// Profipravo.cz / Smlouva o dílo

Smlouva o dílo

12.06.2017 00:02

Ujednání o výši ceny díla ve smlouvě o dílo do 31. 12. 2013

V období od 1. 1. 1992 do 31. 12. 2013 nebylo se zřetelem ke znění § 634 odst. 1 obč. zák. ujednání o výši ceny díla podstatnou náležitostí smlouvy o dílo. Nezbytným předpokladem vzniku smlouvy o dílo byla pouze dohoda smluvních stran o tom, že dílo bude provedeno za úplatu. Nebyla-li výše ceny sjednána smlouvou nebo stanovena zvláštními předpisy, bylo potřeba poskytnout cenu přiměřenou.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 1717/2015, ze dne 17. 5. 2017


16.05.2016 00:02

Včasné oznámení vad díla spotřebitelem; volba obchodního zákoníku

I. Písemná dohoda stran smlouvy o dílo, že jejich závazkový vztah, který nespadá pod vztahy uvedené v § 261 obch. zák., se řídí obchodním zákoníkem, směřuje ke zhoršení právního postavení objednatele, který není podnikatelem, jestliže se strany současně nedohodly, že ke včasnému oznámení vad díla postačí, oznámí-li objednatel vady díla zhotoviteli v záruční době. Taková dohoda je neplatná, což znamená, že právní vztah stran ze smlouvy o dílo se jako celek řídí občanským zákoníkem č. 40/1964 Sb.

II. Ustanovení § 262 odst. 1 obch. zák. prohlašuje dohodu o volbě obchodního zákoníku za neplatnou již tehdy, jestliže ke zhoršení postavení účastníka smlouvy, který není podnikatelem, teprve „směřuje“ [nevyžaduje, aby se s vlastním uzavřením dohody o volbě obchodního zákoníku v návaznosti na obsah závazkového právního vztahu, pro který byla tato volba vykonána, pojil následek spočívající v tom, že postavení účastníka smlouvy, který není podnikatelem, se (již) „zhoršilo“].

podle rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 3737/2012, ze dne 13. 4. 2016


10.05.2013 00:00

K určitosti vymezení předmětu smlouvy o dílo („rekonstrukce domu“)

Pokud z provedeného dokazování vyplynulo, že účastníci si ve smlouvě o dílo sjednali jako předmět smlouvy rekonstrukci rodinného domu podle rozpočtu, který byl přílohou smlouvy, tvořil její nedílnou součást, a tento položkový rozpočet byl označen jako Rekonstrukce kovárny, 1. patro, za cenu 1 463 344 Kč bez DPH a obsahoval podrobnou specifikaci prací, které měly být provedeny a rovněž podrobnou specifikaci materiálů, které měly být použity, tj. konkrétně provedení sádrokartonových příček, omítek, vnitřní kanalizace, vnitřního rozvodu vody, soupis zařizovacích předmětů velké a malé koupelny, vybavení kotelny, kvality podlah a obkladů, truhlářských rekonstrukčních prací (kuchyňské linky ve velkém a malém bytě, skříně v koupelně), pak z uvedeného zjištění nelze dovodit, jak nesprávně učinil odvolací soud, že předmět smlouvy nebyl sjednán určitě, a to s odůvodněním, že není jasné jaké práce má zhotovitel pro objednatele provést.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 964/2012, ze dne 17. 4. 2013


28.03.2013 00:00

K odstranění vad objednatelem na náklady zhotovitele

Strany mohou ve smlouvě o dílo platně sjednat, že si objednatel - při splnění dohodnutých podmínek - může nechat vady díla odstranit na náklady zhotovitele třetí osobou.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2851/2011, ze dne 28. 2. 2013


23.08.2011 00:02

K odpovědnosti zhotovitele za vady z vadného materiálu nebo nevhodných pokynů

Podle druhého odstavce § 645 obč. zák. zhotovitel díla odpovídá i za vady, jejichž příčinou byla vadnost materiálu dodaného objednatelem nebo nevhodnost jeho pokynů. Za takové vady neodpovídá zhotovitel jen v případě, že splnil svou povinnost objednatele na nevhodnost materiálu nebo pokynů upozornit. Odpovědnost zhotovitele podle citovaného odstavce je odpovědností objektivní (tj. odpovědností za výsledek), své odpovědnosti se zhotovitel nemůže zprostit ani s poukazem na zaviněné protiprávní jednání třetích osob.

