// Profipravo.cz / Řízení o soudním prodeji zástavy

Řízení o soudním prodeji zástavy

12.09.2014 00:00

ÚS: Nerespektování judikatury Ústavního soudu

Porušení práva na spravedlivý proces představuje takový postup obecných soudů, který nerespektuje předchozí judikaturu Ústavního soudu. V posuzované věci shledal Ústavní soud, že obecné soudy rozhodovaly v rozporu s jeho nálezem sp.zn. II. ÚS 114/06, jehož „nosné“ myšlenky jsou podle čl. 89 odst. 2 Ústavy závazné. Ústavní soud v tomto nálezu formuloval právní větu: „Je porušením práva na spravedlivý proces (čl. 36 Listiny základních práv a svobod) a principu rovnosti účastníků řízení (čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod), pokud je v řízení o soudním prodeji zástavy (§ 200y až 200za občanského soudního řádu), současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy, rozhodnuto i o nákladech řízení. V souladu s požadavkem spravedlnosti naopak je, aby o nákladech řízení bylo v takovém případě rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, tedy poté, co bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu.“

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 28/14, ze dne 12. 8. 2014


02.01.2013 00:02

Ke vlivu řízení o soudním prodeji zástavy na promlčení zástavního práva

I. Pravomocné usnesení o nařízení prodeje zástavy, kterým bylo skončeno řízení o soudním prodeji zástavy jako první fáze soudního prodeje zástavy, není takovým soudním rozhodnutím, které by ve smyslu ustanovení § 110 odst. 1 věty první občanského zákoníku způsobovalo, že by se zástavním věřitelem osvědčené zástavní právo promlčovalo až za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno.

II. Při soudním prodeji zástavy je třeba vykládat ustanovení § 112 občanského zákoníku tak, že zástavní věřitel pokračuje řádně v zahájeném řízení, jestliže po právní moci usnesení o nařízení prodeje zástavy (po pravomocném skončení první fáze soudního prodeje zástavy) pokračuje v přiměřené lhůtě v uplatňování svého zástavního práva podáním návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy podle ustanovení § 251 a násl. o.s.ř., popřípadě podáním návrhu na nařízení exekuce prodejem zástavy podle ustanovení § 37 a násl. ex. Posouzení, zda zástavní věřitel podal návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce prodejem zástavy v přiměřené lhůtě, je vždy závislé na konkrétních okolnostech každého jednotlivého případu. Pokračoval-li zástavní věřitel v soudním prodeji zástavy řádně (v okolnostem případu přiměřené lhůtě) podáním návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce prodejem zástavy, znamená to, že promlčecí doba, jejíž běh byl zastaven podáním žaloby o nařízení prodeje zástavy, nezačne znovu běžet dnem právní moci usnesení o nařízení prodeje zástavy a že stavení běhu promlčecí doby bude pokračovat (trvat) až do pravomocného skončení řízení ve druhé fázi soudního prodeje zástavy. Kdyby však zástavní věřitel nepodal návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce prodejem zástavy v přiměřené lhůtě, začne promlčecí doba (do té doby stavená) znovu běžet dnem následujícím po právní moci usnesení o nařízení prodeje zástavy. V tomto případě se zástavní právo nepromlčí jen tehdy, jestliže promlčecí doba neuplyne do dne, v němž byl podán návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce prodejem zástavy; v době od podání žaloby o nařízení prodeje zástavy do právní moci usnesení, kterým byl nařízen prodej zástavy, promlčecí doba neběží.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 3892/2010, ze dne 28. 11. 2012


19.07.2011 00:00

K prokázání zástavního práva při soudním prodeji zástavy do 31.12.2001

Na rozdíl od právní úpravy účinné od 1.1.2002, podle níž je třeba k nařízení soudního prodeje zástavy, aby bylo zástavní právo doloženo, tedy, jinak řečeno, osvědčeno (jeví se jako pravděpodobné), ustanovení § 200z odst. 2 o.s.ř. ve znění do 31.12.2001 k povolení soudního prodeje zástavy vyžadovalo, aby vznik zástavního práva byl prokázán, tedy, jinak řečeno, postaven na jisto.

