// Profipravo.cz / Náklady řízení

Náklady řízení

26.05.2017 00:00

ÚS: Rozhodování o nákladech řízení o soudním prodeji zástavy

Postup obecných soudů, které v řízení o soudním prodeji zástavy podle § 200y až 200za občanského soudního řádu (ve znění do 31. 12. 2013) současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy rozhodly i o nákladech řízení, je porušením práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, protože nerespektuje právní názor Ústavního soudu vyjádřený v jeho vykonatelném rozhodnutí (čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky).

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 68/16, ze dne 10. 5. 2017


19.05.2017 00:00

ÚS: Účelnost nákladů řízení státu zastoupeného advokátem

Ustálená judikatura Ústavního soudu je postavena na tezi, že je-li stát k hájení svých zájmů vybaven příslušnými organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými ze státního rozpočtu, není důvod, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášel na soukromý subjekt – advokáta, a jestliže tak stát přesto učiní, pak není důvod pro uznání takto mu vzniklých nákladů jako účelně vynaložených (ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř.); neznamená to však, že by náklady na zastoupení státu bylo možné považovat za „neúčelně“ vynaložené za každé situace. Předmětem sporu může být totiž i právní problematika, která přímo nesouvisí s oblastí spravovanou ústředním orgánem státní správy, případně právní problematika velmi specializovaná či obtížná. Neposoudil-li Nejvyšší soud výdaje související se zastupováním vedlejší účastnice advokátem v soudním řízení z hlediska jejich potřebnosti k účelnému uplatňování nebo bránění práva, a tedy z hlediska toho, zda jejich úhradu lze spravedlivě žádat po stěžovateli s ohledem na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., porušil právo stěžovatele na soudní ochranu zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a ve svém důsledku též právo stěžovatele na ochranu vlastnictví podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 532/17, ze dne 10. 5. 2017


10.05.2017 00:01

Náhrada nákladů řízení státu podle § 148 odst. 1 o.s.ř.

Pro závěr, který z účastníků je povinen podle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. nahradit státu jím placené náklady řízení, je rozhodující výsledek řízení. Ve sporném řízení se výsledkem řízení rozumí úspěch účastníků ve věci. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení státu nelze přihlížet k tomu, který účastník jednotlivý důkaz navrhl, resp. k prokázání jakých tvrzení byl důkaz proveden.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 275/2016, ze dne 20. 2. 2017


10.05.2017 00:00

Nepřiznání náhrady nákladů řízení před odvolacím soudem

Předpoklady pro nepřiznání náhrady nákladů řízení před soudem prvního stupně a před soudem odvolacím se posuzují samostatně. To, že jsou tyto předpoklady dány v řízení u soudu prvního stupně, neznamená, že musí být shledány i v řízení odvolacím. Z povahy odvolacího řízení, v němž je přezkoumáváno rozhodnutí soudu prvního stupně z hlediska jeho věcné správnosti a bezvadnosti řízení, které předcházelo jeho vydání, naopak vyplývá, že nepřiznání náhrady nákladů odvolacího řízení za přiměřeného použití ustanovení § 150 o.s.ř. má být – ve srovnání s náhradou nákladů řízení před soudem prvního stupně - jen zcela výjimečným a ojedinělým opatřením.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 275/2016, ze dne 20. 2. 2017


02.05.2017 00:01

Odvolání proti nepřiznání osvobození od soudních poplatků

V řízení o odvolání proti rozhodnutí, jímž soud prvního stupně nepřiznal účastníku řízení osvobození od soudních poplatků, odvolací soud nezkoumá, zda soud prvního stupně je věcně příslušným k projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 854/2015, ze dne 22. 2. 2017


24.04.2017 00:01

Posouzení účelnosti nákladů vynaložených vedlejším účastníkem

I. V rámci posouzení účelnosti nákladů vynaložených v řízení vedlejším účastníkem soud nemůže řešit otázku přípustnosti vedlejšího účastenství.

