// Profipravo.cz / Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek 2/2007

Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek 2/2007

04.09.2007 15:57

Rc 12/2007

Občanský soudní řád neukládá zastoupenému, ani zástupci, jímž je advokát, a ani dalšímu zástupci advokáta (§ 25 odst. 2 o. s. ř.) povinnost doložit další zastoupení advokáta pouze písemnou plnou mocí jen pro určité úkony.

Jestliže další zástupce advokáta nedoložil oprávnění k zastupování již při prvním úkonu, který ve věci učinil (§ 32 odst. 1 o. s. ř.), může mít následný průkaz dalšího zastoupení i podobu písemného sdělení takto zastoupeného advokáta, že dalšího zástupce k provedení příslušného jednotlivého úkonu nebo jednotlivých úkonů zmocnil.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.2.2006, sp. zn. 29 Odo 678/2003)


04.09.2007 15:55

Rc 13/2007

Bylo-li ke společnému řízení spojeno více věcí, u kterých se sazba odměny určuje podle § 17 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl-li dovolací soud v jedné z těchto věcí o odmítnutí dovolání, projeví se snížení sazby odměny podle ustanovení § 14 odst. 1 uvedené vyhlášky tak, že z celkové odměny se na polovinu krátí část, která odpovídá poměru předmětu řízení ve věci, v níž bylo dovolání odmítnuto, k celkovému součtu předmětů řízení.*)

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2006, sp. zn. 21 Cdo 298912005)


04.09.2007 15:54

Rc 14/2007

Zástavní právo lze platně zřídit k zajištění pohledávky vůči jen některému z více dlužníků.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2005, sp. zn. 29 Odo 851/2003)


04.09.2007 15:37

Rc 15/2007

Smlouva o postoupení pohledávky podle § 524 a násl. obč. zák., která byla uzavřena za účelem, aby pohledávka zástavního věřitele byla uspokojena tím, že zastavená pohledávka se stane majetkem zástavního věřitele, je jako tzv. propadná zástava neplatným právním úkonem podle § 39 obč. zák.*)

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22.02.2006, sp. zn. 29 Odo 728/2003)


04.09.2007 15:35

Rc 16/2007

Zástavní právo nezaniká, jestliže dluh odpovídající zajištěné pohledávce nemůže být uspokojen právnickou osobou jako dlužníkem proto, že zanikla bez právního nástupce.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2006, sp. zn. 21 Cdo 1198/2005)


04.09.2007 15:34

Rc 17/2007

Náhrady nákladů vynaložených na odstranění vad předmětu kupní smlouvy se nelze domáhat z titulu náhrady škody.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1612/2004)


04.09.2007 15:32

Rc 18/2007

Pro závěr, že v konkrétním případě jde o nájem služebního bytu, postačí, že nájemce se zavázal pro pronajímatele zajišťovat práce, na něž je nájem bytu vázán; takový závazek však nemusí být obsažen v nájemní smlouvě.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 2. 2006, sp. zn. 26 Cdo 828/2005*))


04.09.2007 15:21

Rc 19/2007

Z ustanovení čl. I. § 73 zákona směnečného a šekového vyplývá, že prvním dnem lhůty pro promlčení směnečných nároků je den následující po splatnosti směnky. Protože směnečný zákon neobsahuje zvláštní úpravu určení konce promlčecí lhůty, je nutno použít ustanovení § 122 odst. 2 obč. zák. Dnem, na který připadá událost, od které počíná běžet lhůta určená podle let, je den splatnosti směnky. Tento den se podle ustanovení § 73 zákona směnečného a šekového do promlčecí lhůty nezapočítává. V souladu s ustanovením § 122 odst. 2 obč. zák. pak konec lhůty připadá na den, který se číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 3. 2006, sp. zn. 29 Odo 827/2004)


04.09.2007 15:18

Rc 20/20007

Nepřipojí-li dlužník k návrhu na prohlášení konkursu seznam svého majetku a závazků (§ 4 odst. 3, věta druhá, zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů), nejde o vadu návrhu ve smyslu § 43 o. s. ř.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2006, sp. zn. 29 Odo 37/2004)


04.09.2007 15:17

Rc 21/2007

Správce konkursní podstaty i konkursní soud je zjištěním pohledávky vázán a nedošlo-li v průběhu konkursu po zjištění pohledávky k jejímu zániku např. tím, že ji splnil úpadcův spoludlužník nebo ručitel, musí být tato pohledávka při rozvrhu vypořádána.

Přihlášený konkursní věřitel může až do splnění rozvrhového usnesení vzít přihlášku své pohledávky zcela nebo zčásti zpět.

Nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 33 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů a není-li zde ani jiná objektivní překážka, jež by bránila splnění rozvrhového usnesení úhradou určené částky k rukám (na účet) přihlášeného konkursního věřitele, nelze tuto částku složit do úschovy konkursního soudu ani na žádost konkursního věřitele, jemuž má být vyplacena.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2006, sp. zn. 29 Odo 579/2003)


04.09.2007 15:15

Rc 22/2007

Pro posouzení, zda zaměstnanec svým jednáním porušil pracovní kázeň (§ 46 odst. 1 písm. f/ a § 53 odst. 1 písm. b/ zák. práce), nemá právní význam případné zjištění, že své povinnosti porušil jako prokurista.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2005, sp. zn. 21 Cdo 525/2005)


04.09.2007 15:13

Rt 7/2007

K zániku trestnosti tzv. ukončeného pokusu trestného činu se vyžaduje dobrovolné aktivní jednání pachatele předpokládané ustanovením § 8 odst. 3 písmo a) nebo b) tr. zák., které však také současně představuje i změnu jeho vnitřního postoje k zamýšlenému následku, tj. vyžaduje se, aby pachatel upustil od svého původního záměru. Proto se nemůže dovolávat zániku trestnosti takového pokusu pachatel, který bodl poškozeného nožem do oblasti břicha v úmyslu ho usmrtit a poté sice nepokračoval v dalších útocích proti tělu poškozeného, přivolal lékařskou pomoc a čin oznámil policii, avšak dával najevo, že chce, aby poškozený zemřel, přičemž k smrti poškozeného nedošlo jen v důsledku náhodných okolností nezávislých na pachateli, tudíž neučinil vše, co bylo nutné k odstranění nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem z podniknutého pokusu.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2006, sp. zn. 8 Tdo 1607/2005)


04.09.2007 15:11

Rt 8/2007

Aktuální právní kvalifikace stíhaného skutku jako trestného činu, na který se jinak vztahuje aboliční ustanovení čI. I písm. a) rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 3. 2. 1998 (č. 20/1998 Sb.), ještě bez dalšího nezakládá nepřípustnost trestního stíhání podle § 11 odst. 1 písm. a) tr. ř.

Z hlediska případné aplikace tohoto aboličního ustanovení amnestie není orgán činný v trestním řízení vázán stávající právní kvalifikací skutku, ale je oprávněn a povinen posoudit správnost takové právní kvalifikace sám jako předběžnou otázku ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 tr. ř. Může tak dospět k právnímu posouzení skutku jako trestného činu, na který se nevztahuje aboliční ustanovení amnestie prezidenta republiky, třebaže v době jejího vyhlášení byl skutek právně kvalifikován tak, že by se na něj amnestie vztahovala.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 12.2005, sp. zn. 3 Tdo 816/2005)


04.09.2007 15:10

Rt 9/2007

I. Skutková podstata trestného činu nekalé soutěže podle § 149 tr. zák. má blanketní dispozici, která odkazuje (mj.) na předpisy upravující soutěž v hospodářském styku. Těmito předpisy jsou ust. § 44 až § 52 obch. zák., která obsahují jednak obecnou skutkovou podstatu nekalé soutěže v podobě tzv. generální klauzule v ust. § 44 odst. 1 obch. zák. a jednak speciální skutkové podstaty v ust. § 44 odst. 2 a § 45 až § 52 obch. zák. K trestní odpovědnosti za uvedený trestný čin se navíc vyžaduje, aby pachatel svým nekalosoutěžním jednáním poškodil dobrou pověst soutěžitele nebo ohrozil chod nebo rozvoj jeho podniku.

Dojde-Ii k jednání, jež nenaplňuje znaky některé ze zvlášť upravených skutkových podstat nekalé soutěže ve smyslu § 45 až § 52 obch. zák., půjde přesto o nekalou soutěž, jestliže toto jednání ponese znaky obecné skutkové podstaty nekalé soutěže vymezené v jeho tzv. generální klauzuli podle § 44 odst. 1 obch. zák. Takovým jednáním může být i šíření nepravdivých údajů o tom, že určitý soutěži tel je v úpadku.

Pro kvalifikaci určitého jednání jako nekalosoutěžního pouze podle tzv. generální klauzule je nutné vykládat pojem soutěžního vztahu široce, bez nutnosti konkurenčního vztahu v tomtéž nebo obdobném předmětu podnikání mezi subjektem jednajícím ve smyslu § 44 odst. 1 obch. zák. a subjektem dotčeným nekalou soutěží, resp. poškozeným. To vyplývá z poměrně širokého vymezení účastníků hospodářské soutěže, tj. soutěžitelů, jimiž jsou podle § 41 obch. zák. fyzické a právnické osoby, které se účastní hospodářské soutěže, i když nejsou podnikatelé.

