// Profipravo.cz / Platební rozkaz

Platební rozkaz

02.02.2016 00:00

Zrušení pravomocného platebního rozkazu odvolacím soudem

Odvolací soud není oprávněn zrušit pravomocný platební rozkaz k odvolání žalobce proti usnesení o jeho návrhu na opravu zřejmé nesprávnosti.

Námitka, že odvolací soud nebyl oprávněn v odvolacím řízení přezkoumávat a rušit pravomocný a vykonatelný platební rozkaz, je zde důvodná, neboť zrušením pravomocného rozhodnutí prvoinstančního soudu k odvolání žalobce proti usnesení o návrhu na opravu zřejmé nesprávnosti platebního rozkazu postupoval odvolací soud v rozporu s ustanovením § 159a o. s. ř. a překročil tak své procesní oprávnění. K nápravě vad řízení v případě pravomocného rozhodnutí slouží pouze instituty mimořádných opravných prostředků.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2630/2015, ze dne 29. 10. 2015


07.01.2016 00:02

Výkon směnečného platebního rozkazu po zrušení třídenní lhůty k podání námitek

S ohledem na závěry, k nimž dospěl v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 16/12 Ústavní soud, nelze konstatovat protiústavnost všech směnečných platebních rozkazů vydaných do 31. 12. 2012, proti nimž byly podány námitky v třídenní lhůtě a které byly rozhodnutím soudu ponechány v platnosti. Pro závěr, zda rozsudek, kterým byl směnečný platební rozkaz ponechán v platnosti, byl vydán na základě části zákona zrušeného Ústavním soudem, budou proto vždy významné konkrétní okolnosti nalézacího řízení.

V případě, že žalovaný, a to ani opožděně, nevznesl námitky, které by vedly ke zrušení směnečného platebního rozkazu, pak tím, že k podání námitek měl jen třídenní lhůtu, nedošlo k tak intenzivnímu zásahu do jeho ústavně garantovaných základních práv, který by odůvodňoval zrušení příslušného rozhodnutí Ústavním soudem v řízení o ústavní stížnosti. Takový směnečný platební rozkaz (ve spojení s rozsudkem, kterým byl ponechán v platnosti) je možné proto vykonat a ustanovení § 71 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. se v tomto případě nepoužije.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1980/2014, ze dne 23. 9. 2015


26.10.2015 00:00

Důsledky rozpornosti námitek uplatněných proti směnečnému platebnímu rozkazu

Důsledkem (případného) rozporu mezi jednotlivými námitkami, jimiž se žalovaný brání povinnosti uložené mu směnečným platebním rozkazem, není to, že by soud tyto námitky mohl (pro neurčitost nebo z jiného důvodu) odmítnout jako neprojednatelné, respektive se těmito námitkami z týchž důvodů nezabývat.

Je-li z obsahu jednotlivých námitek zřejmé, v jakém rozsahu je směnečný platební rozkaz napadán a na jakých skutkových okolnostech žalovaný svou obranu proti směnečnému platebnímu rozkazu zakládá, není důvod považovat takové námitky (některou z nich) za neodůvodněné (a tudíž neprojednatelné), a to bez zřetele k tomu, že všechny uplatněné námitky nemohou být (s ohledem na jejich rozdílný skutkový základ) důvodné (jinak řečeno, že jde o námitky vzájemně rozporné).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1970/2014, ze dne 28. 5. 2015


