// Profipravo.cz / Nájem bytu

Nájem bytu

13.03.2017 00:02

Obnovení nájemní smlouvy při skončení nájmu na dobu neurčitou

K obnovení nájemní smlouvy podle § 2230 odst. 1 o. z. může dojít jen v případě, že jde o nájem na dobu určitou, který skončil uplynutím sjednané doby nájmu.

V případě, že nájem skončil jinak (dohodou, výpovědí – po uplynutí výpovědní doby, atd.), se ustanovení § 2230 odst. 1 o. z. neuplatní, a i v případě, kdy pronajímatel nevyzve nájemce ve lhůtě stanovené v § 2230 odst. 1 o. z. (a v případě nájmu bytu ve lhůtě stanovené v § 2285 o. z.) k vrácení věci, k obnovení nájmu nedojde.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4354/2016, ze dne 12. 12. 2016


13.02.2017 00:01

Výpověď z nájmu bytu podle § 2288 odst. 2 písm. a/ o. z.

Ustanovení § 2288 odst. 2 písm. a/ o. z. je třeba vykládat tak, že má-li být byt, jehož nájem je vypovídán, užíván pronajímatelem, je výpovědní důvod podle citovaného ustanovení naplněn bez dalšího; jen v případě, má-li být byt užíván pronajímatelovým manželem, který hodlá opustit rodinnou domácnost, musí pronajímatel doložit, že byl podán návrh na rozvod manželství nebo manželství bylo již rozvedeno.

Ve výpovědi dané nájemci z důvodu podle § 2288 odst. 2 písm. a/ o. z. stačí uvést, že byt, jehož nájem je vypovídán, chce využít k bydlení pro sebe pronajímatel. Je pak na nájemci, který s výpovědí nájmu bytu nesouhlasí, aby v řízení o žalobě na neoprávněnost výpovědi podle 2290 o. z. tvrdil a prokázal okolnosti, jimiž existenci uplatněného výpovědního důvodu vyvrátí. V daném případě půjde o takové (konkrétní) okolnosti, z nichž bude možné usoudit, že prohlášení pronajímatele o záměru (vůli) využít byt pro sebe (k vlastnímu bydlení) není pravdivé. S ohledem na to, že proklamovaný záměr pronajímatele představuje ryze subjektivní skutečnost, jejíž existenci lze vyvrátit jen obtížně, poskytuje nájemci dodatečnou ochranu před zneužitím výpovědi dané (nejen) z tohoto důvodu právní úprava obsažená v ustanovení § 2289 o. z.

Na neexistenci uplatněného výpovědního důvodu lze usoudit i zpětně (k okamžiku doručení výpovědi) též z následného jednání pronajímatele, je-li v přímém logickém rozporu s tím, jakou vůli deklaroval ve výpovědi z nájmu bytu coby výpovědní důvod. Je přitom evidentní, že s proklamovanou vůlí pronajímatele využít byt pro sebe (pro vlastní bydlení) se neslučuje, vyvíjí-li vzápětí aktivitu směřující k prodeji (zpeněžení) bytu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1454/2016, ze dne 22. 11. 2016


23.01.2017 00:02

Řízení o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu po 1. 1. 2014

V řízení o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, která byla nájemci dána za účinnosti obč. zák., tedy do 31. 12. 2013, avšak žaloba byla podána až za účinnosti o. z., soud postupuje podle obč. zák.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2453/2015, ze dne 20. 10. 2016


02.01.2017 00:02

Ochrana „poctivého nájemce“ podle ustanovení § 2238 o. z.

Ustanovení § 2238 o. z. lze použít i na nájemní vztah, který měl vzniknout před 1. 1. 2014. S ohledem na principy nepravé retroaktivity může být toto ustanovení aplikováno až po účinnosti o. z., což znamená, že podmínky v něm stanovené pro ochranu „poctivého nájemce“ musí být splněny po 1. 1. 2014. Uživatel bytu tedy v takovém případě může být považován za řádného nájemce ve smyslu § 2238 o. z. jen tehdy, jestliže byt užíval alespoň tři roky v dobré víře, že je jeho nájemcem a zároveň jeho dobrá víra trvala k 1. 1. 2014.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1236/2015, ze dne 20. 9. 2016