II. Nelze dovozovat zneužití práva na právní pomoc z té skutečnosti, že účastník řízení předloží listiny k prokázání svých tvrzení až na výzvu soudu.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4621/2016, ze dne 22. 2. 2017


24.04.2017 00:00

Přerušení odvolacího řízení o výši nákladů exekučního řízení

Ani podání dovolání proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o povinnosti oprávněného hradit povinnému náhradu nákladů exekučního řízení a soudnímu exekutorovi náklady exekuce, není důvodem k přerušení odvolacího řízení, v němž je rozhodováno o konkrétní výši těchto nákladů.

Ustanovení § 35 odst. 5 věty první exekučního řádu je třeba vykládat tak, že pokud se zákaz přerušení vztahuje na „exekuční řízení“, tím spíše se uplatňuje ve všech jeho jednotlivých fázích, včetně rozhodování o nákladech exekučního řízení a nákladech exekuce (v to zahrnuje rovněž příslušné řízení odvolací), a to přestože již exekuce byla skončena. V případě výkonu rozhodnutí je pak nepřípustnost přerušení zřejmá ze samotného znění ustanovení § 254 odst. 2 věty první o. s. ř., dle něhož při výkonu rozhodnutí nelze přerušit řízení z důvodů uvedených v části třetí o. s. ř.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 417/2016, ze dne 18. 1. 2017


21.04.2017 00:00

ÚS: Náklady řízení zahájeného v rozporu s rozhodčí doložkou

Závěr, k němuž dospěl Krajský soud v Praze v napadeném rozhodnutí, vede ke zcela absurdnímu závěru, že žalovaný (stěžovatel) pro to, aby využil prioritu oběma stranami sjednané rozhodčí doložky a zabránil tak soudnímu projednání věci, bude muset žalobci vždy nejprve hradit náklady soudního řízení, které bylo žalobcem zahájeno v rozporu s existující rozhodčí doložkou. Takový závěr nejen že nerespektuje vůli smluvních stran, ale navíc vede k nepřípustnému zatěžování toho účastníka řízení, který se toliko snaží využít možnosti mimosoudního řešení sporu, jež si s druhou smluvní stranou sjednal. Vymyká se tak zcela elementárnímu chápání spravedlnosti, aby účastník, který postupoval v souladu s rozhodčí doložkou a v případě soudního projednávání věci uplatnil důvodně námitku nedostatku soudní pravomoci, byl sankcionován tím, že bude muset hradit náklady žalobci, který i přes existenci rozhodčí doložky podal žalobu k soudu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3776/16, ze dne 27. 3. 2017


24.03.2017 00:01

ÚS: K rozhodnutí soudu nepoužít advokátní tarif

Podle čl. 95 Ústavy ČR je soudce vázán zákonem a je oprávněn posoudit, zda jiný předpis je s ním v souladu. Pokud tedy soud dospěje k závěru, že advokátní tarif (vyhláška) není v souladu se zákonem, a tudíž se na souzenou věc nepoužije, je nutné takové rozhodnutí řádně odůvodnit a vysvětlit, proč v daném konkrétním případě není aplikace možná a jak má být odměna vyčíslena. Nepoužije-li soud část ustanovení advokátního tarifu, aniž by jasně a srozumitelně vysvětlil, proč tuto vyhlášku v konkrétním případě považuje za nesouladnou se zákonem, poruší tím právo na spravedlivý proces zakotvené v článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i v článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2880/16, ze dne 9. 3. 2017


17.03.2017 00:00

ÚS: Překvapivé rozhodnutí při aplikaci moderačního § 150 o.s.ř.