Za nedostatky materiálu se přitom považují nejen jeho zjevné a skryté vady, ale i takové jeho vlastnosti, které znemožňují objednané dílo řádně zhotovit.

V případě pokynu objednatele, u něhož byla nevhodnost zjištěna až dodatečně, nastává stejná situace jako u skrytých vad objednatelem dodaného materiálu; i za tyto nedostatky nese – objektivně – odpovědnost zhotovitel. Povinnost upozornit na nevhodnost pokynů je povinností objektivní, neboť zhotovitel nese následky jejího nesplnění i tehdy, jestliže o nevhodnosti nevěděl (nemohl vědět).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 4142/2008, ze dne 17. 6. 2011


12.04.2011 00:00

K vázanosti soudu návrhem („nárok na vypořádání při odstoupení“)

Byl-li žalobou uplatněn nárok na peněžité plnění opírající se o tvrzení, že na základě smlouvy o dílo dodal žalobce předmět díla žalovanému, který je však žalobci nezaplatil, přičemž soud dospěl v otázce posouzení platnosti odstoupení od smlouvy o dílo k jinému závěru než žalobce, a dovodil proto, že smlouva (resp. práva a povinnosti stran ze smlouvy) odstoupením zanikla, pak bylo povinností soudu posoudit uplatněný nárok na zaplacení peněžité částky též z toho pohledu, zda její přiznání neumožňují právní normy upravující vypořádání stran smlouvy o dílo pro případ, že jejich práva a povinnosti ze smlouvy zanikly odstoupením od smlouvy; skutková zjištění učiněná na základě žalobních tvrzení (též o tom, že žalovaný od smlouvy o dílo odstoupil) podřazení uplatněného nároku pod tyto normy umožňovala a soud tedy předmět řízení vymezený žalobou nepřekročil.

Opačný, formalistický pohled se neslučuje s účelem občanského soudního řízení vyplývajícím z ustanovení § 1 o. s. ř., jímž je především zajištění spravedlivé ochrany práv a oprávněných zájmů účastníků, a jeho akceptací by došlo k porušení práva na spravedlivý proces, zakotveného v článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod; ústavnímu požadavku na poskytnutí efektivní soudní ochrany (srov. článek 90, větu první, Ústavy České republiky) vyhovuje pouze takové pojetí, jež umožní, aby spor mezi účastníky, po skutkové stránce v žalobě dostatečně identifikovaný, byl v řízení před soudem vyřešen.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 4778/2010, ze dne 23. 3. 2011


27.01.2011 00:01

Ke sjednání odstupného ve spotřebitelské smlouvě o dílo

Z ustanovení § 642 odst. 1 obč. zák. pro objednatele vyplývá právo kdykoli (až do zhotovení díla) i bez udání důvodu odstoupit od smlouvy o dílo a následkem takového odstoupení je pouze povinnost zaplatit zhotoviteli částku, která připadá na práce již vykonané, pokud zhotovitel nemůže jejich výsledek použít jinak, a nahradit mu účelně vynaložené náklady.

V souzené věci není pochyb o tom, že sjednáním odstupného se postavení objednatelů – spotřebitelů zhoršilo, neboť povinnost k zaplacení již vykonaných prací a účelně vynaložených nákladů, které jako jediný následek odstoupení upravuje § 642 odst. 1 obč. zák., tíží objednatele i podle této spotřebitelské smlouvy o dílo, a navíc jako další sankce bylo ve smlouvě sjednáno odstupné, k jehož zaplacení či k zaplacení obdobné sankce nejsou objednatele podle žádného zákonného ustanovení povinni. Ujednání o odstupném je tak neplatné pro rozpor s ustanovením § 55 odst. 1 obč. zák.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2330/2009, ze dne 29. 11. 2010


12.10.2010 00:01

K odstoupení od smlouvy o dílo po marném uplynutí dodatečné lhůty

I. Ustanovení § 642 odst. 2 obč. zák. dává objednateli právo od smlouvy odstoupit i v případě, kdy lze s ohledem na všechny okolnosti případu důvodně předpokládat, že zhotovitel dílo neprovede včas, i když lhůta k plnění dosud neuplynula, a opožděnost provedení díla tak není jednoznačně zjištěna.

Dovolatel se však mýlí, domnívá-li se, že předpokladem pro použití ustanovení § 642 odst. 2 obč. zák. je to, že poskytnutí dodatečné přiměřené lhůty a odstoupení od smlouvy musí předcházet dohodnutému datu plnění. Může-li objednatel poté, co zhotoviteli poskytne dodatečnou přiměřenou lhůtu, od smlouvy o dílo odstoupit, lze-li opožděnost provedení díla pouze důvodně předpokládat, tím spíše má toto právo v případě, kdy je takové porušení smlouvy o dílo ze strany zhotovitele postaveno najisto.

Předpokladem pro odstoupení od smlouvy o dílo pro jeho opožděnost je podle ustanovení § 642 odst. 2 obč. zák. (vedle opožděnosti ať už důvodně předpokládané či již skutečně nastanuvší) to, že objednatel určil zhotoviteli dodatečnou přiměřenou lhůtu ke zjednání nápravy a že zhotovitel ani v této lhůtě dílo neprovedl. Rozhodné přitom není, zda zhotovitel v poskytnuté lhůtě začne s prováděním díla, nýbrž to, zda do jejího uplynutí dílo dokončí. Objednatel tak má právo od smlouvy o dílo odstoupit od uplynutí přiměřené lhůty, kterou zhotoviteli poskytl, až do zhotovení díla.

II. Z dikce ustanovení § 642 odst. 2 obč. zák. jednoznačně vyplývá, že objednatel určuje přiměřenou lhůtu ke zhotovení díla jednostranným právním úkonem adresovaným zhotoviteli. Úvaha dovolatele, že se jedná o změnu smlouvy o dílo, k níž je třeba písemné dohody, je proto také mylná.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1043/2009, ze dne 23. 9. 2010


01.09.2010 00:01

K náhradě nákladů na odstranění vad díla třetí osobou

Z důvodu náhrady škody se nelze domáhat nároků, které vyplývají ze závazků z odpovědnosti za vady. Majetková újma, která spočívá ve vadném provedení opravy (úpravy), tj. ve vadnosti poskytnutého plnění, je napravitelná jen v rámci odpovědnosti za vady. Nárok na náhradu nákladů potřebných k odstranění vady provedené opravy je nárokem z odpovědnosti zhotovitele za vady provedené opravy; nároků, které vyplývají ze závazků z odpovědnosti za vady, se nelze domáhat z titulu náhrady škody.

Právo na odstranění vady díla zhotoveného na základě smlouvy uzavřené podle občanského zákoníku je základním nárokem objednatele a umožňuje mu domáhat se bezplatného, včasného a řádného odstranění vady.

Pojem „bez zbytečného odkladu“, který konkretizuje povinnost včasného odstranění vady, je třeba vykládat podle okolností každého případu, s přihlédnutím k povaze zhotovené věci a náročnosti odstranění vady. Zákon pamatuje i na případy, kdy zhotovitel neodstranil vadu „bez zbytečného odkladu“; v takovém případě se vada stává tzv. subjektivně neodstranitelnou, což ve svém důsledku znamená, že objednateli vzniká právo na zrušení smlouvy (§ 648 odst. 2 věta druhá obč. zák.) nebo právo na přiměřenou slevu z ceny (§ 648 odst. 2 věta třetí obč. zák.).

Nelze však v takovém případě suplovat právo z odpovědnosti za vadu právem na náhradu škody. Lze v dané věci tudíž přisvědčit zhotoviteli, který prokázal připravenost odstranit vytčené vady díla, že objednatel v souvislosti s uplatněním práva z odpovědnosti za vady nedodržel zákonný postup, když mu znemožnil provést odstranění vytčených vad díla a jejich odstranění objednal u subjektu odlišného od zhotovitele. Přiznání práva na náhradu nákladů, které objednatel vynaložil na takové odstranění vad díla třetí osobou, tak nemá oporu v zákoně.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1508/2008, ze dne 29. 6. 2010


