// Profipravo.cz / Předběžná opatření

Předběžná opatření

29.12.2016 00:02

ÚS: Přezkoumání rozhodnutí o (ne)nařízení předběžného opatření

I. Při zásahu do ústavně zaručených základních práv či svobod rozhodnutím o návrhu na vydání předběžného opatření je povinností státu zajistit podle čl. 36 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod, aby v rámci soustavy soudů byla zajištěna náprava, a není-li to pro „nevratnost“ zásahu možné, tak možnost posouzení případné újmy, jde-li o jedinou možnost nápravy (dopadů) takového neoprávněného zásahu.

II. Proto je odvolací soud povinen přezkoumávat, a případně pro nezákonnost rušit ta usnesení o (ne)nařízení předběžného opatření, jimiž je jinak „nevratně“ zasahováno do základních práv a svobod dotčené osoby, nebo kterými je poskytnutí právní ochrany odmítáno, a kde jedinou možností, jak odčinit negativní důsledky vyvolané jeho případnou nezákonností, je případná náhrada nemajetkové újmy.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2433/15, ze dne 29. 11. 2016


23.12.2016 00:03

ÚS: Předběžné opatření upravující poměry dítěte

I. Ústavní stížnost proti usnesení odvolacího soudu, kterým se odmítá odvolání proti usnesení o nařízení nebo prodloužení předběžného opatření upravujícího poměry dítěte podle § 452 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních, je přípustná i v případě, že stěžovatel nevyčerpal žalobu pro zmatečnost podle § 229 odst. 4 občanského soudního řádu.

II. Uplynutí doby, na kterou bylo usnesením soudu prvního stupně podle § 460 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních prodlouženo předběžné opatření upravující poměry dítěte, není důvodem, který by odvolacímu soudu umožňoval odmítnout odvolání proti tomuto usnesení.

III. Věcným projednáním odvolání proti usnesení soudu prvního stupně, kterým se podle § 460 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních prodlužuje předběžné opatření upravující poměry dítěte, a potvrzením tohoto usnesení je – za předpokladu, že potvrzující usnesení odvolacího soudu je ústavně konformní – zhojen zásah do práva stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jenž spočíval v bezdůvodném odmítnutí odvolání směřujícího proti nařízení nebo dřívějšímu prodloužení tohoto předběžného opatření.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 2950/16, ze dne 7. 11. 2016


23.09.2016 00:02

ÚS: Vyjádření účastníka před nařízením předběžného opatření

Smyslem předběžného opatření (§ 74 a § 102 občanského soudního řádu) je ochrana účastníka, který o jeho vydání žádá, přičemž však musí být respektována též práva toho, vůči komu předběžné opatření směřuje. Cílem zásady rovnosti účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod je totiž dosažení spravedlivé rovnováhy mezi stranami sporu. Proto také platí, že má-li být předběžným opatřením uložena povinnost, musí mít účastníci řízení možnost ve srovnatelném rozsahu uplatnit před soudem svá tvrzení i námitky ve vztahu k takovému návrhu, které se promítnou do úvahy soudu ohledně posouzení jeho důvodnosti. Je tedy povinností soudu vyžádat si před nařízením předběžného opatření vyjádření účastníka, vůči němuž směřovalo.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1847/16, ze dne 1. 9. 2016


20.05.2016 00:02

KS: Nařízení účasti na mimosoudním smírčím nebo mediačním jednání

Předběžným opatřením nelze nařídit účast na mimosoudním smírčím nebo mediačním jednání nebo rodinné terapii nebo jím nařídit setkání s odborníkem v oboru pedopsychologie.

podle usnesení Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 21Co 62/2016, ze dne 17. 2. 2016


03.05.2016 00:01

Porušení předběžného opatření přikazujícího zdržet se provádění plateb z bankovního účtu

Jestliže banka v době, kdy jí bylo pravomocným a vykonatelným předběžným opatřením přikázáno zdržet se provádění plateb z předmětného bankovního účtu, převedla z něj část prostředků na účet exekutora v rámci exekučního řízení, porušila tím svoji právní povinnost. Porušení povinnosti uložené vykonatelným usnesením o předběžném opatření považuje i zákon za porušení právní povinnosti a jde-li o právní úkon, zákon jej stíhá absolutní neplatností (§ 76f o. s. ř.). Okolnost, že byla vedena exekuce přikázáním pohledávky z tohoto účtu, nebránila bance splnit povinnost uloženou jí předběžným opatřením.