Kdyby ovšem činnost určitého soutěžitele měla být některým ze zvláštních případů nekalé soutěže podle § 45 až § 52 obch. zák., podmínka nekalé soutěže spočívající v tom, že jde o jednání v hospodářské soutěži, může vyžadovat - podle typu nekalosoutěžního jednání - užší konkurenční vztah mezi soutěžiteli (např. v případě zlehčování podle § 50 obch. zák. nebo srovnávací reklamy po-dle § 50a obch. zák.).

II. O zproštění obžaloby podle § 226 písm. b) tr. ř. lze rozhodnout jen tehdy, není-Ii stíhaný skutek žádným trestným činem.

Tento postup nepřichází v úvahu, je-li skutek jiným trestným činem, než jaký v něm spatřoval soud prvního stupně, a to i tehdy, jde-li o přísnější trestný čin, kterým nemohl odvolací soud uznat obžalovaného vinným z důvodu zákazu reformationis in peius ve smyslu § 259 odst. 4 tr. ř. V takovém případě je nutno odvolání obžalovaného, popřípadě odvolání podané jen v jeho prospěch jinou oprávněnou osobou, podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítnout.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2006, sp. zn. 5 Tdo 102/2006)


04.09.2007 15:08

Rt 10/2007

Není porušením zákazu dvojího postihu za tentýž čin ("ne bis in idem") ve smyslu čI. 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (publikované pod č. 209/1992 Sb.), byl-li obviněný jako řidič motorového vozidla v souvislosti s jednou jízdou jednak postižen ve správním řízení pro přestupky spočívající v tom, že nezastavil řízené vozidlo na signál policisty "Stůj" a že po pronásledování obviněného a jeho zastavení policií se odmítl podrobit orientační dechové zkoušce na přítomnost alkoholu v krvi, a jednak odsouzen za trestné činy spočívající v tom, že při zastavování jím řízeného vozidla najížděl na policistu a že řídil vozidlo v době, kdy mu to bylo zakázáno správním orgánem. Uvedené přestupky a trestné činy jsou totiž odlišnými skutky (činy), jejichž zákonné znaky se nepřekrývají, byť byly spáchány v bezprostřední časové návaznosti.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22.3.2006, sp. zn. 4 Tz 183/2005)


04.09.2007 15:07

Rt 11/2007 (2. část)

Za hnutí ve smyslu § 260 odst. 1 tr. zák. se považuje skupina osob alespoň částečně organizovaná, byť třeba formálně neregistrovaná, směřující k potlačení práva svobod člověka nebo hlásající národnostní, rasovou, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob. Pro naplnění znaků této skutkové podstaty je nutné, aby hnutí existovalo v době, kdy je pachatel podporoval či propagoval, a to byť v jeho modifikované podobě (např. neofašistické nebo neonacistické hnutí apod.).

Propagace hnutí prokazatelně směřujícího k potlačení práva svobod člověka, které v době jeho propagace pachatelem neexistovalo, může podle okolností případu naplňovat znaky pokusu trestného činu podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práva svobod člověka podle § 8 odst. 1, § 260 odst. 1 tr. zák., pokud pachatel svým jednáním zamýšlel iniciovat vznik nebo obnovení takového hnutí, anebo znaky trestného činu podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práva svobod člověka podle § 261a tr. zák., popř. znaky trestného činu hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení podle § 198 tr. zák. či trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práva svobod podle § 198a tr. zák., které nejsou svou dikcí vázány na existenci tohoto hnutí.

(Stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 12. 2006, sp. zn. Tpjn 302/2005)


04.09.2007 15:02

Rt 11/2007 (1. část)

Za hnutí ve smyslu § 260 odst. 1 tr. zák. se považuje skupina osob alespoň částečně organizovaná, byť třeba formálně neregistrovaná, směřující k potlačení práva svobod člověka nebo hlásající národnostní, rasovou, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob. Pro naplnění znaků této skutkové podstaty je nutné, aby hnutí existovalo v době, kdy je pachatel podporoval či propagoval, a to byť v jeho modifikované podobě (např. neofašistické nebo neonacistické hnutí apod.).

Propagace hnutí prokazatelně směřujícího k potlačení práva svobod člověka, které v době jeho propagace pachatelem neexistovalo, může podle okolností případu naplňovat znaky pokusu trestného činu podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práva svobod člověka podle § 8 odst. 1, § 260 odst. 1 tr. zák., pokud pachatel svým jednáním zamýšlel iniciovat vznik nebo obnovení takového hnutí, anebo znaky trestného činu podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práva svobod člověka podle § 261a tr. zák., popř. znaky trestného činu hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení podle § 198 tr. zák. či trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práva svobod podle § 198a tr. zák., které nejsou svou dikcí vázány na existenci tohoto hnutí.

(Stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 12. 2006, sp. zn. Tpjn 302/2005)


< strana 1 / 1 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů


Články