// Profipravo.cz / Obecná ustanovení závazkového práva

Obecná ustanovení závazkového práva

23.05.2017 00:02

Odkaz na ustanovení o smluvní pokutě ve všeobecných podmínkách

Pouhý odkaz v textu smlouvy na ustanovení o smluvní pokutě ve všeobecných podmínkách a v dalších specifikovaných i nespecifikovaných dokumentech vytváří pro spotřebitele překážku pro to, aby se s takovým ujednáním před uzavřením smlouvy skutečně seznámil. Jde o ujednání podřaditelné pod ustanovení § 56 odst. 1 obč. zák., neboť v rozporu s požadavkem dobré víry znamená k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a je proto s ohledem na § 55 odst. 2 obč. zák. neplatné.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 ICdo 86/2015, ze dne 28. 2. 2017


04.04.2017 00:00

Určitost a platnost ujednání o smluvní pokutě

Smluvní pokuta je sjednána určitě a platně i v případě, že je sjednána pro případ porušení povinností tvořících ucelený a identifikovatelný soubor, aniž by bylo případné porušení jednotlivých povinností ve smlouvě konkretizováno. Je proto správný právní závěr o určitosti a platnosti ujednání o smluvní pokutě, která zajišťuje splnění všech povinností vyplývajících z konkrétní smlouvy.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 3196/2016, ze dne 25. 1. 2017


28.03.2017 00:02

Započítávání pohledávek po schválení reorganizačního plánu

Započítávání jakýchkoliv pohledávek (včetně zapodstatových pohledávek), ať jednostranné či dohodou smluvních stran, bez ohledu na to, kdo činí úkon směřující k započtení a zda započtení dává (pro konkrétní věc) ekonomický smysl, je od účinnosti reorganizačního plánu možné pouze v případě, jestliže tyto pohledávky splňují podmínky pro započtení uvedené v § 140 odst. 2 až 4 insolvenčního zákona, jinak pouze tehdy, stanoví-li to reorganizační plán.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1430/2014, ze dne 30. 11. 2016


20.03.2017 00:01

Spolupůsobení věřitele ke splnění peněžitého závazku

Sdělení čísla účtu u peněžního ústavu, na který má být platba poukázána, představuje věřitelovu součinnost potřebnou k tomu, aby dlužník řádně splnil svůj dluh, jehož výše překračuje zákonem č. 254/2004 Sb. stanovený limit. Jestliže na výzvu potřebné údaje věřitel bez zbytečného odkladu neposkytne, nemůže být dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, neboť zákon mu zakazuje plnit jinak než bezhotovostním převodem peněžních prostředků prostřednictvím peněžního ústavu (srov. NS 33 Cdo 337/2012).

Nemá-li věřitel bankovní účet, splní povinnost spolupůsobení ve smyslu § 370 obch. zák. i tím, že dlužníku sdělí adresu, na níž mu lze peněžní prostředky poukázat prostřednictvím provozovatele poštovních služeb formou poštovního poukazu, neboť zákon č. 254/2004 Sb. umožňuje provést platby překračující limit upravený v § 4 nejen prostřednictvím osoby oprávněné poskytovat platební služby (tedy na účet věřitele), ale taktéž prostřednictvím provozovatele poštovních služeb formou poštovního poukazu.

Zbývá dodat, že spolupůsobení nutné k tomu, aby dlužník mohl splnit svůj peněžitý závazek překračující limit stanovený zákonem č. 254/2004 Sb., vyžaduje – jde-li o dluh donosný − aktivitu dlužníka. Je na dlužníku, aby údaje potřebné k provedení bezhotovostní platby (nemá-li je) získal; teprve tehdy, nereaguje-li věřitel na jeho výzvu, dostává se do prodlení ve smyslu § 370 obch. zák., jež vylučuje prodlení dlužníka. Jestliže dlužník žádnou aktivitu nevyvine, tedy věřitele o sdělení údajů potřebných k provedení platby nepožádá (ačkoliv tak učinit může), nelze dovodit, že by věřitel nutné spolupůsobení ve smyslu § 370 obch. zák. neposkytl.

