// Profipravo.cz / Cenné papíry

Cenné papíry

20.08.2018 00:02

K (ne)platnosti směnky cizí na vlastní řad výstavce

K naplnění požadavku, aby směnka cizí na vlastní řad výstavce obsahovala jméno toho, na jehož řad má být placeno, postačí, aby směnka obsahovala namísto jména remitenta údaj např. „na řad můj vlastní“ nebo „na řad náš vlastní“ (v závislosti na tom, zda výstavcem je fyzická osoba nebo právnická osoba). Taková doložka totiž způsobem nevzbuzujícím pochybnosti vyjadřuje, komu má být placeno.

Rozdíl mezi výrazy „…na náš řad“ a „…na můj řad“ je přitom jen gramatický (podle toho, zda výstavcem je fyzická nebo právnická osoba), nikoli však významový.

Jestliže z obsahu posuzované směnky jednoznačně plyne příkaz výstavce (právnické osoby) směnečníkovi, formulovaný, jde-li o jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno, způsobem zaplaťte „na řad můj vlastní“, je zcela nepochybné, že osobou, na jejíž řad mělo být placeno, je výstavce.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 4663/2016, ze dne 30. 5. 2018


20.08.2018 00:01

Námitky mající původ v mimosměnečných vztazích účastníků

Byť obecně platí, že směnka představuje abstraktní a nesporný závazek a její majitel nemusí při jejím předložení k placení ani při případném vymáhání plnění z ní dokazovat nic jiného, než že je majitelem platné směnky, nelze vyloučit, že se žalovaná ubrání povinnosti směnku zaplatit i tehdy, neunese-li sice důkazní břemeno ohledně svých tvrzení, jakou pohledávku směnka zajišťovala, ale současně bude zjevné, že žalobkyní tvrzená kauza směnky nemůže obstát.

Tak tomu může být např. tehdy, kdy směnka byla dle skutkové verze žalobkyně vystavena k zajištění pohledávky, u níž to zákon výslovně zakazuje, nebo tehdy, je-li nepochybné, že žalobkyní tvrzená zajištěná pohledávka nemohla platně vzniknout např. z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy (zde ujednání o smluvní pokutě), ze které dovozuje žalobkyně její existenci.

V situaci, kdy žalovaná námitku neplatnosti ujednání o smluvní pokutě pro nedostatek písemné formy uplatnila v odvolacím řízení v replice k vyjádření žalobkyně a kdy je nepochybné, že jde o námitku právní (a nikoli skutkovou), bylo povinností odvolacího soudu se její důvodností zabývat.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 4663/2016, ze dne 30. 5. 2018


09.08.2018 00:02

K oprávnění vyplnit blankosměnku co do údaje data jejího vystavení

Jakkoli je pro vymezení rozsahu vyplňovacího práva určující úmluva účastníků směnečného vztahu, pouze ze skutečnosti, že při vydání blankosměnky byly zúčastněnými stranami výslovně upraveny podmínky, za nichž mají být na blankosměnce vyplněny jen některé z chybějících údajů, ještě nelze bez dalšího usuzovat na to, že vyplňovací právo nebylo sjednáno i ohledně dalších (na směnce dosud nevyplněných) údajů. Důkazní břemeno o tom, že taková (jiná) dohoda nebyla uzavřena (tedy, že ani se zřetelem ke všem okolnostem daného případu nelze za projev vůle směřující ke vzniku dohody o vyplňovacím právu považovat jednání osoby, která listinu záměrně vydanou jako blankosměnka podepsala a předala jejímu majiteli s tím, aby ji doplnil a učinil z pouhého blanketu směnku úplnou), přitom nese žalovaný směnečný dlužník.

Na konkludentní udělení vyplňovacího práva (a jeho obsah) lze usuzovat již z toho, že výstavce podepíše (vlastní) blankosměnku, popřípadě takovou blankosměnku (vedle výstavce) podepíše i směnečný rukojmí a blankosměnka je předána remitentovi.

Uvedené úvahy (o vzniku a obsahu vyplňovacího práva ohledně chybějícího údaje data vystavení směnky) se mohou pochopitelně prosadit jen tehdy, jde-li v konkrétních poměrech vskutku o blankosměnku, tedy o listinu, jež podle ujednání stran byla záměrně (!) vydána neúplná s tím, že později bude o chybějící údaje doplněna a stane se tak směnkou.

