// Profipravo.cz / Bezpodílové spoluvlastnictví

Bezpodílové spoluvlastnictví

14.07.2015 00:01

Cena uplatněných majetkových hodnot při soudním vypořádání BSM (SJM)

Soudnímu řízení o vypořádání mohou být podrobeny jen ty součásti zákonného majetkového společenství manželů, u kterých došlo k uplatnění požadavku na soudní vypořádání ve lhůtě tří let od zániku zákonného majetkového společenství. Ohledně ceny včas uplatněných majetkových hodnot však soud není vázán návrhy účastníků a může v tomto rozsahu návrhy i překročit. Ostatně ocenění majetku navrženého k vypořádání není povinnou náležitostí žalobního návrhu.

V posuzovaném případě to znamená, že jestliže žalobkyně učinila včas předmětem vypořádání členský podíl v bytovém družstvu a osobní automobil, bylo povinností nalézacích soudů tyto hodnoty vypořádat. Cenou tohoto majetku uvedenou v žalobě však soudy vázány nebyly, a jestliže odvolací soud v této části návrh překročil, nelze dovodit, že by tak vypořádal majetek, který nebyl uplatněn v zákonné lhůtě.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1785/2014, ze dne 29. 4. 2015


29.07.2013 00:01

K nabytí do SJM při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

Pokud podle dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, uzavřené mezi jedním z manželů a třetí osobou, nabyl celou věc manžel, stane se (bez zřetele na znění uvedené dohody) spoluvlastnický podíl, za který byla podle § 142 odst. 1 obč. zák. vyplacena náhrada, předmětem bezpodílového spoluvlastnictví manželů, pokud tato náhrada byť i jen z části byla vzata z bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Tyto závěry jsou aplikovatelné i na režim společného jmění manželů.

Okolnost, že v souzené věci bylo podílové spoluvlastnictví zrušeno a vypořádáno rozhodnutím soudu (nikoliv dohodou účastníků), není podstatná. Stanovení odlišného právního režimu vypořádání podílového spoluvlastnictví rozhodnutím soudu od vypořádání dohodou uzavřenou mezi podílovými spoluvlastníky není opodstatněné.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2879/2012, ze dne 18. 6. 2013


26.03.2013 00:00

K přezkoumání usnesení valné hromady v řízení o vypořádání BSM (SJM)

V řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nelze přezkoumávat platnost usnesení valné hromady obchodní společnosti o tom, že společností vytvořený zisk nebude společníku vyplacen.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 648/2012, ze dne 26. 2. 2013


24.05.2012 00:01

K účinkům novely č. 105/2000 Sb. na běh lhůty k vypořádání SJM

Zákon č. 105/2000 Sb. výslovně a nově oproti předchozí právní úpravě v ustanovení § 14 odst. 1 písm. l) ZKV zakotvil, že prohlášením konkursu se staví lhůta stanovená zvláštním předpisem pro vypořádání zaniklého společného jmění manželů.

Z úpravy obsažené v čl. II bodu 1. přechodných ustanovení zákona č. 105/2000 Sb. pak vyplývá, že pokud ke dni účinnosti zákona č. 105/2000 Sb. nenastaly účinky nevyvratitelné právní domněnky vypořádání společného jmění manželů (§ 150 odst. 4 obč. zák.), dochází ke stavení lhůty k vypořádání společného jmění manželů z § 150 odst. 4 obč. zák. vyplývající. Kdyby však ke dni účinnosti zákona č. 105/2000 Sb. již tříletá lhůta podle ust. § 150 odst. 4 obč. zák. uplynula, účinky obsažené v novelizované právní úpravě se neuplatní, neboť z povahy věci nemůže dojít ke stavení běhu zákonné lhůty, která již uplynula.