Jsou-li věřiteli pohledávky na zaplacení vypořádacího podílu (jejíž výše překračuje limit stanovený zákonem č. 254/2004 Sb.) dědicové zesnulého společníka, o jejichž dědickém právu není pochyb, musí společnost (dlužník) vyvinout aktivitu, aby zjistila okruh dědiců, kteří jsou oprávněni (společně a nerozdílně) plnění přijmout, a vyzvat je (některého z nich) k poskytnutí údajů potřebných k provedení bezhotovostní platby. Teprve tehdy, nereaguje-li takto oslovený dědic (žádný z oslovených dědiců), dostávají se dědicové (jakožto věřitelé pohledávky na zaplacení vypořádacího podílu) do prodlení. Při posuzování délky lhůty „bez zbytečného odkladu“, upravené v § 150 odst. 3 obch. zák., je třeba zohlednit úkony a čas nezbytné ke zjištění dědiců a k získání údajů pro provedení bezhotovostní platby.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2873/2015, ze dne 21. 12. 2016


16.03.2017 00:01

Narovnání sporného závazkového vztahu několika novými vztahy

Je-li mezi subjekty více sporných závazkových právních vztahů, zákon jim nebrání sjednat si takové narovnání, v němž každý z těchto vztahů bude nahrazen novým závazkem. Vyloučit nelze ani takový způsob narovnání, kdy dosud sporný závazkový vztah je nahrazen několika novými závazkovými vztahy.

Pro vyřešení otázky vlivu a případného dopadu odstoupení od jedné z dílčích smluv tvořících narovnání na zbývající závazkové právní vztahy, které jsou součástí narovnání, je nutné nejprve zodpovědět, zda jsou smlouvy sjednané v rámci narovnání vzájemně závislé. Vzájemná závislost smluv sjednaných v rámci narovnání má pak vliv i na možnost odstoupení od jedné z těchto smluv, resp. na posouzení platnosti ujednání o možnosti účastníků odstoupit od takové dílčí smlouvy.

Neobsahuje-li dohoda o narovnání, do níž je vtěleno více právních úkonů, ujednání o možnosti odstoupit od narovnání jako celku, popř. odstoupit od narovnání jako celku v případě naplnění důvodu pro odstoupení pouze od jedné z dílčích smluv, nelze od ní odstoupit (občanský zákoník č. 40/1964 Sb. neobsahuje ustanovení umožňující odstoupení od dohody o narovnání ze zákonného důvodu).

Obsahuje-li některá z dílčích smluv ujednání o odstoupení, pak skutečnost, že je neoddělitelnou od zbývajících smluv tvořících narovnání, má za následek neplatnost takového ujednání (bez vlivu na ostatní části smlouvy), neboť by takové odstoupení nepřípustným způsobem narušilo narovnání. Jestliže jsou smlouvy, které tvoří narovnání (jsou jeho součástí), na sobě závislé a neoddělitelné, zánik jedné z nich v důsledku (byť sjednaného) odstoupení by nepřípustně narušil proporcionalitu vztahů mezi účastníky, neboť by jedna ze stran přišla o výhodu, kterou zrušenou smlouvou získala, avšak druhé straně by zůstala zachována výhoda, kterou získala recipročně díky ústupku protistrany ve smlouvě, která zůstává zachována. I když jednotlivé smlouvy sjednané v rámci narovnání mohou být zvláštními smluvními typy, které běžně obstojí samostatně, byly-li sjednány v rámci narovnání, pak je jejich existence vázána na existenci hlavního právního vztahu - narovnání, v jehož rámci byly sjednány.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 5102/2015, ze dne 10. 1. 2017


02.02.2017 00:01

Posouzení právního postavení spotřebitele ve smluvním vztahu s dodavatelem

Pro odpověď na otázku, zda fyzická osoba uzavírající smlouvu s dodavatelem (§ 52 odst. 2 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013) je v postavení spotřebitele, je rozhodující především účel jednání takové osoby v konkrétním smluvním vztahu. Okolnost, že spotřebitel má podnikatelské oprávnění, je pro posouzení jeho právního postavení ve smluvním vztahu s dodavatelem irelevantní.

