// Profipravo.cz / Smlouva o sdružení

Smlouva o sdružení

20.04.2017 00:01

Výše majetkového podílu účastníka sdružení při vypořádání SJM

Při určení výše majetkového podílu účastníka sdružení podle § 829 obč. zák., jenž se stává předmětem vypořádání SJM, se přihlíží i k závazkům vzniklým z činnosti sdružení, jež existují ke dni zániku SJM.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3650/2016, ze dne 24. 1. 2017


08.02.2016 00:00

Výkon funkce správce konkursní podstaty advokátem

Výkon funkce správce konkursní podstaty nelze považovat za výkon advokacie podle ustanovení § 1 zákona o advokacii. Pro činnost advokáta při výkonu funkce správce konkursní podstaty proto nelze použít ustanovení § 14 odst. 4 (resp. odst. 5) zákona o advokacii o tom, že advokát, který je účastníkem sdružení, nemůže současně vykonávat advokacii samostatně, jako společník společnosti, v jiném sdružení, ani v pracovním poměru.

Odměna správce konkursní podstaty, jímž je advokát sdružený ke společnému výkonu advokacie, se nestává spoluvlastnictvím účastníků sdružení ve smyslu § 834 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 3532/2014, ze dne 23. 11. 2015


13.01.2015 00:00

Náležitosti vystoupení účastníka ze sdružení podle § 838 odst. 1 obč. zák.

I. V případě vystoupení účastníka ze sdružení podle § 838 odst. 1 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013 z vážných důvodů není uvedení důvodu vystoupení formální náležitostí úkonu spojeného s vystoupením; jinými slovy, neuvedení důvodu vystoupení nezakládá neplatnost takového právního úkonu.

II. Ustanovení § 832 odst. 1 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013 je speciální úpravou k obecnému ustanovení § 563 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013 („není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem…“). Vzhledem k tomu, že si účastníci ve smlouvě o sdružení neupravili, do kdy mají do sdružení vložit poskytnuté majetkové vklady (hodnoty), měla tak žalobkyně učinit (tj. poskytnout sdružení sjednaný peněžitý vklad v dohodnuté výši) „bez zbytečného odkladu“.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1727/2014, ze dne 30. 10. 2014


01.09.2013 23:23

Rc 92/2012

Zpřístupňování zvukových záznamů veřejnosti, tj. neuzavřenému okruhu osob, sdružených ve sdružení bez právní subjektivity, které nabyly vlastnictví k hmotnému substrátu CD nosičů, nelze podřadit ustanovení § 30 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, protože jde o činnost vykazující znaky půjčovny. Proto nabytím spoluvlastnictví k hmotnému substrátu, na němž je dílo zaznamenáno, nenabyli členové sdružení oprávnění díla zaznamenaná na CD nosičích užívat bez poskytnuté licence. Opačný přístup by zakládal neospravedlnitelnou újmu oprávněných zájmů autorů.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2011, sp. zn. 30 Cdo 3474/2010)


01.07.2013 00:02

K dědění práv a povinností z účasti ve sdružení dle § 829 obč. zák.

Účast ve sdružení vytvořeném podle ustanovení § 829 a násl. občanského zákoníku je majetkovým právem, které smrtí fyzické osoby nezaniká, ledaže by plnění z tohoto práva bylo omezeno jen na osobu tohoto účastníka sdružení. Pouze na osobu účastníka sdružení je omezena účast fyzické osoby ve sdružení tehdy, stanoví-li smlouva, že smrtí zaniká zůstavitelova účast ve sdružení nebo že smrtí účastníka se ukončuje činnost sdružení, popřípadě vykonával-li účastník ve sdružení podle smlouvy pracovní činnost nebo byla-li jeho činnost pro sdružení jinak nezastupitelná nebo nenahraditelná.

Smrtí fyzické osoby tedy zaniká její účast ve sdružení, jen je-li plnění omezeno pouze na osobu účastníka sdružení; jinak jsou práva a povinnosti z účasti fyzické osoby ve sdružení - jako majetkové právo zůstavitele - předmětem dědění a přecházejí na dědice.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1331/2011, ze dne 28. 5. 2013


15.03.2012 00:01

KS: Příslušnost v řízení o majetkové vypořádání sdružení

K řízení o majetkové vypořádání sdružení založeného smlouvou o sdružení podle ustanovení § 829 a násl. obč. zák. je v prvním stupni příslušný okresní soud, i když se spor týká neshod mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti.

podle usnesení Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 25Co 357/2011, ze dne 31. 8. 2011


02.02.2012 00:01

K investicím sdružení do nemovitosti ve společném jmění manželů

I. Součástí SJM jsou i závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. Takovým závazkem může být i závazek vzniklý z důvodu investice třetí osoby do věci ve společném jmění.