28.11.2016 00:00

Smluvní pokuta sjednaná pro případ prodlení s platbou nájemného

I když jen okolnost, že v případě prodlení s platbou nájemného vznikne nájemci bytu povinnost zaplatit pronajímateli poplatek z prodlení, nebrání sjednání smluvní pokuty zajišťující rovněž řádné placení nájemného, je třeba při posuzování její přiměřenosti brát na jeho výši zřetel, aby společně tyto sankce nebyly neobvykle, a tedy i nemravně vysoké.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 354/2016, ze dne 23. 8. 2016


04.11.2016 00:05

ÚS: Vznesení námitky promlčení státem

1. Zásada výkonu práv s dobrými mravy v odůvodněných případech dovoluje zmírňovat tvrdost zákona a dává soudci prostor k uplatnění spravedlnosti a také slušnosti. Pojem „dobré mravy“ totiž nelze vykládat pouze jako soubor mravních pravidel užívaných jako korektiv či doplňujících obsahový faktor výkonu subjektivních práv a povinností, ale jako příkaz soudci rozhodovat v souladu s ekvitou, což ve svých důsledcích znamená nastoupení a prosazení cesty nalézání skutečné spravedlnosti. Ústavněprávně je tedy ustanovení § 3 odst. 1 občanského zákoníku jakousi otevřenou „branou“, kterou mohou být do podústavního práva „vpuštěny“ ústavní hodnoty a principy v situacích, kdy výklad zákona vede k nespravedlivým či z ústavního hlediska jinak problematickým a nepřiměřeným důsledkům. Dobré mravy tak mohou a mají napomáhat obecným soudům při hledání ústavně konformního řešení konkrétní projednávané věci.

2. Vznesení námitky promlčení zásadně dobrým mravům neodporuje; mohou však nastat situace, kdy její uplatnění je výrazem zneužití práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil.

3. Specifickou skupinu případů tvoří ty, v nichž byla námitka promlčení vznesena státem. V případě regulace nájmů bytů stát vzdor svým povinnostem i opakovaným apelům ze strany Ústavního soudu na jedné straně prostřednictvím Parlamentu toleroval vznik situace, v níž docházelo k rozsáhlému porušování základních práv, a na straně druhé těmto právům po dlouhou dobu (prostřednictvím soudů) neposkytoval adekvátní ochranu. V důsledku dlouhodobých a trvalých rozporů v judikatuře (i na úrovni Ústavního soudu) přitom bylo fakticky „sázkou do loterie“, zda podaná žaloba bude úspěšná či nikoliv. Tuto situaci lze prizmatem ochrany základních práv vnímat jako selhání státu; v takovém případě ovšem břemeno tohoto selhání v materiálním právním státě musí nést právě stát a nikoliv jednotlivec, který svá práva hájil s dostatečnou péčí.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 2062/14, ze dne 25. 10. 2016


17.08.2016 00:02

Kontrola vyúčtování záloh na plnění poskytovaná s užíváním bytu

Má-li být nájemci bytu umožněna účinná kontrola správnosti vyúčtování služeb, lze mít za splněnou povinnost pronajímatele seznámit ho s doklady, o které se vyúčtování opírá, pouze tehdy, předložil-li mu komplexní soubor veškerých (kompletních) listin týkajících se všech vyúčtovaných služeb a pokrývajících celé zúčtovací období.

V žalobě, jíž se nájemce bytu domáhá po pronajímateli předložení dokladů, ze kterých vycházel při vyúčtování záloh na plnění poskytovaná s užíváním bytu, (a také v následném vyhovujícím rozsudku) nemusí být tyto doklady označeny jednotlivě, nýbrž postačí, jsou-li vymezeny úhrnně údaji, jež umožňují identifikovat soubor uvedených dokladů „jako celek“.