V posuzovaném žalovaná při uzavírání smlouvy o dílo jednala výlučně pro svoji osobní potřebu jako spotřebitelka, tedy nikoli jako podnikatelka; předmětem díla byla rekonstrukce koupelny v bytě, který užívala k bydlení. Jednala tudíž za účelem osobní potřeby, a nikoli v rámci své obchodní ani jiné podnikatelské činnosti, popř. ve vazbě na tuto činnost. Závěr odvolacího soudu, že žalovaná se jako zkušená podnikatelka nemůže dovolávat zákonných ustanovení na ochranu prostého spotřebitele, tudíž neobstojí.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1685/2015, ze dne 29. 11. 2016


23.01.2017 00:01

Přistoupení k budoucímu peněžitému závazku dle § 533 obč. zák.

Podle § 533 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013 bylo možné přistoupit i k peněžitému závazku, který vznikne v budoucnu nebo jehož vznik je závislý na splnění podmínky. Okamžik přistoupení k budoucímu závazku (tj. okamžik, kdy se přistoupivší osoba stává dlužníkem) je pak totožný s okamžikem, kdy závazek vznikne.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 1362/2016, ze dne 15. 11. 2016


23.12.2016 00:05

ÚS: Nárok mobilního operátora při předčasném ukončení smlouvy

Z pohledu ústavních vodítek interpretace a aplikace právních předpisů je třeba upřednostnit takový výklad § 63 odst. 1 písm. p) zákona o elektronických komunikacích, že limitace úhrad za předčasné ukončení smlouvy na maximálně 20 % součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání se uplatní na veškeré účastnické smlouvy ukončené po nabytí účinnosti novelizace zákonem č. 214/2013 Sb., tj. od 8. 8. 2013, nikoli až na smlouvy ukončené po přizpůsobení smluvní dokumentace, v daném případě po změně bodu 8.3 všeobecných podmínek stěžovatelky ke dni 26. 1. 2014, byť se tak stalo v zákonné šestiměsíční lhůtě podle přechodného ustanovení čl. II. tohoto zákona.

V poměrech projednávané věci je při hledání ústavně konformního výkladu, který nejlépe šetří smysl a podstatu dotčených základních práv, třeba dovodit nepravou retroaktivitu zákona č. 214/2013 Sb. Omezení úhrady za předčasné ukončení smlouvy, které bylo touto novelou zakotveno do § 63 odst. 1 písm. p) zákona o elektronických komunikacích, se tedy aplikuje i na účastnické smlouvy uzavřené před její účinností, tedy před 8. 8. 2013.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2989/16, ze dne 22. 11. 2016


22.12.2016 00:01

Posouzení platnosti smlouvy o obměně majetku

Pro účely posouzení platnosti smlouvy o obměně majetku není zapotřebí zkoumat, jakým způsobem byl majetek zařazen do pohotovostních zásob.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 1096/2015, ze dne 18. 10. 2016


28.11.2016 00:00

Smluvní pokuta sjednaná pro případ prodlení s platbou nájemného

I když jen okolnost, že v případě prodlení s platbou nájemného vznikne nájemci bytu povinnost zaplatit pronajímateli poplatek z prodlení, nebrání sjednání smluvní pokuty zajišťující rovněž řádné placení nájemného, je třeba při posuzování její přiměřenosti brát na jeho výši zřetel, aby společně tyto sankce nebyly neobvykle, a tedy i nemravně vysoké.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 354/2016, ze dne 23. 8. 2016


25.11.2016 00:01

Bezdůvodné obohacení v případě neplatné smlouvy o postoupení pohledávky

V případě neplatné smlouvy o postoupení pohledávky jsou si strany povinny vrátit vše, co podle ní plnily. Postupitel cenu zaplacenou za postoupení pohledávky, postupník právo na zaplacení postupované pohledávky. Plnil-li již dlužník na postupovanou pohledávku poté, kdy mu bylo postoupení oznámeno postupitelem nebo prokázáno postupníkem, zanikl jeho závazek plnit; i v případě neplatné postupní smlouvy tak nejde o plnění dlužníka bez právního důvodu. Postupník je potom povinen poskytnout postupiteli, co mu bylo podle postupní smlouvy plněno, tedy plnění dlužníka na pohledávku.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2364/2015, ze dne 23. 8. 2016