Mělo-li být zástavní právo k zástavě ve smyslu ustanovení § 200z odst. 2 o.s.ř. prokázáno, nepostačuje k tomu toliko důkaz výpisem z katastru nemovitostí. Vzhledem k tomu, že důkazy musí být vznik zástavního práva postaven na jisto, musí ho prokazovat zástavní smlouva, na jejímž základě se zástavní právo zřizuje, jakož i důkaz, z něhož bez pochybností vyplývá, že vznikla pohledávka, k jejímuž zajištění má zástavní právo sloužit.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1579/2010, ze dne 17. 5. 2011


08.06.2011 00:05

KS: Odměna advokáta v řízení o soudním prodeji zástavy

V řízení o soudním prodeji zástavy (§ 200y až § 200za OSŘ) se neurčuje odměna advokáta podle výše vymáhané pohledávky, ale činí 9.000 Kč podle § 8 vyhl. č. 484/2000 Sb.

podle usnesení Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 24Co 55/2011, ze dne 25. 3. 2011 (dostupné na www.justice.cz)


09.12.2010 00:01

K doložení zástavního práva v řízení o prodeji zástavy neplatnou smlouvou

Dokládá-li zástavní věřitel v řízení o soudním prodeji zástavy zástavní právo k zástavě uzavřenou smlouvou o zřízení zástavního práva (zástavní smlouvou), je nepochybné, že je vždy významné pro závěr o zástavním právu (kromě jiných okolností) též to, zda jde o platný právní úkon; na základě neplatné smlouvy o zřízení zástavního práva (zástavní smlouvy) totiž zástavní právo vzniká - i kdyby podle takové smlouvy došlo ke vkladu zástavního práva do katastru nemovitostí nebo kdyby nastal jiný modus zástavního práva - jen tehdy, jsou-li splněny předpoklady uvedené v ustanovení § 151d odst. 1 občanského zákoníku ve znění účinném do 31.12.2000 nebo v ustanovení § 161 odst. 1 občanského zákoníku (nyní platného) anebo v jiných případech stanovených právními předpisy.

Z uvedeného vyplývá, že soud v řízení o soudním prodeji zástavy při zkoumání, zda bylo ve smyslu ustanovení § 200z odst. 1 o.s.ř. doloženo zástavní právo k zástavě, vždy přihlíží též k důvodu neplatnosti smluv, vyšel-li z obsahu smlouvy nebo jinak za řízení najevo.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3754/2009, ze dne 10. 11. 2010


02.04.2009 00:05

ÚS: Náklady řízení o soudním prodeji zástavy

Ústavní soud se v nálezu ze dne 31. 3. 2005 sp. zn. II. ÚS 557/04 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 36, nález č. 68) zabýval otázkou náhrady nákladů v řízení o soudním prodeji zástavy, přičemž dospěl k závěru, že účelem daného řízení je, aby zástavní věřitel získal exekuční titul pro realizaci zástavního práva, resp. že jeho předmětem je nárok realizovat zástavní právo; současně výslovně odmítl, že by tímto předmětem bylo přiznání peněžité částky, která zástavnímu věřiteli náleží z titulu smlouvy o úvěru mezi zástavním věřitelem a obligačním dlužníkem, a konstatoval, že předmět řízení nutno v takovém případě ve smyslu zákona o soudních poplatcích chápat jako "penězi neocenitelný". I když byl uvedený právní názor vysloven v souvislosti se zákonem č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je třeba jej uplatnit taktéž při interpretaci a aplikaci vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif).

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 584/07, ze dne 12.03.2009


15.05.2008 00:01

K účastenství v řízení o soudním prodeji zástavy

Účastenství v řízení o soudním prodeji zástavy se zakládá podle ustanovení § 94 odst.2 o.s.ř., neboť zákon označuje (v ustanovení § 200y odst.2 o.s.ř.) za účastníky tohoto řízení zástavního věřitele a zástavního dlužníka. Zástavním věřitelem se jako účastník řízení o soudním prodeji zástavy rozumí ten, kdo podal u soudu žalobu na nařízení prodeje zástavy a kdo v ní o sobě tvrdí, že má pohledávku, která je zajištěna zástavním právem váznoucím na zástavě, jejíž soudní prodej navrhuje. Zástavním dlužníkem je jako účastník řízení o soudním prodeji zástavy ten, kdo je vlastníkem k prodeji navržené zástavy. Zatímco vymezení zástavního věřitele jako účastníka tohoto řízení se zakládá čistě procesním způsobem, účastenství zástavního dlužníka odráží hmotné právo ve vymezení nositelů zástavního práva a směřuje k tomu, aby bylo doloženo, kdo je (skutečným) vlastníkem zástavy, a aby za účelem uspokojení zajištěné pohledávky byl použit výtěžek zpeněžení zástavy jen tehdy, byl-li nařízen a proveden soudní prodej zástavy vůči tomu, jehož vlastnictví zástavy bylo prokázáno nebo alespoň doloženo.

I když je zástavní věřitel povinen označit v žalobě na soudní prodej zástavy zástavního dlužníka, soud s ním jedná jako s účastníkem řízení jen do té doby, dokud nevyjde za řízení najevo, že vlastnictví k prodeji navržené zástavy svědčí někomu jinému. Zjistí-li soud, že vlastníkem zástavy je ve skutečnosti někdo jiný, než kdo byl v žalobě označen jako zástavní dlužník, není to důvodem k zamítnutí žaloby nebo, došlo-li ke změně ve vlastnictví zástavy teprve po zahájení řízení, k procesnímu nástupnictví ve smyslu ustanovení § 107a o.s.ř.; soud začne jednat jako s účastníkem řízení s tou (jinou) osobou, o níž bylo prokázáno nebo jinak doloženo, že je vlastníkem zástavy. O tom, zda se někdo jiný stal účastníkem řízení o soudním prodeji zástavy jako zástavní dlužník nebo že jím přestal být, soud nevydává zvláštní rozhodnutí; jeho závěr o osobě zástavního dlužníka jako účastníka řízení o soudním prodeji zástavy se projeví v tom, že soud s určitou osobou jedná jako s účastníkem řízení (zástavním dlužníkem) nebo že s ní přestane jednat, jakmile vyjde najevo, že bylo prokázáno nebo jinak doloženo vlastnictví k zástavě u jiné osoby. S otázkou, u koho bylo vlastnictví k zástavě prokázáno nebo jinak doloženo, se soud vždy vypořádá v odůvodnění usnesení o nařízení soudního prodeje zástavy, popřípadě též jiného usnesení, kterým se řízení o soudním prodeji zástavy končí.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 623/2007, ze dne 18. 3. 2008


15.04.2008 00:02

K osvědčení výše zajištěné pohledávky v první fázi soudního prodeje zástavy

Žaloba o nařízení soudního prodeje zástavy (§ 200y odst. 1 o.s.ř.), která neobsahuje údaj o výši zajištěné pohledávky, popřípadě též o výši jejího příslušenství, jež mají být uspokojeny z výtěžku zpeněžení zástavy, trpí vadou, která brání dalšímu pokračování v řízení; o její odstranění je soud povinen se pokusit postupem podle ustanovení § 43 odst. 2 o.s.ř.

Usnesení o nařízení soudního prodeje zástavy, které neobsahuje označení výše zajištěné pohledávky, popřípadě též o výše jejího příslušenství, jež mají být uspokojeny z výtěžku zpeněžení zástavy, je z materiálního hlediska (§ 261a odst. 4 o.s.ř.) nevykonatelné.

Požadavek ustanovení § 200z odst. 1 o.s.ř. spočívající v doložení zajištěné pohledávky nespočívá totiž jen v tom, že zástavní věřitel prokáže nebo alespoň osvědčí, že mu vznikla vůči dlužníku ze smlouvy nebo na základě jiné právní skutečnosti pohledávka zajištěná zástavním právem. Zajištěnou pohledávku lze pokládat za doloženou jen tehdy, bude-li rovněž alespoň osvědčena výše vzniklé pohledávky a její příslušenství. Žalobu o nařízení soudního prodeje zástavy pak lze považovat (§ 79 odst. 1, § 200y odst. 1 o.s.ř.) za úplnou a výrok usnesení soudu je z materiálního hlediska vykonatelný (§ 261a odst. 4 o.s.ř.) pouze v případě, že obsahují údaj o výši zástavním právem zajištěné pohledávky a jejího příslušenství. S názorem odvolacího soudu, podle kterého "v rámci řízení o nařízení soudního prodeje zástavy nesmí být zajištěná pohledávka přezkoumávána z hlediska její výše", tedy nelze souhlasit.

Na tomto závěru nic nemění ani to, že podle ustálené judikatury soudů není pro rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy významné, zda zajištěná pohledávka zanikla splněním, započtením nebo z jiného důvodu a že k obraně zástavního dlužníka v tomto směru lze přihlédnout jen při rozhodování o zastavení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy (srov. 21 Cdo 1467/2004 - R 37/2005). Výši zajištěné pohledávky a jejího příslušenství soud při zkoumání předpokladů pro nařízení prodeje zástavy ve smyslu ustanovení § 200z odst. 1 o.s.ř. totiž posuzuje pouze podle skutečností, jimiž zástavní věřitel prokázal nebo alespoň osvědčil, že mu vznikla za dlužníkem pohledávka; tímto způsobem prokázaná nebo osvědčená výše zajištěné pohledávky a jejího příslušenství může být důvodně zpochybněna až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy, samozřejmě jen tehdy, bude-li návrh na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí zástavním věřitelem podán a bude-li soudem takovému návrhu vyhověno.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1145/2007, ze dne 11. 3. 2008


10.12.2007 00:02

K doložení zajištěné pohledávky z půjčky v řízení o soudním prodeji zástavy

Podle ustálené judikatury soudů je smlouva o půjčce považována za tzv. reálnou smlouvu. Znamená to mimo jiné, že ke smlouvě o půjčce nedochází jen na základě dohody stran (účinným přijetím návrhu na uzavření smlouvy), ale až skutečným odevzdáním předmětu půjčky dlužníku (srov. 21 Cdo 2217/2003). Z pohledu doložení zajištěné pohledávky v řízení o soudním prodeji zástavy ve smyslu ustanovení § 200z odst.1 o.s.ř. z toho vyplývá, že zástavní věřitel musí soudu doložit nejen to, že uzavřel smlouvu o půjčce, ale také skutečnost, že předmět půjčky (půjčené peníze nebo jiné věci určené podle druhu) dlužníku opravdu odevzdal. Bez toho, že by bylo doloženo odevzdání předmětu půjčky dlužníku, nelze považovat tvrzenou zajištěnou pohledávku z půjčky ani za prokázanou (postavenou za řízení na jisto), ani za osvědčenou (pravděpodobnou).

Zástavní věřitelka v projednávané věci doložila zajištěnou pohledávku z půjčky tím, že soudu prvního stupně předložila úředně ověřený opis smlouvy o půjčce (s notářsky legalizovaným podpisem dlužnice) a úředně ověřený opis dodatku I. smlouvy o půjčce (s notářsky legalizovaným podpisem zástupce dlužnice), aniž by také předložila doklady o tom, že sjednaný předmět půjčky (částku 700.000,- Kč) také skutečně dlužnici předala (odevzdala). Předmětným zástavním právem podle tvrzení zástavní věřitelky zajištěná pohledávka proto nebyla z hlediska ustanovení § 200z odst.1 o.s.ř. za řízení náležitě doložena.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3161/2006, ze dne 30. 10. 2007


10.12.2007 00:01

K veřejné listině notáře opravňující k rozhodnutí o prodeji zástavy bez jednání

I. Podle ustanovení § 200z odst. 2 o.s.ř. ve věci soudního prodeje zástavy může být rozhodnuto bez nařízení jednání jen za podmínek uvedených v ustanovení § 115a o.s.ř. nebo tehdy, jsou-li skutečnosti uvedené v odst. 1 doloženy listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře.

Veřejnou listinou notáře je z pohledu ustanovení § 200z odst. 2 o.s.ř. jak notářský zápis, jeho stejnopis nebo výpis z notářského zápisu, tak i soukromá listina, která byla notářem legalizována; uvedený závěr vyplývá zejména z ustanovení § 6 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, podle kterého notářské zápisy a jejich stejnopisy, výpisy z notářských zápisů a listiny o ověření (včetně ověřování pravosti podpisu) jsou veřejnými listinami, jestliže splňují náležitosti stanovené pro ně tímto zákonem (srov. R 41999).

V projednávané věci zástavní věřitelka předložila soudu prvního stupně k doložení skutečností uvedených v ustanovení § 200z odst.1 o.s.ř. zástavní smlouvu, sepsanou účastníky, aniž by podpisy smlouvy byly legalizovány, a smlouvu o půjčce, u níž byl legalizován pouze podpis dlužnice (jejího zástupce). Uvedené listiny tedy nelze považovat za veřejné listiny notáře (s ohledem na jejich povahu se nemůže jednat o listiny vydané nebo ověřené státními orgány), a proto nebyly splněny podmínky uvedené v ustanovení § 200z odst. 2 o.s.ř., aby o žalobě bylo soudem prvního stupně rozhodnuto bez nařízení jednání.

II. Odvolací soud poté rozhodl napadeným usnesením o odvolání zástavní dlužnice proti usnesení soudu prvního stupně také bez nařízení jednání, ačkoliv předmětem odvolacího řízení bylo rozhodnutí ve věci samé, o odvolání nebylo rozhodnuto některým ze způsobů uvedených v ustanovení § 214 odst.2 písm.a), b) nebo d) o.s.ř. a účastníci se podle obsahu spisu práva účasti na projednání věci nevzdali a ani s rozhodnutím věci bez nařízení jednání nevyslovili souhlas.

Odvolací soud tedy nejen, že neodstranil pochybení soudu prvního stupně, který věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání v rozporu se zákonem, ale sám uvedeným nesprávným postupem odňal účastníkům možnost jednat před soudem.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3161/2006, ze dne 30. 10. 2007


10.12.2007 00:00

Ke skutečnostem přezkoumávaným v řízení o soudním prodeji zástavy

V řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné (další) skutečnosti nejsou - jak vyplývá z ustanovení § 200z odst. 1 o.s.ř. - v tomto řízení významné. Uvedené rozhodné skutečnosti současně nemusí být v řízení o soudním prodeji zástavy prokázány (postaveny najisto); pro nařízení prodeje zástavy postačuje, budou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy jeví-li se z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné. Doloží-li zástavní věřitel uvedené skutečnosti listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře, může soud prvního stupně rozhodnout o nařízení prodeje zástavy bez jednání, tedy bez slyšení zástavního dlužníka, a s tím, že žalobu doručí zástavnímu dlužníku až spolu s usnesením o nařízení prodeje zástavy.

To, že v řízení o soudním prodeji zástavy soud zkoumá jen skutečnosti uvedené v ustanovení § 200z odst. 1 o.s.ř. a že pro nařízení prodeje zástavy postačuje jen jejich osvědčení, samozřejmě neznamená, že by při soudním prodeji zástavy nemohly být uplatněny jiné (další) skutečnosti nebo že by jejich osvědčení nemohlo být zpochybněno. Nemůže k tomu ovšem důvodně dojít v řízení o soudním prodeji zástavy, ale až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy (bude-li návrh na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí zástavním věřitelem podán), a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí (srov. například § 268 odst. 3 o.s.ř.) nebo vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 267 o.s.ř. (srov. 21 Cdo 1467/2004 - R 37/2005).

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3161/2006, ze dne 30. 10. 2007


16.10.2006 00:01

K obraně zástavního dlužníka proti soudnímu prodeji zástavy

I. V řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem.

Uvedené rozhodné skutečnosti současně nemusí být v řízení o soudním prodeji zástavy prokázány (postaveny najisto); pro nařízení prodeje zástavy postačuje, budou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy jeví-li se z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné. Doloží-li zástavní věřitel uvedené skutečnosti listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře, může soud prvního stupně rozhodnout o nařízení prodeje zástavy bez jednání, tedy bez slyšení zástavního dlužníka, a s tím, že žalobu doručí zástavnímu dlužníku až spolu s usnesením o nařízení prodeje zástavy.

II. To, že v řízení o soudním prodeji zástavy soud zkoumá jen skutečnosti uvedené v ustanovení § 200z odst. 1 o.s.ř. a že pro nařízení prodeje zástavy postačuje jen jejich osvědčení, samozřejmě neznamená, že by při soudním prodeji zástavy nemohly být uplatněny jiné (další) skutečnosti nebo že by jejich osvědčení nemohlo být zpochybněno. Nemůže k tomu ovšem důvodně dojít v řízení o soudním prodeji zástavy, ale až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy (bude-li návrh na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí zástavním věřitelem podán), a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí (srov. například § 268 odst. 3 o. s. ř.) nebo vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 267 o. s. ř.

III. Domnívá-li se zástavní dlužník, že zajištěná pohledávka sice vznikla, ale že již zanikla (například splněním, započtením apod.), a že tím zaniklo i zástavní právo podle ustanovení § 170 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku, nejde o způsobilou obranu proti žalobě na nařízení soudního prodeje zástavy, ale jen o důvod k podání návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nařízeného prodeje zástavy podle ustanovení § 268 odst. 3 o.s.ř. (srov. 21 Cdo 1467/2004, uveřejněné pod č. R 37/2005).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2859/2005, ze dne 14.9.2006


28.09.2006 00:00

K řízení o soudním prodeji zástavy

V řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Uvedené rozhodné skutečnosti současně nemusí být v řízení o soudním prodeji zástavy prokázány (postaveny najisto); pro nařízení prodeje zástavy postačuje, budou-li listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy jeví-li se z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné. Doloží-li zástavní věřitel uvedené skutečnosti listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře, může soud prvního stupně rozhodnout o nařízení prodeje zástavy bez jednání, tedy bez slyšení zástavního dlužníka, a s tím, že žalobu doručí zástavnímu dlužníku až spolu s usnesením o nařízení prodeje zástavy (srov. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 12. 2003, sp. zn. 23 Co 672/2003, které bylo uveřejněno pod č. 89 v časopise Soudní judikatura, ročník 2004).

To, že v řízení o soudním prodeji zástavy soud zkoumá jen skutečnosti uvedené v ustanovení § 200z odst. 1 o. s. ř. a že pro nařízení prodeje zástavy postačuje jen jejich osvědčení, samozřejmě neznamená, že by při soudním prodeji zástavy nemohly být uplatněny jiné (další) skutečnosti nebo že by jejich osvědčení nemohlo být zpochybněno. Nemůže k tomu ovšem důvodně dojít v řízení o soudním prodeji zástavy, ale až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy (bude-li návrh na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí zástavním věřitelem podán), a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí (srov. například § 268 odst. 3 o. s. ř.) nebo vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 267 o. s. ř. (srov. 21 Cdo 1467/2004, 21 Cdo 1467/2004).

usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2829/20050 ze dne 24. srpna 2006


28.08.2006 00:00

K uspokojení pohledávky zajištěné zástavním právem po 31.8.1998

Bylo-li zástavní právo zřízeno v době do 31. 8. 1998, řídí se uspokojení zajištěné pohledávky i v době po 1. 9. 1998 právní úpravou účinnou do 31. 8. 1998, jestliže v této době také vzniklo právo (nárok) zástavního věřitele na uspokojení ze zástavy; vzniklo-li však právo (nárok) na uspokojení ze zástavy až po 1. 9. 1998, řídí se po 1. 1. 2002 uspokojení pohledávky zajištěné zástavním právem, zřízeným v době do 31. 8. 1998, právní úpravou účinnou od 1. 1. 2002 (srov. R 70/2000, R 34/2001 a R 24/2003).

Žaloba o soudní prodej zástavy, podaná podle ustanovení § 200y až § 200za občanského soudního řádu (účinných od 1. 1. 2002), může být důvodná, jen jestliže právo (nárok) zástavního věřitele na uspokojení ze zástavy vzniklo po 1. 9. 1998.

Právo (nárok) na uspokojení ze zástavy vzniká dnem, v němž je zástavní věřitel podle hmotného práva oprávněn požadovat, aby zajištěná pohledávka byla uhrazena z výtěžku získaného zpeněžením zástavy. Takový okamžik nastává tehdy, jestliže dlužník zajištěnou pohledávku řádně a včas nesplnil, tedy - řečeno jinak - marným uplynutím doby splatnosti zajištěné pohledávky.

usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1730/2005, ze dne 20. července 2006


22.12.2005 00:00

K uplatnění zástavního práva zřízeného do 31.8.1998; k nedobrovolné dražbě

I. Bylo-li zástavní právo k zajištění pohledávky zřízeno v době od 1.1.1992 do 31.8.1998 a vznikl-li v této době také nárok zástavního věřitele na uspokojení ze zástavy, řídí se uspokojení zástavního věřitele i v době po 1.9.1998 ustanovením § 151f občanského zákoníku ve znění účinném do 31.8.1998 (srov. R 24/2003). Podle ustálené judikatury soudů právo zástavního věřitele domáhat se uspokojení ze zástavy podle ustanovení § 151f odst.1 občanského zákoníku ve znění účinném do 31.8.1998 lze vyjádřit jen jako jeho nárok na zaplacení zajištěné pohledávky (a jejího příslušenství) s tím, že uspokojení pohledávky se oprávněný zástavní věřitel může domáhat jen z výtěžku prodeje nebo jiného zpeněžení zástavy (srov. R 46/1998).

II. V případě, že nedobrovolnou dražbu navrhuje zástavní věřitel, kterému vznikl nárok na uspokojení ze zástavy v době od 1.1.1992 do 31.8.1998 podle v té době platného ustanovení § 151f odst.1 občanského zákoníku, jsou splněny podmínky k provedení dražby podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách tehdy, jestliže mu vykonatelné soudní rozhodnutí, vykonatelný rozhodčí nález nebo notářský zápis se svolením k vykonatelnosti přiznává vůči zástavnímu dlužníku pohledávku "s dodatkem", že se jejího uspokojení může domáhat z výtěžku prodeje nebo jiného zpeněžení zástavy.

Výjimka z tohoto pravidla nastává jen tehdy, domáhá-li se zástavní věřitel prodeje zástavy, která je ve vlastnictví dlužníka, jemuž bylo vykonatelným rozhodnutím soudu, vykonatelným rozhodčím nálezem nebo notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti uloženo zajištěnou pohledávku zaplatit bez zřetele k tomu, zda byla zajištěna zástavním právem; za situace, kdy dlužník (tzv. osobní dlužník) je současně zástavním dlužníkem, totiž rozhodnutí soudu nebo jiný výše uvedený titul pro výkon rozhodnutí ukládající dlužníku splnit (zaplatit) pohledávku zástavního věřitele představuje právní prostředek způsobilý postihnout veškerý majetek dlužníka a tedy i zástavu, ohledně které zástavní věřitel navrhuje provedení nedobrovolné dražby.

rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2672/2004, ze dne 15. listopadu 2005


< strana 1 / 1 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů


Články