// Profipravo.cz / Ze Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek 9/2007

Ze Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek 9/2007

07.06.2008 12:58

Rc 84/2007

Překážka věci pravomocně rozhodnuté v případě zamítnutí žaloby pro předčasnost není dána tehdy, jde-li sice v novém řízení o tutéž věc nebo o stejný nárok (stav) týkající se téhož předmětu řízení, u kterého materiální účinky právní moci působí vůči každému nebo osobám, na něž - ačkoliv se nestaly účastníky řízení - byla subjektivní závaznost rozhodnutí zákonem rozšířena, avšak vychází-li uplatnění nároku z jiných (dalších) skutečností, které nastaly až po původním pravomocném rozhodnutí a které představují odstranění zjištěného důvodu předčasnosti; není přitom významné, zda byla v původním řízení žaloba zamítnuta pro předčasnost v souladu se zákonem.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 12.2006, sp. zn. 21 Cdo 2091/2005)

07.06.2008 12:57

Rc 85/2007

Soud může ustanovit nezletilému dítěti obecní úřad obce s rozšířenou působností kolizním opatrovníkem i v případě zastupování dítěte ve vztahu k cizině, avšak jen tehdy, lze-li důvodně předpokládat, že obecní úřad bude tuto funkci vykonávat lépe než Úřad pro mezinárodní ochranu mládeže, nebo tehdy, kdy tento Úřad funkci kolizního opatrovníka vykonávat nemůže.

(Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19.5.2004, sp. zn. 21 Co 163/2004)

07.06.2008 12:55

Rc 86/2007

Důvodem pro zánik ručení státu za závazky příspěvkových organizací podle § 74 zákona č. 218/2000 Sb. není skutečnost, že se na podkladě § 2 odst. 2 zákona č. 290/2002 Sb. ze státní příspěvkové organizace stala příspěvková organizace kraje.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 11. 2006, sp. zn. 32 Odo 1104/2005)

07.06.2008 12:53

Rc 87/2007

Výpověď z nájmu bytu daná nájemci předtím, než uzavřel manželství (než vznikl společný nájem bytu manžely), má bez dalšího účinky též vůči pozdějšímu manželu - společnému nájemci. Změna práva výlučného nájmu bytu na společný nájem bytu manžely, k níž dochází uzavřením manželství dosavadního výlučného nájemce, je speciálním případem singulární sukcese, v jejímž důsledku do práva povinností dosavadního nájemce vstupují oba manželé jako společní nájemci. Nastane-li tato právní skutečnost v průběhu řízení o přivolení k výpovědi z nájmu bytu vedeného proti jednomu z manželů jako dosavadnímu výlučnému nájemci bytu, jemuž byla výpověď doručena ještě před uzavřením manželství, je třeba na postavení druhého manžela vztáhnout § 107a o. s. ř., aniž by byl žalobce povinen dát i jemu výpověď z nájmu bytu.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2006, sp. zn. 26 Cdo 130/2006)

07.06.2008 12:51

Rc 88/2007

Vedle ochrany práva nájemce bytu poskytované mu v rámci právního vztahu nájmu bytu mezi ním a pronajímatelem (§ 687 odst. 1 obč. zák.) se nájemce může též domáhat ochrany proti tzv. imisím přímo vůči nájemcům jiných bytů v domě (§ 127 odst. 1 obč. zák. per analogiam).

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2007, sp. zn. 26 Cdo 2071/2005)

07.06.2008 12:50

Rc 89/2007

Promlčecí doba k uplatnění námitky relativní neplatnosti smlouvy o převodu členských práva povinností v družstvu činí čtyři roky (§ 397 obch. zák.).

Ve sporu, v němž se žalobce domáhá vůči tomu, kdo jako nájemce byt užívá, a vůči bytovému družstvu určení, že je členem bytového družstva a (výlučným nebo společným) nájemcem družstevního bytu, mají žalovaní postavení samostatných společníků (§ 91 odst. 1 o. s. ř.).

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2006, sp. zn. 29 Odo 1094/2004)

07.06.2008 12:47

Rc 90/2007

Jestliže banka bez souhlasu svého klienta odčerpala zjeho běžného účtu ur-čitou částku na základě pokynu jiné banky, aniž byly splněny podmínky pro opravné zúčtování, porušila tím smlouvu o běžném účtu uzavřenou se svým klientem.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10.2006, sp. zn. 32 Odo 902/2004)

07.06.2008 12:46

Rc 91/2007

Jestliže zástavní dlužník (vlastník zástavy) po obdržení výzvy podle § 27 odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů převedl zástavu na jiného, je správce konkursní podstaty osobního dlužníka po uplynutí zákonem i určení lhůty oprávněn zástavu sepsat do konkursní podstaty osobního dlužníka bez zřetele k tomu, že zástava po doručení výzvy změnila vlastníka; to neplatí, jestliže zástavní právo zpeněžením zaniká (§ 28 odst. 5 uvedeného zákona).

