// Profipravo.cz / Ze Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek 7/2007

Ze Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek 7/2007

10.02.2008 18:15

Rc 63/2007

Písemné vyhotovení usnesení, kterým soud prvního stupně vyhověl návrhu na nařízení předběžného opatření v plném rozsahu a nařídil navrhovatelem požadované předběžné opatření bez slyšení ostatních účastníků řízení nebo sice po jejich slyšení, přičemž žádný z nich nevyslovil před rozhodnutím soudu s navrženým předběžným opatřením nesouhlas, nemusí obsahovat odůvodněnÍ.

(Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 13.6.2007, sp. zn. Cpjn 19/2006)

10.02.2008 18:13

Rc 64/2007

Nastane-li v průběhu řízení opakovaně právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dosavadní žalobce navrhnout, aby do řízení na místo dosavadního účastníka vstoupil poslední z nabyvatelů práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde (§ 107a o. s. ř.).

Jestliže soud podle § 107a odst. 2 o. s. ř. usnesením vyhoví návrhu na vstup nového účastníka do řízení na místo dosavadního účastníka, stává se osoba, jejíž vstup do řízení je takto navržen, účastníkem řízení až právní mocí takového usnesení.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2005, sp. zn. 29 Odo 47/2005)

10.02.2008 18:11

Rc 65/2007

Ustanovení § 104g odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2003 nestanoví jako obsahovou náležitost výkazu nedoplatků poučení o námitkách; nedostatek poučení proto nezpůsobuje jeho nevykonatelnost.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 11. 2006, sp. zn. 20 Cdo 1288/2006)

10.02.2008 18:10

Rc 66/2007

Jestliže dlužník zaplatil v rámci exekučního řízení do rukou soudního exekutora část dluhu, nemá věřitel právo na úroky z prodlení ze zaplacené částky.

(Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 1. 2006, sp. zn. 26 Co 504/2005)

10.02.2008 18:09

Rc 67/2007

Opatrovníkem nezletilého podle § 37 odst. 2 zákona o rodině soud ustanoví obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu má nezletilý bydliště podle zvláštního právního předpisu.

(Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 2. 2006, sp. zn. 25 Co 23/2006)

10.02.2008 18:08

Rc 68/2007

Náhradu škody na zdraví, za kterou škůdce odpovídá v plném rozsahu, nelze snížit proto, že žalobkyně - matka nezletilého poškozeného pobírá příspěvek při péči o osobu blízkou.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 10.2006, sp. zn. 25 Cdo 2127/2006)

10.02.2008 18:07

Rc 69/2007

Jen takový zůstavitel, jemuž zdravotní nebo jiná překážka objektivně znemožňuje číst nebo psát, může platně pořídit závěť ve smyslu ustanovení § 476c obč. zák. (§ 40 odst. 1 obč. zák.).

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 10.2006, sp. zn. 21 Cdo 2203/2006)

10.02.2008 18:06

Rc 70/2007

Závazek, který zanikl, již nelze zrušit dohodou.

Obchodní zákoník nepřipouští ukončení účasti společníka ve společnosti s ručením omezeným dohodou o zrušení smlouvy o převodu obchodního podílu.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 10.2006, sp. zn. 29 Odo 331/2006)

10.02.2008 18:05

Rc 71/2007

Akciové společnosti, na kterou stát postupem podle zákona č. 92/1991 Sb. převedl svůj majetek bezúplatně, nenáleží nárok na slevu podle § 20 odst. 3 uvedeného zákona.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2006, sp. zn. 29 Odo 296/2006)

10.02.2008 18:03

Rc 72/2007

Jestliže byl po předchozím zrušení konkursu znovu prohlášen konkurs na majetek téhož dlužníka, nejsou konkursní věřitelé ani správce konkursní podstaty vázáni procesními úkony, které v procesu přezkoumávání přihlášených pohledávek učinili podle § 23 a násl. zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů v průběhu prvního konkursu.

Konkursnímu věřiteli s právem na oddělené uspokojení pohledávky z titulu zástavního práva, jehož zástavní právo zaniklo za trvání konkursu zpeněžením zástavy (§ 28 odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů), již v novém konkursu prohlášeném na majetek téhož dlužníka právo na oddělené uspokojení pohledávky na základě stejného titulu nenáleží.

