// Profipravo.cz / Majetková společenství manželů

Majetková společenství manželů

25.11.2015 00:02

Vymáhání splnění závazku vůči úpadkyni – manželce obligačního dlužníka

Závěr vyjádřený v R 24/2008, podle kterého splnění závazku náležejícího do společného jmění manželů, sjednaného jen jedním z manželů, nemůže věřitel v nalézacím řízení vymoci po druhém z těchto manželů, se uplatní i v poměrech upravených insolvenčním zákonem.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 32/2013, ze dne 31. 8. 2015


14.07.2015 00:01

Cena uplatněných majetkových hodnot při soudním vypořádání BSM (SJM)

Soudnímu řízení o vypořádání mohou být podrobeny jen ty součásti zákonného majetkového společenství manželů, u kterých došlo k uplatnění požadavku na soudní vypořádání ve lhůtě tří let od zániku zákonného majetkového společenství. Ohledně ceny včas uplatněných majetkových hodnot však soud není vázán návrhy účastníků a může v tomto rozsahu návrhy i překročit. Ostatně ocenění majetku navrženého k vypořádání není povinnou náležitostí žalobního návrhu.

V posuzovaném případě to znamená, že jestliže žalobkyně učinila včas předmětem vypořádání členský podíl v bytovém družstvu a osobní automobil, bylo povinností nalézacích soudů tyto hodnoty vypořádat. Cenou tohoto majetku uvedenou v žalobě však soudy vázány nebyly, a jestliže odvolací soud v této části návrh překročil, nelze dovodit, že by tak vypořádal majetek, který nebyl uplatněn v zákonné lhůtě.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1785/2014, ze dne 29. 4. 2015


27.01.2008 16:20

Rc 47/2007

Podle zákonné úpravy účinné od 1. května 1990 je vyloučen vznik práva společného nájmu nebytového prostoru manžely.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.6.2006, sp. zn. 26 Cdo 1851/2005)


01.10.2007 00:00

K nároku rozvedeného manžela na bytovou náhradu

Nárok na bytovou náhradu rozvedeného manžela, kterému rozvodem manželství zanikl právní důvod užívání domu (bytu) ve vlastnictví druhého manžela, a který je proto povinen dům (byt) vyklidit, není v občanském zákoníku výslovně upraven; přesto však podle ustálené soudní praxe nelze dovodit, že rozvedenému manželovi v takovém případě bytová náhrada nepřísluší. Jeho právní postavení – při zániku jeho právního důvodu bydlení – musí být posouzeno analogicky (§ 853 obč. zák.) podle toho ustanovení občanského zákoníku, které upravuje právní vztahy svým obsahem a účelem nejbližší.

Tímto ustanovením je § 713 odst. 1 obč. zák. upravující nárok na bytovou náhradu rozvedeného manžela, jehož právní důvod užívání bytu byl – stejně jako v případě manžela užívajícího byt v domě ve vlastnictví druhého z manželů – za trvání manželství odvozen od existence manželství, a jemuž rozvodem tento právní důvod bydlení zanikl. Jde-li o formu bytové náhrady, použije se opět analogicky (§ 853 obč. zák.) ustanovení § 712 odst. 3 věty druhé obč. zák. – jinak řečeno takovému rozvedenému manželovi přísluší při vyklizení náhradní byt a v případě existence důvodů zvláštního zřetele hodných může soud rozhodnout, že má právo jen na náhradní ubytování; i v těchto případech lze na základě konkrétních skutkových zjištění bytovou náhradu odepřít pro rozpor s dobrými mravy (srov. např. 26 Cdo 839/2000, 22 Cdo 226/2005). Od těchto závěrů nemá dovolací soud důvodu odchýlit se ani v projednávané věci.

Na překážku uvedeným závěrům není v dané věci ani okolnost, že předmětný dům je v podílovém spoluvlastnictví žalobce (bývalého manžela) a jeho matky. Jejich právní postavení jako podílových spoluvlastníků vymezují ustanovení § 137 a násl. obč. zák., přičemž – jak se podává z obsahu spisu – užívají každý z nich jedno z podlaží v tomto domě, a žalovaná (bývalá manželka) se žalobcem užívali za trvání manželství (i v současné době) místnosti nacházející se v prvním patře, které má žalovaná vyklidit (shodně též např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 6. 2006, sp. zn. 26 Cdo 1544/2005).

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 1124/2006, ze dne 30. 5. 2007

(posuzováno podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 30.3.2006)


22.06.2007 00:00

K tvrzení o vypořádání SJM (BSM) dle § 150/4 ObčZ v řízení o nařízení výkonu

Mají-li soudy výpisy z katastru nemovitostí, tedy veřejnými listinami, osvědčeno, že nemovitosti byly ke dni zahájení vykonávacího řízení (§ 335a odst. 1 o.s.ř.) ve společném jmění povinného a jeho manželky, je možno výkon rozhodnutí nařídit i přes námitku fikce zakotvené v ustanovení § 150 odst. 4 občanského zákoníku, odůvodněnou rozsudkem o zrušení tehdejšího bezpodílového spoluvlastnictví manželů a (neověřeným) potvrzením, že společný majetek nebyl vypořádán (srov. R 4/2000).

