// Profipravo.cz / Procesní jednání za účastníka

Procesní jednání za účastníka

16.02.2016 00:02

Zastupování obchodní společnosti v likvidaci v občanském soudním řízení

I. Určuje-li § 70 odst. 3 obch. zák., že působnost statutárního orgánu jednat jménem společnosti na likvidátora přechází „v rámci § 72“ obch. zák., vyjadřuje tím pouze skutečnost, že jiné úkony za společnost, která je v likvidaci, činit nelze. Nelze tudíž dovozovat, že by členům statutárního orgánu zůstávalo „zbytkové“ jednatelské oprávnění (oprávnění zastupovat společnost v likvidaci) při úkonech mimo rozsah vymezený ustanovením § 72 obch. zák.

Tím není vyloučeno, aby za určitých okolností zastupovali společnost v likvidaci členové statutárního orgánu. Tak tomu bude nejen po dobu, kdy společnost nemá likvidátora (§ 68 odst. 5 in fine obch. zák.), ale zpravidla i tehdy, nebude-li likvidátor oprávněn společnost zastoupit pro konflikt zájmů.

II. Ustanovení § 72 obch. zák. demonstrativně vypočítává, jaké úkony likvidátor jménem společnosti (resp. za ni) činí; mimo jiné výslovně uvádí, že zastupuje společnost před soudy a jinými orgány. Osobou, oprávněnou zastupovat společnost v likvidaci v občanském soudním řízení podle § 21 odst. 2 o. s. ř., § 70 odst. 3 a § 72 obch. zák. je tudíž zásadně (s výjimkou předvídanou ustanovením § 32 odst. 2 o. s. ř.) likvidátor společnosti. Má-li společnost likvidátora a nejde-li o řízení, v němž je zastoupení společnosti likvidátorem vyloučeno (§ 32 odst. 2 o. s. ř.), nejsou členové statutárního orgánu oprávněni za společnost podle § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. jednat.

Uvedené závěry se obdobně prosadí i v poměrech právní úpravy účinné od 1. ledna 2014.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 4747/2014, ze dne 25. 11. 2015


12.07.2014 10:45

Zastoupení účastníka řízení odborovou organizací

Každé sdružení osob, které bylo zapsáno do spolkového rejstříku jako odborová organizace, je v občanském soudním řízení oprávněno na základě plné moci zastupovat účastníka řízení, který je jeho členem; obdobně to platí, jde-li o pobočnou organizaci odborové organizace, která má právní osobnost. Soud neumožní zastoupení účastníka řízení odborovou organizací (pobočnou organizací odborové organizace) jen tehdy, týká-li se spor nebo jiná právní věc "vztahů mezi podnikateli vyplývajících z jejich podnikatelské činnosti" nebo je-li v řízení předepsáno povinné zastoupení advokátem nebo notářem; rozhodnutí o tom se nevydává.

podle stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 202/2013, ze dne 23. 4. 2014


02.10.2013 00:01

Zastupování státu ve sporu o náhradu škody z výkonu vlastnických práv

I. Otázka, která organizační složka státu má za něj s ohledem na obsah a povahu sporu nebo jiné právní věci vystupovat před soudem, není otázkou věcné legitimace.

II. Za stát může před soudem vystupovat ve věci týkající se jednoho nároku jen jedna jeho organizační složka; to platí i v případě, kdy se na vzniku sporné škody podílela činnost více organizačních složek státu.

III. Zákon č. 219/2000 Sb. otázku, která organizační složka státu má za stát před soudem vystupovat v případě, že stát způsobil škodu v rámci výkonu svých vlastnických práv, výslovně neřeší. Podle § 14 odst. 4 zákona č. 219/2000 Sb. příslušná organizační složka důsledně využívá všechny právní prostředky při uplatňování a hájení práv státu jako vlastníka a při ochraně majetku před neoprávněnými zásahy a včas uplatňuje právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení. Z této úpravy vyplývá, že každá organizační složka je povinna nejen uplatňovat právo na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení proti osobám, jež poškodily majetek státu, s nímž tato organizační složka hospodaří, či se na úkor tohoto majetku obohatily; logickým protějškem této povinnosti je povinnost bránit uvedený majetek před (případně i neoprávněnými) nároky na náhradu škody či vydání bezdůvodného obohacení, které jsou proti státu uplatňovány.

IV. Nevyplývá-li určení příslušné organizační složky státu ze zákonů č. 201/2002 Sb., 219/2000 Sb. ani z jiného zvláštního zákona, je třeba ji určit podle zákona č. 2/1969 Sb.