II. Učiní-li účastníci sdružení ve smyslu § 829 a násl. obč. zák. v souvislosti s jeho činností investici do nemovitosti ve společném jmění manželů, z nichž jeden je účastníkem sdružení, pak mezi manžely – vlastníky nemovitosti a členy sdružení vznikají právní vztahy, jejichž obsah je dán právní skutečností, na jejímž základě byla investice učiněna; byla-li tato investice učiněna bez právního důvodu, jde o vztah z bezdůvodného obohacení. I tyto právní vztahy mohou být předmětem vypořádání SJM.

III. Právní vztahy vzniklé v důsledku investic učiněných v rámci činnosti sdružení do nemovitosti v SJM nelze ztotožňovat s nárokem na vypořádání majetkové hodnoty společné oběma manželům, kterou představuje účast jednoho z nich ve sdružení. Jde tu o obdobu vypořádání podniku, samozřejmě s přihlédnutím ke zvláštnostem sdružení osob ve smyslu § 829 a násl. obč. zák.

I účast v tomto sdružení může mít majetkovou hodnotu, která může být na návrh v řízení o vypořádání SJM zohledněna. Proto Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 22 Cdo 1119/2005 vyslovil: „Podnikal-li jeden z manželů prostřednictvím sdružení, soud při vypořádání zaniklého bezpodílového spoluvlastnictví manželů vychází z částky, na jejíž vyplacení by měl podnikající nárok, zanikla-li by jeho účast ve sdružení ke dni zániku BSM (po odečtení případného vkladu vlastních oddělených prostředků tohoto manžela)“. Tuto situaci však nelze ztotožňovat s případem, kdy členové sdružení investují prostředky do nemovitosti v SJM, která se tak zhodnotí; v takovém případě vzniká právní vztah, který není totožný s eventuálním nárokem na vypořádání „účasti ve sdružení“ ve smyslu vedeném shora. Pro úvahu o vypořádání společného dluhu vůči členům sdružení, vzniklého v důsledku investice do majetku v SJM, není třeba provádět “vypořádání sdružení“.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1882/2010, ze dne 16. 12. 2011


31.10.2011 00:02

ÚS: Dispozitivní povaha ustanovení o smlouvě o sdružení

Závěr obecných soudů o nutnosti domáhat se vypořádání podílového spoluvlastnictví vůči všem ostatním účastníkům sdružení je projevem nepřípustného formalismu (a ve svých důsledcích je porušením práva na soudní ochranu), pokud nerespektuje ujednání účastníků sdružení vylučujících dispozitivní právní úpravu, zejména za situace, kdy dohodnutá pozice správce majetku připomíná svěřeneckou správu, nikoliv přímé zastoupení účastníků (zejména určením jeho povinnosti vyplatit spoluvlastnický podíl podle stanov sdružení).

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 801/11, ze dne 22. 9. 2011


14.07.2011 00:00

Ke společným závazkům při podnikání pod společným jménem sdružení

Stane-li se podnikatel – fyzická osoba účastníkem sdružení podle § 829 a násl. obč. zák., žádný právní předpis pro tento případ nestanoví, že může nadále podnikat a činit právní úkony jen a pouze pod společným jménem sdružení a že tudíž nesmí nadále podnikat a činit právní úkony svým jménem (nikoli pod společným jménem sdružení). Ustanovení § 835 odst. 2 obč. zák. o tom, že ze závazků vůči třetím osobám jsou účastníci zavázáni společně a nerozdílně, se uplatní pouze v případě, že účastník sdružení činí právní úkon, jenž takový závazek zakládá, pod společným jménem sdružení (srov. § 10 odst. 2 obch. zák).