Zpeněžil-li správce konkursní podstaty zástavního dlužníka zástavu, kterou jako první sepsal do konkursní podstaty zástavního dlužníka, až poté, co obdržel výzvu správce konkursní podstaty osobního dlužníka podle § 27 odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, může se správce konkursní podstaty osobního dlužníka domáhat vydání výtěžku zpeněžení vylučovací žalobou podle § 19 odst. 2 uvedeného zákona.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 1. 2007, sp. zn. 29 Odo 1346/2004)

07.06.2008 12:44

Rc 92/2007

Odstoupení od smlouvy o prodeji (části) podniku má za následek zrušení smlouvy od okamžiku doručení tohoto projevu vůle druhé straně (ex nunc) a obnovení původního stavu ohledně převáděného podniku (jeho části), včetně práva povinností z pracovněprávních vztahů k zaměstnancům pracujícím v podniku nebo v jeho organizační složce, jakož i práva povinností k těm zaměstnancům, jejichž pracovněprávní vztah v mezidobí od uzavření smlouvy o prodeji podniku (jeho části) do okamžiku odstoupení od smlouvy případně skončil.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2006, sp. zn. 21 Cdo 20/2006)

07.06.2008 12:42

Rc 93/2007

Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bez přerušení provozu nebo práce přiměřenou dobu pro oddech a jídlo, jde o pracovní dobu, za kterou zaměstnanci náleží mzda.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 1. 2007, sp. zn. 21 Cdo 42/2006)

07.06.2008 12:40

Rt 48/2007

Útok vedený házením kamenů s cílem zasáhnout a zranit napadenou osobu je útokem se zbraní ve smyslu ustanovení § 89 odst. 5 tr. zák.

Jestliže byl útok vůči napadenému veden ze strany útočníka opakovaným házením kamenů sice z větší vzdálenosti, avšak takovou intenzitou a tak velkými kameny, že mu hrozilo způsobení i závažného zranění, přičemž tento útok stále trval, nejde o vybočení z mezí nutné obrany podle § 13 tr. zák., pokud napadený jako jediného účinného prostředku k odvrácení takového útoku použil střelné zbraně tak, že vystřelil ve směru na útočníka, kterého zasáhl a způsobil mu smrtelné zranění, zvláště když tomu předcházelo několik neúčinných výstražných výstřelů.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13.9.2006, sp. zn. 3 Tdo 840/2006-I.)

07.06.2008 12:38

Rt 49/2007

Jestliže pachatel trestného činu zanedbání povinné výživy podle § 213 tr. zák. uhradil před tím, než soud prvního stupně počal vyhlašovat rozsudek, pouze část dlužného výživného, jehož neplacením se dopustil trestného činu, tak nejenže už z tohoto důvodu nejsou splněny podmínky účinné lítosti podle § 214 tr. zák., ale uvedená okolnost (tj. částečná úhrada dluhu na výživném) je irelevantní i z hlediska posuzování toho, po jakou dobu pachatel neplnil zákonnou vyživovací povinnost nebo zda se jí vyhýbal soustavně a po delší dobu (srov. rozhodnutí pod č. 49/1992 Sb. rozh. tr.). Skutečná doba páchání tohoto trestného činu se v takovém případě nezkracuje o dobu odpovídající částce, v které pachatel dodatečně splnil svou zákonnou vyživovací povinnost. K pozdějšímu uhrazení části dlužného výživného pachatelem lze přihlédnout při ukládání trestu (např. jako k polehčující okolnosti ve smyslu § 33 písmo hl tr. zák.) a ve výjimečných případech, když zůstane neuhrazena jen zcela zanedbatelná částka výživného, nebude vyloučeno použití ustanovení § 65 tr. zák. o zániku nebezpečnosti trestného činu pro společnost.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 10.2006, sp. zn. 3 Tdo 1074/2006)

07.06.2008 12:37

Rt 50/2007

Jestliže v době, kdy pravomocně skončilo řízení některým z rozhodnutí soudu uvedených v ustanovení § 265a odst. 2 tr. ř., měl obviněný obhájce, pak je tento obhájce oprávněn, popřípadě s ohledem na příslušná ustanovení zákona o advokacii (např. § 16 zákona č. 85/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů) i povinen podat za obviněného dovolání a účastnit se řízení o něm (§ 41 odst. 5 tr. ř), a to bez ohledu na okolnost, že právní mocí už jinak zaniklo zmocnění tohoto obhájce, aby obhajoval obviněného. V uvedeném případě není žádný důvod k tomu, aby soud (např. k žádosti obviněného) ustanovil obviněnému nového obhájce.