03.08.2010 00:02

K převzetí díla pouze jedním z objednatelů – spoluvlastníků věci

Objednatelé jsou ze smlouvy o opravě a úpravě věci, která je v jejich podílovém spoluvlastnictví, oprávněni a povinni společně a nerozdílně. Z hlediska závazku z odpovědnosti za vady postačí, převezme-li dílo od zhotovitele jeden z těchto objednatelů.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3948/2007, ze dne 20. 4. 2010


03.08.2010 00:01

K oprávnění autorského dozoru jednat za objednatele

Samotná skutečnost, že byla uzavřena smlouva o výkonu autorského dozoru, neumožňuje bez dalšího učinit závěr o oprávněnosti osoby vykonávající autorský dozor smluvit se zhotovitelem díla změnu ve způsobu provedení díla. Tak by tomu bylo jen v případě, jestliže by smlouva obsahovala zmocnění autora projektu k takovému jednání jménem objednatele. Pro právní posouzení věci je tudíž vždy významné zjištění, co bylo obsahem smluvního ujednání autora projektu a objednatele.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3948/2007, ze dne 20. 4. 2010


03.08.2010 00:00

K odpovědnosti zhotovitele za vady při nevhodných pokynech objednatele

Zhotovitel odpovídá za vady, jejichž příčinou byla nevhodnost pokynů objednatele, jestliže nesplnil svou povinnost podle § 637 odst. 1 obč. zák. a objednatele na nevhodnost pokynů (včas) neupozornil.

Odpovědnost zhotovitele za předmětnou vadu střechy spočívající v nedodržení projektu, pokud jde o její přesah v dvorní části domu o 500 mm, by v posuzované věci byla vyloučena jen tehdy, jestliže by na nevhodnost projektu (bezodkladně) upozornil objednatele dříve, než byla střecha položena, a nikoli až před předáním díla.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3948/2007, ze dne 20. 4. 2010


02.08.2010 00:01

K právu spotřebitele zrušit smlouvu o dílo dle § 19 odst. 3 zák. č. 634/1992 Sb.

I v případě smlouvy o dílo uzavřené mezi spotřebitelem jako objednatelem a podnikatelem jako zhotovitelem se uplatní ustanovení § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb. (srov. § 1, § 2 zákona č. 634/1992 Sb.) a spotřebiteli tak může svědčit právo na zrušení smlouvy podle § 648 odst. 2, věty první, obč. zák., případně podle § 655 odst. 1, věty třetí, obč. zák., které je identické s obsahem práva na odstoupení od smlouvy.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3620/2008, ze dne 22. 4. 2010


02.08.2010 00:01

Ke zkoumání existence vady při zrušení smlouvy dle § 19 odst. 3 zák. č. 634/1992 Sb.

I. Kupujícím uplatněné právo z odpovědnosti za vady je důvodné jen za splnění tří následujících předpokladů: reklamovaná vada skutečně vadou je, vyskytuje se u prodané věci v době uplatnění práva z odpovědnosti za vady a má takovou povahu, jaká je pro uplatnění kupujícím zvoleného práva vyžadována. Bez ohledu na ustanovení § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb. se proto i v případě, že prodávající nevyřídí reklamaci ve lhůtě v citovaném ustanovení uvedené, musí soud existencí tvrzené vady vždy zabývat.

II. O vadu ve smyslu ustanovení § 619 obč. zák. nejde, jedná-li se o poškození, k němuž došlo v důsledku nesprávného používání věci, zejména při jejím užívání v rozporu s informací o způsobu použití a údržby věci a o nebezpečí, které vyplývá z jejího nesprávného použití nebo údržby. To však pouze za předpokladu, že prodávající splnil svoji informační povinnost podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3620/2008, ze dne 22. 4. 2010


22.06.2010 00:00

K žalobě na odstranění vady věci zhotovené na zakázku

Podle ustanovení § 648 odst. 1, věty první, obč. zák. je objednatel oprávněn požadovat bezplatné odstranění vady, jde-li o vadu, kterou lze odstranit.

Obecně platí, že způsob odstranění vady díla přísluší zhotoviteli. To však nevylučuje, aby se objednatel žalobou domáhal odstranění vady konkrétními postupy odpovídajícími její povaze, zejména za situace, kdy odstranění vady předpokládá výměnu vadných součástí díla; právo zvolit způsob a technologii výměny vadných částí za bezvadné nadále přísluší zhotoviteli díla.

V souzené věci žalobci reklamovali vadu vodoinstalace spočívající v tom, že pitná voda nevyhovuje stanoveným a přípustným parametrům pro vysoký obsah mědi v měrných jednotkách. Žalobou se pak (mimo jiné) domáhali, aby soud uložil žalované povinnost "provést na vlastní náklady úplnou výměnu měděné vodoinstalace v domě č.p. 712 v B. za vodoinstalaci plastovou, popř. za vodoinstalaci z jiného materiálu odpovídající platným právním předpisům ..." Není pochyb o tom, že žalobci uplatnili právo na bezplatné odstranění vady (§ 648 odst. 1 obč. zák.).

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 4126/2008, ze dne 20. 5. 2010


14.09.2009 00:01

K podílu objednatele na vadách zhotoveného díla

Odpovědnost za vady ve smyslu ustanovení § 645 odst. 1 obč. zák. je objektivní odpovědností zhotovitele, která vzniká nezávisle na jeho zavinění. Vadou se rozumí nedostatek vlastnosti, kterou by věc měla mít vzhledem k obsahu smlouvy nebo účelu, pro který má sloužit, případně podle právních předpisů či technických norem.

Obecně platí, že příčina vady musí spočívat v něčem jiném, než jsou okolnosti způsobené objednatelem. Pouze tehdy, způsobil-li poškození zhotovené věci výlučně objednatel (např. neodborným zacházením s věcí), nejde o vadu ve smyslu ustanovení § 645 odst. 1 obč. zák. a odpovědnost zhotovitele je vyloučena. S názorem odvolacího soudu, že v dané věci na kvalifikaci popraskání laku podlahy jako vady díla, za niž v plném rozsahu odpovídá zhotovitel, nemá vliv jakýkoliv podíl objednatele, nýbrž jen podstatný (rozhodující), se dovolací ztotožňuje.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 420/2008, ze dne 17. 8. 2009


20.04.2009 00:00

K úpravě či opravě věci zhotovením součásti věci hlavní

I. O úpravu či opravu věci podle ust. § 652 až 656 ObčZ se jedná i v případě, že předmětem smlouvy je zhotovení jen součásti věci hlavní, nikoliv vytvoření nové samostatné věci. Tak je tomu i v daném případě, kdy předmětem smlouvy o dílo bylo zhotovení ústředního topení v domě.

II. Podle ustanovení § 653 odst. 1 ObčZ totiž zhotovitel odpovídá za vady, které má provedená oprava nebo úprava při převzetí věci objednatelem, jakož i za vady, které se vyskytnou po převzetí věci v záruční době. Dokud k předání předmětu díla nedojde, nemůže objednatel vůči zhotoviteli uplatňovat práva z odpovědnosti za vady. Od smlouvy o dílo může v takovém případě objednatel odstoupit z jiných zákonných důvodů (např. § 642 ObčZ), resp. z důvodů uvedených ve smlouvě.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Odo 1566/2006, ze dne 20. 1. 2009


10.12.2008 00:01

Ke škodě způsobené provozní činností, ke zhotovení a opravě věci

I. Za škodu způsobenou provozní činností (§ 420a obč. zák.) nelze považovat škodu, jejíž příčinou má být vadně provedená oprava poškozené věci či nesprávné připojení přístroje do sítě. Jestliže podle skutkových tvrzení žalobce příčinou vzniku škody nebylo samotné provozování určité podnikatelské činnosti žalovaných, nýbrž mělo dojít k pochybení prvního žalovaného v souvislosti s provedenou opravou elektrického topení v domě žalobce a k nesprávnému postupu druhého žalovaného při zapojení elektrického zařízení do rozvodné sítě, nejde o škodu způsobenou provozováním opravárenské činnosti či dodáváním a rozvodem elektřiny (srov. např. 25 Cdo 270/2001).

II. Zásadním kriteriem pro rozlišení mezi opravou věci a zhotovením nové věci je, že předmětem opravy není vytvoření nové věci, nýbrž jen odstranění vady věci, jejího poškození či opotřebení, jak ostatně příkladmo uvádí ust. § 652 odst. 2 obč. zák.

