// Profipravo.cz / Rozhodčí řízení

Rozhodčí řízení

22.03.2017 00:02

Uznání a výkon nálezu vydaného Rozhodcovským súdom v Košiciach

Rozhodčí doložku, podle níž veškeré spory mezi smluvními stranami budou řešeny v rozhodčím řízení Rozhodcovským súdom v Košiciach podle jeho jednacího řádu, jenž je stálým rozhodčím soudem ve smyslu § 12 zákona č. 244/2002 Z. z., nelze bez dalšího hodnotit jako netransparentní toliko z důvodu, že nerozhodoval stálý rozhodčí soud zřízený ve smyslu § 13 zákona o rozhodčím řízením, ale stálý rozhodčí soud zřízený podle § 12 zákona č. 244/2002 Z. z. „soukromou“ právnickou osobou. Tato skutečnost proto sama o sobě nezakládá důvod pro odepření výkonu rozhodčího nálezu pro rozpor s veřejným pořádkem spočívající v porušení základního práva účastníka na spravedlivý proces.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 676/2016, ze dne 13. 12. 2016


22.03.2017 00:01

Uznání a výkon nálezu vydaného rozhodčím soudem ve Slovenské republice

Při uznání a výkonu rozhodčího nálezu vydaného rozhodčím soudem ve Slovenské republice se postupuje podle Newyorské úmluvy. Není vyloučeno ani použití Smlouvy o vzájemné pomoci prostřednictvím čl. VII Newyorské úmluvy, který umožňuje také použití i jiného smluvního instrumentu či vnitrostátní úpravy, pokud ta je pro uznání rozhodčího nálezu liberálnější, tzn. vede ke snadnějšímu uznání a výkonu cizího rozhodčího nálezu.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 676/2016, ze dne 13. 12. 2016


08.02.2017 00:01

Alternativní rozhodčí doložka s volbou mezi rozhodcem a obecným soudem

Ujednání, že ten z účastníků rozhodčí smlouvy, který se rozhodne podat žalobu, může zvolit mezi rozhodcem a obecným soudem, je platným ujednáním. Jde o rozhodčí doložku alternativní, jež dává žalující straně volbu alternativy zahájit řízení u rozhodčího soudu nebo u obecného soudu. Odvolací soud tedy posoudil věc nesprávně, dovozuje-li, že z ustanovení § 2 odst. 1 ZRŘ vyplývá povinnost jednoznačného stanovení pravomoci rozhodčímu soudu vedle obecného soudu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1546/2016, ze dne 23. 11. 2016


08.02.2017 00:00

Transparentnost výběru rozhodce, jmenovité určení rozhodců

V posuzovaném případě rozhodčí smlouva jmenovitě určuje čtyři rozhodce (fyzické osoby), z nichž každý je oprávněn spor účastníků „samostatně“ rozhodnout; určena je i posloupnost rozhodců. Rozhodci, na nichž se smluvní strany shodly, jsou určeni konkrétně uvedením jmen, jejich výčet je stálý a po celou dobu trvání právního vztahu účastníků neměnný. Lze uzavřít, že rozhodčí smlouva, jíž se strany jednoznačně dohodly, že majetkový spor rozhodne jeden ze čtyř jmenovitě určených rozhodců, je platným právním úkonem, neboť způsob určení osoby rozhodce (rozhodců) vyhovuje ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb.; nejde tak o ujednání, které by mělo povahu nepřiměřené a zneužívající klausule.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1546/2016, ze dne 23. 11. 2016


16.01.2017 00:01

Určení osoby rozhodce jednou ze stran ve sporu mezi podnikateli

Ani ve sporu, který není mezi spotřebiteli, nelze sjednat platně způsob určení osoby rozhodce tak, že výběr osoby rozhodce je ponechán na vůli jedné ze stran sporu.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1098/2016, ze dne 8. 11. 2016


03.01.2017 00:02

Přezkoumání obsazení stálého rozhodčího soudu v exekučním řízení

Exekuční soud může v rámci probíhajícího exekučního řízení přezkoumávat správnost obsazení (stálého) rozhodčího soudu, a to bez ohledu na to, zda se jedná o spor ze spotřebitelské smlouvy či nikoli.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 5754/2015, ze dne 26. 9. 2016


03.01.2017 00:00

Přezkoumání určitosti rozhodčí doložky v exekučním řízení

Ani za situace, kdy tyto námitky účastník neuplatní v řízení o zrušení rozhodčího nálezu, ale vznese je poprvé až v exekučním řízení, nepřísluší exekučnímu soudu přezkoumávat, zda rozhodčí smlouva (doložka) je dostatečně srozumitelná ve smyslu § 37 odst. 1 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013 nebo zda nebyla zrušena odstoupením; to platí i v případě, jedná-li se o spory ze spotřebitelských smluv.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 5754/2015, ze dne 26. 9. 2016


23.11.2016 00:02

Aktivní legitimace k podání návrhu na zrušení rozhodčího nálezu

K návrhu na zrušení rozhodčího nálezu jsou legitimovány jen strany rozhodčího řízení, přičemž účastníky řízení před soudem jsou strany původního řízení před rozhodci.

K návrhu na zrušení rozhodčího nálezu není legitimována ani manželka účastníka rozhodčího řízení, i když v rozhodčím řízení bylo rozhodováno o dluhu ze závazku, který byl uzavřen za trvání manželství tímto účastníkem a který tvoří společné jmění manželů.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 5761/2015, ze dne 23. 8. 2016


16.11.2016 00:02

Procesní práva vedlejšího účastníka v rozhodčím řízení

I. Vedlejší účastník nemůže vznést námitku nedostatku pravomoci rozhodčího soudu, zakládající se na neplatnosti rozhodčí smlouvy po uplynutí propadné lhůty, kterou má hlavní účastník rozhodčího řízení.

II. Vedlejší účastník, vystupující v rozhodčím řízení na straně jednoho z účastníků, nemá legitimaci k podání žaloby na zrušení rozhodčího nálezu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 5728/2015, ze dne 6. 9. 2016


16.11.2016 00:00

Řádné vyjádření k rozhodčí žalobě

Jestliže bylo v rozhodčí doložce ujednáno, že řízení se zahajuje podáním žaloby na adresu tzv. servisní organizace Asociace rozhodců ČR, bylo by v rozporu s principem rovnosti stran v rozhodčím řízení, pokud by vyjádření k žalobě, které bylo zasláno na totožnou adresu jako žaloba samotná, nebylo považováno za řádně podané. V případě, že rozhodčí řízení se zahajovalo doručením rozhodčí žaloby na adresu Asociace rozhodců ČR, která jmenovala rozhodce, tak bylo možno i námitku neplatnosti rozhodčí smlouvy učinit na této adrese. Opačný závěr, tj. že doručení zásilky servisní asociaci v situaci, kdy tato korespondenční adresa je uvedena v rozhodčí doložce a pro zahájení rozhodčího řízení doručení na tuto adresu postačuje, není možné považovat za řádné zaslané vyjádření, by vedl o odepření práva žalobkyně účastnit se rozhodčího řízení a vznášet námitky ohledně platnosti rozhodčí smlouvy.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2136/2016, ze dne 6. 9. 2016


14.11.2016 00:01

Ke konceptu tzv. „appointing authority“ po novele č. 19/2012 Sb.

Byl-li v režimu ustanovení § 7 odst. 1 věty druhé zákona č. 216/1994 Sb., ve znění účinném od 1. 4. 2012, rozhodčí smlouvou povolán jmenovitě určený rozhodce (fyzická osoba) nejen k rozhodnutí sporu jejich stran, nýbrž i k případnému určení jiného rozhodce za sebe, pak tímto původně určeným rozhodcem vydaný rozhodčí nález nelze posuzovat jako vydaný někým, kdo k tomu neměl pravomoc.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1330/2016, ze dne 18. 8. 2016


14.11.2016 00:00

Důsledky zrušení rozhodčího nálezu na rozhodčí smlouvu

Zrušení rozhodčího nálezu podle § 31 písm. f) zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění platném do 31. 3. 2012, nemá za důsledek zánik rozhodčí smlouvy.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 877/2016, ze dne 6. 9. 2016


10.11.2016 00:00

Zkoumání nedostatku pravomoci rozhodce v exekučním řízení

Ustanovení § 35 zákona o rozhodčím řízení nelze mít za speciální k § 268 o. s. ř. Zákon o rozhodčím řízení ve znění účinném od 1. 4. 2012 tedy i nadále nevylučuje, aby otázka nedostatku pravomoci rozhodce z důvodu, že se jeho výběr neuskutečnil podle transparentních pravidel, byla zkoumána i v exekučním řízení.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 3194/2016, ze dne 16. 8. 2016


01.11.2016 00:00

Přímá aplikace zákona o soudních poplatcích v rozhodčím řízení

Přímá aplikace zákona o soudních poplatcích v rozhodčím řízení není možná, a to ani s odůvodněním, že důsledkem rozhodčího řízení nemůže být větší postih účastníka oproti řízení soudnímu. Zákon o rozhodčím řízení v ustanovení § 30 připouští přiměřené použití ustanovení občanského soudního řádu na řízení před rozhodci, nikoliv však použití zákona o soudních poplatcích.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2847/2014, ze dne 28. 7. 2016


20.10.2016 00:00

Dohoda o pravomoci rozhodce sjednaná v řízení o zrušení rozhodčího nálezu

Účastníkům řízení o návrhu (žalobě) na zrušení rozhodčího nálezu nic nebrání v tom, aby se v případě pochybností o platnosti rozhodčí doložky, resp. o dostatku pravomoci rozhodce na této pravomoci opětovně dohodli v soudním smíru podle § 99 o. s. ř., a to ani za situace, kdy je zcela zjevné, že původní rozhodčí doložka je neplatná.

Jejich nová dohoda o volbě rozhodce však musí být natolik určitá, aby adresně vyjadřovala vůli řešit vzniklé spory v rozhodčím řízení a nevznikly tudíž pochybnosti o tom, že skutečně byla založena pravomoc konkrétního rozhodce rozhodovat určitý spor. V opačném případě by takovou dohodu stran nebylo možné považovat za způsobilou nahradit původní rozhodčí doložku a tudíž ani založit pravomoc rozhodce rozhodovat určitý spor.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1095/2016, ze dne 12. 8. 2016


21.09.2016 00:02

Běh promlčecí doby v případě rozhodčího nálezu bez právních účinků

Ze závěru obsaženého v R 92/2013 plyne, že exekuční soudy mohou přijmout závěr, že rozhodčí nález jim předkládaný coby exekuční titul nemá žádné právní účinky (jelikož nebyl vydán v mezích pravomoci rozhodce) a není tedy exekučním titulem, bez zřetele k tomu, že formálně nedošlo (ani již nedojde, vzhledem k případně zmeškaným lhůtám) k jeho zrušení (soudem) postupem předjímaným zákonem č. 216/1994 Sb. V praxi není pochyb o tom, že tam, kde rozhodčí nález neprochází testem vykonatelnosti (posouzením, zda jde o způsobilý exekuční titul) v exekučním nebo vykonávacím řízení proto, že na majetek případného povinného je vedeno insolvenční řízení, lze obdobný závěr přijmout v případném sporu o pravost nebo výši pohledávky, kterou věřitel přihlásí do insolvenčního řízení jako vykonatelnou s poukazem na rozhodčí nález coby exekuční titul.

V rozsudku sen. zn. 23 ICdo 19/2015 Nejvyšší soud uzavřel, že ke stavení běhu promlčecí doby (v daném případě podle ustanovení § 403 obchodního zákoníku) dochází i tehdy, je-li rozhodčí řízení zahájeno na základě neplatné rozhodčí doložky. V témže duchu má (musí) být posuzován běh promlčecí doby poté, co rozhodčí řízení skončí rozhodčím nálezem, jenž formálně nabyl právní moci a měl se stát vykonatelným, leč který byl (podle následného posouzení exekučním soudem nebo insolvenčním soudem označen za rozhodčí nález, který nemá žádné právní účinky, jelikož byl vydán mimo rámec pravomoci rozhodce. Jinak řečeno, dokud exekuční soud v exekučním řízení, případně insolvenční soud v incidenčním sporu neurčí (neuvede v důvodech svého rozhodnutí), že rozhodčí nález nemá žádné právní účinky, jelikož byl vydán mimo rámec pravomoci rozhodce, je nutno posuzovat promlčení nároků z něj plynoucích jako u rozhodčího nálezu, jenž takovou vadou netrpí. Je-li totiž závěr, že rozhodčí nález nemá žádné právní účinky, jelikož byl vydán mimo rámec pravomoci rozhodce, přijat soudem v exekučním řízení případně insolvenčním soudem v incidenčním sporu o pravost nebo výši věřitelovy pohledávky, aniž byl takový rozhodčí nález formálně zrušen, nemůže mít věřitel při takovém postupu (co do otázky promlčení nároku) méně práv, než kolik by se mu jich dostalo, kdyby byl rozhodčí nález odklizen (pro nedostatek pravomoci rozhodce) soudem v řízení vedeném podle úpravy obsažené v zákoně č. 216/1994 Sb.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 41/2014, ze dne 30. 6. 2016


08.09.2016 00:00

Neplatnost veřejné nedobrovolné dražby z důvodu absence titulu

Soud vysloví neplatnost veřejné nedobrovolné dražby vždy, jestliže nebyla splněna podmínka uvedená v ustanovení § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách, tedy jestliže vymáhaná pohledávka dražebnímu věřiteli nebyla (ve skutečnosti) přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím nebo vykonatelným rozhodčím nálezem nebo doložena vykonatelným notářským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem, anebo doložena jiným vykonatelným rozhodnutím, jehož soudní výkon připouští zákon, včetně platebních výměrů a výkazů nedoplatků.

Požadavek, aby šlo o vykonatelné soudní rozhodnutí nebo o vykonatelný rozhodčí nález anebo o jiné vykonatelné rozhodnutí, jehož soudní výkon připouští zákon, musí být splněn nejen v době uzavření smlouvy o provedení veřejné nedobrovolné dražby nebo v době vydání dražební vyhlášky, popřípadě v době jejího doručení (odeslání) zástavnímu dlužníku (a dalším osobám, kterým se dražební vyhláška zasílá), ale také v době provedení dražby (až do doby, než dojde k udělení příklepu).

Protože předmětný rozhodčí nález byl vydán rozhodcem, který k tomu nebyl oprávněn, neboť k jeho určení došlo v rozporu se zákonem, nemůže být (není) takový rozhodčí nález od počátku materiálně a formálně vykonatelný a nesplňuje tedy podmínky § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách, neboť vymáhaná pohledávka nebyla (ve skutečnosti) dražebnímu věřiteli přiznána vykonatelným rozhodčím nálezem.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 804/2015, ze dne 29. 6. 2016


16.08.2016 00:02

Stavení promlčecí doby při neplatné rozhodčí doložce

Podle ustanovení § 403 odst. 1 obch. zák. promlčecí doba neběží bez ohledu na to, zda bylo rozhodčí řízení zahájeno na základě platné či neplatné rozhodčí doložky.

Ani právní úprava účinná od 1. ledna 2014, neváže stavení promlčecí lhůty na platnost rozhodčí doložky (srov. § 648 o. z. ve spojení s § 3017).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 19/2015, ze dne 1. 6. 2016


04.07.2016 00:02

Rozhodčí řízení ve sporu spotřebitele s obchodníkem s cennými papíry

Ustanovení § 54 zákona o podnikání na kapitálovém trhu nijak neomezuje strany v tom, aby si ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení dohodly rozhodování jejich majetkového sporu z poskytování investičních služeb jiným rozhodcem nebo jiným stálým rozhodčím soudem. Stejně tak nevylučuje, aby byla uzavřena rozhodčí smlouva pro řešení takového sporu, je-li jednou ze stran spotřebitel a druhou obchodník s cennými papíry, a nečiní tak ani zákon o rozhodčím řízení.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 3439/2014, ze dne 30. 3. 2016


04.07.2016 00:00

K vynucení tzv. ediční povinnosti v rozhodčím řízení

I v rozhodčím řízení lze k vynucení tzv. ediční povinnosti upravené v § 129 odst. 2 o. s. ř. dožádat soudy, a to při aplikaci ustanovení § 20 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení. Soud přitom učiní všechna rozhodnutí, která jsou k provedení dožádání potřebná.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 3439/2014, ze dne 30. 3. 2016


< strana 1 / 7 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů


Články