20.03.2014 00:01

ÚS: Odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu

Vydání platebního rozkazu podle § 172 občanského soudního řádu je specifickou formou rozhodování v občanskoprávních věcech, s jejímž uplatněním je – v zájmu rychlosti a efektivity soudního rozhodování – pojmově spjato potlačení práva na přístup k soudu a jednoho ze základních principů spravedlivého procesu, vyjadřovaného slovy „slyšena budiž i druhá strana“, jenž je zakotven v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Zmíněné potlačení práva na přístup k soudu by ovšem nemohlo být považováno za ústavně souladné, pokud by nebylo podmíněno procesní nečinností žalovaného. S ohledem na uvedené zákonná úprava sice nezakotvuje žádný opravný prostředek k přezkoumání správnosti či zákonnosti platebního rozkazu, avšak počítá s možností podání odporu žalovaným. Využitím této možnosti je platební rozkaz bez dalšího zrušen, v důsledku čehož může žalovaný v následném řízení účinně hájit svá práva. Účinky odporu přitom nastávají bez ohledu na to, zda je odůvodněn; ke zrušení platebního rozkazu postačuje i pouhé konstatování, že je odpor podáván.

Rozhodování formou platebního rozkazu je výjimkou z ústavního pravidla garantujícího účastníkům řízení rovný přístup k soudu. Jakékoliv další umělé, formalistické či svévolné navyšování formálních či obsahových požadavků kladených na odpor proti platebnímu rozkazu je proto třeba považovat za ústavně nesouladné, neboť by představovalo vytváření zbytečných a nelegitimních překážek pro uplatňování ústavně garantovaných procesních práv. S ohledem na § 174a odst. 3 ve spojení s § 174 občanského soudního řádu se tyto závěry vztahují i na vydání elektronického platebního rozkazu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2733/13, ze dne 26. 2. 2014


18.09.2013 00:01

Právní posouzení obsažené v elektronickém platebním rozkazu

Soud má povinnost i před vydáním elektronického platebního rozkazu zkoumat, zda (při jinak „řádně“ vyplněném elektronickém formuláři návrhu na zahájení řízení) uplatněné právo vyplývá ze skutečností uvedených žalobcem. Elektronický platební rozkaz tak je rozhodnutím, které obsahuje právní posouzení ve smyslu § 199 odst. 2 insolvenčního zákona.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 31/2013, ze dne 29. 8. 2013


31.05.2013 00:01

ÚS: Odpor proti platebnímu rozkazu podaný v příloze e-mailu

Vydání platebního rozkazu je specifickou formou rozhodování v občanskoprávních věcech, s jejímž uplatněním je pojmově spjato potlačení práva na přístup k soudu a jednoho ze základních principů spravedlivého procesu, vyjadřovaného slovy: „slyšena budiž i druhá strana“ (zakotveného v ustanovení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). Zmíněné potlačení práva na přístup k soudu by ovšem nemohlo být považováno za ústavně souladné, pakliže by nebylo podmíněno procesní nečinností žalovaného. S ohledem na uvedené zákonná úprava sice nezakotvuje žádný opravný prostředek k přezkoumání správnosti či zákonnosti platebního rozkazu, avšak počítá s možností podání odporu žalovaným. Využitím této možnosti je platební rozkaz bez dalšího – ex lege zrušen (a v následném řízení může již žalovaný svá práva účinně hájit), přičemž tyto účinky nastávají bez ohledu na to, zda je odpor odůvodněn.

Ve světle uvedeného je zřejmé, že rozhodování formou platebního rozkazu je výjimkou z (ústavního) pravidla garantujícího účastníkům řízení rovný přístup k soudu. Jakékoliv další umělé, formalistické či svévolné navyšování formálních či obsahových požadavků kladených na odpor proti platebnímu rozkazu je proto třeba považovat za ústavně nesouladné, neboť by ve své podstatě představovalo vytváření zbytečných a nelegitimních překážek pro uplatňování ústavně garantovaných procesních práv.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 4787/12, ze dne 13. 5. 2013


22.02.2013 00:01

ÚS: Uplatnění námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu

Ústavní soud ve své judikatuře vymezil tři základní hlediska, na jejichž bázi posuzuje konformitu té které právním předpisem stanovené lhůty – tedy zda jí normotvůrce nestanovil svévolně, zda není nepřiměřená a zda neznevýhodňuje některou skupinu subjektů ve srovnání s jinou v možnosti uplatnění práva v důsledku dodatečné změny podmínek.

Třídenní námitková lhůta ve smyslu § 175 o. s. ř. byla nepřiměřená, neboť směnka je uplatňována i mezi subjekty (spotřebiteli), jež zásadně nejsou v rovném postavení a které nemohou – a ani to nelze od nich spravedlivě očekávat – vnímat směnečný vztah v celé jeho šíři a reflektovat tak případná rizika z něj plynoucí.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 376/11, ze dne 14. 1. 2013


09.11.2012 00:02

ÚS: Lhůta k uplatnění námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu

Ústavní soud ve své judikatuře vymezil tři základní hlediska, na jejichž bázi posuzuje konformitu té které právním předpisem stanovené lhůty – tedy zda ji normotvůrce nestanovil svévolně, zda není nepřiměřená a zda neznevýhodňuje některou skupinu subjektů ve srovnání s jinou v možnosti uplatnění práva v důsledku dodatečné změny podmínek.

Předmětná námitková lhůta je nepřiměřená, neboť směnka je uplatňována i mezi subjekty, jež zásadně nejsou v rovném postavení a které nemohou – a ani to nelze od nich spravedlivě očekávat – vnímat směnečný vztah v celé jeho šíři, a reflektovat tak případná rizika z něj plynoucí.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 16/12, ze dne 16.10.2012


11.05.2012 00:01

K aplikaci ust. § 174a odst. 3 občanského soudního řádu

Ustanovení § 174a odst. 3 občanského soudního řádu se užije jen u těch návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu, které byly podány za účinnosti občanského soudního řádu ve znění novely provedené zákonem č. 218/2011 Sb.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 592/2012, ze dne 28. 3. 2012


30.04.2012 00:02

K rozhodnutí platebním rozkazem o žalobě s několika uplatněnými nároky

Je-li žalobou uplatněno více nároků a neumožňují-li skutková tvrzení v žalobě učinit závěr, že z nich vyplývají všechny nároky, nelze platebním rozkazem rozhodnout pouze o nárocích některých. Za této situace nelze proto vydat ani kvalifikovanou výzvu k vyjádření podle ustanovení § 114b odst. 1 o. s. ř. s platebním rozkazem spojenou.

Vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, lze však o těch nárocích, které jsou samostatně projednatelné, vydat podle ustanovení § 114b o. s. ř. kvalifikovanou výzvu k vyjádření samostatně. O těchto nárocích pak může nastat fikce uznání ve smyslu ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř. vůči každému z těchto nároků samostatně a také samostatně vůči nim soud posuzuje i předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání podle ustanovení § 153a odst. 3 o. s. ř.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 4311/2011, ze dne 28. 2. 2012


18.01.2012 00:02

Ke zrušení směnečného platebního rozkazu pro nedostatek věcné legitimace

Rozhodne-li soud ve věci směnečným platebním rozkazem, aniž by byly splněny formální předpoklady pro jeho vydání, jde sice z pohledu ustanovení § 175 o. s. ř. o postup nesprávný, nicméně takto vydaný směnečný platební rozkaz lze odklidit jen k (včasným) námitkám žalovaného, ve kterých je výhrada nesplnění formálních předpokladů pro vydání směnečného platebního rozkazu obsažena.

K námitce, že nebyly splněny předpoklady stanovené ustanovením § 175 o. s. ř. pro vydání směnečného platebního rozkazu, neboť žalobce neosvědčil svou aktivní věcnou legitimaci, však lze zrušit směnečný platební rozkaz jen tehdy, nedoloží-li žalobce věcnou legitimaci ani v průběhu řízení o námitkách.

Odvolací soud tedy v posuzované věci nijak nepochybil, jestliže v situaci, kdy soudní exekutor jako osoba k tomu oprávněná v průběhu řízení o námitkách indosoval směnku na žalobce, neshledal důvody pro zrušení vydaného směnečného platebního rozkazu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 4235/2009, ze dne 26. 10. 2011


15.07.2011 00:00

ÚS: Aplikace principů spravedlivého procesu

Je extrémním porušením práva na spravedlivý proces, jestliže městský soud nejprve plně žalobě stěžovatelky platebním rozkazem vyhověl, poté však stěžovatelce nikterak neoznámil podání odporu žalovanou, neumožnil jí vyjádřit se k tvrzení žalované ani k žalovanou soudu zaslanému důkazu a pro stěžovatelku zcela překvapivě rozhodl rozsudkem tak, že její žalobu zamítl, aniž by se okolnostmi relevantními pro svůj závěr o splnění žalovaného dluhu žalovanou jakkoliv zabýval.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3379/10, ze dne 16.06.2011


29.10.2010 00:02

K doručení směnečného platebního rozkazu s doložkou právní moci

Byl-li žalovanému ve směnečném řízení řádně doručen směnečný platební rozkaz opatřený doložkou právní moci, ze které plynulo, že již uplynula lhůta pro podání námitek, má takový postup soudu stejné důsledky, jako chybné poučení o lhůtě pro podání odvolání.

V soudní praxi není pochyb o tom, že vyznačení doložky právní moci na doručovaném nepravomocném usnesení má stejné účinky, jako nesprávné poučení o tom, že odvolání není přípustné.

Obecně platí, že ve vztahu ke směnečnému platebnímu rozkazu nemá občanský soudní řád výslovnou úpravu důsledků nesprávného poučení o přípustnosti námitek proti němu, jak tomu je v ustanovení § 204 odst. 2 o. s. ř. ve vztahu k odvolání. Proto je nutno při hodnocení důsledků nedostatku takového poučení postupovat analogicky podle právní úpravy důsledků nedostatku poučení o přípustnosti odvolání.

Z uvedeného plyne, že byl-li žalovanému doručen směnečný platební rozkaz opatřený doložkou právní moci, lze proti němu podat námitky do tří měsíců od takového doručení; jiný závěr by znamenal připuštění stavu, kdy by byl žalovaný možnosti podat námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu zbaven v důsledku chybného postupu soudu.

Pro úplnost je třeba dodat, že shora uvedený závěr se neuplatní tehdy, byl-li žalovanému směnečný platební rozkaz doručen a následně mu soud (znovu) doručil stejnopis směnečného platebního rozkazu (již) opatřeného doložkou právní moci.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3779/2008, ze dne 15. 9. 2010


10.07.2010 20:21

Rc 3/2010 (směnečný a šekový platební rozkaz)

Námitka proti směnečnému platebnímu rozkazu, že konkrétní pohle­dávku, k jejímuž zajištění podle ujednání účastníků směnka sloužila, již žalovaný zaplatil, je ve smyslu ustanovení § 175 o. s. ř. odůvodněnou námitkou i tehdy, není-li v ní uvedeno, kdy (popř. jakým způsobem) k zaplacení došlo.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2009, sp. zn. 29 Cdo 2270/2007)


10.07.2010 19:58

Rc 19/2010 (směnečný a šekový platební rozkaz; směnky)

Obsahuje-li dohoda o vyplnění blankosměnky ujednání, podle něhož blankosměnka zajišťuje splnění všech pohledávek konkrétního věřitele, je nabyvatel blankosměnky oprávněn vyplnit údaj směnečné sumy částkou odpovídající pohledávkám (jen) tohoto věřitele.

Tvrzení, že majitel nabyl směnku ve zlé víře anebo se při nabývání směnky provinil hrubou nedbalostí, popř. při nabývání směnky jednal vědomě na škodu dlužníka (čl. I. § 10 a § 17 zákona č. 191/1950 Sb.), nepodléhá zásadě koncentrace směnečného řízení (§ 175 o. s. ř.).

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. 29 Cdo 2605/2007)


05.06.2010 09:45

Rc 105/2009

Nelze-li doručit směnečný platební rozkaz některému ze žalovaných, není to podle zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném do 30.6.2009, důvodem pro jeho zrušení vůči ostatním žalovaným.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11.2.2009, sp. zn. 29 Cdo 1576/2007)


16.02.2010 00:00

K posuzování správnosti směnečného platebního rozkazu

Správnost směnečného platebního rozkazu je nutné posuzovat podle stavu, který zde byl v okamžiku jeho vydání, s tím, že skutečnosti, k nimž došlo až po této době, důvodem ke zrušení směnečného platebního rozkazu být nemohou a taková procesní obrana žalovanému přísluší až v řízení o výkonu rozhodnutí.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 5198/2007, ze dne 21. 12. 2009


14.12.2009 00:01

K obnově řízení u směnečného platebního rozkazu

I. Směnečný platební rozkaz lze napadnout žalobou na obnovu řízení, lze-li důvody obnovy vztahovat na předpoklady, za nichž byl vydán.

II. Jedním z předpokladů pro vydání směnečného platebního rozkazu je předložení prvopisu směnky a případně dalších listin nutných k uplatnění práva. Není-li výše zmíněný předpoklad naplněn a je-li současně nárok ze směnky uplatněn žalobou, která splňuje požadavky určené § 79 odst. 1 o. s. ř., soud nevydá směnečný platební rozkaz, ale nařídí ve věci jednání.

Jelikož občanský soudní řád ani jiný právní předpis neurčuje, že by soud rozhodující o návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu žalovanému před vydáním směnečného platebního rozkazu, popř. společně s vydaným směnečným platebním rozkazem doručil i kopii směnky, na základě které je vydání směnečného platebního rozkazu požadováno, je plně v souladu se zásadou „vigilantibus iura“, aby žalovaný učinil vše, co po něm lze spravedlivě požadovat, pro zjištění okolností nezbytných k podání relevantních námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu. Skutečnost, zda žalobce soudu s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu předložil i prvopis směnky, je přitom zjistitelná pouhým nahlédnutím do spisu.

Není zde proto správným závěr odvolacího soudu, že skutečnost, že směnečný platební rozkaz byl vydán, aniž žalobkyně předložila prvopis směnky, nemohl žalovaný bez své viny v původním řízení použít.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1227/2008, ze dne 19. 9. 2009


31.08.2009 00:02

K opravě výroku platebního rozkazu a jeho vykonatelnosti

V případě opravy výroku platebního rozkazu je také třeba vydat opravné usnesení, doručit ho do vlastních rukou žalovaného; náhradní doručení je vyloučeno. Žalovaný musí být současně poučen o možnosti podat proti platebnímu rozkazu odpor s tím, že lhůta k podání odporu běží znovu od doručení opravného usnesení.

Neúčinné doručení opravného usnesení však neznamená, že také platební rozkaz v původním (neopravovaném) znění není v právní moci a není po formální stránce vykonatelný (viz např. 20 Cdo 1436/98).

Dospěl-li zde odvolací soud k opačnému závěru, tedy že v důsledku neúčinného doručení opravného usnesení není v právní moci a tudíž vykonatelný ani platební rozkaz, je jeho právní posouzení věci nesprávné. Jestliže byl platební rozkaz doručen v souladu s § 173 odst. 1 o. s. ř., uplynula lhůta ke splnění v platebním rozkaze stanovených povinností a tyto povinnosti jsou řádně vymezeny (§ 261a o. s. ř.), lze na jeho základě exekuci (výkon rozhodnutí) nařídit.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 2348/2007, ze dne 23. 7. 2009


16.02.2009 00:00

Ke koncentraci řízení o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu

Ustanovení § 175 odst. 1 o. s. ř. nevzbuzuje žádné pochybnosti o tom, že v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu musí žalovaný uvést vše, co proti němu namítá, což platí i pro námitku promlčení. Nejde totiž o námitku procesněprávní, poukazující na nedostatek podmínek řízení, k němuž soud přihlíží kdykoliv za řízení, nýbrž jde o námitku s hmotněprávními důsledky.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2988/2007, ze dne 26. 11. 2008


< strana 1 / 2 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů


Články