// Profipravo.cz / Náležitosti podání

Náležitosti podání

25.07.2016 00:02

Doplnění podání učiněného telegraficky, telefaxem nebo v elektronické podobě

Procesní lhůta k podání byla ve smyslu ustanovení § 42 odst. 3 o. s. ř. ve znění do 31. 8. 2011 zachována, jestliže podání učiněné telegraficky, telefaxem nebo v elektronické podobě bez uznávaného elektronického podpisu a doplněné stanoveným způsobem ve lhůtě tří dnů došlo soudu nejpozději posledního dne procesní lhůty stanovené k podání, aniž by bylo významné, že doplnění podání bylo provedeno až po jejím uplynutí.

Okamžik doplnění podání by byl z hlediska zachování procesní lhůty k podání naopak významný tehdy, jestliže by podání učiněné telegraficky, telefaxem nebo v elektronické podobě bez uznávaného elektronického podpisu bylo doplněno až po stanovené třídenní lhůtě, neboť v takovém případě by se k podání učiněnému uvedeným způsobem nepřihlíželo a procesní lhůta k podání by byla dodržena jen za podmínky, že doplnění podání by bylo učiněno u soudu (popřípadě podáno u provozovatele poštovních služeb nebo odevzdáno jinému orgánu, který má povinnost je doručit) v době, kdy procesní lhůta ještě běžela.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2918/2015, ze dne 28. 4. 2016


01.07.2016 00:01

ÚS: K postupu soudu při ztrátě podání ze spisu

Pokud dojde v řízení k takovému excesu, že je podání ztraceno, nemůže jít takové pochybení soudu nikdy k tíži účastníka. Soudy musí vynaložit veškeré možné úsilí, aby toto své pochybení napravily, a nelze akceptovat stav, kdy řízení skončí neprojednáním ztraceného podání, i kdyby to znamenalo opakované vyzvání účastníka nebo přihlédnutí k podání, k němuž se za standardních okolností nepřihlíží; tím spíše v situaci, kdy je spolehlivě zjištěno, jaký obsah ztracené podání mělo.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 3173/15, ze dne 17. 5. 2016


24.06.2016 00:01

ÚS: Odmítnutí žaloby pro její nesrozumitelnost a neurčitost

Nemá-li být postupem soudů porušeno právo na přístup k soudu (čl. 36 Listiny základních práv a svobod), jsou soudy ve sporech o plnění ze smlouvy vždy povinny hledat a zvolit takovou interpretaci žaloby, jakož i smlouvy samotné, která umožňuje meritorní projednání žaloby a vynucení povinnosti, k jejímuž plnění se smluvní strana ze své svobodné vůle zavázala.

Není přípustné, aby soud skrýval věcné zamítnutí poskytnutí soudní ochrany nároku žalobce za odmítnutí jeho žaloby, a krátil tak práva obou stran sporu, které mají mít možnost přednést své argumenty a dozvědět se, jak je soud zhodnotil a proč jim nevyhověl či vyhověl.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3564/15, ze dne 7. 6. 2016


22.04.2016 00:02

ÚS: Elektronické podání žaloby do datové schránky

Pouze v případech, kdy soud nemůže bezpečně ověřit autenticitu odesílatele podání, jako je tomu u nezaručených e-mailových zpráv zasílaných běžnou elektronickou poštou, je následný kvalifikovaný autorizační postup ve formě doručení vlastnoručně podepsaného písemného originálu namístě. Naopak, v případě doručování prostřednictvím datové schránky je požadavek další autorizace bezúčelný, jak uznal i zákonodárce novelou § 42 občanského soudního řádu účinnou od 1. ledna 2014, neboť datová schránka není anonymním úložištěm dat, nýbrž je striktně individuálně přidělena.

Rozhodl-li se stát pro povinné zřízení datových schránek určitým subjektům, bylo by již nad únosnou míru, aby je zatěžoval dalšími povinnými administrativně-technickými požadavky. Bezpečnostní argument nutného připojení uznávaného elektronického podpisu neobstojí v testu proporcionality, stojí-li na straně jedné rizika, která však musí eliminovat stát jako provozovatel datových schránek, a na straně druhé vyšší stupeň administrativně-technické zátěže pro soukromé subjekty.