Manželka povinného, má-li za to, že je podílovou spoluvlastnicí exekucí postižených nemovitostí, může své právo ke spoluvlastnickým podílům na nich uplatnit pouze prostřednictvím excindační žaloby, tedy v nalézacím řízení.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1425/2006, ze dne 27. 4. 2007


25.01.2007 00:00

K ocenění členského podílu po zrušení společného nájmu družstevního bytu

I. Ani skutečnost, že po zrušení práva společného nájmu manželů k družstevnímu bytu a vzniku výlučného nájmu jednoho z nich (§ 705 odst. 2 ObčZ) a vyklizení bytu druhým z nich bez poskytnutí náhrady výlučný nájemce po zániku manželství v bytě nadále bydlí (popř. s dosavadními členy společné domácnosti - § 115 ObčZ), neovlivňuje obvyklou cenu členského podílu v bytovém družstvu.

Soud při stanovení ceny členského podílu nepřihlíží k tzv. obsazenosti bytu spočívající v tom, že v něm po zrušení práva společného nájmu manželů k družstevnímu bytu a vzniku výlučného nájmu jednoho z nich výlučný nájemce nadále bydlí. Při opačném postupu by ostatně výlučný nájemce bytu zužitkoval tutéž výhodu dvakrát. Jednak v podobě nájmu a jednak v podobě snížení povinnosti z vypořádacího podílu.

II. Také při oceňování členského podílu v bytovém družstvu v rámci vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů – bývalých společných nájemců družstevního bytu a společných členů bytového družstva – se vychází ze stavu tohoto podílu v době zániku společného členství rozvedených manželů v družstvu, avšak z ceny odpovídající době, kdy se vypořádává (srov. 22 Cdo 900/2004).

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3041/2005, ze dne 6.12.2006


15.11.2006 00:01

K bytové náhradě rozvedeného manžela (byt ve vlastnictví druhého manžela)

Nárok na bytovou náhradu rozvedeného manžela, kterému rozvodem manželství zanikl právní důvod užívání bytu ve vlastnictví druhého manžela, a který je proto povinen byt vyklidit, není v občanském zákoníku výslovně upraven; přesto však podle ustálené soudní praxe nelze dovodit, že rozvedenému manželovi v takovém případě bytová náhrada nepřísluší.

Jeho právní postavení – při zániku jeho právního důvodu bydlení – musí být posouzeno analogicky (§ 853 obč. zák.) podle toho ustanovení občanského zákoníku, které upravuje právní vztahy svým obsahem a účelem nejbližší. Tímto ustanovením je § 713 odst. 1 obč. zák. ve znění před novelou provedenou zákonem č. 107/2006 Sb. (dále jen „obč. zák.“) upravující nárok na bytovou náhradu rozvedeného manžela, jehož právní důvod užívání bytu byl – stejně jako v případě manžela užívajícího byt v domě ve vlastnictví druhého z manželů – za trvání manželství odvozen od existence manželství, a jemuž rozvodem tento právní důvod bydlení zanikl. Jde-li o formu bytové náhrady, použije se opět analogicky ustanovení § 712 odst. 3 věty druhé obč. zák. – jinak řečeno takovému rozvedenému manželovi přísluší při vyklizení náhradní byt a v případě existence důvodů zvláštního zřetele hodných může soud rozhodnout, že má právo jen na náhradní ubytování; i v těchto případech lze na základě konkrétních skutkových zjištění bytovou náhradu odepřít pro rozpor s dobrými mravy (srov. např. 26 Cdo 839/2000, 26 Cdo 2962/99, 26 Cdo 2293/2004).

Přitom za důvody zvláštního zřetele hodné ve smyslu § 712 odst. 3 věty druhé za středníkem obč. zák. lze pokládat okolnosti vyznívající v neprospěch vyklizovaného rozvedeného manžela (srov. 26 Cdo 1077/2004). Za takový důvod zvláštního zřetele hodný ve smyslu citovaného ustanovení soudní praxe pokládá i neplacení nájemného či úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu (srov. 26 Cdo 324/2002).

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2239/2006, ze dne 10.10.2006


27.03.2006 00:00

K přikázání věci z BSM (SJM) do podílového spoluvlastnictví

Přikázat věc z bezpodílového spoluvlastnictví, což platí i pro společné jmění manželů, do podílového spoluvlastnictví lze jen výjimečně na podkladě okolností konkrétního případu (srov. 22 Cdo 629/2000).

usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1342/2005 ze dne 28. února 2006


< strana 1 / 1 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů


Články