Tomuto požadavku v posuzované věci žalobce dostál již tím, že nezaměnitelně vymezil příslušná vyúčtování, jichž se požadovaný soubor dokladů týká, a to údaji o typu dotčených právních úkonů, o zúčtovacích obdobích, na něž se vztahují, a o bytu, s jehož užíváním bylo spojeno čerpání vyúčtovaných služeb.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1261/2015, ze dne 24. 5. 2016


15.07.2016 00:00

ÚS: K náhradě ve věcech regulace nájemného

I. Náhrada za nucené omezení vlastnického práva podle čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod plnila ve věcech týkajících se regulace nájemného funkci zmírnění omezení vlastnického práva dotčených pronajímatelů, když její rozsah měl být soudem určen tak, aby při jejím poskytnutí bylo možné zásah do vlastnického práva považovat (ve svém celku) za ústavně konformní. Tímto předpokladem byla výše této náhrady rovněž limitována. Její přiznání ve větším rozsahu, než toliko nezbytném pro dosažení jejího účelu, by již šlo nad rámec její ústavní záruky a k jejímu přiznání by mohlo dojít jen na základě příslušného zákona, který by pro takovýto nárok vytvořil právní základ.

II. Není v rozporu s ústavní zárukou podle čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, jestliže se náhrada za nucené omezení vlastnického práva, na kterou vznikl nárok v důsledku regulace nájemného (resp. absence zákonné úpravy jednostranného zvyšování nájemného) v období od 1. ledna 2002 do 31. prosince 2006 nebo v jeho části, přizná nejvýše v takovém rozsahu, který nebude přesahovat rozdíl mezi nájemným, na které by měl dotčený pronajímatel nárok k 1. lednu 2007 podle zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a nájemným, na které měl stěžovatel nárok podle předchozí regulace.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3219/15, ze dne 7. 6. 2016


23.05.2016 00:01

Prodlení s placením záloh na úhradu plnění spojených s užíváním bytu

Pokud nájemci dlužili pronajímateli bytu splatné zálohy na úhradu za plnění spojená s užíváním bytu, vznikl mu ve smyslu § 517 odst. 2 ve spojení s § 697 obč. zák. nárok na poplatek z prodlení z těchto dlužných záloh za dobu od jejich splatnosti do doby, kdy byly zaplaceny, popřípadě kdy měl pronajímatel provést jejich vyúčtování podle nájemní smlouvy. Zaplacení záloh na úhradu plnění spojených s užíváním bytu se pronajímatel bytu nemůže domáhat po datu, kdy mělo dojít k jejich vyúčtování; do té doby vzniklý nárok na poplatek z prodlení z těchto záloh však nezaniká.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1977/2015, ze dne 23. 3. 2016


21.03.2016 00:02

Smlouva o převodu vlastnictví bytové jednotky uzavřená po 1. lednu 2014

I. Ve smlouvě o převodu vlastnictví bytové jednotky uzavřené po 1. lednu 2014 se bytová jednotka vzniklá do 31. prosince 2013 vymezí podle dosavadních předpisů, tj. podle zákona č. 72/1994 Sb., avšak jinak se bude uvedená smlouva, která má povahu obligace, řídit ustanoveními občanského zákoníku (§ 3028 odst. 1, § 3028 odst. 3 a contrario o. z.).

II. Právní úprava obsažená v zákoně č. 89/2012 Sb. již ochranu nájemce nečlení nejprve na jeho právo k přednostnímu nabytí bytu (trvající po dobu šesti měsíců ode dne doručení nabídky) a posléze na předkupní právo (časově omezené, maximálně na dobu dvanácti měsíců ode dne uplynutí původní šestiměsíční lhůty). Ve prospěch nájemce bytu je v ní upravena ochrana ve formě předkupního práva k jednotce při jejím prvním převodu (§ 1187 odst. 1 věta první o. z.), které zanikne, nepřijme-li nájemce nabídku do šesti měsíců od její účinnosti (§ 1187 odst. 1 věta třetí o. z.). Protože takto upravené předkupní právo lze pokládat za právo věcné, opravňuje nájemce k postupu podle § 2144 odst. 1 o. z., tj. opravňuje nájemce jako předkupníka domáhat se vůči nástupci druhé strany (nástupci původního vlastníka jednotky), jenž věc nabyl koupí nebo způsobem postaveným ujednáním o předkupním právu koupi na roveň, aby mu věc za příslušnou úplatu převedl. Zákonodárce zde zakotvuje za podmínek zřízení předkupního práva jako práva věcného zachování předkupního práva předkupníkovi, i když věc nabyl někdo jiný. Důvod nabytí není podstatný, neboť právo předkupníka existuje jak v případě, že tato třetí osoba nabyla věc koupí nebo způsobem, který je postavený na roveň ujednáním o předkupním právu. V tomto rámci tedy může předkupník vyžadovat na vlastníku, aby mu za příslušnou úplatu věc převedl.

