// Profipravo.cz / Z rozhodnutí dalších soudů

Z rozhodnutí dalších soudů

07.12.2018 00:05

ÚS: Pozastavení řidičského oprávnění za účelem vymožení dluhu

Zastavení exekuce pozastavením řidičského oprávnění povinného z důvodu nabytí zletilosti oprávněnými, kteří se domáhají vymožení nedoplatku na výživném za dobu jejich nezletilosti, tak představuje porušení jejich práva na soudní ochranu zaručeného článkem 36 odst. 1 Listiny a též práva na zvláštní ochranu dětí a mladistvých zaručeného článkem 32 odst. 1 Listiny.

O. s. ř. nestanoví nepřípustnost dovolání, v nichž dovolatel předkládá právní otázku, jejíž řešení má dovolací soud za zřejmé a jednoduché.

Postupoval-li Nejvyšší soud tak, že dovolání jako nepřípustné odmítl, přestože sám připustil, že mu dovolatelé předkládají právní otázku dosud neřešenou, porušil právo stěžovatelů na přístup k soudu zakotvené v článku 36 odst. 1 Listiny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 50/18, ze dne 23. 10. 2018


07.12.2018 00:04

ÚS: Vícepráce podle smlouvy o dílo vs. samostatné plnění

I. Rozpor mezi obecnými soudy provedenými důkazy a jejich skutkovými zjištěními nebo mezi jejich skutkovými zjištěními a právními závěry má za následek porušení základního práva účastníka řízení na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jestliže jde o rozpor „extrémní“, který zpochybňuje výsledek soudního řízení.

II. Jestliže je zhotovitel smlouvou podle § 536 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, zavázán k zhotovení díla, pak po objednateli nelze požadovat, aby mimo rámec smluvně sjednaných či zákonem stanovených pravidel pro změnu ceny za dílo hradil jiná než sjednaná plnění, která byla ze strany zhotovitele provedena v rámci nebo v souvislosti se zhotovením díla. Tak tomu bude i v případě, že tato plnění budou mít za následek zhodnocení díla, neboť objednatel si takovéto zhodnocení nesjednal, ani o ně nemusel stát. I takováto plnění nutno – s ohledem na jejich spjatost se sjednaným plněním – považovat za plnění na základě smlouvy o dílo, přičemž pokud by jejich následkem vznikl na straně objednatele majetkový prospěch na úkor zhotovitele, případné nároky s ním spojené by musely být posouzeny z hlediska tohoto smluvního vztahu. Smlouva o dílo tak brání tomu, aby se zhotovitel mohl domáhat vydání takovéhoto majetkového prospěchu jako bezdůvodného obohacení podle § 451 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013.

III. Pro zodpovězení otázky, zda určité plnění nad rámec sjednaného díla ještě lze posuzovat v rámci právního vztahu založeného smlouvou o dílo, nebo zda již jde o samostatné plnění, na jehož právní posouzení se tato smlouva nevztahuje, je určující, zda toto plnění ještě lze z hlediska jeho účelu a povahy považovat za sloužící k zhotovení sjednaného díla.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1283/16, ze dne 8. 11. 2018


07.12.2018 00:03

ÚS: Nábor klientů advokátem prostřednictvím jiných osob

Etický kodex advokáta je jedním za základních stavovských předpisů, jehož naplnění musí být primárním zájmem každého advokáta.

Namítá-li stěžovatel, že ustanovení § 32 etického kodexu je dáno primárně na ochranu ostatních advokátů, jedná se o výklad notně zúžený. Citované ustanovení vylučuje nábor klientů prostřednictvím jiných osob. Podle náhledu Ústavního soudu lze smysl a účel uvedeného ustanovení etického kodexu spatřovat též v ochraně samotných potenciálních klientů, již by se v opačném případě mohli stát cílem některého z marketingových nástrojů advokáta. V neposlední řadě se jedná o ustanovení směřující k zachování důstojnosti advokátního stavu jako takového.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3021/17, ze dne 8. 11. 2018


07.12.2018 00:02

ÚS: Námitky obce proti zásadám územního rozvoje

I. Určení rozsahu účasti zastupitelstev územně samosprávných celků na územním plánování a řešení případné kolize působnosti je stanovením působnosti zastupitelstva ve smyslu čl. 104 odst. 1 a 2 Ústavy České republiky, které je odůvodněno věcnými i politickými hledisky.