V. Určení příslušné organizační složky státu musí být založeno na typové charakteristice uplatněného nároku, která je zřejmá již ze žaloby, a nikoli na ex post dovozovaných závěrech činěných na základě skutkových okolností konkrétní věci vyplynuvších teprve z provedeného dokazování.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 3495/2012, ze dne 25. 6. 2013


01.05.2012 23:59

Rc 20/2012

Soud, který rozhoduje o nárocích dítěte na výživné v řízení, které sice začalo ještě v době nezletilosti dítěte, ale končí už v době, kdy dítě nabylo zletilosti, rozhodne o jeho nároku na výživné i za dobu zletilosti podle stavu ke dni rozhodování (§ 154 odst. 1 o. s. ř.). Okruh účastníků je pro část řízení týkající se výživného na dobu po dosažení zletilosti dítěte sice užší o rodiče, vůči kterému návrh zletilého dítěte nesměřuje, avšak tento rodič se řízení dále účastní, protože se v něm rozhoduje i o výživném dítěte za dobu do jeho zletilosti.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2011, sp. zn. 21 Cdo 1065/2010)


11.11.2011 00:01

K zastoupení akc. spol. akcionářem v řízení o žalobě dle § 182 odst. 2 ObchZ

Jestliže opravný prostředek podala za právnickou osobu osoba, která není oprávněna za ni jednat (§ 21 odst. 1 o. s. ř.), a jestliže statutární orgán právnické osoby ani dodatečně tento procesní úkon neschválí, soud řízení o takovém podání zastaví.

A contrario, dojde-li následně k odstranění nedostatku oprávnění podat za právnickou osobu opravný prostředek, lze v řízení pokračovat a o tomto opravném prostředku rozhodnout.

Tak tomu je i v projednávané věci; nebyla-li zástupkyně (akcionářka) oprávněna podat za akciovou společnost žalobu podle ust. § 182 odst. 2 obch. zák. a následně v průběhu odvolacího řízení takové oprávnění v důsledku změny právního předpisu (ust. § 181 novelou obchodního zákoníku č. 420/2009 Sb.) nabyla, došlo k odstranění překážky v postupu řízení a odvolací soud proto měl rozhodnutí soudu prvního stupně o zastavení řízení zrušit a věc mu vrátit k projednání a rozhodnutí.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2295/2010, ze dne 20. 9. 2011


23.09.2011 00:01

KS: Procesní jednání za dlužníka po schválení oddlužení

Ze žádného ustanovení insolvenčního zákona nevyplývá, že by se v řízení, které bylo zahájeno po rozhodnutí soudu o oddlužení, stával procesním nástupcem dlužníka jeho insolvenční správce.

podle usnesení Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 21Co 434/2010, ze dne 4. 5. 2011 (dostupné na www.justice.cz)


19.09.2011 00:00

K zastoupení společnosti v řízení proti bývalému členu představenstva

Ustanovení § 199 odst. 2 obch. zák. vyžaduje, aby v případě řízení proti členu představenstva před soudy a jinými orgány místo představenstva určila dozorčí rada svého člena, který zastupuje společnost v takovém řízení. Toto ustanovení chrání zájmy společnosti a jejích společníků tím, že snižuje riziko kolize zájmů a s ním spojené nedostatečné hájení zájmů společnosti v řízení. S ohledem na dikci a účel předmětného ustanovení není na místě jej aplikovat též v řízení proti bývalému členu představenstva.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2733/2010, ze dne 17. 8. 2011


30.06.2011 00:00

K účinkům prohlášení konkursu na majetek konkursního věřitele

Je-li prohlášen konkurs na majetek konkursního věřitele, stává se správce konkursní podstaty dnem prohlášení konkursu bez dalšího namísto konkursního věřitele účastníkem konkursního řízení vedeného na majetek jeho dlužníka (úpadce) – viz Rc 81/2003 a NS ČR sp. zn. 29 Cdo 4635/2009. Tato rozhodnutí, ač vydána v poměrech zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, lze co do v nich uplatněných závěrů vztáhnout i na situaci, kdy je konkurs na majetek konkursního věřitele (jenž se účastní konkursního řízení vedeného podle zákona o konkursu a vyrovnání) prohlášen již podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona).

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1688/2011, ze dne 31. 5. 2011


10.07.2010 20:11

Rc 10/2010 (účastníci řízení)

Za škodu vzniklou fyzickým a právnickým osobám v příčinné souvislosti s krizovým opatřením odpovídá stát, nikoliv orgán krizového řízení. Ve sporu náhradu této škody vystupuje za stát v občanském soudním řízení Ministerstvo vnitra.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1649/2007)


24.11.2008 00:01

K určování obecného soudu státu

Cpjn 203/2008

S t a n o v i s k o

Občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. listopadu 2008 k určování obecného soudu státu ve věcech, v nichž za stát před soudem vystupuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových


11.11.2008 00:01

K jednání jménem státu v řízení před soudem podle § 21a odst. 3 OSŘ

Jménem státu v řízení před soudem je ve smyslu § 21a odst. 3 o. s. ř. oprávněn jednat zaměstnanec příslušné organizační složky státu na základě pověření (nikoliv plné moci), vydaného nikoliv jen vedoucím této složky, ale i osobou podle vnitřních organizačních předpisů k tomu určenou.

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2385/2006, ze dne 23. 9. 2008


09.09.2008 00:01

K jednání za společnost s ručením omezeným v občanském soudním řízení

I. Jmenování jednatele do funkce, jakož i ukončení výkonu jeho funkce se zapisují do obchodního rejstříku; zápis má jen deklaratorní povahu.

Z ustanovení § 21 o.s.ř. a ani ze zvláštních právních předpisů nevyplývá, že by princip materiální publicity zápisů statutárního orgánu společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku platil (podle právní úpravy účinné od 1.1.2001) pro vymezení toho, kdo je v občanském soudním řízení oprávněn jednat za právnickou osobu před soudem. Jednatel společnosti s ručením omezeným je tedy oprávněn jednat za právnickou osobu před soudem [§ 21 odst.1 písm.a) o.s.ř.], i když o tom (dosud) nebyl proveden zápis v obchodním rejstříku (a, případně, jako jednatel téže společnosti s ručením omezeným je dosud zapsán někdo jiný); došlo-li k ukončení výkonu funkce jednatele, nesmí za právnickou osobu vystupovat v řízení před soudem, i když (zatím) nedošlo k zápisu změny do obchodního rejstříku.

II. V judikatuře soudů nejsou pochybnosti o tom, že právní úprava jednání za právnickou osobu v řízení před soudem účinná od 1.1.2001 (podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 30/2000 Sb.) je samostatně (autonomně na hmotném právu) obsažena v občanském soudním řádu a že tedy hmotněprávní úpravu jednání jménem (v zastoupení) právnické osoby, obsaženou především v občanském zákoníku a v obchodním zákoníku, nelze použít při posuzování oprávnění jednat za právnickou osobu v občanském soudním řízení, ledaže by možnost její aplikace vyplývala buď přímo z ustanovení § 21 o.s.ř. nebo ze zvláštních právních předpisů (srov. například 29 Odo 963/2003 - R 29/2006).

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1388/2007, ze dne 16. 4. 2008


11.04.2008 00:02

K doručování soudních písemností státu, resp. jeho organizační složce

Jménem státu, vystupuje-li za stát před soudem organizační složka státu příslušná podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, jedná před soudem vedoucí této organizační složky nebo jím pověřený zaměstnanec působící u této nebo jiné organizační složky státu.

Vedoucí organizační složky státu ani jím pověřený zaměstnanci však nejsou zástupci státu ve smyslu ustanovení § 24 a násl. o.s.ř. (tj. zástupci na základě plné moci), neboť jednání těchto osob představuje procesní úkony přímo státu. Proto také písemnosti určené státu, ať již jako účastníku řízení nebo jako tomu, na koho se soud obrací v souvislosti s probíhajícím řízením, se doručují příslušné organizační složce (srov. § 48e odst. 1 o.s.ř.), a nikoli jim.

Pro závěr o okamžiku doručení písemností určené státu je tedy rozhodující, kdy byla písemnost doručena na adresu sídla příslušné organizační složky státu, případně na jinou adresu v České republice, kterou tato organizační složka soudu sdělila (např. na adresu svého územního pracoviště), kde mohou doručovanou písemnost přijmout osoby uvedené v ustanovení § 48e odst. 2 o.s.ř.; to, kdy se tato písemnost fakticky dostane do dispozice osob oprávněných podle ustanovení § 21a odst. 3 o.s.ř. jménem státu jednat před soudem, není z tohoto hlediska významné, a to ani tehdy, obsahuje-li doručenka doplňující údaj o tom, že písemnost určená státu – jeho příslušné organizační složce směřuje „k rukám“ určité, jmenovitě označené osoby.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1133/2007, ze dne 29. 1. 2008

(posuzováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném k 26.9.2006)


