// Profipravo.cz / Přikázání věci

Přikázání věci

30.10.2018 00:01

Změna místní příslušnosti v řízení ve věcech péče soudu o nezletilé

Ustanovení § 5 z. ř. s. je zvláštním ustanovením, které umožňuje změnit místní příslušnost soudu v řízení ve věcech péče soudu o nezletilé poté, co byla založena ve smyslu § 11 odst. 1 věty druhé o. s. ř. (použitelného v intencích § 1 odst. 3 a 4 z. ř. s.). Předpokladem přenesení příslušnosti je změna okolností významných pro určení místní příslušnosti ve smyslu § 4 odst. 2 a § 467 odst. 1 z. ř. s. a zároveň respektování zájmu nezletilého dítěte. Tato zvláštní (speciální) úprava má přednost před ustanovením § 12 odst. 2 o. s. ř., které tudíž ve věcech péče o nezletilé zásadně nelze použít.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Nd 243/2018, ze dne 30. 8. 2018

24.11.2017 00:03

ÚS: Náležité odůvodnění rozhodnutí o delegaci věci

Delegace vhodná podle § 12 odst. 2 o. s. ř. je porušením ústavního práva stěžovatelů na zákonného soudce podle čl. 38 odst. 1 Listiny, neboť z napadeného usnesení nevyplývají závažné a mimořádné skutečnosti, který by změnu příslušnosti soudu odůvodnily. Na základě pouhého očekávání hospodárnějšího a rychlejšího projednání věci bez náležitého odůvodnění, vypořádání námitek a přihlédnutí k okolnostem souzené věci nelze věc delegovat.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2672/17, ze dne 17. 10. 2017

30.10.2017 00:01

Přikázání věci po zahájení insolvenčního řízení

Skutečnost, že dlužník až po zahájení insolvenčního řízení přemístil své sídlo do obvodu jiného insolvenčního soudu a odtamtud nyní řídí své podnikatelské aktivity, sama o sobě důvodem k přikázání věci jinému insolvenčnímu soudu není.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 NSČR 138/2017, ze dne 23. 8. 2017

12.11.2013 00:02

Delegace vhodná ve věcech péče o nezletilé

Ustanovení § 177 odst. 2 o. s. ř. je zvláštním ustanovením, které umožňuje změnit místní příslušnost soudu poté, co byla založena ve smyslu § 11 odst. 1 věty druhé o. s. ř. Předpokladem přenesení příslušnosti je změna okolností významných pro určení místní příslušnosti ve smyslu § 88 písm. c/ o. s. ř. a zároveň respektování zájmu nezletilého dítěte. Tato zvláštní (speciální) úprava má přednost před ustanovením § 12 odst. 2 o. s. ř., které tudíž ve věcech péče o nezletilé zásadně nelze použít.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Nd 292/2013, ze dne 31. 10. 2013

28.11.2012 00:01

K přikázání věci z důvodu tvrzené obstrukce – podání žaloby proti více žalovaným

Procesní obstrukce jsou zneužitím procesních práv (negují efektivní působení práva) a nepožívají žádnou právní ochranu. Představuje-li podání žaloby proti více žalovaným jen procesní obstrukci směřující vůči jednomu z nich, má to tedy za následek, že soud při zkoumání své místní příslušnosti postupuje stejně, jako kdyby byla žaloba podána jen vůči tomu ze žalovaných, který měl být takovou žalobcovou procesní obstrukcí poškozen. Nejde proto o takovou okolnost, která by odůvodňovala přikázání věci jinému soudu téhož stupně podle ustanovení § 12 odst. 2 o.s.ř.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Nd 299/2012, ze dne 25. 10. 2012

31.10.2012 00:01

K delegaci v řízení o insolvenčním návrhu dlužníka

V první fázi insolvenčního řízení o insolvenčním návrhu dlužníka spojeném s návrhem na povolení reorganizace může důvod pro přikázání věci jinému insolvenčnímu soudu z důvodu vhodnosti spočívat v tom, že dlužníkovo podnikání i jeho majetek jsou soustředěny v územním obvodu jiného insolvenčního soudu.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 69/2012, ze dne 18. 10. 2012

17.10.2012 00:01

K přikázání insolvenční věci z důvodu vhodnosti

Okolnosti rozhodné pro přikázání věci jinému insolvenčnímu soudu z důvodu vhodnosti by se měly týkat především dlužníka samotného (případně jeho majetku), nikoli věřitelů.

To, že jednatel dlužníka má bydliště v Ostravě, že jediným společníkem dlužníka je zahraniční právnická osoba (se sídlem v polských Katovicích) a že většina dosud přihlášených věřitelů má sídlo či bydliště v obvodu Krajského soudu v Ostravě, samo o sobě (bez dalšího) nevypovídá ničeho o tom, kde jsou „soustředěny hlavní hospodářské zájmy dlužníka“.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 28/2012, ze dne 26. 9. 2012

31.08.2012 00:00

K přikázání věci („vzdálenost bydliště účastníka a sídla soudu“)

Okolnosti spojené se vzdáleností bydliště účastníka a sídla procesního soudu (a s tím případně vzniklé náklady účastníka) jsou spíše běžného charakteru a samy o sobě nemohou přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. Přistoupí-li však k místu bydliště účastníka řízení ještě okolnost jiná (např. souhlasné stanovisko všech účastníků k delegaci nebo existence důkazů nacházejících se v obvodu delegovaného soudu), může být návrh na delegaci shledán důvodný.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Nd 60/2012, ze dne 30. 5. 2012

14.09.2011 00:01

K přikázání věci z důvodu vhodnosti („změna místní příslušnosti“)

Změna okolností rozhodných pro určení místní příslušnosti, k níž dochází po zahájení příslušného soudního řízení, typicky změna sídla účastníka řízení - právnické osoby, je skutečností, která sama o sobě není důvodem pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. KSBR 39 INS 1763/2009, 29 NSČR 33/2010, ze dne 31. 8. 2011

14.09.2011 00:00

K formulaci výzvy k vyjádření účastníka o návrhu na přikázání věci

Podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. platí, že vyzve-li soud účastníka, aby se vyjádřil o určitém návrhu, který se dotýká postupu a vedení řízení, může připojit doložku, že nevyjádří-li se účastník v určité lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky.

„Návrhem“, který se dotýká postupu a vedení řízení, je v dané insolvenční věci dlužníkův návrh na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti. Doložka ve smyslu ustanovení § 104 odst. 1 o. s. ř. proto mohla být (leč nebyla) soudem formulována jen tak, že nevyjádří-li se věřitel v určené lhůtě k dlužníkovu návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, bude se předpokládat, že proti tomuto návrhu nemá námitky; doložka, která z toho, že se věřitel v určené lhůtě nevyjádří k dlužníkovu návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, vyvozuje předpoklad, že věřitel s takovým návrhem nesouhlasí, možná není.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. KSBR 39 INS 1763/2009, 29 NSČR 33/2010, ze dne 31. 8. 2011

12.01.2011 00:00

ÚS: K právu na zákonného soudce a odůvodnění delegace věci

Zásada zákonného soudce představuje jednu ze základních záruk nezávislého a nestranného soudního rozhodování v právním státě a podmínku řádného výkonu té části veřejné moci, která byla soudům ústavně svěřena.

Předpokladem přikázání věci z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř. je, aby pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky v tomto ustanovení uvedené. Jak již Ústavní soud uvedl ve svých (citovaných) rozhodnutích, lze souhlasit s tím, že předpokladem uvedeného postupu je (typicky) existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci, či po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným, než podle zákona příslušným soudem (nález Ústavního soudu ze dne 7. 10. 1996 sp. zn. IV. ÚS 222/96, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 6, str. 201). Na straně druhé Ústavní soud zdůrazňuje, že přitom je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba vykládat restriktivně (nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001 sp. zn. I. ÚS 144/2000, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 24, str. 281).

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 938/10, ze dne 02.11.2010

08.04.2010 00:01

ÚS: Odůvodnění soudního rozhodnutí při delegaci věci

Z toho důvodu, aby bylo vyloučeno libovolné určování příslušnosti soudu, jež vede k porušení práva na zákonného soudce, je naprosto nezbytné, aby každé rozhodnutí soudu, měnící zákonem stanovenou při zahájení řízení založenou místní příslušnost soudu (§ 11 odst. 1 o. s. ř.), bylo přezkoumatelným způsobem zdůvodněno. Pokud tedy vrchní soud v posuzované věci své rozhodnutí nezdůvodnil vůbec (aniž byly dány podmínky ustanovení § 169 odst. 2 o. s. ř.), uvedené povinnosti nedostál a porušil tak nejen ustanovení § 169 o. s. ř., ale také principy spravedlivého procesu, což ve svých důsledcích mohlo vést k porušení práva na zákonného soudce.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2488/09, ze dne 02.03.2010

02.04.2010 00:07

Rc 2/2009

Jestliže dosavadní výsledky řízení dokládají, že institut návrhu na delegaci vhodnou (§ 12 odst. 2 o. s. ř.) je účastníkem řízení zneužíván k obstrukci a cílenému protahování občanského soudního řízení, soud nepředkládá věc k rozhodnutí o takovém návrhu nejblíže společně nadřízenému soudu.

Pro výsledek řízení o opravných prostředcích může mít skutečnost, že soud návrh na delegaci vhodnou nepředložil soudu, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu, a soudu, jemuž má být věc přikázána, a o věci meritorně rozhodl, význam jen tehdy, dospěje-li soud, který o opravném prostředku rozhoduje, k závěru, že o jednání, jež je zneužitím procesních práv účastníka (§ 2 o. s. ř.), nešlo.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15.7.2008, sp. zn. 29 Nd 201/2008)

18.03.2010 00:00

ÚS: K delegaci věci z důvodu vhodnosti

Analytická právní věta

Právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny) a základní právo na zákonného soudce (čl. 38 odst. 2 Listiny) v sobě obsahují právo účastníků řízení vyjádřit se k návrhu na delegaci věci z důvodu vhodnosti, tedy možnost v dané věci právně i skutkově argumentovat.

Pokud je účastníkům řízení toto právo upřeno tím, že obecné soudy nesprávně aplikují předpisy upravující doručování, dochází k porušení nejen kogentní normy obsažené v § 12 odst. 3 o. s. ř., ale také uvedených základních práv.

PRÁVNÍ VĚTY

Ústavní soud dospěl k závěru, že obecné soudy nesprávnou aplikací předpisů upravujících doručování právnickým osobám porušily kogentní normu obsaženou v ustanovení § 12 odst. 3 o. s. ř. v tehdy platném znění, neboť nedaly stěžovatelce možnost vyjádřit se k návrhu na delegaci věci z důvodu vhodnosti, tedy možnost v dané věci právně i skutkově argumentovat. Proto nelze ani jejich postup, ani napadené usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 8. 2009, č.j. Ncd 275/2009-205, kvalifikovat jinak než jako libovolnou aplikaci podústavního práva, a tím jako porušení základního práva stěžovatelky na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 a základního práva na zákonného soudce dle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), jež v sobě zahrnuje i právo na reálnou a efektivní možnost účastníků řízení jednat před soudem, spočívající v oprávnění právně i skutkově argumentovat.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2570/09, ze dne 13.01.2010

02.04.2009 00:02

ÚS: Delegace vhodná dle § 12 odst. 2 o. s. ř.

Zásada zákonného soudce představuje jednu ze základních záruk nezávislého a nestranného soudního rozhodování v právním státě a podmínku řádného výkonu té části veřejné moci, která byla soudům ústavně svěřena.

Jestliže stěžovatel nesouhlasil se změnou místní příslušnosti a své důvody ve svém vyjádření vyložil, bylo povinností vrchního soudu se námitkami nejen zabývat a v odůvodnění napadeného rozhodnutí se s nimi vypořádat, ale především posoudit, zda v předmětné věci existují natolik zásadní důvody vhodnosti, které dovolují učinit výjimku z ústavně zaručeného práva účastníka na zákonného soudce ve smyslu čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Důvod vhodné delegace, který uvedl vrchní soud v odůvodnění napadeného usnesení, spočívající ve značné finanční náročnosti eskorty stěžovatele k jednání, není natolik mimořádné a vážné povahy, aby odůvodnil výjimku z ústavního požadavku, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 529/08, ze dne 12.03.2009

22.05.2008 00:20

ÚS: Přikázání věci jinému soudu podle § 12 odst. 2 OSŘ

Analytická právní věta

Přikázání věci jinému soudu podle § 12 odst. 2 občanského soudního řádu představuje výjimku ze základní zásady obecné místní příslušnosti soudu, který má věc projednat. Obecné soudy jsou povinny posoudit, zda v posuzované věci existují natolik zásadní důvody vhodnosti, které dovolují učinit výjimku z ústavně zaručeného práva účastníka na zákonného soudce ve smyslu čl. 38 odst. 1 Listiny. Neutěšený stav v rychlosti vyřizování věcí před obecným soudem nemůže jít k tíži právnických nebo fyzických osob, které od soudů důvodně očekávají ochranu svých práv v přiměřené době.


PRÁVNÍ VĚTY

Podle článku 38 odst. 1 Listiny nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Princip zákonného soudce představuje v demokratickém právním státě jednu z garancí nezávislého a nestranného soudního rozhodování. Dodržení obecných zákonných podmínek určení příslušnosti soudu je zárukou toho, že nedojde k libovolnému určování příslušnosti soudu, jehož cílem by mohlo být ovlivnění výsledku soudního rozhodování. Tento ústavní imperativ jednak dotváří a upevňuje soudcovskou nezávislost, současně však pro každého účastníka řízení představuje ústavní záruku, že k rozhodování v jeho věci jsou povolány soudy a soudci podle předem stanovených pravidel tak, aby byla zachována zásada přidělování soudní agendy podle pevného rozvrhu práce, čímž je vyloučen výběr soudců a soudů "ad hoc". Rozhodování každé věci příslušným (tedy zákonným) soudem a soudcem je tedy neopomenutelnou podmínkou spravedlivého procesu.

Jak již zdůraznil Ústavní soud ve svých rozhodnutích, týkajících se postupu podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., předpokladem přikázání věci z důvodu vhodnosti je, aby pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky uvedené v tomto ustanovení (nález Ústavního soudu ze dne 7. 10. 1996 sp. zn. IV. ÚS 222/96). Ústavní soud zdůrazňuje, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace věci jinému příslušnému soudu je pouze výjimkou z této zásady, kterou je vždy třeba vykládat restriktivně (shodně viz nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001 sp. zn. I. ÚS 144/2000).

Jestliže stěžovatel v řízení o rozvodu manželství nesouhlasil s návrhem vedlejší účastnice na přikázání věci jinému soudu a své důvody ve svém vyjádření vyložil, bylo povinností vrchního soudu se těmito nejen zabývat a v odůvodnění předmětného usnesení vypořádat, ale především posoudit, zda v předmětné věci existují natolik zásadní důvody vhodnosti, které dovolují učinit výjimku z ústavně zaručeného práva účastníka na zákonného soudce ve smyslu článku 38 odst. 1 a na rovnost účastníků v řízení ve smyslu článku 37 odst. 3 Listiny. Důvody delegace vhodné tak, jak byly vyloženy v napadeném usnesení vrchního soudu, vedou spíše k závěru, že pro vyhovění návrhu vedlejší účastnice řízení byl určující neutěšený stav v rychlosti vyřizování věcí napadlých k Okresnímu soudu v Ch., tedy z pohledu obecných soudů stav sice objektivní, který však nemůže jít k tíži právnických nebo fyzických osob, které od soudů důvodně očekávají ochranu svých práv v přiměřené době. Organizace soudnictví a vyřešení např. personálních problémů v obsazení soudů je záležitostí státu, na němž je, aby své soudnictví organizoval tak, aby principy soudnictví zakotvené v Listině a Úmluvě, byly respektovány.

Vrchní soud porušil základní právo účastníka na zákonného soudce ve smyslu článku 38 odst. 1 a na rovnost účastníků v řízení ve smyslu článku 37 odst. 3 Listiny tím, že podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. přikázal věc Okresnímu soudu v K.V., i když pro takový postup nebyly splněny podmínky uvedené v citovaném ustanovení.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2853/07, ze dne 30.04.2008

28.03.2008 00:00

Ke „změně“ rozhodnutí o místní příslušnosti prostřednictvím delegace

Institut delegace vhodné nemůže sloužit k „nápravě“ rozhodnutí, jimiž byla vyřešena otázka místní příslušnosti (srov. např. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád. Komentář, 1. díl, 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, s. 49).

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Nd 346/2007, ze dne 11. 12. 2007

27.03.2008 00:00

K delegaci vhodné (§ 12 odst. 2 OSŘ)

Sama skutečnost, že žalobkyně nemá příjem ze zaměstnání, pobírá pouze sociální dávky a pečuje o dítě, nezakládá důvod pro přikázání věci soudu, v jehož obvodu má své bydliště.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Nd 343/2007, ze dne 11. 12. 2007

26.03.2008 00:00

K delegaci vhodné (při osvobození od soudních poplatků)

Sama skutečnost, že žalobkyně je pro své majetkové poměry osvobozena od soudních poplatků, nezakládá důvod pro přikázání věci soudu, v jehož obvodu má své sídlo.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Nd 333/2007, ze dne 11. 12. 2007

25.03.2008 00:00

K přikázání věci z důvodu vhodnosti (§ 12 odst. 2 o. s. ř.)

Z povahy věci není důvodem pro postup podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. skutečnost, že se jak žalobce, tak žalovaní zdržují v České republice jen zřídka.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Nd 320/2007, ze dne 29. 11. 2007