// Profipravo.cz / Obnova řízení

Obnova řízení

21.11.2016 00:00

Žaloba na obnovu řízení o uznání cizího rozhodnutí o rozvodu manželství

Žaloba na obnovu řízení o uznání cizího rozhodnutí o rozvodu manželství a žaloba pro zmatečnost proti rozsudku Nejvyššího soudu, kterým bylo uznáno cizí rozhodnutí o rozvodu manželství na území České republiky, nejsou podle § 398 z. ř. s. přípustné.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Ncu 44/2016, ze dne 16. 8. 2016


26.08.2015 00:02

Běh lhůty k podání žaloby na obnovu řízení

Zákonodárce v ustanovení § 235 odst. 2 o. s. ř. výslovně a jednoznačně řeší vyloučení zápočtu doby od právní moci napadeného rozhodnutí do právní moci rozhodnutí dovolacího lhůtu do běhu lhůt pro podání toliko žaloby pro zmatečnost, nikoli žaloby na obnovu řízení. Do běhu lhůty k podání žaloby na obnovu řízení se tak počítá i doba od právní moci napadeného rozhodnutí do právní moci rozhodnutí dovolacího soudu o dovolání.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2107/2013, ze dne 27. 5. 2015


10.04.2015 00:02

ÚS: Rozhodování o návrhu na povolení obnovy řízení

Rozhoduje-li soud druhého stupně o stížnosti směřující proti rozhodnutí nalézacího soudu, jímž byla povolena obnova, může ve smyslu § 149 odst. 1 písm. a) tr. řádu napadené rozhodnutí zrušit a sám návrh na povolení obnovy zamítnout dle § 283 písm. d) tr. řádu (tzn. pro nedůvodnost na základě skutkových úvah) jen způsobem uvedeným v ust. § 286 odst. 1 tr. řádu, tedy ve veřejném zasedání. Opačný výklad by byl v závažném rozporu s požadavkem kontradiktornosti procesu a dokazování.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2826/13, ze dne 10. 2. 2015


28.03.2014 00:00

ÚS: Rasová perzekuce dle zák. o mimosoudních rehabilitacích

I. Ke splnění podmínky „rasové perzekuce“ podle § 3 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, nedostačuje národnostní perzekuce, nýbrž je nutné, aby perzekuce, jíž se okupační orgány dopustily, byla motivována alespoň zčásti též důvody rasovými, tak jak byly zaměřeny zejména vůči Židům. Nemuselo ovšem jít ze strany okupačních orgánů o motivaci výlučnou; dostačuje, aby rasová motivace byla i jednou z motivací pro perzekuci konkrétní osoby.

II. Pokud je důkaz předložený k žalobě na obnovu řízení podle § 228 občanského soudního řádu obecnými soudy chybně posouzen a žaloba na obnovu řízení je zamítnuta, přestože při správném hodnocení důkazů by jí bylo vyhověno, jde nejen o nesprávné hodnocení důkazů, ale také o odepření spravedlnosti, rozporné s právem na přístup k soudu dle čl. 36 odst. 1 Listiny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2430/13, ze dne 5. 3. 2014


20.03.2014 00:00

ÚS: Posouzení relevantních důvodů pro obnovu řízení

Procesněprávní rámec představují především principy řádného a spravedlivého procesu, jak vyplývají z čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod, jakož i z čl. 1 Ústavy ČR, kdy jedním z těchto principů je i povinnost soudu svůj rozsudek řádně odůvodnit. Naplnění tohoto principu nelze spatřovat v tom, že se obecný soud vypořádá s námitkou účastníka řízení tak, že pouze odkáže na jiné soudní rozhodnutí s tím, že tato argumentace stěžovatele zde již byla vyřešena, přičemž z odkazu nevyplývá, z jakých důvodů se s ním odkazující soud ztotožnil, jakými úvahami se soud při svém rozhodování řídil, a z jakých předpokladů vycházel.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 1148/13, ze dne 5. 2. 2014


