// Profipravo.cz / Výkon rozhodnutí / exekuce

Výkon rozhodnutí / exekuce

21.06.2018 00:02

Odměna soudního exekutora v případě plnění do 30 dnů od doručení výzvy

Odměna soudního exekutora ve výši 50 % odměny podle ustanovení § 6 vyhlášky č. 330/2001 Sb. je ustanovením § 11 odst. 1 písm. a) téže vyhlášky stanovena pro případ, že povinný splní ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy ke splnění vymáhané povinnosti vymáhaný nárok a uhradí i zálohu na snížené náklady exekuce a náklady oprávněného.

V zásadě platí, že takto ustavený způsob výpočtu odměny soudního exekutora není důvod nerespektovat. Jestliže však ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 330/2001 Sb. vede k tomu, že odměna soudního exekutora má být stanovena v relativně vyšší částce, např. řádově statisíců nebo dokonce miliónů korun, je povinností exekučního soudu vyhodnotit přiměřenost takto vypočtené odměny ve vztahu ke konkrétním okolnostem případu. Za takové situace je třeba důsledně respektovat, že "dobrovolné" plnění povinného po zahájení exekučního řízení je nutno brát v potaz do té míry, aby nedocházelo ke zjevně nepřiměřenému postihu povinného. Exekuční soud přitom musí přihlédnout zejména k tomu, že odměna exekutora má odrážet složitost, odpovědnost a namáhavost exekuční činnosti podle jednotlivých druhů a způsobů exekuce. Soud je povinen vyhodnotit, zda takové okolnosti exekučního řízení neodůvodňují přiznání nižší odměny exekutorovi, a to bez ohledu na limity stanovené exekučním tarifem.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 3401/2017, ze dne 10. 4. 2018


13.06.2018 00:01

Exekuce pohledávky z bankovního účtu diplomatické mise cizího státu

Z ustanovení § 7 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 7 odst. 4 zákona o mezinárodním právu soukromém je zřejmé, že ve fázi výkonu rozhodnutí je vůči donucovací pravomoci státu chráněn majetek cizího státu, který je používán nebo určen k výkonu státních, vládních a jiných veřejných pravomocí a funkcí tohoto státu (majetek sloužící vládním účelům). Mezi takový majetek je nutné zařadit i bankovní účty diplomatické mise cizího státu (pohledávky z těchto účtů), které jsou používány v souvislosti s výkonem funkcí této mise.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 43/2018, ze dne 27. 3. 2018


30.05.2018 00:03

Provedení exekuce v případě návrhu na odklad exekuce

Je-li proti zamítavému rozhodnutí o návrhu na odklad exekuce podán opravný prostředek, musí exekutor vyčkat, až bude o opravném prostředku rozhodnuto soudem odvolacím. Ustanovení § 54 odst. 2 exekučního řádu je tedy třeba vykládat tak, že soudní exekutor nesmí žádné úkony směřující k provedení exekuce provádět až do doby, než ve věci rozhodne odvolací soud.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 3165/2017, ze dne 5. 3. 2018


30.05.2018 00:00

Zpětné postoupení pohledávky oprávněnému po nařízení exekuce

Jestliže oprávněný po pravomocném nařízení exekuce postoupil svoji (vymáhanou) pohledávku na postupníka smlouvou o postoupení pohledávky, která byla stvrzena úředně ověřenými podpisy, aniž však navrhl postup podle ustanovení § 107a. o. s. ř., a postupník poté (zpětně) postoupil tuto pohledávku smlouvou zpět na postupitele, musí exekuční soud k takové smlouvě přihlížet, i když nebyla ověřena státním orgánem nebo notářem podle § 256 odst. 2 o. s. ř., resp. podle § 36 odst. 4 exekučního řádu.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 4691/2017, ze dne 14. 2. 2018


15.05.2018 00:02

Určení data splatnosti jednotlivých měsíčních splátek dluhu

Posuzovaná formulace „měsíční splátka ve výši 3.000,- Kč je splatná vždy k patnáctému dni daného měsíce“ stanoví určitý konkrétní okamžik, kdy má být plněno; je zjevné, že nejde ani o „dobu“ ani o „lhůtu“. Povinnost dlužníka plnit je zde tak pevně určená datem splatnosti pohledávky, tj. patnáctým dnem každého měsíce; nedodržení data splatnosti, byť z důvodu dne pracovního klidu či státního svátku, má za následek prodlení dlužníka.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 4788/2017, ze dne 14. 2. 2018


20.04.2018 00:04

ÚS: K přepočtení kurzu výše pohledávky

Ustanovení § 87 až 89 exekučního řádu nelze interpretovat bez souvislostí vyplývajících z obecné úpravy nákladů řízení o výkon rozhodnutí (tj. z ustanovení § 270 a 271 o. s. ř.), neboť vystihují jen zvláštnosti exekučního řízení s tím, že jinak se uplatní důsledky obecné subsidiarity občanského soudního řádu (§ 52 odst. 1 exekučního řádu). Není důvod postupovat v exekučním řízení při stanovení náhrady nákladů výkonu rozhodnutí jinak, než jak je uvedeno v ustanovení § 270 a § 271 o. s. ř. a § 147 až § 150 o. s. ř.

Za situace, kdy občanský soudní řád neurčuje, podle jakého směnného kurzu se provede přepočítání cizí měny na českou korunu, je třeba vyjít z dostupné judikatury Ústavního soudu a Nejvyššího soudu.

Pokud jde o odlišné samostatné nároky více osob, byť jsou projednávány ve společném řízení, a soud tuto skutečnost při výpočtu výše náhrady nákladů řízení nerespektuje, jedná se o porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 345/16, ze dne 19. 3. 2018


11.04.2018 00:02

Částečné zastavení exekuce dle § 262b odst. 1 o.s.ř. po 30. červnu 2015

Podá-li po 30. 6. 2015 manžel povinného návrh částečné zastavení exekuce prodejem věcí s odůvodněním, že exekucí je postižen majetek ve společném jmění manželů nebo majetek manžela povinného ve větším rozsahu, než připouští zvláštní právní předpis (srov. § 262b odst. 1 o. s. ř. ve znění od 1. 7. 2015), přestože již dříve byl pravomocně zamítnut jeho návrh na vyloučení týchž věcí z exekuce podle § 267 odst. 2 o. s. ř. ve znění do 30. 6. 2015 podaný z téhož důvodu, brání věcnému projednání návrhu na částečné zastavení exekuce překážka věci pravomocně rozhodnuté.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 5160/2017, ze dne 23. 1. 2018


04.04.2018 00:02

Rozsudek vydaný v tzv. adhezním řízení trestním jako exekuční titul

I. Také v případě, že je exekučním titulem vykonatelné rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení, musí písemné vyhotovení takového exekučního titulu připojené oprávněným k exekučnímu návrhu (má-li oprávněný povinnost k jeho připojení podle § 261 odst. 2 o. s. ř. nebo podle § 38 odst. 2 ex. řádu) obsahovat zákonem stanovené náležitosti, aby obstálo jako tzv. veřejná listina, jinak na jeho základě nemůže dojít k nařízení výkonu (k zahájení a provedení exekuce).

Neobstojí proto právní názor odvolacího soudu, že nejsou podstatné nedostatky v písemném vyhotovení exekučního titulu ve formě rozsudku odvolacího soudu, jímž byla povinnému (obžalovanému) uložena v adhezním řízení trestním povinnost k náhradě škody způsobené trestnou činností, které spočívají v neuvedení soudu a konkrétních soudců, kteří se na rozhodnutí zúčastnili, jakož i v absentujícím odůvodnění, přestože je z písemného vyhotovení rozhodnutí zcela zjevné, že odůvodnění má obsahovat.

