// Profipravo.cz / Obchodní společnosti a družstvo

Obchodní společnosti a družstvo

09.01.2017 00:01

Péče řádného hospodáře při rozhodování o investičním záměru

Pro posouzení, zda rozhodnutí, která jednatel společnosti s ručením omezeným přijal při výkonu své funkce, byla učiněna v souladu s požadavkem péče řádného hospodáře, není významné, k jakým následkům taková rozhodnutí vedla (jakkoli by byly pro společnost negativní). I kdyby se očekávaný výsledek činnosti jednatele nedostavil, nebylo by z toho možné vyvozovat, že jednatel postupoval protiprávně. Teprve je-li zjištěno, že jednatel společnosti s ručením omezeným nevynaložil úsilí odpovídající hlediskům péče řádného hospodáře, lze zvažovat, zda je povinen společnosti nahradit újmu vzniklou v důsledku takového jednání.

Aby dostál požadavku péče řádného hospodáře, je jednatel společnosti s ručením omezeným povinen jednat při výkonu své funkce (mimo jiné) s potřebnými znalostmi, a tedy i informovaně, tj. při konkrétním rozhodování využít rozumně dostupné (skutkové i právní) informační zdroje a na jejich základě pečlivě zvážit možné výhody i nevýhody (rozpoznatelná rizika) existujících variant podnikatelského rozhodnutí. Splnění této povinnosti je ovšem nezbytné posuzovat z pohledu ex ante, tj. prizmatem skutečností, které jednateli byly či při vynaložení příslušné péče (při využití dostupných informačních zdrojů) mohly a měly být známy v okamžiku, v němž dotčená podnikatelská rozhodnutí učinil.

Přestože nelze pochybovat o tom, že jednatel musí mít již při úvahách, zda určitý investiční záměr uskutečnit, zcela konkrétní a reálnou představu o financování či návratnosti zvažované investice (standard péče řádného hospodáře přitom zahrnuje i povinnost být informován o průběžných výsledcích hospodaření obchodní korporace), nelze rozhodnutí jednatele posuzovat podle skutečností, které se udály či vyšly najevo teprve ex post, tj. poté, kdy bylo přezkoumávané podnikatelské rozhodnutí učiněno.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 5036/2015, ze dne 26. 10. 2016


09.11.2016 00:00

Přizpůsobení společenské smlouvy dle zák. č. 370/2000 Sb.

Úprava obsažená v článku VIII bodu 20. věty první části sedmé zákona č. 370/2000 Sb. se prosadí jen ohledně těch částí společenské smlouvy (nesouladných s ustanoveními zákona č. 370/2000 Sb.), které nebyly ze společenské smlouvy odklizeny (tak, že coby rozporné s donucujícími ustanoveními zákona č. 370/2000 Sb. pozbyly platnosti) nejpozději dnem nabytí účinnosti zákona č. 370/2000 Sb.

Úprava ručení společníků v posuzované společenské smlouvě takto (podle článku VIII bodu 21. věty první části sedmé zákona č. 370/2000 Sb.) pozbyla platnosti (jako odporující donucujícím ustanovením § 105 odst. 1 a § 106 odst. 2 obch. zák., ve znění zákona č. 370/2000 Sb.) již 1. ledna 2001, takže dalšího přizpůsobení společenské smlouvy v dotčeném ohledu zapotřebí nebylo.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1739/2013


07.10.2016 00:05

ÚS: Souběh funkcí předsedy představenstva a generálního ředitele

Pokud chtějí obecné soudy dovozovat zákaz soukromého jednání, který není výslovně stanoven zákony, musí pro takový závěr předložit velmi přesvědčivé argumenty, protože jde o soudcovské dotváření práva proti zájmům soukromých osob. Takové soudcovské dotváření práva je nutné podrobit obzvláště přísnému ústavnímu přezkumu, neboť tímto postupem obecných soudů mohou být porušena nejen základní práva stěžovatele (a to zejména subjektivní právo stěžovatele na svobodné jednání v zákonných mezích ve smyslu čl. 2 odst. 3 Listiny a zásada pacta sunt servanda plynoucí z čl. 1 odst. 1 Ústavy), ale i princip dělby moci, který je nedílnou součástí principu právního státu ve smyslu čl. 1 odst. 1 Ústavy.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 190/15, ze dne 13. 9. 2016


09.08.2016 00:02

Zaměnitelnost a klamavost jmen osob zapisovaných do veřejného rejstříku

I. Přezkum zaměnitelnosti, resp. klamavosti jmen osob zapisovaných do veřejných rejstříků právnických a fyzických osob je zaměřen nikoli na výrobky či služby, ale na osoby (jejich jména). Rejstříkové soudy porovnávají navrhovaná jména s jinými již existujícími zapsanými jmény (resp. jinými již existujícími zapsanými označeními odštěpných závodů) a spolu s tím zkoumají i to, zda není navrhované jméno klamavé. Přestože i přezkum navrhovaného jména při posuzování jeho klamavosti vychází z toho, jakou činnost zapisovaná osoba vykonává, či je připravena vykonávat, a tedy – přeneseně – i z toho, jaké výrobky či služby podnikatel v rámci své činnosti vyrábí či nabízí (resp. bude vyrábět či nabízet), jde toliko o dílčí aspekt rejstříkového přezkumu. Skutečnost, že navrhovatel je majitelem ochranné známky tvořící (část) jména či označení odštěpného závodu navrženého k zápisu do veřejného rejstříku, tedy (sama o sobě) nevypovídá nic o tom, zda navrhované jméno anebo označení odštěpného závodu je, či není zaměnitelné nebo klamavé.

II. Zaměnitelnost označení zapisovaného do některého z veřejných rejstříků právnických a fyzických osob vyjadřuje nezpůsobilost odlišit navrhované jméno od ostatních již existujících zapsaných jmen. Při posuzování zaměnitelnosti je tedy nutné hodnotit míru shody s jinými již zapsanými jmény, přičemž je nezbytné vycházet z dojmu, který navrhované jméno vyvolává u průměrného zákazníka. Dospěje-li soud k názoru, že navrhované jméno je zaměnitelné, musí tomu nutně předcházet hodnocení míry shody navrhovaných označení s ostatními již existujícími jmény.

III. Pojmy zaměnitelnost a klamavost je třeba odlišovat, neboť zatímco zaměnitelnost vyjadřuje nezpůsobilost odlišit navrhované jméno od ostatních již existujících zapsaných jmen, je klamavým zásadně takové označení, které vzbuzuje klamnou představu o zapisované osobě nebo o předmětu její činnosti. Z toho vyplývá, že je-li navrhované jméno zaměnitelné s jiným, již existujícím (zapsaným) jménem, neznamená to, že je též klamavé; a naopak, vzbuzuje-li navrhované jméno klamnou představu o zapisované osobě nebo o předmětu její činnosti, nemusí jít nutně o jméno zaměnitelné.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2219/2015, ze dne 24. 5. 2016


09.08.2016 00:01

Posuzování zaměnitelnosti a klamavosti označení odštěpného závodu

Je pojmově vyloučeno, aby měla pobočka jméno ve smyslu § 132 o. z., resp. obchodní firmu. Přinejmenším u odštěpných závodů však z právní úpravy vyplývá, že zapsané pobočky budou vystupovat pod samostatnými označeními. Také označení odštěpného závodu přitom slouží především k odlišení odštěpného závodu (od jiných odštěpných závodů či jiných osob), jakož i k tomu, aby zabraňovalo mylným představám o činnosti odštěpného závodu. Z toho lze dovodit, že – byť zákon kvalitativní požadavky kladené na označení odštěpných závodů výslovně nestanoví – nesmí být ani tato označení zaměnitelná s jiným (již existujícím) jménem či jiným (již existujícím) označením odštěpného závodu, ani klamavá.

Jelikož se označení odštěpného závodu povinně zapisuje do obchodního rejstříku, je rejstříkový soud povinen (obdobně jako u zapisovaných jmen) před zápisem navrhovaného označení posoudit, zda není zaměnitelné či klamavé.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2219/2015, ze dne 24. 5. 2016


28.06.2016 00:02

Jmenování opatrovníka společnosti s ručením omezeným

I. Soud může společnosti s ručením omezeným jmenovat opatrovníka podle § 165 odst. 1 o. z., nemá-li společnost žádného jednatele či zanikla-li funkce některému z více jednatelů a zbývající jednatelé nejsou z důvodu zániku funkce některého z nich schopni plnit své funkce, valná hromada nezvolila ve lhůtě podle § 198 odst. 1 z. o. k. nového jednatele a současně nebyl podán návrh na jmenování chybějícího jednatele soudem, popř. takovému návrhu nebylo vyhověno.

Přitom platí, že jmenování opatrovníka je z povahy věci opatřením toliko dočasné povahy, které trvá po dobu, než budou valnou hromadou zvoleni noví jednatelé (§ 487 odst. 2 o. z.). Ke svolání valné hromady za účelem volby jednatelů musí společnost přistoupit bez zbytečného odkladu za využití postupu podle § 183 z. o. k.; případně může valnou hromadu svolat i samotný opatrovník (§ 487 odst. 1 o. z.). Jakmile jsou zvoleni noví jednatelé, funkce opatrovníka bez dalšího (aniž by o tom soud musel rozhodovat) zaniká.

II. Institut opatrovníka (stejně jako jmenování chybějících členů statutárního orgánu soudem) neslouží k řešení sporů mezi společníky, nýbrž je nástrojem ochrany zájmů dotčené obchodní společnosti, resp. veřejného zájmu.

Jsou-li předpoklady pro jmenování opatrovníka splněny, vyžaduje účel právní úpravy jmenování opatrovníka (ochrana zájmů společnosti, resp. veřejného zájmu), aby tak soud učinil neprodleně. Proto zpravidla nebude na místě, aby soud řízení o jmenování opatrovníka podle § 165 odst. 1 o. z. přerušil do pravomocného skončení řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, jímž byl odvolán (zbývající) jednatel společnosti. Nevyslovil-li (dosud) soud neplatnost usnesení valné hromady (o odvolání jednatelky) v řízení podle § 191 z. o. k., je zásadně nutné na toto usnesení hledět jako na platné.

Jinými slovy, souběžně vedené řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, jímž byla odvolána jediná jednatelka společnosti s ručením omezeným, zásadně není důvodem pro přerušení řízení o jmenování opatrovníka společnosti s ručením omezeným podle § 1 odst. 2 z. ř. s. a § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3899/2015, ze dne 20. 4. 2016


14.03.2016 00:02

Jmenování opatrovníka právnické osobě podle § 165 odst. 2 o. z.

I. S účinností od 1. ledna 2014 jsou členové statutárního orgánu právnické osoby jejími zástupci. Jsou-li zájmy člena statutárního orgánu právnické osoby v rozporu se zájmy této právnické osoby, nemůže ji (při právních jednáních dotčených konfliktem zájmů) zastupovat (§ 437 odst. 1 o. z.). Z § 165 odst. 2 o. z. se podává, že není-li zde jiného člena orgánu, který je schopen právnickou osobu zastoupit, jmenuje soud právnické osobě opatrovníka. Jinými slovy, předpokladem jmenování opatrovníka soudem podle § 165 odst. 2 o. z. je rozpor mezi zájmy člena statutárního orgánu a právnické osoby a současně absence jiného člena orgánu, který je schopen právnickou osobu zastoupit.

Při výkladu § 165 odst. 2 o. z. je nezbytné mít na zřeteli, že jmenování opatrovníka představuje zásah soudu do vnitřních poměrů právnické osoby, který je krajním řešením (ultima ratio), k němuž je na místě přikročit až tehdy, není-li možné důsledky rozporu mezi zájmy člena statutárního orgánu a právnické osoby překlenout jinak (zůstala-li by jinak právnická osoba bez zástupce oprávněného za ni právně jednat).

Je-li zde jiný člen orgánu, který je oprávněn za právnickou osobu jednat (ať již jde o člena statutárního orgánu či o likvidátora), nelze opatrovníka podle § 165 odst. 2 o. z. jmenovat. Obdobně, má-li již právnická osoba jmenovaného opatrovníka, který je oprávněn za ni jednat, z jiného důvodu (srov. např. § 165 odst. 1 o. z.), není na místě postupovat podle § 165 odst. 2 o. z., i kdyby byly zájmy člena statutárního orgánu v rozporu se zájmy právnické osoby a nebyl zde (stricto sensu) jiný člen orgánu, oprávněný za právnickou osobu jednat. Jakkoliv totiž opatrovník není orgánem společnosti, je oprávněn za právnickou osobu právně jednat (§ 487 odst. 1 věta druhá o. z.) a není důvodu jmenovat (dalšího) opatrovníka podle § 165 odst. 2 o. z.

II. V poměrech obchodních korporací nelze přehlížet ani to, že konflikt zájmů členů (statutárních) orgánů a obchodních korporací řeší § 54 z. o. k. Splní-li člen (statutárního) orgánu svoji informační povinnost podle § 54 odst. 1 a 2 z. o. k. a nepozastaví-li mu kontrolní či nejvyšší orgán obchodní korporace výkon jeho funkce (§ 54 odst. 4 z. o. k.), může obchodní korporaci zastupovat bez ohledu na střet zájmů; ustanovení § 437 o. z. se v takovém případě neuplatní. Pak ani nelze obchodní korporaci jmenovat opatrovníka podle § 165 odst. 2 o. z. (pro takový postup není důvod, neboť obchodní korporace má člena statutárního orgánu oprávněného za ni jednat). Avšak poruší-li člen statutárního orgánu povinnost informovat o (možném) střetu zájmů podle § 54 odst. 1 a 2 z. o. k., brání existující rozpor zájmů tohoto člena statutárního orgánu se zájmy obchodní korporace tomu, aby za obchodní korporaci právně jednal (na jednání takového člena statutárního orgánu dopadá § 437 o. z. se všemi důsledky z toho plynoucími). Jsou-li splněny ostatní podmínky § 165 odst. 2 o. z., lze takové obchodní korporaci i jmenovat opatrovníka podle posledně označeného ustanovení.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 4384/2015, ze dne 8. 12. 2015


16.02.2016 00:02

Zastupování obchodní společnosti v likvidaci v občanském soudním řízení

I. Určuje-li § 70 odst. 3 obch. zák., že působnost statutárního orgánu jednat jménem společnosti na likvidátora přechází „v rámci § 72“ obch. zák., vyjadřuje tím pouze skutečnost, že jiné úkony za společnost, která je v likvidaci, činit nelze. Nelze tudíž dovozovat, že by členům statutárního orgánu zůstávalo „zbytkové“ jednatelské oprávnění (oprávnění zastupovat společnost v likvidaci) při úkonech mimo rozsah vymezený ustanovením § 72 obch. zák.

Tím není vyloučeno, aby za určitých okolností zastupovali společnost v likvidaci členové statutárního orgánu. Tak tomu bude nejen po dobu, kdy společnost nemá likvidátora (§ 68 odst. 5 in fine obch. zák.), ale zpravidla i tehdy, nebude-li likvidátor oprávněn společnost zastoupit pro konflikt zájmů.

II. Ustanovení § 72 obch. zák. demonstrativně vypočítává, jaké úkony likvidátor jménem společnosti (resp. za ni) činí; mimo jiné výslovně uvádí, že zastupuje společnost před soudy a jinými orgány. Osobou, oprávněnou zastupovat společnost v likvidaci v občanském soudním řízení podle § 21 odst. 2 o. s. ř., § 70 odst. 3 a § 72 obch. zák. je tudíž zásadně (s výjimkou předvídanou ustanovením § 32 odst. 2 o. s. ř.) likvidátor společnosti. Má-li společnost likvidátora a nejde-li o řízení, v němž je zastoupení společnosti likvidátorem vyloučeno (§ 32 odst. 2 o. s. ř.), nejsou členové statutárního orgánu oprávněni za společnost podle § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. jednat.

Uvedené závěry se obdobně prosadí i v poměrech právní úpravy účinné od 1. ledna 2014.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 4747/2014, ze dne 25. 11. 2015


26.01.2016 00:02

K některým otázkám zápisů obchodních korporací do obchodního rejstříku

I. Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným vzniklé před 1. lednem 2014, která se postupem podle § 777 odst. 5 z. o. k. nepodřídila zákonu o obchodních korporacích jako celku, může v souladu s § 135 odst. 1 z. o. k. připustit vznik různých druhů podílů.

II. Nepřipouští-li společenská smlouva společnosti s ručením omezeným vznik různých druhů podílů (§ 135 odst. 1, § 136 z. o. k.), údaj o druhu podílu se do obchodního rejstříku nezapisuje podle § 48 odst. 1 písm. j) z. v. r.. Nevydala-li společnost s ručením omezeným kmenové listy, údaj o tom, že nebyl vydán kmenový list, se do obchodního rejstříku nezapisuje podle § 48 odst. 1 písm. j) z. v. r.

III. Usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným o souhlasu s převodem podílu na osobu, která není společníkem (§ 208 odst. 1 z. o. k.), není usnesením, v jehož důsledku se mění společenská smlouva ve smyslu § 171 odst. 1 písm. b) z. o. k.; nejde tudíž ani o rozhodnutí, které se obligatorně osvědčuje veřejnou listinou podle § 172 odst. 2 z. o. k.

IV. Je-li zřizováno zástavní právo k podílu ve společnosti s ručením omezeným, který není představován kmenovým listem, musí být podpisy smluvních stran na zástavní smlouvě úředně ověřeny.

V. Statutárním ředitelem akciové společnosti s monistickým systémem vnitřní struktury může být i předseda její jednočlenné správní rady, jakož i člen kolektivní správní rady.

stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpjn 204/2015, ze dne 13. ledna 2016 k některým otázkám zápisů obchodních korporací do obchodního rejstříku.


06.01.2016 00:02

Informování odborové organizace o fúzi sloučením

Okolnost, že zaměstnavatel (dosavadní nebo přejímající) nesplnil svou povinnost informovat odborovou organizaci o přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů v důsledku přeměny dosavadního zaměstnavatele spočívající ve fúzi sloučením a tuto skutečnost s ní projednat, nebrání uskutečnění přeměny dosavadního zaměstnavatele a nemůže zamezit přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů na přejímajícího zaměstnavatele, který je s ní spojen.

Po účinnosti přeměny zaměstnavatele spočívající ve fúzi sloučením, při níž dochází k převodu činnosti nebo úkolů zaměstnavatele anebo jejich části k jinému zaměstnavateli, jenž má za následek přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů, se odborová organizace působící u zaměstnavatele nemůže úspěšně domáhat, aby ji přejímající zaměstnavatel o této přeměně informoval a toto opatření s ní projednal. Vznikne-li však odborové organizaci porušením povinnosti zaměstnavatele informovat ji o uvedené přeměně a tuto přeměnu s ní před její účinností projednat škoda, může odborová organizace uplatnit právo na její náhradu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4952/2014, ze dne 21. 10. 2015


09.12.2015 00:02

Plná moc k zastupování obce na valné hromadě obchodní společnosti

Přes specifický charakter obce jako veřejnoprávní korporace, na niž nelze mechanicky aplikovat principy a pravidla dopadající na právnické osoby soukromého práva, se postavení obce při udělení plné moci k zastupování na valné hromadě obchodní společnosti, v níž má majetkovou účast, v zásadě neliší od postavení jiných společníků či akcionářů společnosti. Určení zástupce, který bude obec na valné hromadě zastupovat, jakož i podmínky, za nichž ke vzniku zastoupení dojde, jsou odrazem autonomie vůle obcí, která je garantována principem územní samosprávy.

I pro osobu zmocněnou obcí k zastupování na valné hromadě akciové společnosti – stejně jako pro plné moci ostatních akcionářů – platí, že je oprávněna udělit další plnou moc (k zastupování obce na valné hromadě) za podmínek § 33a odst. 1 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013. Je zcela na vůli obce (jejího zastupitelstva), zda udělí plnou moc právnické osobě (čímž bez dalšího akceptuje oprávnění zmocněnce udělit substituční plnou moc), popř. zda zmocněné fyzické osobě udělení substituční plné moci výslovně umožní.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2133/2013, ze dne 22. 9. 2015


22.10.2015 00:03

VS: Jmenování opatrovníka právnické osobě soudem

Ustanovení § 165 odst. 1 o. z. dopadá na situace, kdy určitému počtu členů statutárního orgánu zanikly funkce, zatímco § 486 odst. 1 o. z. dopadá na situace, kdy právnická osoba sice má dostatečně obsazeny funkce členů (člena) svého statutárního orgánu, leč tito členové (člen) jsou neaktivní ve vztahu k výkonu své funkce, a právnická osoba potřebuje jmenování opatrovníka soudem, aby mohly být spravovány její záležitosti nebo aby mohla být hájena její práva. Použití ust. § 165 odst.1 o. z. o ustanovení opatrovníka je vyloučeno pro akciovou společnost speciálním ustanovením § 443 ZOK, jež ustanovení opatrovníka neumožňuje. Jmenování opatrovníka právnické osobě soudem dle § 165 odst.1 o. z. může nastat, jen není-li této osobě soudem jmenován člen (členové) statutárního orgánu tak, aby byl tento orgán způsobilý rozhodovat. Probíhající řízení o jmenování chybějícího člena (členů) statutárního orgánu dle § 165 odst.1 o. z. věta před středníkem vylučuje jmenování opatrovníka dle § 165 odst.1 o. z. věta za středníkem.

