// Profipravo.cz / Náklady řízení

Náklady řízení

06.10.2017 00:00

Stanovení procesního úspěchu v řízení o povolení nezbytné cesty

V souvislosti s problematikou náhrady nákladů civilního sporného řízení se primárně uplatňuje zásada úspěchu ve věci, kdy procesně neúspěšný účastník řízení nahrazuje náklady řízení procesně úspěšné straně. Pravidlo procesního úspěchu se uplatňuje i ve sporech z věcných práv bez ohledu na to, že v některých řízeních není ve shodě s § 153 odst. 2 o. s. ř. soud vázán návrhy účastníků, a tak může přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se účastníci domáhají. Rovněž řízení o povolení nezbytné cesty je řízení sporným, u něhož ve shodě s § 153 odst. 2 o. s. ř. z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.

Procesní úspěch se sice zásadně poměřuje jen porovnáním žalobního návrhu s rozhodnutím ve věci samé, ale již ohledně náhrady nákladů řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví judikatura Nejvyššího soudu, vědoma si určitých zvláštních aspektů řízení podle § 153 odst. 2 o. s. ř., dovodila, že procesní úspěch nelze hodnotit toliko mechanicky ve vztahu k samotné žalobě a k soudnímu rozhodnutí, nýbrž lze případně přihlédnout i k průběhu celého řízení a k závěrečným procesním stanoviskům. Do rozhodování o nákladech řízení se nemusí nutně promítnout každá změna postojů účastníků v řízení; soud musí vycházet z toho, co (jaká zásadní otázka) bylo od počátku mezi účastníky sporné, k čemu bylo vedeno dokazování a jak byl tento spor řešen v rozhodnutí. Posouzení této otázky může být na úvaze soudu, kterou je třeba uvést v odůvodnění rozhodnutí.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2365/2017, ze dne 11. 7. 2017


04.10.2017 00:01

Náklady řízení o nepřípustnosti prodeje zástavy ve veřejné dražbě

Předmětem řízení zahájeného žalobou o určení nepřípustnosti prodeje zástavy ve veřejné dražbě není zástava (zastavená nemovitost), nýbrž určení, že nejsou splněny podmínky pro realizaci zástavního práva prodejem zástavy ve veřejné dražbě. Takový předmět řízení ovšem sám o sobě nelze ocenit penězi.

Z uvedeného vyplývá, že právní názor, že předmětem řízení o určení nepřípustnosti prodeje zástavy ve veřejné dražbě není věc ocenitelná penězi, z něhož odvolací soud vycházel při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení, je v souladu se zákonem.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1037/2017, ze dne 11. 7. 2017


08.09.2017 00:00

ÚS: Uložení povinnosti k náhradě nákladů řízení žalobci

Uloží-li soud žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady řízení dle § 146 odst. 2 věty druhé občanského soudního řádu, aniž by se zabýval důvodností podané žaloby, jde o nepřípustně formalistický postup, zakládající porušení práva žalovaného na soudní ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3447/15, ze dne 8. 8. 2017


15.08.2017 00:02

Nárok účastníka na náhradu nákladů zastoupení daňovým poradcem

Odměna za zastupování nepatří k nákladům občanského soudního řízení vždy, ale pouze v případech, které občanský soudní řád výslovně stanoví. Mezi tyto případy nepatří zastoupení podle § 26 o. s. ř., ani zastoupení obecným zmocněncem podle § 27 o. s. ř. Mezi tyto případy nelze zařadit ani zastoupení zástupcem vykonávajícím jinak profesi daňového poradce. Účastník řízení tedy nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, je-li jeho zástupcem v občanském soudním řízení daňový poradce.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 4644/2015, ze dne 17. 5. 2017


31.07.2017 00:01

Zastavení odvolacího řízení pro neuhrazení poplatku za odvolání

Zaplatí-li odvolatel soudní poplatek za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně dříve, než odvolací soud rozhodne o jeho včasném odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o zastavení odvolacího řízení pro neuhrazení takového poplatku, odvolací soud změní usnesení soudu prvního stupně o zastavení odvolacího řízení tak, že toto řízení se nezastavuje, neboť důvod pro zastavení odvolacího řízení odpadl (v důsledku zaplacení soudního poplatku z odvolání).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1863/2017, ze dne 18. 5. 2017


31.07.2017 00:00

Osvobození od soudních poplatků dle § 11 odst. 2 písm. j) zák. o soudních poplatcích

Řízení o náhradu škody vzniklé v důsledku neplatnosti smlouvy o převodu náhradních pozemků uzavřené podle zákona č. 95/1999 Sb. nepodléhá osvobození od soudních poplatků ani podle § 11 odst. 2 písm. j) zákona o soudních poplatcích.

