// Profipravo.cz / Obecná ustanovení závazkového práva

Obecná ustanovení závazkového práva

09.10.2017 00:01

Úhrada za postoupení pohledávky započtením vzájemných pohledávek

Postupitel se nemůže domáhat úhrady za postoupení pohledávky v peněžité formě, jestliže si strany sjednaly, že k úhradě může dojít pouze započtením jejich pohledávek; v případě, že k zápočtu nedojde, má postupitel právo odstoupit od smlouvy.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 906/2017, ze dne 11. 7. 2017


07.09.2017 00:00

ÚS: K respektu a ochraně autonomie vůle smluvních stran

Obecné soudy poruší právo na spravedlivý proces a soudní ochranu a na ochranu vlastnického práva a podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ve spojení s čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, neposoudí-li individuální okolnosti každého případu ve všech souvislostech, nerespektují princip autonomie vůle subjektů soukromého práva a dají přednost výkladu, který vede k závěru o neplatnosti daného právního jednání.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 34/17, ze dne 25. 7. 2017


30.08.2017 00:01

Posuzování platnosti ujednání o smluvní pokutě

Za situace, kdy v dané věci smluvní pokuta slouží nejen k uhrazení možných škod, jež mohou porušením smluvní povinnosti vzniknout, ale i k uhrazení hlavního peněžitého závazku zajištěného smluvní pokutou, je pro komplexní posouzení splnění uhrazovací funkce smluvní pokuty nezbytné posoudit i to, v jaké výši (zda vůbec) vznikl nárok na zaplacení hlavního peněžitého závazku, tj. platnost samotné smlouvy o úvěru (např. z hlediska souladu výše smluvních úroků s dobrými mravy), nikoli jen ujednání o smluvní pokutě, a důsledky případného nesplnění informační povinnosti.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 6/2017, ze dne 31. 5. 2017


30.08.2017 00:00

Vázanost povinnosti platit smluvní pokutu na následné odstoupení

Kumulativní vázanost povinnosti platit smluvní pokutu na porušení smluvní povinnosti i na následné odstoupení od smlouvy představující výkon práva brání tomu, aby na smluvní pokutu bylo pohlíženo tak, jak si zákon (konkrétně § 544 obč. zák.) žádá, tedy jako na sankci za porušení povinnosti; takové její sjednání nemůže obstát jako platné.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 3894/2015, ze dne 7. 6. 2017


21.08.2017 00:02

Zajištění pohledávky zaměstnavatele vůči zaměstnanci směnkou

Pohledávku zaměstnavatele vůči zaměstnanci z pracovněprávního vztahu (pohledávku zaměstnavatele vůči zaměstnanci z důvodu náhrady škody) nelze zajistit směnkou. Nemožnost zajistit tuto pohledávku z pracovněprávního vztahu směnkou nečiní směnku neplatnou, zakládá však námitku nepřípustného důvodu směnky z důvodu neplatnosti směnečné smlouvy, ve které je dohodnuto zajištění pohledávky zaměstnavatele vůči zaměstnanci z pracovněprávního vztahu směnkou.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4659/2016, ze dne 1. 6. 2017


18.08.2017 00:00

ÚS: Formalistický přístup při posuzování platnosti závazku

Článek l odst. 3 Listiny základních práv a svobod a článek 3 odst. 4 Ústavy České republiky zaručují základní právo jednotlivce na to, aby veřejná moc respektovala autonomní projevy jeho osobnosti, včetně projevů volních, které mají odraz v jeho konkrétním jednání, pokud takové jednání není zákonem výslovně zakázáno. Porušení tohoto práva se orgán státní moci dopustí i tehdy, pokud formalistickým výkladem norem podústavního práva odepře autonomnímu projevu vůle smluvních stran důsledky, které smluvní strany takovým projevem zamýšlely ve své právní sféře vyvolat.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 3168/16, ze dne 11. 7. 2017


