// Profipravo.cz / Výkon rozhodnutí / exekuce

Výkon rozhodnutí / exekuce

18.01.2017 00:02

Exekuce zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech

Podmínkou nařízení exekuce zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech je jejich vlastnictví povinným. Po dobu, po kterou je vlastníkem, byť „podmíněným“, nemovitých věcí, na nichž má být zřízeno exekutorské zástavní právo, osoba oprávněného, nemůže být tento způsob exekuce nařízen. Rovněž vlastnické právo nabyté oprávněným k nemovitým věcem na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva uzavřené s povinným tak brání tomu, aby k těmto nemovitostem byla ve prospěch oprávněného nařízena exekuce zřízením exekutorského zástavního práva.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 3824/2016, ze dne 14. 10. 2016


13.01.2017 00:00

ÚS: Odměna exekutora v případě dobrovolného plnění povinným

V případě dobrovolného splnění dlužné částky povinným ještě předtím, než se sám o exekuci dozvěděl, a kdy proto exekutor již nemohl vymoci nic, je základem pro určení jeho odměny částka nulová a náhradu hotových výdajů je nutno vyčíslit nikoliv paušální částkou, nýbrž pouze na základě prokazatelných výdajů, které vznikly exekutorovi do okamžiku, než bylo dlužné plnění uhrazeno.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 262/16, ze dne 13. 12. 2016


03.01.2017 00:02

Přezkoumání obsazení stálého rozhodčího soudu v exekučním řízení

Exekuční soud může v rámci probíhajícího exekučního řízení přezkoumávat správnost obsazení (stálého) rozhodčího soudu, a to bez ohledu na to, zda se jedná o spor ze spotřebitelské smlouvy či nikoli.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 5754/2015, ze dne 26. 9. 2016


03.01.2017 00:00

Přezkoumání určitosti rozhodčí doložky v exekučním řízení

Ani za situace, kdy tyto námitky účastník neuplatní v řízení o zrušení rozhodčího nálezu, ale vznese je poprvé až v exekučním řízení, nepřísluší exekučnímu soudu přezkoumávat, zda rozhodčí smlouva (doložka) je dostatečně srozumitelná ve smyslu § 37 odst. 1 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013 nebo zda nebyla zrušena odstoupením; to platí i v případě, jedná-li se o spory ze spotřebitelských smluv.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 5754/2015, ze dne 26. 9. 2016


16.12.2016 00:04

ÚS: Zastavení exekuce dle § 268 odst. 1 písm. h) OSŘ

„Jiným důvodem“ zastavení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu je i případ, kdy tímto výkonem dochází k popření základních principů právního státu a ke zcela zjevné nespravedlnosti. Touto zjevnou nespravedlností je i případ, kdy stěžovatel sice je osobou těžce zdravotně postiženou a držitelem průkazu ZTP/P s nárokem na bezplatnou dopravu, nicméně přesto je proti němu vedena exekuce pro nezaplacení jízdného, byť je zřejmé, že tento dluh mu vůbec nemohl vzniknout, protože žádnou svoji právní povinnost ani porušit nemohl.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 2230/16, ze dne 1. 11. 2016


16.12.2016 00:00

ÚS: Pominutí řádně vyhlášeného a vykonatelného nálezu

Pomine-li obecný soud při rozhodování o návrhu na zastavení exekuce existenci ve Sbírce zákonů podle § 57 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, řádně vyhlášeného a vykonatelného nálezu Ústavního soudu, kterým bylo zrušeno ustanovení, o které opřel své rozhodnutí, ačkoli práva a povinnosti již podle takového rozhodnutí nelze podle § 71 odst. 2 a 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, vykonat, poruší tím ústavně zaručené právo na řádný proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ve spojení s čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1224/16, ze dne 15. 11. 2016


13.12.2016 00:02

Zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. e) o.s.ř.

Sdělení exekutora o dosavadním průběhu exekuce a o jím předpokládaných dalších krocích je jen jedním z podkladů, z nichž soud rozhodující o návrhu povinného na zastavení exekuce podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. e) o. s. ř. vychází, a nemůže nahradit zjištění, která má soud za účelem posouzení návrhu na zastavení exekuce zjistit z obsahu exekučního spisu, včetně spisu exekutora.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 4128/2016, ze dne 20. 9. 2016


09.12.2016 00:02

ÚS: Extrémní interpretační exces o neurčitosti notářského zápisu

Stanovení data, od kterého má dlužník povinnost platit úrok z prodlení, stejně jako rozsah úroku z prodlení určeného s použitím pojmu „zákonný“, je dostatečně přesné, určité a srozumitelné, lze-li je stanovit na základě postupu plynoucího z právního předpisu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1320/16, ze dne 1. 11. 2016


23.11.2016 00:00

Povinnost soudního exekutora vydat vymožené plnění insolvenčnímu správci

Povinnost soudního exekutora vydat insolvenčnímu správci do majetkové podstaty povinného dlužníka celé vymožené plnění bez odpočtu nákladů exekuce nastupuje i tehdy, byl-li insolvenční návrh odmítnut pro procesní vady, avšak před nabytím právní moci takového usnesení do řízení řádně vstoupil další insolvenční navrhovatel, a na základě jeho návrhu byl zjištěn úpadek povinného.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1721/2016, ze dne 18. 8. 2016


18.11.2016 00:03

ÚS: Exekuce nezabavitelné části starobního důchodu

Rozhodnutí obecných soudů založené na názoru, dle něhož prostředky vyplacené na bankovní účet povinného plátcem starobního důchodu jako nezabavitelná část důchodu ztrácí svou povahu tím, že se staly tzv. vkladovou pohledávkou, a že jejich exekučním postihem nedochází k postihu nezabavitelné části důchodu, ale k postihu práva na výplatu prostředků na účtu, trpí přepjatým formalismem, nezohledňujícím smysl právní úpravy nezabavitelné částky důchodu, a ve svém důsledku vede k porušení základního práva na ochranu vlastnictví, zaručeného v čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, resp. na pokojné užívání majetku dle čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 121/16, ze dne 20. 10. 2016


16.11.2016 00:03

Zastavení exekuce v rozsahu upraveném v § 732 o. z.

Pro posouzení, zda lze zastavit exekuci v rozsahu upraveném v § 732 o. z., není rozhodné, kdy se manželka povinného o existenci vymáhaného dluhu manžela dozvěděla, nýbrž kdy vymáhaný dluh vznikl.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 5402/2015, ze dne 26. 8. 2016


10.11.2016 00:01

Návrh manžela povinného na zastavení exekuce

Návrh manžela povinného na zastavení exekuce je třeba projednat podle ustanovení § 262b odst. 1 o. s. ř. ve znění novely občanského soudního řádu č. 139/2015 Sb. bez ohledu na to, kdy byla dosud pravomocně neskončená exekuce (soudní výkon rozhodnutí) zahájena. „Zvláštním právním předpisem“ ve smyslu ustanovení § 262b odst. 1 o. s. ř., na jehož základě soud posoudí, zda je majetek ve společném jmění manželů nebo majetek manžela povinného postižen ve větším rozsahu, je právní předpis, který byl účinný v době, kdy vznikl závazek povinného, který je předmětem exekuce (soudního výkonu rozhodnutí).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 3416/2016, ze dne 23. 8. 2016


10.11.2016 00:00

Zkoumání nedostatku pravomoci rozhodce v exekučním řízení

Ustanovení § 35 zákona o rozhodčím řízení nelze mít za speciální k § 268 o. s. ř. Zákon o rozhodčím řízení ve znění účinném od 1. 4. 2012 tedy i nadále nevylučuje, aby otázka nedostatku pravomoci rozhodce z důvodu, že se jeho výběr neuskutečnil podle transparentních pravidel, byla zkoumána i v exekučním řízení.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 3194/2016, ze dne 16. 8. 2016


01.11.2016 00:00

Rozhodnutí o zastavení exekučního řízení

Exekučnímu soudu přísluší rozhodnutí o zastavení exekuce, ovšem nikoliv už rozhodnutí o zastavení exekučního řízení; takové rozhodnutí přísluší pouze soudnímu exekutorovi.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1914/2016, ze dne 12. 8. 2016


26.10.2016 00:02

K započtení pohledávky v exekučním řízení

Ustanovení § 529 odst. 2 obč. zák. je ustanovením k § 580 obč. zák. speciálním, avšak jen co do otázky vzájemnosti pohledávek způsobilých k započtení. Nepředstavuje v intencích exekučního řízení „obranu“ proti samotnému započtení ve smyslu § 580 obč. zák.

K započtení může dojít i v exekučním řízení (ve výkonu rozhodnutí), a to bez ohledu na to, zda vzájemná pohledávka vznikla před vydáním rozhodnutí, jež je podkladem výkonu rozhodnutí/exekuce, nebo až po jeho vydání. Zanikla-li exekvovaná pohledávka v důsledku zápočtu, je eventuálně na místě exekuční řízení ve smyslu ustanovení § 268 odst. 1 písm. g) o. s. ř., případně ustanovení § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř., došlo-li k setkání pohledávek způsobilých k započtení před vydáním rozhodnutí, ohledně zaniklé pohledávky zastavit. Obrana oprávněného v podobě „započtení proti započtení“ v intencích exekučního řízení vedeného pro vymožení již ex tunc zaniklé pohledávky není možná.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 5443/2015, ze dne 1. 7. 2016


26.10.2016 00:01

Nedostatečná identifikace závazku v exekutorském zápisu se svolením k vykonatelnosti

Nebyly-li rozhodné skutečnosti, na nichž se plnění zakládá, ve smyslu § 79 odst. 2 písm. c) ex. řádu ve znění účinném do 31. prosince 2012 v exekutorském zápisu se svolením k vykonatelnosti – exekučním titulu určitě a jednoznačně identifikovány, přičemž pouhý odkaz na „smlouvu o půjčce“ bez bližšího specifikování této smlouvy například datem jejího uzavření apod. nestačí, nelze exekutorský zápis se svolením k vykonatelnosti považovat za materiálně vykonatelný, tj. za způsobilý exekuční titul.

Podmínku určitosti právního důvodu je třeba dodržet i ve vztahu k uznání závazku podle § 558 obč. zák., ve znění do 31. 12. 2013, obsaženému v exekutorském zápisu. Absenci jednoznačné identifikace v uznání vymezeného závazku přitom nelze nahradit výkladem.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 280/2016, ze dne 1. 7. 2016


20.10.2016 00:02

Zastavení exekuce z důvodu šikanózního exekučního návrhu

Samotné podání exekučního návrhu může být kvalifikováno jako zneužití práva – jednání procesní strany, které je v rozporu s účelem procesní normy či procesního institutu. Jako postup příčící se účelu exekučního řízení – a tedy důvod pro zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. – je pak nutno hodnotit tzv. šikanózní exekuční návrh. Šikanózním exekučním návrhem je např. takový návrh, jehož podání není primárně motivováno snahou domoci se plnění, ale snahou zatížit povinného náhradou nákladů exekuce; o takovou situaci půjde zpravidla tehdy, kdy má oprávněný prakticky jistotu, že povinný v nejbližší době (řádově dnů) svůj závazek splní. Eticky neobhajitelný je návrh na nařízení exekuce podaný v době, kdy by povinný v případě poskytnutí součinnosti ze strany oprávněného již finanční prostředky s největší pravděpodobností obdržel (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3216/14).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 366/2016, ze dne 28. 7. 2016


14.10.2016 00:04

ÚS: Právo exekutora na přednostní uspokojení odměny a náhrady

Obecné soudy poruší právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 95 odst. 1 Ústavy, provedou-li výklad kolidujících právních norem v rozporu s obecnými výkladovými pravidly a ve svém důsledku tak vyloží právní normu v rozporu s jejím smyslem a účelem.

Právo exekutora na přednostní uspokojení odměny a náhrady nákladů exekuce je zakotveno v § 46 odst. 7 exekučního řádu; skutečnost, že samotný insolvenční zákon postavení tohoto nároku přímo neupravuje, neznamená, že tak nemůže učinit právní norma zakotvená v jiném zákoně.

Obecné soudy jsou povinny v případech vydávání výtěžku exekuce do insolvenčního řízení postupovat podle § 46 odst. 7 ex. řádu tak, že insolvenčnímu správci exekutor vydá vymožené plnění po odpočtu nákladů exekuce; účelně vynaložené náklady exekuce, jejichž součástí je také odměna exekutora, se nestávají součástí majetkové podstaty v insolvenčním řízení.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 378/16, ze dne 6. 9. 2016


29.09.2016 00:01

Dohoda o ztrátě výhody splátek obsažená v notářském zápisu

O dohodu o ztrátě výhody splátek v režimu ustanovení § 565 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013 se nejedná, zavázal-li se v notářském zápisu povinný zaplatit oprávněnému dluh ve splátkách s tím, že nezaplacením některé z nich ztrácí povinný výhodu splátek a stává se splatným celý dluh, neboť v takovém případě je notářský zápis vykonatelný okamžikem prodlení povinného se zaplacením některé ze splátek bez ohledu na to, zda byl oprávněným k zaplacení celého dluhu vyzván.

Uvedený závěr by platil i v případě, že by předmětná smlouva byla smlouvou spotřebitelskou. Ujednání o předčasném splacení závazku v případě prodlení dlužníka není v rozporu se zásadou ochrany spotřebitele.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 5266/2015, ze dne 1. 7. 2016


21.09.2016 00:01

Rozhodování o procesním nástupnictví na straně povinného

Pokud po zahájení exekučního řízení, ve kterém je exekučním titulem usnesení o nařízení soudního prodeje zástavy, dojde ke změně vlastnictví zastavené nemovité věci, je třeba o procesním nástupnictví této osoby na straně povinného rozhodnout podle ustanovení § 107a o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 36 odst. 3 ex. ř. I v tomto případě platí, že proti jinému, než kdo je v rozhodnutí označen jako povinný, lze provést exekuci, jen jestliže je prokázáno, že povinnost z exekučního titulu skutečně přešla či byla převedena na osobu, která se má stát novým povinným a že průkaz této skutečnosti byl podán způsobem předjímaným ustanovením § 36 odst. 4 ex. ř., pokud nevyplývá přímo z právního předpisu.

Vzhledem k tomu, že předmětem řízení o návrhu ve smyslu ustanovení § 107a o. s. ř. ve spojení s ustanoveními § 36 odst. 3 a 4 ex. ř. je v exekučním (vykonávacím) řízení rovněž (na rozdíl od řízení nalézacího) prokázání toho, zda tvrzené právo (povinnost), které mělo být převedeno, nebo které mělo přejít na jiného, dosavadnímu účastníku svědčí či nikoli, popř. zda podle označené právní skutečnosti bylo převedeno (přešlo) na jiného, je (na rozdíl od nalézacího řízení) za tím účelem zapotřebí provést dokazování, které soudní exekutor (soud) provádí při jednání. Účastníci proto mají mimo jiné právo být přítomni při výslechu svědků, výslechu účastníků či provádění důkazu listinou, jejíž obsah je zaměřen ke zjištění rozhodných skutečností, vyjádřit se k její pravosti či správnosti a k výsledkům provedeného dokazování.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4973/2015, ze dne 28. 6. 2016


< strana 1 / 41 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů


Články