Dočasnost předběžného opatření je jeho typickým znakem. Ukládá-li soud povinnost zdržet se určitého jednání, v daném případě zdržet se provádění plateb z účtu, má předběžné opatření podobné účinky jako odklad exekuce v exekučním řízení, což znamená, že exekuce se dočasně neprovádí a poddlužník je povinen vyčkat s výplatou prostředků z účtu až do doby, dokud účinky těchto institutů trvají. Ani okolnost, že předběžné opatření nebylo vydáno v exekučním řízení, ale v rámci jiného řízení a že se jednalo jen o zatímní úpravu, není překážkou jeho závaznosti pro toho, komu jím byla uložena konkrétní povinnost.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 4709/2014, ze dne 26. 1. 2016


14.05.2015 00:02

KS: Odevzdání dítěte do ústavní výchovy

Odevzdání dítěte do ústavní výchovy předběžným opatřením je možné jen postupem dle § 452 z.ř.s., nikoli postupem dle § 74 (eventuálně § 102) a § 76 o.s.ř.

podle usnesení Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 21Co 14/2015, ze dne 12. 1. 2015


17.04.2015 00:03

ÚS: Náhrada souhlasu zákonných zástupců s hospitalizací

I. Osobní svoboda, jejíž ústavní garance je zakotvena v čl. 8 Listiny základních práv a svobod, představuje v demokratickém a právním státě jednu z nejdůležitějších hodnot. Je předpokladem toho, aby si mohl každý sám uspořádat svůj vlastní život, aby mohl rozhodovat o jeho podstatných aspektech a svým jednáním usilovat o vlastní štěstí. Jakkoliv tato svoboda již ze své podstaty nemůže být neomezená, se zásahy do ní mohou být spojeny neodstranitelné následky ve všech sférách života jednotlivce. Stát, který je založen na úctě k právům a svobodám člověka a občana (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky), do ní proto může zasahovat pouze na základě zákona a v jeho mezích a nesmí se při tom dopustit svévole. Trvání na dodržení všech zákonem stanovených podmínek jejího omezení představuje základní garanci, že budou skutečně respektována práva dotčeného jednotlivce a že v jeho případě nedojde ke zneužití moci.

II. Nařízením předběžného opatření podle § 76a občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (nyní § 452 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních) nebylo možné nahradit souhlas zákonných zástupců nezletilého dítěte s jeho hospitalizací. Takovýto právní následek jednoznačně vylučoval (a i dnes vylučuje) § 38 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (o zdravotních službách), který taxativně stanoví případy, kdy lze k hospitalizaci pacienta přistoupit i bez jeho souhlasu. Zbavení osobní svobody nezletilého za účelem vyšetření jeho duševního stavu pro účely řízení ve věcech dětí mladších patnácti let, nebo k zamezení tomu, aby s ohledem na svůj duševní stav ohrozil sebe nebo někoho jiného, bylo navíc možné dosáhnout i jinak. Příslušné procesní instituty, upravené v § 58 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), a § 191a násl. občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (nyní § 75 a násl. zákona o zvláštních řízeních soudních), mu v této souvislosti poskytovaly vyšší míru ochrany před neoprávněnými zásahy do jeho osobní svobody a měly se aplikovat přednostně. Jejich existence tak rovněž vytvářela překážku pro takový výklad § 76a občanského soudního řádu, v témže znění, podle něhož by se umístěním nezletilého „do vhodného prostředí“ rozuměla i jeho případná hospitalizace.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 916/13, ze dne 17. 2. 2015