Má-li tedy oprávněný nájemce v zákoně upraven způsob, jak se v případě porušení předkupního práva podle § 1187 odst. 1 věty první o. z. domoci vlastnictví jednotky, je vyloučena úvaha o neplatnosti (zdánlivosti) smlouvy porušující jeho předkupní právo k jednotce při jejím prvním převodu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 3862/2015, ze dne 17. 12. 2015


08.02.2016 00:01

Platnost výpovědi z nájmu bytu z důvodu „dvou bytů“ a „neužívání bytu“

I když současná právní úprava výslovně neupravuje výpovědní důvody „dvou bytů“ a „neužívání bytu“, nelze dovodit, že by se staly obsoletními i pro výpovědi, které byly dány podle § 711 odst. 2 písm. c), d) obč. zák. před účinností o. z., a že by tyto výpovědi byly – jen proto – neplatné.

Jestliže dal pronajímatel nájemci výpověď z nájmu bytu do 31. 12. 2013, posoudí se její platnost vždy podle úpravy účinné v době, kdy byl tento právní úkon učiněn. Skutečnost, že současná právní úprava nemá ve výčtu výpovědních důvodů výslovně uvedeny výpovědní důvody „dvou bytů“ a „neužívání bytu“, nemůže být ani důvodem, pro který by mohla být taková výpověď neplatná pro rozpor s dobrými mravy.

Pro posouzení otázky neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, včetně naplněnosti uplatněného výpovědního důvodu, nelze zohlednit změnu právní úpravy.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 801/2015, ze dne 20. 10. 2015


04.11.2015 00:01

Řízení o nároku na určení nájemného z bytu ode dne předcházejícího 1. 1. 2014

Práva a povinnosti vzniklé z existujícího právního vztahu nájmu bytu ještě před účinností zákona č. 89/2012 Sb. se posuzují (ve smyslu § 3074 odst. 1 o. z.) podle dosavadních právních předpisů, tj. v daném případě podle zákona č. 40/1964 Sb., ve znění do 31. prosince 2013 a nelze tudíž na ně aplikovat ani ustanovení § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 453/2013 Sb. V řízení o uplatněném nároku na určení nájemného z bytu již od 26. července 2013 tak lze postupovat jen podle dosavadních právních předpisů, tj. konkrétně podle § 696 obč. zák. (zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do 31. prosince 2013).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2291/2015, ze dne 18. 8. 2015


15.10.2015 00:00

Žaloba na určení nájemného z bytu podle § 696 odst. 2 ObčZ 1964

Podmínkou úspěšnosti žaloby na určení nájemného z bytu podle § 696 odst. 2 obč. zák. není uvedení stejné výše nájemného v hmotněprávním návrhu předcházejícím žalobě a v žalobě (žalobním petitu), podané v případě, kdy nájemce ve lhůtě uvedené v citovaném ustanovení pronajímateli nesdělil, že s navrhovaným zvýšením nájemného souhlasí.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 261/2015, ze dne 21. 4. 2015


14.04.2015 00:02

Uvedení nesprávného data v oznámení o zvýšení nájemného z bytu

Judikatura dovolacího soudu je jednotná v názoru, že neobsahuje-li oznámení o zvýšení nájemného z bytu pozdější datum vzniku povinnosti platit zvýšené nájemné, vzniká tato povinnost nájemci (zásadně) nejdříve uplynutím lhůty uvedené v 3 odst. 6 zákona č. 107/2006 Sb., ve znění do 31. 12. 2012.

