaným či závažným porušováním členských povinností členem družstva. Z § 56a odst. 2 a § 260 obch. zák. pak vyplývá, že této možnosti družstvo nesmí zneužívat. Takovým zneužitím by mohlo být i rozhodnutí o vyloučení člena za nevýznamné porušení povinností či využití postupu podle § 231 odst. 4 obch. zák. v případech, kdy existuje adekvátnější (přiměřenější) podstatně účinnější způsob, kterým může družstvo zajistit dodržování povinností člena družstva. Vždy je ale třeba vážit zásah do poměrů obou zúčastněných stran, tj. družstva i dotčeného člena.

Rozhodnutí o vyloučení člena z bytového družstva pro neplacení nájemného a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním družstevního bytu musí obsahovat přesnou specifikaci dluhu (zpravidla včetně uvedení období, za něž dluh vznikl, a výše dlužné částky) i proto, aby bylo možno posoudit, zda je vyloučení člena z družstva přiměřenou sankcí za porušení členských povinností.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1155/2013, ze dne 22. 10. 2014


22.09.2014 00:02

Přechod práva nájmu družstevního bytu při převodu členského podílu

I. Na základě dohody uzavřené podle § 230 obch. zák. na nabyvatele přechází též práva a povinnosti vyplývající z dosavadního nájemního vztahu (právo nájmu družstevního bytu), jestliže to jejich povaha umožňuje; daný nájemní vztah nezaniká, ale na místo nájemce do něj vstupuje nabyvatel členského podílu.

II. Při převodu členského podílu na nabyvatele přechází členská práva a povinnosti v tom „stavu“, v jakém se „nacházejí“ ke dni účinnosti dohody uzavřené podle § 230 obch. zák. Právní postavení nabyvatele ve vztahu k družstvu je zásadně stejné, jaké bylo právní postavení jeho předchůdce.

Promítnuto do poměrů projednávané věci to znamená, že převedla-li H. K. svá členská práva a povinnosti v družstvu na navrhovatele po doručení výpovědi z nájmu bytu (v průběhu výpovědní doby), nabyl navrhovatel práva vztahující se k bytu „zatížená“ výpovědí. Jinak řečeno, účinky výpovědi se vztahují též na navrhovatele, přestože její důvody sám nezavinil, a mají stejný vliv na trvání nájemního vztahu, jako kdyby ke změně v osobě nájemce vůbec nedošlo.

III. Hmotněprávní závěr, podle něhož v důsledku převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu přechází na jejich nabyvatele též práva a povinnosti vyplývající z dosavadního nájemního vztahu (právo nájmu družstevního bytu), s sebou přináší i odpovídající závěr procesní. Má-li být s členstvím v družstvu spojen i nájem družstevního bytu (nejde-li tedy o tzv. „nebydlícího člena“ bytového družstva), nelze rozhodnutí o určení členství odtrhnout od rozhodnutí o určení nájemního vztahu. V tomto případě tak jde o situaci, kdy z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky a soud je oprávněn návrhy účastníků překročit (§ 153 odst. 2 o. s. ř.).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 1147/2012, ze dne 10. 9. 2014


17.04.2014 00:02

K nicotnosti rozhodnutí o vyloučení z družstva

Nicotnost rozhodnutí, způsobenou tím, že valná hromada přijala rozhodnutí, jež nenáleží do její působnosti, a které proto nemá právní účinky, je možné vyslovit (tuto otázku řešit jako předběžnou) i v jiném soudním řízení než v řízení o určení neplatnosti rozhodnutí takové valné hromady nebo v rejstříkovém řízení. Uvedený závěr se obdobně prosadí i v poměrech družstva při výkladu § 231 odst. 5 obch. zák. Lhůty pro uplatnění práva na soudní přezkum platnosti rozhodnutí o vyloučení z družstva, obsažené v uvedeném ustanovení, se proto na posouzení nicotnosti takového rozhodnutí nevztahují.