Z těchto judikatorních závěrů plyne pro poměry projednávané věci následující:

1) Na konkludentní udělení vyplňovacího práva (ohledně všech chybějících údajů) lze usuzovat již z toho, že výstavce a směnečný rukojmí podepsali spornou blankosměnku (sloužící k zajištění pohledávky ze smlouvy o úvěru) a tuto listinu následně předali remitentovi.

2) Okolnost, že v písemně uzavřené dohodě o vyplňovacím právu si smluvní strany upravily konkrétní podmínky, za nichž mohou být do blankosměnky doplněny některé z chybějících údajů, nic nemění na tom, že také ohledně dalšího chybějícího údaje (data vystavení směnky) byla mezi účastníky směnečného vztahu uzavřena (byť jen konkludentní) dohoda o vyplnění.

3) Ze samotného ujednání o tom, za jakých podmínek bude do blankosměnky doplněn údaj směnečné sumy a data splatnosti, nelze dovozovat, že skutečná vůle smluvních stran směřovala k tomu, že remitent není oprávněn do blankosměnky vyplnit také chybějící údaj data vystavení směnky (doplnění tohoto údaje předmětné ujednání nevylučuje). Jinak řečeno, akceptace názoru, že vůle výstavce směnky, remitenta a směnečného rukojmího „směřovala“ ke vzniku neplatné směnky (směnky, v níž nebude uvedeno datum jejího vystavení), je zjevně nepřijatelná.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 5377/2016, ze dne 31. 5. 2018


26.07.2018 00:02

Pohledávka přiznaná vykonatelným směnečným platebním rozkazem

Ten, kdo svou aktivní legitimaci k odpůrčí žalobě dovozuje z toho, že má vůči dlužníku pohledávku přiznanou vykonatelným směnečným platebním rozkazem, a kdo je osobou odlišnou od osoby, v jejíž prospěch byl směnečný platební rozkaz vydán, musí prokázat, že se stal řádným majitelem směnky, na jejímž základě byl směnečný platební rozkaz vydán.

K tomu, aby podle tohoto vykonatelného titulu (vykonatelného směnečného platebního rozkazu) bylo možné nařídit výkon rozhodnutí (exekuci), je navíc třeba, aby věřitel ve vykonávacím (exekučním) řízení převod (přechod) práva prokázal způsobem uvedeným v ustanovení § 256 odst. 1 a 2 o. s. ř. (v případě exekuce v ustanovení § 36 odst. 3 a 4 exekučního řádu).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 5368/2017, ze dne 24. 4. 2018


03.07.2018 00:02

Absence oprávnění prodávajícího nakládat s předmětem koupě

Pravidlo obsažené v § 1760 o. z. nerozlišuje, zda má smlouva (titulus) tzv. translační účinky, tj. zda se vlastnické právo k věci převádí již samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti (a titulus a modus splývají v jedno; srov. ustanovení § 1099 o. z.), anebo zda je k nabytí vlastnického práva kupujícím (tj. ke splnění závazku prodávajícího umožnit kupujícímu nabýt vlastnické právo k věci, jež je předmětem koupě) nutné další právní jednání (modus). V obou případech platí, že skutečnost, že prodávající není ke dni uzavření kupní smlouvy vlastníkem předmětu koupě, nečiní kupní smlouvu sama o sobě neplatnou pro počáteční nemožnost plnění ve smyslu § 580 odst. 2 a § 588 o. z.

Převede-li prodávající po uzavření kupní smlouvy předmět koupě na třetí osobu, nestává se (zásadně) závazek kupujícího převzatý kupní smlouvou (umožnit kupujícímu nabýt vlastnické právo k věci, jež je předmětem koupě) pouze z tohoto důvodu nesplnitelným ve smyslu § 2006 o. z., a nezaniká pro (následnou) nemožnost plnění. To platí tím spíše, jde-li o věci druhově určené.

