// Profipravo.cz / Zastoupení

Zastoupení

18.10.2016 00:02

Souběh řízení o jmenování opatrovníka a chybějícího člena představenstva

I. V usnesení sp. zn. 29 Cdo 3899/2015 Nejvyšší soud – v poměrech společnosti s ručením omezeným – vysvětlil, že ačkoli soud může v případě zániku funkce jednatele (není-li zde žádného jiného jednatele či nejsou-li zbývající jednatelé z důvodu zániku funkce některého z nich schopni plnit své funkce a nezvolila-li valná hromada do 1 měsíce nového jednatele) společnost zrušit a nařídit její likvidaci, není (tím) vyloučeno, aby společnosti jmenoval opatrovníka podle § 165 odst. 1 o. z., dospěje-li k závěru, že takové opatření je s ohledem na poměry konkrétní společnosti vhodnější. Tento závěr se plně prosadí též ve vztahu k akciovým společnostem.

II. Je-li souběžně s řízením o jmenování opatrovníka podle § 165 odst. 1 o. z. vedeno řízení o jmenování chybějícího člena představenstva, je zásadně vyloučeno, aby soud společnosti jmenoval opatrovníka podle § 165 odst. 1 o. z. předtím, než bude o jmenování člena představenstva rozhodnuto.

Ačkoli v popsané situaci soud návrhu na jmenování opatrovníka akciové společnosti zásadně nemůže vyhovět, bylo by nesprávné dovozovat, že zahájení řízení o jmenování chybějícího člena představenstva podle § 443 věty druhé z. o. k. vede samo o sobě (automaticky) k zamítnutí návrhu na jmenování opatrovníka. Přestože soud může i za této situace návrh na jmenování opatrovníka z jiných (zpravidla věcných) důvodů zamítnout, povede zahájení řízení o jmenování chybějícího člena představenstva obvykle toliko ke spojení věcí. To umožní, aby soud, zamítne-li návrh na jmenování chybějícího člena představenstva (podle § 443 věty druhé z. o. k.), ve spojeném řízení současně jmenoval opatrovníka, resp. aby soud, rozhodne-li o jmenování chybějícího člena představenstva, ve spojeném řízení současně zamítl návrh na jmenování opatrovníka.

S ohledem na účel právní úpravy jmenování opatrovníka právnické osoby, kterým je neprodlené a operativní ustavení osoby, která bude v právnické osobě vykonávat přiměřeně působnost jejího statutárního orgánu, lze jen výjimečně uvažovat o přerušení řízení o jmenování opatrovníka. Nelze však vyloučit, že podle okolností konkrétního případu bude namístě i takový postup, kdy soud řízení o jmenování opatrovníka podle § 165 odst. 1 o. z., přeruší do doby, než bude rozhodnuto o jmenování chybějícího člena představenstva, a teprve poté bude v řízení o návrhu na jmenování opatrovníka (s ohledem na výsledek řízení o jmenování chybějícího člena představenstva) pokračovat.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 396/2016, ze dne 13. 7. 2016


14.10.2016 00:01

ÚS: K interpretaci ustanovení § 22 odst. 2 ObčZ

Ústavní soud uzavírá, že stav, za něhož se osoba, jež spolu s manželem zastupuje vlastníka domu při jednáních a správě domu, stane na smluvním základě nájemkyní bytu v domě téhož, nelze a priori vyloučit. Rozhodnými jsou konkrétní okolnosti, které jsou v posuzované věci předurčeny rodinnými vazbami všech zúčastněných a posilují závěr o posouzení nájemní smlouvy jako platného právního úkonu (právního jednání). Důvodem sjednání nájemní smlouvy bylo vymezení užívání bytových prostor domu v relaci k investicím do něj z uživatelské strany vloženým. Dovodil-li odvolací soud přesto neplatnost nájemní smlouvy, zasáhl tak nepřípustně do autonomního prostoru účastníků smlouvy v rozporu s principem autonomie vůle občanů zakotveným v čl. 2 odst. 4 Ústavy a v čl. 2 odst. 3 Listiny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 565/16, ze dne 12. 9. 2016