01.08.2017 00:00

Prodlení osoby, jíž svědčí právo bydlení do zajištění bytové náhrady

Rovněž osoba, jíž svědčí právo bydlení v bytě do zajištění bytového náhrady, ač nikdy nebyla nájemcem, musí mít práva obdobná jako v době před tím, než ztratila právní titul opravňující ji k užívání bytu a byla jí soudem uložena povinnost byt vyklidit po zajištění bytové náhrady. Má tedy povinnost platit za užívání bytu úhradu, která odpovídá výši obvyklého nájemného, a při prodlení s placením této úhrady má povinnost zaplatit úrok z prodlení. Povinnost zaplatit poplatky z prodlení stanoví zákon (§ 697 obč. zák.) jen nájemci bytu při opožděném zaplacení nájemného. Na osobu, které nikdy právo nájmu nevzniklo a důvod k bydlení v bytě má na základě jiného práva (zpravidla půjde o právo odvozené od rodinněprávního vztahu k nájemci či vlastníkovi bytu), ustanovení § 697 obč. zák. nedopadá, a to nejen v době, kdy byt užívá na základě svého odvozeného práva, ale ani v době, kdy byt užívá po rozhodnutí soudu o vyklizení do okamžiku zajištění bytové náhrady. Nezaplatila-li tedy taková osoba úhradu za užívání prostor v předmětném domě, nemohla jí vzniknout povinnost zaplatit poplatek z prodlení podle § 712a ve spojení s § 697 obč. zák., ale jen úrok z prodlení.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1408/2016, ze dne 3. 5. 2017


06.06.2017 00:02

Nárok provozovatele fotovoltaické elektrárny na výkupní ceny pro rok 2010

Předpokladem vzniku nároku provozovatele výrobny elektrické energie využívající sluneční záření na výkupní ceny elektřiny stanovené pro rok 2010 Cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu č. 4/2009 ze dne 3. 11. 2009 je skutečnost, že výrobce začal do konce tohoto roku v souladu s pravomocným rozhodnutím o udělení licence vyrábět a dodávat elektřinu do elektrizační soustavy. Tento předpoklad není splněn, jestliže byly dodávky prováděny toliko protiprávně, tj. bezesmluvně a bez připojení k dodávkám provedeného provozovatelem distribuční soustavy.

To, že čerpání určitých zvýhodnění, dotací, bonusů či zvláštních režimů, které mají veřejnoprávní povahu, je podmíněno uzavřením soukromoprávní smlouvy, není samo o sobě ničím protiústavním.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 1051/2015, ze dne 9. 3. 2017


23.05.2017 00:02

Odkaz na ustanovení o smluvní pokutě ve všeobecných podmínkách

Pouhý odkaz v textu smlouvy na ustanovení o smluvní pokutě ve všeobecných podmínkách a v dalších specifikovaných i nespecifikovaných dokumentech vytváří pro spotřebitele překážku pro to, aby se s takovým ujednáním před uzavřením smlouvy skutečně seznámil. Jde o ujednání podřaditelné pod ustanovení § 56 odst. 1 obč. zák., neboť v rozporu s požadavkem dobré víry znamená k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a je proto s ohledem na § 55 odst. 2 obč. zák. neplatné.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 ICdo 86/2015, ze dne 28. 2. 2017


04.04.2017 00:00

Určitost a platnost ujednání o smluvní pokutě

Smluvní pokuta je sjednána určitě a platně i v případě, že je sjednána pro případ porušení povinností tvořících ucelený a identifikovatelný soubor, aniž by bylo případné porušení jednotlivých povinností ve smlouvě konkretizováno. Je proto správný právní závěr o určitosti a platnosti ujednání o smluvní pokutě, která zajišťuje splnění všech povinností vyplývajících z konkrétní smlouvy.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 3196/2016, ze dne 25. 1. 2017


