// Profipravo.cz / Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek 3/2006

Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek 3/2006

05.08.2006 21:50

Rc 21/2006

Má-li se za řízení ve smyslu ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř. za to, že žalovaný nárok uplatněný proti němu žalobou uznal, soud rozhodne podle ustanovení § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání, i když se žalovaný ještě před vydáním rozsudku pro uznání ve věci písemně vyjádřil tak, že nárok žalobce zcela neuznává, a i když ve svém opožděném vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji procesní obranu.

Jestliže žalovaný podal vyjádření ve věci až po uplynutí lhůty určené v usnesení o výzvě k vyjádření vydaném podle ustanovení § 114b odst. 1 o. s. ř., nenastane fikce uznání nároku uplatněného proti žalovanému v žalobě jen tehdy, jestliže žalovaný prokáže, že mu v podání vyjádření bránil vážný důvod, a současně, jestliže takový vážný důvod alespoň sdělil soudu ve lhůtě stanovené pro podání vyjádření nebo jestliže šlo o tak vážný důvod, který mu zabránil v tom, aby soudu byť jen sdělil, že u něj tento vážný důvod nastal (§ 114b odst. 5 o. s. ř.).

Uzavření a schválení soudního smíru v průběhu odvolacího řízení nebrání skutečnost, že soud prvního stupně ve věci rozhodl (v souladu se zákonem) rozsudkem pro uznání podle ustanovení § 153a o. s. ř.

rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8.3.2005, sp. zn. 21 Cdo1951/2004

05.08.2006 21:48

Rc 22/2006

Jestliže byla pachateli přestupku podle zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, uložena povinnost nahradit poškozenému přestupkem způsobenou škodu, je poškozený nositelem práva z vydaného rozhodnutí a svědčí mu aktivní věcná legitimace v řízení o soudní výkon tohoto titulu; tuto legitimaci naopak nemá vymáhající správní orgán.

usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.3.2005, sp. zn. 20 Cdo 796/2004

05.08.2006 21:46

Rc 23/2006

Bylo-li zřízení stavby tzv. socialistickou organizací na cizím pozemku po 1.4.1964 od počátku neoprávněné, je třeba provést její vypořádání podle § 135c obč. zák., i když šlo o stavbu zřízenou před 1.1.1992.

rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16.2.2005, sp. zn. 31 Cdo 606/2004

05.08.2006 21:44

Rc 24/2006

Stát neodpovídá za škodu způsobenou porušením povinnosti správce konkursní podstaty v konkursním řízení.

Nesprávný úřední postup konkursního soudu může spočívat v tom, že nevydal správci konkursní podstaty včas pokyn k vyloučení věci z majetku konkursní podstaty, ačkoliv mu byly známy skutečnosti, jejichž jednoduché posouzení umožňovalo přijmout spolehlivý závěr, že sepsaná věc nepatří do konkursní podstaty. Samotná okolnost, že bylo zahájeno řízení o vylučovací žalobě ve smyslu ustanovení § 19 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nesprávnost takového postupu nevylučuje; není však povinností konkursního soudu vyjadřovat se při výkonu své dohlédací činnosti (§ 12 odst. 2 uvedeného zákona) ke stavu dokazování v řízení o vylučovací žalobě.

rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22.4.2004, sp. zn. 29 Cdo 3064/2000

05.08.2006 21:42

Rc 25/2006

Den, měsíc a rok (tj.datum), kdy byla závěť podepsána, musí být uveden v textu závěti zřízené v jiné písemné formě (allografní závěti) takovým způsobem, aby celý text závěti tvořil logický celek.

Údaj o datu podpisu závěti v listině o ověření pravosti podpisu zůstavitele (tj. ověřovací doložka) nemůže nahradit chybějící datum v textu závěti nebo opravit datum v textu závěti, které není datem, kdy byla závěť skutečně podepsána, a to ani v případě, že ověřovací doložka je vyznačena přímo na listině obsahující závěť.

rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.4.2005, sp. zn. 30 Cdo 1190/2004

05.08.2006 21:40

Rc 26/2006

Povaha ustanovení § 517 odst. 2 obč. zák. vylučuje, aby výše úroku z prodlení byla v občanskoprávních vztazích dohodnuta jinak, než stanoví právní předpis, který toto ustanovení provádí.

rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17.3.2005, sp. zn. 33 Odo 1117/2003

05.08.2006 21:39

Rc 27/2006

Dokud není postoupení pohledávky dlužníku oznámeno nebo není prokázáno, může dlužník započíst svou pohledávku vůči dosavadnímu věřiteli.

rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23.3.2005, sp. zn. 29 Odo 114/2003

05.08.2006 21:37

Rc 28/2006

Jestliže si účastníci neplatné nebo zrušené smlouvy před prohlášením konkursu na majetek jednoho z nich poskytli navzájem peněžitá plnění, popřípadě plnění, za něž jim přísluší peněžitá náhrada, může se i po prohlášení konkursu ten z nich, který plnil ve větším rozsahu, úspěšně domoci (ve smyslu ustanovení § 457 obč. zák.) jen vrácení toho, oč plnění, které sám poskytl, přesahuje plnění, které obdržel od druhé smluvní strany.

rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.6.2004, sp. zn. 29 Odo 52/2002

05.08.2006 21:35

Rc 29/2006

Při zkoumání důvodů pro zrušení konkursu podle ustanovení § 44 odst. 1 písm. a) zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se konkursní soud nezabývá správností procesního postupu soudu předcházejícího vydání usnesení o prohlášení konkursu, ani správností rozhodnutí o prohlášení konkursu, případně rozhodnutí je potvrzujícího. Okolnost, že nebyl podán návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka nebo že tento návrh podala jménem navrhovatele osoba, která k tomu nebyla řádně zmocněna, není důvodem pro zrušení konkursu postupem podle § 44 odst. 1 písm. a) zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Nejde o zmatečnostní vadu ve smyslu ustanovení § 229 odst. 1 písm. d) o. s. ř., jestliže soud nepřihlédl k tomu, že návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka podala jménem navrhovatele osoba, která k tomu nebyla řádně zmocněna.

Jednal-li navrhovatel při podání návrhu na zahájení řízení jedním ze svých jednatelů, pak za navrhovatele ve smyslu § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. jednala osoba k tomu oprávněná; to platí bez zřetele k tomu, že společenská smlouva předepisovala jednatelům jednat za navrhovatele společně (§ 133 odst. 1 obch. zák.).

usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10.3.2005, sp. zn. 29 Odo 963/2003

05.08.2006 21:33

Rc 30/2006

Z hlediska povinnosti zaměstnavatele zajišťovat plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu jeho činnosti zaměstnanci v pracovních vztazích podle zákoníku práce je podstatné, zda jde o takovou běžnou činnost, která souvisí přímo se zajištěním předmětu činnosti zaměstnavatele zapsaného v obchodním rejstříku (stanoveného zákonem). V případě vzdálenější souvislosti s předmětem činnosti zaměstnavatele je již věcí jeho úvahy, jakým způsobem bude tyto činnosti zajišťovat; z tohoto hlediska již není významné, zda se jedná o činnost svou povahou výjimečnou anebo jinak běžnou, nebo o činnost, která je pro chod podniku důležitá, či dokonce nezbytná.

Odkaz na seznam pracovních míst, o nichž není zřejmé, zda se ve vztahu k zaměstnanci, jemuž má být dána výpověď, jedná o práci vhodnou ve smyslu ustanovení § 37 odst. 5 zák. práce a zda nabízená pracovní místa jsou v době, kdy je nabídka činěna, vůbec volná, není způsobilým úkonem ke splnění nabídkové povinnosti ve smyslu ustanovení § 46 odst. 2 zák. práce.

rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8.3.2005, sp. zn. 21 Cdo 2137/2004

05.08.2006 21:31

Rt 13/2006

Místní příslušnost soudu pro mládež vychází z ustanovení § 88 písm. c) o. s. ř. (§ 96 zákona o soudnictví ve věcech mládeže). Toto ustanovení určuje místní příslušnost jen pro první úkon soudu. Je-li místní příslušnost již určena, zůstává určený soud nadále příslušným, i kdyby se změnily podmínky, které rozhodly o jeho příslušnosti. Změna jednou určené příslušnosti je zásadně možná jen postupem podle § 177 odst. 2 o. s. ř.

usnesení Krajského soudu v Brně – soudu pro mládež ze dne 30.12.2004, sp. zn. 4 Rodo 17/2004

05.08.2006 21:29

Rt 14/2006

I. Cizí věcí ve smyslu skutkových podstat trestných činů krádeže podle § 247 tr. zák., zpronevěry podle § 248 tr. zák. a zatajení věci podle § 254 tr. zák. se rozumějí movité a nemovité věci, ovladatelné přírodní síly a cenné papíry, jež nenáleží pachateli buď vůbec, nebo nenáleží jen jemu ( § 89 odst. 13 tr. zák.). Takovými cizími věcmi mohou být i peníze v hotovosti. Nejsou jimi však vklady na účtech a vkladních knížkách, neboť tyto přecházejí do majetku banky, která s nimi může volně disponovat a využít je ke svému podnikání. Mezi vkladatelem a bankou za této situace vzniká závazkový právní vztah, na jehož základě má vkladatel vůči bance pohledávku. Ta je součástí jeho majetku, nikoliv ale věcí. Takovou pohledávku není možné jako cizí věc zatajit ve smyslu § 254 tr. zák., zpronevěřit ve smyslu § 248 tr. zák. a ani odcizit ve smyslu § 247 tr. zák.

II. Podstatou znaku „přisvojení si cizí věci“ skutkové podstaty trestného činu zatajení věci podle § 254 tr. zák. je skutečnost, že pachatel vyloučí z dispozice s ní oprávněnou osobu. O zatajení věci tedy může jít i v případě, kdy s přisvojenou cizí věcí, která se do jeho moci dostala nálezem, omylem nebo jinak bez přivolení osoby oprávněné, nijak dále nedisponuje, ale odmítá ji vydat oprávněné osobě. Není tedy rozhodné, jak poté, co si věc přisvojil, s ní skutečně nakládá a zda s ní vůbec nějak nakládá. Z hlediska zavinění je třeba, aby pachatel znal všechny skutkové okolnosti rozhodné pro závěr, že věc patří jiné osobě a že se do jeho dispozice dostala nálezem, omylem nebo jinak bez přivolení osoby oprávněné. Není přitom nezbytné, aby věděl, kdo je osobou oprávněnou.

usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.1.2004, sp. zn. 11 Tdo 40/2004

05.08.2006 21:28

Rt 15/2006

O odkladu výkonu trestu odnětí svobody podle § 322 odst. 2, věta druhá, tr. ř. může soud rozhodnout též k návrhu věznice učiněnému na základě zprávy o zdravotním stavu odsouzeného, kterou předložil věznici před tím, než se dostavil k nástupu výkonu trestu. Nerozhodl-li soud podle § 322 odst. 2, věta první, tr. ř. do doby stanovené odsouzenému k nástupu výkonu trestu tak, že povolil odklad výkonu trestu, je povinností odsouzeného výkon trestu nastoupit.

usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16.2.2005, sp. zn. 5 To 9/2005

05.08.2006 21:27

Rt 16/2006

Rozhodl-li ve věci mladistvého obecný soud (§ 2 písm. h/ zák. č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže), ač již měl podle § 2 písm. g) a § 4 citovaného zákona projednat a rozhodnout soud pro mládež, jedná se o podstatnou vadu řízení ve smyslu ustanovení § 258 odst. 1 písm. a) tr. ř., kterou nelze napravit v řízení před odvolacím soudem ( § 259 odst. 1 tr. ř. ).

usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2.2.2005, sp. zn. 8 To 14/2005

05.08.2006 21:23

Rt 17/2006

Plnění poskytnuté na základě smlouvy o pojištění pro případ smrti pojišťovnou pozůstalým poškozeného, jehož obviněný usmrtil a spáchal tak trestný čin vraždy podle § 219 tr. zák., není majetkovou škodou způsobenou trestným činem ve smyslu § 43 odst. 1 tr. ř., a proto o něm nelze rozhodovat v adhezním řízení.

usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26.10.2005, sp. zn. 8 To 112/2005

05.08.2006 21:22

Rt 18/2006

I. Jestliže povinnost obviněného vykonávat jako předseda představenstva akciové společnosti svou působnost s péčí řádného hospodáře ve smyslu § 194 odst. 5, věta první, obch. zák. spočívá též v provádění kontroly, zda osoba, kterou představenstvo této akciové společnosti pověřilo provedením stavebních prací, postupuje na základě stavebního povolení, projektové dokumentace a s náležitým zajištěním realizace stavby oprávněnou osobou, a dojde-li i v důsledku vědomého neplnění této povinnosti ke zřícení stavby a ke škodě velkého rozsahu, naplní tím znaky trestného činu obecného ohrožení podle § 180 odst. 1, odst. 2 písm. b), odst. 3 písm. a) tr. zák. , neboť z nedbalosti způsobí obecné nebezpečí porušením důležité povinnosti vyplývající z jeho funkce předsedy představenstva akciové společnosti.

II. Akcionáře, a to i když je stoprocentním akcionářem, nelze ztotožňovat s akciovou společností jako právnickou osobou coby poškozeným v trestním řízení, neboť jde o dva odlišné subjekty. Jestliže obviněný, který je předsedou představenstva a stoprocentním akcionářem, způsobil trestným činem škodu akciové společnosti (srov. § 154 a násl. obch. zák. ), nevznikla tím škoda současně obviněnému, jakožto jejímu akcionáři, protože majetek akciové společnosti jako právnické osoby je pro něj majetkem cizím, ale vznikla škoda pouze akciové společnosti. Za způsobení takové škody lze dovozovat trestní odpovědnost obviněného a stejně tak mu lze uložit povinnost ji nahradit (srov. též § 194 odst. 5, věta třetí, obch. zák.).

usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24.3.2005, sp. zn. 8 Tdo 124/2005