Jestliže Obvodní soud pro Prahu 8 nepřihlédl - s přepjatě formalistickým odůvodněním, postrádajícím navíc oporu v zákoně – k podání stěžovatelky doručenému z datové schránky s tím, že vyžadoval jeho doplnění ještě písemným originálem, odňal tímto postupem stěžovatelce právo na soudní ochranu a spravedlivý proces.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 289/15, ze dne 7. 3. 2016


31.03.2016 00:02

MS: Žaloba sepsaná a podaná ve slovenštině

Zásadně je věcí účastníka řízení, aby se v písemném styku obracel na soud v českém jazyce (sám si zajístí překlad písemnosti) a soud zajišťuje úřední překlad písemnosti jen tam, kde bez takového postupu je právo na spravedlivý proces a rovné postavení účastníka řízení vyloučeno či omezeno. Žalobu sepsanou ve slovenštině nelze bez dalšího považovat za nesrozumitelnou ani neurčitou jen z důvodu použitého slovenského jazyka, nepostrádá-li jinak zákonné náležitosti (§ 42 odst. 4, § 79 odst. 1 o.s.ř.), neboť čeština a slovenština jsou jazyky velmi blízce příbuzné, s řadou shod ve slovní zásobě i stavbě jazyka, v důsledku čehož stále přetrvává široká srozumitelnost mezi oběma jazyky navzájem. Důvod k úřednímu překladu žaloby sepsané a podané ve slovenštině do jazyka českého však může vyvstat např. v důsledku prohlášení žalovaného, jemuž je uložena povinnost k vyjádření k žalobě, že žalobě nerozumí.

podle usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 91Co 308/2015, ze dne 30. 11. 2015


01.02.2016 00:02

Doručení podání účastníka učiněného vůči soudu prostřednictvím datové sítě

K doručení podání účastníka učiněného vůči soudu v elektronické podobě prostřednictvím datové sítě dochází již okamžikem, kdy bylo podání dodáno do datové schránky soudu, a kdy se tak dostalo do dispoziční sféry soudu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3325/2013, ze dne 27. 10. 2015


13.01.2016 00:02

Nepříznivý zdravotní stav účastníka jako omluvitelný důvod zmeškání lhůty

Omluvitelným důvodem pro prominutí zmeškání lhůty jsou zpravidla takové skutečnosti objektivní i subjektivní povahy, jež nastanou v průběhu lhůty k učinění úkonu (např. náhlá nemoc nebo úraz), po jejichž odpadnutí je účastník schopen zmeškaný úkon učinit. Proto takovým důvodem nemohou být překážky trvalého charakteru, které navíc v době, kdy účastník úkon činí, trvají, takže účastníku v provedení úkonu fakticky nebrání. Trvale nepříznivý zdravotní stav žalobce, jež se v průběhu trvání lhůty k podání odvolání nezměnil, tak nelze považovat za omluvitelný důvod pro prominutí zmeškání lhůty ve smyslu ustanovení § 58 o. s. ř.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1650/2015, ze dne 14. 10. 2015


28.12.2015 00:01

Posouzení procesního úkonu podle jeho obsahu

Ze zásady bezformálnosti vyplývá, že soud posuzuje procesní úkony podle jejich obsahu. Pro posouzení procesních úkonů proto není významné, jak je účastník označil nebo že vůbec nebyly označeny, a ani to, jaký obsah jim účastník přisuzuje. Soud vždy uváží obsah (smysl) projevu vůle účastníka a uzavře, o jaký úkon se z tohoto hlediska jedná. Uvedeným způsobem soud ovšem postupuje jen tehdy, je-li úkon účastníka dostatečně určitý a srozumitelný a má-li všechny potřebné náležitosti; neumožňuje-li úkon jednoznačný závěr o tom, co jím účastník vyjádřil, je třeba nejprve účastníka vyzvat, aby úkon náležitě formuloval (neurčitý nebo nesrozumitelný úkon nemá žádné právní následky, a proto není možné k němu přihlížet) nebo aby odstranil vady podání (postupem podle ustanovení § 43 o.s.ř.); teprve poté lze úkon posoudit podle jeho obsahu.

Posouzení procesního úkonu podle obsahu (na druhé straně) soudu neumožňuje, aby určitému a srozumitelnému úkonu přikládal jiný než účastníkem sledovaný smysl. V ustanovení § 41 odst. 2 o.s.ř. se soudu ukládá posuzovat procesní úkon účastníka bez zřetele k tomu, jak jej účastník označil nebo zda jej vůbec označil, neumožňuje mu však, aby "domýšlel" obsah úkonu nebo z obsahu úkonu činil závěry, které z něj ve skutečnosti nevyplývají.

Obdobně se podle obsahu a nikoliv jen podle označení posuzují také jednotlivé náležitosti procesního úkonu; to platí rovněž o vymezení rozsahu, v jakém se napadá odvoláním rozhodnutí soudu vydané v řízení v prvním stupni, o vylíčení odvolacího důvodu nebo o uvedení odvolacího návrhu.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 369/2015, ze dne 9. 10. 2015


13.02.2015 00:00

ÚS: Výzva soudu k odstranění vady plné moci

Nedostatky v činnosti soudní moci nemohou jít k tíži těch, kteří se na soud obracejí jako na ochránce svých základních práv a svobod. Není proto spravedlivé, aby nedostatek v činnosti soudu spočívající v absenci výzvy soudu adresované stěžovateli jako oprávněnému k odstranění vad plné moci, resp. doložení plné moci opravňující advokáta zastupovat stěžovatele jako oprávněného, šel k tíži stěžovatele.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3144/14, ze dne 15. 1. 2015


05.12.2014 00:02

ÚS: Posuzování nejasného či neurčitého podání

Základní práva nevytvářejí pouze rámec normativního obsahu podústavního práva, nýbrž i rámec jeho interpretace a aplikace. Z toho rovněž vyplývá, že při posuzování neurčitého či jinak nejasného podání, které může být podáním zahajujícím řízení před soudem, – kupříkladu žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů s vysvětlením, že žadatel se rozhodl podat dovolání v konkrétní věci – jsou obecné soudy povinny volit postup vstřícnější k právu jednotlivce na soudní ochranu. Pokud nepřistoupí k odstranění nejasností takového podání zákonem předvídaným způsobem (v dovolacím řízení § 43 odst. 1 ve spojení s § 241b odst. 1 občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012; § 241b občanského soudního řádu v aktuálním znění zákona č. 404/2012 Sb.), pak je třeba, aby se při jeho posuzování přiklonily k takové interpretaci jeho obsahu, která vyznívá ve prospěch práva dotčeného jednotlivce na přístup k soudu. Naopak restriktivní postoj při vyhodnocování takového nejasného podání, vedoucí k odepření věcného přezkumu obecného soudu, zakládá porušení základního práva dotčené osoby na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3106/13, ze dne 23. 10. 2014


16.06.2014 00:03

ÚS: Doplnění kasační stížnosti elektronickou cestou

Dává-li soudní řád správní účastníku řízení možnost, aby procesní úkony činil v elektronické formě podepsané elektronicky podle zvláštního zákona, pak není materiálně myslitelné, aby systémové procesy zpracování takového datového přenosu v rámci tohoto doručovacího mechanizmu šly na jeho vrub. Účastník řízení je v každém případě povinen soudu údaj o odeslání takové e-mailové zprávy věrohodným způsobem prokázat, nevyplývá-li již ze samotné přijaté zprávy datum a čas jejího odeslání.

S ohledem na stále se prohlubující elektronizaci justice, která se ponejvíce projevuje právě v oblasti doručování, je třeba akcentovat materiální prvek a vyzdvihnout smysl doručování jako takový, a tím tedy i zachování lhůty v případech, kdy tato lhůta po formální a technické stránce již vypršela. Smysl tohoto materiálního rozměru doručování je přitom třeba chápat jako preferenci věcného, meritorního vyřízení (posouzení) věci před jejím ryze procesním skončením tam, kde tomu povaha věci vysloveně nebrání. Tato premisa je potom zpřítomněním ustanovení čl. 90 Ústavy, podle kterého jsou soudy primárně povolány k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům, a současně tím v posledku sleduje cíl, aby se ze soudnictví nestalo pouhé „vyřizovačství“, tj. upřednostňuje snahu o pokud možno věcné zhodnocení problému po právní a/nebo faktické stránce, tak, aby bylo ochraně práv (nejen základních) učiněno zadost.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 2560/13, ze dne 20. 5. 2014