28.03.2017 00:02

Započítávání pohledávek po schválení reorganizačního plánu

Započítávání jakýchkoliv pohledávek (včetně zapodstatových pohledávek), ať jednostranné či dohodou smluvních stran, bez ohledu na to, kdo činí úkon směřující k započtení a zda započtení dává (pro konkrétní věc) ekonomický smysl, je od účinnosti reorganizačního plánu možné pouze v případě, jestliže tyto pohledávky splňují podmínky pro započtení uvedené v § 140 odst. 2 až 4 insolvenčního zákona, jinak pouze tehdy, stanoví-li to reorganizační plán.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1430/2014, ze dne 30. 11. 2016


20.03.2017 00:01

Spolupůsobení věřitele ke splnění peněžitého závazku

Sdělení čísla účtu u peněžního ústavu, na který má být platba poukázána, představuje věřitelovu součinnost potřebnou k tomu, aby dlužník řádně splnil svůj dluh, jehož výše překračuje zákonem č. 254/2004 Sb. stanovený limit. Jestliže na výzvu potřebné údaje věřitel bez zbytečného odkladu neposkytne, nemůže být dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, neboť zákon mu zakazuje plnit jinak než bezhotovostním převodem peněžních prostředků prostřednictvím peněžního ústavu (srov. NS 33 Cdo 337/2012).

Nemá-li věřitel bankovní účet, splní povinnost spolupůsobení ve smyslu § 370 obch. zák. i tím, že dlužníku sdělí adresu, na níž mu lze peněžní prostředky poukázat prostřednictvím provozovatele poštovních služeb formou poštovního poukazu, neboť zákon č. 254/2004 Sb. umožňuje provést platby překračující limit upravený v § 4 nejen prostřednictvím osoby oprávněné poskytovat platební služby (tedy na účet věřitele), ale taktéž prostřednictvím provozovatele poštovních služeb formou poštovního poukazu.

Zbývá dodat, že spolupůsobení nutné k tomu, aby dlužník mohl splnit svůj peněžitý závazek překračující limit stanovený zákonem č. 254/2004 Sb., vyžaduje – jde-li o dluh donosný − aktivitu dlužníka. Je na dlužníku, aby údaje potřebné k provedení bezhotovostní platby (nemá-li je) získal; teprve tehdy, nereaguje-li věřitel na jeho výzvu, dostává se do prodlení ve smyslu § 370 obch. zák., jež vylučuje prodlení dlužníka. Jestliže dlužník žádnou aktivitu nevyvine, tedy věřitele o sdělení údajů potřebných k provedení platby nepožádá (ačkoliv tak učinit může), nelze dovodit, že by věřitel nutné spolupůsobení ve smyslu § 370 obch. zák. neposkytl.

Jsou-li věřiteli pohledávky na zaplacení vypořádacího podílu (jejíž výše překračuje limit stanovený zákonem č. 254/2004 Sb.) dědicové zesnulého společníka, o jejichž dědickém právu není pochyb, musí společnost (dlužník) vyvinout aktivitu, aby zjistila okruh dědiců, kteří jsou oprávněni (společně a nerozdílně) plnění přijmout, a vyzvat je (některého z nich) k poskytnutí údajů potřebných k provedení bezhotovostní platby. Teprve tehdy, nereaguje-li takto oslovený dědic (žádný z oslovených dědiců), dostávají se dědicové (jakožto věřitelé pohledávky na zaplacení vypořádacího podílu) do prodlení. Při posuzování délky lhůty „bez zbytečného odkladu“, upravené v § 150 odst. 3 obch. zák., je třeba zohlednit úkony a čas nezbytné ke zjištění dědiců a k získání údajů pro provedení bezhotovostní platby.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2873/2015, ze dne 21. 12. 2016


16.03.2017 00:01

Narovnání sporného závazkového vztahu několika novými vztahy

Je-li mezi subjekty více sporných závazkových právních vztahů, zákon jim nebrání sjednat si takové narovnání, v němž každý z těchto vztahů bude nahrazen novým závazkem. Vyloučit nelze ani takový způsob narovnání, kdy dosud sporný závazkový vztah je nahrazen několika novými závazkovými vztahy.

