// Profipravo.cz / Ze Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek 8/2009

Ze Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek 8/2009

30.05.2010 17:00

Rc 81/2009

Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti není v části týkající se příslušenství materiálně vykonatelný, jestliže se sjednaná výše úroků z pohledávky úvěru (jistiny) odvíjí od proměnlivé základní sazby vyhlašované v sazebníku peněžního ústavu.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.10.2008, sp. zn. 20 Cdo 477/2007)

30.05.2010 16:57

Rc 82/2009

Exekuční titul přiznávající peněžité plnění více věřitelům není - co do stanovení rozsahu plnění - materiálně nevykonatelný, jestliže neurčuje, zda má být plněno k jejich ruce společné a nerozdílné, nebo děleně. V takovém případě platí, že každý věřitel může po dlužníku požadovat jen podíl, který na něho připadá, přičemž podíly všech věřitelů jsou stejné.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.1.2009, sp. zn. 20 Cdo 453/2008)

30.05.2010 16:55

Rc 83/2009

Není-li stanoveno jinak, posuzuje se lhůta, ve které lze správní rozhodnutí vykonat, podle právního předpisu, na jehož základě bylo vydáno.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.10.2008, sp. zn. 20 Cdo 1802/2007)

30.05.2010 16:51

Rc 84/2009

Smluvní ujednání o povinnosti vypůjčitele zaplatit půjčiteli hodnotu předmětu výpůjčky v případě jeho ztráty (nevrácení) není neplatné pro rozpor se zákonem (§ 39 obč. zák.).

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21.10.2008, sp. zn. 25 Cdo 3053/2006)

30.05.2010 16:48

Rc 85/2009

Dohoda o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu uzavřená jen jednáním z převádějících manželů - společných členů bytového družstva zavazuje oba manžele společně a nerozdílně, pokud se ten z nich, kdo je jí dotčen, neplatnosti pro takový důvod nedovolá.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14.1.2009, sp. zn. 31 Cdo 855/2008)

30.05.2010 16:45

Rc 86/2009

Uzná-li dlužník promlčený závazek co do jistiny, nemá to za následek uznání již promlčeného (jako celek) příslušenství, tvořeného úroky z prodlení.

Uznání promlčeného závazku dlužníkem (§ 323 obch. zák.) není jednáním směřujícím ke zmenšení dlužníkova majetku (§ 4a odst. 1 písm. a/ zákona č. 328/1991 Sb., ve znění účinném do 31.12.2007). Takovým uznáním dlužník rovněž na sebe nepřejímá svému majetku nepřiměřené závazky (§ 15 odst. 1 písm. d/ uvedeného zákona).

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18.12.2008, sp. zn. 29 Odo 1663/2006)

30.05.2010 16:42

Rc 87/2009

Odpovědnost nemocnice, jež je státní příspěvkovou organizací, za prodlení s plněním peněžitého závazku vzniklého do 31.12.2004, se řídí občanským zákoníkem, i když jde o tzv. relativní obchodní závazkový vztah podle ustanovení § 261 odst. 2 obch. zák.; v takovém případě nemůže být výše úroků z prodlení dohodnuta v jiné výši, než stanoví předpisy občanského práva.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.10.2008, sp. zn. 32 Odo 873/2006)

09.05.2010 20:38

Rc 88/2009

Škoda spočívající v zaplacení smluvní pokuty zhotovitelem není ve vztahu k jeho subdodavateli ve smyslu ustanovení § 379 obch. zák. předvídatelná, pokud byla tato smluvní pokuta sjednána až po uzavření subdodavatelské smlouvy, přičemž subdodavateli byla při uzavírání smlouvy předána smlouva mezi zhotovitelem a objednatelem neobsahující ujednání o smluvní pokutě.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21.10.2008, sp. zn. 32 Cdo 2843/2008)

09.05.2010 20:35

Rc 89/2009

S převodem nebo přechodem blankosměnky přechází na nabyvatele bez dalšího i právo ji vyplnit.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.9.2008, sp. zn. 29 Odo 1407/2006)

09.05.2010 20:33

Rc 90/2009

Výzvu podle ustanovení § 24 odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění účinném do 31.12.2007, může (vedle správce konkursní podstaty úpadce) učinit i konkursní soud.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.9.2008, sp. zn. 29 Cdo 3195/2007)

09.05.2010 20:30

Rc 91/2009

Povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, není splněna tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.2.2009, sp. zn. KSBR 31 INS 1583/2008, 29 NSČR 7/2008-A)

09.05.2010 20:27

Rc 92/2009

Pohledávku z pracovněprávního vztahu vzniklou do 31.12.2006 nelze zajistit směnkou. Skutečnost, že směnka byla vystavena k zajištění pohledávky z pracovněprávního vztahu, není důvodem neplatnosti směnky; zakládá však námitku nepřípustného důvodu směnky.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.9.2008, sp. zn. 29 Cdo 933/2008)

09.05.2010 20:25

Rt 43/2009

Ustanovení § 150 odst. 1 tr. zák. o trestném činu porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu je skutkovou podstatou, která má tzv. blanketní dispozici, protože trestnost je zde podmíněna porušením zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů, jehož se trestní zákon dovolává, pokud vyžaduje neoprávněné použití ochranné známky nebo označení s ní snadno zaměnitelného. Ohledně případné neznalosti zákona o ochranných známkách se tudíž uplatní zásada, že se posuzuje stejně jako neznalost samotného trestního zákona, takže neomlouvá pachatele trestného činu.

Úmyslné zavinění, které je podle § 3 odst. 3 a § 4 tr. zák. nutné k naplnění uvedené skutkové podstaty, však nebude možné dovodit, jestliže obviněný sice použil na výrobcích téhož druhu označení snadno zaměnitelné s ochrannou známkou, o jejímž zápisu do rejstříku ochranných známek ovšem nevěděl a jejíž ochranu ani nemohl předpokládat s ohledem na skutečnost, že známka byla složena jen z písmen a číslic bez jakéhokoli jejich výtvarného zpracování a neměla tudíž dostatečnou rozlišovací způsobilost ve smyslu § 4 písm. b) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.7.2008, sp. zn. 5 Tdo 876/2008)

09.05.2010 20:22

Rt 44/2009

Rozhoduje-li soud pro mládež podle § 93 odst. 1 z. s. m. o návrhu státního zástupce na uložení opatření dítěti mladšímu patnácti let za situace, kdy od spáchání činu jinak trestného, pro nějž se toto řízení vede, uplynula natolik dlouhá doba, že toto dítě již přesáhlo hranici patnácti let a přitom se blíží zletilosti a jsou proti němu již jako proti mladistvému vedena další řízení podle hlavy II. z. s. m., lze podle § 93 odst. 7 z. s. m. upustit od uložení opatření, i když to zákon přímo nestanoví. Takový postup je možný se zřetelem na účel vymezený ustanovením § 1 odst. 2 z. s. m. a vyplývá i ze smyslu opatření podle § 93 odst. 5 z. s. m. Projednání činu dítěte mladšího patnácti let ve smyslu § 93 odst. 7 z. s. m. lze i z teleologického výkladu chápat v širším smyslu jako projednání činu dítěte před soudem pro mládež nejen v konkrétní věci, ale i se zřetelem na další činy tohoto dítěte projednávané soudem pro mládež v jiných věcech.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15.10.2008, sp. zn. 8 Tdo 1067/2008)

09.05.2010 20:20

Rt 45/2009

Jednočinný souběh trestných činů zpronevěry podle § 248 tr. zák. a poškozování věřitele podle § 256 tr. zák. je možný.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17.12.2008, sp. zn. 5 Tdo 1474/2008)

09.05.2010 20:18

Rt 46/2009

Ve smyslu § 237 tr. zák. je tíseň stav, byť přechodný, vyvolaný nepříznivými okolnostmi, které vedou k omezení volnosti v rozhodování. Tyto nepříznivé okolnosti se mohou týkat osobních, rodinných, majetkových či jiných poměrů, pro něž se utiskovaná osoba ocitá v těžkostech a nesnázích, přičemž není rozhodné, jak se poškozená osoba do tohoto stavu dostala, a tedy ani to, zda si jej sama způsobila svým vlastním jednáním, anebo zda k němu došlo pod vlivem okolností na ní nezávislých. Ve stavu tísně může být i uchazeč o zaměstnání, pokud je to odůvodněno jeho tíživými osobními, rodinnými nebo majetkovými poměry. Zvláště tíživá situace charakteristická pro tíseň se vyznačuje naléhavou potřebou, jejíž uspokojení není do značné míry v možnostech osoby, která se ve stavu tísně ocitla.

Závislost je pak stav, v němž se osoba nemůže svobodně rozhodovat vzhledem k tomu, že je v určitém směru odkázána na pachatele (např. vztah žáka a učitele, dlužníka a věřitele, osoby vychovávané a vychovávající apod.). Za takovou situaci je třeba považovat i vztah zaměstnance a jeho zaměstnavatele.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8.10.2008, sp. zn. 5 Tdo 1096/2008)

09.05.2010 16:28

Rt 47/2009

V případě základní skutkové podstaty trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 odst. 1 tr. zák. nelze rozhodovat o schválení narovnání, jestliže tímto činem nebyla způsobena škoda či jiná újma, kterou by bylo možno nahradit či jinak odčinit v procesu narovnání, a v řízení o tomto trestném činu nevystupuje poškozená osoba ve smyslu ustanovení § 43 tr. ř., s níž by obviněný případně mohl jednat o uzavření dohody o narovnání jejich vzájemných vztahů dotčených spáchaným trestným činem. Za splnění zákonných podmínek však není vyloučeno použití některého jiného typu tzv. odklonu (např. podmíněného zastavení trestního stíhání).

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.9.2008, sp. zn. 11 Tdo 1202/2008)