O pravou zpětnou účinnost (retroaktivitu) se nejedná, zkoumané přechodné ustanovení naopak beze zbytku odpovídá definici nepravé zpětné účinnosti (retroaktivity). Zasahuje totiž do poměrů vypořádání společného jmění manželů vzniklých před účinností zákona č. 105/2000 Sb., avšak až ode dne účinnosti tohoto zákona, přičemž samotný vznik těchto právních vztahů a nároky z těchto vztahů vzniklé před 1. května 2000 ponechává dosavadní právní úpravě. Stupeň intenzity veřejného zájmu na dosažení úpravou § 14 odst. 1 písm. l) ZKV sledovaného cíle přitom užití nepravé zpětné účinnosti odůvodňoval.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2111/2010, ze dne 18. 4. 2012


05.04.2012 00:02

KS: Způsob vypořádání SJM zůstavitele a pozůstalého manžela

Zásadám vyplývajícím z ustanovení § 175l odst. 1 o.s.ř. neodpovídá takový způsob vypořádaní, kdy přes nesouhlas dědiců veškerý majetek zůstavitele a pozůstalého manžela připadne pozůstalému manželu a do dědictví připadne náhradová pohledávka, a to bez ohledu na skutečnost, zda je pozůstalý manžel objektivně schopen ji v přiměřené době zaplatit.

podle usnesení Krajského soud v Ostravě sp. zn. 10Co 490/2011, ze dne 23. 9. 2011


05.04.2012 00:00

K tzv. informačnímu deficitu strany v řízení o vypořádání SJM (BSM)

Obecně platí, že důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky; jde o toho účastníka, který existenci těchto skutečností také tvrdí. V některých případech strana zatížená důkazním břemenem však objektivně nemá a nemůže mít k dispozici informace o skutečnostech, významných pro rozhodnutí ve sporu, avšak protistrana má tyto informace k dispozici. Jestliže pak strana zatížená důkazním břemenem přednese alespoň „opěrné body“ skutkového stavu a zvýší tak pravděpodobnost svých skutkových tvrzení, nastupuje vysvětlovací povinnost protistrany; nesplnění této povinnosti bude mít za následek hodnocení důkazu v neprospěch strany, která vysvětlovací povinnost nesplnila.

Jestliže tedy v řízení o vypořádání BSM je třeba zjistit cenu podniku a strana, která disponuje (anebo by při zachování obvyklé péče měla disponovat) informacemi k takovému zjištění, neposkytne soudu potřebnou součinnost a nesplní svou vysvětlovací povinnost, bude to mít za následek hodnocení důkazů ohledně skutečností, kterých se tato povinnost týká, v neprospěch strany, která ji nesplnila.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 883/2010, ze dne 16. 12. 2011


21.03.2012 00:00

Ke změně smlouvy vyžadující formu notářského zápisu

Smlouva, která vyžaduje formu notářského zápisu, může být platně změněna smlouvou mající formu notářského zápisu, obdobně jako písemně uzavřená dohoda může být změněna nebo zrušena pouze písemně (viz § 40 odst. 2 obč. zák.).

Mají-li manželé notářským zápisem zúžen rozsah majetkového společenství v souladu s § 143a obč. zák. v rozhodném znění v tom smyslu, že výlučnou vlastnicí všech nemovitostí, které budou pořízeny za trvání manželství z prostředků spadajících do BSM, bude manželka, nemohou následně pouhým shodným projevem vůle nabytí nemovitosti (v tomto případě pozemku) do jejího výlučného vlastnictví vyloučit. Nabýt předmětný pozemek do společného majetku mohli pouze za předpokladu, že by před uzavřením kupní smlouvy změnili (rozšířili) rozsah majetkového společenství formou notářského zápisu, což však neučinili. Smlouvou o zúžení jejich BSM byl nastolen pro ně závazný stav jejich majetkových vztahů k nabývání nemovitostí, který nemohli změnit pouhým projevem vůle.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3541/2009, ze dne 29. 2. 2012


15.08.2011 00:01

K úmrtí jednoho z manželů v průběhu řízení o vypořádání zaniklého SJM

Jestliže v řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů (BSM) jeden z účastníků zemře, soud nerozhoduje o tom, jaké věci, resp. práva a povinnosti, každému z jeho dědiců připadnou; o tom bude rozhodnuto až v dědickém řízení.