Předmětem projednávaného sporu mezi účastníky byl nárok na náhradu škody, jež dovolateli měla vzniknout vrácením kupních cen náhradních pozemků, ohledně nichž uzavřel převodní smlouvu s Pozemkovým fondem ČR, jež byla posléze soudním rozhodnutím shledána absolutně neplatnou, a dovolatel byl nucen vrátit kupní cenu za tyto pozemky získanou v mezidobí uskutečněným prodejem. Nejedná se o nárok na vydání věci, ani jiný nárok uplatněný žalobcem jako oprávněnou osobou proti osobě povinné v režimu zákona o půdě, nýbrž nárok poškozeného vůči škůdci, jenž se řídí ustanoveními občanského zákoníku o náhradě škody. Jde proto o jiný nárok, jejž nelze podřadit ustanovení § 11 odst. 2 písm. j) zákona o soudních poplatcích, a proto ani osvobození od soudního poplatku tam upravené nedopadá na řízení o náhradu škody vzniklé následkem neplatnosti dohody, jíž měl být realizován restituční nárok dle zákona o půdě.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 574/2017, ze dne 10. 5. 2017


28.07.2017 00:00

ÚS: Náklady řízení v případě zastoupení pouze v části řízení

Pokud se stěžovatelka, ve věci plně úspěšná, domáhala ohledně úkonů, které činil její obecný zmocněnec, paušální náhrady hotových výdajů za každý úkon právní služby, bylo podle nálezové judikatury Ústavního soudu (sp. zn. Pl. ÚS 39/13) na soudech, aby v konkrétním případě, v němž stála proti úspěšné straně bez právního zastoupení neúspěšná právně zastoupená strana, zvážily, zda by v daném případě bylo zjevně nespravedlivé paušální náhradu nezastoupenému účastníku nepřiznat a zda z odlišného zacházení, které předpokládá text advokátního tarifu, vyplývá nerovnost rozporná s článkem 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

Odvolací soud ani přes výslovně formulované odvolací námitky a předloženou specifikaci nákladů k úvahám o případném přiznání paušální náhrady nepřistoupil a jeho postup tedy nelze s ohledem na závěry odkazované nálezové judikatury Ústavního soudu považovat za ústavně souladný, neboť jím byl umenšen majetek stěžovatelky bez toho, aniž by bylo postaveno na jisto, že pro takový stav jsou splněny předvídané podmínky.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3394/16, ze dne 20. 6. 2017


12.07.2017 00:02

Osvobození od soudních poplatků v případě úpadkového řízení v EU

Rozhodnutí o zahájení úpadkového řízení v některém z členských států Evropské unie (s výjimkou Dánska) má obdobné účinky jako prohlášení konkursu na majetek dlužníka českým soudem; soud proto zkoumá ve vztahu k takovému účastníku řízení předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků (§ 138 o. s. ř.) stejně, jako kdyby šlo o účastníka řízení, na jehož majetek prohlásil konkurs český soud.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1539/2015, ze dne 28. 3 2017


29.06.2017 00:01

Osvobození dlužníka s dispozičním oprávněním od placení soudních poplatků

Dlužník s dispozičními oprávněními je osvobozen od placení soudních poplatků v řízeních o nárocích, které se týkají majetku patřícího do majetkové podstaty nebo které mají být z tohoto majetku uspokojeny, od okamžiku, kdy je zjištěn úpadek (hrozící úpadek) dlužníka.

Není proto správný závěr, že podle § 11 odst. 2 písm. g) zákona o soudních poplatcích (v rozhodném znění) je dlužník osobně osvobozen od soudního poplatku [coby osoba s s dipozičními oprávněními ve smyslu § 229 odst. 3 písm. a) insolvenčního zákona] též v době od zahájení insolvenčního řízení na jeho majetek do rozhodnutí o úpadku. Do rozhodnutí o zjištění úpadku na dlužníka dopadá standardní režim § 138 odst. 1 o. s. ř.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2055/2015, ze dne 30. 3. 2017


26.05.2017 00:00

ÚS: Rozhodování o nákladech řízení o soudním prodeji zástavy

Postup obecných soudů, které v řízení o soudním prodeji zástavy podle § 200y až 200za občanského soudního řádu (ve znění do 31. 12. 2013) současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy rozhodly i o nákladech řízení, je porušením práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, protože nerespektuje právní názor Ústavního soudu vyjádřený v jeho vykonatelném rozhodnutí (čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky).

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 68/16, ze dne 10. 5. 2017


19.05.2017 00:00

ÚS: Účelnost nákladů řízení státu zastoupeného advokátem

Ustálená judikatura Ústavního soudu je postavena na tezi, že je-li stát k hájení svých zájmů vybaven příslušnými organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými ze státního rozpočtu, není důvod, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášel na soukromý subjekt – advokáta, a jestliže tak stát přesto učiní, pak není důvod pro uznání takto mu vzniklých nákladů jako účelně vynaložených (ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř.); neznamená to však, že by náklady na zastoupení státu bylo možné považovat za „neúčelně“ vynaložené za každé situace. Předmětem sporu může být totiž i právní problematika, která přímo nesouvisí s oblastí spravovanou ústředním orgánem státní správy, případně právní problematika velmi specializovaná či obtížná. Neposoudil-li Nejvyšší soud výdaje související se zastupováním vedlejší účastnice advokátem v soudním řízení z hlediska jejich potřebnosti k účelnému uplatňování nebo bránění práva, a tedy z hlediska toho, zda jejich úhradu lze spravedlivě žádat po stěžovateli s ohledem na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., porušil právo stěžovatele na soudní ochranu zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a ve svém důsledku též právo stěžovatele na ochranu vlastnictví podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 532/17, ze dne 10. 5. 2017


10.05.2017 00:01

Náhrada nákladů řízení státu podle § 148 odst. 1 o.s.ř.

Pro závěr, který z účastníků je povinen podle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. nahradit státu jím placené náklady řízení, je rozhodující výsledek řízení. Ve sporném řízení se výsledkem řízení rozumí úspěch účastníků ve věci. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení státu nelze přihlížet k tomu, který účastník jednotlivý důkaz navrhl, resp. k prokázání jakých tvrzení byl důkaz proveden.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 275/2016, ze dne 20. 2. 2017


10.05.2017 00:00

Nepřiznání náhrady nákladů řízení před odvolacím soudem

Předpoklady pro nepřiznání náhrady nákladů řízení před soudem prvního stupně a před soudem odvolacím se posuzují samostatně. To, že jsou tyto předpoklady dány v řízení u soudu prvního stupně, neznamená, že musí být shledány i v řízení odvolacím. Z povahy odvolacího řízení, v němž je přezkoumáváno rozhodnutí soudu prvního stupně z hlediska jeho věcné správnosti a bezvadnosti řízení, které předcházelo jeho vydání, naopak vyplývá, že nepřiznání náhrady nákladů odvolacího řízení za přiměřeného použití ustanovení § 150 o.s.ř. má být – ve srovnání s náhradou nákladů řízení před soudem prvního stupně - jen zcela výjimečným a ojedinělým opatřením.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 275/2016, ze dne 20. 2. 2017


02.05.2017 00:01

Odvolání proti nepřiznání osvobození od soudních poplatků

V řízení o odvolání proti rozhodnutí, jímž soud prvního stupně nepřiznal účastníku řízení osvobození od soudních poplatků, odvolací soud nezkoumá, zda soud prvního stupně je věcně příslušným k projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 854/2015, ze dne 22. 2. 2017


24.04.2017 00:01

Posouzení účelnosti nákladů vynaložených vedlejším účastníkem

I. V rámci posouzení účelnosti nákladů vynaložených v řízení vedlejším účastníkem soud nemůže řešit otázku přípustnosti vedlejšího účastenství.

II. Nelze dovozovat zneužití práva na právní pomoc z té skutečnosti, že účastník řízení předloží listiny k prokázání svých tvrzení až na výzvu soudu.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4621/2016, ze dne 22. 2. 2017


24.04.2017 00:00

Přerušení odvolacího řízení o výši nákladů exekučního řízení

Ani podání dovolání proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o povinnosti oprávněného hradit povinnému náhradu nákladů exekučního řízení a soudnímu exekutorovi náklady exekuce, není důvodem k přerušení odvolacího řízení, v němž je rozhodováno o konkrétní výši těchto nákladů.

Ustanovení § 35 odst. 5 věty první exekučního řádu je třeba vykládat tak, že pokud se zákaz přerušení vztahuje na „exekuční řízení“, tím spíše se uplatňuje ve všech jeho jednotlivých fázích, včetně rozhodování o nákladech exekučního řízení a nákladech exekuce (v to zahrnuje rovněž příslušné řízení odvolací), a to přestože již exekuce byla skončena. V případě výkonu rozhodnutí je pak nepřípustnost přerušení zřejmá ze samotného znění ustanovení § 254 odst. 2 věty první o. s. ř., dle něhož při výkonu rozhodnutí nelze přerušit řízení z důvodů uvedených v části třetí o. s. ř.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 417/2016, ze dne 18. 1. 2017


21.04.2017 00:00

ÚS: Náklady řízení zahájeného v rozporu s rozhodčí doložkou

Závěr, k němuž dospěl Krajský soud v Praze v napadeném rozhodnutí, vede ke zcela absurdnímu závěru, že žalovaný (stěžovatel) pro to, aby využil prioritu oběma stranami sjednané rozhodčí doložky a zabránil tak soudnímu projednání věci, bude muset žalobci vždy nejprve hradit náklady soudního řízení, které bylo žalobcem zahájeno v rozporu s existující rozhodčí doložkou. Takový závěr nejen že nerespektuje vůli smluvních stran, ale navíc vede k nepřípustnému zatěžování toho účastníka řízení, který se toliko snaží využít možnosti mimosoudního řešení sporu, jež si s druhou smluvní stranou sjednal. Vymyká se tak zcela elementárnímu chápání spravedlnosti, aby účastník, který postupoval v souladu s rozhodčí doložkou a v případě soudního projednávání věci uplatnil důvodně námitku nedostatku soudní pravomoci, byl sankcionován tím, že bude muset hradit náklady žalobci, který i přes existenci rozhodčí doložky podal žalobu k soudu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3776/16, ze dne 27. 3. 2017


24.03.2017 00:01

ÚS: K rozhodnutí soudu nepoužít advokátní tarif

Podle čl. 95 Ústavy ČR je soudce vázán zákonem a je oprávněn posoudit, zda jiný předpis je s ním v souladu. Pokud tedy soud dospěje k závěru, že advokátní tarif (vyhláška) není v souladu se zákonem, a tudíž se na souzenou věc nepoužije, je nutné takové rozhodnutí řádně odůvodnit a vysvětlit, proč v daném konkrétním případě není aplikace možná a jak má být odměna vyčíslena. Nepoužije-li soud část ustanovení advokátního tarifu, aniž by jasně a srozumitelně vysvětlil, proč tuto vyhlášku v konkrétním případě považuje za nesouladnou se zákonem, poruší tím právo na spravedlivý proces zakotvené v článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i v článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2880/16, ze dne 9. 3. 2017


17.03.2017 00:00

ÚS: Překvapivé rozhodnutí při aplikaci moderačního § 150 o.s.ř.

Z práva na kontradiktorní řízení, které je součástí širšího práva na spravedlivý proces, vyplývá, že účastník řízení má právo být obecným soudem výslovně vyzván, aby vyjádřil své stanovisko ohledně případného použití ustanovení § 150 o. s. ř. V opačném případě zpravidla dojde k porušení základního práva na spravedlivý proces zaručeného v čl. 38 odst. 2 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 1610/16, ze dne 22. 2. 2017


10.03.2017 00:02

ÚS: Nepřiznání osvobození od soudního poplatku

Požadavek na zaplacení soudního poplatku za řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí, které nepřiznává účastníkovi osvobození od soudního poplatku, je zpravidla jak v rozporu s právem na přístup k soudu, tak vede ke zbytečnému zatěžování a neefektivitě soudního systému.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 4032/16, ze dne 14. 2. 2017


< strana 1 / 19 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů


Články