// Profipravo.cz / Výkon rozhodnutí / exekuce

Výkon rozhodnutí / exekuce

16.11.2017 00:03

ÚS: Povinnost soudu podat předběžnou otázku k SDEU

Pokud postup soudu, proti jehož rozhodnutí není přípustný opravný prostředek podle vnitrostátního práva, v řízení o potvrzení rozsudku jako evropského exekučního titulu pro nesporné nároky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 805/2004 závisí na výkladu pojmu „nesporný nárok“, který je autonomním pojmem unijního práva, musí tento soud při pochybnostech o jeho výkladu položit předběžnou otázku Soudnímu dvoru Evropské unie podle čl. 267 SFEU.

Vyslovil-li Soudní dvůr názor, že nárok může být považován za „nesporný“, pokud dlužník nečiní nic pro to, aby se nároku bránil, tím, že na výzvu soudu neoznámí, že se hodlá obhajovat nebo se nezúčastní nařízeného jednání (rozsudek ve věci C-511/14 Pebros Servizi), nelze souhlasit s tím, že výklad unijního práva byl v daných souvislostech soudu, který nárok jako „nesporný“ nepotvrdil, zcela zřejmý a neměl důvod o něm pochybovat. Jestliže žalovaná svůj dluh před zahájeném řízení uznala, jednání se sama ani jí ustanovený opatrovník nezúčastnili ani nevznesli v jeho průběhu žádní námitky, porušil soud, který svůj závěr o povaze nároku řádně nevysvětlil ani neodůvodnil, proč nepoložil Soudnímu dvoru předběžnou otázku, právo stěžovatelky na spravedlivý proces a právo na zákonného soudce.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 4255/16, ze dne 26. 9. 2017


14.11.2017 00:01

Exekuční titul proti insolvenčnímu správci; nepřípustnost exekuce

Ustanovení § 40a části věty za středníkem insolvenčního zákona se uplatní (a osobní majetek insolvenční správce bude postižitelný výkonem rozhodnutí nebo exekucí), jestliže v incidenčním sporu nebo v jiném sporu, kterého se insolvenční správce účastní místo dlužníka (pro pohledávky nebo jiná práva, která se týkají majetkové podstaty nebo která mají být uspokojena z majetkové podstaty), bylo proti insolvenčnímu správci vydáno rozhodnutí (jiný exekuční titul), jímž mu bylo uloženo pořádkové opatření nebo rozhodnutí (jiný exekuční titul), jímž mu bylo separátně (vedle výroku o nákladech řízení mezi účastníky) uloženo hradit náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly a které způsobil svým zaviněním, nebo které vznikly náhodou, která se mu přihodila.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2446/2017, ze dne 7. 9. 2017


14.11.2017 00:00

Žaloba o určení vlastnictví věci nabyté v exekuční dražbě

Žalobou o určení vlastnictví nelze zpochybnit vlastnictví věci nabyté na základě pravomocného rozhodnutí o příklepu v exekuční dražbě (po zaplacení nejvyššího podání vydražitelem).

V posuzované věci je namístě uzavřít – konkrétně k procesní situaci dané věci – že jiný věřitel toho, kdo byl povinným v exekučním řízení, nemá aktivní věcnou legitimaci k určení, že povinný je vlastníkem věci, kterou nabyl vydražitel v tomto řízení provedenou dražbou.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 520/2017, ze dne 16. 8. 2017


08.11.2017 00:02

Absence podpisu na originálu rozsudku založeného ve spise

Není-li originál rozsudku podepsán samosoudcem (předsedou senátu), rozsudek není veřejnou listinou a neobstojí jako vykonatelný exekuční titul ve smyslu ustanovení § 251 odst. 1 o. s. ř. Opis takového rozsudku nemůže být účastníkům řádně doručen, dokud není vada spočívající v absenci podpisu originálu rozsudku odstraněna. Byl-li na základě nevykonatelného exekučního titulu nařízen výkon rozhodnutí (exekuce), je třeba jej dle ustanovení § 268 odst. 1 písm. a) o. s. ř. zastavit.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 3578/2017, ze dne 29. 8. 2017


