// Profipravo.cz / Právní úkony

Právní úkony

04.01.2017 00:02

Umístění podpisu zůstavitele na prosté allografní závěti

Podpis zůstavitele, jako formální náležitost zákonem stanovená jednak pro písemné právní jednání dle ustanovení § 561 odst. 1 věty první o.z., jednak pro prostou allografní závěť dle ustanovení § 1534 o.z., musí být umístěn na konci textu závěti tak, aby jím byl kryt (stvrzen) projev vůle zůstavitele vyjádřený v závěti, zejména obligatorní náležitost každé závěti - povolání jedné či více osob za dědice, aby tím byla vyloučena možnost doplnění závěti zůstavitele v rozporu s jeho vůlí; v rozsahu, v němž by projev vůle zůstavitele v závěti nebyl kryt jeho podpisem, by totiž nemohl mít účinky zamýšlené zůstavitelem (především pořízení o svém majetku), ale mohl by sloužit pouze k vysvětlení vůle zůstavitele.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 5591/2015, ze dne 26. 10. 2016


09.12.2016 00:02

ÚS: Extrémní interpretační exces o neurčitosti notářského zápisu

Stanovení data, od kterého má dlužník povinnost platit úrok z prodlení, stejně jako rozsah úroku z prodlení určeného s použitím pojmu „zákonný“, je dostatečně přesné, určité a srozumitelné, lze-li je stanovit na základě postupu plynoucího z právního předpisu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1320/16, ze dne 1. 11. 2016


15.11.2016 00:02

Změna smlouvy o dílo uzavřené mezi zadavatelem veřejné zakázky a uchazečem

Dohoda o změně smlouvy o dílo uzavřené mezi zadavatelem veřejné zakázky a uchazečem o veřejnou zakázku, pro jejíž uzavření zákon vyžaduje písemnou formu, musí být podle § 40 odst. 2 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013 uzavřena taktéž v písemné formě, a to pod sankcí absolutní neplatnosti.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 433/2015, ze dne 31. 8. 2016


14.10.2016 00:02

ÚS: Zásada potius valeat actus quam pereat

Nerespektování zásady potius valeat actus quam pereat představuje tzv. kvalifikovanou vadu, která má za následek porušení ústavnosti. Nedošlo-li teleologickým výkladem k odstranění nesouladu mezi návrhem na vklad a obsahem předložené smlouvy, což vedlo k zamítnutí návrhu na vklad, dochází k porušení práva na ochranu vlastnictví zaručeného v čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a to omezením dispozičního oprávnění, které je jeho imanentní součástí.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 212/16, ze dne 20. 9. 2016


15.08.2016 00:02

Zajištění pohledávek ze spotřebitelské smlouvy směnkou na řad

I. Ujednání účastníků (směnečná smlouva) o zajištění pohledávek ze spotřebitelské smlouvy směnkou není neplatné pro rozpor se zákonem podle ustanovení § 39 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013 jen proto, že zajišťovací směnka byla vystavena ve formě na řad.

II. Spotřebitelská smlouva (§ 52 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013) nepředstavuje zvláštní smluvní typ, definováním subjektů smluvního vztahu vymezuje právní vztahy, jejichž právní režim se vedle obecného občanského práva řídí rovněž zvláštní úpravou spotřebitelského práva. Není proto také podstatné, jak je smlouva smluvními stranami označena; spotřebitelskou smlouvou může být jak smlouva výslovně upravená jako konkrétní smluvní typ, tak smlouva nepojmenovaná (inominátní), příp. smlouva smíšená.

Podle ustáleného výkladu podávaného právní teorií i soudní praxí je spotřebitel definován jako osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti, tedy která jedná za účelem osobní potřeby ve smyslu spotřeby, neboli nečiní tak opakovaně a za úplatu. Pro odpověď na otázku, zda fyzická osoba uzavírající smlouvu je v postavení spotřebitele, je přitom rozhodující především účel jednání takové osoby.

Dodavatelem je naopak osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Také pro posouzení, zda jednající osoba má postavení dodavatele podle ustanovení § 52 odst. 2 obč. zák., bude určující materiální, nikoli jen formální hledisko; postavení dodavatele bude mít například i neoprávněný podnikatel ve smyslu ustanovení § 3a obch. zák. ve znění do 31. 12. 2013

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 562/2014, ze dne 31. 5. 2016


08.08.2016 00:02

Obsahové náležitosti upomínky pro neplacení pojistného

I. Od požadavku na obsahové náležitosti upomínky způsobilé přivodit zánik pojistného vztahu pro neplacení pojistného spotřebitelem stanoveného v § 20 zák. č. 37/2004 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013, se pojistná smlouva, včetně pojistných podmínek vydaných pojistitelem, nemohla odchýlit pod sankcí neplatnosti podle § 55 odst. 1 a § 39 obč. zák.

II. K posouzení, zda účelem právní normy je ochrana spotřebitele a odchylné ujednání je tudíž zakázanou odchylkou v neprospěch spotřebitele ve smyslu § 55 odst. 1 obč. zák., nelze přistupovat ad hoc, individuálně v každém jednotlivém případě, podle důsledků takového ujednání na právní postavení konkrétního spotřebitele v konkrétní situaci (z hlediska zájmů určitého spotřebitele vyplývajících ze specifických okolností konkrétního případu).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 1983/2014, ze dne 12. 5. 2016


05.08.2016 00:04

ÚS: K povinnosti soudu respektovat princip autonomie vůle

I. Nikoliv každý právní úkon, jenž se jeví protiprávním, stíhá sankce neplatnosti, a to i neplatnosti absolutní. Konkrétní následek protiprávnosti (z povahy věci samé) nelze řešit jinak než poměřováním hodnot, které má zákon chránit. Takovými hodnotami jsou zákonnost a veřejný pořádek, na straně jedné, a (závěrem o neplatnosti právního úkonu) zasažená autonomie vůle jedinců upravit si své vzájemné vztahy, na straně druhé.

II. Z rozhodnutí obecného soudu proto musí být zřejmé, jaký konkrétní zájem (čí, v jaké době a proč) má být zvažovanou sankcí neplatnosti chráněn, a jaký zasažen, a tudíž, zda by tato sankce obstála při poměřování zákonem chráněných hodnot z hlediska důsledků, které nastaly pro stěžovatelku a které pro veřejný zájem, a to na základě zjištění skutečné vůle smluvních stran a posouzení konkrétních okolností, za nichž k uzavření smlouvy došlo.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 798/15, ze dne 19. 7. 2016


01.08.2016 00:02

Platnost smlouvy s alternativním plněním při neurčitosti jednoho z plnění

Uzavřou-li účastníci smlouvu s alternativním plněním, přičemž jedno ze dvou individualizovaných plnění je neurčité (není jasný rozsah plnění, které má dlužník poskytnout), pak je-li zbývající plnění dostatečně určité, je smlouva v rozsahu neurčitého plnění částečně neplatná (§ 41 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013), a závazek se tak stává ipso facto závazkem s jediným předmětem plnění, neboť dlužník nemůže platně vykonat volbu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 784/2015, ze dne 25. 5. 2016


18.07.2016 00:02

Písemná forma právního úkonu učiněného prostřednictvím telefaxu

I. Právní úkon učiněný prostřednictvím telefaxu splňuje požadavek písemné formy, jestliže je podepsán osobou, která tento úkon činí.

II. Dokladem o zaslání faxové zprávy je faxové potvrzení o bezchybném odeslání faxové zprávy i faxový žurnál dokládající, že zpráva byla odeslána s výsledkem doručení „OK“.

III. Ustanovení § 30 ZRŘ se vztahuje až na řízení před rozhodci, tedy na řízení zahájené podáním žaloby v rozhodčím řízení.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 4093/2015, ze dne 3. 5. 2016


09.06.2016 00:02

Právo na náhradu vůči tomu, kdo měl prospěch z odporovatelného právního úkonu

Pozbyl-li ještě před podáním odpůrčí žaloby ten, s nímž (v jehož prospěch) dlužník učinil odporovatelný právní úkon, některou z více věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot, které získal na základě tohoto právního úkonu z majetku dlužníka, a není-li proto uspokojení věřitele z této věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty dobře možné, může věřitel uplatnit právo na náhradu podle ustanovení § 42a odst. 4 části věty za středníkem obč. zák. bez ohledu na to, zda by se mohl – kdyby bylo soudem určeno, že tento právní úkon je vůči němu ve vztahu k ostatním věcem (právům nebo jiným majetkovým hodnotám) právně neúčinný – zcela nebo zčásti uspokojit z věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot, které v majetku toho, kdo měl z odporovatelného právního úkonu prospěch, zůstaly.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2015/2015, ze dne 24. 3. 2016


