// Profipravo.cz / Společné jmění manželů

Společné jmění manželů

01.03.2017 00:01

Předlužené společné jmění manželů a vylučovací žaloba v insolvenci

Ustanovení § 205 odst. 3 věty druhé insolvenčního zákona brání tomu, aby se dlužníkův manžel úspěšně domohl vyloučení majetku náležejícího do (nevypořádaného) společného jmění dlužníka a tohoto manžela jen proto, že jde o majetek ve společném jmění manželů. To platí i v případě, že insolvenční soud pravomocně zamítl žalobu o vypořádání společného jmění manželů podanou insolvenčním správcem proti dlužníkovu manželu se závěrem, že k vypořádání nedojde, jelikož je namístě postup dle § 274 insolvenčního zákona.

Spor o vypořádání společného jmění manželů je sporem, u kterého z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky (jde o tzv. iudicium duplex); právo odvolání proti takovému rozhodnutí proto náleží i manželu dlužníka.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 37/2016, ze dne 30. 11. 2016


28.02.2017 00:01

Právo odporovat právním úkonům manžela dlužníka

Věřitel je za podmínek uvedených v ustanovení § 42a obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013 oprávněn odporovat nejen právním úkonům, které učinil dlužník, ale i právním úkonům manžela dlužníka, týkajícím se majetku, který manžel dlužníka nabyl na základě dohody o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění do svého výlučného vlastnictví, a to za předpokladu, že věřitel měl právo uspokojit se (také) z majetku patřícího do společného jmění dlužníka a jeho manžela.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2294/2016, ze dne 6. 12. 2016


23.11.2016 00:02

Aktivní legitimace k podání návrhu na zrušení rozhodčího nálezu

K návrhu na zrušení rozhodčího nálezu jsou legitimovány jen strany rozhodčího řízení, přičemž účastníky řízení před soudem jsou strany původního řízení před rozhodci.

K návrhu na zrušení rozhodčího nálezu není legitimována ani manželka účastníka rozhodčího řízení, i když v rozhodčím řízení bylo rozhodováno o dluhu ze závazku, který byl uzavřen za trvání manželství tímto účastníkem a který tvoří společné jmění manželů.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 5761/2015, ze dne 23. 8. 2016


16.11.2016 00:03

Zastavení exekuce v rozsahu upraveném v § 732 o. z.

Pro posouzení, zda lze zastavit exekuci v rozsahu upraveném v § 732 o. z., není rozhodné, kdy se manželka povinného o existenci vymáhaného dluhu manžela dozvěděla, nýbrž kdy vymáhaný dluh vznikl.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 5402/2015, ze dne 26. 8. 2016


10.11.2016 00:01

Návrh manžela povinného na zastavení exekuce

Návrh manžela povinného na zastavení exekuce je třeba projednat podle ustanovení § 262b odst. 1 o. s. ř. ve znění novely občanského soudního řádu č. 139/2015 Sb. bez ohledu na to, kdy byla dosud pravomocně neskončená exekuce (soudní výkon rozhodnutí) zahájena. „Zvláštním právním předpisem“ ve smyslu ustanovení § 262b odst. 1 o. s. ř., na jehož základě soud posoudí, zda je majetek ve společném jmění manželů nebo majetek manžela povinného postižen ve větším rozsahu, je právní předpis, který byl účinný v době, kdy vznikl závazek povinného, který je předmětem exekuce (soudního výkonu rozhodnutí).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 3416/2016, ze dne 23. 8. 2016


31.08.2016 00:01

Rozsudek pro uznání v řízení o vypořádání společného jmění manželů

Ačkoliv i přes chybějící navržený způsob vypořádání může být žaloba na vypořádání společného jmění manželů projednatelná, je-li z ní patrno, jaké položky tvořící společné jmění manželů mají být vypořádány, tvoří chybějící návrh na vypořádání některé z položek překážku k tomu, aby mohla být tato položka vypořádána prostřednictvím rozsudku pro uznání. Důvodem je totiž to, že z rozsudku pro uznání musí být zřejmá práva a povinnosti týkající se jednotlivých účastníků. Podobu těchto práv a povinností pro účely rozsudku pro uznání navrhuje některý z účastníků (zpravidla žalobce), přičemž druhý z účastníků (zpravidla žalovaný) navržený způsob vypořádání uzná či se jeho uznání podle § 114b odst. 4 o. s. ř. dovozuje pro absenci řádného a včasného vyjádření. Není-li ovšem z žaloby, k níž se má žalovaný vyjádřit, zřejmé, jaká práva a povinnosti mají ze soudního rozhodnutí vyplývat, pak absence reakce na tzv. kvalifikovanou výzvu podle § 114b o. s. ř. nemůže vést k vydání rozsudku pro uznání, a to ani v částečném rozsahu.

Ačkoliv musí být z návrhu zřejmé, jaká práva a povinnosti mají ze soudního rozhodnutí nadále vyplývat, neznamená to, že by bylo nutné jednotlivé položky oceňovat, aby mohlo dojít k vydání rozsudku pro uznání.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2103/2016, ze dne 15. 6. 2016


24.08.2016 00:02

Vypořádání úročeného dluhu v řízení o vypořádání SJM

V řízení o vypořádání společného jmění manželů je třeba vypořádat celý dluh, který byl učiněn předmětem řízení, včetně jeho příslušenství, byť přiroste i v budoucnu po rozhodnutí o vypořádání SJM, aby tak byl zcela vypořádán předmět řízení. Soudy jsou při vypořádání úročeného dluhu povinny pro účely vypořádání zjišťovat výši jistiny, případně i výši kapitalizovaných úroků ke dni svého rozhodnutí, a následně dluh přikázat k uhrazení oběma manželům, tj. každému jednou polovinou, či jen některému z nich. Úroky, které k dluhu přirostou teprve v budoucnu (tj. po rozhodnutí o vypořádání společného jmění manželů), je pak třeba vypořádat tím způsobem, že se toliko obecně přikážou k úhradě oběma manželům či jen některému z nich; nedochází tedy ke stanovení jejich konkrétní výše a ani k zanesení příslušenství do výpočtu o vypořádacím podílu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 702/2016, ze dne 15. 6. 2016


08.08.2016 00:00

Převod členství v bytovém družstvu po rozvodu manželství

Převádí-li rozvedení manželé členská práva a povinnosti spojená s členstvím v bytovém družstvu na třetí osobu a došlo-li v okamžiku převodu k naplnění podmínek podle § 150 odst. 4 obč. zák., nejsou převodci vůči nabyvateli členských práv v postavení solidárních věřitelů, nýbrž dvou samostatných věřitelů. Nabyvatel členských práv má - při absenci jiné dohody o způsobu úhrady (ceny) za převod členských práv - vůči převodcům dva samostatné dílčí závazky a jeho závazek vůči každému z nich zaniká samostatným dílčím splněním.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 4886/2015, ze dne 24. 5. 2016


23.05.2016 00:02

Vypořádání nároků vzniklých v důsledku zúžení SJM

Účastníci dohody o vypořádání zaniklého či zúženého SJM se mohou domluvit i tak, že budou vázat uzavření dohody o zaplacení částky na vyrovnání výše podílů, kterých se jim na základě dohody dostalo, případně i samotné peněžní dorovnání výše podílů, na budoucí nejistou událost (podmínka odkládací). V dohodě o zúžení SJM tak lze sjednat, že její účastníci vypořádají mezi sebou nároky vzniklé v důsledku zúžení SJM až při (eventuálním) zániku manželství.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 4341/2015, ze dne 23. 2. 2016


18.05.2016 00:01

Vypořádání společného jmění manželů po schválení oddlužení

Probíhá-li řízení o vypořádání společného jmění manželů, stává se insolvenční správce účinností usnesení o schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty účastníkem tohoto řízení místo (insolvenčního) dlužníka.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 11/2016, ze dne 29. 2. 2016


17.05.2016 00:02

Vypořádání společného jmění manželů v rozhodčím řízení

I. Není-li spor o vypořádání společného jmění manželů sporem vzniklým v souvislosti s výkonem rozhodnutí nebo incidenčním sporem, lze jej projednat a rozhodnout v rozhodčím řízení.

II. Z toho, že soud rozhodne (za trvání generálního nebo speciálního inhibitoria na majetek jednoho z manželů - povinného) o vypořádání společného jmění manželů, se žádné porušení generálního nebo speciálního inhibitoria povinným manželem nepodává. Totéž platí, je-li společné jmění manželů vypořádáno rozhodčím nálezem, který nabyl účinků pravomocného soudního rozhodnutí.

III. Pravomocným rozsudkem, jímž soud před zahájením insolvenčního řízení vypořádal společné jmění (insolvenčního) dlužníka a jeho manžela, je insolvenční správce, na kterého přešlo prohlášením konkursu na majetek dlužníka právo nakládat s majetkovou podstatou, vázán (v intencích § 159a odst. 4 o. s. ř.) stejně jako dlužník. Totéž platí pro rozhodčí nález, jímž rozhodce před zahájením insolvenčního řízení vypořádal společné jmění (insolvenčního) dlužníka a jeho manžela a který nabyl účinku pravomocného soudního rozhodnutí.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 11/2014, ze dne 28. 1. 2016


15.03.2016 00:02

Vznik práv a povinností ze směnky, která byla původně blankosměnkou

I. Blankosměnka se stává směnkou až po doplnění chybějících náležitostí, přičemž účinky přeměny blankosměnky ve směnku řádně vyplněnou nastávají již od počátku (ex tunc); ex tunc vznikne i závazek avalisty, který se na blankosměnku podepsal.

II. Jakkoli účinky přeměny blankosměnky v (úplnou) směnku nastaly zpětně k datu podpisu blankosměnky výstavcem a závazek povinného (manžela žalobkyně) tak vznikl okamžikem, kdy se na blankosměnku podepsal jako směnečný rukojmí, pro rozhodnutí o vylučovací žalobě je (v dané věci) podstatný nejen okamžik vzniku vymáhané (směnečné) pohledávky, nýbrž i skutečnost, že blankosměnka případně zajišťovala budoucí pohledávku.

Měla-li totiž podle vůle (budoucího) remitenta a (budoucích) směnečných dlužníků blankosměnka sloužit k zajištění pohledávky, která v době vystavení blankosměnky dosud neexistovala, je pro posouzení, zda jsou v poměrech dané věci splněny předpoklady plynoucí z ustanovení § 267 odst. 2 písm. a) o. s. ř. pro vyhovění žalobě o vyloučení věci z exekuce (tj. zda "vymáhaná" pohledávka vznikla v době po zúžení společného jmění manželů a věřiteli byl znám obsah smlouvy o zúžení společného jmění manželů) významné i to, zda a kdy vznikla blankosměnkou zajištěná pohledávka.

Jinými slovy, byť „vymáhanou“ pohledávkou je pohledávka na zaplacení směnky, je pro řešení otázky doby vzniku této pohledávky (pro účely posouzení, zda se tak stalo před nebo po zúžení společného jmění manželů) podstatné i to, kdy vznikla blankosměnkou zajištěná pohledávka. Mezi podpisem blankosměnky a vznikem blankosměnkou zajištěné pohledávky může totiž být značný časový odstup a právě v tomto "mezidobí" může být modifikován rozsah společného jmění (budoucího) povinného a jeho manželky. Manželce povinného přitom nelze upřít obranu proti postižení jejího majetku, který se považuje za součást společného jmění manželů (§ 262a odst. 1 o. s. ř., respektive § 42 odst. 1 e. ř.), v exekuci vedené proti povinnému, spočívající v možnosti tvrdit a prokázat, že se stala výlučným vlastníkem majetku (jež je předmětem vylučovací žaloby) dříve, než vznikla blankosměnkou zajištěná (budoucí) pohledávka.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 4087/2013, ze dne 9. 12. 2015


11.02.2016 00:01

Účinnost smlouvy o zúžení SJM ohledně nemovitosti evidované v katastru nemovitostí

I. Ustanovení § 143a odst. 1 věty poslední obč. zák. 1964 platí jen pro případ, že manželé nebo jeden z nich předmětnou nemovitost v době uzavření smlouvy o modifikaci jejich společného jmění již vlastnili, respektive, že byla předmětem jejich společného jmění, jde-li o smlouvu o zúžení společného jmění, anebo, že byla ve výlučném vlastnictví alespoň jednoho z nich, eventuelně v podílovém spoluvlastnictví obou manželů, jedná-li se o smlouvu o rozšíření společného jmění.

V případě smlouvy o zúžení společného jmění týkající se nemovité věci evidované v katastru nemovitostí, jež dosud netvoří společné jmění manželů, nemůže být taková smlouva samostatně předmětem řízení o vkladu vlastnického práva, neboť na jejím základě žádný z účastníků vlastnické právo nenabývá (ani nepozbývá). Stejně jako pro každou jinou smlouvu však i pro tuto smlouvu o zúžení společného jmění platí, že, obsahuje-li všechny zákonem stanovené náležitosti, nabývá účinnosti jejím uzavřením, tedy zpravidla dnem podpisu smluvních stran, pokud si účastníci smlouvy nesjednali tzv. odkládací podmínku, na jejíž splnění je účinnost smlouvy vázána. Okamžikem, kdy se smlouva stane platnou (perfektní), vyvolává obligačně právní účinky a účastníkům smlouvy vznikají subjektivní obligační práva a povinnosti.

II. Soudní praxe již dříve dospěla k závěru, že i když kupní cena pořizované věci byla zcela zaplacena z výlučných prostředků jednoho z manželů (a nabývaná věc by tedy zásadně měla náležet do výlučného jmění tohoto manžela), avšak kupujícími byli oba manželé a oba při uzavření kupní smlouvy projevili vůli nabýt kupovanou věc do společného jmění manželů, pak se tato věc stala předmětem jejich společného jmění manželů. Z hlediska určení, zda věc patří či nepatří do společného jmění manželů, tedy může - za určitých okolností - být rozhodující také vůle obou manželů projevená při uzavírání samotné kupní smlouvy nabýt kupovanou věc do společného jmění, eventuelně do podílového spoluvlastnictví. To platí i v případě, že manželé původně modifikovali rozsah svého společného jmění odlišně (např. tak, že kupovaná věc bude náležet do výlučného vlastnictví jednoho z nich).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4333/2014, ze dne 23. 11. 2015


01.12.2015 00:00

Přikázání stavby v SJM stojící na pozemku jen jednoho z účastníků

I. Jelikož je přikázání domu ze společného jmění manželů stojícího na pozemku ve vlastnictví jen jednoho z účastníků řízení do podílového spoluvlastnictví výjimkou z pravidla, že by stavba měla v zásadě připadnout vlastníkovi pozemku, čímž ostatně dochází ke sjednocování vlastnických režimů tak, jak to předpokládá zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (§ 506, § 3054 o. z.), je třeba aplikaci této výjimky řádně odůvodnit a podložit relevantními důvody, proč judikaturou preferované řešení není v dané situaci přijatelné.

Výjimečným důvodem pro přikázání stavby ve společném jmění manželů stojícího na pozemku jen jednoho z účastníků do podílového spoluvlastnictví účastníků může být s přihlédnutím ke všem individuálním okolnostem daného případu i tíživá finanční situace toho z účastníků, jemuž pozemek pod stavbou náleží. Tíživá finanční situace však musí být takového charakteru, že tomuto účastníku zabraňuje, aby vyplatil druhému účastníkovi jeho vypořádací podíl, aniž by mu přitom současně reálně hrozily závažné sociální důsledky, přičemž tuto situaci není možné vyřešit prostřednictvím například půjčky, úvěru či prodejem části svého majetku.

II. Ačkoliv je příslušenství věci určeno k tomu, aby bylo užíváno společně s věcí hlavní, nemusí vždy příslušenství následovat i právní osud věci hlavní. Přeneseno do řízení o vypořádání zaniklého společného jmění manželů soud není povinen nutně přikázat příslušenství hlavní věci tomu z účastníků, který se stane vlastníkem věci hlavní.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3565/2013, ze dne 22. 7. 2015


27.07.2015 00:01

Vypořádání společného jmění manželů zaniklého před 1. 1. 2014

Vypořádání společného jmění manželů, zaniklého (resp. zrušeného či zúženého) před 1. 1. 2014, se řídí stejným právním režimem jako jeho zánik, tedy občanským zákoníkem č. 40/1964 Sb.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3779/2014, ze dne 29. 4. 2015


14.07.2015 00:01

Cena uplatněných majetkových hodnot při soudním vypořádání BSM (SJM)

Soudnímu řízení o vypořádání mohou být podrobeny jen ty součásti zákonného majetkového společenství manželů, u kterých došlo k uplatnění požadavku na soudní vypořádání ve lhůtě tří let od zániku zákonného majetkového společenství. Ohledně ceny včas uplatněných majetkových hodnot však soud není vázán návrhy účastníků a může v tomto rozsahu návrhy i překročit. Ostatně ocenění majetku navrženého k vypořádání není povinnou náležitostí žalobního návrhu.

V posuzovaném případě to znamená, že jestliže žalobkyně učinila včas předmětem vypořádání členský podíl v bytovém družstvu a osobní automobil, bylo povinností nalézacích soudů tyto hodnoty vypořádat. Cenou tohoto majetku uvedenou v žalobě však soudy vázány nebyly, a jestliže odvolací soud v této části návrh překročil, nelze dovodit, že by tak vypořádal majetek, který nebyl uplatněn v zákonné lhůtě.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1785/2014, ze dne 29. 4. 2015


07.05.2015 00:05

ÚS: Retroaktivní změna rozsahu exekučně postižitelného majetku

Návrhem napadené přechodné ustanovení zákona není ústavně nepřípustným „přílepkem“, který by bylo nutné z tohoto důvodu zrušit. Požadavek „úzkého vztahu“ legislativní předlohy a pozměňovacího návrhu byl v projednávaném případě evidentně splněn.

O pravou zpětnou účinnost (retroaktivitu) právní normy jde tehdy, jestliže se novým právním předpisem má řídit vznik právního vztahu a nároků účastníků z tohoto vztahu také v případě, kdy právní vztah nebo nároky z něj vyplývající vznikly před účinností nového právního předpisu.

Zákaz pravé retroaktivity právní normy vyplývá z principu demokratického právního státu, obsaženého v článku 1 odst. 1 Ústavy. Ústavní soud pravou retroaktivitu obecně (s omezenými výjimkami) považuje za protiústavní.

Pravá retroaktivita napadeného přechodného ustanovení, umožňujícího aplikací ustanovení § 262a odst. 2 o. s. ř. exekučně postihnout dosud nepostižitelný majetek manžela povinného, potenciálně zakládá protiústavní zásah do základního práva manžela povinného na ochranu vlastnictví dle čl. 11 Listiny.

Retroaktivní změna ohledně použitelných způsobů exekuce a rozsahu exekučně postižitelného majetku manžela povinného ve svém důsledku může vést k vyloučení zákonné výluky ze společného jmění manželů, což potenciálně zakládá zásah do ústavně zaručeného základního práva manžela povinného vlastnit a pokojně užívat majetek dle článku 11 Listiny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 1/14, ze dne 31. 3. 2015


16.04.2015 00:00

Způsob výpočtu investice (vnosu) při vypořádání společného jmění manželů

Pohledávka toho z manželů, který ze svého výlučného majetku něco vynaložil na majetek ve společném jmění manželů, nesměřuje vůči druhému z manželů, ale vůči celé mase společného jmění, jehož hodnota je nižší o výši vnosu. Proto při stanovení výše vyrovnávacích podílů nelze hodnotu vnosu odečítat od částky, kterou by měl účastník druhému zaplatit (srov. NS sp. zn. 22 Cdo 4072/2010).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3382/2012, ze dne 28. 1. 2015


11.02.2015 00:01

K odlišnosti vlastnictví domu a pozemku při vypořádání SJM

Jestliže se na pozemku ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů nachází stavba ve společném jmění manželů, je obecná cena takové stavby dotčena skutečností, že se nachází na pozemku, jenž nesdílí vlastnický režim stavby, a tato okolnost může ovlivňovat obecnou (tržní) cenu, a to zejména při úvaze o prodeji třetí osobě, která by byla zcela odlišná od vlastníka pozemku.

Při stanovení ceny společného domu stojícího na pozemku ve výlučném vlastnictví toho z manželů, kterému má být dům přikázán, nestačí, že se od obvyklé ceny celého objektu (tedy domu s pozemkem) odečte cena pozemku; to, že vlastnictví domu a pozemku není zcela totožné je totiž právní závadou (i když nejde o stavbu neoprávněnou, právní pozice vlastníka domu je tím nesporně dotčena). I tato skutečnost musí být při ocenění domu zohledněna.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 367/2013, ze dne 24. 9. 2014


11.02.2015 00:00

Ke zjišťování stavu společného domu v době zániku SJM

Konstantní judikatura vychází z toho, že (byť s řadou výjimek) se při vypořádání společného jmění manželů vychází z obvyklé ceny nemovitosti v daném místě v době rozhodování soudu, avšak z jejího stavu v době zániku společného jmění manželů. Stav nemovitosti v době zániku SJM je třeba zjistit dokazováním; jde o skutkové zjištění, které musí učinit soud. Tento stav by měl být rámcově popsán v usnesení o ustanovení znalce (případně i odkazem na shodná tvrzení účastníků ve spise či na listinné důkazy tam založené).

Jestliže však rozestavěný dům již před zánikem SJM a také po něm užívá a stavebně dokončuje výlučně jen jeden z účastníků, pak se druhý objektivně ocitá v důkazní nouzi ohledně stavu zejména jeho vnitřního vybavení; to platí tím spíše, jde-li o rozestavěný dům, jehož stavbu dokončuje jen jeden z účastníků. V takovém případě je ten z účastníků, který dům výlučně užíval a prováděl na něm práce, povinen prokázat, (leží na něm povinnost tvrzení a důkazní břemeno), že a nakolik dům v době, kdy jej soudem ustanovený znalec má ocenit, je v jiném (lepším) stavu než v době zániku SJM. Nestačí tedy, aby určité okolnosti ohledně stavu domu popíral; je na něm, aby k tomuto tvrzení též předložil důkazy (např. doklady o koupi materiálu, faktury za provedené práce apod.). K pravděpodobné době jednotlivých úprav se může podle okolností vyjádřit i soudní znalec. Konečný závěr však musí učinit soud.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 367/2013, ze dne 24. 9. 2014


< strana 1 / 11 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů


Články