01.11.2017 00:02

Společný úkon advokáta při zastupování v exekučním řízení

Jestliže advokát zastupuje více osob (účastníků), zpravidla činí úkony za všechny zastupované najednou; úkon, který činí za více osob najednou, je společným úkonem ve smyslu § 12 odst. 4 advokátního tarifu, v takovém případě advokátu náleží snížená odměna. Tento závěr platí i pro exekuční řízení; jestliže advokát zastupuje více oprávněných, povinných nebo povinného a jeho manžela, a činí za ně společné úkony, náleží mu snížená odměna podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu. V případě, že advokát zastupuje více oprávněných nebo povinných, popř. povinného a jeho manžela, ale činí úkon jen za jednoho z nich, nejedná se o společný úkon. V takovém případě mu ve vztahu k tomuto účastníkovi náleží nekrácená odměna.

Jestliže zde povinný i manželka povinného byli zastupováni týmž právním zástupcem, když oba učinili v průběhu řízení obsahově stejná podání, ze kterých vyplývá, že povinný i manželka povinného mají stejný zájem ve věci, kterým je zastavení exekučního řízení, pak se jedná o společné úkony advokáta při zastupování dvou osob, neboť tyto osoby mají stejný (společný) zájem na výsledku řízení. Odvolací soud tak postupoval správně, když na výpočet náhrady nákladů řízení aplikoval ustanovení § 12 odst. 4 advokátního tarifu.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 5830/2016, ze dne 1. 8. 2017


30.10.2017 00:02

Chybný postup před sepisem notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti

I. Případný chybný postup notáře předcházející sepisu notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti nebo při jeho sepisu (například nedostatečné prověření totožnosti účastníků), který nemá za následek absenci formálních náležitostí notářského zápisu, sám o sobě neodůvodňuje závěr, že notářský zápis se svolením k vykonatelnosti není exekučním titulem ve smyslu § 40 odst. 1 písm. d) ex. řádu.

II. Ověřila-li notářka totožnost (a existenci) oprávněné jako zahraniční právnické osoby z důkazních prostředků, které přímo neprokazují její aktuální existenci, ale pouze tak, že zjistila, že je v českém obchodním rejstříku zapsána její organizační složka působící na území České republiky, nebylo zjištění totožnosti oprávněné (a prokázání její aktuální existence, které je s ověřením totožnosti nerozlučně spjato) provedeno řádně. Zápis organizační složky zahraniční právnické osoby totiž s jistotou nevypovídá o tom, že zahraniční právnická osoba stále existuje a může být ztotožněna.

Brojí-li však dovolatel proti tomu, že totožnost oprávněné jako zahraniční právnické osoby měla být notářkou zjišťována jiným způsobem a důsledněji, brojí nikoliv proto tomu, že chybí údaj o tom, jak byla zjištěna totožnost oprávněné, ale proti procedurálnímu pochybení notářky při zjišťování totožnosti oprávněné. Notář nepochybně má povinnost s náležitou obezřetností a zkušeností ověřovat totožnost osob, které jsou oprávněny nebo povinny z notářského zápisu. Nesprávný postup notáře při zjišťování totožnosti účastníka notářského zápisu však sám o sobě nevede k závěru, že notářský zápis se svolením k vykonatelnosti není exekučním titulem ve smyslu ustanovení § 40 odst. 1 písm. d) ex. řádu. Jediným následkem toho, že totožnost některého z účastníků nebyla ověřována důsledně a nebylo proto zjištěno, že některý z účastníků již neexistuje, případně že na jeho místě vystupuje někdo jiný, by pro účely vykonávacího řízení bylo zastavení exekuce podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. s odůvodněním, že výkon rozhodnutí (exekuce) je nepřípustný, protože je zde jiný důvod (zde případná neexistence oprávněné v době sepisu předmětných notářských zápisů), pro který nelze rozhodnutí vykonat.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 3231/2017, ze dne 15. 8. 2017


25.10.2017 00:01

Přihláška nevykonatelné pohledávky z titulu nároku na náhradu nákladů exekuce

I. Do insolvenčního řízení je soudní exekutor oprávněn přihlásit pohledávku z titulu nákladů exekuce (ve smyslu § 87 odst. 1 exekučního řádu) i jako nevykonatelnou.