18.12.2014 00:00

ÚS: Rovnost účastníků v řízení o předběžném opatření

Postup odvolacího soudu, který za analogického použití ustanovení § 220 a 221a o. s. ř. změní rozhodnutí soudu prvního stupně, aniž by povinnému umožnil vyjádřit se k podanému odvolání, je v rozporu se zásadou rovnosti účastníků řízení a rovnosti zbraní ve smyslu čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, která se uplatní i ve fázi rozhodování o nařízení předběžného opatření.

Dospěje-li odvolací soud k závěru, že jsou dány důvody pro nařízení předběžného opatření a v tomto smyslu pro změnu usnesení soudu prvního stupně, musí současně posoudit, zda by s ohledem na předmět předběžného opatření bylo možné dosáhnout jeho účelu i v případě, že by byl účastník řízení, vůči němuž předběžné opatření směřuje, vyrozuměn o návrhu na jeho nařízení ještě v průběhu odvolacího řízení, čímž by dostal prostor se k němu vyjádřit. Pokud dospěje k závěru, že takovýto postup není možný, měl by v řízení dál postupovat takovým způsobem, aby dostál své povinnosti vyplývající ze zásady rovnosti účastníků řízení a umožnil dotčenému účastníkovi řízení uplatnit procesní obranu proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření. Toho lze dosáhnout například zrušením usnesení, kterým bylo rozhodnuto o předběžném opatření a vrácením věci k projednání soudu prvního stupně.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3489/13, ze dne 23. 10. 2014


06.06.2014 00:01

ÚS: Odmítnutí návrhu na vydání předběžného opatření

Jak vyplývá ze soudního spisu, stěžovatelka uhradila požadovanou jistotu na bankovní účet příslušného soudu, a to včas. Z hlediska splnění zákonné povinnosti již přitom nemůže být rozhodné, který bankovní účet soudu stěžovatelka k úhradě zvolila, zda ten vyhrazený k přijímání jistot či jiný. Opačná interpretace zákonného ustanovení, vedoucí k odmítnutí předběžného opatření pouze z důvodu nesprávné volby čísla bankovního účtu příslušného soudu, by představovala nepřípustně formalistický výklad.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1008/13, ze dne 12. 5. 2014


30.05.2014 00:00

ÚS: K zásadě rovnosti účastníků řízení o předběžném opatření

1. Bylo-li ústavní stížností napadené rozhodnutí o předběžném opatření v mezidobí obecným soudem zrušeno, nebrání to Ústavnímu soudu v tom, aby vyslovil, jaké ústavně zaručené právo nebo svoboda a jaké ustanovení ústavního zákona tímto rozhodnutím byly porušeny, pokud takovým rozhodnutím k jejich porušení došlo.

2. Odložení vykonatelnosti usnesení obecného soudu o nařízení předběžného opatření je z povahy věci vyloučeno, neboť by bylo spojeno s jeho meritorním přezkoumáním, které má být teprve předmětem rozhodování Ústavního soudu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1678/13, ze dne 24. 4. 2014


07.03.2014 00:01

ÚS: K rovnosti účastníků řízení o předběžném opatření

1. Předběžné opatření je způsobilé zasáhnout do ústavně zaručených práv nebo svobod, neboť se jím dočasně omezují vlastnická práva, konkrétně ta jejich složka, která spočívá v dispozicích s majetkem. Nelze proto vyloučit přípustnost ústavní stížnosti proti vydání předběžného opatření, i když jde o zatímní úpravu poměrů účastníků řízení.

2. Pasivita zákonodárce při úpravě institutu předběžného opatření v souvislosti s právním názorem Ústavního soudu vysloveným v nálezu Pl. ÚS 16/09 nemůže být důvodem pro jeho pominutí ze strany soudů obecných. Úkolem obecných soudů je při respektování čl. 89 odst. 2 Ústavy ČR najít v této nežádoucí situaci ústavně konformní způsob ochrany základních práv a svobod účastníků řízení a vyplnit tak prostor legislativní mezery, vzniklé derogačním nálezem Ústavního soudu.

3. Respekt k procesním ústavním pravidlům ovšem nemá bránit v tom, že Ústavní soud bude rovněž přihlížet k tomu, jaké následky by v konkrétním případě lpění na pravidlech procedurální spravedlnosti mohlo mít pro následné možné uplatnění práv dalších účastníků řízení před obecnými soudy, kdy by zrušení předběžného opatření Ústavním soudem představovalo hrozbu přímého, bezprostředního a nadále již nenapravitelného zásahu do sféry možností faktického uspokojení v řízení uplatněného nároku. Je třeba vycházet z toho, že uplatňování procesních práv účastníků řízení před soudem není samoúčelem, nýbrž jen akcesorickým prostředkem k zjednání spravedlnosti mezi účastníky právního styku.

4. V ostatních případech, kdy nutnost takového postupu z okolností případu jednoznačně a nade vši pochybnost jako v právě uvedeném případě nevyplývá, nezbývá Ústavnímu soudu než následovat obecně závazné závěry uvedeného plenárního nálezu a z hlediska doktríny minimalizace zásahu dát přednost průchodu uplatnění ústavních kautel práva na spravedlivý proces.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1888/13, ze dne 13. 2. 2014


20.09.2013 00:01

ÚS: Skutečnosti rozhodné pro nařízení předběžného opatření

Ústavní soud se zpravidla necítí oprávněn zasahovat do rozhodnutí o předběžných opatřeních, neboť jde o rozhodnutí, která do práv a povinností účastníků zasahují nikoli konečným způsobem a kterými není prejudikován konečný výsledek sporu. Výjimečně však i rozhodnutí o předběžném opatření je způsobilé zasáhnout do základních práv a svobod účastníků řízení a lze je podrobit ústavněprávnímu přezkumu v rámci tzv. omezeného testu ústavnosti. Ústavní soud při takovém testu zkoumá, zda předběžné opatření mělo zákonný podklad, bylo vydáno příslušným orgánem a není projevem svévole. Důvodem pro kasační zásah Ústavního soudu je také flagrantní porušení zásad spravedlivého procesu.

V posuzovaném případě spatřoval Ústavní soud porušení spravedlivého procesu v tom, že obecný soud při rozhodování o předběžném opatření extrémně vadně hodnotil skutkový stav věci a z takto učiněných zjištění vyvodil vadné právní závěry. Obecný soud zamítl návrh na nařízení předběžného opatření, jímž se žalobce domáhal, aby zaměstnavateli byla uložena povinnost vyplácet mu náhradu platu z důvodu neplatné výpovědi ze zaměstnání, a tvrdil, že zaměstnanec neoznámil zaměstnavateli bez zbytečného odkladu, že trvá na dalším zaměstnávání. Tento závěr obecného soudu však nemá oporu ve spisu, resp. je s obsahem spisu v očividném rozporu. Obecný soud při rozhodování o nařízení předběžného opatření nevzal v úvahu všechny skutečnosti stěžovatelem tvrzené v návrhu, jež byly v době jeho podání osvědčeny.

Ústavní soud konstatuje, že shora uvedená vada již sama o sobě natolik zpochybňuje správnost hodnocení skutkového stavu, o něž se opírá soudní rozhodnutí, že toto rozhodnutí nemůže z hlediska ústavněprávního přezkumu obstát. Z hledisek ovládajících režim tohoto přezkumu, zejména z hlediska tzv. spravedlivého procesu, pak nemůže být ani rozhodným způsobem významné, že obecný soud uvažoval – co do důvodů pro zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření – i o nesplnění podmínek dalších.