04.11.2016 00:01

ÚS: K nedostatku obsahových náležitostí smlouvy

Princip priority výkladu smluvního ujednání upřednostňující ve výsledku platnost smlouvy (jako projev maximy potius valeat actus quam pereat), je principem, který odpovídá povaze soukromoprávních vztahů, jakož i rozumné potřebě běžného soukromoprávního styku. Nerespektují-li obecné soudy tento princip a vyžadují-li (s důsledkem neplatnosti ujednání), aby se smluvní strany dohodly o takových náležitostech, které expressis verbis nejsou vyžadovány zákonem, jde o požadavek odporující ústavní zásadě autonomie vůle smluvních stran (čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky), a je třeba ho proto klasifikovat jako tzv. kvalifikovanou vadu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 882/16, ze dne 11. 10. 2016


26.10.2016 00:02

K započtení pohledávky v exekučním řízení

Ustanovení § 529 odst. 2 obč. zák. je ustanovením k § 580 obč. zák. speciálním, avšak jen co do otázky vzájemnosti pohledávek způsobilých k započtení. Nepředstavuje v intencích exekučního řízení „obranu“ proti samotnému započtení ve smyslu § 580 obč. zák.

K započtení může dojít i v exekučním řízení (ve výkonu rozhodnutí), a to bez ohledu na to, zda vzájemná pohledávka vznikla před vydáním rozhodnutí, jež je podkladem výkonu rozhodnutí/exekuce, nebo až po jeho vydání. Zanikla-li exekvovaná pohledávka v důsledku zápočtu, je eventuálně na místě exekuční řízení ve smyslu ustanovení § 268 odst. 1 písm. g) o. s. ř., případně ustanovení § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř., došlo-li k setkání pohledávek způsobilých k započtení před vydáním rozhodnutí, ohledně zaniklé pohledávky zastavit. Obrana oprávněného v podobě „započtení proti započtení“ v intencích exekučního řízení vedeného pro vymožení již ex tunc zaniklé pohledávky není možná.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 5443/2015, ze dne 1. 7. 2016


17.10.2016 00:02

Právní důsledky uzavření smlouvy o podřízenosti pohledávek

Jestliže strany uzavřely smlouvu o podřízenosti pohledávek, v níž se dohodly, že některé pohledávky mají být uspokojeny až po splnění jiného dluhu dlužníka, nemůže se věřitel podřízené pohledávky domáhat jejího uspokojení před splněním podmínek sjednaných ve smlouvě o podřízenosti pohledávek, neboť takový požadavek je v rozporu s jeho smluvním závazkem. Případná změna této smlouvy musí být učiněna všemi stranami, které ji uzavřely.

Posuzovaná smlouva o podřízenosti pohledávek je svým charakterem inominátní smlouvou podle § 51 obč. zák., případně podle § 269 odst. 2 obch. zák.; není přitom v rozporu se zákonem či dobrými mravy.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2907/2014, ze dne 28. 7. 2016


14.10.2016 00:02

ÚS: Zásada potius valeat actus quam pereat

Nerespektování zásady potius valeat actus quam pereat představuje tzv. kvalifikovanou vadu, která má za následek porušení ústavnosti. Nedošlo-li teleologickým výkladem k odstranění nesouladu mezi návrhem na vklad a obsahem předložené smlouvy, což vedlo k zamítnutí návrhu na vklad, dochází k porušení práva na ochranu vlastnictví zaručeného v čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a to omezením dispozičního oprávnění, které je jeho imanentní součástí.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 212/16, ze dne 20. 9. 2016


04.10.2016 00:02

Uvedení nesprávné výše RPSN ve smlouvě o spotřebitelském úvěru

Informační povinnost stanovenou v § 6 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. a konkretizovanou v příloze č. 3 k tomuto zákonu věřitel splní pouze úplným a správným uvedením všech údajů vyžadovaných zákonem. Uvede-li věřitel ve smlouvě o spotřebitelském úvěru některý ze zákonem vyžadovaných údajů nesprávně, ať už tak učiní z jakéhokoliv důvodu (např. omylem, v důsledku početní chyby apod.), svoji povinnost nesplní.