V daném případě předmětem smlouvy mezi žalobcem a prvním žalovaným byla oprava elektrického topení v domě žalobce, spočívající ve výměně částí poškozených po povodni, a dále izolace topení. Při opravě poškozeného topení došlo k výměně poškozených součástí a pokud v jejím rámci bylo zapotřebí vynaložit i určité další práce, neznamená to, že se jednalo o zhotovení nové věci (§ 644 a násl. obč. zák.) či stavby na objednávku (§ 651 obč. zák.). V případě opravy či úpravy věci může samozřejmě vyvstat potřeba provést určité stavební práce, avšak je třeba rozlišovat, co je primárním účelem smlouvy. Samotné stavební práce měly ve vztahu k předmětu smlouvy a k hlavnímu předmětu činnosti prvního žalovaného, jímž byla oprava poškozeného topení v domě objednatele, pouze druhotnou povahu. Oprava věci může totiž v sobě zahrnovat i provedení dalších nezbytných prací, které vyžaduje povaha objednané opravy.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2805/2006, ze dne 22. 10. 2008


01.07.2008 00:00

K ceně jako podstatné náležitosti smlouvy o opravě a úpravě věci

Smlouva o opravě a úpravě věci je zvláštním druhem smlouvy o dílo, kterou občanský zákoník upravuje v § 652 až 656, přičemž práva a povinnosti účastníků této smlouvy se řídí ustanoveními § 632 až 643, popř. § 488 až 587 (§ 631) obč. zák. Ustanovení § 653 až 656 obsahují zvláštní úpravu, která má před uvedenými obecnými ustanoveními přednost.

Podstatnou náležitostí smlouvy o opravě nebo úpravě věci podle uvedené právní úpravy je i cena opravy nebo úpravy, kterou je možno dohodnout pevnou částkou (např. podle rozpočtu) nebo odhadem v těch případech, kdy v době uzavření smlouvy nebylo možné pevnou částku určit. V každém případě však cena musí být ve smlouvě uvedena a nedostatek ujednání o ceně znamená, že smlouva podle § 652 obč. zák. uzavřena nebyla, a plnil-li přesto zhotovitel podle takové dohody, vzniklo objednateli bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu.

Šlo-li v dané věci o plnění ve výkonech (stavební činnost), jež není možné dobře vrátit, je povinná strana povinna zaplatit peněžní náhradu odpovídající jejímu majetkovému prospěchu spočívajícímu v tom, že oprávněný vynaložil náklady na provedení stavebních prací; při posouzení výše této náhrady je proto třeba vycházet z obvyklých nákladů, které by musela povinná vynaložit v daném čase a místě na dosažení obdobného plnění.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1206/2007, ze dne 15. 4. 2008


01.02.2008 00:01

K předání díla zhotoveného na zakázku a ke splatnosti ceny

Má-li při předání věc zhotovená na zakázku na základě smlouvy o dílo řídící se občanským zákoníkem vady, může objednatel odmítnout takové plnění převzít nebo plnění neodmítne, věc převezme a uplatní práva z odpovědnosti za vady.

Podle § 650 obč. zák. má objednatel povinnost převzít jen zhotovené dílo (srov. 33 Odo 48/2002), přičemž takový stav je dán momentem, od kterého může být dílo užíváno v souladu s jeho účelovým určením, aniž by v užívání bránily zjištěné vady; od okamžiku převzetí díla mu náleží jen práva z odpovědnosti za vady podle § 645 obč. zák. Z hlediska § 650 obč. zák., které je kogentního charakteru, se navíc k účinkům převzetí díla nevyžaduje vyhotovení zápisu o jeho předání a převzetí.

Z předávacího protokolu v dané věci vyplývá, že došlo k předání díla a klíčů od zhotovovaného domu; jejich odevzdáním zhotovitelka umožnila objednatelům faktické nakládání (užívání) s předmětem díla; převzetím klíčů dali ostatně i objednatelé najevo, že dílo považují za zhotovené (byť s jistými vadami a nedodělky). Tento okamžik je tak třeba považovat za den předání zhotovené věci objednatelům. Vady takto převzatého díla nemohou zde být důvodem pro nezaplacení jeho ceny, nýbrž opravňují objednatele uplatňovat nároky z titulu odpovědnosti za vady.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 171/2006, ze dne 29. 11. 2007


< strana 1 / 2 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů


Články