// Profipravo.cz / Konkursní řízení; insolvenční řízení

Konkursní řízení; insolvenční řízení

19.04.2017 00:01

Odvolání proti rozhodnutí o ustanovení insolvenčního správce

Rozhodnutí, jímž soud prvního stupně (insolvenční soud) ustanovil do funkce insolvenčního správce dlužníka osobu určenou opatřením předsedy insolvenčního soudu mimo stanovené pořadí, nelze účinně zpochybnit argumentem, že opatření je nezákonné, jelikož pro takový postup nebyly splněny zákonem požadované podmínky. Nejde o způsobilý odvolací důvod ve smyslu ustanovení § 26 věty druhé insolvenčního zákona, když případný nesprávný postup předsedy insolvenčního soudu při vydání opatření nečiní z takto ustanoveného insolvenčního správce osobu, u které je (proto) důvod pochybovat o její nepodjatosti pro její poměr k věci nebo k osobám účastníků ani osobu, která nesplňuje podmínky pro ustanovení.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 130/2014, ze dne 22. 12. 2016


19.04.2017 00:00

Výpočet odměny insolvenčního správce při řešení úpadku konkursem

Při aplikaci ust. § 1 vyhlášky č. 313/2007 Sb. (v rozhodném znění do 31. 12. 2012) je třeba upřednostnit výklad e ratione legis, podle něhož je při zpeněžení zajištěného i nezajištěného majetku v konkursu zahrnuta do základu pro výpočet odměny i částka připadající na odměnu insolvenčního správce.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 7/2015, ze dne 31. 1. 2017


28.03.2017 00:02

Započítávání pohledávek po schválení reorganizačního plánu

Započítávání jakýchkoliv pohledávek (včetně zapodstatových pohledávek), ať jednostranné či dohodou smluvních stran, bez ohledu na to, kdo činí úkon směřující k započtení a zda započtení dává (pro konkrétní věc) ekonomický smysl, je od účinnosti reorganizačního plánu možné pouze v případě, jestliže tyto pohledávky splňují podmínky pro započtení uvedené v § 140 odst. 2 až 4 insolvenčního zákona, jinak pouze tehdy, stanoví-li to reorganizační plán.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1430/2014, ze dne 30. 11. 2016


20.03.2017 00:02

Vedlejší účastenství věřitele v řízení o odpůrčí žalobě insolvenčního správce

Přihlášený věřitel má jako vedlejší účastník řízení na straně žalobce – insolvenčního správce právní zájem na výsledku řízení o odpůrčí žalobě insolvenčního správce.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 96/2015, ze dne 21. 12. 2016


07.03.2017 00:01

Přihláška kapitalizovaných úroků do insolvenčního řízení

Tam, kde se před rozhodnutím o úpadku dlužníka stala (podle dohody účastníků smlouvy o půjčce nebo smlouvy o úvěru) pro prodlení dlužníka s hrazením dohodnutých splátek půjčky (úvěru) splatnou celá dosud neuhrazená část půjčky (úvěru) i s dohodnutými úroky z půjčky (z úvěru) za celou dobu, po kterou měla být půjčka (úvěr) splácena a takto kapitalizovaný úrok se stal součástí nesplacené jistiny, není na místě aplikace ustanovení § 170 písm. a) insolvenčního zákona. Ke dni rozhodnutí o úpadku zde již totiž nejsou žádné „úroky“, jež by po tomto rozhodnutí ještě mohly přirůst k jistině pohledávky jako její příslušenství.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 88/2014, ze dne 22. 12. 2016


01.03.2017 00:01

Předlužené společné jmění manželů a vylučovací žaloba v insolvenci

Ustanovení § 205 odst. 3 věty druhé insolvenčního zákona brání tomu, aby se dlužníkův manžel úspěšně domohl vyloučení majetku náležejícího do (nevypořádaného) společného jmění dlužníka a tohoto manžela jen proto, že jde o majetek ve společném jmění manželů. To platí i v případě, že insolvenční soud pravomocně zamítl žalobu o vypořádání společného jmění manželů podanou insolvenčním správcem proti dlužníkovu manželu se závěrem, že k vypořádání nedojde, jelikož je namístě postup dle § 274 insolvenčního zákona.

Spor o vypořádání společného jmění manželů je sporem, u kterého z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky (jde o tzv. iudicium duplex); právo odvolání proti takovému rozhodnutí proto náleží i manželu dlužníka.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 37/2016, ze dne 30. 11. 2016


20.02.2017 00:02

K posouzení (ne)poctivosti záměru dlužnice při oddlužení

Pravomocné odsouzení (dlužnice) pro trestný čin majetkové povahy vskutku není okolností, z níž lze (bez dalšího) dovozovat, že dlužnice podáním návrhu na povolení oddlužení sleduje nepoctivý záměr; to platí tím více, hledí-li se na dlužnici, jíž byl prominut trest odnětí svobody, jako by nebyla odsouzena (viz v dané věci rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ve spojení s usnesením soudu, který trest uložil v prvním stupni, o tom, že dlužnice je účastna amnestie).

To však neznamená, že by soud při rozhodování o (ne)schválení oddlužení nepřihlédl k jednání, kterého se dlužnice dopustila v období před podáním návrhu na oddlužení (do rozhodnutí insolvenčního soudu, respektive odvolacího soudu o tomto návrhu) a které mělo dopad na majetkové poměry dlužnice. Jinými slovy, skutečnost, že dlužnici byl na základě amnestie prezidenta republiky prominut trest (uložený pravomocným rozhodnutí soudu) a že se na ni hledí, jako by nebyla odsouzena, nedovoluje soudu, aby v této souvislosti nezohlednil (ve skutkové rovině) chování dlužnice, pro které bylo proti ní vedeno trestní stíhání, jež skončilo rozhodnutím, kterým byla uznána vinnou ze spáchání konkrétního skutku.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 153/2016, ze dne 30. 11. 2016


15.02.2017 00:01

Nedostatek aktivní věcné legitimace přihlašovatele pohledávky

Nedostatek aktivní věcné legitimace žalobce nelze pokládat za nedostatek podmínek řízení ve smyslu ustanovení § 104 o. s. ř. Případný nedostatek věcné legitimace věřitele, který přihlásil do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka pohledávku, tak nepředstavuje nedostatek podmínky řízení, pro který je nutno řízení o jeho přihlášce zastavit (§ 103 a 104 o. s. ř.).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSCR 4/2016, ze dne 30. 11. 2016


10.02.2017 00:01

ÚS: Vydávání výtěžku exekuce do insolvenčního řízení

Napadenými rozhodnutími bylo porušeno právo stěžovatele na spravedlivý proces a princip vázanosti soudce zákonem, jelikož obecné soudy nerespektovaly kogentní normu § 46 odst. 7 exekučního řádu. Zrušená rozhodnutí jsou nedostatečně zdůvodněná a v konečném důsledku svévolná, stejně jako rozhodovací praxe založená usnesením Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2014, sp. zn. 21 Cdo 3182/2014.

Obecné soudy jsou povinny v případech vydávání výtěžku exekuce do insolvenčního řízení postupovat podle § 46 odst. 7 exekučního řádu tak, že exekutor vydá insolvenčnímu správci vymožené plnění po odpočtu nákladů exekuce. Účelně vynaložené náklady exekuce, jejichž součástí je také odměna exekutora, se nestávají součástí majetkové podstaty v insolvenčním řízení.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2264/16, ze dne 17. 1. 2017


02.02.2017 00:02

Odpovědnost za újmu způsobenou zamítnutím insolvenčního návrhu

Zprostí-li se insolvenční navrhovatel odpovědnosti za škodu nebo jinou újmu způsobenou dlužnici zamítnutím insolvenčního návrhu (mimo jiné) i tehdy, byl-li insolvenční návrh zamítnut proto, že dlužnice po jeho podání splnila závazky, které osvědčovaly její úpadek (srov. ustanovení § 147 odst. 2 insolvenčního zákona), musí ke stejnému důsledku vést i stav, kdy insolvenční soud zamítne insolvenční návrh z důvodu, že dlužnice „je schopna“ tyto závazky splnit vzhledem k předpokládaným příjmům, kterých se jí má dostat v nejisté době budoucí.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 5745/2015, ze dne 5. 10. 2016