08.04.2013 00:01

K obnově insolvenčního řízení v části odmítnuté přihlášky dle § 185 IZ

Usnesení insolvenčního soudu o odmítnutí přihlášky podle § 185 insolvenčního zákona, jímž se v insolvenčním řízení deklaruje již dříve nastalá skutečnost, s jejíž existencí spojuje insolvenční zákon ten důsledek, že se nepřihlíží k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce a jímž se v rozsahu odmítnutí končí účast přihlášeného věřitele „v insolvenčním řízení“, nelze napadnout žalobou na obnovu řízení (dotčený věřitel nemá takovou žalobu k dispozici), jelikož obnova insolvenčního řízení není ve smyslu § 96 insolvenčního zákona přípustná ani v této jeho části (týkající se vyřazovaného přihlašovatele pohledávky).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 34/2012, ze dne 28. 2. 2013


08.04.2013 00:00

K přerušení řízení o žalobě na obnovu řízení podané v insolvenční věci

Přiměřenou aplikaci pravidla obsaženého v § 235b odst. 3 o. s. ř. vylučuje pro insolvenční řízení ustanovení § 84 odst. 1 části věty před středníkem insolvenčního zákona, podle kterého není přerušení insolvenčního řízení přípustné (což platí i pro ty fáze insolvenčního řízení, v nichž je rozhodováno o řádných a mimořádných opravných prostředcích). Požadavek, aby soud, který má rozhodovat o žalobě na obnovu řízení podané v insolvenční věci, zachoval klid řízení (aby nepřijímal žádné rozhodnutí), dokud nebude dokončeno řízení o dovolání podaném proti témuž rozhodnutí, je nicméně z logiky věci dovoditelný i tak (byť se formálně neprojeví rozhodnutím o přerušení řízení).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 34/2012, ze dne 28. 2. 2013


01.02.2012 00:01

KS: Důvod k povolení obnovy civilního řízení

Není důvodem obnovy, pokud trestní rozsudky, kterými byl civilní soud vázán v původním řízení, byly zrušeny v dovolacím řízení, neboť v dovolacím řízení nebylo rozhodnuto věcně. Usnesení dovolacího soudu žádným způsobem skutkový stav věci v původním řízení, o jehož obnovu se jedná, nemění a nejedná se o rozhodnutí, které by mohlo pro žalované přivodit příznivější rozhodnutí ve věci.

podle usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 8Co 286/2011, ze dne 18. 8. 2011


16.12.2011 00:00

K důvodu obnovy řízení podle ust. § 228 odst. 1 písm. a) o. s. ř.

Rozhodnutím zakládajícím důvod obnovy řízení podle ustanovení § 228 odst. 1 písm. a) o. s. ř. není ani rozhodnutí dovolacího soudu, jež bylo vydáno po skončení původního řízení a v němž byl zaujat jiný právní názor než ten, jímž se řídily soudy v původním řízení (včetně soudu dovolacího).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 540/2011, ze dne 27. 10. 2011


19.10.2011 00:02

K účastenství v řízení o žalobě na obnovu řízení

Okruh účastníků řízení o žalobě na obnovu řízení je vymezen tzv. druhou definicí účastenství obsaženou v ustanovení § 94 odst. 2 o. s. ř.

Zásadně tak platí (s výjimkou popsanou v R 43/2004), že navrhovatel obnovy řízení nemusí v žalobě ostatní účastníky řízení o obnově označit, a označí-li je, není tím soud vázán, neboť účastníky řízení o obnově řízení jsou účastníci řízení, o jehož obnovu se jedná, popřípadě jejich univerzální nebo singulární právní nástupci.