V projednávané věci stanovy družstva svěřují rozhodnutí o vyloučení z družstva do působnosti předsedy družstva; rozhodovala-li o něm členská schůze, přijala rozhodnutí, jež nenáleží do její působnosti.

Zhojení nicotnosti za použití analogického užití právní úpravy veřejnoprávního institutu nadřízeného správního orgánu, jak se jej pokouší konstruovat dovolatel, není v obchodním právu coby soukromoprávním odvětví ovládaném zcela odlišnými principy a zásadami možné. Ačkoli je členská schůze nejvyšším orgánem družstva, není orgánem nadřízeným ostatním orgánům družstva; ustanovení správního řádu o nadřízeném správním orgánu není možné na poměry orgánů soukromoprávní korporace aplikovat ani analogicky.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3656/2012, ze dne 20. 3. 2014


17.04.2014 00:00

K atrakci působnosti členskou schůzí družstva

Postup členské schůze, jež si vyhrazuje k rozhodnutí určitou otázku podle § 239 odst. 5 in fine obch. zák., musí být dvoufázový: nejprve dojde samostatným rozhodnutím členské schůze k vyhrazení si potřebné působnosti a až poté může členská schůze dalším rozhodnutím rozhodovat o atrahované otázce.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3656/2012, ze dne 20. 3. 2014


17.03.2014 00:01

Výše nedělitelného fondu družstva dle § 235 obch. zák.

Ustanovení § 235 obch. zák. stanoví pouze minimální výši nedělitelného fondu, a jeho další doplňování nad zákonný limit je obecně v dispozici družstva.

Jestliže však stanovy družstva určují výši nedělitelného fondu družstva pevnou částkou, není členská schůze oprávněna rozhodnout o převodu zisku do nedělitelného fondu nad tuto částku.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2479/2013, ze dne 20. 2. 2014


17.03.2014 00:00

Stanovení výše vypořádacího podílu člena družstva

Určují-li posuzované stanovy družstva, že pro stanovení výše vypořádacího podílu je rozhodný „stav čistého obchodního jmění družstva podle účetní závěrky za rok, v němž členství zaniklo“, jde v projednávané věci o majetkový stav družstva k 31. prosinci 2002, neboť k tomuto datu bylo družstvo dle zákona a stanov povinno sestavit řádnou účetní závěrku.

Pro určení částky, z níž se vypočítává vypořádací podíl navrhovatele, jsou zde tak rozhodující údaje uvedené v účetní závěrce k 31. prosinci 2002; ke skutečnostem, nastalým poté, nelze přihlížet. Z časového hlediska již nelze přihlédnout k rozhodnutí členské schůze o převodu zisku za rok 2002 do nedělitelného fondu, neboť toto bylo přijato (až) 28. dubna 2003, tedy v době, která již není pro určení výše vypořádacího podílu navrhovatele rozhodná. Zpětná účinnost rozhodnutí členské schůze je přitom vyloučena.

Jinak řečeno, k přídělu do nedělitelného fondu v projednávané věci lze přihlížet pouze tehdy, byl-li zisk družstva převeden do nedělitelného fondu již k 31. prosinci 2002 (jedině tehdy mohl být v tomto fondu také účetně vykazován); pozdější doplnění nedělitelného fondu je pro účely stanovení vypořádacího podílu navrhovatele, jehož členství v družstvu zaniklo v roce 2002, bez významu.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2479/2013, ze dne 20. 2. 2014


05.03.2014 00:02

Nabytí členského podílu v bytovém družstvu od nevlastníka

Ani členský podíl v družstvu (včetně družstva bytového) nebylo v režimu právní úpravy účinné do 31. prosince 2013 možné nabýt od nevlastníka. Absenci právního titulu převodce nemůže nahradit (zhojit) ani případná dobrá víra nabyvatele a s ní spojená oprávněná držba členského podílu.

Poukaz dovolatele na nález Ústavního soudu ze dne 11. května 2011, sp. zn. II. ÚS 165/2011 není přiléhavý. V odkazované věci se Ústavní soud zabýval ochranou dobré víry v souvislosti s neplatností zajišťovacího převodu práva sjednaného ve formě kupní smlouvy o prodeji nemovité věci. Členský podíl (v režimu právní úpravy účinné do 31. prosince 2013) naproti tomu není věcí v právním smyslu, ale představuje souhrn práv a povinností člena v družstvu.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2080/2012, ze dne 28. 1. 2014


05.03.2014 00:00

K vydržení členského podílu v bytovém družstvu

Proto, aby držitel mohl členský podíl v družstvu vydržet, musel být v dobré víře, že podíl řádně nabyl, a musel se chopit všech práv a povinností spojených s členstvím v družstvu. K tomu, aby mohlo dojít k vydržení členského podílu v bytovém družstvu, se musí držitel chopit jak individuálních práv a povinností určených stanovami vztahujících se ke konkrétnímu bytu (včetně práva nájmu bytu), tak práv, která příslušejí každému členu družstva a nepřipínají se ke konkrétnímu bytu či nebytovému prostoru.

Nelze v posuzované věci přitom pominout, že skutečnosti, na kterých založil svůj závěr o dobré víře nabyvatele soud prvního stupně, nejsou pro závěr o dobré víře nabyvatele dostatečné. To, že převodce neinformoval nabyvatele o tom, jak a od koho členský podíl nabyl, a že nabyvatel členský podíl nabyl prostřednictvím realitní kanceláře za přiměřenou cenu, samo o sobě dobrou víru nabyvatele založit nemůže. Pro posouzení otázky, zda nabyvatel byl při nabytí členského podílu v družstvu v dobré víře, bude rozhodné zejména to, zda nabyvatel vycházel ze zápisu v seznamu členů družstva svědčícího pro převodce (v případě, že se s ním seznámil) a zda byl i on sám následně zapsán do seznamu členů družstva.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2080/2012, ze dne 28. 1. 2014


31.10.2013 00:00

Návrh na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze družstva

I. Člen družstva je k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze podle § 242 obch. zák. aktivně věcně legitimován pouze v rozsahu důvodů, které určitým a srozumitelným způsobem specifikoval ve včasně podané námitce.

II. Doslovným zněním žalobního návrhu soud není vázán. Nebylo proto porušením § 153 odst. 2 o. s. ř., jestliže odvolací soud použitím jiných slov přesněji identifikoval usnesení členské schůze družstva, vyslovení jehož neplatnosti se navrhovatelka určitým a srozumitelným petitem domáhala.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2281/2013, ze dne 25. 9. 2013


21.10.2013 00:02

K vyloučení člena družstva rozhodnutím shromáždění delegátů

V případech, ve kterých o vyloučení člena družstva rozhodovalo shromáždění delegátů, není z povahy věci možné tříměsíční lhůtu pro uplatnění práva k napadení tohoto rozhodnutí postupem podle § 231 odst. 5 obch. zák. počítat objektivně (ode dne konání shromáždění delegátů), ale je nezbytné počátek jejího běhu stanovit subjektivně. Tříměsíční lhůta pro uplatnění práva na soudní přezkum rozhodnutí o vyloučení proto v případech, kdy o vyloučení rozhodovalo shromáždění delegátů, běží (až) ode dne, kdy se člen mohl dozvědět o jeho konání. Podmínka nikoli řádného svolání se v této situaci neuplatní.

V praxi přitom nebude neobvyklé, že člen družstva, o jehož vyloučení shromáždění delegátů rozhodovalo, se o jeho konání dozví až z doručení rozhodnutí shromáždění delegátů. Z toho plyne i požadavek, aby družstvo s oznámením toho, s jakým výsledkem shromáždění delegátů o vyloučení rozhodlo, neotálelo a přistoupilo k němu bezodkladně.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3562/2011, ze dne 26. 9. 2013


< strana 1 / 9 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů


Články