// Profipravo.cz / Zprostředkování, obchodní zastoupení

Zprostředkování, obchodní zastoupení

25.08.2016 00:00

Změna v subjektu smlouvy o obchodním zastoupení před 1. 1. 2014

Bylo-li úmyslem účastníků smlouvy nikoli pouhé postoupení pohledávek, nýbrž změna v subjektu smlouvy o obchodním zastoupení, pak nic nebrání posoudit takovou smlouvu jako inominátní podle ustanovení § 269 odst. 2 věty první obch. zák.

Lze též odkázat na ustanovení § 1895 a násl. zákona č. 89/2012, občanský zákoník, účinného od 1. 1. 2014, který jako smluvní typ upravuje vstup třetí osoby do smlouvy. I když obchodní zákoník ani občanský zákoník účinný do 31. 12. 2013 takový smluvní typ neznaly, umožňovala i tato právní úprava uzavření takové smlouvy jako smlouvy nepojmenované. Ovšem v případě, že taková nepojmenovaná smlouva zahrnuje též převzetí dluhu, bude k její platnosti zapotřebí souhlas věřitele.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 1698/2016, ze dne 14. 6. 2016


01.06.2016 00:00

Výše odškodnění obchodního zástupce dle § 669 odst. 2 obch. zák.

Průměr roční provize obchodního zástupce je třeba počítat z posledních pěti let dle § 669 dost. 2 obch. zák i v případě, že obchodní zastoupení trvalo pět a více let na základě několika samostatně uzavřených smluv.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 4957/2015, ze dne 25. 2. 2016


29.04.2013 00:00

Ke konkurenční doložce při provádění zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví

Výhrada, že dohodnutá konkurenční doložka je neplatná pro rozpor se zákonem o pojišťovacích zprostředkovatelích, který umožňuje, aby pojišťovací zprostředkovatel byl činný i pro více pojišťoven, je neopodstatněná, neboť umožňuje-li obchodní zákoník v ustanovení § 672a, aby si strany sjednaly konkurenční doložku a ta byla podle uvedeného ustanovení dohodnuta, nejde o ujednání v rozporu se zákonem.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 2019/2011, ze dne 25. 3. 2013


30.11.2011 00:01

Ke vzniku práva obchodního zástupce na odškodnění podle § 669 obch. zák.

Vznik práva obchodního zástupce na odškodnění podle § 669 obch. zák. je podmíněn současným splněním dvou předpokladů, totiž jednak že obchodní zástupce zastoupenému získal nové zákazníky nebo rozvinul významně obchod s dosavadními zákazníky a zastoupený má dosud podstatné výhody vyplývající z obchodů s nimi, jednak že placení tohoto odškodnění je spravedlivé, jsou-li vzaty v úvahu všechny okolnosti, zejména provize, kterou obchodní zástupce ztrácí a která vyplývá z obchodů uskutečněných s těmito zákazníky, a skutečnost, zda byla sjednána konkurenční doložka.

První z uvedených předpokladů pak není splněn již tím, že byl rozvinut významně obchod zastoupeného v důsledku činnosti obchodního zástupce, takže jeho práce pro zastoupeného byla přínosná; k jeho naplnění je též třeba, aby zastoupený měl i po ukončení vztahu obchodního zastoupení výhody vyplývající z obchodů se zákazníky, jež obchodní zástupce získal nebo s nimiž významně rozvinul obchod.

Druhým z předpokladů je, že placení odškodnění je vzhledem ke zvláštním okolnostem konkrétního případu spravedlivé. Jako zvláště významné hledisko pro uplatnění korektivu ekvity zákon zdůrazňuje provizi, kterou obchodní zástupce ztrácí a která vyplývá z obchodů uskutečněných se zákazníky, které získal nebo s nimiž významně rozvinul obchod. Tato provize nemusí být nutně identická s provizí, která byla obchodnímu zástupci vyplacena.

Úvahu o důvodech k použití korektivu ekvity přitom nelze redukovat toliko na vyhodnocení výše provize a skutečnosti, zda byla sjednána konkurenční doložka; zákon již pro účely posouzení vzniku nároku na odškodnění ukládá hodnotit všechny okolnosti případu, které mají vzhledem ke své povaze význam při posouzení, zda je placení odškodnění spravedlivé.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 3359/2011, ze dne 26. 10. 2011


01.08.2011 00:00

K určení obsahu zprostředkovávané smlouvy ve smlouvě o zprostředkování

Základním obsahem smlouvy o zprostředkování je určení obsahu smlouvy, jejíž uzavření má být zprostředkováno. Nebylo-li účastníky smlouvy o zprostředkování jednoznačně dohodnuto, jaká konkrétní smlouva s jakým předmětem plnění má být zprostředkována, je pro chybějící podstatnou náležitost zprostředkovatelské smlouvy tato smlouva neplatná, a účastníci jsou povinni vrátit si navzájem plnění na jejím základě přijaté.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2305/2009, ze dne 25. 5. 2011


17.05.2011 00:00

K určitosti konkurenční doložky ve smlouvě o obchodním zastoupení

Konkurenční doložka ve smlouvě o obchodním zastoupení se může vztahovat pouze na činnost, která byla předmětem obchodního zastoupení, nebo jinou činnost, která by měla soutěžní povahu vůči podnikání zastoupeného. Pokud je ze smlouvy o obchodním zastoupení zřejmé, jakou činnost zástupce vykonává, není nezbytné tuto činnost dále specifikovat v konkurenční doložce a lze odkázat pouze na obsah smlouvy o obchodním zastoupení. Pokud ovšem nelze z obsahu smlouvy o obchodním zastoupení dovodit, jakou konkrétní činnost pro jaký sortiment zboží není obchodní zástupce oprávněn vykonávat, je konkurenční doložka neurčitá a z toho důvodu absolutně neplatná.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3859/2009, ze dne 28. 4. 2011


17.05.2011 00:00

Ke zneužití informací obchodním zástupcem ve svůj prospěch

V článku II odst. 4 posuzované smlouvy o obchodním zastoupení bylo ujednáno, že obchodní zástupce je povinen uchovávat v tajnosti skutečnosti související s výkonem činnosti obchodního zástupce, předmětné informace nesmí zneužít ke svému prospěchu nebo prospěchu někoho jiného.

Pokud obchodní zástupce na adresách, které získal od zastoupeného, nabízel kromě zboží zastoupeného i svoje zboží (či zboží jiného dodavatele), pak je nutné dospět k závěru, že informace poskytnuté mu v souvislosti s výkonem činnosti podle smlouvy o obchodním zastoupení obchodní zástupce zneužil ve svůj prospěch. Obchodní zástupce využil přístupu ke klientům, jejichž adresy získal zastoupený na základě jím provedené letákové akce, aby jim nabízel mj. i své či jiné zboží. Tím se, bez ohledu na to, zda zboží mělo konkurenční charakter ke zboží nabízenému jménem zastoupeného, dopustil zástupce porušení čl. II odst. 4 smlouvy o obchodním zastoupení.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3859/2009, ze dne 28. 4. 2011


09.05.2011 00:00

K povinnosti spolupůsobení obchodního zástupce dle § 656 obch. zák.

Povinnost spolupůsobení obchodního zástupce je upravena v ust. § 656 obch. zák., podle něhož je obchodní zástupce povinen působit v rámci svého závazku při uskutečňování uzavřených obchodů podle pokynů zastoupeného a v zájmu zastoupeného, který je nebo musí být obchodnímu zástupci znám. Tato povinnost váže zástupce především při řešení nesrovnalostí, které vzniknou z uzavřených obchodů.

Jestliže v průběhu předmětného řízení nebylo prokázáno, že by došlo ke zrušení smlouvy o obchodním zastoupení dohodou stran nebo že by jejich závazkový vztah zanikl jinou právní skutečností, s níž právní normy zánik závazků spojují, je nutno přijmout závěr, že obchodní zástupkyně zprostředkovala obchod pro zastoupeného, i nadále byla však vázána zejména povinnostmi zakotvenými v ust. § 656 obch. zák. - při uskutečňování uzavřených obchodů spolupůsobit a napomáhat zastoupenému při řešení nesrovnalostí, které z uzavřených obchodů vznikly.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3525/2010, ze dne 25. 2. 2011


13.07.2009 00:00

Ke konkur. doložce ve smlouvě o obchodním zastoupení před 1.1.2001

Účastníci smlouvy o obchodním zastoupení mohli ve smlouvě konkurenční doložku sjednat (a sankcionovat ji i smluvní pokutou) i před 1.1.2001; takové smluvní ujednání, omezující obchodního zástupce, však muselo být recipročně vyváženo závazkem zastoupeného vůči obchodnímu zástupci. Takovou reciproční povinností zastoupeného by mohla být i výše a podmínky poskytování provize, avšak jen za předpokladu, že by reálně kompenzovala smluvní omezení obchodního zástupce.

V posuzovaném případě z odůvodnění napadeného rozhodnutí nikterak nevyplývá v čem se lišila výše a podmínky poskytování provize v daném smluvním vztahu od jiných obdobných vztahů. Je třeba mít na paměti, že příslušné smluvní ujednání musí odpovídat nejen zákonu, ale i zásadám poctivého obchodního stylu (§ 265 obch. zák.), resp. dobrých mravů (§ 3 odst. 1 obč. zák.).

Současná právní úprava konkurenční doložky v ustanovení § 672a obch. zák. je sice koncipována kogentně, umožňuje však v odst. 3 § 672a soudu za stanovených podmínek konkurenční doložku omezit či prohlásit za neplatnou. Kriterium potřebné míry ochrany (tj. ochrany nezbytně nutné) zastoupeného lze vztáhnout i na smluvní úpravy doložek v době před 1. 1. 2001.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1513/2008, ze dne 27. 5. 2009


29.06.2009 00:01

K neplatnosti konkurenční doložky ve smlouvě o obchodním zastoupení

I. Při výkladu ustanovení § 672a ObchZ je třeba vzít na zřetel, že konkurenční doložka je stanovena k ochraně oprávněných zájmů zastoupeného při jeho účasti v hospodářské soutěži; zastoupený se jí chrání před činností obchodního zástupce, která by měla soutěžní povahu. Požadavkem na omezení zákazu konkurence, jak z hlediska doby jeho trvání, tak z hlediska jeho územního a případně též osobního rozsahu (co do okruhu třetích osob), pak zákon sleduje ochranu oprávněných zájmů obchodního zástupce jako podnikatele; jde o to, aby omezení jeho práva podnikat mělo zřetelně vymezené hranice, stanovené v konkurenční doložce (srov. § 672a odst. 1, 2 ObchZ), a aby takto sjednaný (stanoveným rozsahem vymezený) zákaz konkurence neomezoval zástupce více, než kolik vyžaduje potřebná míra ochrany zastoupeného (srov. § 672a odst. 3 ObchZ). V ustanovení § 672a ObchZ se tak promítá ústavní princip zakotvený v Čl. 26 Listiny základních práv a svobod, podle něhož každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost (odstavec 1), a zákon může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností (odstavec 2).

Ustanovení § 672a odst. 1 ObchZ stanoví, jaké náležitosti musí konkurenční doložka mít, aby byla platná (srov. § 672a odst. 2 ObchZ). Takovou obligatorní náležitostí je vedle stanovení doby trvání zákazu konkurence (ne delší dvou roků po ukončení smlouvy) též stanovení území, na něž se zákaz konkurence vztahuje; výkladem lze dovodit, že stanovení okruhu osob, vůči nimž nesmí zástupce na stanoveném území vykonávat činnost soutěžní povahy, podmínkou platnosti konkurenční podmínky není (srov. dikci „na stanoveném území nebo vůči stanovenému okruhu osob na tomto území“).

Konkurenční doložka sjednaná v předmětné smlouvě stanovení územního rozsahu zákazu konkurence postrádá, odporuje tedy podmínkám uvedeným v ustanovení § 672a odst. 1 ObchZ a je proto podle ustanovení § 672a odst. 2 ObchZ neplatná.

II. Neplatnost konkurenční doložky pro absenci ujednání o časovém a územním omezení zákazu konkurence je z logiky věci (jak shora vyloženo) stanovena pouze na ochranu obchodního zástupce, jde tedy o neplatnost relativní, jíž se vzhledem k ustanovení § 267 odst. 1, věty první, ObchZ může dovolat jen obchodní zástupce.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 508/2009, ze dne 30. 4. 2009


06.05.2009 00:01

Ke zprostředkování koupě nemovitosti dle smlouvy o budoucí smlouvě

Zprostředkování, tedy „činnost směřující k tomu, aby zájemce měl příležitost uzavřít určitou smlouvu“, chápe obchodní zákoník velmi široce – od pouhého „obstarání příležitosti“ v užším smyslu, přes uzavření smlouvy, která je předmětem zprostředkování, až po situaci, kdy třetí osoba svůj závazek ze zprostředkovávané smlouvy splní. Zákon dokonce obecně předpokládá (jak vyplývá z § 650 obch. zák.), že zprostředkovatel bude (může být – nestanoví-li smlouva jinak) činný až do okamžiku uzavření smlouvy, jež je předmětem zprostředkování, a to bez ohledu na to, v kterém okamžiku vymezeném § 646 až 646 obch. zák. mu vznikne nárok na provizi.

Obstarat příležitost k uzavření určité smlouvy neznamená pouze „seznámit jednající osoby“. Ani samo uzavření smlouvy o budoucí smlouvě kupní nemusí znamenat vždy bez dalšího, že jsou vytvořeny veškeré podmínky (dána faktická příležitost) pro uzavření vlastní kupní smlouvy a že tedy v tomto smyslu již není možno naplnit zprostředkovatelskou smlouvu reálným obsahem.

Nesprávně zde proto soud prvního stupně dospěl k závěru, že předmět plnění byl v okamžiku vzniku zprostředkovatelské smlouvy nemožný, neboť dohodnutou činnost nemohl zprostředkovatel vyvíjet, jestliže smlouva o budoucí smlouvě kupní týkající se týchž nemovitostí, příležitost k jejichž prodeji měl obstarat, byla již uzavřena.

Dovolací soud naopak shodně se soudem odvolacím konstatuje, že smlouvou sjednané plnění nebylo od počátku plněním nemožným, že tedy nenastala situace předpokládaná § 37 odst. 2 obč. zák. a smlouva proto není z tohoto důvodu neplatná.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 4604/2007, ze dne 13. 1. 2009


09.06.2008 00:00

K určení výše odškodnění obchodního zástupce dle § 669 ObchZ

bez právního shrnutí - usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 1001/2006, ze dne 30. 4. 2008


14.02.2008 00:01

Ke konkurenční doložce smlouvy o obchodním zastoupení (§ 672a ObchZ)

Závazek obchodního zástupce ve smlouvě o výhradním obchodním zastoupení, že „se zavazuje, že po dobu 2 let po zániku výhradního obchodního zastoupení nebude kontaktovat klienty zastoupeného“, naplňuje obsahově znaky konkurenční doložky podle § 672a obch. zák., a proto s ním lze spojit též právní účinky co do spravedlivého odškodnění podle § 669 obch. zák.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 1627/2006, ze dne 28. 11. 2007


08.10.2007 00:00

K doložce mlčenlivosti ve smlouvě o obchodním zastoupení

Časové, územní nebo osobní omezení, jež musí splňovat konkurenční doložka smlouvy o obchodním zastoupení (srov. nález Ústavního soudu ze dne 1. 11. 1995, sp. zn. II. ÚS 192/95, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení, svazek 4 pod č. 73), se na ujednání o povinnosti mlčenlivosti nevztahuje a tato povinnost je v posuzované smlouvě – oproti ustanovení § 657 obch. zák. – navíc omezena pouze na dobu jednoho roku po ukončení smlouvy. Nerovné postavení účastníků toto ujednání nezakládá, neboť (na rozdíl od konkurenční doložky) neomezuje zástupce ve svobodě podnikání, nýbrž pouze po určitou dobu chrání zastoupeného před komerčním využitím údajů, se kterými se zástupce během své činnosti seznámil (a to i těch, jež nemají povahu obchodního tajemství, srov. Pelikánová, I.: Komentář k obchodnímu zákoníku, 5. díl, LINDE Praha 1999, str. 385).

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 2800/2006, ze dne 21. 6. 2007


15.08.2006 00:01

K neplatné konkurenční doložce ve smlouvě o obchodním zastoupení

Účastníci smlouvy o obchodním zastoupení si mohli před 1. 1. 2001 (tj. před účinností novely obchodního zákoníku provedené zákonem č. 370/2000 Sb. – viz § 672a ObchZ) i při absenci právní úpravy sjednat konkurenční doložku, avšak při respektování jejího smyslu - ochrany zastoupeného - nemohlo být touto doložkou popřeno právo zástupce na svobodné podnikání.

Vymezení zákazu konkurence v konkurenční doložce, kterou byl v posuzované smlouvě obchodnímu zástupci uložen zákaz výkonu činnosti v oblastech „obdobných“, v níž vyvíjel obchodní zástupce činnost a zákazu prodeje „obdobných“ výrobků a zboží, je široké a neurčité; nevymezení zákazu konkurence na určité území je pak nepřiměřeným zásahem do práva svobodného podnikání žalovaného, což je v rozporu se zásadou rovnosti účastníků. Taková konkurenční doložka se svým obsahem příčí dobrým mravům a je podle § 39 občanského zákoníku neplatná.

usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Odo 659/2005, ze dne 12. července 2006


< strana 1 / 1 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů


Články