16.05.2016 00:01

Dohoda účastníků o odstoupení od smlouvy po jejím uzavření

Na odstoupení od smlouvy se mohli účastníci dohodnout ve smyslu § 48 odst. 1 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013 i po jejím uzavření. Proto se v dané věci mohly strany dohodnout na odstoupení od darovací smlouvy i poté, co podle této smlouvy byl již povolen vklad (ve prospěch obdarovaného) vlastnického práva k darovaným nemovitostem do katastru nemovitostí.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 4840/2015, ze dne 16. 3. 2016


30.03.2016 00:00

K nakládání s obecním majetkem

Jestliže starosta obce uzavřel převodní smlouvu, aniž by v esenciálních náležitostech respektoval obsah rozhodnutí obecního zastupitelstva, respektive respektoval rozhodnutí zastupitelstva i v dalších náležitostech právního úkonu, pak je zde nesoulad mezi projevem vůle obce učiněným jednajícím starostou a předmětným rozhodnutím zastupitelstva, který zakládá absolutní neplatnost tohoto právního úkonu, neboť starosta nemá žádné oprávnění „dotvářet“ či „nahrazovat“ vůli obce materiálně obsaženou v onom rozhodnutím zastupitelstva.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3785/2015, ze dne 20. 1. 2016


29.03.2016 00:01

Ujednání o úhradě ceny díla až po poskytnutí úvěru objednateli

Ujednání o úhradě podstatné (rozhodující) části smluvené ceny díla podle smlouvy o dílo uzavřené mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti podle obchodního zákoníku, které vázalo povinnost objednatele zaplatit cenu díla až k okamžiku, kdy mu banka poskytne úvěr, je v rozporu s dobrými mravy.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 42/2013, ze dne 29. 10. 2015


22.03.2016 00:02

Nedodržení sjednané formální náležitosti dodatku smlouvy

Otázku, zda došlo či nedošlo ke změně smlouvy v případě, že uzavřená dohoda o změně smlouvy neobsahovala sjednané formální náležitosti, jako označení dodatku smlouvy pořadovým číslem vzestupnou řadou a otisk razítka strany, která změnu smlouvy zavírá, je namístě vyřešit s ohledem na ustanovení § 37 obč. zák. 1964 a § 66 odst. 7 obch. zák. tak, že nedostatek očíslování změny smlouvy a neoznačení listiny o změně smlouvy otiskem razítka smluvní strany nevede samo o sobě k závěru o tom, že ke změně smlouvy nedošlo.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2925/2015, ze dne 19. 1. 2016


04.03.2016 00:00

ÚS: Výklad právních účinků smlouvy uzavřené před rokem 1990

I. Jakkoli ze zákonné právní úpravy výslovně nevyplývá povinnost soudu doručovat opisy vyjádření protistrany odvolateli k tzv. replice, je nutno – s ohledem na zásadu kontradiktornosti řízení – i v nemeritorních sporech umožnit účastníkům řízení vyjádřit se k argumentaci druhé strany tak, aby neutrpěla ochrana jejich základních práv podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

II. Nesplněním tohoto požadavku (neústavním zásahem) však není, je-li meritem sporu právní kvalifikace jinak náležitě zjištěného skutkového stavu věci (právní otázka), kterou nemohlo neposkytnutí možnosti k tzv. replice ovlivnit, neboť soud na základě vyjádření protistrany nedospěl k jinému závěru o zjištěném skutkovém stavu ve smyslu § 153 odst. 1 občanského soudního řádu, ani k potřebě jeho jiného právního hodnocení.

III. Použití analogie při výkladu účinků soukromoprávního úkonu z doby před rokem 1990, jakým je i smlouva o převodu nemovitosti z vlastnictví bytového družstva do bezpodílového vlastnictví manželů, musí respektovat okolnosti a právní úpravu, za kterých byl takový úkon učiněn; současně musí brát na zřetel to, jak je obdobný úkon upraven v podmínkách demokratického právního státu, a to v kontextu s požadavkem respektování autonomie vůle a smluvní svobody podle čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1139/15, ze dne 16. 2. 2016


19.02.2016 00:02

ÚS: Posouzení neplatnosti smlouvy o smlouvě budoucí

Jedním ze základních principů výkladu smluv je priorita takového výkladu, který nezakládá neplatnost smlouvy, před výkladem, který neplatnost smlouvy zakládá, jsou-li možné oba výklady. Obecné soudy proto pochybily, pokud z pouhé absence vymezení přesného spoluvlastnického podílu na společných částech domu dovodily neplatnost smlouvy o smlouvě budoucí kupní, byť na základě této smlouvy byla později mezi stejnými smluvními stranami uzavřena kupní smlouva.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 2124/14, ze dne 26. 1. 2016


08.02.2016 00:02

K podmínkám odporovatelnosti právního úkonu

Obdržel-li dlužník za převedené věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty od nabyvatele skutečně (reálně) jejich obvyklou cenu nebo mu za ně byla jinak poskytnuta přiměřená (rovnocenná) náhrada, nejedná se o zkracující právní úkon ve smyslu ustanovení § 42a obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013 ani tehdy, jestliže dlužník cenu (náhradu) za převedené věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty použil k jinému účelu než k uspokojení pohledávky věřitele.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4806/2014, ze dne 24. 11. 2015


01.12.2015 00:01

K ujednání o hodnotícím čísle ve smlouvě o stavebním spoření

Ujednání o povinnosti dosažení hodnotícího čísla jako předpokladu pro poskytnutí cílové částky a úvěru ze stavebního spoření není neplatné ve smyslu ustanovení § 55 a § 56 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 191/2014, ze dne 29. 9. 2015


26.11.2015 00:01

Prospěch z odporovatelného právního úkonu

Prospěch z odporovatelného právního úkonu představuje hodnota (nemovitých) věcí, k jejímuž zjištění dojde v průběhu dražby nejvyšším podáním vydražitele, na které bude udělen příklep, a nikoli cena (nemovitých) věcí ke dni odporovatelného právního úkonu. Okolnost, že povinní v mezidobí investicí vlastních prostředků nemovité věci zhodnotili, není důvodem pro nepřípustnost provádění exekuce prodejem nemovitých věcí k uspokojení vymáhané pohledávky oprávněného (do výše vymezené napadeným rozhodnutím), protože smyslem práva odporovat právnímu jednání dlužníka je umožnit věřiteli uspokojit se z majetku dlužníka, který jej „vyvádí“ za podmínek § 42a obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013. Jestliže je v řízení o odporovatelnosti pravomocně konstatováno, že jsou dány důvody pro vyhovění žalobě, není nutné v exekučním řízení zkoumat, zda má v této věci nemovitá věc hodnotu jinou, než měla v době uzavření smlouvy, jež byla odporována. Důvod pro částečné zastavení exekuce do výše rozdílu mezi hodnotou převáděné věci ke dni převodu a její současnou cenou (po jejím případném zhodnocení) podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. proto není dán. Povinní svůj nárok na náhradu vynaložených investic do nemovitých věcí po nabytí do jejich spoluvlastnictví mohou uplatnit po původní vlastnici.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 5058/2014, ze dne 1. 6. 2015


11.11.2015 00:00

Hodnota bodu a výše úhrad hrazené zdravotní péče do 31. 3. 2006

I. V režimu zákona č. 48/1997 Sb., ve znění účinném od 31. prosince 2000 do 31. března 2006, nebylo možno se odchýlit od jeho ustanovení § 17 odst. 7 a hodnotu (cenu) bodu a výši úhrad hrazené zdravotní péče včetně regulačních omezení sjednat ve smlouvě uzavřené mezi zdravotní pojišťovnou a zdravotnickým zařízením.

II. Úhrady z veřejného zdravotního pojištění nelze ztotožnit s vyrovnávacími platbami za závazek veřejné služby. Vyrovnávací platba je primárně podporou v situaci, kdy nestačí příjmy z poskytování samotné služby. Úhrady z veřejného zdravotního pojištění však mají povahu protiplnění, jde o cenu (byť regulovanou) za poskytování zdravotních služeb.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 2051/2013, ze dne 13. 7. 2015


< strana 1 / 25 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů


Články