Z toho pak též vyplývá, že nastanou-li v době po vyhlášení rozhodnutí, jímž skončilo původní řízení, popř. po jeho doručení (srov. § 154 odst. 1, § 168 a § 170 odst. 1 o. s. ř.), a před podáním žaloby na obnovu řízení takové právní skutečnosti, s nimiž právní předpisy (předpisy hmotného práva) spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti, o něž šlo v původním řízení, je účastníkem řízení o žalobě na obnovu řízení namísto původního účastníka jeho hmotněprávní nástupce (univerzální nebo singulární), a to bez dalšího, přímo ze zákona (srov. § 94 odst. 2 o. s. ř.), tedy též bez zřetele na to, zda jej navrhovatel obnovy řízení za účastníka označil či nikoliv, popřípadě zda označil někoho jiného. Hmotněprávní nástupnictví tu tak za stavu, kdy procesní předpisy neobsahují speciální řešení popsané situace, zakládá též procesní nástupnictví ve vztahu k řízení, o jehož obnovu se jedná.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 3076/2011, ze dne 26. 9. 2011


07.10.2010 00:03

ÚS: K otázce nových skutečností při obnově řízení

Měřítkem důvodnosti ústavní stížnosti, směřující proti rozhodnutím vydaným v řízení o obnově, není věcná správnost žalobou na obnovu řízení napadených rozhodnutí, nýbrž toliko otázka, zda zde byly relevantní důvody pro povolení obnovy řízení, respektive zda obecné soudy ústavně konformním způsobem odůvodnily, proč stěžovatelem předestřené (nové) skutečnosti takovými neshledaly.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3386/09, ze dne 29.07.2010


23.03.2010 00:00

ÚS: Právo osobní účasti na projednání žaloby na obnovu řízení

Ústavní soud se neztotožnil se stanoviskem odvolacího soudu, který v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že ve věci rozhodl bez ústního jednání, protože obě odvolání směřovala proti usnesením, kterými nebylo rozhodnuto ve věci samé (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.). Odvolací soud – pokud jde o jeho tvrzení, že napadenými usneseními (č. j. 15 C 4/2006-22 ze dne 12. 10. 2006 a č. j. 15 C 4/2006-35 ze dne 25. 10. 2006) nebylo rozhodnutí o věci samé – má pravdu pouze částečně. Rozhodnutím o věci samé nebylo usnesení ze dne 12. 10. 2006, jímž byl zamítnut návrh na zajištění důkazu. Rozhodnutí ze dne 25. 10. 2006, kterým byla zamítnuta samotná žaloba o obnovu řízení, však bylo rozhodnutím ve věci samé, protože jím bylo rozhodováno přímo o předmětu žaloby. Se zřetelem k tomu dospěl Ústavní soud k závěru, že postupem Krajského soudu v Praze bylo porušeno právo stěžovatelky na spravedlivý proces tím, že jí byla odňata možnost účastnit se projednání její věci před odvolacím soudem (čl. 38 odst. 2 Listiny).

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1537/09, ze dne 19.01.2010


21.01.2010 21:17

K vázanosti soudu tvrzeným důvodem pro obnovu řízení

I. Řízení o žalobě na obnovu řízení ve sporných věcech je ovládáno zásadami dispoziční a projednací; v souladu s tím je soud vázán jak žalobním návrhem, tak skutečnostmi, o které se žaloba na obnovu řízení opírá; soud nemůže povolit obnovu řízení z jiného důvodu, než který žalobce uplatňuje. Pokud v průběhu řízení žalobce uplatní další důvod, který by sám o sobě mohl vést k povolení obnovy, jde o změnu (rozšíření) žaloby na obnovu řízení.

II. Změna právního názoru účastníka, ať k ní již vedlo cokoliv, nemůže být důvodem pro povolení obnovy řízení.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1665/2009, ze dne 1. 7. 2009


14.12.2009 00:01

K obnově řízení u směnečného platebního rozkazu

I. Směnečný platební rozkaz lze napadnout žalobou na obnovu řízení, lze-li důvody obnovy vztahovat na předpoklady, za nichž byl vydán.

II. Jedním z předpokladů pro vydání směnečného platebního rozkazu je předložení prvopisu směnky a případně dalších listin nutných k uplatnění práva. Není-li výše zmíněný předpoklad naplněn a je-li současně nárok ze směnky uplatněn žalobou, která splňuje požadavky určené § 79 odst. 1 o. s. ř., soud nevydá směnečný platební rozkaz, ale nařídí ve věci jednání.

Jelikož občanský soudní řád ani jiný právní předpis neurčuje, že by soud rozhodující o návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu žalovanému před vydáním směnečného platebního rozkazu, popř. společně s vydaným směnečným platebním rozkazem doručil i kopii směnky, na základě které je vydání směnečného platebního rozkazu požadováno, je plně v souladu se zásadou „vigilantibus iura“, aby žalovaný učinil vše, co po něm lze spravedlivě požadovat, pro zjištění okolností nezbytných k podání relevantních námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu. Skutečnost, zda žalobce soudu s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu předložil i prvopis směnky, je přitom zjistitelná pouhým nahlédnutím do spisu.

Není zde proto správným závěr odvolacího soudu, že skutečnost, že směnečný platební rozkaz byl vydán, aniž žalobkyně předložila prvopis směnky, nemohl žalovaný bez své viny v původním řízení použít.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1227/2008, ze dne 19. 9. 2009


06.01.2009 00:00

ÚS: K odůvodnění rozhodnutí odkazem na jiné rozhodnutí

V projednávané věci Ústavní soud shledává primární pochybení Vrchního soudu v Olomouci v tom, že se v odůvodnění svého napadeného usnesení dostatečným způsobem s odvolací námitkou stěžovatelky týkající se společného projednání výše uvedených žalob nevypořádal a jeho rozhodnutí je tedy v této části nepřezkoumatelné. Pokud se totiž soud vypořádá s námitkou účastníka řízení tak, že odkáže na jiné soudní rozhodnutí s tím, že tato námitka zde již byla vyřešena jako irelevantní, nelze mít takový postup za souladný se zákonnými požadavky kladenými na obsah odůvodnění a v konečném důsledku takové rozhodnutí zasahuje do základních práv účastníka řízení, který má nárok na to, aby jeho věc byla spravedlivě posouzena. Z odkazu na soudní rozhodnutí, ze kterého navíc ani nevyplývá, zda a z jakých důvodů se s ním odkazující soud ztotožnil, není totiž zřejmé, jakými úvahami se soud při svém rozhodování řídil, a z jakých předpokladů vycházel. To platí tím více za situace, kdy Vrchní soud v Olomouci v rozhodnutí, na něž bylo napadeným usnesením odkazováno, učinil závěr, že soud prvního stupně měl sice podle § 235b řízení o obou žalobách spojit ke společnému řízení, avšak za situace, kdy žalobu pro zmatečnost zamítl, mu nic nebránilo povolit obnovu řízení, byla-li uplatněna důvodně. Z případu, který je předmětem přezkumu Ústavního soudu totiž vyplývá ze soudního spisu i z obsahu odvolacích námitek stěžovatelky, Krajský soud v Ostravě rozhodoval o povolení obnovy za situace, kdy jiný senát tohoto soudu o žalobě pro zmatečnost dosud nerozhodl.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 684/06, ze dne 10.11.2008


21.11.2008 00:01

K obnově řízení při zastoupení v původním řízení opatrovníkem

Soudem ustanovený opatrovník podle § 29 o. s. ř. zastupuje v řízení účastníka, jehož pobyt není znám, tedy vykonává procesní práva a povinnosti, která by jinak, kdyby se řízení osobně účastnil, mohl vykonat sám účastník. Opatrovník za účastníka jedná jeho jménem s tím, že procesní následky jednání se přičítají přímo účastníkovi (srovnej vymezení obsahu zastoupení v § 22 odst. 1 obč. zák.). V tomto směru je postavení opatrovníka (zástupce na základě rozhodnutí) stejné jako postavení zmocněnce na základě procesní plné moci (§ 24 až § 28 o. s. ř.).

Vědomost o skutečnostech nebo o důkazech, popř. zaviněné nesplnění povinnosti tvrdit a povinnosti navrhovat důkazy se za situace, kdy účastníka zastupuje opatrovník (zmocněnec), pojí s osobou účastníka; jinak řečeno, věděl-li o skutečnostech nebo důkazech v době, kdy probíhalo původní řízení, účastník, platí totéž o jeho opatrovníku (zmocněnci) a účastník se v žalobě na obnovu řízení nemůže dovolávat jejich novosti, i když opatrovník o nich nevěděl (srovnej 20 Cdo 1173/2002).

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 1363/2006, ze dne 17. 9. 2008


11.09.2008 00:01

K novým skutečnostem a důkazům v souvislosti s obnovou řízení

Skutečnosti a důkazy jsou v souvislosti s obnovou řízení „nové“ ve smyslu § 228 odst. 1 o. s. ř. tehdy, jestliže je účastník řízení – přestože v době původního řízení objektivně vzato existovaly – nemohl bez své viny (proto, že o nich nevěděl, a ani jinak z procesního hlediska nezavinil, že nesplnil povinnost tvrzení nebo důkazní povinnost) použít.

Pokud žalovaný ze své viny (nezaplacením soudního poplatku z odvolání, mající za následek zastavení odvolacího řízení) neuplatnil určitou skutečnost v původním řízení, je vyloučen i s důkazy, které mají tuto skutečnost prokázat (srov. R 72/1954).

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 179/2007, ze dne 29. 4. 2008


25.07.2008 00:02

ÚS: K právu na nestranný soud

Analytická právní věta

Podle § 119b odst. 3 zákona o Ústavním soudu vychází Ústavní soud v novém nálezu z právního názoru mezinárodního soudu. S ohledem na právní závěry Evropského soudu pro lidská práva, který konstatoval porušení základního práva stěžovatele podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy, mu tedy nezbylo než dospět k závěru, že ústavní stížnosti je třeba v předmětné části vyhovět.

Nestrannost soudu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny se posuzuje nejen z hlediska osobního přesvědčení soudců, kteří věc rozhodují (subjektivní hledisko), nýbrž i z toho hlediska, že osoba soudce nabízí dostatečné záruky vyloučení všech důvodných pochybností v tomto směru (objektivní hledisko).

PRÁVNÍ VĚTY

Čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod vyžadují, aby byl soud nestranný nejen z hlediska osobního přesvědčení soudců, kteří věc rozhodují (subjektivní hledisko), nýbrž i z hlediska toho, zda osoba soudce nabízí dostatečné záruky vyloučení všech důvodných pochybností v tomto směru (objektivní hledisko).

S okolnostmi, které by mohly vyvolat pochybnosti o objektivní nestrannosti, se musí soud při rozhodování o námitce podjatosti vypořádat s ohledem na skutečnost, že i zdání může mít pro jejich posouzení jistý význam. Není přitom rozhodující, že tyto okolnosti jsou dány snahou obžalovaného ztěžovat průběh řízení. Údajné obstrukční jednání obžalovaného nemůže vést k opomenutí jiných důležitých skutečností (v daném případě časový sled jednání soudce vůči stěžovateli, pominutí zákonného účelu pokuty podle § 66 odst. 1 tr. ř. v odůvodnění usnesení, přehnaná reakce na jednání stěžovatele a souběžné vedení řízení na ochranu osobnosti mezi stěžovatelem a předsedou senátu), které by mohly vyvolat pochybnosti o nestrannosti soudu.

Návrh na obnovu řízení slouží k tomu, aby mohlo být případně o původním návrhu znovu rozhodnuto vycházeje z právního názoru, který vyjádřil mezinárodní soud, nikoli aby bylo možno podat nový návrh.

V obnoveném řízení - je-li tímto způsobem nutno ústavní stížnosti vyhovět - není třeba znovu posuzovat ostatní okolnosti případu, protože tím by byl rozšiřován již tak výjimečný zásah do konečného rozhodnutí učiněného orgánem svrchovaného státu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 13/06, ze dne 08.07.2008


30.04.2008 00:00

K obnově řízení z důvodu později přijatého rozhodnutí v jiné právní věci

Později přijaté rozhodnutí v jiné právní věci není samo o sobě důvodem pro povolení obnovy řízení.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 269/2008, ze dne 31. 1. 2008


24.04.2008 00:00

K obnově řízení ukončeného rozsudkem pro zmeškání

I. Z ustanovení § 228 odst. 1 a 2 o. s. ř. vyplývá, že skutečnosti, rozhodnutí a důkazy mohou být důvodem obnovy jen tehdy, jestliže jsou - pro navrhovatele obnovy - ve srovnání s původním řízením “nové”. Pro posouzení “novosti” takové skutečnosti je rozhodující, že ji účastník nemohl včas použít v původním řízení bez své viny, tj. že o ní nevěděl a že ani jinak nesplnění své povinnosti tuto skutečnost tvrdit a nabízet o ní důkazy z procesního hlediska nezavinil.

Dovolateli lze přisvědčit v tom, že podmínkou pro podání žaloby na obnovu řízení není vyčerpání všech řádných opravných prostředků v původním řízení. Nicméně jsou-li tu skutečnosti, které byly účastníku řízení známy již ve lhůtě stanovené pro podání odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, nelze je úspěšně použít coby předpokladů pro povolení obnovy řízení; takové skutečnosti totiž účastník mohl uplatnit již v řízení původním, tedy v odvolání. Mezi takové skutečnosti patří bezpochyby i ta, že se účastník řízení (v posuzovaném případě žalovaný) v době doručování předvolání k jednání, při němž byl vydán rozsudek pro zmeškání, v místě svého bydliště nezdržoval.

Jestliže je správná dovolací výhrada, že žalovanému nebyl rozsudek pro zmeškání náhradním způsobem doručen (a to pro namítané formální vady doručenky), nemohlo být původní řízení pravomocně skončeno a žaloba na obnovu řízení není namístě; pro žalobu na obnovu řízení je typické, že může směřovat jen proti pravomocnému rozhodnutí, kterým bylo řízení skončeno a kterým bylo (současně) rozhodnuto o věci samé.

II. Ustanovení § 228 odst. 1 o. s. ř. upravuje (pod písm. a / a b/) předpoklady, za kterých je možné žalobou na obnovu řízení napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé. Ustanovení § 228 odst. 2 o. s. ř. v souvislosti s usnesením o schválení smíru stanoví, že důvody obnovy se musí vztahovat i na předpoklady, za nichž byl smír schvalován, a že toto pravidlo obdobně platí pro pravomocný platební rozkaz, pravomocný rozsudek pro uznání a pravomocný rozsudek pro zmeškání. Hovoří-li se tudíž v § 228 o. s. ř. o „obdobnosti“ jde o porovnávání předpokladů pro schválení smíru s předpoklady pro vydání platebních rozkazů nebo rozsudků pro zmeškání a uznání (tj. rozhodnutí vydaných ve zkráceném řízení podle § 172 až 175 o. s. ř., kdy se neprovádí dokazování a nepřichází tudíž v úvahu užití důvodu uvedeného v § 228 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. a poukaz na nové skutečnosti ve smyslu § 228 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.). Názor dovolatele, že mezi odstavci 1 a 2 citovaného ustanovení je logický rozpor, dovolací soud nesdílí.

podle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 145/2006, ze dne 28. 2. 2008


< strana 1 / 2 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů


Články