05.05.2014 00:02

Podání advokáta datovou schránkou právnické osoby - advokátní kanceláře

Informační systém datových schránek neumožňuje soudu jako adresátovi datové zprávy identifikovat prostřednictvím identifikátoru elektronického podání osobu, která datovou zprávu vytvořila a která dokument nebo úkon provedla, nýbrž jen držitele datové schránky; údaj o tom, která osoba a v jakém postavení datovou zprávu vyhotovila a odeslala, je adresátu nepřístupný. Je-li jediným „viditelným“ údajem o identitě odesilatele datové zprávy identifikace jeho datové schránky, nelze než závěr o fikci podpisu datové zprávy vztáhnout k osobě jejího držitele. Použil-li advokát datovou schránku právnické osoby – advokátní kanceláře, ve které vykonává jako společník advokacii, k odeslání datové zprávy ve věci svého klienta (účastníka občanského soudního řízení), nemůže se prosadit názor, že platí fikce podpisu toho, kdo datovou zprávu fakticky vytvořil a odeslal a nikoli držitele datové schránky. Podepsal-li by však advokát přílohy datové zprávy svým zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaným akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb, bylo by vyloučeno, aby nastala fikce podpisu držitele datové schránky – právnické osoby podle § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb.

Jestliže platí, že každý procesní úkon účastníka řízení posuzuje soud podle jeho obsahu (§ 41 odst. 2 o. s. ř.), nelze pominout, že přílohy datové zprávy (oproti fikci podpisu právnické osoby podle § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb.) vypovídají o tom, že autorem odporu proti platebnímu rozkazu a tím, jemuž žalovaná udělila plnou moc k zastupování, nebyla právnická osoba (držitelka datové schránky), nýbrž advokát účastníka. Obsahový rozpor mezi označením autora podání (přílohy datové zprávy) a fikcí podpisu představuje vadu podání, kterou měl soud za součinnosti s autorem podání odstranit postupem podle § 43 odst. 1 o. s. ř.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2743/2013, ze dne 26. 3. 2014


25.03.2014 00:02

Odmítnutí žaloby pro vady po zamítnutí žádosti o ustanovení zástupce

Zamítá-li soud žádost o ustanovení zástupce žalobci, jenž podal u soudu žalobu, která trpí vadami, bránícími pokračovat v řízení, může ho ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 o.s.ř. usnesením vyzvat, aby žalobu opravil nebo doplnil, teprve v době, kdy usnesení o zamítnutí žádosti je v právní moci. Až v této době (v době, kdy žalobce již nemůže spoléhat na to, že mu bude soudem ustanoven zástupce z řad advokátů) lze od žalobce důvodně očekávat, že vady žaloby odstraní buď sám nebo prostřednictvím zástupce, kterého si zvolí, když teprve jeho nečinnost (neodstranění vady žaloby) v tomto období může být procesně sankcionována odmítnutím žaloby podle ustanovení § 43 odst. 2 věty první o.s.ř. Nepostupuje-li tímto způsobem, je odůvodněn závěr, že soud odňal žalobci možnost jednat před soudem.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 987/2013, ze dne 26. 2. 2014


20.03.2014 00:03

ÚS: Posouzení podání přílohy bez elektronického podpisu

Městský soud chybně zhodnotil dosah zaručeného elektronického podpisu, když dospěl k závěru, že se tento nevztahuje na přílohu elektronické zprávy. Při výkladu ustanovení § 43 odst. 5 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 42 odst. 3 věta druhá o. s. ř. nerespektoval, že smyslem a účelem příslušných ustanovení je záruka identifikace účastníka řízení a autenticity podání. Důvodem, proč mají být elektronická podání doplňována (ustanovení § 42 odst. 3 věta druhá o. s. ř.) je snaha o odstranění pochybností ohledně totožnosti osoby, která podání učinila, tj. zabránit tomu, aby jménem podatele činil bez jeho vědomí či proti jeho vůli podání někdo jiný. Elektronické podání odeslané e-mailem a opatřené zaručeným elektronickým podpisem s přílohou, která je součástí tohoto elektronického podání a obsahuje rozvedený text námitek proti příkazu k úhradě nákladů exekuce, i když není samostatně opatřena zaručeným elektronickým podpisem, splňuje podmínky ustanovení § 42 odst. 5 o. s. ř.

Městský soud k přezkoumání námitek předložených soudním exekutorem přistoupil přepjatě formalisticky, čímž ve svém důsledku odepřel stěžovateli právo na přístup k soudu a porušil jeho právo na spravedlivý (řádný) proces. V zájmu zajištění základního práva na přístup k soudu je přitom třeba i v případě pochybností o tom, zda je nutné podání doplnit, se přiklonit k výkladu příznivějšímu ve prospěch výkonu tohoto základního práva.

podle nálezu Ústavního soudu ze dne IV.ÚS 1829/13, ze dne 12. 2. 2014


11.10.2013 00:01

ÚS: Elektronicky podané dovolání

Jestliže dovolací soud nepřihlédl - s odůvodněním přepjatě formalistickým, postrádajícím navíc oporu v zákoně - ke stěžovatelem podanému dovolání, odňal tímto soud stěžovateli jeho právo na soudní ochranu a spravedlivý proces (odmítnutí spravedlnosti - denegatio iustitiae), garantované čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Dovolací soud tak rovněž nedostál své povinnosti vyplývající z čl. 90 Ústavy České republiky, podle něhož jsou soudy povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům. V tomto smyslu nemůže obstát formalistické odůvodnění postavené na argumentaci, že „uvedl, že k [části listů] podání [….], označenému jako dovolání, se nepřihlíží, neboť bylo učiněno elektronicky, aniž by bylo podepsáno zaručeným elektronickým podpisem, a ve lhůtě nebylo doplněno podáním shodného znění v písemné podobě nebo v elektronické podobě se zaručeným elektronickým podpisem [§ 42 odst. 3 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „o. s. ř.“)], a jiné podání, o němž přísluší rozhodovat dovolacímu soudu, nebylo ve věci učiněno.“

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3042/12, ze dne 27. 8. 2013


17.08.2013 11:26

Rc 72/2012

Je-li žalobcem v žalobě za žalovaného označen pouze orgán státu (kraje, obce), přičemž se z jiných částí žaloby podává, že směřuje vůči státu (kraji, obci), je na místě takový stav posoudit jako vadu žaloby ve smyslu § 43 odst. 1 o. s. ř. Je-li pak žalobcem posléze zjednána náprava spočívající v označení žalovaného jako České republiky (kraje, obce), lze odtud usuzovat na původně vadnou žalobu (§ 43 o. s. ř.), kterou žalobce sám zhojil.

(Usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2012, sp. zn. 31 Cdo 2847/2011)


12.12.2012 00:01

K nahrazení originálu podání jeho úředně ověřenou kopií

Úředně (oprávněným orgánem) ověřená kopie listiny osvědčuje, že opis nebo kopie se doslova shoduje s předloženou listinou, neprokazuje však, zda byla opatřena vlastnoručním podpisem vystavitele, případně žadatelem o vidimaci. K ověření, že žadatel listinu před ověřující osobou vlastnoručně podepsal nebo podpis na listině uznal za vlastní, slouží legalizace.

Skutečnost, že kopie listiny obsahující zpětvzetí žaloby byla úředně ověřena, nenahrazuje originál podpisu podání ve smyslu ustanovení § 42 o. s. ř. Byla-li do spisu založena jen vidimovaná listina obsahující zpětvzetí žaloby, aniž by její součástí byl vlastnoruční či zákonem stanoveným způsobem legalizovaný podpis žalobkyně, pak soud prvního stupně postupoval správně, když takovéto podání považoval za vadné (zpětvzetí žaloby je procesním úkonem a jako každý procesní úkon musí být podepsáno) a postupem podle § 43 o. s. ř. se pokusil tuto vadu odstranit.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 3595/2011, ze dne 23. 10. 2012