Zajištěný konkursní věřitel, jehož zástavní právo zaniklo v průběhu konkursu zpeněžením zástavy, má právo na vyplacení příslušné části čistého výtěžku zpeněžení zástavy, i když po zpeněžení zástavy dojde ke zrušení konkursu. Výplatu odpovídající části čistého výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného konkursního věřitele provede správce konkursní podstaty v mezích činnosti, k níž je povinen v době od zrušení konkursu do doby, než jej konkursní soud zprostí funkce. Jde-li o zrušení konkursu vedeného na majetek osobního dlužníka, vyplatí správce konkursní podstaty příslušnou částku bez omezení daného 70% klauzulí uvedenou v § 28 odst. 4 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. 29 Odo 961/2006)

10.02.2008 18:02

Rc 73/2007

Zaměstnavatel je ve smyslu ustanovení § 141a zák. práce ve znění účinném do 31. 12. 2006*) oprávněn uložit zaměstnanci povinnost zúčastnit se školení k prohloubení kvalifikace, jehož součástí může být závěrečné ověření získaných znalostí; z tohoto ustanovení však nelze dovodit oprávnění zaměstnavatele uložit zaměstnanci povinnost podrobit se pouhému přezkoušení úrovně kvalifikace k výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 10.2006, sp. zn. 21 Cdo 182/2006)

10.02.2008 18:01

Rt 36/2007

I. Pro naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu porušení povinnosti v řízení o konkursu podle § 126 odst. 1 tr. zák. je podstatné, aby pachatel jednal způsobem zde uvedeným až poté, co již nastaly účinky prohlášení konkursu, o nichž věděl z usnesení soudu o prohlášení konkursu, pokud usnesení o prohlášení konkursu posléze nabylo právní moci. Účinky prohlášení konkursu nastávají podle § 13 odst. 6 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, vyvěšením usnesení na úřední desce soudu, který prohlásil konkurs. Tímto okamžikem se dlužník stává úpadcem a mimo jiné mu vznikají povinnosti k součinnosti se správcem konkursní podstaty a s konkursním soudem podle § 17 až § 18 citovaného zákona.

Okamžik, kdy byl podán návrh na prohlášení konkursu, nemá právní význam z hlediska spáchání trestného činu porušení povinnosti v řízení o konkursu podle § 126 odst. 1 tr. zák., ale může mít vliv na posouzení jednání dlužníka ve vztahu k trestnému činu poškozování věřitele podle § 256 odst. 1 tr. zák.

II. Jednání pachatele spočívající v maření výkonu funkce správce konkursní podstaty ve smyslu § 126 odst. 1 tr. zák. neznamená, že by muselo dojít k úplnému zmaření výkonu této funkce. Postačí tedy takové počínání pachatele, které je k tomu způsobilé, třebaže se podařilo zvýšeným úsilím správce konkursní podstaty překonat mařící jednání pachatele a dosáhnout toho, že majetek náležící do konkursní podstaty byl zjištěn a zpeněžen, resp. vrácen do konkursní podstaty a použit k uspokojení věřitelů.

III. Škodu u trestného činu poškozování věřitele podle § 256 odst. 1 písmo a) tr. zák. pro účely jeho přísnější právní kvalifikace podle § 256 odst. 3 a 4 tr. zák. představuje hodnota zničeného, poškozeného, zatajeného, zcizeného, učiněného neupotřebitelným nebo odstraněného majetku dlužníka, který by bylo možné použít k uspokojení pohledávek jeho věřitelů, kdyby si dlužník nepočínal způsobem uvedeným v citovaném ustanovenÍ. Tato škoda odpovídá výši zmařených pohledávek jen tehdy, je-li hodnota uvedeného majetku dlužníka stejná nebo vyšší.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7.6.2006, sp. zn. 5 Tdo 636/2006)

10.02.2008 18:00

Rt 37/2007

Jestliže soud pro mládež ukládá mladistvému trestní opatření v podobě nepodmíněného odnětí svobody, musí podle § 76 zákona o soudnictví ve věcech mládeže a podle § 5 odst. 3 a § 8 odst. 2 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdější předpisů, vždy rozhodnout o jeho zařazení do věznice pro mladistvé (§ 9 odst. 1 citovaného zákona). Výrok o zařazení mladistvého do věznice pro mladistvé je tedy obligatorní součástí výrokové části odsuzujícího rozsudku, jímž bylo uloženo trestní opatření nepodmíněné odnětí svobody ve smyslu § 122 odst. 1, věta čtvrtá, tr. ř.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 9. 2006, sp. zn. 8 Tz 123/2006)

10.02.2008 17:58

Rt 38/2007

I. I když odvolací soud k odvolání obviněného nesprávně přezkoumal napadený rozsudek pouze ve výroku o trestu, ačkoli odvolací námitky obviněného se týkaly i výroku o vině, Nejvyšší soud není takovým postupem odvolacího soudu vázán, a proto dovolání obviněného směřující i proti výroku o vině je přípustné.

