// Profipravo.cz / Dokazování

Dokazování

12.04.2017 00:02

Dělení důkazního břemena ve vykonávacím řízení

Ve vykonávacím řízení soud zjišťuje z úřední povinnosti skutečnosti ryze procesního charakteru, zatímco při zjišťování skutečností, jež jsou rozhodující podle hmotného práva (např. námitka zápočtu ze strany povinného), se uplatní, stejně jako ve sporném řízení, zásada projednací.

Toho, kdo se domáhá vydání bezdůvodného obohacení, tíží břemeno prokázání tvrzení, že částku bezdůvodného obohacení protistraně zaplatil, zatímco na protistraně je, aby prokázala existenci dohody (nebo jiné právní skutečnosti), podle níž byla oprávněna plnění (bylo-li prokázáno) přijmout. V daném případě tedy bylo na povinné, aby prokázala, že částku, která má být započtena na pohledávku z exekučního titulu, skutečně povinné zaplatila, zatímco povinnou tížilo břemeno prokázání, že tuto částku nemusí vracet a nemá být ani započtena, protože je tu právní skutečnost, která ji opravňovala k jejímu přijetí.

Předpoklad odvolacího soudu, že povinná by neplnila dluh, jestliže by jí nevznikl, a že je na ní, aby prokázala, že skutečně plnila, aniž by jí bylo poskytnuto protiplnění, není správný, protože by povinnou neprávem zatížil břemenem prokázání dlouhodobě neexistující právní skutečnosti, kterou zásadně prokázat nelze. V daném případě je na oprávněné a nikoliv na povinné, aby prokázala, že plnění ze strany povinné bylo poskytnuto z konkrétního právního důvodu (např. z konkrétní vyfakturované dodávky zboží) a nikoliv na úhradu plnění z exekučního titulu.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 5510/2016, ze dne 10. 1. 2017


05.04.2017 00:00

K předpokladům vzniku tzv. vysvětlovací povinnosti

V situacích, kdy strana zatížená důkazním břemenem objektivně nemá a nemůže mít k dispozici informace o skutečnostech významných pro rozhodnutí ve sporu, avšak protistrana má tyto informace k dispozici, může nastoupit vysvětlovací povinnost protistrany. Vysvětlovací povinnost ovšem nelze ztotožňovat s povinností strany nezatížené důkazním břemenem k iniciativě působící proti sobě samé. Vysvětlovací povinnost nastupuje též pouze za situace, kdy strana zatížená důkazním břemenem přednese opěrné body skutkového stavu a zvýší tak pravděpodobnost svých skutkových tvrzení. Pouhá povšechná tvrzení strany zatížené důkazním břemenem nedostačují.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1711/2016, ze dne 15. 12. 2016


17.03.2017 00:02

ÚS: Opomenuté důkazy

Odmítnou-li obecné soudy provést relevantní důkazy navržené účastníkem řízení, které by svědčily jeho právním závěrům, příp. se s jeho důkazními návrhy žádným způsobem nevypořádají, jedná se o případ tzv. opomenutých důkazů. Rozhodující soud totiž sice není povinen provést všechny navržené důkazy, avšak musí o vznesených návrzích rozhodnout, a pokud důkazním návrhům účastníků nevyhoví, pak musí vyložit, z jakých důvodů je neprovedl, resp. nepřevzal pro základ svých skutkových zjištění. Neučiní-li tak obecný soud, zatíží své rozhodnutí vadami, spočívajícími v porušení obecných procesních principů a zásad, vyjádřených v hlavě páté Listiny, především pak v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1738/16, ze dne 1. 3. 2017


16.02.2017 00:01

Exekuce na základě cizího rozhodčího nálezu dle Newyorské úmluvy

Úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů se řadí mezi přímo použitelné mezinárodní smlouvy a proto jsou rozhodčí nálezy spadající do její působnosti za titul výkonu rozhodnutí uznávány bez zvláštního řízení. To však samo o sobě neznamená, že by mohly být i způsobilým titulem coby titul exekuční; k odpovědi tuto otázku je třeba rekurovat zpět k exekučnímu řádu.