Z uvedeného vyplývá, že uvedení (správného) data, od kterého vznikne povinnost platit zvýšené nájemného, není nezbytnou náležitostí oznámení o zvýšení nájemného, jejíž absence by měla za následek neplatnost oznámení, neboť pod situaci, kdy oznámení o zvýšení nájemného neobsahuje pozdější datum, lze logicky zahrnout i situace, kdy oznámení takové datum neobsahuje vůbec či je uvedeno nesprávné (dřívější) datum (tj. datum předcházející uplynutí lhůty stanovené v § 3 odst. 6 zákona č. 107/2006 Sb.). Ve všech těchto případech pak povinnost platit zvýšené nájemné vzniká (ze zákona) uplynutím lhůty stanovené v § 3 odst. 6 zákona č. 107/2006 Sb.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2718/2014, ze dne 21. 1. 2015


09.04.2015 00:03

ÚS: Náklady na odstranění závad bránících řádnému užívání bytu

Vzhledem k tomu, že vlastník bytu, ač prokazatelně seznámený s tím, že byt užívaný nájemcem je třeba uvést do stavu způsobilého řádného užívání, neposkytnul potřebnou součinnost, nájemci nezbylo, než urychleně provést na vlastní náklady nezbytné opravy. Interpretace ustanovení § 691 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, podle níž byl požadavek na jejich uhrazení posouzen jako požadavek nesplňující náležitosti vyrozumění požadované citovaným ustanovením s odůvodněním, že lhůta pro odstranění vad formulovaná slovy „neprodleně“ je neurčitá či nepřiměřená, je zcela nepřiléhavá okolnostem daného případu a vykazuje znaky přepjatého formalismu, který je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti a ve svém důsledku vedl k porušení práva na spravedlivý (řádný) proces.

Porušení práva na spravedlivý (řádný) proces je nutné dovodit i z toho, že odůvodnění napadených rozhodnutí nesplňuje požadavky kladené na řádné odůvodnění rozhodnutí zakotvené v ustanovení § 157 odst. 2 občanského soudního řádu, které má zaručit transparentnost a kontrolovatelnost činnosti soudních orgánů a zamezit potenciální libovůli rozhodování.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2281/14, ze dne 10. 2. 2015


07.04.2015 00:02

Zajištění plynulého a nerušeného výkonu práv spojených s užíváním bytu

Povinností pronajímatele je zajistit nájemci plynulý a nerušený výkon práv spojených s užíváním bytu (§ 687 odst. 1 obč. zák.). Dojde-li k zatečení vody do bytu v důsledku toho, že při stavebních úpravách nemovitosti prováděných či objednaných pronajímatelem byla snesena střešní krytina a byty a majetek nájemců nebyly dostatečně zabezpečeny proti dešti, došlo k porušení povinnosti pronajímatele dle § 687 obč. zák., a je tak nadbytečné uvažovat o porušení prevenční povinnosti podle § 415 obč. zák.

Za stavu, kdy první žalovaný, jako vlastník bytového domu a pronajímatel provádějící stavební úpravy, uvedenou zvláštní povinnost zakotvenou v ustanovení § 687 obč. zák. nesplnil a dovolatel jako nájemce bytu v důsledku toho utrpěl škodu, je první žalovaný povinen tuto škodu nahradit, neprokáže-li, že škodu nezavinil. Odpovědnost prvního žalovaného jako vlastníka domu nelze vyloučit ani tehdy, pokud za škodu odpovídá i druhý žalovaný, který stavební práce v domě prvního žalovaného prováděl. Není totiž zákonného důvodu vylučovat zákonnou odpovědnost jednoho subjektu jen proto, že za tutéž škodu odpovídá též subjekt jiný.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2072/2014, ze dne 10. 12. 2014


10.03.2015 00:02

Částečná neplatnost oznámení o zvýšení nájemného

V oznámení o zvýšení nájemného jako jednostranném projevu vůle oznamuje pronajímatel nájemci novou výši nájemného, kterou měl vypočítat zákonem předepsaným způsobem. Vůle pronajímatele tak směřuje ke zvýšení nájemného právě na sdělenou částku, nikoli na částku jinou (zde nižší). Oznámení o zvýšení nájemného nelze ani dělit na jednotlivé části, neboť jeho obsah tvoří jeden celek. Je-li účelem oznámení o zvýšení nájemného sdělit nájemci vůli pronajímatele zvýšit nájemné na určitou konkrétní částku a je-li obsah oznámení o zvýšení nájemného nedělitelný, nepřichází jeho částečná neplatnost podle § 41 obč. zák. v úvahu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2905/2014, ze dne 12. 1. 2015


10.03.2015 00:01

K náležitosti oznámení pronajímatele o jednostranném zvýšení nájemného

Z odůvodnění oznámení o zvýšení nájemného musí dostatečně určitě vyplývat i podlahová plocha bytu, z níž pronajímatel při stanovení zvýšeného nájemného vycházel, neboť bez tohoto údaje si nájemce nemůže ověřit správnost zvýšení nájemného. Ani z ustanovení § 3 odst. 5 věta druhá ZZN nevyplývá, že by v oznámení pronajímatele o jednostranném zvýšení nájemného pro rok, kdy může být dosaženo cílové hodnoty měsíčního nájemného, nemusel být tento údaj uveden. Podle tohoto ustanovení jen pronajímatel nemusí v oznámení pro rok, kdy může být dosaženo cílové hodnoty měsíčního nájemného, odůvodňovat stanovení výše nájemného na základě maximálního přírůstku měsíčního nájemného (tj. výpočet přírůstku - § 3 odst. 3, § 2 písm. b/, c/ ZZN), postačí, zdůvodní-li výši nájemného cílovou hodnotou měsíčního nájemného za 1 m2 podlahové plochy bytu. I takové oznámení však musí obsahovat údaj o podlahové ploše a musí být z něj možné zjistit, v jakém rozsahu byla do součtu podlahové plochy bytu započítána plocha příslušenství (a které bylo započítáno jen jednou polovinou).

Předpokladem řádného stanovení zvýšeného měsíčního nájemného je nutně správnost všech údajů, jež jsou pro jeho stanovení významné; to se týká i údaje o podlahové ploše bytu. Není-li tomu tak, tj. je-li založeno na nesprávné výměře podlahové plochy bytu, nemůže být správné ani zvýšení měsíčního nájemného. Oznámení pronajímatele tak odporuje zákonu a je neplatné podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném v rozhodné době, tj. 31. 12. 2013.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2905/2014, ze dne 12. 1. 2015


15.02.2015 00:01

Určitost výpovědi z nájmu bytu dané dle § 711 odst. 2 písm. b) obč. zák.

Ke splnění požadavku určitosti výpovědi z nájmu bytu dané z výpovědního důvodu podle § 711 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 689 odst. 3 obč. zák. nepostačí jeho obecné vymezení bez uvedení bližších skutkových okolností, jež by jednání, zakládající daný výpovědní důvod, náležitě a jednoznačně specifikovaly. Ostatně v praxi pronajímatel k dání výpovědi podle § 711 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 689 odst. 3 obč. zák. přistoupí tehdy, má-li k dispozici informace o tom, že v pronajímaném bytě, jehož nájem vypovídá, bydlí osoba, příp. osoby, jejichž pobyt mu nebyl nájemcem oznámen. Je tedy třeba, aby tento výpovědní důvod vymezil přinejmenším údaji o počtu osob, jejich pohlaví, příp. věku, resp. aby uvedl jiné údaje, na základě nichž je možno tyto osoby individualizovat. Rovněž je třeba specifikovat dobu, po kterou se v bytě zdržují, a to z hlediska posouzení lhůt stanovených v § 689 odst. 3 obč. zák. Jen v takovém případě totiž může nájemce v případě, že podá žalobu na určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, dostát požadavku uvést v žalobě rozhodující skutečnosti ve smyslu § 79 odst. věty druhé o. s. ř., z nichž dovozuje, že výpověď z nájmu bytu je neplatná.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2596/2014, ze dne 15. 10. 2014


27.11.2014 00:02

Odpovědnost nájemce bytu za škodu podle § 693 obč. zák.

Ustanovení § 693 obč. zák. jako ustanovení speciální vylučuje použití obecného ustanovení § 420 obč. zák. v rozsahu, v jakém se jedná o nárok pronajímatele na náhradu nákladů vynaložených na odstranění závad a poškození domu způsobených nájemcem.

Náhrady případné jiné škody, odlišné od samotného poškození a závad domu ve smyslu § 693 obč. zák., se pak pronajímatel samozřejmě může domáhat podle obecných ustanovení o odpovědnosti za škodu. Takovou jinou škodou může být například ušlý zisk v podobě ušlého nájmu jako důsledku nemožnosti dále pronajmout poškozený byt.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1826/2014, ze dne 21. 10. 2014


< strana 1 / 30 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů


Články