02.09.2016 00:02

ÚS: Jmenování obce veřejným opatrovníkem

I. Ústavní soud může přehodnocovat posouzení přípustnosti dovolání podle § 237 občanského soudního řádu ve znění od 1. 1. 2013 pouze z hlediska jeho ústavnosti. V rámci tohoto přezkumu Ústavní soud mimo jiné hodnotí, zda dovolací soud neodepřel účastníku řízení soudní ochranu tím, že odmítl dovolání, aniž by se ve svém odůvodnění, pokud jde o jeho přípustnost, náležitě vypořádal se stěžovatelem řádně předestřenou právní otázkou. Konstatuje-li dovolací soud, že se nebude dovoláním meritorně zabývat, neboť předestřená právní otázka již byla v jeho judikatuře vyřešena, avšak odkáže pouze na rozhodnutí, ze kterých řešení dovolací otázky nevyplývá, přičemž neuvede žádnou další argumentaci podporující jeho závěr o nepřípustnosti dovolání, je jeho usnesení o odmítnutí dovolání nedostatečně odůvodněné a nepřezkoumatelné.

II. Je povinností státu poskytnout obci, která je rozhodnutím soudu ustanovena opatrovníkem, takové finanční zajištění, aby měla dostatečné materiální a personální kapacity opatrovnickou funkci řádně vykonávat. Nedostatečné financování výkonu státní moci v přenesené působnosti nesmí ohrožovat existenci funkční územní samosprávy.

III. Ústavní stížnost proti neexistujícímu rozhodnutí je nepřípustná podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu per analogiím.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2936/15, ze dne 17. 8. 2016


15.08.2016 00:01

Náležitosti plné moci zmocňující k uzavření zástavní smlouvy

Byla-li udělena plná moc k uzavření zástavní smlouvy týkající se určité nemovitosti, pak není nutné v takové plné moci uvádět jakékoliv bližší údaje týkající se osoby, s níž může zmocněnec takovou smlouvu uzavřít, ani specifikovat závazkový vztah, který má zástavní smlouva zajišťovat. V takovém případě je zmocněnec zmocněn, aby (podle svého nejlepšího vědomí a svědomí) vybral osobu zástavního věřitele a určil závazek, který má zástavní smlouvou zajistit.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1899/2014, ze dne 31. 5. 2016


15.08.2016 00:00

Ke zmocnění „pouze“ k podpisu smlouvy

Zmocnění „toliko“ k podpisu smlouvy je v právní praxi vcelku běžné a je notorietou, že takovým zmocněním se rozumí zmocnění k uzavírání smlouvy jako takové.

Samotný podpis neplní jen funkci informační (kdo úkon podepsal), ale rovněž zavazující ve vztahu k písemnosti, na níž je uveden (k níž je připojen). Stěží si lze představit, že by zmocnitel zmocňoval určitou osobu k tomu, aby podepsala určitou smlouvu s tím, že takovou smlouvou být zmocnitel vázán nechce. Požadavek odvolacího soudu, aby v plné moci bylo uvedeno (i) „zmocnění k uzavření smlouvy“, tak představuje zbytečný právní formalismus. I použitý výraz „podepsat smlouvu“ je nutno vykládat s ohledem na jednotlivé funkce podpisu jako „učinit písemný projev vůle, který bude vázat zmocnitele“.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1899/2014, ze dne 31. 5. 2016


02.08.2016 00:01

Ustanovení kolizního opatrovníka nezletilému povinnému v exekučním řízení

Rodiče nezletilého jsou z důvodu možného střetu zájmů vyloučeni z jeho zastupování v exekučním řízení vedeném proti němu, je-li zároveň k vymožení stejné povinnosti vedeno jiné (další) exekuční řízení proti nim, neboť vymožení plnění v jednom exekučním řízení představuje důvod pro zastavení druhého exekučního řízení podle § 268 odst. 1 písm. g) o. s. ř.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 5269/2015, ze dne 11. 5. 2016


31.03.2016 00:00

KS: Schválení udělení plné moci opatrovnickým soudem

V situaci, kdy je dokazováním mj. zjištěno, že žaloba byla v dané věci podána advokátem na základě plné moci udělené mu žalobcem v době, kdy již tento v důsledku postupující duševní choroby neměl k takovému právnímu jednání dostatečné ovládací a rozpoznávací schopnosti, nebyla žaloba podána oprávněnou osobou a jí vyvolané řízení je postiženo odstranitelným nedostatkem podmínek řízení, který je nutné odstranit (dle ust. § 104 odst. 1 o. s. ř.) dodatečným schválením (novým udělením) plné moci advokátovi opatrovníkem, který byl (bude) žalobci mezi tím ustanoven jako osobě pravomocně omezené ve svéprávnosti podle § 62 o. z. Takový úkon opatrovníka není běžnou záležitostí při správě majetku osoby omezené ve svéprávnosti a vyžaduje v režimu § 461 odst. 1 o. z. schválení soudu.

podle rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. 8Co 2033/2015, ze dne 7. 1. 2016


29.02.2016 00:01

Rozpor zájmů zástupce a zastoupeného v občanském soudním řízení

Jiného nemůže zastupovat (ani v občanském soudním řízení, ani při hmotně právním úkonu) ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného. Zjistí-li soud v občanském soudním řízení, že zájmy účastníka řízení jsou v rozporu se zájmy jeho zástupce, je tím zástupce (přímo ze zákona) vyloučen z řízení; soud proto přestane s takovým zástupcem jednat, aniž by o tom vydával zvláštní rozhodnutí, a procesní úkony učiněné takovým zástupcem jsou od počátku neúčinné a soud k nim nepřihlíží. Rozpor v zájmech zastoupeného a zástupce má za následek neplatnost (absolutní bezúčinnost) plné moci.

K vyloučení osoby zástupce ze zastupování nestačí pouhá možnost střetu se zájmy zastoupeného; tento rozpor musí existovat a musí být v řízení zjištěn (postaven najisto). Byl-li takto zjištěn střet zájmů mezi účastníkem a jeho zástupcem na základě plné moci, soud dále jedná (jen) s účastníkem.

V posuzované věci je již z obsahu plné moci a dohody o narovnání zjevné, že zájem žalobce, aby mu žalovaní zaplatili částku 64.000.000,- Kč s příslušenstvím a náklady řízení, je v příkrém rozporu se zájmem zástupce žalobce, který vyplynul z jím učiněných (procesních a hmotně právních) úkonů, podle nichž se žalobci nejen že nedostalo žádného plnění, ale plnění žalovaných v rozsahu částky 25.000.000,- Kč se dostalo do dispozice zástupce žalobce a třetího žalovaného.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1593/2014, ze dne 17. 12. 2015


29.12.2014 00:02

K výkladu § 441 odst. 2 in fine o.z.

Odvolacímu soudu lze přisvědčit, že § 441 odst. 2 in fine o.z. klade na plnou moc požadavek zachování téže formy, jakou zákon vyžaduje pro právní jednání, k němuž je plná moc udělena. Je-li tudíž plná moc udělena k právnímu jednání, pro které zákon vyžaduje formu notářského zápisu, měla by zásadně být i plná moc udělena ve formě notářského zápisu. To však neznamená, že nedodržení této formy bez dalšího vede k neplatnosti plné moci, či dokonce k neplatnosti právního jednání učiněného na jejím základě zmocněncem jménem zmocnitele.

Právní jednání odporující zákonu je neplatné pouze tehdy, vyžaduje-li to smysl a účel zákona (§ 580 odst. 1 o.z.). Uvedené omezení platí i pro posouzení důsledků nedodržení formy právního jednání vyžadované zákonem (§ 582 odst. 1 o.z.). Jinými slovy, není-li právní jednání učiněno ve formě stanovené zákonem, je (z tohoto důvodu) neplatné pouze tehdy, vyžaduje-li to smysl a účel zákona.

Je-li pro právní jednání vyžadována forma notářského zápisu, je smyslem a účelem požadavku § 441 odst. 2 in fine o.z. na formu plné moci zabezpečit ověření totožnosti zmocnitele a současně zajistit, aby plná moc byla udělena k zamýšlenému právnímu jednání (tj. aby z ní plynulo oprávnění zmocněnce učinit jménem zmocnitele požadované právní jednání).

Obecně tudíž platí, že není-li pochyb o totožnosti zmocnitele, tj. je-li zcela zjevné, kdo udělil plnou moc, není plná moc neplatná jen proto, že nebyla udělena ve formě notářského zápisu, a to přesto, že byla udělena k právnímu jednání, které musí být podle zákona učiněno ve formě notářského zápisu (důsledky případné neurčitosti či nesrozumitelnosti obsahu plné moci řeší ustanovení § 553 o.z.).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3919/2014, ze dne 27. 11. 2014


29.12.2014 00:02

K formě plné moci k založení spol. s ručením omezeným jediným zakladatelem

I. Ustanovení § 6 odst. 1 ZOK je – jde-li o požadavek formy plné moci k založení společnosti s ručením omezeným – ustanovením zvláštním, které se uplatní přednostně před § 441 odst. 2 in fine o.z. Postačí tudíž, aby plná moc k přijetí zakladatelské listiny o založení společnosti s ručením omezeným byla udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem zmocnitele (zakladatele), a to bez ohledu na to, že zakladatelská listina musí být sepsána ve formě notářského zápisu o právním jednání. To samozřejmě zmocniteli nebrání, aby plnou moc udělil ve formě notářského zápisu o právním jednání.

Není-li plná moc k založení společnosti s ručením omezeným udělena v písemné formě nebo není-li podpis zmocnitele úředně ověřen, je neplatným právním jednáním; soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

II. Obecně platí, že není-li pochyb o totožnosti zmocnitele, tj. je-li zcela zjevné, kdo udělil plnou moc, není plná moc neplatná jen proto, že nebyla udělena ve formě notářského zápisu, a to přesto, že byla udělena k právnímu jednání, které musí být podle zákona učiněno ve formě notářského zápisu (důsledky případné neurčitosti či nesrozumitelnosti obsahu plné moci řeší ustanovení § 553 o.z.).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3919/2014, ze dne 27. 11. 2014


20.06.2014 00:03

KS: Výběr obce jako veřejného opatrovníka opatrovance

Obec, kterou soud jmenuje jako veřejného opatrovníka opatrovance, vybere podle bydliště opatrovance s vědomím toho, že za bydliště člověka podle § 80 odst. 1 a 2 o. z. nelze považovat místo, kde se zdržuje z důvodu svého nepříznivého zdravotního stavu a kde je umístěn z důvodů, které sám nemohl ovlivnit a není jisté, po jakou dobu se na takovém místě bude zdržovat.

podle usnesení Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 18Co 71/2014, ze dne 28. 2. 2014


11.11.2013 00:01

K jednání za obchodní společnost v pracovněprávních vztazích

S účinností od 14. dubna 2008 byl nálezem Ústavního soudu vyhlášeným pod č. 116/2008 Sb. opuštěn tzv. princip delegace ve prospěch principu subsidiarity. Znamená to, že právní úpravu občanského zákoníku a dalších soukromoprávních předpisů lze vztáhnout na pracovněprávní vztahy přímo neupravované zákoníkem práce nejen tehdy, jestliže to zákoník práce výslovně stanoví, ale bez nezbytného odkazu i v těch případech, kdy je to v pracovněprávních vztazích zapotřebí. Je-li obecná právní úprava obsažená v občanském zákoníku upravena podrobněji soukromoprávním předpisem, jenž je k občanskému zákoníku ve vztahu speciality, lze aplikovat i tento předpis.

Jestliže tedy ustanovení § 20 odst. 1 obč. zák. stanoví obecně, že právní úkony právnické osoby ve všech věcech činí statutární orgány, je třeba, jde-li o obchodní společnosti, vztáhnout na způsob jednání těchto právnických osob navenek (v závislosti na jejich formě) příslušná specielní ustanovení obchodního zákoníku.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2802/2012, ze dne 18. 10. 2013


11.11.2013 00:00

K jednání za příspěvkovou organizaci podle § 20 odst. 2 obč. zák.

V posuzovaném případě byla žalovaná zřízena jako příspěvková organizace Radou Karlovarského kraje s tím, že „statutárním orgánem je ředitel jmenovaný a odvolávaný radou kraje“. Řediteli, jako statutárnímu orgánu již dále nepřísluší oprávnění jmenovat svého zástupce, který by měl rovněž oprávnění a postavení statutárního orgánu, jako to učinil žalobce jmenovací listinou ze dne 1.9.2010, kdy jmenoval D. S. „do funkce statutárního zástupce ředitele, a to v plném rozsahu“. Lze tedy přisvědčit názoru, že poté, co se žalobce vzdal funkce ředitele ke dni 31. 10. 2010, neměla žalovaná až do jmenování nové ředitelky Radou Karlovarského kraje svého statutárního zástupce.

Odvolací soud však opomenul, že podle ustanovení § 20 odst. 2 věty první obč. zák. za právnickou osobu mohou činit právní úkony i jiní její zaměstnanci, pokud je to stanoveno ve vnitřních předpisech právnické osoby nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé. Jestliže tedy Rada Karlovarského kraje vzala na vědomí, že „s účinností od 1. listopadu 2010 vykonává práva a povinnosti vyplývající z pracovního místa ředitele uvedené příspěvkové organizace D. S., jako zástupkyně ředitele, která jej v době jeho nepřítomnosti zastupuje v plném rozsahu činnosti, a to do doby jmenování nového ředitele na základě výsledků konkursního řízení“, je mimo pochybnost, že uvedená zástupčí činnost byla vzhledem k pracovnímu zařazení D. S. činností „obvyklou“, a že tedy D. S. - aniž byla statutárním zástupcem - mohla za žalovanou činit právní úkony ve smyslu ustanovení § 20 odst. 2 obč. zák., včetně právních úkonů směřujících k rozvázání pracovního poměru.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2668/2012, ze dne 7. 10. 2013


18.10.2013 00:01

ÚS: Kolize zájmů mezi opatrovancem a opatrovníkem

Ačkoli ústavní hodnoty právně subjektové, práva na soukromí, lidské důstojnosti a individuální autonomie v projevu vůle byly dosud povýtce vztaženy k soudnímu řízení o omezení způsobilosti k právním úkonům, není pochyb, že z povahy věci mají dispozici intervenovat i do řízení, jehož předmětem je návrh opatrovance, aby dosud určený opatrovník byl nahrazen osobou jinou.

Tyto ústavní hodnoty působí ve prospěch osoby omezené ve způsobilosti k právním úkonům tak, že jí odpovídající právní omezení musí být stanovena v nejnižší (ještě) účelné úrovni, která vystihuje princip přiměřenosti zvolených prostředků a sledovaného cíle, což znamená v konkrétním případě uvážit, zda i ignorování individuálního projevu vůle opatrovance směřujícímu k určení osoby jeho opatrovníka je součástí této „nejnižší“ úrovně omezení.

V obecné rovině ústavním principům lidské důstojnosti a autonomie odpovídá, že vůle opatrovance co do určení osoby jeho opatrovníka musí být brána v potaz, byť přirozeně s tím doprovodným požadavkem ku zjištění relevance a opodstatněnosti takového projevu; jsou-li odtud vyplývající podmínky splněny, je pominutí takové vůle opatrovance postupem zjevně nepřiměřeným k realizaci účelů, které institut zákonného zastoupení sleduje, jestliže jejich dosažení je odvislé rovněž od splnění podmínky existence vztahu důvěry opatrovance k opatrovníkovi.

Tyto závěry se přiměřeně uplatní i v případě, že je nutné rozlišovat mezi opatrovníkem a „vykonavatelem opatrovnictví“, je-li opatrovníkem ustanovena obec. Neobstojí proto představa, že splnění podmínky pro zproštění funkce opatrovníka spočívající v tom, že její výkon není v souladu se zájmy opatrovance, lze eliminovat (bez dalšího) úvahou, že vykonavatelem opatrovnictví lze v poměrech téže obce pověřit jinou osobu. To platí tím spíše v malých obcích, kdy výběr „vykonavatelů“ opatrovnictví, nezávislých na dosavadním, je z povahy věci omezený.

Okolnost, že opatrovanec nemůže být (zcela) „autonomní“ v majetkových věcech, sama o sobě tedy neznamená, že by nebyl schopen relevantně vyjádřit svou vůli ve vztahu k osobě svého opatrovníka i mimo obec, jestliže tomu žádný (jiný) veřejný zájem nekonkuruje. Je-li účelem omezení autonomní volby jeho ochrana, jakož i jeho okolí před důsledky této volby, pak není co chránit, je-li ztráta důvěry k dosavadnímu opatrovníku zjištěna jako opodstatněná a jím jmenovitě navržená změna rizika nepředstavuje.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3333/11, ze dne 26. 9. 2013


11.03.2013 00:00

Ke zvýšení nájemného z bytu zmocněncem pronajímatele

Podle § 33b odst. 6 obč. zák. je zmocněnec po smrti zmocnitele povinen učinit jen to, co nesnese odkladu tak, aby zmocnitel nebo jeho právní nástupci neutrpěli újmu na svých právech. Takto učiněné úkony mají stejné právní účinky, jako kdyby zastoupení ještě trvalo, pokud neodporují tomu, co nařídil zmocnitel nebo jeho právní nástupci. Toto ustanovení sice neobsahuje žádné časové omezení, které by limitovalo možnost zmocněnce učinit právní úkon za zemřelého zmocnitele, musí však jít o úkon neodkladný. Předpokladem neodkladnosti úkonu je újma na právech zemřelého zmocnitele či jeho právních nástupců v případě jeho neučinění. Zvýšení nájemného více než rok po smrti pronajímatele nelze za takovýto neodkladný úkon považovat, a to ani v případě, že dědické řízení v té době nebylo skončeno a nebylo zřejmé, kdo je jeho právním nástupcem; nezvýšením nájemného k újmě na právech zmocnitele ani jeho právních nástupců ve smyslu § 33b odst. 6 obč. zák. nedojde.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4306/2011, ze dne 20. 2. 2013


05.02.2013 00:02

K účinkům zániku vztahů z dohody o zmocnění na trvání plné moci

Jakékoli interní pokyny, příkazy, zákazy, omezení, či výhrady stanovené v dohodě o zmocnění, avšak nevyjádřené v samotné plné moci, nemají vůči třetím osobám žádné právní účinky, ledaže jim jsou známy. To platí i o časovém omezení dohody o zmocnění; má-li být zmocněncovo oprávnění omezeno časem, musí mu zmocnitel udělit plnou moc, z jejíhož obsahu takové omezení pro třetí osoby vyplývá.

Jelikož dohoda o zmocnění působí zásadně mezi zmocnitelem a zmocněncem a ve vztahu k třetím osobám je rozhodný pouze obsah plné moci, nelze zánik právních vztahů z dohody upravující vnitřní vztahy mezi zmocněncem a zmocnitelem ztotožňovat se zánikem účinků plné moci. Protože časové omezení dohody o plné moci je svou podstatou vymezením rozsahu zmocněncova oprávnění podle § 31 odst. 1 obč. zák., nezpůsobuje uplynutí času, na který je její trvání omezeno, zánik účinků plné moci automaticky; časové omezení v ní musí být vyjádřeno. Není-li z plné moci zřejmé její časové omezení, nemůže se zmocnitel úspěšně dovolat nedostatku zmocnění, byla-li třetí osoba v dobré víře a mohla-li rozumně předpokládat, že zmocnění bylo uděleno. Zmocnitel, který v plné moci udělené zmocněnci nevyjádřil její časové omezení, může přivodit zánik právních účinků plné moci např. jejím odvoláním podle § 33b odst. 1písm. b/ obč. zák., nebo na základě dohody se zmocněncem.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 2038/2011, ze dne 16. 1. 2013


31.01.2013 00:00

K překročení jednatelského oprávnění zmocněnce z plné moci

Jestliže byl zmocněnec podle předmětné plné moci oprávněn zastupovat zmocnitele při všech úkonech, „které souvisejí s ukončením leasingové smlouvy“, nelze z z takto formulovaného zmocnění bez dalšího dovozovat zmocnění též k zakládaní nových závazků (ručení) pro zmocnitele; zmocněnec zde sjednáním ručitelského závazku překročil své jednatelské oprávnění vyplývající z plné moci.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 3297/2012, ze dne 15. 1. 2013


30.07.2012 00:02

K zastoupení vlastníka na shromáždění vlastníků jednotek

Jakkoliv lze hlasování na shromáždění vlastníků jednotek považovat za právní úkon vlastníka jednotky, účast na shromáždění jako taková právním úkonem není. Nelze proto právo vlastníka jednotky nechat se na shromáždění zastoupit dovozovat z ustanovení § 3 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů a § 31 odst. 1 obč. zák.; plná moc k zastoupení vlastníka na shromáždění není plnou mocí k uskutečnění právního úkonu ve smyslu posledně označeného ustanovení.

Ze zákona tudíž oprávnění vlastníka jednotky nechat se na shromáždění vlastníků jednotek zastoupit neplyne. Nicméně v souladu s ustanovením § 9 odst. 14 písm. d/ zákona o vlastnictví bytů mohou takové právo vlastníka jednotky založit stanovy společenství.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3399/2010, ze dne 23. 5. 2012


02.03.2012 00:01

K omezení rozsahu zmocněncova oprávnění jednat za zmocnitele

Má-li být rozsah zmocněncova oprávnění jednat za zmocnitele nějakým způsobem omezen, musí být toto omezení výslovně vyjádřeno v plné moci. Jinak řečeno, pokyny dané zmocnitelem zmocněnci, které z plné moci nevyplývají (byť by plynuly z dohody o zastoupení), nejsou vůči třetím osobám zásadně právně relevantní. Na druhé straně však samozřejmě nelze vyloučit, že neobvyklé smluvní ujednání sjednané v neprospěch zmocnitele (např. velmi dlouhá doba splatnosti) ve smlouvě uzavřené zmocněncem, který překročil oprávnění plynoucí z dohody o zastoupení, může v konkrétním případě indikovat, že osoba kontrahující se zmocněncem nejednala v dobré víře (srov. § 32 odst. 2 obč. zák.).

Osoba, která je nepodnikatelem zmocněna k prodeji automobilu, je proto zásadně (není-li v plné moci uvedeno jinak) oprávněna prodat tento automobil i na základě kupní smlouvy obsahující ujednání dle § 262 obch. zák. o volbě obchodního zákoníku.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 2788/2011, ze dne 18. 1. 2012


10.02.2012 00:00

K podání odpůrčí žaloby při správě majetku nezletilého dítěte

Podání odpůrčí žaloby se týká oblasti správy majetku nezletilého dítěte a nelze je považovat za běžnou záležitost, jež by svou povahou patřila do běžné správy jeho majetku (za běžné hospodaření s jeho majetkem). Spor z odpůrčí žaloby může mít do majetkové sféry nezletilého dítěte významný dopad, a to již jen z hlediska možných pohledávek na náhradu nákladů řízení.

Proto podání takové žaloby za nezletilé žalobce vyžaduje schválení soudu (soudu péče o nezletilé). Nedostatek tohoto souhlasu je odstranitelným nedostatkem podmínky řízení ve smyslu ustanovení § 104 odst. 2 o.s.ř.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 856/2011, ze dne 15. 12. 2011


< strana 1 / 3 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů


Články