Z ustanovení § 37 odst. 2 exekučního řádu se pak podává, že tak by tomu mohlo být jen tehdy, bylo-li by zde rozhodnutí „o uznání“.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1165/2016, ze dne 3. 11. 2016


16.02.2017 00:00

Hodnocení důkazu listinou zachycující výpověď svědka v jiném řízení

Za situace, kdy účastník občanského soudního řízení popírá pravdivost obsahu výpovědi učiněné do protokolu v jiném řízení, nemůže soud založit skutkový závěr určující pro právní posouzení věci samé pouze na tomto listinném důkazu, aniž by k objasnění sporných skutečností provedl důkaz výslechem této osoby jako svědka podle § 126 o. s. ř. Vzhledem k zásadě přímosti je nepřípustné nahrazovat důkaz výslechem svědka, který byl navržen a lze jej objektivně provést, pouhým přečtením protokolu o výpovědi vyhotoveném v jiném řízení, neboť – kromě toho, že se účastníci občanského soudního řízení nemohou aktivně podílet na výslechu této osoby – soud nemůže posoudit věrohodnost (pravdivost) tohoto důkazu (jeho obsahu) s přihlédnutím ke skutečnostem nezachytitelným v protokolu, které významně dokreslují celkový názor o pravdivosti či nepravdivosti tvrzených (prokazovaných) skutečností. Takový důkaz listinou, který nabízí pouze písemně zachycenou výpověď osoby ke skutečnostem významným pro právní posouzení věci samé, nelze z hlediska jeho schopnosti prokázat sporné skutečnosti s co nejvyšší mírou jistoty (pravděpodobnosti) považovat za vhodný a dostačující. V případě, že účastník řízení pravdivost obsahu protokolu o výpovědi popírá, musí mít rovněž reálnou možnost svá tvrzení prokázat.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 3757/2016, ze dne 13. 12. 2016


10.02.2017 00:03

ÚS: Posouzení omezení svéprávnosti soudem

Při zkoumání míry způsobilosti člověka právně jednat vychází soud v řízení o svéprávnosti podle § 38 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ze skutkových zjištění, učiněných na základě posudku znalce, ovšem v souvislosti s ostatními výsledky dokazování. Bez provedení nově nařízeného znaleckého zkoumání nemůže soud dospět k dostatečnému zjištění skutečnosti, zda jsou nadále dány důvody, pro které byla stěžovatelka před osmi lety zbavena svéprávnosti. Okolnost, že se stěžovatelka odmítá podrobit znaleckému zkoumání, sama o sobě neodůvodňuje závěr, aby zůstala ve svéprávnosti omezena. Takový postup soudu svědčí o nerespektování § 127 odst. 4 občanského soudního řádu, na jehož základě může předseda senátu dát účastníka ke znalci předvést, jestliže ho o možnosti předvedení poučil.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 934/16, ze dne 13. 12. 2016


30.01.2017 00:00

Důkazní hodnota posudku poskytovatele pracovnělékařských služeb

Lékařský posudek vydaný poskytovatelem pracovnělékařských služeb a ani rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává podle právní úpravy účinné od 1. 4. 2012 nestanoví (a neprokazují) v občanském soudním řízení autoritativně (závazným a zásadně konečným způsobem), že by posuzovaný zaměstnanec vskutku vzhledem ke svému zdravotnímu stavu pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost; jde pouze o nezávazné "dobrozdání" o zdravotním stavu zaměstnance z hlediska jeho zdravotní způsobilosti k práci, z něhož soud při svém rozhodování nemůže vycházet ve smyslu § 135 odst. 2 občanského soudního řádu. Na druhé straně však mohou sloužit ke zjištění skutkového stavu věci tehdy, jestliže oba účastníci (zaměstnanec a zaměstnavatel) a ani soud nemají proti jejich závěrům výhrady.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1276/2016, ze dne 3. 11. 2016


28.12.2016 00:01

ÚS: Snížení znalečného odvolacím soudem

Nenařídil-li soud v odvolacím řízení, v němž podstatným způsobem na základě důvodů neuplatněných v odvolání snížil znalečné, jednání, na němž by znalci bylo umožněno, aby se vyjádřil k důvodům, na nichž soud založil své rozhodnutí, a hájil tak svoje právo na znalečné, došlo takovým postupem k porušení práva znalce na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i k porušení jeho práva na ochranu vlastnictví zaručeného v čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 910/16, ze dne 6. 12. 2016


09.12.2016 00:05

ÚS: Zjevná bezdůvodnost insolvenčního návrhu

Pokud dlužník v insolvenčním řízení předloží důkazy o tom, že návrh má šikanózní povahu, resp. spočívá ve zneužití práva věřitele, je povinností soudu vysvětlit, proč se s takovým tvrzením neztotožňuje; k tomu může provádět důkazy. Soud nedostojí požadavkům práva na spravedlivý proces, jestliže se nevypořádá s tvrzeními směřujícími k domněnce, že existence podmínek pro úpadek byla vytvořena uměle se záměrem využít insolvenční řízení k takovým účelům, ke kterým nebylo vytvořeno.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1589/15, ze dne 13. 10. 2016


26.08.2016 00:00

ÚS: Extrémní nesoulad mezi skutkovými zjištěními a práv. závěry

Jestliže obecné soudy sice vzaly za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřená smlouva a že stěžovatel plnil na základě této smlouvy, ale plnění ze strany vedlejšího účastníka stěžovateli již za plnění ze smlouvy nepovažovaly, jednalo se o extrémní nesoulad právního závěru s vykonanými skutkovými zjištěními. Taková vada řízení zakládá porušení článku 36 odst. 1 Listiny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 2077/15, ze dne 19. 7. 2016


22.08.2016 00:00

„Nový“ důkaz v odvolacím řízení

Z pohledu odvolacího řízení jde o „nový“ důkaz tehdy, jestliže nebyl navržen v průběhu řízení před soudem prvního stupně (tj. od jeho zahájení do vyhlášení rozsudku) žádným z účastníků a nebyl ani proveden soudem prvního stupně podle ustanovení § 120 odst. 3 věty první o. s. ř. V případě, že důkaz byl za řízení před soudem prvního stupně některým (kterýmkoliv) z účastníků označen (alespoň natolik konkrétně, aby mohl být i individualizován), byl z hlediska ustanovení § 205a o. s. ř. před soudem prvního stupně uplatněn (a nejde tedy o „nový“ důkaz v odvolacím řízení) bez ohledu na to, jak s ním soud prvního stupně naložil (tj. například zda důkaz provedl, zda neprovedení důkazu zdůvodnil nebo zda návrh takového důkazu zcela pominul).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2172/2014, ze dne 31. 5. 2016


19.08.2016 00:02

ÚS: Posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí

Posoudí-li soud sám takové skutečnosti, k nimž je třeba odborných znalostí, aniž ohledně nich provedl znalecké dokazování, jde o vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a to i tehdy, pokud případně sám patřičnými odbornými znalostmi disponuje. Taková vada je způsobilá vést k porušení principů spravedlivého procesu garantovaného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, resp. v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1414/16, ze dne 26. 7. 2016


02.08.2016 00:03

Postavení prokuristy při výslechu soudem

Prokurista je pouze zástupcem právnické osoby, navíc ve svém jednání omezeným jen na úkony (jednání), k nimž dochází při provozu podniku. Stanoví-li proto ustanovení § 126 odst. 4 a § 126a o. s. ř. zvláštní režim jen pro případ, že má být v řízení vyslechnuta fyzická osoba, která je (nebo byla) statutárním orgánem právnické osoby (členem tohoto orgánu), jež je účastníkem takového řízení, o okolnostech, týkajících se této právnické osoby (nebo nastalých v době, kdy byla jejím statutárním orgánem, případně členem statutárního orgánu), není žádného důvodu, aby uvedené pravidlo bylo vztaženo i na prokuristu takové právnické osoby, jehož postavení v právnické sobě je od statutárního orgánu zcela odlišné.

Byl-li v projednávané věci prokurista žalované vyslýchán jako svědek podle ustanovení § 126 odst. 1 – 3 o. s. ř. a nikoliv jako účastník řízení podle ustanovení § 131 o. s. ř. (§ 126 odst. 4, § 126a o. s. ř.), byl postup soudu zcela v souladu s právní úpravou týkající se postupu soudu při výslechu fyzických osob.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1862/2015, ze dne 25. 5. 2016


21.07.2016 00:02

Rozpor mezi znaleckým posudkem a odborným vyjádřením

Zákon nestanoví předpoklady pro nařízení vypracování tzv. revizního znaleckého posudku a ponechává je na úvaze soudu; vypracování revizního znaleckého posudku bude přicházet do úvahy zejména tam, kde soud bude mít pochybnosti o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku. Tyto pochybnosti mohou být jistě vyvolány i předložením listinného důkazu – odborného vyjádření osoby zapsané v seznamu znalců obsahujícího odborný závěr, který odporuje odbornému závěru obsaženému ve vypracovaném znaleckém posudku soudem ustanoveného znalce, příp. znaleckého ústavu, nicméně bude vždy záležet na konkrétní situaci a na úvaze soudu, zda (zpravidla po slyšení ustanoveného znalce, příp. zpracovatelů znaleckého posudku) bude mít pochybnosti za odstraněné. Nelze tedy stanovit pravidlo pro postup soudu v případě rozporu mezi znaleckým posudkem a listinným důkazem – odborným vyjádřením osoby zapsané v seznamu znalců.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1557/2015, ze dne 6. 5. 2016


04.07.2016 00:00

K vynucení tzv. ediční povinnosti v rozhodčím řízení

I v rozhodčím řízení lze k vynucení tzv. ediční povinnosti upravené v § 129 odst. 2 o. s. ř. dožádat soudy, a to při aplikaci ustanovení § 20 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení. Soud přitom učiní všechna rozhodnutí, která jsou k provedení dožádání potřebná.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 3439/2014, ze dne 30. 3. 2016


23.06.2016 00:01

Řízení o neplatnost rozvázání pracovního poměru zrušením ve zkušební době

V řízení o neplatnost rozvázání pracovního poměru zrušením ve zkušební době nese povinnost tvrzení a povinnost důkazní vždy ten z účastníků pracovního poměru, který pracovní poměr ve zkušební době zrušil.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 582/2016, ze dne 15. 4. 2016


10.06.2016 00:00

ÚS: Řádné dokazování odvolacího soudu

Právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) v řízení o stanovení výše výživného na děti je porušeno v případě, že soudem učiněná skutková zjištění ve vztahu k příjmové a majetkové situaci povinného rodiče jsou v extrémním nesouladu s vykonanými důkazy, popřípadě není vůbec zřejmé, jak právní závěry dovodil z provedených důkazů.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1437/15, ze dne 17. 5. 2016


02.06.2016 00:00

Přesunutí důkazní povinnosti na zaměstnavatele dle § 133a odst. 1 písm. a) o.s.ř.

Ustanovení § 133a odst. 1 písm. a) o.s.ř. nelze vykládat tak, že by se přesunutí důkazní povinnosti na druhého účastníka (zaměstnavatele nebo potenciálního zaměstnavatele) týkalo celého tvrzení účastníka o jeho diskriminaci, tedy že by zaměstnanci (uchazeči o zaměstnání) stačilo pouze skutkově tvrdit, že došlo k závadnému (diskriminačnímu) jednání zaměstnavatele a že na zaměstnavateli by bylo prokázat, že k takovému jednání nedošlo. Zaměstnanec (uchazeč o zaměstnání) musí v občanském soudním řízení nejen tvrdit, ale i prokázat, že s ním skutečně bylo zacházeno závadným (znevýhodňujícím) způsobem; neprokáže-li toto tvrzení, nemůže v řízení uspět. Usnadnění důkazní situace ve prospěch zaměstnance (uchazeče o zaměstnání) se v ustanovení § 133a odst. 1 písm. a) o.s.ř. projevuje pouze v tom, že stačí, aby zaměstnanec (uchazeč o zaměstnání) tvrdil, že toto závadné jednání (bude-li toto jednání spočívající v konkrétních skutkových okolnostech z jeho strany prokázáno) bylo motivováno některým ze zákonem stanovených diskriminačních důvodů, aniž by byl dále povinen tuto motivaci prokázat, neboť ta se předpokládá, ovšem je vyvratitelná, prokáže-li se v řízení opak.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 230/2015, ze dne 24. 3. 2016