24.01.2017 00:00

Vydání výtěžku exekuce do insolvenčního řízení

Obecné soudy jsou povinny v případech vydávání výtěžku exekuce do insolvenčního řízení postupovat podle § 46 odst. 7 ex. řádu tak, že insolvenčnímu správci exekutor vydá vymožené plnění po odpočtu nákladů exekuce; účelně vynaložené náklady exekuce, jejichž součástí je také odměna exekutora, se nestávají součástí majetkové podstaty v insolvenčním řízení.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 3541/2016, ze dne 19. 10. 2016


10.01.2017 00:01

Informační povinnost vůči známému věřiteli ve smyslu § 430 IZ

Jestliže postoupení pohledávky bylo oznámeno nebo prokázáno dlužníkovi, pak s věřitelem dlužníka, který pohledávku vůči dlužníku postoupením nabyl a má své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, je insolvenční soud povinen zacházet jako se „známým“ věřitelem ve smyslu § 430 insolvenčního zákona i v době, po kterou byl k vymáhání postoupeného nároku povolán (na základě žádosti věřitele - postupníka) postupitel (původní tuzemský věřitel dlužníka) [svým jménem na účet postupníka].

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 NSČR 111/2014, ze dne 31. 10. 2016


06.01.2017 00:01

K uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou

I. Ustanovení § 41 odst. 2 o. s. ř. (obsahující pravidlo, podle kterého každý úkon posuzuje soud podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen) je přiměřeně aplikovatelné i v insolvenčním řízení.

V daném případě nemá Nejvyšší soud žádných pochyb o tom, že ačkoli věřitel uplatnil svou pohledávku na formuláři předepsaném pro ty pohledávky, které se v insolvenčním řízení uplatňují přihláškou (v režimu § 173 a násl. insolvenčního zákona), výslovně v tomto procesním úkonu projevil vůli k uplatnění pohledávky jako pohledávky za majetkovou podstatou. Důvod postupovat podle § 185 insolvenčního zákona tedy (v situaci, kdy i odvolací soud vycházel z toho, že jde o pohledávku, která vznikla po uplynutí propadné přihlašovací lhůty) dán nebyl.

II. Nárok na náhradu škody za neoprávněný odběr elektrické energie podle zákona č. 458/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) v době předcházející dni, kdy byl zjištěn úpadek dlužníka (škůdce), není pohledávkou za majetkovou podstatou ve smyslu § 168 insolvenčního zákona.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 89/2014, ze dne 31. 8. 2016


22.12.2016 00:02

Uplatnění pohledávek na výživném ze zákona v insolvenčním řízení

Postupem dle § 203 insolvenčního zákona musí uplatnit svoji pohledávku vůči insolvenčnímu správci i věřitelé z titulu pohledávek na výživném ze zákona. Odpovědnost za včasné uplatnění pohledávek z titulu výživného je na věřiteli, nikoli na insolvenčním správci či jiné osobě.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 71/2014, ze dne 30. 9. 2016


14.12.2016 00:02

Popření vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím

Uplatnění (vznesení) námitky promlčení pohledávky není uplatněním skutkové námitky, nýbrž námitky právní (jde o výkon práva). Ve smyslu ustanovení § 199 odst. 2 insolvenčního zákona tak jde o námitku, jejímž prostřednictvím insolvenční správce nemůže účinně popřít přihlášenou vykonatelnou pohledávku přiznanou pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu. To platí bez zřetele k tomu, že bez vlastního výkonu tohoto práva (bez uplatnění námitky promlčení dlužníkem v řízení, jež předcházelo rozhodnutí příslušného orgánu o pohledávce) nebylo možné promlčení pohledávky zohlednit.

Pro úplnost budiž řečeno, že pravidlo, podle kterého „důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci“ (§ 199 odst. 2 insolvenčního zákona) není (z povahy věci nebude) překážkou pro účinné uplatnění námitky, že se promlčel „exekuční titul“; v takovém případě jde o „právo“ jež mohlo být vykonáno (námitka promlčení vznesena) nejdříve po vzniku „exekučního titulu“, s jehož právní argumentací potud nesouvisí.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 74/2014, ze dne 30. 9. 2016


09.12.2016 00:05

ÚS: Zjevná bezdůvodnost insolvenčního návrhu

Pokud dlužník v insolvenčním řízení předloží důkazy o tom, že návrh má šikanózní povahu, resp. spočívá ve zneužití práva věřitele, je povinností soudu vysvětlit, proč se s takovým tvrzením neztotožňuje; k tomu může provádět důkazy. Soud nedostojí požadavkům práva na spravedlivý proces, jestliže se nevypořádá s tvrzeními směřujícími k domněnce, že existence podmínek pro úpadek byla vytvořena uměle se záměrem využít insolvenční řízení k takovým účelům, ke kterým nebylo vytvořeno.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1589/15, ze dne 13. 10. 2016


29.11.2016 00:00

Posouzení včasnosti popěrného úkonu přihlášeného věřitele

Z žádného ustanovení insolvenčního zákona nelze dovodit, že by nevypořádané společné jmění manželů (ať již zaniklo z jakéhokoliv důvodu) bránilo některému z manželů podat insolvenční návrh, že by bránilo insolvenčnímu soudu jej projednat, rozhodnout o úpadku dlužníka a uskutečnit přezkumné jednání. Stejně tak z ničeho neplyne, že by takovou překážku měla založit okolnost, že k zániku společného jmění manželů došlo po zahájení insolvenčního řízení v případě, kdy je řízení vedeno vůči jednomu z manželů.

Z uvedeného se pro poměry dané věci podává, že skutečnost, že dosud nebylo skončeno dědické řízení zemřelého manžela dlužnice (v jehož rámci bude vypořádáno zaniklé společné manželů dlužnice a jejího manžela), nikterak nebrání tomu, aby v insolvenčním řízení dlužnice proběhlo přezkumné jednání.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 120/2014, ze dne 31. 8. 2016


24.11.2016 00:02

Odpovědnost insolvenčního správce za škodu

I. Odpovědnost za škodu způsobenou insolvenčním správcem při výkonu jeho funkce je odpovědností bez zřetele na zavinění (tzv. objektivní odpovědností) založenou na současném splnění následujících předpokladů: (i) porušení povinnosti při výkonu funkce insolvenčního správce, (ii) vznik škody a (iii) příčinná souvislost mezi porušením povinnosti při výkonu funkce insolvenčního správce a vznikem škody.

Insolvenční správce se pak může odpovědnosti zprostit, prokáže-li (důkazní břemeno leží na něm), že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které po něm bylo možné spravedlivě požadovat se zřetelem k průběhu insolvenčního řízení.

II. Předpoklad odpovědnosti za škodu spočívající v porušení povinnosti při výkonu funkce insolvenčního správce může být naplněn třemi základními formami, a to tím, že: (i) insolvenční správce porušil při výkonu funkce povinnosti, které jsou mu uloženy zákonem, nebo (ii) insolvenční správce porušil při výkonu funkce povinnosti, které jsou mu uloženy rozhodnutím soudu, anebo (iii) insolvenční správce nepostupoval při výkonu funkce s odbornou péčí.

III. K povinnosti insolvenčního správce postupovat při výkonu funkce s odbornou péčí Nejvyšší soud především zdůrazňuje, že insolvenční správce je, zjednodušeně řečeno, správcem cizího majetku, konkrétně správcem majetku dlužníka nebo majetku ve vlastnictví jiných osob, na který se po dobu trvání účinků insolvenčního řízení pohlíží jako na dlužníkův majetek.

Povinnost insolvenčního správce postupovat při výkonu funkce s odbornou péčí je povinností vyššího stupně než povinnost postupovat při výkonu funkce s „péčí řádného hospodáře“.

IV. Pouhá volba některého z předepsaných (taxativně určených) způsobů zpeněžení, jak jsou obsaženy v ustanovení § 286 odst. 1 insolvenčního zákona, insolvenčním správcem sama o sobě nevede k závěru, že insolvenční správce při výkonu funkce porušil zákonem stanovenou nebo soudem uloženou povinnost, ani k závěru, že porušil povinnost postupovat s odbornou péčí.

V situaci, kdy částka, za kterou provozovna měla být a byla zpeněžena prodejem mimo dražbu, neodpovídala ani výši zajištěných pohledávek, nebyl důvod usuzovat na nepoctivý záměr zajištěných věřitelů při udělení společného pokynu ke zpeněžení provozovny prodejem mimo dražbu; insolvenční správce neměl (objektivní) důvod odmítnout takový pokyn. Nevyšly-li v řízení najevo žádné okolnosti, jež by prokazovaly nedostatky v postupu výběrového řízení, které vyústilo ve zpeněžení provozovny prodejem mimo dražbu, ani žádné konkrétní okolnosti (přičitatelné k tíži postupu insolvenčního správce), jež by právě ohledně provozovny měly vést k závěru, že zvolený způsob zpeněžení (prodejem mimo dražbu) byl pro majetkovou podstatu nevýhodný, pak jen to, že insolvenční správce nepřikročil ke zpeněžení provozovny veřejnou dražbou (respektive, že neoponoval pokynu zajištěných věřitelů ke zpeněžení prodejem mimo dražbu), nevede k závěru o porušení povinnosti postupovat s odbornou péčí.

Závěr, že insolvenční správce nepostupoval při zpeněžení provozovny s odbornou péčí, neplyne ani z následného zjištění, že nabyvatel provozovny ji s relativně krátkým časovým odstupem dále zpeněžil za částku vyšší. Z takového následného zpeněžení úsudek, že správce nepostupoval při předchozím zpeněžení s odbornou péčí, bez dalšího odvodit nelze.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 49/2014, ze dne 28. 7. 2016


24.11.2016 00:01

Odejmutí osvobození od placení pohledávek dle § 417 IZ

Ustanovení § 417 odst. 1 insolvenčního zákona umožňuje insolvenčnímu soudu odejmout dlužníku osvobození od placení pohledávek (přiznané podle § 414 a § 415 insolvenčního zákona) jen na základě návrhu podaného některým z dotčených věřitelů (mezi které patří i věřitelé, kteří nepřihlásili do insolvenčního řízení pohledávku, ač tak učinit měli) do tří let od jeho pravomocného přiznání, a za splnění podmínky, že námitku, podle níž ke schválení oddlužení nebo k přiznání osvobození došlo na základě podvodného jednání dlužníka anebo že dlužník poskytl zvláštní výhody některým věřitelů, takový věřitel nemohl uplatnit před rozhodnutím o přiznání osvobození.

Jinými slovy, mohla-li věřitelka uplatnit námitky, podle nichž dlužnice v návrhu na oddlužení neuvedla svůj obchodně právní závazek vůči věřitelce (a ke schválení oddlužení nebo k přiznání osvobození od placení pohledávek tak došlo na základě podvodného jednání dlužnice), dříve, než insolvenční soud rozhodl o tom, že dlužnici osvobozuje od placení pohledávek, pak obsahově totožné námitky nemohou být důvodem pro následné odejmutí osvobození od placení pohledávek.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 NSČR 62/2016, ze dne 31. 8. 2016


23.11.2016 00:00

Povinnost soudního exekutora vydat vymožené plnění insolvenčnímu správci

Povinnost soudního exekutora vydat insolvenčnímu správci do majetkové podstaty povinného dlužníka celé vymožené plnění bez odpočtu nákladů exekuce nastupuje i tehdy, byl-li insolvenční návrh odmítnut pro procesní vady, avšak před nabytím právní moci takového usnesení do řízení řádně vstoupil další insolvenční navrhovatel, a na základě jeho návrhu byl zjištěn úpadek povinného.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1721/2016, ze dne 18. 8. 2016


< strana 1 / 43 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů


Články