// Profipravo.cz / Ze Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek 10/2009

Ze Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek 10/2009

05.06.2010 09:45

Rc 105/2009

Nelze-li doručit směnečný platební rozkaz některému ze žalovaných, není to podle zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném do 30.6.2009, důvodem pro jeho zrušení vůči ostatním žalovaným.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11.2.2009, sp. zn. 29 Cdo 1576/2007)

05.06.2010 09:42

Rc 106/2009

Ručitel může exekučně vymáhat po dlužníku to, co splnil místo něho věřiteli, jen na základě exekučního titulu vydaného ve prospěch tohoto ručitele proti dlužníku; rozhodnutí, jímž byli zavázáni k plnění věřiteli oba, takovým titulem není.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.1.2009, sp. zn. 20 Cdo 269/2007)

05.06.2010 09:40

Rc 107/2009

Soud zastaví exekuci i poté, co pohledávka s příslušenstvím a náklady exekuce byly vymoženy, jestliže se podkladové rozhodnutí nestalo vykonatelným.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22.9.2008, sp. zn. 20 Cdo 2706/2007)

05.06.2010 09:37

Rc 108/2009

Osobou aktivně legitimovanou k podání žaloby na zrušení (omezení) věcného břemene pro změnu poměrů je i osoba z věcného břemene oprávněná.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6.11.2008, sp. zn. 22 Cdo 3619/2008)

05.06.2010 09:35

Rc 109/2009

Předpokladem odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím je příčinná souvislost mezi újmou poškozeného, jakožto následkem, a rozhodnutím, jež bylo pro nezákonnost zrušeno, nikoliv mezi újmou a skutečností, jež byla důvodem, pro který bylo rozhodnutí zrušeno.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.1.2009, sp. zn. 25 Cdo 490/2007)

05.06.2010 08:53

Rc 110/2009

Ten, na němž byla vykonána vazba, si může zavinit vazbu sám ve smyslu § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, i jednáním, k němuž došlo před zahájením trestního stíhání.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.1.2009, sp. zn. 25 Cdo 3038/2006)

05.06.2010 08:51

Rc 111/2009

Před aplikací § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o přiměřeném zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem a vzniklou přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 160/2006 Sb. (tj. před 27.4.2006), je třeba i bez vznesení námitky promlčení vyřešit jako otázku předběžnou, zda nárok na náhradu této újmy nebyl promlčen.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17.2.2009, sp. zn. 25 Cdo 198/2007)

05.06.2010 08:37

Rc 112/2009

Jsou-li vady díla důsledkem skutečností, o kterých zhotovitel věděl nebo musel vědět v době předání předmětu díla, nebrání přiznání práv z odpovědnosti za vady díla v soudním řízení uplynutí objektivní lhůty stanovené v § 562 odst. 2 obch. zák. pro podání zprávy zhotoviteli o vadách díla.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10.12.2008, sp. zn. 32 Odo 1604/2006)

01.06.2010 23:41

Rc 113/2009

Přihláška nevykonatelné pohledávky zajištěné zástavním právem do řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti je ve vztahu k povinnému dlužníku ve smyslu § 402 obch. zák. právním úkonem uplatněným věřitelem v již zahájeném vykonávacím řízení za účelem uspokojení věřitelova práva (uspokojení pohledávky).

V konkursní věci podle zákona č. 328/1991 Sb., ve které se konalo jednání o návrhu na prohlášení konkursu na majetek dlužníka, nemůže vydat rozhodnutí o zamítnutí takového návrhu asistent soudce nebo vyšší soudní úředník.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.2.2009, sp. zn. 29 Cdo 46/2009)

01.06.2010 23:36

Rc 114/2009

Odpůrčí nárok podle § 16 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění účinném do 31.12.2007 nelze uplatnit tím, že správce konkursní podstaty úpadce sepíše majetek, jenž v důsledku odporovatelného právního úkonu ušel z dlužníkova majetku, do konkursní podstaty. K prosazení tohoto nároku slouží odpůrčí žaloba.

Zakládaná akciová společnost má z hlediska oprávněnosti držby věcí odvíjející se od vkladu těchto věcí do jejího majetku stejnou víru (dobrou či zlou) jako tu, kterou byli při vložení těchto věcí nadáni její jediní zakladatelé.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.1.2009, sp. zn. 29 Odo 788/2006)

01.06.2010 23:33

Rc 115/2009

Pro závěr, zda poškození zdraví, které zaměstnanec utrpěl při některé z aktivit v rámci tzv. team-buildingu, může být považováno za pracovní úraz, není rozhodující formální označení tohoto kurzu týmové spolupráce v příslušných dokumentech, nýbrž vlastní obsahová náplň činnosti, při které zaměstnanec úraz utrpěl.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12.2.2009, sp. zn. 21 Cdo 5060/2007)

01.06.2010 23:30

Rt 55/2009

Neoprávněným vydáním a distribucí literárního díla (knihy) může pachatel zasáhnout do chráněných práv ve smyslu § 152 odst. 1 tr. zák. o trestném činu porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi, jejichž nositelem je nejen osoba, která byla oprávněna na podkladě licenční smlouvy (§ 46 a násl. autorského zákona) vydat a distribuovat stejné literární dílo, ale též osoba, která je autorem takového díla.

O spáchání trestného činu porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi ve značném rozsahu ve smyslu § 152 odst. 2 písm. b) tr. zák. v případě neoprávněného vydání a distribuce literárního díla (knihy) může svědčit větší počet dotčených nositelů chráněných autorských a souvisejících práv, delší doba, po kterou tím docházelo k zásahu do jejich práv, očekávaná vyšší poptávka po tomto díle, větší počet jeho neoprávněně vydaných a šířených rozmnoženin apod.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.11.2008, sp. zn. 5 Do 1361/2008)

01.06.2010 23:26

Rt 56/2009

Spáchání trestného činu týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě podle § 215a tr. zák. je podmíněno tím, že týraná osoba žije v tomto obydlí společně s pachatelem.

Jestliže týraná osoba ukončila společné soužití s pachatelem tak, že se odstěhovala ze společně obývaného bytu nebo domu, nemůže jít poté o trestný čin podle § 215a tr. zák., ani když je tato osoba nadále vystavena útokům pachatele, které lze považovat za týrání.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14.1.2009, sp. zn. 3 Tdo 1446/2008)

01.06.2010 23:24

Rt 57/2009

Pominou-li v průběhu přípravného řízení důvody nutné obhajoby, nezanikají tím bez dalšího práva a povinnosti ustanoveného obhájce k výkonu obhajoby obviněného. V takovém případě příslušný orgán činný v přípravném řízení předloží věc soudci, aby učinil opatření, jímž zruší ustanovení obhájce (§ 39 odst. 1 tr. ř.).

Nebylo-li ustanovení obhájce zrušeno podle § 39 odst. 1 tr. ř. před podáním obžaloby, pak povinnost obhájce k výkonu obhajoby obviněného neskončila v přípravném řízení, a proto orgán činný v přípravném řízení (např. státní zástupce) již není oprávněn rozhodovat o návrhu ustanoveného obhájce na určení výše odměny a náhrady hotových výdajů podle § 151 odst. 3 tr. ř., ale předloží takový návrh k rozhodnutí předsedovi senátu (samosoudci) příslušného soudu prvního stupně.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.1.2009, sp. zn. 4 Tz 101/2008)

01.06.2010 23:15

Rt 58/2009

Obviněný je oprávněn vzít sám zpět své odvolání, i když je předtím podal prostřednictvím obhájce, neboť s opravným prostředkem zásadně disponuje ten, jehož jménem je podán.

V případě, že obhájce je oprávněn jménem obviněného podat odvolání i proti jeho vůli (§ 41 odst. 4 tr. ř.), zpětvzetí takového odvolání jen samotným obviněným je neúčinné.

Nejde-li o případ, kdy obhájce může jménem obviněného podat odvolání i proti jeho vůli, pak skutečnost, že obviněný zastoupený obhájcem vzal sám zpět své odvolání, ani nezakládá důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř., tj. že obviněný neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona měl mít, a to ani tehdy, měl-li obhájce z důvodu nutné obhajoby.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.1.2009, sp. zn. 4 Tdo 9/2009)

01.06.2010 23:10

Rt 59/2009

Zahájením trestního stíhání (sdělením obvinění) se přerušuje běh promlčecí doby a ohledně stíhaného činu počíná běžet nová promlčecí doba (§ 67 odst. 3 písm. a/, odst. 4 tr. zák.). Jestliže pouze v důsledku změny trestního zákona (např. novelou ustanovení § 89 odst. 11 tr. zák. vymezujícího výši jednotlivých kategorií škody) dojde v průběhu trestního stíhání ke zmírnění právní kvalifikace již stíhaného činu, pak tato okolnost, i když se vzhledem k ustanovení § 67 odst. 1 tr. zák. promítne do kratší promlčecí doby, je podle § 16 odst. 1 tr. zák. významná jen pro konec této kratší promlčecí doby, jejíž počátek vyplývá z ustanovení § 67 odst. 4 tr. zák. Změnou trestního zákona se zpětně neruší účinky úkonů, které byly učiněny podle dřívější právní úpravy a jež způsobily přerušení promlčecí doby.*)

*) Poznámka: srov. právní názor vyslovený v poslední větě ve vztahu k úpravě účinné od 1.1.2010 v ustanovení § 34 odst. 4 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.9.2008, sp. zn. 8 Tdo 1114/2008)

01.06.2010 23:07

Rt 60/2009

I za situace, kdy trestný čin zanedbání povinné výživy podle § 213 tr. zák. neměl trvale nepříznivých následků, nestačí ke splnění podmínek účinné lítosti podle § 214 tr. zák. pouhé uhrazení dlužného výživného, pokud se tak stane bez jakékoliv aktivní součinnosti pachatele, například exekucí vedenou na jeho příjem, neboť nejde o splnění povinnosti pachatelem, a to bez ohledu na skutečnost, že k úhradě došlo z vlastních prostředků pachatele a včas, tj. dříve, než soud prvního stupně počal vyhlašovat rozsudek.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13.8.2008, sp. zn. 3 Tdo 760/2008)