Obecně platí, že prodávající je povinen splnit svůj (kupní smlouvou převzatý) závazek odevzdat věc, která je předmětem koupě, kupujícímu a umožnit mu nabýt vlastnické právo k ní (srov. § 2079 odst. 1 o. z.); není-li jejím vlastníkem, je povinen si ji opatřit, popř. jinak zajistit splnění svého (kupní smlouvou převzatého) závazku. Důsledky prodlení dlužníka s plněním dluhu upravují ustanovení § 1968 a násl. o. z., důsledky případné změny okolností a tzv. hospodářské nemožnosti plnění pak ustanovení § 1764 až 1766 o. z.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2601/2016, ze dne 26. 4. 2018


20.06.2018 00:01

Statutární orgán výstavce jako směnečný rukojmí

Podepíše-li směnečný rukojmí smlouvu o vyplňovacím právu (uzavřenou mezi remitentem a výstavcem) jako statutární orgán výstavce, má k dispozici (při absenci jiné dohody) kauzální námitky, které svědčí výstavci (viz Rc 39/2010).

Není přitom žádný důvod pro jiný závěr ani při posouzení, zda byl směnečný rukojmí srozuměn (stejně jako výstavce) se změnami smlouvy o úvěru, které směnečný rukojmí podepsal jako statutární orgán výstavce, a z nich plynoucími důsledky na spornou směnkou zajištěnou pohledávku.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 5999/2017, ze dne 26. 3. 2018


17.04.2018 00:02

Nároky směnečného rukojmího po tzv. zpětném rubopisu

Směnečný rukojmí, který se v důsledku indosace stane majitelem směnky, nemůže úspěšně uplatnit práva z této listiny vůči ostatním směnečným rukojmím, kteří převzali směnečné rukojemství za téhož dlužníka.

V případě tzv. zpětných rubopisů (tj. rubopisů, jimiž je směnka převáděna na osobu, která je již na směnce podepsána, případně alespoň označena) je nezbytné posuzovat účinky provedené indosace vždy se zřetelem k postavení konkrétních subjektů zúčastněných na směnečném vztahu. Nelze totiž přehlížet, že ani indosací směnky na osobu, která je již ze směnky zavázána, se nic nemění (nemůže změnit) na jejím postavení na směnce (na existenci a obsahu jejího směnečného závazku). Nabyvateli směnky zpětným rubopisem proto nemohou nikdy svědčit práva z indosamentu vůči osobám, kterým je sám (z dřívějšího podpisu) směnečně zavázán, stejně tak nemůže uplatňovat práva ze směnky vůči osobám, které (s ohledem na své postavení na směnce) vůči nabyvateli žádný závazek ze směnky nemají.

Promítnuto do poměrů projednávané věci výše řečené znamená, že může-li směnečný rukojmí podle čl. I. § 32 odst. 3 směnečného zákona nabýt (v případě, že směnku zaplatí) směnečná práva jen proti tomu, za koho se zaručil (a proti všem, kdož jsou této osobě směnečně zavázáni), přičemž žalovaní, kteří společně s žalobcem převzali směnečné rukojemství za výstavce sporné směnky, mezi takové osoby zjevně nepatří (nejsou osobami směnečně zavázanými vůči výstavci vlastní směnky a tudíž ani osobami, vůči nimž by žalobce mohl práva ze směnky následně uplatnit), nemůže žalobce po žalovaných úspěšně požadovat plnění ze sporné směnky ani tehdy, byla-li na něj směnka převedena rubopisem.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3710/2015, ze dne 27. 9. 2017


07.12.2017 00:01

Nesprávné vyplnění blankosměnky v údaji data splatnosti

Nesprávné vyplnění blankosměnky v údaji data splatnosti (v poměrech dané věci údajem předcházejícím datu splatnosti směnkou zajištěné pohledávky) nemaří (bez dalšího) nárok ze směnky, nýbrž zakládá (jen) námitku nesprávně vyplněného data splatnosti směnky, mající (případně) vliv na povinnost k úhradě postižních práv ze směnky (rozuměj na období, za které lze požadovat zaplacení 6% úroku ze směnečné sumy).

Judikatorní závěry, podle nichž údaj data splatnosti doplněný do blankosměnky nesmí předcházet datu splatnosti směnkou zajištěné pohledávky, Nejvyšší soud přijal, aniž současně dovodil, že by takové porušení dohody o vyplňovacím právu mělo za následek zánik práva majitele směnky na její zaplacení. Potud není důvod rozlišovat, zda doplněné datum splatnosti směnky předcházelo datu splatnosti směnkou zajištěné pohledávky nebo zda šlo o datum (posuzováno ve vztahu ke splatnosti směnkou zajištěné pohledávky) pozdější.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3507/2015, ze dne 30. 8. 2017


07.11.2017 00:02

Skutečná škoda způsobená neoprávněným prodejem akcií na burze

Skutečná škoda se vyjadřuje srovnáním majetkového stavu poškozeného před vznikem škody a po poškození; při určení výše škody na věci se vychází z ceny v době poškození.

Obecně platí, že prodá-li obchodník s cennými papíry akcie vlastněné zákazníkem a obchodované na evropském regulovaném trhu za tržní cenu (za cenu, za kterou se aktuálně obchodují na tomto trhu), majetkový stav zákazníka se nezmění; před prodejem vlastní akcie v určité hodnotě a po prodeji peněžní prostředky v téže hodnotě. Jinými slovy, prodejem akcií na evropském regulovaném trhu za tržní cenu, byť je tato („realizační“) cena nižší než cena, za kterou obchodník s cennými papíry akcie pro zákazníka v minulosti pořídil, nevzniká zákazníku skutečná škoda ve výši rozdílu mezi „pořizovací“ a „realizační“ cenou. Byl-li by takový obchod učiněn obchodníkem s cennými papíry v rozporu se smlouvou uzavřenou se zákazníkem či s právními předpisy, mohly by skutečnou škodu vzniklou vlastníku akcií představovat poplatky či odměny za uskutečnění obchodu.

Na uvedeném závěru pak zásadně ničeho nemění ani okolnost, že část akcií zákazník obchodníka s cennými papíry pořídil na úvěr (poskytnutý obchodníkem s cennými papíry či třetí osobou).

Výše řečené však neznamená, že by zákazníkovi nemohla v důsledku prodeje (byl-li učiněn v rozporu se smlouvou) vzniknout škoda v podobě ušlého zisku.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 4137/2015, ze dne 26. 7. 2017


03.10.2017 00:02

Zneužití prázdné listiny podepsané dlužníkem k vytvoření směnky

Obranu založenou na tvrzení, že bez vědomí a souhlasu žalovaného byla směnka vytvořena doplněním textu směnečného prohlášení na žalovaným podepsaný prázdný list papíru, může žalovaný (jako osoba, která takovou listinu podepsala) s úspěchem uplatnit vůči každému majiteli směnky, a to bez zřetele k tomu, zda (případně) směnku nabyl poctivě, či zda při nabývání směnky jednal vědomě ke škodě dlužníka. Byla-li vskutku k vytvoření směnky zneužita (kýmkoli) listina, kterou žalovaný podepsal s odlišným záměrem (jinak řečeno, jestliže žalovaný neměl podpisem dotčené listiny v úmyslu založit jakýkoliv svůj směnečný závazek a současně osoba, která na listinu doplnila směnečné prohlášení, neměla jakékoli oprávnění tak učinit), nelze pochybovat o tom, že žalovaný nebude z takové směnky zavázán. Podpisateli listiny nemůže být přičítán k tíži text, který nepodepsal a nemůže ani odpovídat za závazek, který zjevně nepřevzal. Lze-li totiž i vůči poctivému nabyvateli směnky s úspěchem namítat, že žalovaný není vázán změněným textem směnky (např. co do jiné výše směnečné sumy), tím spíše musí mít žalovaný (ve stejné situaci) k dispozici námitku, že celý text směnečného prohlášení byl na listinu dopsán (bez jeho vědomí) až poté, co listinu podepsal.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 961/2015, ze dne 29. 6. 2017


03.10.2017 00:01

Uplatnění práv z neúplně vyplněné blankosměnky

Jakkoli v obecné rovině nepochybně platí, že blankosměnka se stává skutečnou směnkou až jejím vyplněním, v situaci, kdy majitel listiny nevyužije právo doplnit do blankosměnky pouze údaj, ohledně něhož se může uplatnit některá ze zákonem upravených „náhrad“ (srov. pro směnku vlastní úpravu obsaženou v ustanovení čl. I. § 76 směnečného zákona) a takovou listinu majitel uplatní u soudu, dává tím zřetelně najevo, že i ohledně tohoto údaje považuje blankosměnku (prostřednictvím zákonem stanovené fikce) již za „vyplněnou“. Za tohoto stavu pak nelze dovozovat, že předložená listina není (dosud) směnkou, neboť neobsahuje všechny zákonem stanovené náležitosti, a žalobce tudíž jen proto nemá (do doby, než chybějící údaje budou v souladu s dohodou o vyplnění blankosměnky do listiny doplněny) právo na zaplacení směnky vůči dlužníkům.