Postupem obecného soudu bylo porušeno právo stěžovatele na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 Listiny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 52/13, ze dne 8. 8. 2013


06.07.2013 10:35

Rc 129/2012

Usnesení, jímž soud nařídil předběžné opatření, kterým žalovanému zakázal nakládat s určitou věcí, nebrání tomu, aby rozhodčí soud v řízení vedeném proti témuž žalovanému vydal rozhodčí nález, kterým uložil žalovanému danou věc vydat.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 29 Cdo 5146/2009)


04.01.2013 00:00

K nároku na náhradu škody nebo jiné újmy z předběžného opatření

I. Podmínky § 77a o. s. ř. splňuje i takový případ, kdy odvolací soud zamítl návrh na vydání předběžného opatření, jelikož toho nemělo být před soudem prvního stupně vůbec vydáno.

II. Při posuzování otázky vzniku nároku na náhradu škody nebo jiné újmy z předběžného opatření je třeba zkoumat nejen to, zda bylo předběžné opatření zrušeno ve smyslu § 77a o. s. ř., ale také to, zda v souvislosti s vydáním předběžného opatření skutečně vznikla škoda nebo jiná újma a zda by k takové škodě nebo jiné újmě nedošlo i jinak.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2416/2012, ze dne 29. 11. 2012


25.09.2012 00:00

K právním účinkům předběžného opatření vůči jeho navrhovateli

Předběžné opatření, kterým bylo účastníku uloženo, aby nenakládal s určitou nemovitostí, nemůže způsobem uvedeným v ustanovení § 76f odst. 2 o.s.ř. působit vůči návrhu na vklad práva týkajícího se této nemovitosti, které má nabýt účastník, jenž vydání tohoto předběžného opatření navrhl. Smyslem a účelem takového předběžného opatření nařízeného na návrh účastníka, který s dalším účastníkem řízení o vydání předběžného opatření uzavřel smlouvu, na jejímž základě má vkladem nabýt právo týkající se nemovitosti, je zabránit tomu, aby další účastník ještě před provedením vkladu práva nemovitost převedl na jiného nebo aby ji ve prospěch jiných osob zatížil právy, která představují právní závady na věci, nikoli však tomu, aby právo týkající se nemovitosti nabyl účastník, k ochraně jehož práv bylo předběžné opatření nařízeno.

Nejvyšší soud České republiky proto dospěl k závěru, že předběžným opatřením, kterým bylo účastníku uloženo, aby nenakládal s určitou nemovitostí, nepozbývá ve smyslu ustanovení § 76f odst. 2 o.s.ř. své právní účinky návrh na vklad práva týkajícího se této nemovitosti, podle něhož má toto právo nabýt ten, v jehož prospěch bylo předběžné opatření nařízeno (účastník, který navrhl nařízení předběžného opatření).

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1708/2011, ze dne 30. 8. 2012


25.09.2012 00:00

K výkladu předběžného opatření pomocí obsahu návrhu na jeho nařízení

Předběžným opatřením podle ustanovení § 76 odst. 1 písm. f) o.s.ř. může být účastníku uloženo, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel (strpěl). Domáhá-li se účastník návrhem na vydání předběžného opatření, aby bylo jinému účastníku uloženo, aby se zdržel "nakládání" s věcí, například tím, že na ní nebude provádět stavební či jiné úpravy, domáhá se uložení zákazu "fyzického nakládání" s věcí, který je nutno odlišovat od zákazu nakládání s věcí ve smyslu právním, jenž účastníku zapovídá činit právní úkony, kterými by mohl být změněn dosavadní právní stav věci, a jenž se ukládá předběžným opatřením uvedeným v ustanovení § 76 odst. 1 písm. e) o.s.ř. Povinnosti v usnesení soudu o nařízení předběžného opatření je proto třeba - v zájmu přesnosti a určitosti - formulovat tak, aby odpovídaly znění ustanovení § 76 odst. 1 písm. e) nebo f) o.s.ř. Nejsou-li povinnosti v usnesení soudu o nařízení předběžného opatření takto vymezeny a nelze-li proto z výroku usnesení bez jakýchkoliv pochybností dovodit, zda se jím účastníku ukládají povinnosti stanovené v ustanovení § 76 odst. 1 písm. e) o.s.ř., nebo povinnosti stanovené v ustanovení § 76 odst. 1 písm. f) o.s.ř., je nutno při určování obsahu vydaného předběžného opatření přihlédnout také k obsahu návrhu na jeho nařízení, zejména k vylíčení skutečností, které navrhované předběžné opatření odůvodňují.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1708/2011, ze dne 30. 8. 2012