Nelze-li dovodit, že takový úkon vůči třetím osobám byl učiněn pod společným jménem sdružení, nemohou být z takového úkonu ani zavázáni ostatní účastníci sdružení ve smyslu § 835 odst. 2 obč. zák.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 3861/2010, ze dne 21. 6. 2011


13.08.2010 00:01

K originárnímu nabývání majetku z činnosti sdružení dle § 829 ObčZ

I. Ustanovení § 834 obč. zák. nerozlišuje mezi odvozeným (derivativním) a původním (originárním - např. zhotovením věci) nabýváním majetku z činnosti sdružení; oba případy se v právních poměrech účastníků sdružení projeví shodně, a to sice vznikem podílového spoluvlastnictví.

II. Zánikem (rozpuštěním) sdružení (§ 841 obč. zák.) podílové spoluvlastnictví k věcem získaným při výkonu společné činnosti nezaniká a kterýkoliv z účastníků je legitimován k podání žaloby o zrušení a vypořádávání podílového spoluvlastnictví podle § 142 obč. zák.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4942/2009, ze dne 9. 3. 2010


15.11.2007 00:00

K podnikání pod společným jménem bez založení právnické osoby

Podle ustanovení § 829 odst. 2 obč. zák. sdružení nemají způsobilost k právům a povinnostem.

Podle ustanovení § 10 odst. 2 obchodního zákoníku (dále též „obch. zák.“) podniká-li více osob pod společným jménem bez založení právnické osoby, jsou tyto osoby povinny splnit závazky vzniklé při tomto podnikání společně a nerozdílně.

V dané věci vystupoval žalobce při uzavírání smlouvy o dílo nikoliv jako podnikatel – fyzická osoba, tj. jako jednotlivec, nýbrž pod společným jménem sdružení (v záhlaví je jako zhotovitel uveden S., „zastoupený“ Ing. M. U. a dále zastoupený p. E. H. a v závěru smlouvy je otisk razítka „S.“ a za zhotovitele je podepsán „H.“). Ve smlouvě o vzniku sdružení „S.“ bez právní subjektivity podle § 829 a násl. obč. zák. je sjednáno, že „právě podepisování za sdružení, které není právním subjektem, mají obě strany rovnocenné. Plné moci pro třetí osoby musí být podepsány oběma účastníky. Pokud nebude dohodnuto jinak písemně v individuálních případech, podpis jednoho účastníka zavazuje druhého účastníka společně a nerozdílně stejně jako podpis třetí osoby, které byly uděleny plné moci“.

Z toho plyne, že smlouva o dílo byla uzavřena na straně zhotovitele pod společným jménem sdružení, byť byla uzavřena jen jedním z účastníků sdružení – žalobcem. Z této smlouvy jsou proto zavázáni a oprávněni solidárně všichni účastníci sdružení. Pokud jde o okolnost, že smlouvu podepsal zaměstnanec člena sdružení (pan E.H.), šlo o jednání na základě pověření, nikoli na základě plné moci ve smyslu článku 7 (bodu sedm) smlouvy o sdružení, protože p. H. nevystupoval jako třetí osoba, jíž by měla být udělena plná moc.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 1579/2005, ze dne 27. 8. 2007


07.11.2007 00:01

K solidární odpovědnosti účastníků sdružení po jeho zániku

Občanský zákoník v § 835 odst. 2 stanoví solidární odpovědnost účastníků sdružení (vytvořeného podle § 829 a násl. obč. zák.) za závazky vzniklé z činnosti sdružení vůči třetím osobám. Tato pasivní solidarita účastníka přetrvává i po zániku jeho účasti ve sdružení, jde-li o závazky, jež vznikly za trvání jeho účasti (§ 840 obč. zák.). I bývalý účastník proto odpovídá společně a nerozdílně s ostatními účastníky za uvedené závazky.

Pasivní solidarita účastníků sdružení ve smyslu § 511 odst. 1 obč. zák. znamená, že věřitel je oprávněn zvolit si k zaplacení celého dluhu vzniklého z činnosti sdružení kteréhokoli z účastníků sdružení a ten nemůže oprávněně zaplacení dluhu odmítnout např. proto, že dluh či jeho část uhradí jiný účastník sdružení, popř. že již není účastníkem sdružení. V případě solidární odpovědnosti účastníků sdružení není totiž vůči třetím osobám rozhodný podíl konkrétního účastníka na majetku, získaném z činnosti sdružení, resp. jeho spoluvlastnický podíl na vnesených věcech. Zároveň platí, že to, co jeden ze solidárních dlužníků dodatečně sjednal s věřitelem (např. ohledně podmínek plnění), týká se jen jeho, pokud tento spoludlužník nejednal v zastoupení ostatních. Námitky týkající se společného základu závazku (např. neplatnost smlouvy, z níž závazek vznikl) může uplatnit kterýkoli ze spoludlužníků; v případě důvodnosti takové námitky zanikne závazek s účinky pro všechny dlužníky. Námitku promlčení nároku však může uplatnit každý dlužník jen sám za sebe; soud zkoumá důvodnost této námitky pouze ve vztahu k tomu, kdo ji uplatnil. Také splatnost závazků jednotlivých solidárních dlužníků nemusí být totožná a závazek každého z nich se proto promlčuje zvlášť. Stavení, přerušení, jakož i přetržení promlčecí doby, k němuž došlo ve vztahu k jednomu ze spoludlužníků, nepůsobí vůči ostatním.

V posuzované věci je žalobcem coby věřitelem požadováno splnění peněžitého dluhu, vzniklého z činnosti sdružení, po žalovaném, který byl účastníkem sdružení v době vzniku závazku. Skutečnost, že žalovaný je ve smyslu § 835 odst. 1 a § 840 obč. zák. odpovědný za takový závazek společně a nerozdílně s ostatními účastníky i po svém vyloučení ze sdružení, ve svých právních důsledcích znamená, že žalobce je oprávněn po něm požadovat celé plnění bez ohledu na ukončení jeho účasti ve sdružení a žalovaný nemůže jeho požadavek odmítnout. Z písemného uznání dluhu žalovaným zde jednoznačně vyplývá, že žalovaný nejednal za ostatní účastníky sdružení, nýbrž toliko sám za sebe. Právní úkon uznání dluhu tudíž nečinil v úmyslu založit jeho účinky i ve vztahu ke zbylým účastníkům sdružení. Právně irelevantní je proto jeho argumentace, že nemohl v době po zániku své účasti ve sdružení jednat za účastníky sdružení a platně za ně uznat dluh vzniklý z činnosti sdružení.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 934/2005, ze dne 22. 8. 2007


01.11.2007 00:00

K vrácení věci při rozpuštění (zániku) sdružení dle § 841 ObčZ

Vrácení věci při rozpuštění (zániku) sdružení dle § 841 obč. zák. přichází v úvahu jen u vkladu učiněného formou věcí individuálně určených, které zůstávají ve vlastnictví vkladatele a ve smyslu § 833 věta druhá obč. zák. jsou v bezplatném užívání účastníků sdružení (tyto individuálně určené věci se po zániku sdružení vkladateli vrací s přihlédnutím k jejich opotřebení).

Jestliže se zde vklad žalobkyně (věc druhové určená - částka 500.000,- Kč) stal podílovým spoluvlastnictvím účastníků sdružení, které jej také použilo k dosažení účelu sdružení, nemůže být jako takový vrácen, ale musí být vypořádán ve smyslu § 841 obč. zák. (srov. 29 Odo 444/2005).

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 968/2005, ze dne 25. 9. 2007


01.10.2007 00:01

K vypořádání při rozpuštění sdružení podle § 841 občanského zákoníku

O nároku na majetkové vypořádání při rozpuštění sdružení je nutno vždy rozhodnout podle ustanovení § 841 obč. zák. (viz 29 Odo 93/2001 - R 33/2002).

Podle § 835 odst. 1 obč. zák. podíly na majetku získaném společnou činností jsou stejné, není-li smlouvou určeno jinak. Podle § 841 obč. zák. při rozpuštění sdružení mají účastníci nárok na vrácení hodnot, poskytnutých k účelu sdružení a vypořádají se mezi sebou o majetek získaný výkonem společné činnosti sdružení způsobem stanoveným ve smlouvě, jinak rovným dílem.

Je pravda, že ustanovení § 835 odst. 1 obč. zák. upravuje velikost podílů účastníků sdružení za trvání sdružení. Je rovněž nepochybné, že v projednávané věci je předmětem sporu nárok na majetkové vypořádání při zániku sdružení rozpuštěním podle § 841 obč. zák. Nelze ovšem ztratit ze zřetele, že termínem „smlouva“ užitým v obou citovaných ustanoveních je zapotřebí rozumět smlouvu o sdružení.