II. Dobrovolné upuštění od pokusu trestného činu úvěrového podvodu podle § 8 odst. 1 a § 250b odst. 1 tr. zák. je vyloučeno nejen za předpokladu, že pachatel zanechal dalšího jednání až po výslovném projevu poškozeného, který dal pachateli najevo odhalení jeho podvodného jednání, ale i tehdy, jestliže tak pachatel učinil poté, co ho poškozený upozornil na pochybnosti o správnosti předložených údajů v žádosti o poskytnutí úvěru, o jejichž nepravdivosti pachatel věděl.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 10.2006, sp. zn. 5 Tdo 1124/2006)

10.02.2008 17:57

Rt 39/2007

Skutečnost, že mladistvý je členem společné domácnosti spolu se svými rodiči a tito mají vůči němu vyživovací povinnost, neznamená, že by určitá část jejich majetku byla ve vlastnictví mladistvého.

Požadoval-li tedy mladistvý na svých rodičích vydání finančních prostředků pod pohrůžkou násilí, dopustil se provinění loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák., neboť tyto finanční prostředky byly pro něj věcí cizí.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.6.2006, sp. zn. 8 Tdo 73212006)

10.02.2008 17:56

Rt 40/2007

I. Jednočinný souběh trestných činů zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 odst. 1 tr. zák. a porušení předpisů o nálepkách k označení zboží podle § 148a odst. 1, alinea druhá, tr. zák. je vyloučen.

Trestný čin porušení předpisů o nálepkách k označení zboží podle § 148a odst. 1, alinea druhá, odst. 2 písmo a) tr. zák. je totiž ve vztahu k trestnému činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 odst. 1 tr. zák. deliktem subsidiárním, neboť ohledně včasného a řádného vyměření daně je zde postihováno v podstatě jednání přípravného charakteru, které může směřovat právě ke zkrácení daně nebo jiné podobné platby (např. cla). Dojde-li pak skutečně ke zkrácení daně nebo jiné podobné platby ve větším rozsahu, skutek se posoudí jen jako trestný čin podle § 148 odst. 1 tr. zák., a nikoli též jako trestný čin podle § 148a odst. 1, alinea druhá, tr. zák.

II. U trestného činu porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle § 124 odst. 1 tr. zák., jako trestného činu s blanketní dispozicí, která odkazuje na více norem upravujících zákaz nebo omezení dovozu, vývozu nebo průvozu zboží, je třeba postupovat tak, aby bylo z výroku o vině odsuzujícího rozsudku zřejmé, který zákaz nebo omezení dovozu, vývozu nebo průvozu zboží obviněný porušil.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. 5 Tdo 984/2006)

10.02.2008 17:55

Rt 41/2007

Z ustanovení § 259 odst. 4 tr. ř., které upravuje zákaz reformationis in peius (zákaz změny k horšímu), vyplývá, že pro řešení otázky, zda by došlo jinou právní kvalifikací skutku k porušení tohoto principu, je nezbytné jednoznačně vyřešit, jaký trestný čin (včetně příslušných okolností podmiňujících použití vyšší trestní sazby) by při správném právním posouzení zjištěné jednání obviněného naplnilo, neboť jen tak lze posoudit, zda se zákaz reformationis in peius v posuzovaném případě uplatní. Zákaz reformationis in peius se nevztahuje na samotné řízení, ale na jeho výsledek (tedy na rozhodnutí). Uvedený zákaz se tedy nevztahuje na možnost zvažovat jinou, přísnější právní kvalifikaci jednání obviněného zejména za situace, kdy jsou zde pochybnosti o naplnění znaků trestného činu, pro který byl obviněný odsouzen, ale na rozhodnutí odvolacího soudu o vině obviněného takovým přísnějším trestným činem.

Pokud odvolací soud nemá dostatek podkladů pro takovou úvahu v provedeném dokazování a na základě něho ve skutkovém zjištění soudu prvního stupně, musí dokazování buď sám podle § 263 odst. 6, 7 tr. ř. doplnit, anebo je povinen napadený rozsudek podle § 258 tr. ř. zrušit a ve smyslu § 259 odst. 1 tr. ř. věc vrátit soudu prvního stupně, který pak dokazování v potřebných směrech doplní, přičemž při dalším rozhodování je vázán ve smyslu § 264 odst. 2 tr. ř. zákazem reformationis in peius ve stejném rozsahu jako odvolací soud.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 5 Tdo 892/2005-1.)