28.03.2008 00:01

K pasivní legitimaci u zásahu do osobnostních práv při výkonu soudní moci

Došlo-li k zásahu do osobnostních práv fyzické osoby chráněných ustanovením § 11 násl. obč. zák. při výkonu soudní moci, neboli při výkonu veřejné moci, je nutno při řešení otázky pasivní legitimace postupovat analogicky, jako je tomu při odpovědnosti státu za škodu způsobenou podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. To znamená, že i při vzniku nemajetkové újmy ve smyslu § 13 obč. zák. je pasivně legitimován stát, za nějž jedná Ministerstvo spravedlnosti České republiky (§ 21a odst. 1 o.s.ř.).

podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1638/2007, ze dne 31. 1. 2008


25.02.2008 00:01

K dobrovolnému splnění dluhu v průběhu provádění výkonu rozhodnutí

Není pochyb o tom, že splnit dluh může povinný i po nařízení výkonu rozhodnutí, tedy v průběhu jeho provádění. O dobrovolné plnění, jehož důsledkem je zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. g/ o.s.ř., jde jen tehdy, jestliže k němu ze strany povinného došlo mimo rámec výkonu rozhodnutí nařízeného některým ze způsobů vyjmenovaných v § 258 odst. 1 o.s.ř.

Vykonavatel, který úkony vyžadované výkonem provádí, je – obecně – oprávněn přijmout od povinného plnění. V případě výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí je postup při dobrovolném plnění povinného upraven v § 59c odst. 2 vyhlášky č. 37/1992 Sb.; vykonavatel převezme od povinného hotové peníze, uvede to v protokolu o úkonu a na odevzdanou částku vystaví povinnému potvrzení.

Protože vykonavatel činí úkony při provádění (soudního) výkonu rozhodnutí na základě zmocnění, které má podklad v zákoně (srov. § 374 odst. 1 o.s.ř.), uplatní se v případě dobrovolného plnění povinným ustanovení § 41 odst. 3 o.s.ř., podle něhož je hmotněprávní úkon účastníka učiněný vůči soudu účinný také vůči ostatním účastníkům, avšak teprve od okamžiku, kdy se o něm v řízení dozvěděli. Platí, že dluh je splněn, jakmile se oprávněný od soudu dozví, že povinný plnil, a to za předpokladu, že oprávněný peníze skutečně od soudu obdržel.

Provádění výkonu rozhodnutí však nelze považovat za ukončené, jestliže peněžní částku složenou dobrovolně povinným soud „odevzdal“ povinnému (v posuzované věci na účet označený povinným).

Okolnost, že povinný zde byl statutárním orgánem oprávněné veřejné obchodní společnosti, na tom nic nemění. Fyzická osoba, jež je statutárním orgánem právnické osoby, nemá právo jednat jménem této právnické osoby ve sporu, který s ní vede (viz R 6/2000); tento závěr se uplatní i v řízení o návrhu povinného na zastavení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. g/ o.s.ř.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 2765/2006, ze dne 29. 1. 2008


02.07.2007 00:01

K učinění procesního úkonu za právnickou osobu neoprávněnou osobou

I. U právnické osoby vyplývá z povahy věci, že v občanském soudním řízení za ni jednají fyzické osoby, které mají odpovídající postavení ve struktuře právnické osoby, tedy jen prostřednictvím těchto osob může právnická osoba uplatňovat procesní oprávnění či plnit procesní povinnosti. To platí jak pro podání žaloby, tak pro udělení zmocnění zástupci. Okolnost, že procesní úkon za právnickou osobu učinila osoba, která k tomu není oprávněna, je procesní vadou stejně jako situace, kdy za účastníka učiní procesní úkon osoba, které k tomu chybí zmocnění. V případě podání žaloby (návrhu na zahájení řízení) pak jde o nedostatek podmínky řízení, který je podle ustálené judikatury dovolacího soudu odstranitelný podle § 104 odst. 2 o.s.ř. (srov. zejm. R 64/1998).

II. Podle § 21 odst. 3 část věty před středníkem o.s.ř. byla-li u právnické osoby zavedena nucená správa, jedná za ni nucený správce, který má podle zákona postavení jejího statutárního orgánu, popřípadě zaměstnanci právnické osoby, které tím nucený správce pověřil.

Odvolací soud oproti výše uvedenému v posuzované věci ve shodě se soudem prvního stupně nesprávně dovodil, že udělení plné moci advokátovi k zastupování (podání žaloby) žalující družstevní záložny v nucené správě ze strany statutárních orgánů, které nebyly oprávněny za tuto právnickou osobu jednat, je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, a řízení podle § 104 odst. 1 o.s.ř. zastavil, aniž se pokusil zjistit, zda podání žaloby je v souladu s vůlí právnické osoby projevené k tomu oprávněnou fyzickou osobou.

Navíc dovodil, že nucený správce má podle zákona č. 87/1995 Sb. po zavedení nucené správy postavení statutárního orgánu, ačkoliv z ustanovení § 28d tohoto zákona ve znění účinném v době udělení předmětné plné moci se podává, že doručením rozhodnutí o zavedení nucené správy se nepozastavuje výkon funkce kontrolní komise (předsedkyně kontrolní komise je přitom jednou z osob, které plnou moc udělily).

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2814/2004, ze dne 26. 4. 2007


02.07.2007 00:01

K vystupování jménem státu ve sporu o náhradu škody dle z. č. 82/1998 Sb.

Úprava plynoucí z ustanovení § 6 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, použití ustanovení § 3 zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, vylučuje [srov. § 5 písm. d) tohoto zákona včetně poznámky pod čarou], a proto nepřichází v úvahu, aby ve sporech o náhradu škody či regresních nárocích podle zákona č. 82/1998 Sb. vystupoval jménem státu Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Výjimku tvoří od účinnosti zákona č. 160/2006 Sb., tedy od 27. 4. 2006, tzv. dohodnuté jednání úřadu (§ 6 – 8 zákona č. 201/2002 Sb.).

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2814/2004, ze dne 26. 4. 2007


12.02.2007 09:00

Ke způsobilosti být účastníkem řízení ve věcech týkajících se Policie ČR

Policie České republiky je organizační složkou státu. Jako organizační složka státu není právnickou osobou; protože ani zákon jí nepřiznává způsobilost být účastníkem řízení, není způsobilým účastníkem občanského soudního řízení ve smyslu ustanovení § 19 o.s.ř. Způsobilost mít práva a povinnosti, jakož i způsobilost být účastníkem řízení, má ve věcech týkajících se Policie České republiky stát, tj. Česká republika. (srov. R 11/1997).

Jestliže v projednávané věci žalobce označil za žalovanou „Českou policii v K.“, je takové označení žalované úplné (přesné), určité a srozumitelné a nevzbuzuje žádné pochybnosti o tom, kdo se měl podle údajů v žalobě řízení jako žalovaná účastnit; nebyl proto dán důvod k postupu podle ustanovení § 43 o.s.ř. Žalobu nebylo možné projednat a rozhodnout ve věci samé proto, že žalobcem úplně (přesně), určitě a srozumitelně označená žalovaná neměla způsobilost být účastníkem řízení. Uvedená skutečnost není vadou žaloby, ale nedostatkem podmínky řízení, který nelze odstranit a který vede bez dalšího k zastavení řízení.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1526/2006, ze dne 5.12.2006


05.08.2006 21:35

Rc 29/2006

Při zkoumání důvodů pro zrušení konkursu podle ustanovení § 44 odst. 1 písm. a) zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se konkursní soud nezabývá správností procesního postupu soudu předcházejícího vydání usnesení o prohlášení konkursu, ani správností rozhodnutí o prohlášení konkursu, případně rozhodnutí je potvrzujícího. Okolnost, že nebyl podán návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka nebo že tento návrh podala jménem navrhovatele osoba, která k tomu nebyla řádně zmocněna, není důvodem pro zrušení konkursu postupem podle § 44 odst. 1 písm. a) zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Nejde o zmatečnostní vadu ve smyslu ustanovení § 229 odst. 1 písm. d) o. s. ř., jestliže soud nepřihlédl k tomu, že návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka podala jménem navrhovatele osoba, která k tomu nebyla řádně zmocněna.

Jednal-li navrhovatel při podání návrhu na zahájení řízení jedním ze svých jednatelů, pak za navrhovatele ve smyslu § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. jednala osoba k tomu oprávněná; to platí bez zřetele k tomu, že společenská smlouva předepisovala jednatelům jednat za navrhovatele společně (§ 133 odst. 1 obch. zák.).

usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10.3.2005, sp. zn. 29 Odo 963/2003


02.08.2006 00:01

K jednání za stát v občanském soudním řízení

I. Z pohledu jednání za stát ve smyslu ustanovení § 21a o. s. ř. v rozhodném znění není podstatné, kdo se podílel na přípravě a zpracování odvolání, nebo kdo věc podle údaje uvedeného v tomto podání „vyřizuje“, nýbrž to, kdo podání jménem příslušné organizační složky státu podepsal.

II. Ustanovení § 5 zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů, užití otisku razítka s malým státním znakem na podáních učiněných organizační složkou státu jednající za stát jako účastníka občanského soudního řízení nepředepisuje a takový požadavek neplyne ani z občanského soudního řádu.

rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 730/2004, ze dne 31. května 2006


< strana 1 / 2 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů


Články