Odvolací soud nicméně pochybil, měl-li obecně za nesprávný názor, že soudní exekutor má nárok na náhradu nákladů exekuce (jež zahrnují i odměnu soudního exekutora) jen v případě, že na uspokojení pohledávky oprávněného něco vymůže. Již z R 32/2015 plyne, že nevykonatelná pohledávka z titulu náhrady nákladů exekuce co do odměny soudního exekutora (jako pohledávka, která může být přihlášena a zjištěna v insolvenčním řízení vedeném na majetek dřívějšího povinného) vzniká (soudnímu exekutorovi vzniká právo na náhradu nákladů exekuce co do jeho odměny) v okamžiku, kdy soudní exekutor vymohl při provádění exekuce pohledávku nebo její část.

II. Od úkonů směřujících k provedení exekuce, které soudní exekutor učiní v exekučním řízení v době, kdy trvají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení na majetek povinného (čímž poruší zákaz plynoucí z § 109 odst. 1 písm. c/ insolvenčního zákona), se nemohou odvíjet žádné úvahy o odměně soudního exekutora; totéž platí i o nákladech (hotových výdajích), jež soudní exekutor s takovou činností (s takovými úkony) měl.

Rozhodnutí, jímž soudní exekutor určuje náklady exekuce (pro účely jejich vymožení některým ze způsobů určených v exekučním příkazu k provedení exekuce ukládající zaplacení peněžité částky) [příkaz k úhradě nákladů exekuce], je ve smyslu ustanovení § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona „prováděním exekuce“ a nikoli jejím „nařízením“.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 56/2015, ze dne 31. 7. 2017


23.10.2017 00:02

Aktivní legitimace k podání žaloby o vyloučení družstevního podílu z exekuce

Družstvo není aktivně legitimováno k podání žaloby o vyloučení družstevního podílu povinného (člena družstva) z exekuce.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 3746/2016, ze dne 1. 8. 2017


20.10.2017 00:00

ÚS: Odměna exekutora v případě dobrovolného splnění

Analytická právní věta

Nevezme-li obecný soud při stanovení odměny exekutora v úvahu, že povinný, byť po nařízení exekuce, avšak před jejím vynuceným provedením, vymáhanou částku v plné výši bez přímé účasti exekutora dobrovolně uhradil, poruší právo povinného na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i právo na ochranu vlastnického práva dle čl. 11 odst. 1 Listiny.

PRÁVNÍ VĚTY

Pokud obecný soud nevzal při stanovení odměny exekutora v úvahu skutečnost, že stěžovatel, byť až po nařízení exekuce, avšak stále ještě před jejím vynuceným provedením, kdy po dobu dvou let byl soudem povolen odklad, vymáhanou částku v plné výši bez přímé účasti exekutora dobrovolně oprávněnému uhradil, znamená to, že nedostál svým procesním povinnostem při přezkoumávání zákonnosti postupu exekutora, a to s ohledem na čl. 36 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod; zároveň soud nevzal v úvahu závaznou judikaturu Ústavního soudu týkající se aplikace § 5 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění pozdějších předpisů.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1253/17, ze dne 29. 8. 2017


04.10.2017 00:02

Rozsah prokazování převodu práva z exekučního titulu

I. Exekuci lze od počátku vést ve prospěch jiného, než kdo je v exekučním titulu označen jako oprávněný, i v případě postoupení pohledávky vymezené v notářském zápise se svolením k vykonatelnosti, jestliže jsou splněny předpoklady podle ustanovení § 36 odst. 3, 4 ex. řádu, tedy je-li prokázáno, že na něj přešla povinnost nebo přešlo či bylo převedeno právo z exekučního titulu, a to listinou vydanou anebo ověřenou státním orgánem nebo notářem, pokud nevyplývá přímo z právního předpisu. Právě uvedeným způsobem musí být prokázány veškeré skutečnosti, které podle hmotného práva zakládají převod nebo přechod pohledávky.