V této souvislosti pak nelze přehlédnout, že v dané věci se účastníci ve smlouvě o sdružení dohodli, že na nákladech a zisku, popřípadě na ztrátách sdružení se budou podílet každý jednou polovinou a že tyto podíly mohly být změněny pouze písemnou dohodou účastníků (taková dohoda nebyla v řízení tvrzena, natož prokázána), a že při rozpuštění sdružení měly být vypořádací podíly účastníků podle smlouvy stejné (u každého z nich v rozsahu 1/2).

Nelze tedy přisvědčit názoru odvolacího soudu, že při vypořádání podle § 841 obč. zák. se bývalí účastníci rozpuštěného sdružení mohou vypořádat jakkoliv dohodou, a jinak (tj. nedojde-li k vypořádání dohodou) rovným dílem, a že pokud účastníci sdružení do sporné Dohody o rozpuštění sdružení a o majetkovém vypořádání jejích účastníků promítli svoji vůli vypořádat veškerá aktiva i pasiva zaniklého sdružení zcela zřejmým způsobem, nelze Dohodu pokládat ze neplatnou podle § 39 obč. zák. pro rozpor se zákonem (s ustanovením § 841 obč. zák.), i když Dohoda nerespektuje pravidla stanovená smlouvou o sdružení.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Odo 1272/2005, ze dne 29. 5. 2007


28.06.2007 00:02

K vypořádání (pouze) závazků sdružení dle § 829 a násl. ObčZ

Nejvyšší soud v R 33/2002 nikterak nevyloučil možnost odděleného vypořádání společně získaných hodnot sdružení; ba naopak, výslovně podrobil kritice názor, který oddělené vypořádání nepřipouštěl. Uzavřel-li Nejvyšší soud v R 33/2002 výslovně, že nemůže být v rozporu s ustanovením § 841 obč. zák., respektive s ustanovením § 142 obč. zák., domáhá-li se účastník rozpuštěného sdružení vypořádání pouze části hodnot v podílovém spoluvlastnictví, pak odtud logicky plyne, že zákonu neodporuje ani postup, jímž se účastník rozpuštěného sdružení domáhá jen vypořádání závazků sdružení, jež podílové spoluvlastnictví netvoří.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 413/2005, ze dne 10. 5. 2007


28.06.2007 00:01

K regresu mezi členy sdružení podle § 829 a násl. ObčZ

Člen sdružení, který v režimu ustanovení § 835 odst. 2 obč. zák. uhradil věřitelům sdružení více, než se zřetelem k obsahu smlouvy o sdružení nebo zákonné úpravě (srov. § 841 obč. zák.) odpovídalo jeho podílu na dluhu, je oprávněn požadovat na ostatních členech sdružení náhradu toho, co za ně podle jejich podílů plnil (srov. i § 511 odst. 3 obč. zák.).

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 413/2005, ze dne 10. 5. 2007


19.06.2007 00:02

Ke spoluvlastnictví účastníků sdružení dle § 829 ObčZ k vloženým penězům

I. Předpokladem vzniku spoluvlastnického práva účastníků sdružení dle § 829 a násl. obč. zák. k penězům, které některý z nich sdružení poskytl, je skutečnost, že se na sdružení účastní minimálně jeden další subjekt, jehož vklad (vnos) je způsobilý svojí povahou založit jeho spoluvlastnický podíl k vkladu (vnosu) jiného účastníka (viz § 833 ObčZ).

Spoluvlastnictví k poskytnutým penězům nebo jiným věcem určeným podle druhu nevznikne účastníku, který sdružení poskytl jen věci určené individuálně, neboť v zákoně není stanoveno pravidlo, podle něhož by bylo možné určit jeho spoluvlastnický podíl.

Konstrukce, podle níž spoluvlastnictví k vneseným penězům či jiným věcem určeným podle druhu vzniká toliko mezi účastníky, kteří poskytli vklady obdobného charakteru, je logickým vyústěním pravidla, podle něhož vkladatel věci individuálně určené vlastnictví k ní nepozbývá a po zániku sdružení se mu taková věc vydává zpět. Jeho podílnictvím na penězích či jiných věcech určených podle druhu, které byly vneseny ostatními účastníky sdružení, by vedlo k jeho obohacování právě na úkor těchto účastníků.

II. Zákonem předvídané spoluvlastnictví peněz a jiných věcí určených podle druhu, jež vnesl některý z účastníků do sdružení, tak předpokládá, že ještě další z účastníků vnese do sdružení věci téže povahy a z poměru vzájemných hodnot takových vkladů vzniknou spoluvlastnické podíly předvídané § 833 ObčZ. Nevloží-li žádný z dalších účastníků do sdružení peníze nebo jiné věci určené podle druhu, nemůže (jak bylo výše vyloženo) logicky vzato vzniknout podílové spoluvlastnictví k penězům nebo jiným věcem určeným podle druhu vneseným do sdružení pouze jediným z jeho účastníků; takový účastník, který jako jediný poskytl sdružení peníze nebo jiné věci určené podle druhu, pak má při zániku své účasti ve sdružení nárok na jejich vydání, anebo pro případ že byly po dobu jeho účasti ve sdružení zkonzumovány, na poskytnutí ekvivalentního plnění (takový závěr lze dovodit právě z povahy peněz a věcí druhově určených, jejichž charakteristickým znakem je jejich zastupitelnost).

III. Pracovní činnost nelze považovat za takový vklad (vnos) do sdružení, jenž by byl způsobilý založit spoluvlastnické podíly na penězích, které sdružení poskytl jiný člen.

Vlastní prací se účastník podílí na činnosti sdružení, a její efekt lze promítnout v dohodě účastníků sdružení o výši jejich podílů na majetku získaném společnou činností. Pracovní činnosti však nelze ztotožňovat s věcmi ve smyslu ustanovení § 833 věty prvé ObčZ, které jediné, jestliže by byly vneseny do sdružení, by mohly založit spoluvlastnický podíl na penězích poskytnutých jiným členem sdružení.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 311/2005, ze dne 26. 4. 2007


18.04.2007 00:02

K aktivní a pasivní solidaritě účastníků sdružení dle § 829 ObčZ po jeho zániku

Účastníci zaniklého sdružení podle § 829 a násl. občanského zákoníku jsou z právních úkonů týkajících se majetku získaného výkonem společné činnosti sdružení oprávněni a povinni vůči jiným osobám rukou společnou a nerozdílnou, tj. solidárně. Samotným zánikem (rozpuštěním) sdružení se totiž postavení jeho účastníků ve vztazích ke třetím osobám týkajících se majetku sdružení nikterak nemění, a to až do okamžiku vypořádání takového majetku.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 594/2006, ze dne 28. 2. 2007


18.03.2007 00:00

K pohledávce z podílu na zisku sdružení dle § 829 ObčZ po zániku sdružení

Není v rozporu s § 841 ve spojení s § 142 obč. zák., uplatňuje-li po zániku sdružení žalobce (účastník sdružení) vůči žalovanému (jinému účastníku sdružení) peněžitou pohledávku z titulu vypořádání svého (žalovaným zadržovaného) podílu na zisku sdružení, vyplývá-li jeho nárok ze smlouvy o sdružení mezi účastníky sjednané, neboť se jedná o pohledávku vznikající na základě smluvených skutečností (nikoli z titulu zániku sdružení), tedy pohledávku samostatně vymahatelnou i za trvání sdružení.

Proto její uspokojení nelze vázat na rozpuštění sdružení a tím i vypořádání podílového spoluvlastnictví žalobou podle § 142 obč. zák. (srov. 29 Odo 93/2001 - Rc 33/2002).

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3591/2006, ze dne 30.1.2007


25.01.2007 00:01

K bezplatnému užívání nebytových prostor účastníky sdružení dle ObčZ

Jestliže předmětné nebytové prostory nacházející se v nemovitosti účastníků sdružení dle § 829 ObčZ byly jimi poskytnuty pro účely sdružení a k těmto účelům také byly užívány, neužívali ostatní účastníci sdružení nebytové prostory bez právního důvodu, popř. z právního důvodu, který odpadl, neboť šlo o dispozici v rámci vztahu založeného smlouvou o sdružení (tedy důvodem užívání byla existence smlouvy o sdružení).

Podle kogentního § 833 obč. zák. věci jednotlivě určené, ve prospěch sdružení poskytnuté jsou v bezplatném užívání všech účastníků. To platí i pro nebytové prostory jako část věci nemovité. Účastníci mohou poskytnout pro potřeby sdružení i práva, zejména k tzv. nehmotným statkům.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 1376/2004, ze dne 29.11.2006


< strana 1 / 2 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů


Články