// Profipravo.cz / Ze Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek 6/2007

Ze Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek 6/2007

10.02.2008 13:27

Rc 53/2007

Existence naléhavého právního zájmu na určení vlastnictví prodávajícího k nemovitosti po odstoupení od kupní smlouvy ve smyslu ustanovení § 80 písmo c) o. s. ř. není podmíněna tím, zda sám kupní cenu vrátil kupujícímu anebo zda podal žalobu na vyklizení kupujícího oproti vrácení kupní ceny.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.6.2006, sp. zn. 31 Cdo 1836/2005)

10.02.2008 13:26

Rc 54/2007

Úkonem, kterým se v rozporu s ustanovením § 14 odst. 1 písmo e) zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů provádí výkon rozhodnutí, je po prohlášení konkursu na majetek povinného i pokyn soudu výkonu rozhodnutí k tomu, aby usnesení o udělení příklepu, vydané podle § 336j o. s. ř. před prohlášením konkursu, bylo doručeno osobám uvedeným v § 336k odst. 1 o. s. ř.

Jestliže soud výkonu rozhodnutí doručoval usnesení o udělení příklepu osobám uvedeným v § 336k odst. 1 o. s. ř. až po prohlášení konkursu na majetek povinného, nebylo takové doručení účinné.

Je-li konkurs na majetek povinného prohlášen po doručení usnesení o příklepu vydaného podle § 336j o. s. ř., avšak před jeho právní mocí, nenabývá usnesení o příklepu právní moci.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2006, sp. zn. 29 Odo 332/2004)

10.02.2008 13:25

Rc 55/2007

Smlouva o převodu vlastnictví není neplatná jen proto, že převodce vlastnické právo odvozoval z rozhodnutí, které bylo po uzavření této smlouvy zrušeno dovolacím soudem a novým rozhodnutím bylo ve věci rozhodnuto jinak.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2006, sp. zn. 22 Cdo 778/2005)

10.02.2008 13:24

Rc 56/2007

Určení příslušenství zastavované věci nepředstavuje podstatnou náležitost smlouvy o zřízení zástavního práva (zástavní smlouvy). Vzniklo-li zástavní právo k věci, vztahuje se vždy také na její příslušenství; to platí i tehdy, kdyby ve smlouvě o zřízení zástavního práva (zástavní smlouvě) provedené označení příslušenství zastavované věci bylo neurčité nebo nesrozumitelné.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 5. 2006, sp. zn. 21 Cdo 2098/2005)

10.02.2008 13:22

Rc 57/2007

Prohlášení konkursu na majetek jednoho z prodávajících samo o sobě nemá vliv na platnost sjednané kupní smlouvy ani na její obligační účinky. Nedošlo-li po prohlášení konkursu k odstoupení od kupní smlouvy nebo nezanikla-li tato smlouva po prohlášení konkursu jiným způsobem a nejde-li současně o právní úkon neúčinný, i nadále trvá závazek správce konkursní podstaty převést vlastnické právo k předmětu koupě na kupujícího (§ 588 obč. zák.).

Byl-li návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí podán kupujícím až po prohlášení konkursu na majetek prodávajícího, není zde překážka, jež by katastrálnímu úřadu bránila v takovém řízení pokračovat; řízení se namísto prodávajícího účastní správce jeho konkursní podstaty (§ 14 odst. 1 písm. d/ zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů).

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 29 Odo 312/2003)

10.02.2008 13:21

Rc 58/2007

Obsahuje-li dohoda o výměně bytů ujednání zavazující pronajímatele nad rámec změny v osobě nájemce, nelze soudně nahradit souhlas pronajímatele s takovou dohodou.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2006, sp. zn. 26 Cdo 154/2005)

10.02.2008 13:20

Rc 59/2007

Společnost s ručením omezeným, na kterou přešel po vydání exekučního příkazu k postižení obchodního podílu obchodní podíl jediného společníka, může rozhodnout o převodu tohoto obchodního podílu podle § 113 odst. 5 obch. zák.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10.2006, sp. zn. 29 Odo 850/2006)

10.02.2008 13:19

Rc 60/2007

Nedohodnou-li se účastníci jinak, nemá odvolání účinků odstoupení od smlouvy podle § 349 odst. 1 obch. zák. zpětnou účinnost. Ke dni účinnosti odvolání účinků odstoupení od smlouvy dochází k obnovení smluvních práva povinností ve stavu, v jakém se nacházely v době odstoupení od smlouvy.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2006, sp. zn. 32 Odo 705/2005)