Jestliže v takovém případě výsledná podoba listiny nebude odpovídat uzavřené dohodě o vyplnění blankosměnky (údaje, ohledně nichž se uplatní zákonná fikce, se budou lišit od údajů, jež měly být podle ujednání účastníků směnečného vztahu do blankosměnky doplněny), může se dlužník proti výkonu práv z uplatněné směnky bránit pouze námitkou podle čl. I. § 10 směnečného zákona. To, zda (namítané) porušení vyplňovacího práva bude mít v poměrech dané věci za následek, že směnečný dlužník se povinnosti plnit ze směnky ubrání, pak bude záviset na posouzení konkrétních okolností případu, přičemž určující bude v tomto směru zejména zjištění, zda porušením podmínek, za nichž měla být blankosměnka o chybějící údaje doplněna, došlo ke zhoršení postavení směnečného dlužníka.

Pro poměry projednávané věci z výše řečeného plyne, že uplatnění práv ze směnky vlastní u soudu nebrání bez dalšího ani skutečnost, že šlo původně o blankosměnku, na níž žalobkyně nevyplnila chybějící údaj místa placení. Platebním místem směnky je v takovém případě v souladu s čl. I. § 76 odst. 3 směnečného zákona (v listině uvedené) místo vystavení směnky (tzv. zákonné platební místo).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 731/2015, ze dne 29. 6. 2017


21.08.2017 00:02

Zajištění pohledávky zaměstnavatele vůči zaměstnanci směnkou

Pohledávku zaměstnavatele vůči zaměstnanci z pracovněprávního vztahu (pohledávku zaměstnavatele vůči zaměstnanci z důvodu náhrady škody) nelze zajistit směnkou. Nemožnost zajistit tuto pohledávku z pracovněprávního vztahu směnkou nečiní směnku neplatnou, zakládá však námitku nepřípustného důvodu směnky z důvodu neplatnosti směnečné smlouvy, ve které je dohodnuto zajištění pohledávky zaměstnavatele vůči zaměstnanci z pracovněprávního vztahu směnkou.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4659/2016, ze dne 1. 6. 2017


20.06.2017 00:02

Posuzování námitek při rozhodování o umoření směnky

Soud je povinen zabývat se před vydáním usnesení o umoření směnky nejen včasnými přihláškami a námitkami, nýbrž musí vzít v úvahu i přihlášky a námitky podané sice až po uplynutí lhůt uvedených v § 185m odst. 2 a 3 o. s. ř., došlé však soudu dříve než o návrhu na umoření rozhodl. Jestliže na jejich základě budou soudem zjištěny skutečnosti odůvodňující závěr, že umořovaná listina nebyla ve skutečnosti ztracena nebo zničena, není žádného (zákonného, natož rozumného) důvodu, pro který by měla být taková listina i přesto prohlášena za umořenou. Jinak řečeno, i pro rozhodnutí o návrhu na umoření je vždy určující skutkový stav v době vydání takového rozhodnutí.

Řízení o umoření listin upravené v ustanovení § 185i a násl. o. s. ř. přitom není vyloučeno z režimu neúplné apelace. Pro danou věc z toho plyne, že skutečnosti nebo důkazy, které nebyly výstavcem směnky uplatněny před soudem prvního stupně (skutečnosti obsažené v podaných námitkách), mohly být způsobilým odvolacím důvodem jen v případech uvedených v ustanovení § 205a odst. 1 o. s. ř.; ke skutečnostem nebo důkazům, které byly v odvolacím řízení uplatněny v rozporu s tímto ustanovením, pak již nemohl odvolací soud při zjišťování skutkového stavu přihlížet.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 571/2015, ze dne 28. 2. 2017


10.02.2017 00:04

ÚS: Kauzální námitky směnečného ručitele

Skripturní závazkové vztahy se vyznačují přísnou formálností (tzv. rigor cambialis) a abstraktností, která omezuje, kromě jiného, uplatnění tzv. kauzálních námitek. Podle ustanovení § 17 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, nemůže ten, kdo je žalován ze směnky, vznést majiteli námitky založené na jeho vlastních vztazích k výstavci nebo k dřívějším majitelům, ledaže majitel při nabývání směnky jednal vědomě na škodu dlužníka. Proto neposkytnutí soudní ochrany též směnečnému ručiteli, který s přihlédnutím k okolnostem případu uplatňuje kauzální námitky důvodně nasvědčující možnému zneužití práva majitelem směnky, porušuje čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a požadavek ústavně konformního výkladu rigorózních předpisů směnečného práva.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1293/16, ze dne 24. 1. 2017


26.09.2016 00:02

Dohoda o převzetí směnečného dluhu třetí osobou

Převzetí směnečného dluhu třetí osobou jen na základě smlouvy (uzavřené podle ustanovení § 531 odst. 1 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013, upravujícího tzv. privativní intercesi) nemůže mít jakékoliv směnečněprávní účinky.

To, že smluvní převzetí dluhu ze směnky není z pohledu směnečného práva přípustné (není způsobilé přivodit změnu v osobě směnečného dlužníka), však ještě bez dalšího neznamená, že byla-li taková dohoda mezi dlužníkem ze směnky a třetí osobou uzavřena, nejsou jí smluvní strany a věřitel, který s převzetím dluhu vyslovil souhlas, vázáni a její účinky mohou zcela pominout. Jakkoli uvedeným způsobem nemohlo dojít ke změně v osobě dlužníka na směnce, z uzavřené dohody pro poměry účastníků směnečného vztahu plyne, že věřitel poté, co udělil s převzetím dluhu souhlas, již nadále nebyl oprávněn plnění ze směnky po směnečném dlužníku požadovat. Obsah uzavřené dohody totiž neponechává žádné pochybnosti v tom směru, že úmyslem jednajících osob, včetně směnečného věřitele, který smlouvu o převzetí dluhu podepsal a vyslovil s převzetím dluhu souhlas, bylo docílit stavu, kdy plnění ze směnky poskytne třetí osoba.

Uplatnil-li v poměrech dané věci věřitel směnku vůči dlužníku (směnečnému rukojmímu), učinil tak v rozporu s (mimosměnečným) ujednáním obsaženým ve smlouvě o převzetí dluhu, podle kterého je k úhradě směnky zavázána na místo dlužníka třetí osoba. Uvedená okolnost pak zakládá relativní námitku směnečného dlužníka, jíž se může povinnosti směnku zaplatit bránit.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3207/2013, ze dne 30. 6. 2016


22.09.2016 00:01

Kauzální námitky proti nároku ze zajišťovací směnky

Pro vymezení okruhu kauzálních námitek, jež může dlužník použít na svou obranu proti povinnosti zaplatit zajišťovací směnku, je zásadně určující ujednání účastníků směnečného vztahu vymezující funkční vztah směnky ke kauzálnímu poměru, tj. obsah uzavřené směnečné smlouvy. Jinak řečeno, to, jaké kauzální námitky bude moci dlužník proti uplatněnému směnečnému nároku ze zajišťovací směnky v konkrétní věci použít, není závislé na obsahu samotné směnky (resp. na způsobu, jakým byly jednotlivé doložky na směnku vyznačeny), ale na podmínkách, jež byly ve směnečné smlouvě dohodnuty pro uplatnění zajišťovací směnky vůči dlužníku.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 81/2014, ze dne 30. 6. 2016


30.08.2016 00:02

Vzájemné vypořádání mezi solidárně zavázanými směnečnými rukojmími

Vnitřní poměry směnečných rukojmí jako osob solidárně zavázaných vůči majiteli směnky se řídí předpisy práva občanského, do 31. 12. 2013 se jednalo o ustanovení § 511 obč. zák. Jen z absence právní úpravy ve směnečném zákoně totiž nelze dovozovat, že ve vnitřním vztahu mezi těmito rukojmími byla zcela vyloučena aplikace ustanovení § 511 odst. 2 a 3 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013, jde-li o jejich vzájemné vypořádání. Naopak je žádoucí, aby (vnitřní) vztahy mezi takovými směnečnými rukojmími, jež nemají povahu vztahů směnečných, byly uspořádány způsobem, jenž odpovídá jejich „rovnému“ postavení (posuzováno z hlediska práv a povinností ze směnečného rukojemství plynoucích), tj. způsobem určeným právě v ustanovení § 511 odst. 2 a 3 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2653/2015, ze dne 31. 5. 2016


15.08.2016 00:02

Zajištění pohledávek ze spotřebitelské smlouvy směnkou na řad

I. Ujednání účastníků (směnečná smlouva) o zajištění pohledávek ze spotřebitelské smlouvy směnkou není neplatné pro rozpor se zákonem podle ustanovení § 39 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013 jen proto, že zajišťovací směnka byla vystavena ve formě na řad.

II. Spotřebitelská smlouva (§ 52 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013) nepředstavuje zvláštní smluvní typ, definováním subjektů smluvního vztahu vymezuje právní vztahy, jejichž právní režim se vedle obecného občanského práva řídí rovněž zvláštní úpravou spotřebitelského práva. Není proto také podstatné, jak je smlouva smluvními stranami označena; spotřebitelskou smlouvou může být jak smlouva výslovně upravená jako konkrétní smluvní typ, tak smlouva nepojmenovaná (inominátní), příp. smlouva smíšená.

Podle ustáleného výkladu podávaného právní teorií i soudní praxí je spotřebitel definován jako osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti, tedy která jedná za účelem osobní potřeby ve smyslu spotřeby, neboli nečiní tak opakovaně a za úplatu. Pro odpověď na otázku, zda fyzická osoba uzavírající smlouvu je v postavení spotřebitele, je přitom rozhodující především účel jednání takové osoby.

Dodavatelem je naopak osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Také pro posouzení, zda jednající osoba má postavení dodavatele podle ustanovení § 52 odst. 2 obč. zák., bude určující materiální, nikoli jen formální hledisko; postavení dodavatele bude mít například i neoprávněný podnikatel ve smyslu ustanovení § 3a obch. zák. ve znění do 31. 12. 2013

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 562/2014, ze dne 31. 5. 2016


26.07.2016 00:00

Promlčení nároku na náhradu škody z porušení povinnosti určené směn. zák.

Pro směnečné závazky se uplatní právní úprava mající nejvíce obecnou povahu; směnečné obligace je nutné v samém základu považovat za občanskoprávní. Uvedený závěr se prosadí i v poměrech projednávané věci, byť předmětem řízení není nárok ze směnky, nýbrž nárok, jenž měl vzniknout porušením povinností určených směnečným zákonem (respektive porušením obecné prevenční povinnosti). Řídí-li se totiž promlčení směnečných závazků (v rozsahu neupraveném směnečným zákonem) občanským zákoníkem, řídí se týmž právním předpisem (občanským zákoníkem) i promlčení uplatněného nároku na náhradu škody.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2678/2015, ze dne 27. 4. 2016


09.06.2016 00:00

Posuzování obsahu formálních náležitostí směnky

Jakkoli lze formální náležitosti směnky posuzovat výlučně dle výsledné podoby směnečné listiny se zřetelem na zákonem předepsané náležitosti, a též se zřetelem na to, zda je daný údaj ze směnečné listiny objektivně seznatelný, důvodem neplatnosti směnky může být pouze takový údaj, jenž bude vzbuzovat rozumné pochybnosti o samotném obsahu dané formální náležitosti (posuzováno z pohledu kteréhokoliv účastníka směnečného vztahu, tedy i třetí osoby, která se případně v budoucnu účastníkem směnečného vztahu stane).

Závěr soudů nižších stupňů v projednávané věci, podle nichž sporná listina nemůže být platná jako směnka vlastní, neboť datum jejího vystavení (kterým měl být 25. listopad 20009) předchází vyznačenému datu splatnosti, nemůže obstát. Se zřetelem ke způsobu, jakým byl údaj o datu vystavení směnky na listinu zapsán, jakož i ke grafické podobě tohoto údaje na sporné směnce totiž nelze mít žádné pochybnosti o tom, že obsahem posuzovaného zápisu data vystavení sporné směnky je údaj označující (jako den vystavení směnky) den 25. listopadu 2009, tedy den zjevně předcházející splatnosti směnky (30. květnu 2010). Takový údaj je – bez zřetele k tomu, že k vyhotovení směnky byl použit (ve vztahu k údaji letopočtu data vystavení) neupravený tiskopis směnečné listiny – evidentně ze sporné listiny seznatelný, přičemž žádný účastník směnečného vztahu evidentně nemůže mít rozumné pochybnosti o tom, kdy byla sporná směnka (podle zápisů na ní vyznačených) vystavena (jinak řečeno, nemůže nabýt přesvědčení, že by snad k vystavení sporné směnky nemělo dojít v roce 2009, ale až v roce „20009“).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1216/2014, ze dne 24. 2. 2016


< strana 1 / 10 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů