// Profipravo.cz / Jednání, příprava jednání, koncentrace řízení

Jednání, příprava jednání, koncentrace řízení

20.04.2018 00:03

ÚS: Ke splnění podmínek pro postup dle § 114b o.s.ř.

K použití § 114b občanského soudního řádu nutno přistupovat, jen vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, přičemž tyto podmínky musí být interpretovány restriktivně (exceptiones sunt strictissimae interpretationis). Naopak rozšiřující výklad je namístě tam, kde jde o uplatnění ústavně zaručeného práva na soudní ochranu v podobě práva na přístup k soudu a na soudní ochranu formou řádně vedeného soudního řízení podle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod; tato základní práva jsou proto porušena, přistoupí-li obecný soud k použití § 114b občanského soudního řádu, aniž předtím řádně uváží možnost postupu podle § 114a odst. 2 písm. a) občanského soudního řádu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3964/17, ze dne 20. 3. 2018


07.02.2018 00:01

Spojení věcí manželů ke společnému insolvenčnímu řízení

V době od 1. ledna 2014 nebylo přípustné (s výjimkou podávající se z dikce § 394a insolvenčního zákona ve znění účinném od 1. ledna 2014 pro společný návrh manželů na povolení oddlužení) spojení věcí různých dlužníků ke společnému řízení i v těch insolvenčních řízeních, jež byla zahájena před 1. lednem 2014. Přiměřenou aplikaci ustanovení § 112 o. s. ř. (o spojení věcí) vylučovalo od uvedeného data ustanovení § 7 insolvenčního zákona, jelikož insolvenční zákon (již) stanovil jinak v § 83a insolvenčního zákona.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 1/2016, ze dne 30. 11. 2017


01.02.2018 00:02

Postup dle § 114b odst. 1 o.s.ř. v řízení o žalobě s eventuálním petitem

V řízení o žalobě s navrženým eventuálním petitem nelze postupovat podle ustanovení § 114b odst. 1 o. s. ř.

Z právních důsledků fikce uznání vyplývá, že žalobě může být vyhověno rozsudkem pro uznání pouze za předpokladu, že v žalobě obsažená skutková tvrzení umožňují závěr o existenci uplatněného nároku. Fikce uznání zde vlastně nahrazuje nespornost skutkových tvrzení ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř. Navrhuje-li však žalobce tzv. eventuální petit, kdy primárním petitem žádá určité plnění, a až pro případ zjištění, že primárnímu petitu nebude možné vyhovět, žádá plnění uplatněné petitem eventuálním, nelze jen na základě skutkových tvrzení obsažených v žalobě výrokem rozsudku přiznat právě a jen to plnění, kterého se žalobce žalobou domáhá. Shodně v komentářové literatuře bylo vyjádřeno, že soud nevyužije výzvy podle § 114b o. s. ř. tehdy, obsahuje-li žaloba alternativní skutková tvrzení, jež mají být postavena najisto teprve během dokazování (např. v případě tzv. eventuálního žalobního petitu).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1737/2017, ze dne 25. 10. 2017


24.01.2018 00:02

Zpětvzetí žaloby po vyhlášení (vydání) rozhodnutí odvolacím soudem

Ustanovení § 96 odst. 2 věta druhá o. s. ř. ve znění účinném od 1. 1. 2001 umožňuje žalobci účinně vzít žalobu zpět i po vyhlášení (vydání) rozhodnutí odvolacím soudem a soudu prvního stupně řízení zastavit a předmětná rozhodnutí zrušit. Pokud však ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud podle § 96 odst. 3 věty první o. s. ř. rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2268/2017, ze dne 25. 10. 2017


17.01.2018 00:01

Přerušení řízení o žalobě podle části páté občanského soudního řádu

V řízení podle části páté občanského soudního řádu (§ 244 a násl. o. s. ř.) soud posuzuje věc vkladu práva do katastru nemovitostí pouze z hledisek, kterými se řídí při rozhodování o návrhu na povolení vkladu katastrální úřad. Také soud proto zkoumá rozhodčí nález jako listinu, na jejímž základě má být vklad povolen, jen z toho hlediska, zda splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru a zda je závazný i pro osoby, v jejichž prospěch je právo v katastru dosud zapsáno, a neposuzuje jej z pohledu skutečností, které podle zákona o rozhodčím řízení představují důvody pro zrušení rozhodčího nálezu soudem, jež není oprávněn v řízení podle části páté občanského soudního řádu řešit.

Probíhá-li občanské soudní řízení podle části třetí občanského soudního řádu, jehož předmětem je návrh na zrušení rozhodčího nálezu, podle něhož má být proveden zápis práva do katastru nemovitostí vkladem, je to - obdobně jako ve vkladovém řízení vedeném u katastrálního úřadu - důvodem pro přerušení řízení o žalobě podané podle části páté občanského soudního řádu ve smyslu ustanovení § 245 a § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř., neboť v probíhajícím řízení o zrušení rozhodčího nálezu je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu o zápisu práva do katastru nemovitostí vkladem. V případě zrušení rozhodčího nálezu by se totiž na tento nález pohlíželo, jako by nebyl nikdy vydán, a proto by nemohl být listinou, na jejímž základě by bylo možné povolit vklad práva do katastru nemovitostí.

Řízení o žalobě podle části páté občanského soudního řádu, kterou se žalobce domáhá, aby bylo vyhověno návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí, tedy má být ve smyslu ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. přerušeno do doby, než bude pravomocně skončeno soudní řízení ve věci zrušení rozhodčího nálezu, na základě kterého má být navrhovaný vklad práva proveden.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 3366/2017, ze dne 31. 10. 2017


26.10.2017 00:02

Pořizování zvukových nebo zvukově obrazových záznamů z jednání

Pořizování zvukových nebo zvukově obrazových záznamů z jednání má mít za následek efektivnější vedení řízení a zvýšení možnosti kontroly jeho průběhu. Je tak povinností státní správy soudů dbát, aby jednací síně byly vybaveny potřebným zařízením. Nicméně z řady důvodů může dojít k tomu, že jednací síň takto vybavena není, nebo se např. zařízení porouchá. Pak objektivně není možno záznam pořídit o úkonech, při kterých soud jedná s účastníky, proto je třeba pořídit protokol. Takovým postupem nedochází k porušení práva účastníků na spravedlivý proces. Na tom nic nemění ani skutečnost, že soud snad má k dispozici jiné jednací síně, ve kterých je zařízení umístěno.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 525/2017, ze dne 26. 7. 2017


23.10.2017 00:01

K předpokladům přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř.

Oprávnění namítnout (relativní) neplatnost právního jednání ve smyslu § 587 odst. 1 o. z. je spojeno s hrozbou tělesného nebo duševního násilí, která vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem osoby, jíž bylo vyhrožováno, vyvolala její důvodnou obavu. Skutkovou podstatou trestného činu vydírání podle § 175 odst. 1 trestního zákoníku jsou násilí, pohrůžka násilí nebo pohrůžka jiné těžké újmy, jimiž se vynucuje konání, opomenutí nebo trpění. Je tak zřejmé, že pokud by soud uznal žalovaného vinným ze spáchání trestného činu (přečinu, zločinu či zvlášť závažného zločinu) vydírání, byl by soud v řízení o neplatnost právních jednání vázán výrokem trestního rozsudku, a to jeho právní i skutkovou částí. Protože rozsah vázanosti rozhodnutím o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal, je dán tím, do jaké míry jsou znaky skutkové podstaty trestného činu vydírání zároveň okolnostmi významnými pro posouzení kvalifikované hrozby tělesného nebo duševního násilí, je předpoklad vyjádřený v § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. slovy „…v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu …“ splněn.

Přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. je fakultativním opatřením soudu; opodstatnění má v situacích, kdy se to jeví být hospodárné a kdy tím neutrpí oprávněné zájmy účastníků. Je třeba mít na zřeteli ustanovení § 6 o.s.ř., podle něhož soud postupuje v řízení předvídatelně a v součinnosti s účastníky řízení tak, aby ochrana práv byla rychlá a účinná a aby skutečnosti, které jsou mezi účastníky sporné, byly podle míry jejich účasti spolehlivě zjištěny. Žalobci vylíčili rozhodující skutečnosti a označili konkrétní důkazy k verifikaci svých tvrzení, žalovaný tvrzení žalobců popřel, prezentoval vlastní verzi skutku a navrhl důkazy k jeho prokázání, nehledě na to, že soudu není zapovězeno provést i jiné než účastníky navržené důkazy, je-li to potřebné ke zjištění skutkového stavu věci.

Dovolací soud má za to, že s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu není přerušení řízení do pravomocného skončení trestního řízení vhodným (hospodárným) opatřením. Není najisto postaveno, jak (a kdy) řízení v trestní věci skončí, v případě zproštění obžaloby by se soud dokazování znaků skutkové podstaty kvalifikované hrozby tělesného nebo duševního násilí nevyhnul a řešitelná je i situace spočívající v rozdílnosti výroků soudu v občanském soudním řízení a v trestním řízení (důvodem žaloby na obnovu řízení jsou skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které účastník nemohl bez své viny použít v původním řízení).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 4713/2016, ze dne 24. 8. 2017


23.10.2017 00:00

Náhrada nákladů řízení vynaložených Českou kanceláří pojistitelů

Náklady vynaložené Českou kanceláří pojistitelů na zastoupení advokátem ve sporu o plnění z garančního fondu nelze při rozhodování o náhradě nákladů řízení bez dalšího považovat za neúčelné.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1750/2017, ze dne 27. 7. 2017


20.10.2017 00:00

ÚS: K povinnosti doručit opis podaného odvolání protistraně

Je porušením práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, pokud odvolací soud rozhodne o podaném odvolání žalovaného, aniž jeho opis předtím zaslal žalobci na vědomí, čímž mu znemožnil vznést protiargumenty a hájit tak své stanovisko o nezbytnosti přerušení řízení, byť je z okolností konkrétní věci zřejmé, že zaujímá k argumentům uváděným v odvolání zřetelně nesouhlasný postoj a odlišně je právně a skutkově hodnotí (§ 210 odst. 1 o. s. ř.).

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1831/17, ze dne 19. 9. 2017


24.04.2017 00:00

Přerušení odvolacího řízení o výši nákladů exekučního řízení

Ani podání dovolání proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o povinnosti oprávněného hradit povinnému náhradu nákladů exekučního řízení a soudnímu exekutorovi náklady exekuce, není důvodem k přerušení odvolacího řízení, v němž je rozhodováno o konkrétní výši těchto nákladů.

Ustanovení § 35 odst. 5 věty první exekučního řádu je třeba vykládat tak, že pokud se zákaz přerušení vztahuje na „exekuční řízení“, tím spíše se uplatňuje ve všech jeho jednotlivých fázích, včetně rozhodování o nákladech exekučního řízení a nákladech exekuce (v to zahrnuje rovněž příslušné řízení odvolací), a to přestože již exekuce byla skončena. V případě výkonu rozhodnutí je pak nepřípustnost přerušení zřejmá ze samotného znění ustanovení § 254 odst. 2 věty první o. s. ř., dle něhož při výkonu rozhodnutí nelze přerušit řízení z důvodů uvedených v části třetí o. s. ř.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 417/2016, ze dne 18. 1. 2017


10.02.2017 00:01

ÚS: K požadavku spojení věcí ke společnému řízení

Paragraf 112 občanského soudního řádu, podle něhož soud v zájmu hospodárnosti řízení může spojit ke společnému řízení věci, které spolu skutkově souvisejí nebo se týkají týchž účastníků, je třeba interpretovat nikoliv jen tak, že takové spojení je předmětem volné úvahy soudce, ale i z hlediska souladu procesního postupu soudu se zřetelem k principu proporcionality zásahu do vlastnického práva povinného, který plyne z požadavku právního státu podle čl. 1 odst. 1 Ústavy. K samostatnému rozhodování v jednotlivých věcech lze přistoupit – aby nebyl porušen čl. 36 Listiny základních práv a svobod – pouze tehdy, je-li takový postup rozumně odůvodnitelný.

Pokud by zůstaly námitky stěžovatelky, která byla v době zahájení tří samostatných soudních řízení nezletilá a neměla ani dostatečné rodinné zázemí, takže její schopnost účinně se právně bránit byla velmi sporná, uplatněné v ústavní stížnosti, bez odezvy, ocitla by se díky kumulaci nákladů na soudní spory (o nezaplaceném jízdném, přirážkám k němu a enormních nákladech řízení) v neřešitelné situaci. Pokud se soudci Okresního soudu v Pardubicích nezabývali těmito individuálními okolnostmi, porušili právo na spravedlivý proces, což ve svém důsledku mělo dosah i na právo na ochranu vlastnictví podle čl. 11 odst. 1 Listiny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1765/14, ze dne 20. 12. 2016


04.11.2016 00:04

ÚS: Vyšší nároky na obsah žaloby při užití kvalifikované výzvy

V řízení o stanovení výživného zletilé osobě obvykle již povaha věci a okolnosti případu (§ 114b odst. 1 o. s. ř.), s výjimkou věcí skutkově prima vista zcela jednoznačných, nepovedou k dílčímu závěru nalézacího soudu o reálné možnosti aplikace ustanovení o kvalifikované výzvě s následnou fikcí uznání nároku na výživné respektovanou v rozsudku. Okruh podle zákona nezbytných dokazovaných skutečností zde takřka nevyhnutelně povede k využití adekvátních důkazních prostředků.

K fikci uznání nároku je tedy nutné přistupovat jako k nástroji výjimečnému, jehož použití je ospravedlněno jen v případech procesně přiléhavých, přičemž podmínky jeho použití musí být interpretovány nikoli extenzivně, ale restriktivně (nález sp. zn. I. ÚS 1024/15 ze dne 1. 8. 2016).

Při aplikaci ustanovení § 114b o. s. ř. musí soud vždy pečlivě zvážit, zda žaloba poskytuje dostatečný základ pro vydání rozsudku pro uznání za situace, že se žalovaný na kvalifikovanou výzvu řádně a včas nevyjádří. Na žalobu je tedy v případě, že soud zvažuje využití kvalifikované výzvy, nutné klást zvýšené nároky a požadovat, aby obsahovala všechny právně významné skutečnosti. V opačném případě vzniklá situace brání aplikaci kvalifikované výzvy a nejsou tak ani splněny podmínky pro případné vydání rozsudku pro uznání.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1261/15, ze dne 13. 10. 2016


14.10.2016 00:01

ÚS: Zdravotní indispozice jako omluvitelný důvod zmeškání

Žalovaný se vyjádřil k žalobě sice opožděně z hlediska lhůty stanovené v § 114b odst. 1 o. s. ř., ale stalo se tak z omluvitelného důvodu. Jestliže obecné soudy poté rozhodovaly o relevanci tohoto důvodu i o meritu věci, měly k dispozici s dostatečným časovým předstihem procesní stanovisko žalovaného k věci samé. Za těchto okolností neměl být vydán rozsudek pro uznání na základě fikce podle ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř. a stalo-li se tak, pak lze obecným soudům oprávněně vytknout porušení garancí zakotvených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. V daném případě je proto třeba uzavřít, že pro vydání rozsudku pro uznání nebyly splněny předpoklady a jeho vydáním bylo zasaženo do stěžovatelova práva na spravedlivý proces.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3263/13, ze dne 12. 9. 2016


30.09.2016 00:00

ÚS: Rozsudek pro uznání a tzv. kvalifikovaná výzva

V případě, kdy reakcí na kvalifikovanou výzvu podle § 114b odst. 1 o. s. ř. je vyjádření žalovaného, které jasně směřuje proti nároku, jenž je proti němu uplatňován, ale obsahuje procesní nedostatky, nesmí soud rozhodnout na základě fikce uznání nároku podle § 114b odst. 5 o. s. ř. a vydat rozsudek pro uznání podle § 153a odst. 3 o. s. ř., aniž by nejprve žalovaného vhodným způsobem vyzval k doplnění podání, popř. odstranění chyb, je-li to s ohledem na běh lhůty a dostupné informace v jeho možnostech.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 1252/16, ze dne 6. 9. 2016