Jedním z údajů, které musí podle § 6 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. a přílohy č. 3 k tomuto zákonu pod sankcí uvedenou v § 8 téhož zákona smlouva o spotřebitelském úvěru obsahovat, je roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr. I tento údaj musí být ve smlouvě o úvěru uveden ve správné výši. Nelze tak přisvědčit závěru odvolacího soudu, podle kterého sankce stanovená v § 8 zákona o spotřebitelském úvěru nenastane, je-li výše RPSN uvedena ve smlouvě chybně v neprospěch spotřebitele.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4838/2015, ze dne 12. 7. 2016


29.09.2016 00:01

Dohoda o ztrátě výhody splátek obsažená v notářském zápisu

O dohodu o ztrátě výhody splátek v režimu ustanovení § 565 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013 se nejedná, zavázal-li se v notářském zápisu povinný zaplatit oprávněnému dluh ve splátkách s tím, že nezaplacením některé z nich ztrácí povinný výhodu splátek a stává se splatným celý dluh, neboť v takovém případě je notářský zápis vykonatelný okamžikem prodlení povinného se zaplacením některé ze splátek bez ohledu na to, zda byl oprávněným k zaplacení celého dluhu vyzván.

Uvedený závěr by platil i v případě, že by předmětná smlouva byla smlouvou spotřebitelskou. Ujednání o předčasném splacení závazku v případě prodlení dlužníka není v rozporu se zásadou ochrany spotřebitele.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 5266/2015, ze dne 1. 7. 2016


27.09.2016 00:01

Plnění závazku z pojištění odpovědnosti za škodu

Pro plnění prostřednictvím peněžního ústavu je (není-li zákonem stanoveno nebo sjednáno jinak) podstatné, jaké oznámení o účtu učiní věřitel vůči dlužníku.

Oznámí-li pojištěný pojistiteli číslo účtu poškozeného, na který má pojistitel ve smyslu § 43 odst. 3 zák. č. 37/2004 Sb. poškozenému poukázat pojistné plnění z pojištění odpovědnosti pojištěného za škodu, zprostí se pojistitel plněním na tento účet svého závazku vůči pojištěnému. Nejedná se tak o plnění bez právního důvodu a na straně poškozeného nevzniká bezdůvodné obohacení na úkor pojistitele.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 5035/2014, ze dne 30. 6. 2016


30.08.2016 00:02

Vzájemné vypořádání mezi solidárně zavázanými směnečnými rukojmími

Vnitřní poměry směnečných rukojmí jako osob solidárně zavázaných vůči majiteli směnky se řídí předpisy práva občanského, do 31. 12. 2013 se jednalo o ustanovení § 511 obč. zák. Jen z absence právní úpravy ve směnečném zákoně totiž nelze dovozovat, že ve vnitřním vztahu mezi těmito rukojmími byla zcela vyloučena aplikace ustanovení § 511 odst. 2 a 3 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013, jde-li o jejich vzájemné vypořádání. Naopak je žádoucí, aby (vnitřní) vztahy mezi takovými směnečnými rukojmími, jež nemají povahu vztahů směnečných, byly uspořádány způsobem, jenž odpovídá jejich „rovnému“ postavení (posuzováno z hlediska práv a povinností ze směnečného rukojemství plynoucích), tj. způsobem určeným právě v ustanovení § 511 odst. 2 a 3 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2653/2015, ze dne 31. 5. 2016


25.08.2016 00:00

Změna v subjektu smlouvy o obchodním zastoupení před 1. 1. 2014

Bylo-li úmyslem účastníků smlouvy nikoli pouhé postoupení pohledávek, nýbrž změna v subjektu smlouvy o obchodním zastoupení, pak nic nebrání posoudit takovou smlouvu jako inominátní podle ustanovení § 269 odst. 2 věty první obch. zák.

Lze též odkázat na ustanovení § 1895 a násl. zákona č. 89/2012, občanský zákoník, účinného od 1. 1. 2014, který jako smluvní typ upravuje vstup třetí osoby do smlouvy. I když obchodní zákoník ani občanský zákoník účinný do 31. 12. 2013 takový smluvní typ neznaly, umožňovala i tato právní úprava uzavření takové smlouvy jako smlouvy nepojmenované. Ovšem v případě, že taková nepojmenovaná smlouva zahrnuje též převzetí dluhu, bude k její platnosti zapotřebí souhlas věřitele.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 1698/2016, ze dne 14. 6. 2016


< strana 1 / 23 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů


Články