10.02.2008 13:18

Rc 61/2007

Zákaznickým majetkem jsou veškeré peněžní prostředky a veškeré investiční instrumenty svěřené obchodníkovi s cennými papíry na základě smlouvy o poskytnutí investiční služby ve smyslu ustanovení § 8 zákona č. 591/1992 Sb. ve znění účinném do 12.7.2000 a rovněž veškeré peněžní prostředky a investiční instrumenty nabyté použitím (tj. zejména prodejem, koupí či směnou) těchto peněžních prostředků a investičních instrumentů v rámci poskytování investiční služby (bez ohledu na to, zda je obchodník s cennými papíry nabyl vlastním jménem na účet zákazníka nebo jménem zákazníka na jeho účet), jakož i výnosy ze svěřených peněžních prostředků a investičních instrumentů.

Usnesení, kterým soud nařídí předběžné opatření, kterým zakáže Středisku cenných papírů provádět úkony směřující k převodu cenných papírů vedených na účtech obchodníka s cennými papíry a bance nakládat s peněžními prostředky ze zákaznických účtů a neprovádět jakékoliv úkony směřující k převodu cenných papírů, které jí svěřil obchodník s cennými papíry do úschovy, je rozhodnutím soudu přímo souvisícím s finanční situací obchodníka s cennými papíry, které má za následek, že zákazníci nemohou vůči tomuto obchodníkovi účinně uplatňovat své nároky (§ 81c odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb. ve znění účinném do 12.7.2000).

Existuje-li více důvodů vzniku povinnosti Garančního fondu obchodníků s cennými papíry vyplatit zákazníkům náhradu, zakládá právo zákazníků na plnění z Garančního fondu ten z nich, který nastal nejdříve.

V rozsahu částky, kterou Garanční fond vyplatí (má vyplatit) jako náhradu za majetek, který je možné z konkursní podstaty vyloučit na základě žaloby podle § 19 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, vstupuje Garanční fond i do práv zákazníka jako vylučovatele, a je tudíž i aktivně věcně legitimován k podání vylučovací žaloby.

Ohledně zákaznického majetku, který zákazníkovi může a má být vydán a který správce konkursní podstaty obchodníka s cennými papíry do konkursní podstaty správně nesepsal, vylučovací žalobu podle § 19 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů vůbec podat nelze (chybí předpoklad jeho soupisu).

Lhůta uvedená v § 81c odst. 10 zák. č. 591/1992 Sb. ve znění účinném do 12. 7. 2000 je lhůtou, ve které je náhrada z Garančního fondu splatná.

Předcházejí-li skutkové okolnosti sporu přistoupení státu k Evropské unii, nemá Evropský soudní dvůr pravomoc k výkladu směrnice Evropského společenství.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2006, sp. zn. 29 Odo 242/2006)

10.02.2008 13:17

Rc 62/2007

Pro závěr, zda průměrný výdělek má být zjišťován podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2006 jako průměrný hodinový výdělek, popřípadě jako průměrný denní (směnový) výdělek, je rozhodující způsob, kterým zaměstnavatel eviduje odpracovanou dobu. Je-li "odpracovaná doba" vedena v hodinách, je třeba z tohoto údaje mzdové evidence a z jemu odpovídajícího "rozhodného výdělku" vycházet a zjišťovat průměrný výdělek jako průměrný hodinový výdělek; teprve v případě, že je evidence odpracované doby vedena po dnech, lze zjišťovat průměrný výdělek jako průměrný denní (směnový) výdělek.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19.9.2006, sp. zn. 21 Cdo 2107/2005)

10.02.2008 13:16

Rt 30/2007

Pro vyloučení soudce nebo přísedícího z vykonávání úkonů trestního řízení musí být splněny zákonné důvody uvedené v § 30 tr. ř. Ty mohou být důsledkem jen osobního vztahu konkrétního soudce nebo přísedícího k určitým osobám zúčastněným na trestním řízení nebo k věci samotné anebo výsledkem jeho osobního podílu na rozhodování v předchozích stadiích trestního řízení.

Pouhý profesionální vztah mezi soudci, byť spočívá v zařazení na stejném pracovišti a do stejného senátu, nemůže vést k obecné pochybnosti o možnosti těchto soudců nestranně rozhodnout o opravném prostředku proti rozhodnutí, na kterém se jeden z nich (nyní ve věci nerozhodující) podílel nebo které vydal v postavení soudce soudu prvního stupně. Nejde o poměr nyní rozhodujících soudců k věci nebo osobám či orgánům činným v trestním řízení, který předpokládá ustanovení § 30 odst. 1 tr. ř. Pochybnosti o možnosti soudců nestranně rozhodnout v obdobných případech může vzbudit jedině velice blízký osobní poměr k dříve rozhodujícímu soudci.

(Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12.4.2006, sp. zn. 9 To 32/2006)

10.02.2008 13:15

Rt 31/2007

I. Neoprávněným zásahem do práv k průmyslovému vzoru ve smyslu § 151 tr. zák. se rozumí nejen neoprávněné užívání zapsaného vzoru v jeho přesné podobě, respektive kopírování nebo velmi věrné napodobení průmyslového vzoru bez odlišných znaků, ale i užívání průmyslového vzoru napodobeného v jeho podstatných znacích za účelem vytvoření celkového dojmu podobnosti jako předpokladu uplatnění výrobku na trhu, a tedy i použití výrobku velmi podobného a zaměnitelného, jímž dochází k záměrné dezorientaci odběratelů a spotřebitelů, a tím k poškozování majitele průmyslového vzoru.

II. Trestný čin porušování průmyslových práv podle § 151 tr. zák. je v poměru speciality k trestnému činu nekalé soutěže podle § 149 tr. zák. Jednočinný souběh těchto trestných činů je vyloučen.

(Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20.9.2005, sp. zn. 10 To 314/2005)

10.02.2008 13:14

Rt 32/2007

Ustanovení § 12 odst. 11 tr. ř., podle něhož v případě, že obviněný pokračuje v jednání, pro které je stíhán, i po sdělení obvinění, posuzuje se takové jednání od tohoto úkonu jako nový skutek, dopadá rovněž na trvající trestný čin, např. trestný čin zanedbání povinné výživy podle § 213 tr. zák. Sdělení obvinění tedy přerušuje páchání tohoto trestného činu a tvoří předěl, od kterého se další jednání posuzuje jako samostatný skutek. Bylo-li o uvedeném trestném činu konáno zkrácené přípravné řízení, nastávají účinky sdělení obvinění ve smyslu ustanovení § 12 odst. 11 tr. ř. až doručením návrhu na potrestání obviněnému. Soud je povinen v souladu s ustanovením § 220 odst. 1 tr. ř. vyčerpat celý skutek, aniž by byl vázán časovým vymezením uvedeným v návrhu na potrestání, a v závislosti na tom upravit popis skutku ve výroku o vině. Zásada uvedená v ustanovení § 12 odst. 12 tr. ř. a její vliv na aplikaci obžalovací zásady v případech pokračování v trestném činu se u trvajícího trestného činu neuplatní.

(Rozsudek Krajského soudu v Hradci králové ze dne 8. 8.2006, sp. zn. 10 To 230/2006)

10.02.2008 13:13

Rt 33/2007

Důvodem k odnětí a přikázání věci podle § 25 tr. ř. zpravidla nemůže být skutečnost, že jedním z poškozených je i příslušný okresní soud. Skutečnost, že ve věci vystupuje jako jeden z poškozených také Česká republika - příslušný okresní soud, tedy v širším smyslu zaměstnavatel soudců příslušného soudu, sama o sobě nezakládá takový poměr soudců tohoto soudu k věci, který by jim bránil nestranně rozhodovat.

(Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 2. 2006, sp. zn. 10 Nt 351/2006)

10.02.2008 13:12

Rt 34/2007

Opatří-li si obžalovaný loupeží platební kartu se záměrem vybrat jejím prostřednictvím peníze z účtu, jde o jednočinný souběh trestných činů loupeže podle § 234 tr. zák. a trestného činu neoprávněného držení platební karty dle § 249b tr. zák. Následný výběr peněz z účtu prostřednictvím platební karty není samostatným skutkem a tedy dalším trestným činem, neboť jde o fázi dokončení (ukončení) stále jednoho a téhož skutku kvalifikovaného jako trestný čin loupeže.

(Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 13.4.2005, sp. zn. 8 To 27/2005)

10.02.2008 13:11

Rt 35/2007

I. Předložit věc podle § 222 odst. 1 tr. ř. nadřízenému soudu k rozhodnutí o příslušnosti soudu lze jen v hlavním líčení, a nikoli též v neveřejném zasedání, neboť možnost vydání takového rozhodnutí mimo hlavní líčení není ustanovením § 231 odst. 1 tr. ř. upravena.

II. Pouhá skutečnost, že obviněnému nelze doručit opis usnesení, nemůže odůvodnit vydání příkazu k zatčení (§ 69 odst. 1 tr. ř.). Tím spíše nelze příkaz k zatčení vydat, není-li důvod k takovému doručování proto, že již došlo k oznámení usnesení formou doručení jeho opisu obhájci obviněného (§ 137 odst. 2 tr. ř.).

(Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15.6.2005, sp. zn. 1 Ntd 14/2006)