14.09.2016 00:00

Odmítnutí preventivní bezpečnostní prohlídky při vstupu do budovy soudu

Nedostavil-li se řádně předvolaný účastník k jednání jen z toho důvodu, že se odmítl podrobit preventivní bezpečnostní prohlídce, a proto nebyl do budovy soudu vpuštěn, o čemž byl příslušný předseda senátu justiční stráží před započetím jednání vyrozuměn, byly splněny zákonem stanovené podmínky pro jednání v jeho nepřítomnosti.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2216/2016, ze dne 29. 6. 2016


31.08.2016 00:01

Rozsudek pro uznání v řízení o vypořádání společného jmění manželů

Ačkoliv i přes chybějící navržený způsob vypořádání může být žaloba na vypořádání společného jmění manželů projednatelná, je-li z ní patrno, jaké položky tvořící společné jmění manželů mají být vypořádány, tvoří chybějící návrh na vypořádání některé z položek překážku k tomu, aby mohla být tato položka vypořádána prostřednictvím rozsudku pro uznání. Důvodem je totiž to, že z rozsudku pro uznání musí být zřejmá práva a povinnosti týkající se jednotlivých účastníků. Podobu těchto práv a povinností pro účely rozsudku pro uznání navrhuje některý z účastníků (zpravidla žalobce), přičemž druhý z účastníků (zpravidla žalovaný) navržený způsob vypořádání uzná či se jeho uznání podle § 114b odst. 4 o. s. ř. dovozuje pro absenci řádného a včasného vyjádření. Není-li ovšem z žaloby, k níž se má žalovaný vyjádřit, zřejmé, jaká práva a povinnosti mají ze soudního rozhodnutí vyplývat, pak absence reakce na tzv. kvalifikovanou výzvu podle § 114b o. s. ř. nemůže vést k vydání rozsudku pro uznání, a to ani v částečném rozsahu.

Ačkoliv musí být z návrhu zřejmé, jaká práva a povinnosti mají ze soudního rozhodnutí nadále vyplývat, neznamená to, že by bylo nutné jednotlivé položky oceňovat, aby mohlo dojít k vydání rozsudku pro uznání.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2103/2016, ze dne 15. 6. 2016


19.08.2016 00:04

ÚS: Fikce uznání v případě nekvalifikovaného neuznání nároku

I. Fikce uznání dle § 114b odst. 5 občanského soudního řádu nemůže nastoupit a rozsudek pro uznání nelze vydat v situaci, kdy žalovaný zřetelně projeví jednak svůj nesouhlas s žalobou a jednak svůj zájem účastnit se projednání věci a vyřešení sporu bez jakéhokoli záměrného ztěžování, zdržování či oddalování postupu soudu. Fikcí uznání a následně vydáním rozsudku pro uznání také nelze fakticky sankcionovat žalovaného, zejména jde-li o osobu právně neznalou, za to, že sám neví, jaké jsou ty „správné právnické“ argumenty a námitky proti žalobě, s nimiž by mohl být v řízení úspěšný. Naopak tato právní úprava je vyhrazena pro případy lhostejné či obstrukční pasivity žalovaného, jejíž akceptace by byla z pohledu žalobce nespravedlivou, a proto může mít onen přísný důsledek v podobě předstírání, že žalovaný nárok žalobce uznal. K fikci uznání je tedy nutno přistupovat jako k nástroji výjimečnému, jehož použití je ospravedlněno jen v případech skutečně nesporných, přičemž podmínky jeho použití musí být interpretovány nikoli extenzivně, ale restriktivně. Nepřípadná a nespravedlivá aplikace § 114b odst. 5 občanského soudního řádu vede k porušení práva žalovaného být slyšen a vyjádřit se k věci dle čl. 38 odst. 2 Listiny, jakož i k porušení jeho práva na spravedlivý proces obecně, ba dokonce k odepření spravedlnosti (porušení práva na přístup k soudu) dle čl. 36 odst. 1 Listiny.