podle usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 7 Cmo 67/2015, ze dne 11. 9. 2015


19.10.2015 00:02

Jednání právnické osoby s kolektivním statutárním orgánem vůči zaměstnancům

I. Má-li právnická osoba s kolektivním statutárním orgánem zaměstnance, neuplatní se pro zastupování právnické osoby členy statutárního orgánu při právních jednáních vůči zaměstnancům způsob zastupování podle § 164 odst. 2 o. z., ale způsob upravený v § 164 odst. 3 o. z.

Pouze člen statutárního orgánu určený v souladu s § 164 odst. 3 o. z. může právnickou osobu zastoupit při uzavření pracovní smlouvy či dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, jejich změnách či ukončení, jakož i při dalších právních jednáních vůči zaměstnancům. Úprava způsobu zastupování členem statutárního orgánu v § 164 odst. 3 o. z. nebrání tomu, aby statutární orgán případně delegoval pracovněprávní záležitosti na další osoby (např. zaměstnance personálního odboru), které budou jakožto zákonní zástupci podle § 166 či § 430 odst. 1 o. z. oprávněny činit za právnickou osobu určitá, popř. všechna (podle rozsahu a obsahu pověření) právní jednání vůči zaměstnancům vedle člena statutárního orgánu pověřeného podle § 164 odst. 3 o. z.

Ustanovení § 164 odst. 3 o. z. nedopadá na právnické osoby, které mají více individuálních statutárních orgánů (např. společnost s ručením omezeným s více jednateli, kteří netvoří kolektivní orgán).

II. Jelikož § 164 odst. 3 o. z. upravuje způsob zastupování právnické osoby s kolektivním statutárním orgánem členem statutárního orgánu při určitém okruhu právních jednání, musí být pověření podle označeného ustanovení zapsáno do veřejného rejstříku podle § 25 odst. 1 písm. g) ZVR.

III. O pověření určitého člena kolektivního statutárního orgánu podle § 164 odst. 3 o. z. zpravidla rozhoduje kolektivní statutární orgán postupem podle § 156 o. z. Listinou dokládající pověření bude obvykle zápis ze zasedání statutárního orgánu, na němž byl člen pověřen. Pověření je však možné doložit i jinak, např. listinou obsahující pověření, podepsanou všemi členy statutárního orgánu. Nelze vyloučit ani to, že pověření podle § 164 odst. 3 o. z. bude obsahovat již zakladatelské právní jednání.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 880/2015, ze dne 30. 9. 2015


19.10.2015 00:01

Zastupování právnické osoby členy statutárního orgánu

Právní úprava užívá v souvislosti se způsobem, jak členové statutárního orgánu právnickou osobu zastupují, promiskue výrazy „zastupovat“ (§ 164 odst. 2 o. z.) a „jednat“ [§ 25 odst. 1 písm. g) ZVR, § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. či § 164 odst. 3 o. z.]. Tím však není nikterak dotčena skutečnost, že s účinností od 1. ledna 2014 soukromé právo nerozlišuje přímé jednání právnické osoby a jednání jejího zástupce; členové statutárního orgánu právnické osoby jsou jejími zástupci.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 880/2015, ze dne 30. 9. 2015


25.06.2015 00:00

Smlouva o budoucím převodu obchodního podílu dle § 289 obch. zák.

Má-li být předmět budoucí smlouvy o převodu obchodního podílu ve smyslu § 289 a násl. obch. zák. vymezen dostatečně určitě, musí již ze smlouvy o smlouvě budoucí plynout, zda převod obchodního podílu bude úplatný či bezúplatný.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 898/2013, ze dne 25. 2. 2015


23.06.2015 00:02

Ručení statutárního orgánu kapitálové společnosti dle § 193 odst. 2 obch. zák.

Má-li být posouzeno, zda členové statutárního orgánu kapitálové společnosti ručí podle § 193 odst. 2 obch. zák., musí být nejprve postaveno najisto, zda byli povinni podat (bez zbytečného odkladu) návrh na prohlášení konkursu na majetek společnosti, respektive zda tuto svoji povinnost zaviněně porušili. Nezbytné však je zkoumat také to, zda v době, kdy členové statutárního orgánu kapitálové společnosti měli ručit za závazky společnosti, nějaké závazky společnosti vznikly. Z podstaty institutu ručení (jeho akcesority) totiž vyplývá, že ručitelský vztah může být založen pouze tehdy, existuje-li pohledávka, za níž je ručení převzato či zákonem založeno; a naopak, že není-li dán závazek „přímého“ dlužníka, nemůže existovat ani závazek ručitele.

Proto, má-li být mezitímním rozsudkem deklarována existence ručitelského závazku, musí být zjištěno, že existuje i závazek dlužníka, který měl být ručením zajištěn; ve vztahu k § 193 odst. 2 obch. zák. tak musí být zjištěno, že existuje závazek společnosti vzniklý poté, co členové statutárního orgánu společnosti zaviněně porušili povinnost podat návrh na prohlášení konkursu na majetek společnosti.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3474/2012, ze dne 14. 4. 2015


22.06.2015 00:00

Souběh funkce obchodního ředitele a člena statutárního orgánu

Z výčtu povinností obchodního ředitele v projednávané věci je zřejmé, že náplní funkce obchodního ředitele nebyla (neměla být) stejná činnost, kterou žalovaný vykonával (měl vykonávat) u žalobce jako místopředseda jeho představenstva, neboť většinu činností obchodního ředitele stanovených v organizačním řádu žalobce (např. řízení činnosti „smluvní dopravy“, zabezpečování činnosti skladů, zajišťování průzkumu trhu a logistické činnosti, vedení objednávkového systému a dokumentace o vydání a převzetí výrobků a zboží, stanovování cen výrobků, služeb a materiálů, zabezpečování ochranných pomůcek a pracovních oděvů pro zaměstnance a další činnosti) nelze zahrnout pod zastupování akciové společnosti navenek ani pod její obchodní vedení, kterým je organizování a řízení podnikatelské činnosti společnosti, včetně rozhodování o jejích podnikatelských záměrech a zabezpečení řádného vedení účetnictví společnosti, nikoli však věcně vymezená organizační a řídící činnost na určitém úseku společnosti, vykonávaná za přímé podřízenosti jejímu generálnímu řediteli.

Protože tak náplní práce žalovaného podle manažerské smlouvy nebyla (neměla být) stejná činnost, kterou žalovaný vykonával (měl vykonávat) u žalobce jako místopředseda jeho představenstva, není správný závěr odvolacího soudu, že mezi účastníky nebyl (nemohl být) pracovní poměr.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 496/2014, ze dne 24. 2. 2015


28.05.2015 00:01

Vložení autorského díla do základního jmění (kapitálu) společnosti

Vložení autorského díla do základního jmění (kapitálu) společnosti je možno podřadit pod pojem nakládání s dílem, resp. užití díla, k němuž je třeba souhlasu autora, resp. spoluautorů.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2789/2013, ze dne 11. 2. 2015


04.02.2015 00:01

K důsledkům porušení povinností likvidátorem společnosti

Důsledkem porušení povinnosti člena statutárního orgánu vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře je (zejména) vznik povinnosti k náhradě tím způsobené škody, nikoliv neplatnost právních úkonů, učiněných jménem společnosti. Uvedené závěry se prosadí i v případě porušení povinností likvidátorem společnosti (§ 71 odst. 5 obch. zák.).

Pouze tehdy, jestliže úmyslem (záměrem) obou smluvních stran při uzavření smlouvy bylo dosáhnout výsledku, jenž odporuje zákonu nebo jej obchází (např. poškození majetkové podstaty společnosti), je taková smlouva absolutně neplatným právním úkonem, a to pro rozpor se zákonem, popř. jeho obcházení (srov. např. Rc 40/2009).

Právní posouzení odvolacího soudu, podle něhož je smlouva o převodu majetku neplatným právním úkonem pouze proto, že likvidátor při jejím uzavření porušil povinnosti při výkonu funkce, aniž odvolací soud posuzoval, zda úmyslem obou smluvních stran při uzavření smlouvy bylo dosáhnout výsledku, jenž odporuje zákonu nebo jej obchází, tudíž správné není.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2483/2012, ze dne 27. 11. 2014


20.01.2015 00:01

Závažné důvody k přezkoumání zprávy o vztazích dle § 182 odst. 3 obch. zák.

I. Ustanovení § 66a odst. 9 obch. zák. předpokládá, že ve zprávě o vztazích bude označena ovládající osoba, a dále osoby, které jsou ovládány toutéž ovládající osobou a jsou ovládané osobě jednající s péčí řádného hospodáře známy. S ohledem na výše popsaný účel zprávy o vztazích a možnost osob oprávněných podat návrh na jmenování znalce k přezkoumání zprávy o vztazích posoudit správnost v ní obsažených údajů by zpráva měla současně uvádět skutečnosti, z nichž postavení ovládající osoby vyplývá.

II. Další zákonem výslovně požadovanou náležitostí zprávy o vztazích je sdělení, zda z opatření přijatých v zájmu či na popud některé z propojených osob anebo ze smluv s nimi uzavřených vznikla ovládané osobě újma a pokud ano, zda byla uhrazena či zda byla uzavřena smlouva o jejím uhrazení podle § 66a odst. 8 obch. zák. To předpokládá, že statutární orgán ovládané osoby zpracovávající zprávu pečlivě posoudí důsledky uvedených opatření a smluv a přijme odpovídající závěr, který promítne do obsahu zprávy o vztazích.

Jestliže zpráva takové posouzení neobsahuje, lze pochybovat, zda se statutární orgán ovládané osoby důsledky uzavřených smluv či přijatých opatření zabýval a zda posoudil, vznikla-li ovládané osobě v jejich důsledku újma. Absence této náležitosti zprávy o vztazích zpravidla představuje závažný důvod pro jmenování znalce k přezkoumání zprávy podle § 182 odst. 3 obch. zák.

III. Požadavky, jež lze klást na míru konkretizace smluv uváděných v souladu s § 66a odst. 9 obch. zák. ve zprávě o vztazích, závisejí na poměrech dané ovládané společnosti. Má-li nicméně zpráva o vztazích plnit svůj účel, musí popis smluv uzavřených mezi ovládanou osobou a propojenými osobami umožnit posouzení, zda z nich vznikla ovládané osobě újma. Zásadně je proto třeba alespoň uvést, s kým byla smlouva uzavřena, její předmět, jaká plnění si smluvní strany podle smlouvy poskytly (či mají poskytnout) a případně – je-li to významné pro posouzení vzniku újmy – i další smluvní ujednání (např. splatnost sjednané ceny, zajištění apod.).

Popis jednotlivých smluv nemusí některou z uvedených informací obsahovat tehdy, je-li tato informace předmětem obchodního tajemství či byl-li by ohledně ní dán jiný důvod, pro který představenstvo může odmítnout poskytnutí informace podle § 180 odst. 4 obch. zák. Není-li totiž představenstvo společnosti povinno, resp. nesmí-li takovou informaci sdělit ani na valné hromadě akcionáři k jeho žádosti podle § 180 odst. 1 a 3 obch. zák., nelze po společnosti požadovat, aby ji uváděla ve zprávě o vztazích, která je dostupná – jakožto listina ukládaná do sbírky listin – komukoliv.

I v takovém případě musí popis uzavřených smluv – vedle vysvětlení, proč není některá z výše uvedených informací uváděna – umožnit posouzení, zda v jejich důsledku vznikla ovládané osobě újma. Ze zprávy proto musí být především zjevné, zda uzavřená smlouva odpovídá podmínkám běžného obchodního styku, a není-li tomu tak, jak se od těchto podmínek odchyluje.

Je-li mezi ovládanou osobou a některou z propojených osob uzavírán v rámci běžného obchodního styku větší počet obdobných smluv se stejným předmětem a za stejných podmínek, postačí, budou-li (způsobem výše uvedeným) ve zprávě popsány souhrnně; takový popis musí umožnit posouzení, zda ovládané osobě v jejich důsledku vznikla újma.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3701/2012, ze dne 17. 12. 2014


< strana 1 / 5 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů


Články