// Profipravo.cz / Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek 10/2005

Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek 10/2005

27.04.2006 23:50

Rc 83/2006

Je-li předmětem odvolacího řízení pouze výrok o nákladech řízení, nepřichází postup podle § 107a o. s. ř. v úvahu.

(usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 12 Cmo 255/2004, ze dne 3.1.2005)


27.04.2006 23:49

Rc 84/2006

Lhůta určená soudem v řízení o dědictví ve výroku usnesení podle § 175k odst. 2 o. s. ř. je lhůtou soudcovskou. Tato lhůta může být soudem prodloužena, její zmeškání však nemůže být prominuto. K prodloužení lhůty dojde jen na základě rozhodnutí soudu vydaného před jejím uplynutím.

Žalobu podanou po uplynutí lhůty stanovené ve výroku usnesení podle § 175k odst. 2 o. s. ř. soud zamítne.

(rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 493/2004, ze dne 15.7.2004)


27.04.2006 23:48

Rc 85/2006

Žaloba na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí nemůže být úspěšná, jestliže vymáhaná pohledávka vznikla (za trvání manželství jednomu z manželů) před uzavřením smlouvy o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů ( § 262a odst. 2 , § 267 odst. 1 o. s. ř. , § 143a odst. 4 obč. zák. ).

(rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1389/2003, ze dne 28.7.2004)


27.04.2006 23:47

Rc 86/2006

Byl-li prohlášen konkurs na majetek povinného poté, co v řízení o výkon rozhodnutí byla jeho nemovitost pravomocným usnesením o příklepu prodána, soud po zaplacení nejvyššího podání vydražitelem usnesením rozhodne o uspokojení pohledávky nákladů řízení vzniklých státu v souvislosti s prováděním dražby, nové dražby nebo další dražby a o vydání zbytku rozdělované podstaty správci konkursní podstaty; toto usnesení má účinky rozvrhového usnesení ( § 337h o. s. ř. ).

(usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15.12.2004, sp. zn. 20 Cdo 471/2004)


27.04.2006 23:46

Rc 87/2006

Pěstební materiál (sazenice stromků) vysazený v provozované lesní školce není trvalým porostem a tudíž součástí pozemku.

(rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 73/2004, ze dne 31.8.2004)


27.04.2006 23:44

Rc 88/2006

V případě, že jeden ze svědků (pisatel, předčitatel) allografní závěti pořízené ve smyslu ustanovení § 476c obč. zák. nesplňuje podmínky vymezené ustanoveními § 476e a § 476f obč. zák. pouze ve vztahu k některému z více dědiců povolaných k dědění touto závětí, pak je závěť neplatná pouze v části týkající se tohoto dědice ( § 41 obč. zák. ).

(usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1765/2004, ze dne 22.9.2004)


27.04.2006 23:43

Rc 89/2006

Obchodní jméno (od 1.1.2001 obchodní firma) právnické osoby přechází na nástupnickou právnickou osobu spolu s podnikem pouze v případě, pokud nástupnická právnická osoba při převodu podniku projeví vůli obchodní jméno převzít.

Obchodní jméno není samostatně převoditelné a nelze je převzít, aniž by současně s ním nebyl převeden podnik.

Obchodní jméno, které nástupnická právnická osoba při převodu podniku nepřevezme, zaniká současně se zánikem právnické osoby, k níž se váže. Platnému přechodu obchodního jména podle § 11 odst. 3 obch. zák. nebrání jeho zaměnitelnost s obchodním jménem jiné právnické osoby.

(rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 47/2004, ze dne 22.9.2004)


27.04.2006 23:42

Rc 90/2006

Pro účely konkursního řízení má určení, že pohledávka žalobce je pohledávkou za podstatou ( § 31 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů), stejné účinky jako rozhodnutí ukládající uspokojení pohledávky; obě taková rozhodnutí totiž řeší otázku pravosti, výše a pořadí pohledávky.

(rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 198/2004, ze dne 29.9.2004)


27.04.2006 23:40

Rc 91/2006

Bývalý zaměstnavatel je povinen uvádět v potvrzení o zaměstnání pouze skutečnosti stanovené právním předpisem; uvede-li do potvrzení o zaměstnání údaje nad zákonem obligatorně stanovený rámec a zaměstnanec s tím nesouhlasí, je třeba žalobě na vypuštění tohoto údaje vyhovět. Je-li zaměstnanec s uvedením dalšího údaje nad obligatorně stanovený rámec srozuměn, a nepožaduje jeho vypuštění, může se domáhat přiměřené úpravy potvrzení o zaměstnání a požadovat, aby nesprávný obsah uváděné informace byl změněn tak, aby sporný údaj odpovídal skutečnosti.

(rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.9.2004, sp. zn. 21 Cdo 981/2004)


27.04.2006 23:39

Rt 56/2006

Pohrůžka jiné těžké újmy ve smyslu § 235 odst. 1 tr. zák. může spočívat i v tom, že pachatel hrozil poškozené tím, že se u soudu bude domáhat v její neprospěch změny výchovného prostředí ohledně jejich společného nezletilého dítěte, pokud hrozbu uskutečnění takového úkonu užil jako prostředek k nátlaku na ni, aby proti své vůli vzala zpět souhlas s jeho trestním stíháním. V takovém případě se pachatel nemůže dovolávat toho, že jako otec je oprávněn činit úkony týkající se mimo jiné i výchovy svého nezletilého dítěte.

(usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 1439/2004, ze dne 5.1.2005)


27.04.2006 23:37

Rt 57/2006

I. Má-li soud za to, že jsou splněny podmínky pro řízení proti uprchlému podle § 302 a násl. tr. ř. , je po podání obžaloby povinen na návrh státního zástupce nebo i bez návrhu rozhodnout o tom podle § 305 tr. ř. usnesením, a to i ve věci, ve které bylo trestní stíhání vedeno uvedeným způsobem již ve stadiu před podáním obžaloby. Bez rozhodnutí podle § 305 tr. ř. nelze řízení proti uprchlému před soudem provést, tedy zejména nelze konat hlavní líčení a veřejné zasedání v nepřítomnosti obviněného jen s ohledem na to, že jde o tento způsob řízení.

V řízení o opravném prostředku je nutno nerespektování uvedených zásad soudem považovat za závažnou vadu řízení, která je důvodem pro zrušení rozhodnutí, jež bylo na jeho podkladě učiněno (např. ve smyslu ustanovení § 258 odst. 1 písm. a/ tr. ř. o odvolání).

II. Jestliže bylo ve věci konáno řízení proti uprchlému podle § 302 a násl. tr. ř., ač pro ně nebyly splněny zákonné podmínky nebo přesto, že soud o tom, že se bude takové řízení ve věci konat, nerozhodl podle § 305 tr. ř., a v důsledku tohoto procesního postupu byla obviněnému znemožněna účast na hlavním líčení nebo veřejném zasedání, je tato vada důvodem pro podání dovolání podle § 265b odst. 1 písm. d) tr. ř.

I. (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 6 Tdo 1426/2003, ze dne 10.12.2003)


27.04.2006 23:36

Rt 58/2006

I. Možnost seznámit se s obsahem zvukového záznamu o průběhu hlavního líčení je součástí práva obviněného na obhajobu. Proto k žádosti obviněného nebo jeho obhájce soud podle okolností případu určí, zda umožní přehrání takového záznamu nebo poskytne jeho kopii.

II. Soud, o jehož protokol jde, je povinen podle § 57 odst. 1 tr. ř. rozhodnout o každé námitce proti protokolu o hlavním líčení nebo veřejném zasedání, a to pouze na základě její důvodnosti. Nemůže tuto povinnost opomenout jen proto, že námitka je nedostatečně konkrétní.

III. Rozhodujícím podkladem pro závěr o tom, co bylo v hlavním líčení kýmkoli řečeno, je zvukový záznam pořízený v hlavním líčení podle § 55b odst. 1 tr. ř. Z písemně vyhotoveného protokolu o hlavním líčení ( § 55b odst. 2 tr. ř. ) soud při svém rozhodování vychází za předpokladu, že se nevyskytne žádná pochybnost o jeho správnosti ve smyslu obsahového souladu se zvukovým záznamem.

(rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Tz 7/2005, ze dne 20.4.2005)


27.04.2006 23:34

Rt 59/2006

Jestliže byl obviněný přítomen alespoň části násilného jednání pachatele vůči poškozenému, které směřovalo ke zmocnění se jeho věcí, anebo z jiných důvodů o takovém jednání věděl, a poté, když se pachatel věcí poškozeného takto zmocňoval, s ním je (popř. některou z nich) odnášel z bytu poškozeného, pak takové jednání obviněného je nutno posoudit jako účastenství ve formě pomoci k trestnému činu loupeže podle § 10 odst. 1 písm. c) , § 234 odst. 1 tr. zák. , a nikoliv jen jako pomoc k trestnému činu krádeže podle § 247 odst. 1 tr. zák.

Účastenství ve formě pomoci k trestnému činu loupeže je možné, na rozdíl od spolupachatelství k tomuto trestnému činu, i poté, co pachatel trestný čin loupeže již dokonal, avšak ještě nedokončil (srov. rozhodnutí pod č. 34/1968 Sb. rozh. tr.).

(usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 5 Tdo 365/2005, ze dne 24.3.2005)


27.04.2006 23:33

Rt 60/2006

1. Obsahem výzvy podle ustanovení § 251 odst. 1 tr. ř. musí být upozornění na zjištěné nedostatky náležitostí obsahu odvolání, jež podle názoru předsedy senátu soudu prvního stupně představují takové vady odvolání, pro které odvolací soud odvolání odmítne. I když ve srovnání s požadavky vyplývajícími z ustanovení § 251 odst. 2 tr. ř. není nutné, aby soud takovou výzvou (např. určenou obviněnému zastoupenému obhájcem) současně poskytoval i potřebné poučení o postupu, který vede k odstranění vytýkaných vad, je specifikace vad podaného odvolání předpokladem, že za splnění dalších podmínek mohou být vůči odvolateli vyvozeny z nesplnění výzvy důsledky uvedené v ustanovení § 253 odst. 3 trestního řádu.

2. Analogickou aplikaci ustanovení § 61 tr. ř. , které umožňuje navrácení lhůty obviněnému a jeho obhájci k podání opravného prostředku, lze použít i v případech, když obviněný nebo jeho obhájce z důležitých důvodů zmešká lhůtu stanovenou ve výzvě soudu k odstranění vad obsahových náležitostí odvolání ( § 251 odst. 1 tr. ř. ).

3. Obhájce obviněného je oprávněn požádat o navrácení lhůty k podání odvolání proti rozsudku ve smyslu § 61 tr. ř. , byť by jinak jeho zmocnění obhajovat obviněného zaniklo skončením trestního stíhání ( § 41 odst. 5 tr. ř. ).

Ustanovení § 61 tr. ř. představuje speciální úpravu ve vztahu k ustanovení § 41 odst. 5 tr. ř. , na jejímž podkladě je obhájce, jehož zmocnění obviněného obhajovat by jinak zaniklo, oprávněn podat ještě žádost o navrácení lhůty k podání odvolání. Obdobně je pak obhájce obviněného oprávněn podat též žádost o navrácení lhůty k odstranění vad obsahových náležitostí odvolání ve smyslu § 251 odst. 1 tr. ř.

(usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 11 Tdo 195/2005, ze dne 8.3.2005)


< strana 1 / 1 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů


Články