II. Situaci nedostatečně kvalifikovaného vyjádření žalovaného na výzvu dle § 114b odst. 1 občanského soudního řádu (je-li zároveň zřejmá snaha žalovaného aktivně se účastnit řízení a včasného projednání věci) je třeba řešit poučením žalovaného o tom, že jeho dosavadní skutková tvrzení jsou například neúplná a je nutné je doplnit, či o tom, co je pro posouzení dané věci relevantní, a podobně. Vyplývá-li z okolností věci, že žalovaný je nemajetný, měl by být rovněž poučen o možnosti požádat o ustanovení zástupce pro řízení. Poučení žalovaného přitom lze provést jak při nařízeném jednání, tak případně písemně ještě před jeho nařízením.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1024/15, ze dne 1. 8. 2016


12.08.2016 00:05

ÚS: Rozsudek pro uznání a tzv. kvalifikovaná výzva

V situaci, kdy soud vyzval žalovaného k vyjádření podle § 114b odst. 1 o. s. ř. a žalovaný výzvě vyhověl podáním, při jehož odeslání došlo k chybě, v důsledku níž bylo podání odesláno nekompletní, nesmí soud vydat rozsudek pro uznání podle § 153a odst. 3 o. s. ř. aniž by žalovaného vhodným způsobem upozornil, že jeho podání považuje za nedostatečné, je-li to s ohledem na běh lhůty a dostupné informace v jeho možnostech.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 842/16, ze dne 19. 7. 2016


01.07.2016 00:01

ÚS: K postupu soudu při ztrátě podání ze spisu

Pokud dojde v řízení k takovému excesu, že je podání ztraceno, nemůže jít takové pochybení soudu nikdy k tíži účastníka. Soudy musí vynaložit veškeré možné úsilí, aby toto své pochybení napravily, a nelze akceptovat stav, kdy řízení skončí neprojednáním ztraceného podání, i kdyby to znamenalo opakované vyzvání účastníka nebo přihlédnutí k podání, k němuž se za standardních okolností nepřihlíží; tím spíše v situaci, kdy je spolehlivě zjištěno, jaký obsah ztracené podání mělo.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 3173/15, ze dne 17. 5. 2016


03.05.2016 00:02

Zastavení řízení po výmazu účastníka z veřejného rejstříku

Byla-li právnická osoba vymazána z veřejného rejstříku po zahájení řízení (dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno) a byl-li u příslušného soudu podán návrh na zrušení zápisu o jejím výmazu, závisí rozhodnutí soudu, zda je možné pokračovat v řízení s touto právnickou osobou jako účastníkem řízení, na otázce, zda jsou tu důvody postupovat podle ustanovení § 209 odst. 1 o. z., a tedy zrušit zápis o výmazu právnické osoby z veřejného rejstříku.

Protože se jedná o otázku, která může být řešena jen v řízení o zrušení zápisu o výmazu právnické osoby z veřejného rejstříku, jež je řízením ve statusové věci právnické osoby [srov. § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních], a kterou se proto soud nemůže v jiném řízení zabývat ani jako otázkou předběžnou, soud řízení podle ustanovení § 109 odst. 1 písm. b) o. s. ř. přeruší do doby, než bude příslušným soudem pravomocně rozhodnuto o návrhu na zrušení zápisu o výmazu právnické osoby z veřejného rejstříku; závěr, že povaha věci neumožňuje pokračovat v řízení s touto právnickou osobou jako s účastníkem řízení, smí učinit a o zastavení řízení podle ustanovení § 107 odst. 5 o. s. ř. smí rozhodnout pouze tehdy, jestliže příslušný soud návrh na zrušení zápisu o výmazu právnické osoby z veřejného rejstříku pravomocně zamítl.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1067/2015, ze dne 23. 2. 2016


< strana 1 / 12 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů