// Profipravo.cz / Ze Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek 5/2009

Ze Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek 5/2009

08.05.2010 09:39

Rc 50/2009

K projednání a rozhodnutí sporů z právních vztahů vzniklých rozhodnutím dopravního úřadu podle § 19 odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném do 31.3.1998, o závazku veřejné služby, není dána pravomoc soudů.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29.8.2008, sp. zn. 33 Odo 926/2006)

08.05.2010 09:36

Rc 51/2009

Řízení o zaplacení regulačního poplatku dle § 16a zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, není osvobozeno od soudních poplatků.

(Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 22.10.2008, sp. zn. 15 Co 444/2008)

08.05.2010 09:34

Rc 52/2009

Mění-li se sídlo společnosti s ručením omezeným uvedené ve společenské smlouvě (zakladatelské listině), nelze provést zápis změny sídla společnosti do obchodního rejstříku jen na základě přemístění její správy na jinou adresu. Pro účely takového zápisu je třeba, aby byla prokázána odpovídající změna společenské smlouvy (zakladatelské listiny) a doložen právní důvod užívání prostor, do nichž společnost sídlo přemístila.

Zjistí-li rejstříkový soud, že společnost nesídlí na adrese zapsané v obchodním rejstříku, vyzve ji ke zjednání nápravy. Nezjedná-li společnost nápravu v soudem určené přiměřené lhůtě, rozhodne soud v řízení podle § 200e o. s. ř. o jejím zrušení s likvidací.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24.6.2008, sp. zn. 29 Cdo 3088/2007)

08.05.2010 09:31

Rc 53/2009

Jestliže podílový spoluvlastník vynaložil prostředky na nikoli nezbytné opravy a údržbu věci bez souhlasu druhého spoluvlastníka, bezdůvodné obohacení druhého spoluvlastníka tím vzniká až při zániku podílového spoluvlastnictví; to platí i tehdy, vzniklo-li podílové spoluvlastnictví jako důsledek včasného nevypořádání majetkového společenství manželů, byly-li tyto prostředky vynaloženy po zániku majetkového společenství manželů.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11.9.2008, sp. zn. 22 Cdo 1870/2007)

08.05.2010 09:12

Rc 54/2009

Příklep udělený licitátorem v veřejné dražbě, provedené podle zákona č. 26/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, soud nemůže zrušit, a to ani při analogickém použití občanského soudního řádu.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2.7.2008, sp. zn. 21 Cdo 2062/2007)

08.05.2010 09:10

Rc 55/2009

Odpovědnost provozovatele za škodu způsobenou na lesních porostech vypouštěním škodlivých látek do ovzduší není vyloučena tím, že provozovatel plní povinnosti plynoucí z předpisů o ochraně ovzduší, včetně placení poplatků za znečišťování ovzduší.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16.7.2008, sp. zn. 25 Cdo 769/2006)

08.05.2010 07:19

Rc 56/2009

Správce konkursní podstaty je oprávněn vypovědět (§ 14 odst. 3 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném od 1.5.2000) i smlouvu o nájmu honitby, uzavřenou úpadcem.

Nejde o nesprávný úřední postup, jestliže příslušný správní úřad ve věcech myslivosti nerozhodl o schválení plánu chovu a lovu v pronajaté honitbě, který předložil žadatel, jemuž pro dané období právo myslivosti nepříslušelo.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.7.2008, sp. zn. 25 Cdo 1341/2006)

08.05.2010 07:16

Rc 57/2009

Bylo-li vyrovnání aktivního zůstatku na účtu clearingového a barterového systému podle smlouvy možné jen v rámci systému vůči jiným jeho účastníkům, nemohlo přijetí nabídky subjektem stojícím mimo systém vést k vyrovnání aktivního zůstatku bez zapojení tohoto subjektu do systému.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1.8.2008, sp. zn. 32 Cdo 1398/2008)

08.05.2010 07:10

Rc 58/2009

Jestliže konkursní věřitel znovu přihlásí do konkursu prohlášeného podle zákona č. 328/1991 Sb. pohledávku, která již byla přezkoumána a o které dosud probíhá incidenční spor, konkursní soud řízení o v pořadí druhé přihlášce téže pohledávky zastaví pro překážku věci zahájené.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.6.2008, sp. zn. 29 Cdo 2301/2008)

08.05.2010 07:08

Rc 59/2009

Jestliže jednatel úpadkyně - společnosti s ručením omezeným uhradí státu ze svých peněz po prohlášení konkursu na majetek úpadkyně v rámci ustanovení § 147a tr. zák., o účinné lítosti, některou z pohledávek uvedených v § 147 tr. zák., dluh úpadkyně vůči státu jako konkursnímu věřiteli tímto splněním v uhrazeném rozsahu zanikne. Nejde o plnění, které by po prohlášení konkursu na majetek úpadkyně mělo být poskytnuto (namísto státu) do konkursní podstaty úpadkyně.

Zanikla-li zjištěná pohledávka konkursního věřitele v souladu se zákonem po prohlášení konkursu na majetek úpadce jinak než poměrným uspokojením z majetku konkursní podstaty a konkursní věřitel nevzal přihlášku pohledávky v příslušném rozsahu zpět, jde v rozsahu takového zániku o pohledávku spornou. Jakmile tato skutečnost vyjde najevo v konkursním řízení, bude konkursní soud rozhodovat na schůzi věřitelů, které se takový věřitel zúčastní, o jeho hlasovacím právu podle § 10 odst. 3 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění účinném do 31.12.2007. V rozvrhovém usnesení se v uspokojeném rozsahu ke zjištěné pohledávce takového konkursního věřitele nepřihlédne.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.7.2008, sp. zn. 29 Odo 828/2006)

08.05.2010 07:05

Rc 60/2009

Není-li návrh na povolení oddlužení přes výzvu insolvenčního soudu doplněn o všechny zákonem požadované přílohy, insolvenční soud jej odmítne podle § 393 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

(Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4.4.2008, sp. zn. KSUL 46 INS 346/2008, 1 SPH 9/20008)

08.05.2010 06:58

Rt 26/2009

Podle § 7 odst. 2 zák. č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, je státní zastupitelství příslušné k zastupování státu u soudu, u něhož toto státní zastupitelství působí, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Takovou výjimku výslovně stanoví ustanovení § 179 odst. 1 tr. ř., podle kterého je k podání obžaloby a k jejímu zastupování před soudem příslušný státní zástupce vyššího státního zastupitelství, než které u soudu působí, pokud vykonával dozor nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení a věc nepředal nižšímu státnímu zastupitelství.

Výjimka podle § 179 odst. 1 tr. ř. se uplatní i v případě odnětí věci a jejího přikázání podle § 25 tr. ř. mimo obvod soudu, u něhož státní zastupitelství působí. Proto státní zástupce vyššího státního zastupitelství, který podal obžalobu na základě oprávnění vyplývajícího z ustanovení v § 179 odst. 1 tr. ř. k příslušnému soudu a věc nepředal nižšímu státnímu zastupitelství, zastupuje obžalobu v řízení před soudem, jemuž byla věc delegována, i po odnětí věci a jejím přikázání mimo obvod územní působnosti takového vyššího státního zastupitelství. Tento státní zástupce je také oprávněn podat opravné prostředky proti rozhodnutím tohoto soudu.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.4.2008, sp. zn. 5 Tdo 150/2008)

08.05.2010 06:55

Rt 27/2009

Z dikce trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle ustanovení § 171 odst. 1 písm. b) tr. zák. je zřejmé, že maření nebo podstatného ztěžování se lze dopustit ve vztahu ke dvěma druhům rozhodnutí, a to jednak k rozsudku soudu o uloženém trestu vyhoštění a jednak k rozhodnutí jiného státního orgánu o zákazu pobytu na území republiky. Jde o rozdílné instituty, neboť pro trest vyhoštění platí úprava § 57 tr. zák. a způsob jeho výkonu stanoví ustanovení § 350b odst. 1, odst. 2 tr. ř. Správní vyhoštění se ukládá podle § 118 odst. 1 zák. č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a jeho výkon je realizován na základě tohoto zákona orgány cizinecké policie.

Na rozdíl od trestu vyhoštění, který je sankcí podle trestního zákona, je správní vyhoštění definováno jako ukončení pobytu cizince na území České republiky, které je spojeno se stanovením doby vycestování z tohoto území a doby, po kterou nelze umožnit cizinci vstup na území České republiky. Správní vyhoštění je svým obsahem správním rozhodnutím, které vyjadřuje zájem státu na tom, aby se jím dotčený cizinec na území České republiky nezdržoval.

Protože každé z těchto rozhodnutí má zcela odlišný charakter, řídí se výkon každého z nich vlastní právní úpravou, a proto i okolnosti rozhodné pro určení vykonatelnosti trestu vyhoštění a zákazu pobytu (správního vyhoštění) je nutné dovozovat podle právní úpravy, z níž vycházejí.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4.6.2008, sp. zn. 8 Tdo 643/2008)

08.05.2010 06:50

Rt 28/2009

Správce konkursní podstaty ustanovený soudem v rámci konkursního řízení vstupuje do práv úpadce a vykonává i další práva stanovená zákonem č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. Mezi taková práva patří i možnost vypovědět nájemní či podnájemní smlouvu k nemovitosti spadající do konkursní podstaty. V případě pochybností o platnosti či účinnosti takové smlouvy musí správce konkursní podstaty postupovat vůči nájemci v souladu s občanskoprávními předpisy, jinak se může za splnění dalších podmínek dopustit trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 249a odst. 2 tr. zák. 1)

(Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31.8.2007, sp. zn. 11 To 255/2007)

08.05.2010 06:42

Rt 29/2009

Provedl-li obhájce s obviněným poradu (§ 11 odst 1 písm. c/ advokátního tarifu) o tom, zda podá dovolání, má za tento úkon právní služby vzhledem k oprávnění vyplývajícímu z ustanovení § 41 odst. 5 tr. ř. nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů (§ 151 odst. 2 tr. ř.) bez ohledu na to, zda bude dovolání podáno či nikoli.

(Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15.3.2007, sp. zn. 7 To 27/2007)

08.05.2010 06:39

Rt 30/2009

Skutečnost, že policejní orgán vyslechl ve vyšetřování osobu jako svědka, ač pro to nebyl splněn žádný z důvodů uvedených v ustanovení § 164 odst. 1 tr. ř., nemůže sama o sobě znamenat, že je tento důkaz nepoužitelný před soudem. Pokud se dříve vyslechnutý svědek při výslechu před soudem v podstatných bodech odchyluje od své dřívější výpovědi, soud podle § 211 odst. 3 tr. ř. protokol o jeho dřívější výpovědi přečte za předpokladu, že byly splněny podmínky tohoto ustanovení.

(Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 11.10.2007, sp. zn. 7 To 430/2007)