Pro vyřešení otázky vlivu a případného dopadu odstoupení od jedné z dílčích smluv tvořících narovnání na zbývající závazkové právní vztahy, které jsou součástí narovnání, je nutné nejprve zodpovědět, zda jsou smlouvy sjednané v rámci narovnání vzájemně závislé. Vzájemná závislost smluv sjednaných v rámci narovnání má pak vliv i na možnost odstoupení od jedné z těchto smluv, resp. na posouzení platnosti ujednání o možnosti účastníků odstoupit od takové dílčí smlouvy.

Neobsahuje-li dohoda o narovnání, do níž je vtěleno více právních úkonů, ujednání o možnosti odstoupit od narovnání jako celku, popř. odstoupit od narovnání jako celku v případě naplnění důvodu pro odstoupení pouze od jedné z dílčích smluv, nelze od ní odstoupit (občanský zákoník č. 40/1964 Sb. neobsahuje ustanovení umožňující odstoupení od dohody o narovnání ze zákonného důvodu).

Obsahuje-li některá z dílčích smluv ujednání o odstoupení, pak skutečnost, že je neoddělitelnou od zbývajících smluv tvořících narovnání, má za následek neplatnost takového ujednání (bez vlivu na ostatní části smlouvy), neboť by takové odstoupení nepřípustným způsobem narušilo narovnání. Jestliže jsou smlouvy, které tvoří narovnání (jsou jeho součástí), na sobě závislé a neoddělitelné, zánik jedné z nich v důsledku (byť sjednaného) odstoupení by nepřípustně narušil proporcionalitu vztahů mezi účastníky, neboť by jedna ze stran přišla o výhodu, kterou zrušenou smlouvou získala, avšak druhé straně by zůstala zachována výhoda, kterou získala recipročně díky ústupku protistrany ve smlouvě, která zůstává zachována. I když jednotlivé smlouvy sjednané v rámci narovnání mohou být zvláštními smluvními typy, které běžně obstojí samostatně, byly-li sjednány v rámci narovnání, pak je jejich existence vázána na existenci hlavního právního vztahu - narovnání, v jehož rámci byly sjednány.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 5102/2015, ze dne 10. 1. 2017


02.02.2017 00:01

Posouzení právního postavení spotřebitele ve smluvním vztahu s dodavatelem

Pro odpověď na otázku, zda fyzická osoba uzavírající smlouvu s dodavatelem (§ 52 odst. 2 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013) je v postavení spotřebitele, je rozhodující především účel jednání takové osoby v konkrétním smluvním vztahu. Okolnost, že spotřebitel má podnikatelské oprávnění, je pro posouzení jeho právního postavení ve smluvním vztahu s dodavatelem irelevantní.

V posuzovaném žalovaná při uzavírání smlouvy o dílo jednala výlučně pro svoji osobní potřebu jako spotřebitelka, tedy nikoli jako podnikatelka; předmětem díla byla rekonstrukce koupelny v bytě, který užívala k bydlení. Jednala tudíž za účelem osobní potřeby, a nikoli v rámci své obchodní ani jiné podnikatelské činnosti, popř. ve vazbě na tuto činnost. Závěr odvolacího soudu, že žalovaná se jako zkušená podnikatelka nemůže dovolávat zákonných ustanovení na ochranu prostého spotřebitele, tudíž neobstojí.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1685/2015, ze dne 29. 11. 2016


23.01.2017 00:01

Přistoupení k budoucímu peněžitému závazku dle § 533 obč. zák.

Podle § 533 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013 bylo možné přistoupit i k peněžitému závazku, který vznikne v budoucnu nebo jehož vznik je závislý na splnění podmínky. Okamžik přistoupení k budoucímu závazku (tj. okamžik, kdy se přistoupivší osoba stává dlužníkem) je pak totožný s okamžikem, kdy závazek vznikne.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 1362/2016, ze dne 15. 11. 2016


23.12.2016 00:05

ÚS: Nárok mobilního operátora při předčasném ukončení smlouvy

Z pohledu ústavních vodítek interpretace a aplikace právních předpisů je třeba upřednostnit takový výklad § 63 odst. 1 písm. p) zákona o elektronických komunikacích, že limitace úhrad za předčasné ukončení smlouvy na maximálně 20 % součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání se uplatní na veškeré účastnické smlouvy ukončené po nabytí účinnosti novelizace zákonem č. 214/2013 Sb., tj. od 8. 8. 2013, nikoli až na smlouvy ukončené po přizpůsobení smluvní dokumentace, v daném případě po změně bodu 8.3 všeobecných podmínek stěžovatelky ke dni 26. 1. 2014, byť se tak stalo v zákonné šestiměsíční lhůtě podle přechodného ustanovení čl. II. tohoto zákona.

V poměrech projednávané věci je při hledání ústavně konformního výkladu, který nejlépe šetří smysl a podstatu dotčených základních práv, třeba dovodit nepravou retroaktivitu zákona č. 214/2013 Sb. Omezení úhrady za předčasné ukončení smlouvy, které bylo touto novelou zakotveno do § 63 odst. 1 písm. p) zákona o elektronických komunikacích, se tedy aplikuje i na účastnické smlouvy uzavřené před její účinností, tedy před 8. 8. 2013.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2989/16, ze dne 22. 11. 2016


22.12.2016 00:01

Posouzení platnosti smlouvy o obměně majetku

Pro účely posouzení platnosti smlouvy o obměně majetku není zapotřebí zkoumat, jakým způsobem byl majetek zařazen do pohotovostních zásob.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 1096/2015, ze dne 18. 10. 2016


28.11.2016 00:00

Smluvní pokuta sjednaná pro případ prodlení s platbou nájemného

I když jen okolnost, že v případě prodlení s platbou nájemného vznikne nájemci bytu povinnost zaplatit pronajímateli poplatek z prodlení, nebrání sjednání smluvní pokuty zajišťující rovněž řádné placení nájemného, je třeba při posuzování její přiměřenosti brát na jeho výši zřetel, aby společně tyto sankce nebyly neobvykle, a tedy i nemravně vysoké.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 354/2016, ze dne 23. 8. 2016


25.11.2016 00:01

Bezdůvodné obohacení v případě neplatné smlouvy o postoupení pohledávky

V případě neplatné smlouvy o postoupení pohledávky jsou si strany povinny vrátit vše, co podle ní plnily. Postupitel cenu zaplacenou za postoupení pohledávky, postupník právo na zaplacení postupované pohledávky. Plnil-li již dlužník na postupovanou pohledávku poté, kdy mu bylo postoupení oznámeno postupitelem nebo prokázáno postupníkem, zanikl jeho závazek plnit; i v případě neplatné postupní smlouvy tak nejde o plnění dlužníka bez právního důvodu. Postupník je potom povinen poskytnout postupiteli, co mu bylo podle postupní smlouvy plněno, tedy plnění dlužníka na pohledávku.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2364/2015, ze dne 23. 8. 2016


04.11.2016 00:01

ÚS: K nedostatku obsahových náležitostí smlouvy

Princip priority výkladu smluvního ujednání upřednostňující ve výsledku platnost smlouvy (jako projev maximy potius valeat actus quam pereat), je principem, který odpovídá povaze soukromoprávních vztahů, jakož i rozumné potřebě běžného soukromoprávního styku. Nerespektují-li obecné soudy tento princip a vyžadují-li (s důsledkem neplatnosti ujednání), aby se smluvní strany dohodly o takových náležitostech, které expressis verbis nejsou vyžadovány zákonem, jde o požadavek odporující ústavní zásadě autonomie vůle smluvních stran (čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky), a je třeba ho proto klasifikovat jako tzv. kvalifikovanou vadu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 882/16, ze dne 11. 10. 2016


< strana 1 / 23 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů


Články