30.05.2016 00:02

Provedení důkazu listinou v cizím jazyce bez úředního překladu do češtiny

Pokud by soud musel překládat do češtiny i takové cizojazyčné listiny, o jejichž obsahu není pochyb, a které lze provést přečtením nebo sdělením jejich obsahu v souladu s ustanovením § 129 odst. 1 o. s. ř. i bez přeložení do češtiny, byl by tento postup v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení a zcela nadbytečně prodlužující řízení. Takový postup soudu však nesmí odporovat právu účastníka řízení jednat v mateřštině podle § 18 odst. 1 věty druhé o. s. ř., jež je právem, nikoli však povinností účastníka. Pokud by účastník řízení namítl, že s obsahem listiny, jak byl soudem sdělen, popřípadě přečten, nesouhlasí, a trvá na překladu do českého jazyka, bylo by na soudu, aby zajistil překlad do českého jazyka i tehdy, nemá-li o jejím obsahu pochybnosti. V opačném případě by účastníkovi právo jednat v mateřštině odepřel.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1656/2015, ze dne 16. 3. 2016


20.05.2016 00:00

ÚS: Řízení o odškodnění za nedůvodně vedené trestní řízení

V ústavní rovině není přijatelný způsob, jakým odvolací soud hodnotil (a následně interpretoval z hlediska kritérií odškodnění) obsah důkazu výslechem stěžovatelky. Na tom nic nemění charakter tohoto důkazu, jenž je podle konstantních závěrů procesualistické nauky důkazem podpůrným (srov. slova ustanovení § 131 odst. 1 o. s. ř. – „jestliže dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak“). Odvolací soud navíc hodnotil tento důkaz bez dalšího odlišně od soudu prvního stupně, ačkoli stěžovatelku vyslýchal a obsah její výpovědi hodnotil již právě prvostupňový soud.

Odvolací soud obsah výpovědi stěžovatelky shrnul a nepřípustně „objektivizoval“ do dvou svých závěrů. Uvedl, že v době trestního stíhání nebyla učiněna vůči stěžovatelce žádná opatření ze strany jejího zaměstnavatele, tato nadále vykonávala svou pracovní funkci a jednala s osobami i mimo městský úřad. Kromě toho uvedl, že stěžovatelka neztratila v téže době podporu svého syna ani svých rodičů, tito s ní soucítili a měli-li pochybnosti, tak spíše o vedení trestního řízení než o nevině stěžovatelky. Jinak vyjádřeno, mohla-li stěžovatelka pokračovat ve své práci a neztratila-li důvěru nejbližších, nic podstatného se vlastně nestalo. Odvolací soud tu náležitě nezohlednil, že samotný fakt trestního stíhání je zásahem do života obviněné osoby, jež je vystavena výrazné psychické zátěži. Tato skutečnost má povahu skutkové domněnky a prizmatem důkazní nauky jde o zkušenostní větu, kterou měl odvolací soud potřebnou měrou akcentovat.

V obecné rovině je žádoucí konstatovat, že právě zprošťující rozsudek v trestním řízení je právní skutečností, v jejímž kontextu by soud, rozhodující o náhradě škody vzniklé výkonem veřejné moci, měl zvažovat, zda postačí samotné konstatování o porušení práva státem (v intencích věty první § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb.), je-li základem vzniku odpovědnosti státu obvinění osoby z trestného činu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2394/15, ze dne 26. 4. 2016


< strana 1 / 14 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů


Články