II. Odpovědnost obecní samosprávy za rozvoj vlastního území a zároveň i její ochrana před zásahy ze strany samosprávy krajské je zajištěna na věcné i procesní úrovni: zákazem stanovit v zásadách územního rozvoje podrobnosti, které obsahově náleží územnímu či regulačnímu plánu [§ 36 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)], účastí obcí v řízení o zásadách územního rozvoje, kde mohou uplatňovat své námitky (§ 39 odst. 1, 2 stavebního zákona) a oprávněním obce podat návrh na zrušení opatření obecné povahy vydaného krajem (§ 101a odst. 2 soudního řádu správního). Přesahují-li plochy či koridory na území obce svým významem obec samu, jsou zájmy obce při rozhodování krajské samosprávy chráněny pouze v procesní rovině při pořizování zásad územního rozvoje, a to jednak požadavky na zákonnost a odbornost pořízení zásad, jednak účastí dotčených obcí, které mohou uplatnit své námitky. Nejsou-li námitkami uplatněné zájmy zohledněny takovým způsobem, že tím dochází k porušení procesních či hmotných práv obce, může obec navrhnout zrušení zásad územního rozvoje správním soudem.

III. Požadavek přezkoumatelnosti platí jak pro vlastní odůvodnění opatření obecné povahy, tak pro odůvodnění rozhodnutí o námitkách; rozsah přezkumu se z hlediska jejich funkce liší: odůvodnění zásad územního rozvoje kromě odborných úvah předkládá i výsledek samosprávné (politické) vůle zastupitelstva kraje, kterou správní soud nemůže revidovat, pokud je v odborných mezích možná. Odůvodnění rozhodnutí o námitkách předkládá právní a skutkové důvody, pro něž je třeba z pozice veřejné moci zasáhnout do práv, povinností či zájmů konkrétních subjektů individualizovaných konkrétními námitkami. Jakkoliv může být nezbytnost takového zásahu předurčena výsledkem politických úvah samosprávy o regulaci vztahů v území, konkrétní provedení a vypořádání konkrétních námitek vůči němu je správním soudem v zásadě plně přezkoumatelné. Řádné odůvodnění musí být pravidlem, z něhož lze na nebezpečí přepjatosti („přehnaných požadavků“) usuzovat pouze výjimečně, v konkrétně vymezených poměrech případu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 178/15, ze dne 8. 11. 2018


07.12.2018 00:01

ÚS: Dokončení umělého oplodnění po smrti manžela

Právní úprava související s umělým oplodňováním vychází z morálních, kulturních, náboženských a etických hodnot dané společnosti. Podle Ústavního soudu je tak především na zákonodárci, aby stanovil podmínky a pravidla pro vznik života jiným než tradičním způsobem.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1099/18, ze dne 8. 11. 2018


07.12.2018 00:00

ÚS: Nesoulad mezi skutkovými zjištěními a hodnocením důkazů

Ústavní soud často opakuje, že mu nepřísluší přehodnocovat důkazy, provedené obecnými soudy. Může (a musí) tak ale učinit, pokud dospěje k závěru, že došlo k extrémnímu nesouladu mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé. Odůvodnění rozsudku odvolacího soudu je nesprávné, když bezdůvodně zaměňuje maximální regulované nájemné s nájemným obvyklým. Tento soud tedy pochybil, když nijak nereflektoval v důkazním řízení prokázanou výši obvyklého ročního nájemného a bez dalšího vycházel pouze z maximální ceny, stanovené podle výměru Ministerstva financí. Tím došlo k porušení práva stěžovatelky na spravedlivý proces podle ust. čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1491/17, ze dne 13. 11. 2018


06.12.2018 00:05

NSS: Zánik odpovědnosti za přestupek

Ustanovení § 20 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 204/2015 Sb., část první, čl. I, bod 6. a 7. (o zániku odpovědnosti za přestupek) se aplikuje na přestupky spáchané ode dne 1. 10. 2015.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 9. 2018, čj. 7 As 87/2018-34)


06.12.2018 00:04

NSS: Řízení o omezení veřejného přístupu na účelovou komunikaci

V řízení o omezení veřejného přístupu na účelovou komunikaci dle § 7 odst. 1 věta druhá zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, je nutné zvažovat a poměřovat práva a oprávněné zájmy vlastníka komunikace a osob komunikaci využívajících k zajištění přístupu k jejich vlastnictví, a zohlednit případné změny ve způsobu užívání komunikace, k nimž došlo od okamžiku, kdy byla komunikace věnována obecnému užívání (§ 19 zákona o pozemních komunikacích).

(Podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. 6. 2018, čj. 30 A 68/2016-107)


06.12.2018 00:03

NSS: Nezákonný zásah do práv na zasedání zastupitelstva obce

Skutečnost, že předsedající při zasedání zastupitelstva obce nevyzve přítomnou veřejnost k vyjádření k programu, není sama o sobě nezákonným zásahem ve smyslu § 82 a násl. s. ř. s., neboť nepředstavuje přímý a závazný zásah do práv jednotlivce.

Nezákonným zásahem může být podle okolností postup, kdy předsedající při zasedání zastupitelstva neumožní konkrétnímu jednotlivci realizovat právo dle § 16 odst. 2 písm. c) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, vyjádřit na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem své stanovisko k projednávané věci. Půjde o situace, kdy konkrétní občan požádá o slovo ke konkrétnímu bodu programu nebo v rámci rozpravy před hlasováním o programu a předsedající (či zastupitelstvo) mu neumožní vystoupit výslovným sdělením, uplatněním síly, technickým opatřením (vypnutí mikrofonu apod.), případně jiným obdobným způsobem, a podle okolností též přehlížením. Tyto okolnosti musí být v řízení před soudem prokázány.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 9. 2018, čj. 6 As 48/2018-35)


06.12.2018 00:01

NSS: Nárok na zahájení daňového přezkumného řízení

Na zahájení přezkumného řízení dle § 121 a násl. zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, není právní nárok. Nezahájením přezkumného řízení tak nelze zasáhnout do práv daňového subjektu.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2018, čj. 8 Afs 98/2018-52)


30.11.2018 00:04

KS: Doručení rozhodnutí bez vyznačení data vhození

Nevyznačí-li doručující orgán datum vhození soudního rozhodnutí doručovaného nikoli do vlastních rukou adresáta na této písemnosti, která je vhozena do schránky adresáta (na obálce, v níž je písemnost do schránky vhozena), pak doručení takové písemnosti vhozením do adresátem užívané schránky nelze považovat za účinné. Účinky doručení nastanou až okamžikem, kdy se adresát s doručovanou písemností seznámí.

podle usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 14Co 168/2018, ze dne 4. 9. 2018


30.11.2018 00:03

KS: Aplikace § 2279 odst. 4 o. z. na dědice nájemce bytu

V případě dědice, na něhož přecházejí práva a povinnosti z nájmu dle § 2282 o. z., se § 2279 odst. 4 o. z. nepoužije. Ustanovení § 2279 odst. 4 o. z. dopadá toliko na členy nájemcovy domácnosti.

podle rozsudku Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 69Co 572/2017, ze dne 5. 6. 2018


30.11.2018 00:01

MS: Odměna ustanoveného advokáta v řízení o pozůstalosti

Nebyla-li v řízení o pozůstalosti dosud určena obvyklá cena aktiv pozůstalosti, a nelze proto přesně zjistit obvyklou cenu dědického podílu klienta ( § 8 odst. 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ), náleží ustanovenému advokátovi odměna ve výši dle § 12a odst. 2. vyhl., vyplývá-li z obecně známých skutečností nebo je-li soudu z jeho činnosti známo, že obvyklá cena majetku v pozůstalosti je tak vysoká, že odměna advokáta vypočtená z obvyklé ceny podílu klienta podle § 7 vyhl. by po snížení dle § 12a odst. 1 vyhl. byla vyšší než odměna uvedená v § 12a odst. 2 vyhl.

podle usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 29Co 156/2018, ze dne 26. 6. 2018


23.11.2018 00:05

ÚS: Hodnocení podmínek pro nařízení předběžného opatření (Uber)

Vyšel-li odvolací soud ze závěru, že činnost vykonávanou vedlejším účastníkem nelze považovat za taxislužbu z toho důvodu, že nesplňuje zákonem stanovené podmínky podle § 21 a násl. zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě v rozhodném znění, a je proto nějakou „(jinou) službou v oblasti dopravy“, popřel tím vztah mezi hypotézou právní normy, stanovící podmínky pro uplatnění její dispozice, a dispozicí právní normy, jež stanovuje vlastní pravidlo chování. Takovéto obrácení vztahu mezi vymezením činnosti, na kterou se zákon o silniční dopravě vztahuje, resp. její právní kvalifikace (§ 1 odst. 1 ve spojení s § 2 odst. 1 a 9), a podmínek, jak a kým má být taková činnost vykonávána (§ 21 a násl. tohoto zákona), je projevem libovůle při výkonu veřejné moci, a proto porušením práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 36 odst. 4, čl. 2 odst. 2 a čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 4072/17, ze dne 5. 11. 2018


23.11.2018 00:04

NSS: Osoba přímo postižená spácháním přestupku

I. Osobě, jejíž práva nebo oprávněné zájmy byly přestupkovým jednáním přímo dotčeny, náleží zvláštní procesní postavení vyplývající z § 71 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, jen v případě, že její souhlas byl nutnou podmínkou pro zahájení, resp. pokračování řízení o daném přestupku.

II. Povinnost správního orgánu rozhodnout o námitce podjatosti usnesením dle § 14 odst. 2 správního řádu se vztahuje k námitkám podjatosti uplatněným účastníkem v rámci zahájeného správního řízení.

(Podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. 4. 2018, čj. 30 A 244/2017-34)


23.11.2018 00:03

NSS: Údaj o doměření daně z přidané hodnoty

Údaj o tom, kterým právnickým osobám byla v určitém roce doměřena daň z přidané hodnoty, a případně také o výši tohoto doměření je ve smyslu § 10 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, informací o majetkových poměrech osob, které nejsou povinnými subjekty. Správce daně proto odmítne žádost o poskytnutí takové informace.

(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 7. 2018, čj. 10 As 289/2017-37)


23.11.2018 00:02

ÚS: Osvobození insolvenčního dlužníka od soudních poplatků

V případě, kdy je na majetek žadatele o osvobození od soudních poplatků prohlášen konkurs, soudy musí tuto skutečnost zohlednit a pod jeho majetkové poměry ve smyslu § 138 odst. 1 o. s. ř. zahrnout i jeho dispoziční oprávnění vyplývající z insolvenčního řízení.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1060/18, ze dne 23. 10. 2018


16.11.2018 00:05

ÚS: Odškodnění za zákonné zadržení a omezení osobní svobody

Při existenci čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a absenci speciální úpravy odškodnění za omezení osobní svobody nelze přijmout jiný výklad Listiny, než že za zákonné omezení osobní svobody (zadržení podle čl. 8 odst. 3 Listiny) odškodnění nenáleží. Takové právo neplyne ani z čl. 5 Úmluvy.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2062/18, ze dne 22. 10. 2018


16.11.2018 00:04

ÚS: Očkovací povinnost a participační práva dítěte

I. Zjistí-li Ústavní soud, že v přezkoumávaném řízení před obecnými soudy došlo k porušení ústavně zaručených práv dítěte, jehož se řízení týkalo, je v souladu s čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte povinen zasáhnout.

II. Není vyloučeno, aby výhrada svědomí jednoho z rodičů vůči zákonné očkovací povinnosti byla úspěšně uplatněna i v situaci názorového sporu mezi rodiči ohledně očkování jejich dítěte; v takovém případě však bude nutno vážit svobodu svědomí rodiče oponujícího očkování (čl. 15 odst. 1 Listiny) nejen s veřejným zájmem na ochraně zdraví, ale také s totožnou svobodou svědomí druhého rodiče, při zohlednění, že právo na péči o dítě a jeho výchovu náleží oběma rodičům (čl. 32 odst. 4 Listiny). Dostatečně naléhavé důvody pro oprávněnost namítané výhrady svědomí navíc nelze založit na předchozí špatné zkušenosti s očkováním spočívající v projevu méně závažných vedlejších účinků očkování u dotčeného dítěte ani na poukazu na velmi závažnou reakci jiné osoby na zcela odlišné nepovinné očkování ani na samotných pochybnostech o přínosu očkování pro dotčené dítě.

III. Právo dítěte být slyšeno v řízení, které se jej týká, ve smyslu čl. 12 Úmluvy o právech dítěte se neomezuje na pouhé zjištění názoru dítěte na projednávanou záležitost, ale zahrnuje také další komunikaci s dítětem a informování jej o řízení, včetně toho, jak nakonec bylo rozhodnuto v záležitosti dítěte a jak byl zohledněn jeho zjištěný názor (vyjádřilo-li jej dítě). Za dodržení tohoto práva odpovídá soud. Je-li dítě způsobilé být v řízení vyslechnuto přímo soudem a není-li to rozporné s jeho nejlepším zájmem, pak by to měl být rovněž přímo soud, kdo dotčenému dítěti přístupnou formou vysvětlí, jak v jeho záležitosti bylo rozhodnuto a jak přitom byl zohledněn jeho názor. Právo dítěte být slyšeno v záležitosti, která se jej týká, podle čl. 12 Úmluvy o právech dítěte není obecně vázáno na žádný věkový limit dítěte; konkrétní podoba jeho realizace nicméně vždy musí reflektovat věk, vyspělost a nejlepší zájem dítěte.

IV. Je-li účastníkem soudního řízení nezletilé dítě zastoupené ustanoveným kolizním opatrovníkem, které je schopno pochopit, že je vedeno soudní řízení, které se jej týká, vyžaduje jeho právo na projednání jeho věci v jeho přítomnosti podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod také určitou komunikaci a kontakt mezi tímto dítětem a jeho opatrovníkem, a to způsobem a v míře odpovídající věku, vyspělosti, preferencím a nejlepšímu zájmu dítěte. Pokud takové dítě vůbec neví, že je řádným účastníkem řízení a že jej v tomto řízení někdo zastupuje a jak, či dokonce že je vůbec vedeno řízení v jeho věci, pak zpravidla dochází k porušení jeho práva dle čl. 38 odst. 2 Listiny. I dítě má právo být důležitým subjektem a účastníkem řízení, nikoli jen objektem ochrany a pasivním pozorovatelem rozhodování o své záležitosti.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 725/18, ze dne 8. 10. 2018


16.11.2018 00:03

ÚS: K aplikaci nesprávného právního předpisu obecným soudem

Analytická právní věta

Aplikuje-li obecný soud na projednávanou věc nesprávný právní předpis, jenž v rozhodné době ještě nebyl účinný, dopustí se porušení práva účastníka řízení na soudní ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ve spojení s čl. 2 odst. 2 Listiny a čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky.

PRÁVNÍ VĚTY

K zásahu do práva stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny ve spojení s čl. 2 odst. 2 Listiny a čl. 2 odst. 3 Ústavy, došlo nesprávným postupem obecného soudu, který aplikoval nesprávný právní předpis. Takovýto postup obecného soudu ignoroval fakt, že k uzavření smlouvy došlo za účinnosti obchodního zákoníku v rozporu s platnou právní úpravou. Tím se dostal do rozporu s požadavkem ústavně konformní interpretace právních předpisů. Ústavní soud zastává názor, že pochybením na straně obecného soudu nemůže jít na vrub stěžovatelky, a to s ohledem na její ústavně zaručené právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny, jelikož důsledkem této skutečnosti bylo v této konkrétní věci zamítnutí žaloby stěžovatelky a uložení povinnosti nahradit náklady řízení žalované.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1329/18, ze dne 23. 10. 2018


< strana 1 / 111 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů