// Profipravo.cz / Ze Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek 1/2009

Ze Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek 1/2009

02.04.2010 00:09

Rc 1/2009

Spory vzniklé z rozhodnutí, která přijalo shromáždění společenství vlastníků jednotek v rámci své působnosti, projednávají a rozhodují ve smyslu ustanovení § 9 odst. 3 písm. w) o. s. ř. (nyní § 9 odst. 3 písm. u/ o. s. ř.) v prvním stupni krajské soudy.

(Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15.1.2008, sp. zn. Ncp 2702/2007)

02.04.2010 00:07

Rc 2/2009

Jestliže dosavadní výsledky řízení dokládají, že institut návrhu na delegaci vhodnou (§ 12 odst. 2 o. s. ř.) je účastníkem řízení zneužíván k obstrukci a cílenému protahování občanského soudního řízení, soud nepředkládá věc k rozhodnutí o takovém návrhu nejblíže společně nadřízenému soudu.

Pro výsledek řízení o opravných prostředcích může mít skutečnost, že soud návrh na delegaci vhodnou nepředložil soudu, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu, a soudu, jemuž má být věc přikázána, a o věci meritorně rozhodl, význam jen tehdy, dospěje-li soud, který o opravném prostředku rozhoduje, k závěru, že o jednání, jež je zneužitím procesních práv účastníka (§ 2 o. s. ř.), nešlo.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15.7.2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008)

02.04.2010 00:05

Rc 3/2009

V občanském soudním řízení, v němž je žalovaným (§ 90 o. s. ř.) stát a v němž za stát vystupuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (§ 21a odst. 1 písm. a/ o. s. ř.), je obecným soudem státu (§ 85 odst. 5 o. s. ř.) okresní soud, v jehož obvodu sídlí (má adresu) územní pracoviště, které v řízení zabezpečuje činnost Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

(Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 12.11.2008, sp. zn. Cpjn 203/2008)

02.04.2010 00:03

Rc 4/2009

Věřitel manžela povinného může přihlásit svoji pohledávku, která vznikla za trvání manželství povinného a jeho manžela, ve smyslu § 336f o. s. ř. v exekučním řízení vedeném proti povinnému, jsou-li touto exekucí (výkonem rozhodnutí) postiženy nemovitosti patřící do společného jmění manželů.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2.4.2008, sp. zn. 20 Cdo 458/2007)

01.04.2010 23:41

Rc 5/2009

Připojila-li osoba, která se má podle vykonatelného rozhodnutí soudu omluvit, k omluvě kritický komentář, nesplnila tím povinnost uloženou jí vykonávaným rozhodnutím.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2008, sp. zn. 20 Cdo 3272/2006)

01.04.2010 23:38

Rc 6/2009

Odpovědnost provozovatele vozidla za škodu způsobenou jeho provozem (§ 427 obč. zák.) nelze smluvně převádět. V případě tzv. leasingu je třeba při ručení provozovatele vozidla posoudit podle obsahu příslušné smlouvy, jaký rozsah práv k vozidlu vlastník převedl na leasingového nájemce. Za provozovatele vozidla nelze leasingového nájemce považovat tehdy, jestliže podle smlouvy byl oprávněn vozidlo za úplatu užívat obvyklým způsobem, aniž na něm směl provádět technické úpravy s výjimkou nutných oprav, měl hradit pouze údržbu a opravy vozidla a nebyl povinen vozidlo pojistit (pouze připojistit při cestě do zahraničí), přičemž pojištění vozidla včetně „zákonného pojištění“ bylo zahrnuto v „půjčovném“).

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.11.2007, sp. zn. 25 Cdo 2563/2005)

01.04.2010 23:36

Rc 7/2009

Právní úkon pořízení nebo zrušení závěti musí být učiněn osobně pořizovatelem závěti (zůstavitelem); není možné, aby tyto úkony za zůstavitele učinil jeho zástupce (zákonný nebo na základě plné moci).

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.3.2008, sp. zn. 21 Cdo 2968/2006)

01.04.2010 23:34

Rc 8/2009

Zákon č. 72/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neomezuje smluvní volnost bytového družstva při převodu bytu v budově, kterou má ve vlastnictví, popřípadě ve spoluvlastnictví, jde-li o byt, který nemá nikdo v nájmu.

Zákaz nabývání vlastnictví k věcem, jejichž vlastníkem byl při zahájení konkursního řízení dlužník, vedoucími pracovníky dlužníka a osobami jim blízkými platí ve smyslu ustanovení § 67b odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění účinném do 31.12.2007, pro právní úkony, k nimž došlo při zpeněžování majetku konkursní podstaty po prohlášení konkursu na majetek dlužníka; na právní úkony, k nimž došlo v době od zahájení konkursního řízení do prohlášení konkursu na majetek dlužníka, se tento zákaz nevztahuje.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2.4.2008, sp. zn. 29 Odo 619/2006)

01.04.2010 23:30

Rc 9/2009

Pro výzvu podle ustanovení § 27 odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění účinném do 31.12.2007, není předepsána písemná forma.

Je-li zástava v podílovém spoluvlastnictví, rozumí se obvyklou cenou zástavy, k jejímuž složení má být podílový spoluvlastník vyzván postupem podle ustanovení § 27 odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění účinném do 31.12.2007, obvyklá cena jeho spoluvlastnického podílu na zástavě. Taková výzva není právním úkonem týkajícím se společné věci (§ 139 odst. 2 obč. zák.) a osobám, které pohledávku vůči úpadci zajišťují svými spoluvlastnickými podíly na zástavě, musí být doručena zvlášť.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6.4.2006, sp. zn. 29 Odo 364/2006)

01.04.2010 23:26

Rc 10/2009

Proti usnesení, kterým insolvenční soud ukládá insolvenčnímu navrhovateli povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, je odvolání přípustné. Nejde o usnesení vydané v rámci dohlédací činnosti insolvenčního soudu.

Insolvenční soud může uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, teprve tehdy, má-li insolvenční návrh všechny zákonem předepsané náležitosti. Je pojmově vyloučeno činit vůči insolvenčnímu navrhovateli další opatření, je-li insolvenční návrh vadný ve smyslu § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo nejsou-li k němu připojeny přílohy předepsané ustanovením § 128 odst. 2 uvedeného zákona.

(Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16.7.2008, sp. zn. KSUL 44 INS 1893/2008, 1 VSPH 96/2008-A, 1 VSPH 110/2008-A)

01.04.2010 23:24

Rc 11/2009

Vady insolvenčního návrhu může insolvenční navrhovatel odstranit, jen dokud insolvenční soud nerozhodne o odmítnutí insolvenčního návrhu podle § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. K odstranění vad insolvenčního návrhu provedenému až v odvolacím řízení se nepřihlíží.

(Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17.3.2008, sp. zn. KSPL 20 INS 437/2008, 1 VSPH 5/2008)

01.04.2010 23:21

Rc 12/2009

Jestliže věřitel jako insolvenční navrhovatel ani přes řádnou výzvu insolvenčního soudu nedoplní insolvenční návrh o řádnou přihlášku své pohledávky v zákonem předepsané formulářové podobě (§ 176 zákona č. 182/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a § 21 a § 22 vyhlášky č. 311/2007 Sb.), insolvenční soud odmítne insolvenční návrh podle § 128 odst. 2 uvedeného zákona.

(Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31.3.2008, sp. zn. KSUL 43 INS 384/2008, 1 VSPH 7/2008-A)

01.04.2010 23:19

Rc 13/2009

Postup podle § 188 zákona č. 182/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se uplatní pouze tehdy, je-li vadný sám procesní úkon, tj. přihláška pohledávky. Okolnost, že věřitel nepřipojí požadované přílohy, nemůže mít jiný následek, než že uplatněný nárok neprokáže (nesplní povinnost důkazní). Nedoplní-li věřitel ani přes výzvu insolvenčního správce zákonem požadované přílohy (kopie smluv, soudních nebo jiných rozhodnutí a dalších listin dokládajících údaje uvedené v přihlášce pohledávky), čili listinné důkazy ve smyslu § 177 uvedeného zákona, je na insolvenčním správci, zda takovou pohledávku co do pravosti nebo obsahu zpochybní a podle § 192 a násl. tohoto zákona ji popře.

Podle ustanovení § 188 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nelze postupovat u pohledávky postavené na roveň pohledávce za majetkovou podstatou, která se v insolvenčním řízení nepřihlašuje (§ 169 odst. 1 a § 203 uvedeného zákona); to platí i v případě, že věřitel takovou pohledávku uplatnil v insolvenčním řízení formou přihlášky.

(Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15.7.2008, sp. zn. KSUL 45 INS 150/2008, 1 VSPH 94/2008-P)

01.04.2010 22:15

Rt 1/2009

Jednání pachatele, který v úmyslu neoprávněně vylákal pojistné plnění v rozporu se skutečností předstírá, že v určité době a na určitém místě došlo k pojistné události, a tuto fiktivní pojistnou událost oznámí pojišťovně, vykazuje znaky skutkové podstaty trestného činu pojistného podvodu podle § 250a odst. 1 tr. zák., nikoliv trestného činu pojistného podle § 250a odst. 2 tr. zák.

(Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5.2.2007, sp. zn. 10 To 7/2007)

01.04.2010 22:12

Rt 2/2009

Znak „udá peníze jako pravé“ ve smyslu § 140 odst. 2 tr. zák. předpokládá uvedení padělaných bankovek do oběhu, kterým je jakékoliv předání padělaných bankovek jiné osobě jako pravých, a to i prostřednictvím technického zařízení. Za uvedení bankovek do oběhu je třeba považovat i předání bankovek do zástavy za poskytnuté peněžité půjčky.

(Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12.5.2006, sp. zn. 1 To 26/2006)

01.04.2010 22:10

Rt 3/2009

Při přerušení trestního stíhání podle § 173 odst. 1 písm. d) tr. ř. v případě podání návrhu na předání trestního stíhání do ciziny je třeba s ohledem na ustanovení § 448 tr. ř. v okamžiku přerušení trestního stíhání ukončit pouze úkony směřující k trestnímu stíhání obviněného v České republice. Zároveň je nutno pokračovat v těch úkonech, které směřují k realizaci předání trestního stíhání do ciziny, včetně pokračování v zajištění osoby obviněného vazbou v případě, že příslušná mezinárodní smlouva předpokládá převzetí stíhané osoby, jejíž osobní svoboda je omezena, a to až do okamžiku, než dojde k převzetí osoby obviněného v souladu s příslušnou mezinárodní smlouvou, nebo k oznámení, že k převzetí trestního stíhání nedojde, což by podle § 448 odst. 4 tr. ř. mělo za následek pokračování v trestním stíhání v České republice. Na rozhodování o vazbě a jejím trvání se uplatní obecná ustanovení hlavy čtvrté oddílu prvního trestního řádu.

(Usnesení Vrchní soudu v Praze ze dne 31.3.2008, sp. zn. 4 To 21/2008)

01.04.2010 22:08

Rt 4/2009

Pod pojmem „značný prospěch“ je u trestného činu podplácení podle § 161 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zák. třeba rozumět prospěch představující částku nejméně 500.000 Kč. Při určení výše tohoto prospěchu je nutno vždy vycházet z tzv. čistého prospěchu, který vyjadřuje skutečnou výši prospěchu ve smyslu obohacení pachatele nebo jiné osoby.

Jestliže se pachatel snažil trestnou činností (podplácením) získat veřejnou zakázku pro obchodní společnost, ve které působil jako statutární orgán (jednatel), pak za prospěch pachatele či jiné osoby nelze považovat již samotný hrubý objem takové zakázky vyjádřitelný v penězích, nýbrž čistý prospěch stanovený teprve po odpočtu všech nezbytných nákladů, které by jinak musely být v souvislosti s uskutečněním předmětné zakázky ze strany pachatele či jiné osoby z jejich prostředků vynaloženy.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28.5.2008, sp. zn. 3 Tdo 496/2008)

01.04.2010 22:05

Rt 5/2009

Trestný čin zpronevěry podle § 248 tr. zák. není spáchán ve formě pokračování podle § 89 odst. 3 tr. zák. v případě, když došlo k přisvojení si více cizích svěřených věcí a všechny tyto věci si obviněný přisvojil v rámci jednoho souvislého jednání spáchaného jediným útokem. Jde o jeden čin s několikanásobným předmětem útoku, při němž je následkem součet hodnot všech věcí, které si obviněný takto přisvojil. O takový případ může jít např. tehdy, když si obviněný přisvojil věci, které mu byly v rámci pracovního poměru svěřeny za účelem pracovních povinností a které obviněný v okamžiku, kdy došlo k rozvázání pracovního poměru, popřípadě v dodatečně určené lhůtě, nevrátil.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.2.2008, sp. zn. 8 Tdo 13/2008)

01.04.2010 22:03

Rt 6/2009

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. c) tr. ř. spočívající v tom, že obviněný neměl v řízení obhájce, ač ho podle zákona mít měl, není naplněn za situace, když obviněný, u něhož nebyl dán žádný z důvodů nutné obhajoby (§ 36 tr. ř.), si zvolil obhájce, kterému udělil plnou moc, v níž podepsal prohlášení, že „zmocněný advokát je oprávněn si ustanovit za sebe zástupce“, pokud se takto zmocněný obhájce nezúčastnil hlavního líčení s odkazem na nutnost účasti na jednání soudu v jiné věci (týkající se jiného klienta a s poukazem na nesouhlas obviněného s tím, aby se místo zvoleného obhájce zúčastnil hlavního líčení jeho zástupce (substitut). V takovém případě rovněž není porušeno právo obviněného na obhajobu zakotvené v čl. 37 odst. 2 a čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, ani jeho právo obhajovat se osobně nebo za pomoci obhájce podle vlastního výběru uvedené v čl. 6 odst. 3 písm. c) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, pokud soud prvního stupně nevyhověl žádosti obviněného o odročení hlavního líčení a konal jej sice v přítomnosti obviněného, ale bez obhájce, případně jeho substituta.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17.6.2008, sp. zn. 8 Tdo 748/2008)