Pouze za situace, když se nejednalo o případ nutné obhajoby (§ 36 tr. ř.) a obviněný neměl v dosavadním řízení obhájce, soud obviněnému ustanoví obhájce pro účely podání dovolání (srov. § 265d odst. 2 tr. ř.) a účasti v dovolacím řízení, avšak jen za splnění podmínek uvedených v § 33 odst. 2, 4 tr. ř., tj. poté, co bylo pravomocně rozhodnuto o právu obviněného na bezplatnou obhajobu (popřípadě na obhajobu za sníženou odměnu) a obviněný, který si sám obhájce nezvolil, požádal o jeho ustanovení.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2006, sp. zn. 11 Tdo 1340/2006)

07.06.2008 12:35

Rt 51/2007

Pro první alternativu trestného činu porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu podle § 150 odst. 1 tr. zák. platí, že pachatel doveze, vyveze nebo uvede do oběhu výrobky nebo služby neoprávněně označované ochrannou známkou, k níž přísluší výhradní právo jinému. Zásah do práva k ochranné známce zde nastává bez jakékoliv úpravy originální ochranné známky, která je neoprávněně použita ve své původní podobě.

Naproti tomu druhá alternativa podle citovaného ustanovení spočívá v označení výrobků nebo služeb známkou snadno zaměnitelnou s ochrannou známkou, k níž přísluší výhradní právo jinému. Pachatel zneužívá základní podoby originální ochranné známky, kterou doplňuje, mění nebo jinak upravuje a pak používá označení, jež je svým tvarem, vyobrazením nebo dalšími charakteristikami natolik podobné ochranné známce zapsané do rejstříku ochranných známek, že bez bližšího zkoumání lze takové označení i přes dílčí odlišnosti snadno zaměnit se skutečnou ochrannou známkou. Jde-li o slovní ochrannou známku, pak snadná zaměnitelnost není vyloučena ani tím, že pachatel případně doplní neoprávněně použitou slovní ochrannou známku zobecňujícím dodatkem, že jde o "typ", "druh", "dekor" výrobku apod.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2006, sp. zn. 5 Tdo 1299/2006)

07.06.2008 12:33

Rt 52/2007

Uložení dohledu probačního úředníka podle § 93 odst. 1 písmo a) zák. č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů, dítěti mladšímu patnácti let, které se dopustilo činu jinak trestného, nebrání skutečnost, že v době rozhodování soudu pro mládež o tomto opatření se dítě již nachází ve výkonu ústavní výchovy nařízené podle § 46 odst. 1 zákona o rodině.

Současný výkon ústavní výchovy a dohledu probačního úředníka tedy obec-ně nelze vyloučit (srov. přiměřeně rozhodnutí č. 3/2007 Sb. rozh. tr.).

Závěr, zda v konkrétním případě bude nutno uložit dohled probačního úředníka i dítěti mladšímu patnácti let, které se již nachází v ústavní výchově, a že je tedy namístě souběžné působení obou těchto institutů, ovšem musí vycházet ze zjištění, zda uložení dohledu probačního úředníka je potřebné z hle-diska naplnění účelu zákona o soudnictví ve věcech mládeže.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 11. 2006, sp. zn. 8 Tdo 1262/2006)

07.06.2008 12:31

Rt 53/2007

Trestný čin vydírání je spáchán se zbraní ve smyslu § 235 odst. 2 písmo c) tr. zák. také tehdy, užije-li pachatel střelnou zbraň, kterou má u sebe např. ukrytou pod oděvem, v průběhu fyzického napadání poškozeného a vyhrožování použitím dalšího násilí, aby ho tak donutil konat podle požadavků pachatele, přičemž postačí, jestliže poškozenému pouze ukáže tuto střelnou zbraň jako prostředek k zesílení nátlaku na jeho vůli a ke zdůraznění pronášených výhrůžek, aniž je třeba, aby pachatel na poškozeného např. namířil střelnou zbraní, popřípadě výslovně vyhrožoval jejím použitím. Tento způsob jednání pachatele je užitím zbraně ve smyslu ustanovení § 89 odst. 5 tr. zák.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2006, sp. zn. 8 Tdo 1553/2006)