Jestliže tedy smlouva o postoupení pohledávky obsahovala ujednání o tom, že k účinnosti smlouvy (k postoupení pohledávky) dojde až poté, co bude zaplacena cena za postoupení pohledávky, musel oprávněný způsobem uvedeným v ustanovení § 36 odst. 4 ex. řádu (tedy listinou vydanou nebo ověřenou státním orgánem nebo notářem) prokázat nejen existenci smlouvy o postoupení pohledávky, ale i naplnění odkládací podmínky (zde zaplacení ceny za postoupení pohledávky), na jejímž základě smlouva o postoupení pohledávky měla nabýt účinků.

II. Naplnění předpokladů pro zahájení a vedení exekuce je třeba zkoumat k okamžiku podání exekučního návrhu. Jestliže formální předpoklady pro zahájení a vedení exekuce (zde průkaz převodu pohledávky v souladu s ustanovením § 36 odst. 4 ex. řádu včetně zaplacení ceny za postoupení pohledávky) na jejím počátku nebyly naplněny, je třeba exekuci zastavit podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. Takový nedostatek nelze dodatečně zhojit poukazem na to, že až v průběhu exekuce došlo k naplnění veškerých předpokladů předepsaných hmotným právem, aby pohledávka přešla z původního věřitele na oprávněného.

III. Samo oznámení o postoupení pohledávky ze strany původního věřitele, jež nevyhovuje požadavkům stanoveným v ustanovení § 36 odst. 4 ex. řádu, není způsobilé prokázat převod práva z exekučního titulu, který má být vykonán.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1205/2017, ze dne 18. 7. 2017


25.09.2017 00:02

Vrácení peněz vymožených na náklady exekuce po zrušení exekučního titulu

V případě zrušení exekučního titulu po nařízení exekuce lze exekuci na návrh i bez něj zastavit i tehdy, byla-li již exekuce provedena. Je tomu tak proto, že provedení exekuce, tj. vymožení pohledávky s příslušenstvím a nákladů exekuce, nařízené podle titulu, který byl po nařízení exekuce zrušen, představuje neoprávněný zásah do majetkových práv povinného. Je-li najisto postaveno, že exekuce byla provedena na základě titulu, který byl po jejím nařízení zrušen, může být vymožené plnění identifikováno s bezdůvodným obohacením.

Jestliže tedy v posuzované věci exekuční soud exekuci zastavil, odpadl i právní důvod, pro který si soudní exekutor část vymoženého plnění jako „zálohu na náklady exekuce“ ponechal (§ 451 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Náklady exekuce, které mu v exekučním řízení vznikly, mu je dle usnesení okresního soudu povinen zaplatit oprávněný. Ale ani samotná námitka soudního exekutora, že si vymožené plnění ponechal jako zálohu na náklady, nemůže obstát. Zálohu na náklady exekuce soudnímu exekutorovi hradí na základě výzvy ve smyslu § 90 odst. 3 ex. řádu oprávněný; důsledkem nezaplacení zálohy je zastavení exekuce podle § 55 odst. 6 ex. řádu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 2528/2016, ze dne 16. 6. 2017


25.09.2017 00:00

Zastavení exekuce po jejím provedení z důvodu absence exekučního titulu

Exekuci lze vést výhradně na základě způsobilého exekučního titulu a pro případ, že tomu tak není, musí být exekuce zastavena i poté, co pohledávka, její příslušenství a náklady exekuce byly vymoženy.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 3331/2017, ze dne 15. 8. 2017


22.09.2017 00:01

ÚS: Nepředvídatelné rozhodnutí soudu dle § 336a odst. 2 o.s.ř.

Zaujme-li odvolací soud zcela jiný právní názor, než jaký byl podkladem rozhodnutí soudního exekutora a změní-li jeho rozhodnutí tak, že rozhodne o zániku práv podle § 336a odst. 2 o. s. ř. bez jakéhokoliv dokazování, aniž by účastníkům řízení poskytl možnost seznámit se s jeho právním názorem, způsobuje tímto svým postupem nepřípustné odnětí práva účastníků řízení vyjádřit se k takové změně právního názoru a argumentovat ve svůj prospěch. Takový postup odvolacího soudu je v rozporu s čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 909/17, ze dne 29. 8. 2017


07.09.2017 00:00

ÚS: Vydávání výtěžku exekuce do insolvenčního řízení

Postup obecných soudů, který v případech vydávání výtěžku exekuce do insolvenčního řízení nevychází z kogentního ustanovení § 46 odst. 7 exekučního řádu, je porušením práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a povinností soudce být při rozhodování vázán zákonem dle čl. 95 odst. 1 ve spojení s čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2372/16, ze dne 8. 8. 2017


04.09.2017 00:00

Odpovědnost za újmu způsobenou nezákonným nařízením exekuce

I. Pokud bylo usnesení o nařízení exekuce a pověření exekutora jejím provedením zrušeno nebo změněno pro nezákonnost v odvolacím řízení, je titulem pro odpovědnost za újmu podle § 8 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb.

II. Otázku nepřiměřeného rozsahu exekuce jako základu pro vznik odpovědnosti státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb. Nejvyšší soud řešil v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 2150/2012. Vyšel v něm z toho, že otázkou nepřiměřeného rozsahu exekuce je možné zabývat se pouze za předpokladu, že exekuce byla nařízena v souladu se zákonem. Stejný závěr se s ohledem na § 31a odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. uplatní i pro případ, uplatňuje-li poškozený žalobou nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu.

V posuzované věci byla exekuce proti žalobkyni jako povinné nařízena nezákonně. Zabýval-li se tedy odvolací soud (ve shodě se soudem prvního stupně) tím, zda rozsah takové exekuce byl přiměřený, je jím provedené posouzení věci nesprávné. V daném případě je tak třeba vycházet z toho, že žalobkyní tvrzená nemajetková újma, jež jí měla být způsobena exekuční příkazy vydanými soudním exekutorem v návaznosti na nezákonné rozhodnutí o nařízení exekuce a pověření exekutora jejím provedením, má příčinu nikoliv v nepřiměřeném rozsahu exekuce, nýbrž v tom, že samotná exekuce byla nařízena nezákonně. Tomu odpovídá, že žalobkyně v řízení ve skutečnosti uplatnila pouze jediný nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 500 000 Kč, jež jí měla vzniknout v důsledku nezákonného rozhodnutí o nařízení exekuce. O něm náleží soudům rozhodnout.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1635/2015, ze dne 27. 6. 2017


25.08.2017 00:01

ÚS: K interpretaci § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř.

Vedení exekučního řízení v případě, kdy si obecné soudy jsou, resp. musí být plně vědomy toho, že stěžovatel žádnou svoji právní povinnost, vyplývající z exekučního titulu, nejen neporušil, nýbrž ani porušit nemohl, lze považovat za zásah do ústavně zaručeného práva na soudní ochranu a spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a také vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Taková situace může být důvodem pro zastavení exekuce (výkonu rozhodnutí) podle ust. § 268 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu, které stávající soudní praxe vykládá a aplikuje tak, že se použije pro odstranění zjevné nespravedlnosti.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2456/16, ze dne 20. 6. 2017


25.08.2017 00:00

ÚS: Vydávání výtěžku exekuce do insolvenčního řízení

Postup obecných soudů, který v případech vydávání výtěžku exekuce do insolvenčního řízení nevychází z kogentního ustanovení § 46 odst. 7 exekučního řádu, je porušením práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 95 odst. 1 ve spojení s čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1731/16, ze dne 18. 7. 2017


22.08.2017 00:03

Nařízení výkonu rozhodnutí jako exekuční titul dle čl. 32 nařízení Brusel I

V příkladném výčtu typů rozhodnutí, které lze vykonat podle čl. 38 nařízení Brusel I, je v české jazykové verzi ustanovení čl. 32 nařízení Brusel I uvedeno i nařízení výkonu rozhodnutí. Uznání a prohlášení nařízení výkonu rozhodnutí vykonatelným přichází ovšem v úvahu pouze ohledně těch výroků, které jsou titulem pro jiné, samostatné exekuční řízení. V českém právu je takovým výrokem kupříkladu výrok o nákladech výkonu rozhodnutí k vymožení nepeněžitého plnění, jestliže oprávněný nenavrhl výkon rozhodnutí též k jejich vymožení; v takovém případě mu je soud v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí pouze přizná a tento výrok je titulem pro samostatný výkon rozhodnutí.

Vlastní výrok o nařízení exekuce režimu nařízení Brusel I nepodléhá. V České republice tudíž nelze přiznat žádné (ani hmotněprávní) účinky kupříkladu rozhodnutí, kterým soud členského státu Evropské unie přikázal dlužníku povinného se sídlem v České republice zaplatit pohledávku povinného (s účinky splnění dluhu) přímo oprávněnému, nebo rozhodnutí, kterým tento soud zakázal bance se sídlem v České republice vyplácet peněžní prostředky povinnému. Zároveň nelze postupovat ani tak, že by české usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky bylo v jiném členském státě Evropské unie prohlášeno vykonatelným a následně vykonáno, neboť nejde o exekuční titul ve smyslu čl. 32 Nařízení.

V projednávané věci oprávněná navrhla prohlásit rozhodnutí rakouského soudu o nařízení exekuce přikázáním pohledávky z účtu povinné a prodejem movitých věcí povinné vykonatelným na území České republiky. Chce-li oprávněná vést exekuci ve více členských státech Evropské unie, musí v každém z nich samostatně požádat o prohlášení vykonatelnosti exekučního titulu. Následně vedená exekuce může být provedena pouze v rámci státu, v němž byla nařízena. Jestliže byla v cizím státě nařízena exekuce podle cizozemského rozhodnutí, nelze daný výrok o nařízení exekuce prohlásit vykonatelným na území České republiky.

Jelikož všechny výroky vykonávaného rozhodnutí jsou akty provádění vlastní exekuce, přičemž jako takové do režimu Nařízení na základě čl. 32 nespadají, bylo na místě návrh oprávněné na prohlášení vykonatelnosti zamítnout, neboť účinky nařízení exekuce ve členském státě Evropské unie nelze rozšiřovat na území jiného členského státu Evropské unie. Chce-li oprávněná dosáhnout exekučního postižení peněžních prostředků povinné na účtech v České republice, může tak učinit pouze český soud v exekuci nařízené jím na podkladě cizozemského exekučního titulu, jenž byl v České republice prohlášen vykonatelným.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 776/2017, ze dne 1. 6. 2017


22.08.2017 00:02

Rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu jako exekuční titul

Rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu a o stanovení jeho výše, opatřené doložkou právní moci a vykonatelnosti, vydané ve správním řízení Českou správou sociálního zabezpečení, není exekučním titulem.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 4859/2016, ze dne 30. 5. 2017


22.08.2017 00:01

Chyby v psaní nebo v počtech notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti

Je-li v době podání exekučního návrhu z obsahu exekučního titulu ve formě notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti zcela zjevné, že se strana povinná dostala do prodlení s plněním dluhu jako celku, protože řádně a včas nezaplatila některou ze splátek, je takový notářský zápis materiálně vykonatelným exekučním titulem, i když z něho následkem chyby v psaní nebo v počtech není patrné, v jaké výši a kdy měly být zaplaceny další splátky, k nimž mělo dojít poté, co se povinná strana ocitla v prodlení s plněním dluhu jako celku pro nezaplacení některé z dřívějších (a termínem splatnosti i výší nepochybně definovaných splátek) a kdy se stal dluh z toho důvodu zcela splatným.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 2086/2017, ze dne 6. 6. 2017


< strana 1 / 43 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů


Články