Z práva na kontradiktorní řízení, které je součástí širšího práva na spravedlivý proces, vyplývá, že účastník řízení má právo být obecným soudem výslovně vyzván, aby vyjádřil své stanovisko ohledně případného použití ustanovení § 150 o. s. ř. V opačném případě zpravidla dojde k porušení základního práva na spravedlivý proces zaručeného v čl. 38 odst. 2 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 1610/16, ze dne 22. 2. 2017


10.03.2017 00:02

ÚS: Nepřiznání osvobození od soudního poplatku

Požadavek na zaplacení soudního poplatku za řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí, které nepřiznává účastníkovi osvobození od soudního poplatku, je zpravidla jak v rozporu s právem na přístup k soudu, tak vede ke zbytečnému zatěžování a neefektivitě soudního systému.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 4032/16, ze dne 14. 2. 2017


06.03.2017 00:02

Náhrada nákladů vzniklých v dílčí „procesní“ fázi řízení

Byl-li podán proti procesnímu rozhodnutí soudu opravný prostředek, o němž je rozhodnuto jinak, než že soud rozhodující o opravném prostředku napadené rozhodnutí změní či zruší, zásadně nelze mít úkony účastníka, jež rozhodnutí napadl, v této fázi řízení za účelné ve vztahu k uplatňování či bránění práva ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř..

Za daných okolností dílčí fáze řízení o opravném prostředku zpravidla vyzní jako nadbytečně vedená, a náklady v této fázi vynaložené účastníkem, jenž opravný prostředek podal, budou postrádat charakter nezbytnosti a tedy i účelnosti. Sama skutečnost, že účastník řízení činil úkony, jež se projevily jako neúčelné ve vztahu k uplatňování či bránění práva, samozřejmě neznamená, že by v řízení postupoval neřádně, což by vedlo k separaci nákladů řízení dle § 147 o. s. ř.

Z uvedeného vyplývá, že v případě v řízení takto vzniklého „procesního apendixu“ lze náklady této fáze řízení procesně úspěšnému účastníku přiznat zásadně jen tehdy, byl-li úspěšný též v uvedené dílčí fázi řízení (tedy podal-li úspěšně opravný prostředek, či naopak čelil-li opravnému prostředku, který byl neúspěšně podán protistranou). V případě, že procesně úspěšný účastník v dané fázi řízení neuspěje, soud mu náhradu nákladů v ní vynaložených zásadně nepřizná. Dle § 142 odst. 1 o. s. ř. se totiž náhrada nákladů řízení nepřiznává účastníku, který neměl ve věci úspěch, z čehož plyne, že soud náklady uvedené fáze řízení nepřizná účastníkovi, jenž nebyl v takové fázi procesně úspěšný.

Uvedený výklad § 142 odst. 1 o. s. ř. je souladný s principem úspěchu ve věci a lépe odpovídá též účelům nákladů řízení, neboť vede účastníky řízení (též ty, kteří oprávněně očekávají procesní úspěch) k vyšší odpovědnosti ohledně činěných procesních úkonů, a směřuje tedy k naplňování zásady procesní ekonomie. Je též zachován princip, že procesně neúspěšný účastník je sankcionován za to, že druhá (úspěšná) strana musí bránit svá práva u soudu; procesně neúspěšný účastník již ovšem není postihován za představy procesně úspěšného účastníka ohledně způsobu vedení řízení, jejichž správnost se v řízení nepotvrdila.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 628/2015, ze dne 20. 12. 2016


06.03.2017 00:01

Přerušení řízení po zrušení rozhodnutí dovolacím soudem

Za situace, kdy žalovaná plnila na základě pravomocného rozhodnutí, které bylo dovolacím soudem zrušeno, a žalovaná následně po žalobkyni požaduje v jiném řízení zaplacení této částky z titulu bezdůvodného obohacení, je důvodné, aby v původním řízení, které následuje po vrácení věci dovolacím soudem, bylo aplikováno ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. o přerušení řízení i v případě, že žalobkyně vezme žalobu zpět, neboť vyřešení otázky bezdůvodného obohacení má dopad na rozhodnutí ohledně nákladů řízení podle § 146 odst. 2 o. s. ř. v tom, zda k zastavení řízení došlo pro chování žalobkyně, resp. zda žalobkyně zavinila, že došlo k zastavení řízení.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 938/2016, ze dne 2. 1. 2017


03.03.2017 00:00

ÚS: Rozhodování o náhradě nákladů řízení

Hlavní zásadou, která ovládá rozhodování o nákladech řízení, je zásada úspěchu ve věci. Ústavní soud již k této otázce ale judikoval, že poměřovat úspěch a neúspěch ve věci nelze jen tím, jak bylo o konkrétním návrhu rozhodnuto, ale je třeba jej posuzovat v širších souvislostech. Jeví se tak krajně nespravedlivým, že odvolací soud vyšel při posuzování úspěchu ve sporu čistě z matematického výpočtu, který opět čistě matematicky porovnal s výší plnění, které bylo stěžovatelům přiznáno, a to aniž by jakkoliv zhodnotil specifické okolnosti daného případu. Odvolací soud se tak dopustil porušení práva stěžovatelů na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2904/16, ze dne 6. 2. 2017


21.02.2017 00:00

Aplikace § 150 o.s.ř. z důvodu skutečnosti stojící na straně soudů

Okolnost, že jednotlivé (soudní) instance měly na právní kvalifikaci věci odlišné názory, nemůže být použita pro ospravedlnění aplikace § 150 o. s. ř., neboť nelze klást k tíži účastníka řízení skutečnost stojící na straně soudů.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 704/2016, ze dne 30. 11. 2016


17.02.2017 00:03

ÚS: Náklady řízení, posouzení míry úspěšnosti účastníka

Při rozhodování o nákladech řízení ovládaném zásadou „úspěchu ve věci“, která je doplněna zásadou zavinění, je nezbytné plně respektovat princip řádného a spravedlivého procesu tím spíše, pokud soudy rozhodují se zřetelem k ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. a posuzují míru úspěchu konkrétního účastníka ve věci k neúspěchu druhého. Pečlivost této úvahy je požadavkem odrážejícím jak právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny), tak i právo na rovnost účastníků v řízení před soudy (čl. 37 odst. 3 Listiny). Pojem „věc“ je proto třeba chápat jako předmět řízení, jak byl vymezen žalobou, popř. dalšími dispozitivními procesními úkony. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení však nelze úspěch či neúspěch procesních stran posuzovat ve vztahu k řízení jako celku, nýbrž je nutno každou věc, tj. každý nárok, jenž je předmětem řízení, posoudit samostatně. Obecné soudy jsou proto povinny stanovit, zda a kdo má právo na náhradu nákladů řízení ve vztahu ke každému dílčímu žalobou vymezenému nároku. Určení úspěchu ve věci totiž nemůže být provedeno mechanickým srovnáním počtu zamítavých a vyhovujících výroků a jejich „hodnoty“. Spravedlivé a nikoliv přepjatě formalistické řešení otázky náhrady nákladů řízení naopak vyžaduje, aby byl zohledněn i kontext celé věci, zejména pak reálný věcný vztah mezi (neúspěšným) návrhem určovacím a (úspěšným) návrhem na plnění.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3070/14, ze dne 17. 1. 2017


14.02.2017 00:00

Změna obsahu rozhodnutí postupem dle § 164 o.s.ř.

Zjevná nesprávnost ve smyslu první věty § 164 o. s. ř. je pochybením podobného původu jako chyby v psaní a počtech (písařské chyby, omyly v součtech, chyby způsobené selháním techniky, která byla použita, a jiné podobné nesprávnosti), tj. vzniklým v důsledku zjevného a momentálního selhání v duševní nebo mechanické činnosti osoby, za jejíž účasti došlo k vyhlášení nebo vyhotovení rozhodnutí, a které je pro každého zcela zřejmé a snadno rozpoznatelné, zejména z porovnání výroku rozhodnutí s jeho odůvodněním, případně i z jiných souvislostí. Je nepřípustné, aby soud postupem podle § 164 o. s. ř. měnil obsah výroku rozhodnutí, kterým je tento soud zásadně vázán, ledaže se jedná o chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti.

V daném případě soud prvního stupně neopravoval zjevnou nesprávnost v usnesení, jímž bylo rozhodnuto o odměně a náhradě hotových výdajů ustanovené advokátky (a jehož výrok je v souladu s jeho odůvodněním), nýbrž posoudil věc podle jiného (dalšího) ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., které při původním vyčíslení odměny přehlédl, což vedlo ke změně již dříve přiznané výše odměny za zastupování. K takové nápravě omylu soudu v aplikaci práva představující změnu obsahu opravovaného rozhodnutí však ustanovení § 164 o. s. ř. sloužit nemůže.

Je pravdou, že rozhodování o odměně a náhradě hotových výdajů ustanoveného advokáta podle § 140 odst. 2 o. s. ř. je specifickým institutem, když advokát, který si účtuje své náklady, je jediným účastníkem této části sporného řízení a pouze on má možnost podání opravného prostředku. Prolomit obecnou zásadu, že soud je zásadně vázán svým usnesením, však nelze tím, že soudu, který v těchto případech platí z prostředků státního rozpočtu hotové výdaje a odměnu ustanoveným advokátům, by byla dána možnost změny těchto svých rozhodnutí postupem podle § 164 o. s. ř. s poukazem na princip spravedlnosti a slušnosti. Bylo by tím nepřípustně zasaženo do principu právní jistoty, vázanosti soudu vlastním rozhodnutím a ochrany práv nabytých na základě pravomocného rozhodnutí soudu, jimž je třeba při porovnání významu uvedených konkurujících si principů dát v posuzované situaci přednost.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 3908/2016, ze dne 24. 11. 2016


08.02.2017 00:00

Náhrada nákladů řízení, úkon právní služby

Jelikož odměna, jež má být nahrazena prostřednictvím nákladů řízení, se váže k zastupování účastníka řízení, je pro její náhradu nezbytné, aby z úkonu, který byl vůči příslušnému orgánu učiněn, bylo zastoupení účastníka zjevné. Činí-li totiž účastník úkon sám svým vlastním jménem, pak nelze uvažovat o jakékoliv formě zastoupení, byť by již byla uzavřena smlouva, z níž by zastoupení účastníka řízení plynulo. Na tom nic nemění ani následné prokázání faktického zpracování písemného podání zástupcem. Pro zastoupení není významné, kdo podání zpracoval, ale kdo podání učinil.

Úkon, který učinil vůči příslušnému orgánu účastník řízení, aniž by z daného úkonu bylo zjevné zastoupení účastníka řízení, nelze považovat za úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2610/2015, ze dne 15. 11. 2016


03.02.2017 00:01

ÚS: Náhrada nákladů exekuce při zavinění na straně státu

Exekuce byla sice zahájena v době, kdy podkladové rozhodnutí bylo pravomocné, ovšem v rámci řízení o žalobě pro zmatečnost neobstálo a bylo zrušeno. Za tohoto stavu věci by to měl být právě stát, kdo ponese náklady spojené se zrušením pravomocného rozhodnutí.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2511/16, ze dne 4. 1. 2017


03.02.2017 00:00

ÚS: Povinnost k náhradě nákladů řízení dle § 146 odst. 2 OSŘ

Předpokladem uložení povinnosti nahradit žalobci náklady řízení podle § 146 odst. 2 věty druhé občanského soudního řádu je zpětvzetí žaloby žalobcem, chování žalovaného a rovněž důvodnost žaloby. Pokud obecné soudy důvodnost žaloby dovodily pouze ze skutečnosti, že stěžovatel po jejím podání předmětnou částku zaplatil, aniž se zabývaly jeho tvrzením, že žaloba byla podána před splatností pohledávky, jde o formalistický postup, který zakládá porušení práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3592/16, ze dne 17. 1. 2017


< strana 1 / 18 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů


Články