II. Úvahu, zda byl povinný v rozsudku odvolacího soudu řádně identifikován (včetně uvedení data narození a bydliště), je třeba provést i na základě rozsudku soudu prvního stupně, který byl odvoláním napaden, protože rozhodnutí soudu prvního stupně a soudu odvolacího tvoří jeden funkční celek. Tento postoj je přiměřené dodržovat nejen při posouzení, zda je odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu pro účely dovolacího řízení přezkoumatelné, když jeho přezkoumatelnost se posuzuje ve spojení s odůvodněním předchozího (zde odvoláním přezkoumávaného) rozhodnutí soudu prvního stupně, ale i při posouzení, zda byl účastník, jemuž se ukládá povinnost, dostatečně označen. Jestliže je z rozsudku soudu prvního stupně i z rozhodnutí odvolacího soudu zcela zjevné, že osobou, které se ukládá v dotčeném výroku povinnost, je právě povinný, i když v rozhodnutí odvolacího soudu nebyl (na rozdíl od rozhodnutí soudu prvního stupně) označen kromě jména i uvedením data narození a bydliště, není důvod pro závěr, že pouze z toho důvodu je rozhodnutí odvolacího soudu materiálně nevykonatelné.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 5494/2017, ze dne 30. 1. 2018


29.03.2018 00:03

ÚS: Určitost smluvní pokuty obsažené v notářském zápisu

Dovodit absenci určení doby splatnosti smluvní pokuty jen z toho, že tato se nachází na jiném místě notářského zápisu než v pasáži, kde je formulováno svolení s nařízením a provedením výkonu rozhodnutí či exekuce, by představovalo nejen porušení zásady přednosti výkladu ve prospěch platnosti právního jednání (resp. právního úkonu), ale i výklad jdoucí proti samotnému textu zákona (contra verba legis). Ustanovení § 71b odst. 2 notářského řádu totiž v písm. a) až f) uvádí náležitosti dohody účastníků se svolením k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí či exekuce. Tyto náležitosti se týkají celé dohody (zákonná formulace zní "Dohoda účastníků musí obsahovat...") a z hlediska systematiky ustanovení § 71b odst. 2 notářského řádu jsou si všechny náležitosti dle písm. a) až f) rovny. Již samotná formulace tohoto ustanovení tak vyžaduje pouze to, aby všechny tyto náležitosti obsahovala dohoda jako celek, nikoliv že by musely být všechny uvedeny či zopakovány v pasáži, v níž je formulováno svolení k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí či exekuce.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 173/17, ze dne 6. 3. 2018


21.03.2018 00:01

Vymožení povinnosti odstranit pevnou překážku na pozemní komunikaci

I. Je-li tím, kdo umístil pevnou překážku na pozemní komunikaci (veřejně přístupné účelové komunikaci), vlastník pozemku, nelze užít postup podle § 29 odst. 3 věty druhé zákona o pozemních komunikacích. V takovém případě je třeba domáhat se splnění uložené povinnosti odstranit překážku prostřednictvím exekučního řízení. Kromě správního orgánu, který rozhodnutí vydal, může exekuční návrh podat i osoba oprávněná z exekučního titulu.

Posuzované řízení o odstranění pevných překážek bylo zahájeno k návrhu (žádosti) Lesů České republiky, s. p. Jestliže se v důsledku svého podání staly účastníkem řízení a povinnému bylo uloženo odstranit pevné překážky, nelze než uzavřít, že Lesy České republiky, s. p. jsou i osobou oprávněnou, tedy aktivně legitimovanou, k podání návrhu na nařízení exekuce.

II. Má-li být účelem exekuce vynucení povinnosti stanovené jako opětovné zprůjezdnění veřejné účelové komunikace, pak splnění takové povinnosti nelze chápat jinak, než že z komunikace budou nejen odstraněny překážky, ale především bude uvedena do takového stavu, v jakém se nacházela před umístěním těchto překážek (tedy ve stavu skutečně umožňujícím průjezd vozidel).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1639/2017, ze dne 13. 12. 2017


16.02.2018 00:01

Exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky

V exekučním řízení vedeném pro pohledávku dlužníka za povinným, byť je tato za dlužníka vymáhána insolvenčním správcem, nelze exekučním příkazem soudního exekutora ve smyslu ustanovení § 312 a násl. o. s. ř. postihnout pohledávku povinného týkající se majetkové podstaty dlužníka. Jestliže je totiž exekuční řízení vedeno pro pohledávku patřící do majetkové podstaty dlužníka, za situace, kdy soudní exekutor rozhodne o přikázání jiné peněžité pohledávky a to pohledávky povinného za touto majetkovou podstatou dlužníka, dochází tím k nepřípustnému střetu dvou pohledávek týchž subjektů.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 4879/2017, ze dne 1. 12. 2017


13.02.2018 00:03

Samostatné postižení stavby v exekuci prodejem nemovitých věcí

V exekuci prodejem nemovitých věcí nelze samostatně postihnout stavbu (nelze vydat exekuční příkaz) poté, co se stala součástí pozemku podle ustanovení § 3054, případně § 3058 odst. 1 o. z., a to bez ohledu na to, kdy vznikl dluh, pro který je exekuce vedena.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 4827/2017, ze dne 1. 12. 2017


13.02.2018 00:00

Řízení ve věci poddlužnické žaloby po úpadku původního dlužníka

Řízení ve věci poddlužnické žaloby podle ustanovení § 315 o. s. ř., zahájené před rozhodnutím o úpadku, se po rozhodnutí o úpadku nepřerušuje. Původní dlužník, na jehož majetek je vedeno insolvenční řízení, sice není účastníkem řízení o poddlužnické žalobě, avšak vzhledem k tomu, že poddlužnická žaloba je způsobem provedení výkonu rozhodnutí (exekuce), podléhá účinkům předpokládaným ustanovením § 109 odst. 1 písm. c) IZ. Po zahájení insolvenčního řízení na majetek původního dlužníka tak není možné poddlužnickou žalobu projednávat a o ní rozhodovat, přičemž uvedené účinky nastávají přímo ze zákona, tj. bez nutnosti soudního či jiného rozhodnutí.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 4896/2017, ze dne 7. 12. 2017


18.01.2018 00:02

Aktivní věcná legitimace k odpůrčí žalobě podle § 589 o. z.

K odpůrčí žalobě je aktivně věcně legitimován věřitel, jehož pohledávka za dlužníkem je vykonatelná, jestliže právní jednání dlužníka zkracuje její uspokojení (§ 589 o. z.). Vykonatelnou se rozumí taková pohledávka, jejíž splnění lze vynutit cestou výkonu rozhodnutí (exekuce), tj. pohledávka, která byla věřiteli přiznána vykonatelným rozhodnutím nebo jiným titulem, podle kterého lze nařídit výkon rozhodnutí (exekuci).

Tzv. úkojné právo, které vzniká přikázáním tzv. jiné peněžité pohledávky cestou nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce oprávněnému k postižené pohledávce povinného za jeho dlužníkem (poddlužníkem), a to až do výše vymáhané pohledávky s příslušenstvím, má svůj základ pouze v procesním právu. Tím, že vznikne k pohledávce povinného za jeho dlužníkem (poddlužníkem) tzv. úkojné právo, se nic nemění na hmotněprávních vztazích týkajících se přikázané pohledávky; z pohledu hmotného práva je proto věřitelem dlužníka nadále povinný. Oprávněný nevstupuje na místo povinného do hmotněprávního vztahu vůči poddlužníkovi, ale je pouze oprávněným příjemcem daného plnění na místo povinného.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1079/2017, ze dne 24. 10. 2017


17.01.2018 00:00

Náležitosti výzvy k úhradě zálohy na náklady exekuce

Ukazuje-li průběh exekuce na to, že výtěžek, kterého jí bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jejích nákladů, nemůže nesložení zálohy vést k zastavení exekuce.

Záloha na náklady exekuce nemá být exekutorem svévolně stanovována kdykoli v průběhu provádění exekuce, aniž by náležitě s ohledem na konkrétní skutkový stav věci objektivně zdůvodnil, z jakého důvodu uhrazení této zálohy ukládá po více než 4 letech od nařízení exekuce. Exekutor v dané věci zdůvodnění účelu v první výzvě k úhradě zálohy na náklady exekuce zcela opominul, neboť vůbec nekonkretizoval, na jaké náklady bude záloha použita. V opakované výzvě jako způsob dalšího provádění řízení výslovně specifikoval mobiliární exekuci. Přesto se i opakovaná výzva ve světle judikatury jeví jako nekonkrétní, neboť vzhledem k délce probíhajícího (a dosud neúspěšného) exekučního řízení, mělo být z výzvy patrno, zda exekutor má poznatky o tom, zda má povinná nějaký mobiliární exekucí postižitelný majetek, nebo kde má být mobiliární exekuce provedena, aby měla oprávněná možnost posoudit, zda by jí uhrazená záloha byla účelně vynaložena k uspokojení její pohledávky či nikoliv.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 3684/2017, ze dne 17. 10. 2017


15.01.2018 00:01

Poddlužnická žaloba zaměstnance vůči pojistiteli zaměstnavatele

I. Pojišťovna je z důvodu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání povinna za zaměstnavatele nahradit škodu, která vznikla zaměstnanci při nemoci z povolání, (jen) v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle zákoníku práce. Pojišťovna není povinna za zaměstnavatele hradit tu část škody, k jejíž náhradě se zaměstnavatel zavázal nad rámec své odpovědnosti stanovený zákoníkem práce nebo jinými právními předpisy, a to ani kdyby byl tento závazek zaměstnavatele vůči zaměstnanci obsažen v mezi nimi uzavřeném smíru schváleném soudem. V rozsahu odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při nemoci z povolání podle pracovněprávních předpisů je pojišťovna povinna nahradit škodu vzniklou zaměstnanci za zaměstnavatele i v případě, kdy zaměstnavatel uzavřel soudní smír bez souhlasu pojišťovny.

Ustanovení § 9 odst. 2 věty druhé vyhlášky č. 125/1993 Sb. je třeba interpretovat tak, že v případě uzavření soudního smíru mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem bez souhlasu pojišťovny může pojišťovna odmítnout plnit nikoli zcela, ale jen v části přesahující rozsah odpovědnosti zaměstnavatele podle zákoníku práce.

II. Soud se v řízení o žalobě oprávněného zaměstnance na vyplacení pohledávky, která mu byla přikázána na základě výkonu rozhodnutí nařízeného podle ustanovení § 312 a násl. o. s. ř, podané proti příslušné pojišťovně jako dlužníku povinného zaměstnavatele, který je u ní pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání podle ustanovení § 205d odst. 1 zák. práce a který se ve smíru schváleném soudem zavázal poskytnout zaměstnanci plnění z důvodu této odpovědnosti (tzv. poddlužnické žalobě podle ustanovení § 315 odst. 1 o. s. ř.), zabývá též rozsahem, ve kterém byl zaměstnavatel povinen k náhradě škody podle pracovněprávních předpisů. V části, v níž plnění požadované zaměstnancem po pojišťovně přesahuje rozsah odpovědnosti zaměstnavatele stanovený zákoníkem práce nebo jinými právními předpisy, soud žalobu zamítne.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2457/2017, ze dne 24. 10. 2017


10.01.2018 00:01

Dovolání se neplatnosti právního jednání podle § 44a odst. 1 ex. řádu

I. Námitku relativní neplatnosti v případě porušení tzv. generálního inhibitoria může soudní exekutor uplatnit v exekučním příkazu a to v tomtéž, v němž postihuje majetek vyvedený z exekučního řízení jednáním povinného, který je stižen námitkou relativní neplatnosti, přičemž pořadí výroků je zde irelevantní. Z pohledu účinků námitky relativní neplatnosti je nerozhodné, zda soudní exekutor v exekučním příkaze nejprve ve výroku I. postihne vyvedený majetek a teprve poté ve výroku II. uplatní námitku relativní neplatnosti či nejprve ve výroku I. uplatní námitku relativní neplatnosti a až poté ve výroku II. postihne z exekuce vyvedený majetek, neboť tak fakticky stále činí v jednom právním jednání.

II. Námitku relativní neplatnosti musí soudní exekutor vznést vůči povinnému i všem dalším účastníkům daného právního jednání. Ve vztahu k doručování exekučního příkazu není náhradní doručení (ani v případě, že je exekuční příkaz doručován do vlastních rukou) vyloučeno a to ani tehdy, je-li tímto způsobem prostřednictvím procesního právního jednání doručován hmotněprávní projev vůle. Skutečnost, že exekuční příkaz obsahuje i hmotněprávní institut na způsobu doručování exekučního příkazu ničeho nemění. Přitom není nezbytné, aby se adresát skutečně seznámil s obsahem hmotněprávního úkonu, dostačuje, že měl objektivně příležitost tak učinit. Tato objektivní příležitost zůstává zachována i v případě náhradního doručování podle občanského soudního řádu.

Podmínka stanovená v ustanovení § 44a odst. 1 ex. řádu, aby exekuční příkaz (či jiné právní jednání), jímž soudní exekutor uplatňuje námitku relativní neplatnosti, došel všem dotčeným osobám, tak byla splněna i přesto, že tento exekuční příkaz byl povinnému doručen fikcí.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 4016/2017, ze dne 1. 11. 2017


10.01.2018 00:00

Překážka pro uznání vykonatelnosti cizozemského rozhodnutí

Odvolací soud neuznal předmětné soudní rozhodnutí za vykonatelné na území ČR (s odkazem na čl. 34 odst. 2 Nařízení Brusel I) po zjištění, že povinná, ač řádně podala opravný prostředek, nebyla o jeho projednání ani jeho výsledku vyrozuměna. Přitom se omezil na konstatování, že výsledek odvolacího řízení, resp. další postup italského soudu stran podaného opravného prostředku, není povinné ani odvolacímu soudu znám.

Okolnost, v níž soud shledal překážku pro uznání vykonatelnosti cizozemského rozhodnutí na území našeho státu, je třeba nazírat též perspektivou příslušných (zde italských) procesních předpisů členského státu původu. Odvolací soud vycházel z potvrzení o podání zásilky (obsahující odvolání) k poštovní přepravě, nezkoumal již ale, zda postup povinné byl v souladu s italským procesním právem či nikoli, jaké důsledky vyvolal, jaký byl (měl být) následný postup italského soudu, resp. zda zjištěný postup italského soudu měl oporu v italských procesních předpisech či nikoli. Bez těchto zjištění nelze věc řádně vyhodnotit a rozhodnout.

Závěr odvolacího soudu, že prohlášení vykonatelnosti brání vady, jež vykazuje řízení před italským soudem, je předčasný a jeho rozhodnutí je tudíž nesprávné.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1270/2017, ze dne 10. 10. 2017


03.01.2018 00:01

Vykonatelnost rozsudku o vypořádání SJM ve výroku o vypořádacím podílu

Rozsudek o vypořádání společného jmění manželů ve výroku o uložení povinnosti zaplatit vypořádací podíl není vykonatelný, jestliže dosud s ohledem na vydání opravného usnesení nenabyl právní moci výrok téhož rozsudku o tom, že věci (jichž se vypořádací podíl týká) se stávají výlučným vlastnictvím toho z manželů, kterému byla uložena povinnost k zaplacení vypořádacího podílu.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 4482/2017, ze dne 18. 10. 2017


03.01.2018 00:00

Zastavení exekuce rozhodnutí správního orgánu podle § 5 obč. zák.

Rozhodnutí správního orgánu podle § 5 obč. zák. je exekučním titulem, na základě něhož lze exekuci nařídit tehdy, nedojde-li k obnově předešlého pokojného stavu. Byla-li exekuce nařízena (resp. byl-li již soudní exekutor pověřen k vedení exekuce) a poté soud rozhodl ve věci samé, je třeba exekuci zastavit, neboť rozhodnutím soudu rozhodnutí správního orgánu ztratilo účinnost. To vše ovšem platí za předpokladu, že soud rozhodoval o skutkově shodné situaci.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1983/2017, ze dne 6. 10. 2017


< strana 1 / 45 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů