// Profipravo.cz / Právní úkony

Právní úkony

22.06.2017 00:01

K výkladu pojmu „důsledné plnění“

Pojem „důsledný“ z hlediska gramatiky vyjadřuje „dbající vždy a bez výjimek“. Důslednost plnění splátek pak - logicky vzato - předpokládá, že dlužník nepochybí ani co se týče jejich výše, ani v dodržení doby jejich splatnosti.

Pojem „důsledně plnit“ („důsledné plnění“) je tak třeba obvykle vykládat jako plnění bezchybné, bez jakýchkoliv vad.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2165/2016, ze dne 23. 3. 2017


23.05.2017 00:02

Odkaz na ustanovení o smluvní pokutě ve všeobecných podmínkách

Pouhý odkaz v textu smlouvy na ustanovení o smluvní pokutě ve všeobecných podmínkách a v dalších specifikovaných i nespecifikovaných dokumentech vytváří pro spotřebitele překážku pro to, aby se s takovým ujednáním před uzavřením smlouvy skutečně seznámil. Jde o ujednání podřaditelné pod ustanovení § 56 odst. 1 obč. zák., neboť v rozporu s požadavkem dobré víry znamená k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a je proto s ohledem na § 55 odst. 2 obč. zák. neplatné.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 ICdo 86/2015, ze dne 28. 2. 2017


22.05.2017 00:01

Ujednání o změně (zvyšování) poplatku za spravování úvěru

Ujednání o výši poplatku za spravování úvěru vymezuje cenu plnění ve smyslu § 56 odst. 2 obč. zák. a je proto vyloučen jeho přezkum z hlediska přiměřenosti; nelze však dovodit, že se tato výjimka vztahuje i na ujednání, které upravuje změny (zvyšování) předmětného poplatku. Lze uzavřít, že výjimka uvedená v ustanovení § 56 odst. 2 obč. zák. se nepoužije na ujednání, která (sjednanou) cenu plnění mění.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2335/2016, ze dne 19. 4. 2017


15.05.2017 00:01

Výklad pracovněprávních jednání od 1. 1. 2014

Právní jednání se posuzuje podle svého obsahu (§ 555 odst. 1 o. z.). Každý projev vůle (výslovný nebo konkludentní) se vykládá podle úmyslu (záměru) jednajícího, jestliže druhá strana takový úmysl (záměr) poznala nebo o něm musela vědět; není-li možné zjistit úmysl (záměr) jednajícího, přisuzuje se jednajícímu v projevu vůle takový úmysl (záměr), jaký by mu zpravidla přikládala (rozumí se v dobré víře a v souladu s dobrými mravy) osoba v postavení druhé strany (srov. § 556 odst. 1 o. z.). Kromě úmyslu (záměru) jednajícího (ve zjištěné nebo přisouzené podobě) se při výkladu projevu vůle přihlíží také k „praxi zavedené mezi stranami v právním styku“, k tomu, co projevu vůle předcházelo, a k tomu, jak strany daly následně najevo, jaký obsah a význam projevu vůle přikládají (srov. § 556 odst. 2 o. z.).

Byl-li při výslovném projevu vůle použit výraz, který sám o sobě připouští různý výklad, a nepodaří-li se výše uvedeným postupem vyjasnit projev vůle, měl by se podle ustanovení § 557 o. z. vyložit „k tíži toho, kdo výrazu použil jako první“. Pro oblast pracovněprávních vztahů však z ustanovení § 18 zák. práce vyplývá, že se použije „výklad pro zaměstnance nejpříznivější“ a že se tedy ustanovení § 557 o. z. v pracovněprávních vztazích nepoužije; výraz, který připouští různý výklad, se proto ve smyslu ustanovení § 18 zák. práce vyloží (z hlediska obsahu a významu právního jednání v pracovněprávních vztazích) způsobem, který je co nejpříznivější pro zaměstnance.

Výklad projevu vůle může směřovat jen k objasnění jeho obsahu, tedy ke zjištění toho, co bylo skutečně projeveno. Pomocí výkladu projevu vůle nelze „nahrazovat“ nebo „doplňovat“ vůli, kterou zaměstnanec nebo zaměstnavatel (popřípadě jiný subjekt pracovněprávních vztahů) neměl nebo kterou sice měl, ale neprojevil ji. Výkladem projevu vůle není dovoleno ani měnit smysl jinak jasného pracovněprávního jednání.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 3480/2016, ze dne 21. 2. 2017


10.04.2017 00:02

Odporovatelnost právních úkonů manžela dlužníka

Věřitel byl za podmínek uvedených v ustanovení § 42a obč. zák. oprávněn odporovat nejen právním úkonům, které učinil dlužník, ale i právním úkonům manžela dlužníka, týkajícím se majetku, který manžel dlužníka nabyl na základě dohody o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění do svého výlučného vlastnictví, a to za předpokladu, že věřitel měl právo uspokojit se (také) z majetku patřícího do společného jmění dlužníka a jeho manžela.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1374/2016, ze dne 21. 12. 2016


28.02.2017 00:01

Právo odporovat právním úkonům manžela dlužníka

Věřitel je za podmínek uvedených v ustanovení § 42a obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013 oprávněn odporovat nejen právním úkonům, které učinil dlužník, ale i právním úkonům manžela dlužníka, týkajícím se majetku, který manžel dlužníka nabyl na základě dohody o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění do svého výlučného vlastnictví, a to za předpokladu, že věřitel měl právo uspokojit se (také) z majetku patřícího do společného jmění dlužníka a jeho manžela.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2294/2016, ze dne 6. 12. 2016


26.01.2017 00:01

Interpretace pomocí notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti

Platební povinnosti, k jejichž splnění se povinný zavázal v dohodě obsažené v notářském (exekutorském) zápise se svolením k vykonatelnosti, lze poměřovat jen tím, jaké povinnosti pro něj vyplývají z uzavřeného hmotněprávního úkonu (který byl podkladem pro sepis tohoto zápisu), jež nesplnil. Notářský (exekutorský) zápis se svolením k vykonatelnosti nelze využít ve vztahu k původnímu ujednání účastníků ani interpretačně, neboť jen to je rozhodné, zatímco notářský (exekutorský) zápis má jen „formální“, nikoli hmotněprávní, povahu.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 3953/2016, ze dne 14. 10. 2016


04.01.2017 00:02

Umístění podpisu zůstavitele na prosté allografní závěti

Podpis zůstavitele, jako formální náležitost zákonem stanovená jednak pro písemné právní jednání dle ustanovení § 561 odst. 1 věty první o.z., jednak pro prostou allografní závěť dle ustanovení § 1534 o.z., musí být umístěn na konci textu závěti tak, aby jím byl kryt (stvrzen) projev vůle zůstavitele vyjádřený v závěti, zejména obligatorní náležitost každé závěti - povolání jedné či více osob za dědice, aby tím byla vyloučena možnost doplnění závěti zůstavitele v rozporu s jeho vůlí; v rozsahu, v němž by projev vůle zůstavitele v závěti nebyl kryt jeho podpisem, by totiž nemohl mít účinky zamýšlené zůstavitelem (především pořízení o svém majetku), ale mohl by sloužit pouze k vysvětlení vůle zůstavitele.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 5591/2015, ze dne 26. 10. 2016


09.12.2016 00:02

ÚS: Extrémní interpretační exces o neurčitosti notářského zápisu

Stanovení data, od kterého má dlužník povinnost platit úrok z prodlení, stejně jako rozsah úroku z prodlení určeného s použitím pojmu „zákonný“, je dostatečně přesné, určité a srozumitelné, lze-li je stanovit na základě postupu plynoucího z právního předpisu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1320/16, ze dne 1. 11. 2016


15.11.2016 00:02

Změna smlouvy o dílo uzavřené mezi zadavatelem veřejné zakázky a uchazečem

Dohoda o změně smlouvy o dílo uzavřené mezi zadavatelem veřejné zakázky a uchazečem o veřejnou zakázku, pro jejíž uzavření zákon vyžaduje písemnou formu, musí být podle § 40 odst. 2 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013 uzavřena taktéž v písemné formě, a to pod sankcí absolutní neplatnosti.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 433/2015, ze dne 31. 8. 2016


14.10.2016 00:02

ÚS: Zásada potius valeat actus quam pereat

Nerespektování zásady potius valeat actus quam pereat představuje tzv. kvalifikovanou vadu, která má za následek porušení ústavnosti. Nedošlo-li teleologickým výkladem k odstranění nesouladu mezi návrhem na vklad a obsahem předložené smlouvy, což vedlo k zamítnutí návrhu na vklad, dochází k porušení práva na ochranu vlastnictví zaručeného v čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a to omezením dispozičního oprávnění, které je jeho imanentní součástí.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 212/16, ze dne 20. 9. 2016


15.08.2016 00:02

Zajištění pohledávek ze spotřebitelské smlouvy směnkou na řad

I. Ujednání účastníků (směnečná smlouva) o zajištění pohledávek ze spotřebitelské smlouvy směnkou není neplatné pro rozpor se zákonem podle ustanovení § 39 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013 jen proto, že zajišťovací směnka byla vystavena ve formě na řad.

II. Spotřebitelská smlouva (§ 52 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013) nepředstavuje zvláštní smluvní typ, definováním subjektů smluvního vztahu vymezuje právní vztahy, jejichž právní režim se vedle obecného občanského práva řídí rovněž zvláštní úpravou spotřebitelského práva. Není proto také podstatné, jak je smlouva smluvními stranami označena; spotřebitelskou smlouvou může být jak smlouva výslovně upravená jako konkrétní smluvní typ, tak smlouva nepojmenovaná (inominátní), příp. smlouva smíšená.

Podle ustáleného výkladu podávaného právní teorií i soudní praxí je spotřebitel definován jako osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti, tedy která jedná za účelem osobní potřeby ve smyslu spotřeby, neboli nečiní tak opakovaně a za úplatu. Pro odpověď na otázku, zda fyzická osoba uzavírající smlouvu je v postavení spotřebitele, je přitom rozhodující především účel jednání takové osoby.

Dodavatelem je naopak osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Také pro posouzení, zda jednající osoba má postavení dodavatele podle ustanovení § 52 odst. 2 obč. zák., bude určující materiální, nikoli jen formální hledisko; postavení dodavatele bude mít například i neoprávněný podnikatel ve smyslu ustanovení § 3a obch. zák. ve znění do 31. 12. 2013

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 562/2014, ze dne 31. 5. 2016


08.08.2016 00:02

Obsahové náležitosti upomínky pro neplacení pojistného

I. Od požadavku na obsahové náležitosti upomínky způsobilé přivodit zánik pojistného vztahu pro neplacení pojistného spotřebitelem stanoveného v § 20 zák. č. 37/2004 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013, se pojistná smlouva, včetně pojistných podmínek vydaných pojistitelem, nemohla odchýlit pod sankcí neplatnosti podle § 55 odst. 1 a § 39 obč. zák.

II. K posouzení, zda účelem právní normy je ochrana spotřebitele a odchylné ujednání je tudíž zakázanou odchylkou v neprospěch spotřebitele ve smyslu § 55 odst. 1 obč. zák., nelze přistupovat ad hoc, individuálně v každém jednotlivém případě, podle důsledků takového ujednání na právní postavení konkrétního spotřebitele v konkrétní situaci (z hlediska zájmů určitého spotřebitele vyplývajících ze specifických okolností konkrétního případu).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 1983/2014, ze dne 12. 5. 2016


05.08.2016 00:04

ÚS: K povinnosti soudu respektovat princip autonomie vůle

I. Nikoliv každý právní úkon, jenž se jeví protiprávním, stíhá sankce neplatnosti, a to i neplatnosti absolutní. Konkrétní následek protiprávnosti (z povahy věci samé) nelze řešit jinak než poměřováním hodnot, které má zákon chránit. Takovými hodnotami jsou zákonnost a veřejný pořádek, na straně jedné, a (závěrem o neplatnosti právního úkonu) zasažená autonomie vůle jedinců upravit si své vzájemné vztahy, na straně druhé.

II. Z rozhodnutí obecného soudu proto musí být zřejmé, jaký konkrétní zájem (čí, v jaké době a proč) má být zvažovanou sankcí neplatnosti chráněn, a jaký zasažen, a tudíž, zda by tato sankce obstála při poměřování zákonem chráněných hodnot z hlediska důsledků, které nastaly pro stěžovatelku a které pro veřejný zájem, a to na základě zjištění skutečné vůle smluvních stran a posouzení konkrétních okolností, za nichž k uzavření smlouvy došlo.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 798/15, ze dne 19. 7. 2016


01.08.2016 00:02

Platnost smlouvy s alternativním plněním při neurčitosti jednoho z plnění

Uzavřou-li účastníci smlouvu s alternativním plněním, přičemž jedno ze dvou individualizovaných plnění je neurčité (není jasný rozsah plnění, které má dlužník poskytnout), pak je-li zbývající plnění dostatečně určité, je smlouva v rozsahu neurčitého plnění částečně neplatná (§ 41 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013), a závazek se tak stává ipso facto závazkem s jediným předmětem plnění, neboť dlužník nemůže platně vykonat volbu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 784/2015, ze dne 25. 5. 2016


18.07.2016 00:02

Písemná forma právního úkonu učiněného prostřednictvím telefaxu

I. Právní úkon učiněný prostřednictvím telefaxu splňuje požadavek písemné formy, jestliže je podepsán osobou, která tento úkon činí.

II. Dokladem o zaslání faxové zprávy je faxové potvrzení o bezchybném odeslání faxové zprávy i faxový žurnál dokládající, že zpráva byla odeslána s výsledkem doručení „OK“.

III. Ustanovení § 30 ZRŘ se vztahuje až na řízení před rozhodci, tedy na řízení zahájené podáním žaloby v rozhodčím řízení.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 4093/2015, ze dne 3. 5. 2016


09.06.2016 00:02

Právo na náhradu vůči tomu, kdo měl prospěch z odporovatelného právního úkonu

Pozbyl-li ještě před podáním odpůrčí žaloby ten, s nímž (v jehož prospěch) dlužník učinil odporovatelný právní úkon, některou z více věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot, které získal na základě tohoto právního úkonu z majetku dlužníka, a není-li proto uspokojení věřitele z této věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty dobře možné, může věřitel uplatnit právo na náhradu podle ustanovení § 42a odst. 4 části věty za středníkem obč. zák. bez ohledu na to, zda by se mohl – kdyby bylo soudem určeno, že tento právní úkon je vůči němu ve vztahu k ostatním věcem (právům nebo jiným majetkovým hodnotám) právně neúčinný – zcela nebo zčásti uspokojit z věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot, které v majetku toho, kdo měl z odporovatelného právního úkonu prospěch, zůstaly.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2015/2015, ze dne 24. 3. 2016


16.05.2016 00:01

Dohoda účastníků o odstoupení od smlouvy po jejím uzavření

Na odstoupení od smlouvy se mohli účastníci dohodnout ve smyslu § 48 odst. 1 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013 i po jejím uzavření. Proto se v dané věci mohly strany dohodnout na odstoupení od darovací smlouvy i poté, co podle této smlouvy byl již povolen vklad (ve prospěch obdarovaného) vlastnického práva k darovaným nemovitostem do katastru nemovitostí.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 4840/2015, ze dne 16. 3. 2016


30.03.2016 00:00

K nakládání s obecním majetkem

Jestliže starosta obce uzavřel převodní smlouvu, aniž by v esenciálních náležitostech respektoval obsah rozhodnutí obecního zastupitelstva, respektive respektoval rozhodnutí zastupitelstva i v dalších náležitostech právního úkonu, pak je zde nesoulad mezi projevem vůle obce učiněným jednajícím starostou a předmětným rozhodnutím zastupitelstva, který zakládá absolutní neplatnost tohoto právního úkonu, neboť starosta nemá žádné oprávnění „dotvářet“ či „nahrazovat“ vůli obce materiálně obsaženou v onom rozhodnutím zastupitelstva.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3785/2015, ze dne 20. 1. 2016


29.03.2016 00:01

Ujednání o úhradě ceny díla až po poskytnutí úvěru objednateli

Ujednání o úhradě podstatné (rozhodující) části smluvené ceny díla podle smlouvy o dílo uzavřené mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti podle obchodního zákoníku, které vázalo povinnost objednatele zaplatit cenu díla až k okamžiku, kdy mu banka poskytne úvěr, je v rozporu s dobrými mravy.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 42/2013, ze dne 29. 10. 2015


< strana 1 / 26 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů


Články