// Profipravo.cz / Náklady řízení

Náklady řízení

16.01.2017 00:02

Placení soudního poplatku formou bezhotovostního převodu

Při placení soudního poplatku formou bezhotovostního převodu je z hlediska včasnosti splnění poplatkové povinnosti rozhodný ten den, kdy je částka soudního poplatku skutečně připsána na účet soudu.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 3616/2016, ze dne 8. 11. 2016


13.01.2017 00:00

ÚS: Odměna exekutora v případě dobrovolného plnění povinným

V případě dobrovolného splnění dlužné částky povinným ještě předtím, než se sám o exekuci dozvěděl, a kdy proto exekutor již nemohl vymoci nic, je základem pro určení jeho odměny částka nulová a náhradu hotových výdajů je nutno vyčíslit nikoliv paušální částkou, nýbrž pouze na základě prokazatelných výdajů, které vznikly exekutorovi do okamžiku, než bylo dlužné plnění uhrazeno.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 262/16, ze dne 13. 12. 2016


05.01.2017 00:00

Pozdní zaplacení soudního poplatku za řízení před soudem prvního stupně

Zaplatí-li žalobce soudní poplatek za řízení před soudem prvního stupně až poté, kdy uplynula lhůta k podání odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku (§ 9 odst. 1 část věty za středníkem zákona o soudních poplatcích), avšak dříve, než odvolací soud rozhodne o jeho včasném odvolání proti usnesení o zastavení řízení, odvolací soud usnesení o zastavení řízení změní tak, že se řízení nezastavuje, neboť důvod pro zastavení řízení (v důsledku zaplacení soudního poplatku) odpadl.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 38/2015, ze dne 20. 9. 2016


28.12.2016 00:01

ÚS: Snížení znalečného odvolacím soudem

Nenařídil-li soud v odvolacím řízení, v němž podstatným způsobem na základě důvodů neuplatněných v odvolání snížil znalečné, jednání, na němž by znalci bylo umožněno, aby se vyjádřil k důvodům, na nichž soud založil své rozhodnutí, a hájil tak svoje právo na znalečné, došlo takovým postupem k porušení práva znalce na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i k porušení jeho práva na ochranu vlastnictví zaručeného v čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 910/16, ze dne 6. 12. 2016


20.12.2016 00:02

Určení výše náhrady nákladů řízení dle § 142 odst. 3 o.s.ř.

Jestliže znalecký posudek sloužil soudu k závěru o konkrétní výši náhrady škody, jde o případ, kdy rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku (§ 142 odst. 3 o. s. ř.). Základem pro určení výše náhrady nákladů řízení při aplikaci § 142 odst. 3 o. s. ř. není částka požadovaná žalobou, nýbrž základem pro ohodnocení tohoto nároku za účelem určení výše náhrady nákladů řízení je až částka přisouzená, a z ní se určuje též odměna advokáta. Je totiž spravedlivé v případě, že žalobce musí výši požadované částky sdělit na základě své úvahy, ač z povahy věci je zřejmé, že výše nároku závisí na znaleckém posouzení, aby se podkladem stala částka přisouzená, nikoliv požadovaná.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 3974/2015, ze dne 21. 9. 2016


16.11.2016 00:01

Náhrada nákladů řízení za zastoupení advokátem po zrušení přísudkové vyhlášky

Zrušením tzv. přísudkové vyhlášky (vyhlášky č. 484/2000 Sb.) ke dni 7. 5. 2013 došlo k zásahu do legitimního očekávání účastníků většiny probíhajících soudních řízení, a to ohledně maximální částky, kterou jim soud může v případě jejich neúspěchu uložit k náhradě. V průběhu řízení by zásadně neměla být měněna procesní pravidla, a pokud k tomu došlo, je třeba tím více dbát na ochranu práv účastníků v těch případech, kde se taková nepředvídatelná změna nastavených pravidel projeví. Aby rozhodnutí o náhradě nákladů řízení mohlo vyhovovat požadavkům na spravedlivý proces, je třeba v těchto případech zvážit hledisko legitimního očekávání účastníků, a pokud by rozhodnutí o náhradě nákladů na zastoupení advokátem podle advokátního tarifu znamenalo nezanedbatelné a z pohledu účastníků řízení nepředvídatelné zvýšení nákladů, nelze striktně podle advokátního tarifu postupovat.

Za situace, že pro absenci přísudkové vyhlášky nelze podle § 151 odst. 2, věty první před středníkem, o. s. ř., zjistit výši náhrady nákladů zastoupení, je zde jiné východisko, a to ustanovení § 136 o. s. ř., podle nějž lze spravedlivou výši náhrady nákladů řízení určit volnou úvahou, přičemž lze analogicky vycházet i ze zrušené přísudkové vyhlášky a zohlednit rovněž časové hledisko – zda byla většina úkonů učiněna v období po zrušení přísudkové vyhlášky či nikoliv.

V dané věci jde právě o případ, že důsledkem aplikace advokátního tarifu namísto tzv. přísudkové vyhlášky se celková náhrada nákladů řízení podstatně zvýšila. Je proto třeba v intencích nálezu Ústavního soudu posoudit, zda použití advokátního tarifu není v tomto případě v rozporu s principy spravedlnosti a legitimního očekávání, zda jej lze aplikovat pro rozhodnutí o náhradě nákladů za zastoupení advokátem, a zda je třeba individuálně posoudit spravedlivou výši náhrady nákladů řízení.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1376/2016, ze dne 24. 8. 2016


04.11.2016 00:03

ÚS: Princip kontradiktornosti řízení při rozhodování o nákladech řízení

Ústavní soud shledal, že došlo k porušení práva stěžovatele na spravedlivý proces. V otázce nákladů řízení totiž nebyl ze dvou důvodů zachován princip kontradiktornosti řízení jako jeden z komponentů ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces. Především stěžovatel neměl příležitost vyjádřit se k posouzení úspěchu ve věci a záměru krajského soudu uložit mu povinnost nahradit polovinu znalečného, který byl pro něj překvapivý. Náklady znaleckého posuzování určitých skutečností totiž byly přiřazeny k oběma meritorním výrokům rozsudku krajského soudu, přestože náležely pouze k jeho výroku I., který se týkal nezákonnosti kolaudačního souhlasu. Co do posouzení úspěšnosti účastníků řízení ve věci samé bylo třeba náležitě zohlednit, že petit správní žaloby obsahoval dva procesně samostatné návrhy (návrh určovací ve vztahu ke kolaudaci stavby a návrh zákazu pokračovat ve stavbě) a náklady řízení v podobě znalečného vznikly pouze v souvislosti s prvním z nich. V souvislosti s druhým návrhem, kde stěžovatel úspěšný nebyl pro nedostatek pasivní legitimace žalovaného, nelze z rozhodnutí krajského soudu případný vznik nákladů řízení protistrany v podobě znalečného nijak dovodit.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 771/16, ze dne 13. 10. 2016


21.10.2016 00:01

ÚS: Vyjádření znalce k odvolání proti usnesení o výši znalečného

Nevyzval-li soud znalce, aby se vyjádřil k odvolání podanému proti rozhodnutí o přiznání znalečného, odepřel mu tím možnost zpochybnit argumenty odvolatele a hájit tak svůj nárok na znalečné. Tímto postupem došlo k porušení práva znalce na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i k porušení jeho práva vyjádřit se k prováděným důkazům zaručeného v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3710/15, ze dne 13. 9. 2016


14.10.2016 00:04

ÚS: Právo exekutora na přednostní uspokojení odměny a náhrady

Obecné soudy poruší právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 95 odst. 1 Ústavy, provedou-li výklad kolidujících právních norem v rozporu s obecnými výkladovými pravidly a ve svém důsledku tak vyloží právní normu v rozporu s jejím smyslem a účelem.

Právo exekutora na přednostní uspokojení odměny a náhrady nákladů exekuce je zakotveno v § 46 odst. 7 exekučního řádu; skutečnost, že samotný insolvenční zákon postavení tohoto nároku přímo neupravuje, neznamená, že tak nemůže učinit právní norma zakotvená v jiném zákoně.

Obecné soudy jsou povinny v případech vydávání výtěžku exekuce do insolvenčního řízení postupovat podle § 46 odst. 7 ex. řádu tak, že insolvenčnímu správci exekutor vydá vymožené plnění po odpočtu nákladů exekuce; účelně vynaložené náklady exekuce, jejichž součástí je také odměna exekutora, se nestávají součástí majetkové podstaty v insolvenčním řízení.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 378/16, ze dne 6. 9. 2016


11.10.2016 00:01

Osvobození od soudních poplatků v řízení o náhradu nemajetkové újmy

Ustanovení § 11 odst. 2 písm. d) zákona o soudních poplatcích je formulováno v zásadě obecně potud, pokud zmiňuje, že se vztahuje na žalobce „kterému byla způsobena újma, v řízení o náhradu újmy na zdraví nebo újmy způsobené usmrcením“, jímž je nepochybně i řízení, v němž např. v rámci řízení o ochranu osobnosti žalobce žádá z některých z uvedených důvodů o náhradu nemajetkové újmy v penězích.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 4429/2015, ze dne 18. 5. 2016


05.10.2016 00:01

Posouzení následné žádosti o úplné osvobození od soudních poplatků

Přiznal-li soud účastníku částečné osvobození od soudních poplatků, nemůže se při posouzení následné žádosti téhož účastníka o přiznání úplného (popřípadě vyššího částečného) osvobození od soudních poplatků omezit na hodnocení nových (aktuálních) rozhodných skutečností; v intencích Rc 99/2013 vychází z předchozího rozhodnutí, zkoumá, zda a v jakém rozsahu se změnily poměry žadatele, na nichž je přiznané osvobození založeno, a hodnotí, zda a v jakém rozsahu opodstatňují zjištěné změny požadované vyšší osvobození.

Odchylný postup založený výlučně na hodnocení aktuálních poměrů žadatele a pomíjející závěry předchozího rozhodnutí de facto znamená opětovné hodnocení skutečností, z nichž toto rozhodnutí vycházelo, a tedy nepřípustný přezkum jeho závěrů.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 40/2016, ze dne 19. 7. 2016


29.09.2016 00:02

Zpětné ukončení funkce ustanoveného zástupce

Zásadně je stát povinen podle § 140 odst. 2 o. s. ř. hradit ustanovenému advokátovi hotové výdaje a odměnu za dobu od jeho ustanovení a platí mu výdaje a odměnu za vykonané úkony právní služby po celou dobu, po niž byl ustanoven zástupcem účastníka.

Okolnost, že § 138 odst. 1 o. s. ř. umožňuje odejmout přiznané osvobození od soudních poplatků zpětně, neznamená, že lze zpětnou účinnost přiznat i rozhodnutí o zrušení usnesení o ustanovení zástupce. Tak, jak zákon (§ 30 o. s. ř.) neumožňuje ustanovit zástupce se zpětným účinkem, neumožňuje zpětně ani ukončit funkci ustanoveného zástupce a odebrat mu zpětně oprávnění k zastoupení účastníka v řízení. Za účelně provedené úkony právní služby proto ustanovenému zástupci náleží adekvátní náhrada stanovená dle advokátního tarifu.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 4066/2015, ze dne 22. 6. 2016


23.09.2016 00:01

ÚS: Výzva k zaplacení soudního poplatku v dovolacím řízení

Podá-li si účastník návrh na přiznání osvobození od soudních poplatků, je správným postupem soudu, pokud tento byť z části tomuto návrhu nechce vyhovět, aby o něm nejprve rozhodl a znovu účastníka vyzval k zaplacení soudního poplatku či zbývající částky částečně prominutého soudního poplatku, a teprve pokud ani v této lhůtě účastník nezaplatí, může soud usnesením řízení zastavit. Není zde důvodu, aby se rozhodování Nejvyššího soudu v souvislosti s osvobozením od poplatku za podané dovolání tomuto postupu vymykalo. Ba naopak, vzhledem k tomu, že proti rozhodnutí Nejvyššího soudu v této věci není přípustný žádný opravný prostředek dle občanského soudního řádu, je nutno na respektování tohoto postupu Nejvyšším soudem trvat o to důrazněji. Neumožnění stěžovatelce zaplatit dodatečně soudní poplatek poté, co soud dospěl k závěru, že na její straně nejsou dány podmínky k osvobození od něj, je porušením práva stěžovatelky na spravedlivý proces dle ustanovení čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1138/15, ze dne 24. 8. 2016


09.09.2016 00:02

K aplikaci § 150 o. s. ř. v případě duplicitně uplatněného nároku

Okolnost, že účastník se proti druhému dopustil protiprávního jednání (včetně trestného činu), v jehož důsledku vznikl nárok na náhradu škody a tím bylo vyvoláno soudní řízení, považovala soudní praxe v minulosti v konkrétních případech za důvod hodný zvláštního zřetele, pro který by bylo nespravedlivé ukládat povinnost k náhradě nákladů řízení poškozenému, který v řízení úspěch neměl.

V projednávané věci je však situace poněkud odlišná. V případě způsobení škody trestným činem je na volbě poškozeného, zda se svého nároku bude domáhat v trestním (adhezním) či civilním řízení. Z obecně platné zásady přiměřenosti lze dovodit požadavek, aby se subjekty svých práv domáhaly způsobem, který nebude nedůvodně a nadměrně zasahovat do práv jiných. Jestliže tedy poškozený zvolí k uplatnění svého práva na náhradu škody oba výše zmíněné způsoby souběžně, nelze škůdci automaticky odepřít náhradu nákladů, které vynaložil na obranu proti duplicitně uplatněnému nároku. Za takových okolností nemůže být skutečnost způsobení škody trestným činem výlučným ani převažujícím hlediskem svědčícím pro aplikaci § 150 o. s. ř. ve prospěch žalobce (poškozeného), nýbrž je třeba, aby přistoupily skutečnosti další, odůvodňující závěr o nespravedlivosti přiznání náhrady nákladů škůdci. Především pak ve vztahu k okolnostem samotného uplatnění nároku poškozeným (příp. okolnosti svědčící pro omluvitelný omyl poškozeného při duplicitním uplatnění nároku), případně pak ve vztahu k osobním a majetkovým poměrům poškozeného, jestliže by při porovnání výše případné povinnosti hradit náklady řízení a přiznané náhrady škody byl popřen samotný smysl náhrady škody.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 5308/2015, ze dne 3. 5. 2016


09.09.2016 00:01

Bezúspěšné uplatňování práva ve smyslu § 138 o. s. ř.

Podle § 52 odst. 1 exekučního řádu, ve znění do 13. května 2006, za přiměřeného použití občanského soudního řádu ztrácí povinný právo na pohledávku doručením exekučního příkazu dlužníkovi povinného. Uplatňuje-li tak povinný jako žalobce v soudním řízení pohledávku, která byla postižena exekučním příkazem o přikázání této pohledávky a exekuční příkaz byl doručen dlužníkovi povinného, jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva odůvodňující nepřiznání osvobození od soudních poplatků podle § 138 o. s. ř.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2831/2014, ze dne 27. 4. 2016


12.08.2016 00:01

ÚS: Úhrada nákladů exekuce nepřihlášených do insolvenčního řízení

Exekuční soud i soudní exekutor porušili právo stěžovatele na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny, jakož i právo na ochranu vlastnictví ve smyslu čl. 11 odst. 1 Listiny, pokud jej zavázali k úhradě nákladů exekuce, které nebyly soudním exekutorem přihlášeny do insolvenčního řízení, ačkoli přihlášeny být měly, za situace, kdy byl stěžovatel insolvenčním soudem od placení těchto pohledávek osvobozen, přičemž tento svůj postup opřeli o takový výklad příslušných zákonných ustanovení, který nelze považovat do ústavně konformní.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 3250/14, ze dne 1. 7. 2016


10.08.2016 00:01

Osvobození účastníka ve výkonu trestu odnětí svobody od soudních poplatků

I když je věcí osobního rozhodnutí každého, zda hodlá pracovat, nemůže být při posuzování poměrů žadatele zohledněna nemajetnost jako důsledek skutečnosti, že žadatel nepracuje z vlastního rozhodnutí. Nebrání-li proto žadateli o osvobození od soudních poplatků v práci nebo v jiné výdělečné činnosti zdravotní důvody nebo to, že přes evidenci u příslušného úřadu práce práci nesehnal, nebo jiné objektivní okolnosti, nelze nemajetnost jako důsledek absence příjmů z pracovního nebo obdobného poměru uvádět jako důvod pro osvobození od povinnosti platit soudní poplatky

Uvedený závěr platí obdobně pro práci ve výkonu trestu odnětí svobody. Skutečnost, že žalobce zahajuje velké množství soudních sporů, přitom nelze považovat za takovou objektivní okolnost, která by mu bránila vykonávat ve výkonu trestu odnětí svobody práci. Velká část žalobcem zahajovaných a vedených sporů jsou spory sudičské, odůvodněné žalobcovým kverulantstvím, které končí neúspěchem žalobce. I pokud by tedy žalobci ve výkonu práce bránila např. častá nepřítomnost ve věznici způsobená účastí u soudních jednání, pak tato nepřítomnost není důsledkem uplatňování práv žalobce, ale z převážné části důsledkem žalobcova sudičství a zneužívání práva ze strany žalobce. To však za objektivní okolnost považovat nelze.

Rovněž pokud žalobce považuje práci ve výkonu trestu odnětí svobody za ilegální a odmítá pracovat z důvodu, že má nedůvěru ve vězeňský systém (aniž by uvedl konkrétní důvody, proč a jak by mu práce měla škodit nebo být ilegální), nelze to považovat za objektivní překážku bránící mu ve výkonu práce. Jedná se pouze o překážku subjektivní, danou osobním názorem žalobce, tedy o svobodné rozhodnutí žalobce nepracovat. V takovém případě však nelze nemajetnost v důsledku absence příjmů uvádět a zohledňovat jako důvod pro osvobození od povinnosti platit soudní poplatky.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3877/2014, ze dne 26. 5. 2016


29.07.2016 00:02

ÚS: Přepjatý formalismus při posuzování předžalobní výzvy

Při zkoumání dodržení podmínek § 142a odst. 1 občanského soudního řádu, tedy zaslání tzv. předžalobní výzvy jako předpokladu pro přiznání nákladů řízení úspěšnému žalobci, jsou obecné soudy povinny zvážit, zda si je žalovaný vědom výše a titulu svého závazku. Nezohlednění skutečného významu § 142a občanského soudního řádu, jímž je zamezení neúměrnému a neúčelnému navyšování nákladů soudního řízení, je projevem přepjatého formalismu a má za následek porušení práva žalobce na spravedlivý proces.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2178/15, ze dne 1. 7. 2016


28.07.2016 00:02

Objasnění splnění podmínek pro osvobození od soudního poplatku

Povinností sdělit skutečnosti, které mají význam pro posuzování poměrů žadatele, jakož i ediční povinností lze zatížit nejen osoby na řízení nezúčastněné, nýbrž i účastníka, a to i protistranu. Nemá-li žalobce reálnou možnost získat prostředky, jimiž by prokázal poměry odůvodňující jeho osvobození od soudního poplatku, ačkoli těmito prostředky disponuje druhá procesní strana (žalovaný), nelze požadavek rovnosti stran v oblasti shromáždění potřebných informací splnit jinak než uložením tzv. „vysvětlovací povinnosti“ procesní straně, která jako jediná může tyto informace poskytnout.

Kdyby totiž žalovaný nebyl povinen soudu sdělit (jemu známé) informace o poměrech žalobce, které objektivně odůvodňují osvobození žalobce od soudních poplatků a které žalobce nemá možnost získat jinak (v důsledku čehož není schopen své poměry prokázat), bylo by žalovanému umožněno, aby svojí nečinností osvobození žalobce od soudních poplatků zmařil, a tím v mnoha případech též zabránil meritornímu projednání věci.

Jakkoli tedy v obecné rovině lze souhlasit s tím, že ustanovení § 128 věty první o. s. ř. se při dokazování vztahuje zásadně na třetí osoby (nikoli na účastníky řízení), vedlo by striktní respektování tohoto pravidla v části řízení, v níž mají být pro účely rozhodnutí o osvobození od soudních poplatků zhodnoceny poměry žadatele, k zásahu do principu „rovnosti zbraní“, jehož důsledkem by bylo porušení čl. 96 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 5069/2015, ze dne 21. 4. 2016


28.07.2016 00:00

Osvobození od soudního poplatku v řízení dle § 243a obch. zák.

Povaha řízení dle § 243a obch. zák., v němž je žalující družstvo zastoupeno svým členem, sama o sobě právo na osvobození od soudního poplatku nezakládá. Neodůvodňují-li to poměry družstva či jde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva, soud družstvu osvobození od soudního poplatku nepřizná. Skutečnost, že finančními prostředky družstva disponuje jeho představenstvo, které na projednání věci nemusí mít zájem, není - v tomto ohledu - významná.

Zaplatí-li soudní poplatek namísto družstva jeho člen, který v řízení vystupuje jeho jménem, jde o bezdůvodné obohacení, které je družstvo povinno vydat.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 5069/2015, ze dne 21. 4. 2016


< strana 1 / 17 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů


Články