26.10.2012 00:02

ÚS: Podmínka zaručeného elektronického podpisu zástupce

Pokud členka odborové organizace jako osoba pověřená odborovou organizací zastupující stěžovatele od samého počátku exekučního řízení podepisovala elektronická podání určená soudu stejným způsobem jako v případě podání námitek proti příkazu k úhradě nákladů exekuce, a soud tato podání přijímal a rozhodoval o nich, aniž by zástupce stěžovatele upozornil na nedostatky takových podání, přičemž i z textu jednotlivých podání je nepochybné, že členka odborové organizace nikdy nejednala sama za sebe, ale vždy za odborovou organizaci coby zástupce stěžovatele, jeví se postup exekutora a následně i soudu v případě nepřijetí námitek jako zcela formální, překvapivý a porušující princip předvídatelnosti soudního rozhodování. Nepřijetím námitek stěžovatele k soudnímu přezkumu tak bylo porušeno ústavní právo stěžovatele na soudní ochranu a spravedlivý proces garantované čl. 36 odst. 1 Listiny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3309/09, ze dne 11.09.2012


26.06.2012 00:01

Ke znaleckému posudku jako prostředku k odstraňování vad žaloby

V dané věci žalobkyně nezpochybňuje správnost samotného postupu soudu podle § 43 o.s.ř., má však za to, že žaloba byla projednatelná, neboť nedostatek podrobnějšího vylíčení, v čem spočívalo porušení právní povinnosti žalované při poskytování zdravotní péče matce žalobkyně, bylo možno odstranit „v průběhu řízení znaleckým posudkem“.

Tato argumentace ovšem přehlíží, že znalecký posudek je důkaz, jehož prostřednictvím soud zjišťuje skutkový stav tam, kde je třeba odborných znalostí k posouzení zjištěných skutečností. Okruh skutečností, které je potřeba zjišťovat, se přitom odvíjí právě od žalobních tvrzení, zde konkrétně od tvrzení, že došlo k pochybení při lékařské péči. Není-li tvrzené pochybení žalované, které představuje základní podmínku odpovědnosti za škodu podle § 420 odst. 1 obč. zák., nikterak specifikováno, není od počátku zřejmé, co má být předmětem dokazování a k jakým případným odborným otázkám má být vůbec vypracován znalecký posudek, který není prostředkem k odstraňování vad žaloby. Je proto správný závěr odvolacího soudu, že tento nedostatek žaloby, který nebyl přes výzvu soudu podle § 43 odst. 1 o.s.ř. odstraněn, brání průběhu řízení.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2377/2011, ze dne 30. 5. 2012


31.05.2012 00:04

ÚS: K podání prostřednictvím veřejné datové sítě

Jestliže zákon účastníku řízení dává možnost, aby procesní úkony činil prostřednictvím veřejné datové sítě (a zejména s účinky jakoby bylo podání učiněno přímo u soudu), pak není materiálně myslitelné, aby případné poruchy uvnitř tohoto doručovacího mechanizmu šly na jeho vrub. Účastník se podle práva – a „právem“ – spoléhá na to, že zákonem mu umožněný režim učinit procesní úkon zajistí, že důsledky jeho podání reálně nastanou, resp. že jeho procesní odpovědnost nebude spojována s ničím jiným než s tím, co je schopen reálně ovlivnit (řádně dokumenty elektronicky odeslat a zajistit, aby byl schopen toto odeslání doložit).

Z řečeného plyne, že prokážou-li, což je nutné zdůraznit, stěžovatelé věrohodně, že dokumenty tvrzeného obsahu odeslali prostřednictvím veřejné datové sítě příslušnému soudu, je v nich obsažené procesní podání projednatelné i v případě, že podání soudu nebylo doručeno v úplné podobě. Nebylo by totiž spravedlivé, aby nedostatek ve fungování elektronického systému doručování šel k tíži stěžovatelů. Jsou-li pro to dostatečné důvody, je nutno vycházet z presumpce, že obsahem předmětných podání byly stěžovateli předložené námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu.

Má-li být nezákonnost chápána jako neústavnost, čili nezákonnost v rovině ústavního práva, musí u stěžovatelů vyvolávat reálné negativní dopady na jejich ústavně zaručená základní práva nebo svobody, nebo je alespoň ohrožovat. V tomto případě bylo napadenými usneseními obecných soudů porušeno právo stěžovatelů na spravedlivý proces, zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny, neboť nesprávným postupem soudů při posouzení „bezvadnosti“ podání jim bylo zabráněno účinně se domáhat ochrany svého práva a žádat projednání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1911/11, ze dne 29.03.2012


< strana 1 / 5 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů


Články