V řízení o vypořádání společného jmění manželů (BSM), z nichž jeden v průběhu řízení zemřel, nemůže soud do doby, než bude projednáno dědictví, rozhodovat o platební povinnosti mezi účastníkem – bývalým manželem a právními nástupci (dědici) druhého manžela; v takovém případě pouze vysloví, že do dědictví po zemřelém manželovi připadá pohledávka zůstavitele za bývalým manželem z titulu vypořádání zaniklého SJM (BSM) v určité výši. Soud nemůže v této souvislosti ukládat žádnou povinnost k plnění ani lhůtu k plnění již z toho důvodu, že v době jeho rozhodování není známo, kteří z dědiců pohledávku za bývalým manželem zůstavitele podle výsledků dědického řízení nabudou. Po projednání a vypořádání dědictví mohou dědicové, kteří pohledávku zdědí, svůj nárok proti druhému účastníkovi zaniklého SJM (BSM) přímo uplatnit.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 940/2011, ze dne 13. 7. 2011


15.08.2011 00:00

K zahrnutí pohledávky na náhradu škody vzniklé úrazem do vypořádání BSM

Občanský zákoník ve znění před novelou č. 91/1998 Sb. neměl ustanovení o tom, jak mají být vypořádány společné dluhy a pohledávky manželů, jež vznikly za trvání bezpodílového spoluvlastnictví v souvislosti se spotřebním a majetkovým společenstvím obou manželů. Bylo proto nutno použít ustanovení, jež upravují vztahy jim obsahem a účelem nejbližší, tedy ustanovení § 149 a § 150 obč. zák. Předpokladem vypořádání tak bylo, že šlo o dluhy a pohledávky, které vznikly v souvislosti se spotřebním a majetkovým společenstvím obou manželů. Pokud vznikla za trvání manželství a bezpodílového spoluvlastnictví manželů pohledávka proti jiné osobě z toho důvodu, že ze společného majetku byly vynaloženy náklady na majetek této osoby nebo pokud v této době vznikla jiné osobě pohledávka proti oběma manželům proto, že na jejich společný majetek byly vynaloženy náklady z majetku této osoby, vypořádají se v souvislosti s vypořádáním bezpodílového spoluvlastnictví i tyto pohledávky a dluhy analogicky podle ustanovení § 150 obč. zák. (R 42/1972).

Takovou pohledávkou však nebyl nárok na odškodnění úrazu utrpěného jedním z manželů; tento nárok neměl s hospodařením se společným majetkem manželů žádnou souvislost. Do BSM mohly připadnout až částky vyplacené z titulu náhrady škody na zdraví (s výjimkou bolestného a náhrady za ztížení společenského uplatnění), resp. za ztrátu na výdělku. Srov. obdobně R 42/1972, zahrnující do BSM až vyplacenou mzdu a jiná plnění, nikoliv již nárok na mzdu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 940/2011, ze dne 13. 7. 2011


30.05.2011 00:00

K nemravné dohodě o vypořádání BSM před novelou č. 91/1998 Sb.

Při vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů podle § 149 odst. 1 a 2 obč. zák. ve znění před novelou provedenou zákonem č. 91/1998 Sb. nebylo vyloučeno, aby se rozvedení manželé platně dohodli tak, že jeden z nich nabude menší podíl, případně že se mu nedostane ničeho.

Není-li však zjištěn důvod ospravedlňující uzavření takové dohody, podle níž jeden z účastníků získává všechna aktiva, zatímco druhý jen pasiva, zvláště je-li zřejmé, že nemá, z čeho by společné či jen své dluhy uhradil, jde o dohodu příčící se dobrým mravům a podle § 39 obč. zák. absolutně neplatnou.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 141/2009, ze dne 3. 5. 2011


22.03.2011 00:02

K mimosoudní dohodě o vypořádání zaniklého společného jmění manželů

V případě, že před uplynutím tříleté lhůty od zániku společného jmění manželů („SJM“) je podán návrh na vypořádání SJM, nemůže se po dobu, ve které řízení probíhá, uplatnit vůči věcem, které jsou předmětem vypořádání, zákonná domněnka vypořádání SJM. Proto lze ohledně těchto věcí provést v době, kdy řízení probíhá, vypořádání mimosoudní dohodou, a to i po uplynutí tří let od zániku SJM. Protože účastníci mohou v rámci smluvní volnosti disponovat i věcmi ze zaniklého SJM, které již připadly do výlučného majetku některého z nich (například na základě částečné dohody o vypořádání SJM), nic jim nebrání zahrnout do dohody o vypořádání SJM i tyto věci, resp. některé z nich. Ovšem v případě, že řízení o vypořádání SJM neskončí rozhodnutím ve věci samé (např. bude zastaveno po zpětvzetí žaloby), uplatní se zákonná domněnka vypořádání ke dni právní moci rozhodnutí, kterým se řízení končí.

Není tedy důvodu pro odklon od stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 38/98 (R 44/2000), pokud se v něm uvádí : „Byl-li tedy návrh na vklad vlastnického nebo jiného věcného práva do katastru nemovitostí podle dohody o vypořádání společného jmění manželů podán po uplynutí tří let od zániku společného jmění manželů, musí jej katastrální úřad, z důvodů výše uvedených, zamítnout (§ 5 odst. 1 písm. e) a odst. 2, část věty za středníkem, zákona č. 265/1992 Sb.) – srovnej usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 5. 7. 1996, sp. zn. II. ÚS 33/95.

Výjimku tvoří pouze případy, kdy návrh na vklad do katastru nemovitostí podle dohody o vypořádání společného jmění manželů byl podán sice po uplynutí tří let od zániku společného jmění manželů, ale v průběhu soudního řízení vedeného o vypořádání tohoto společného jmění zahájeného před uplynutím tří let od zániku společného jmění manželů, neboť nevyvratitelná domněnka podílového spoluvlastnictví bývalých manželů k vypořádávanému majetku nemohla, s ohledem na probíhající soudní řízení, nastat (§ 150 odst. 4 obč. zák.)“.

Jinak řečeno, mimosoudní dohodu o vypořádání zaniklého společného jmění manželů lze uzavřít i po uplynutí tří let od zániku společného jmění, probíhá-li soudní řízení o vypořádání společného jmění.

podle rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1038/2009, ze dne 9. 3. 2011


02.03.2011 00:00

K převodu obchodního podílu ve společném jmění manželů

Podle ustálené judikatury platí, že obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným, nabytý jedním z manželů za trvání jejich majetkového společenství, představuje společnou majetkovou hodnotu, která je předmětem vypořádání při zániku majetkového společenství.

Jen manžel – společník má práva a povinnosti vyplývající pro něj z úpravy postavení společníka obchodní společnosti v obchodním zákoníku či jiném právním předpise nebo ve společenské smlouvě. Je však oddělen od majetkové hodnoty obchodního podílu, která zůstává manželům společná. Proto je také omezen v nakládání s obchodní podílem, pokud nejde o jeho obvyklou správu ve smyslu § 145 odst. 2 obč. zák., neboť stejnou měrou jako náleží jemu, náleží i druhému manželovi.

Za výkon jiné než obvyklé správy lze považovat i převod vlastnického práva k podílu ve společném jmění manželů na třetí osobu. Absence souhlasu druhého manžela s převodem vlastnického práva k podílu zakládá relativní neplatnost takového právního úkonu s tím, že pokud se druhý z manželů neplatnosti nedovolá, jedná se o právní úkon platný.

Jestliže se v posuzované věci manželka relativní neplatnosti smlouvy o prodeji obchodního podílu nedovolala a byl tedy platně za trvání manželství prodán podíl ve společnosti s ručením omezeným, stává se předmětem vypořádání společného jmění manželů částka takto získaná, neboť ta je součástí společného jmění manželů.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1754/2009, ze dne 9. 2. 2011


25.02.2011 00:00

Ke stanovení ceny nemovitostí pro účely vypořádání SJM

Cenu nemovitostí pro účely vypořádání SJM nelze určit podle cenového předpisu, ale je třeba vyjít z aktuální obvyklé (tržní) ceny nemovitosti. Obvyklou cenou nemovitosti v určité době se obecně rozumí cena, které by bylo dosaženo při prodeji obdobné nemovitosti v obdobné lokalitě ve stejné době a v obvyklém obchodním styku. Jinými slovy jde o cenu, za kterou by určitou nemovitost bylo možno v určitém čase reálně prodat či koupit.

Soudnímu znalci nelze vytknout, uvede-li ve znaleckém posudku určité rozpětí ceny, za kterou by nemovitost bylo možno v daném čase a místě koupit; nelze totiž zcela přesně stanovit cenu, kterou by v konkrétním případě prodávající nabídl a kupující akceptoval. V takovém případě soudu nic nebrání, aby v rámci volného hodnocení důkazů (§ 132 o. s. ř.) určil pro účely vypořádání cenu v rámci tohoto rozpětí. Proto nelze odvolacímu soudu vytýkat, že vyšel z ceny vycházející ze „středu uvedeného intervalu určeného znalcem“ s tím, že byl „veden zájmem na rozumném a spravedlivém uspořádání vztahu mezi účastníky a dále snahou žádného z nich nezvýhodnit“. Stanovení ceny tak vychází z posudku znalce a námitka, že soud cenu stanovil sám, aniž by k tomu měl odborné předpoklady, není důvodná.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4532/2010, ze dne 3. 2. 2011


20.01.2011 00:01

K vyloučení odškodnění za rasovou persekuci ze SJM

Vzhledem k tomu, že odškodnění za rasovou persekuci v období druhé světové války má srovnatelný smysl a účel jako náhrada za bolestné a za ztížení společenského uplatnění nebo jako peněžitá satisfakce podle ustanovení § 13 obč. zák. (účelem je kompenzace především zdravotní, resp. psychické újmy poškozeného), nepatří také toto odškodnění do společného jmění manželů.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 5015/2008, ze dne 24. 11. 2010


11.11.2010 00:00

K ocenění členského podílu v bytovém družstvu při vypořádání BSM

Při vypořádání společného jmění manželů (bezpodílového spoluvlastnictví manželů) je třeba při oceňování členského podílu v bytovém družstvu v rámci vypořádání společného jmění (bezpodílového spoluvlastnictví) manželů – bývalých společných nájemců družstevního bytu a společných členů bytového družstva – vyjít ze stavu družstevního bytu i obvyklé ceny členského podílu v době zániku společného nájmu družstevního bytu a společného členství rozvedených manželů v družstvu (viz NS ČR 31 Cdo 2036/2008).

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3247/2010, ze dne 19. 10. 2010


28.07.2010 00:00

K absenci majetku tvořícího součást SJM v dohodě o jeho vypořádání

I. Jestliže účastníci předmětem dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů podle § 24a zákona o rodině předmětnou bytovou jednotku neučinili a výslovně sjednali smluvní prohlášení, podle kterého součástí společného jmění manželů není žádná nemovitost, nebyla bytová jednotka touto dohodou vypořádána. Absence majetku tvořícího součást společného jmění v dohodě o jeho vypořádání nemůže vést k závěru, že takový majetek je touto dohodou vypořádán.

Tvoří-li pak bytová jednotka součást společného jmění manželů a nedošlo k jejímu vypořádání dohodou předvídanou § 24a zákona o rodině, ohledně této jednotky nebyla po rozvodu manželství účastníků uzavřena dohoda ani ve lhůtě tří let od zániku společného jmění manželů nebyl podán návrh na vypořádání prostřednictvím soudu, dopadá na tuto majetkovou součást společného jmění nevyvratitelná domněnka zakotvená v § 150 odst. 4 obč. zák.

II. Podle ustálených závěrů judikatury uplatnění žaloby na určení vlastnictví (spoluvlastnictví) nemůže být posuzováno jako výkon práva, který by byl v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 3 odst. 1 obč. zák.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4000/2008, ze dne 22. 6. 2010


28.07.2010 00:00

Ke smlouvě o převodu bytu uzavřené jen s jedním ze společných nájemců

V daném případě sice došlo k uzavření smlouvy o převodu předmětné bytové jednotky a společných prostor pouze se žalovaným jako jedním z manželů (společných nájemců a členů družstva), nemůže to však být na újmu závěru, že předmětná bytová jednotka se stala součástí bezpodílového spoluvlastnictví. Jedná se o zákonný důsledek plynoucí z § 23 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb. a § 143 občanského zákoníku, který není podmíněn úmyslem manželů nabýt bytovou jednotku do zákonného majetkového společenství a ani smluvní účastí obou manželů na dohodě o převodu bytové jednotky.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4000/2008, ze dne 22. 6. 2010


29.06.2010 00:00

K vypořádání společného podílu bývalých manželů v bytovém družstvu

Jestliže účastník v rámci řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů (společného jmění manželů) uplatní právo na vypořádání společné majetkové hodnoty (členského podílu v bytovém družstvu), přičemž by toto vypořádání mělo s ohledem na zákonnou domněnku uvedenou v § 149 odst. 4 obč. zák. ve znění před novelou provedenou zákonem č. 91/1998 Sb. (v § 150 odst. 4 obč. zák. v nyní účinném znění) proběhnout již v režimu vypořádání podílového spoluvlastnictví, není to důvod pro zamítnutí žaloby.

V uvedeném případě je soud povinen o takovém nároku rozhodnout a nemůže žalobu zamítnout jen proto, že se účastník domáhal vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů (společného jmění manželů) a nikoli vypořádání podílového spoluvlastnictví, resp. společného majetkového práva v režimu podílového spoluvlastnictví. Sama skutečnost, že žalobce nárok uplatněný žalobou nesprávně právně kvalifikuje, k zamítnutí žaloby nestačí.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 824/2008, ze dne 19. 1. 2010


08.05.2010 21:57

Rc 69/2009

Do konkursní podstaty náleží bez dalšího i majetek, který dlužníkovi patřil v den prohlášení konkursu ve formě bezpodílového spoluvlastnictví. Správce konkursní podstaty je tedy povinen zařadit po prohlášení konkursu do soupisu konkursní podstaty všechny věci náležející do bezpodílového spoluvlastnictví úpadce, avšak s poznámkou, že dosud neproběhlo vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví. Dokud není vypořádáno majetkové společenství úpadce a jeho manžela, je správce konkursní podstaty omezen v nakládání s tímto majetkem ve stejném rozsahu, v jakém by se takové omezení týkalo (kdyby konkursu nebylo) úpadce.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31.7.2008, sp. zn. 29 Odo 823/2006)


02.05.2010 22:46

Rc 43/2009

Zástavní smlouva o zastavení věci patřící do bezpodílového spoluvlastnictví, na níž byl padělán podpis jednoho ze zástavců, kteří jsou manžely, je absolutně neplatná (§ 39 obč. zák.).

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.6.2008, sp. zn. 21 Cdo 1723/2007)


< strana 1 / 4 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů


Články