25.09.2012 00:00

Ke zrušení předběžného opatření podle § 77 odst. 2 o.s.ř.

Ke zrušení předběžného opatření podle ustanovení § 77 odst. 2 části věty před středníkem o.s.ř. ve znění účinném do 30.3.2011 (nyní § 77 odst. 2 části první věty před středníkem o.s.ř.) může dojít tehdy, jestliže se dodatečně zjistí, že nejsou dány další důvody pro jeho trvání, jako je tomu například tehdy, jestliže osvědčená skutečnost, z níž soud při nařízení předběžného opatření vycházel, byla posléze prokázána (postavena najisto) jinak, nebo jestliže právo navrhovatele (žalobce) bylo uspokojeno. Předběžné opatření, které bylo zrušeno proto, že osvědčená skutečnost, z níž soud při jeho nařízení vycházel, byla později prokázána jinak, a že proto nemělo být vůbec vydáno, nemůže mít žádné právní účinky a je třeba na ně nahlížet, jako kdyby nikdy nebylo nařízeno (rozhodnutí o jeho zrušení má účinky ex tunc). Z toho vyplývá, že předběžné opatření, kterým bylo účastníku uloženo, aby nenakládal s určitou nemovitostí, a které bylo z uvedeného důvodu zrušeno, neomezuje účastníka ve smluvní volnosti ve smyslu ustanovení § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 265/1992 Sb. a nemá na návrh na vklad práva týkajícího se této nemovitosti právní účinky uvedené v ustanovení § 76f odst. 2 o.s.ř., i kdyby rozhodnutí o jeho zrušení bylo vydáno nebo by nabylo právní moci až po dni, ve kterém byl návrh na vklad práva podán u příslušného orgánu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1708/2011, ze dne 30. 8. 2012


03.02.2012 00:01

K předběžnému opatření, ukládajícímu povinnost představenstvu akc. spol.

Představenstvo akciové společnosti nemá právní subjektivitu (není právnickou ani fyzickou osobou), neboť je toliko jedním z orgánů společnosti.

Z ustanovení § 261a odst. 1 o. s. ř. plyne, že soudní rozhodnutí, které ukládá povinnost útvaru, který není osobou v právním smyslu, neobsahuje označení povinné osoby, a není tudíž (materiálně) vykonatelné. Usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření, ukládající povinnost představenstvu akciové společnosti jakožto orgánu právnické osoby, tedy nikoli samotné společnosti či snad členům jejího představenstva jako fyzickým osobám (potud jde o situaci odlišnou od poměrů řešených v usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1081/2011), je proto nevykonatelným soudním rozhodnutím.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3631/2010, ze dne 29. 11. 2011


15.07.2011 00:02

ÚS: Rovnost účastníků řízení o předběžném opatření

Analytická právní věta

Zásada rovnosti účastníků řízení a rovnosti zbraní se uplatní i ve fázi rozhodování o nařízení předběžného opatření. Má-li být předběžným opatřením uložena určitá povinnost, musí mít všichni účastníci řízení reálnou možnost uplatnit před soudem své námitky i tvrzení vztahující se k návrhu na nařízení předběžného opatření, aby je soud mohl promítnout do svého rozhodnutí o nutnosti nařídit předběžné opatření.

PRÁVNÍ VĚTY

Smyslem výroku III. nálezu Ústavního soudu ze dne 19. ledna 2010 sp. zn. Pl. ÚS 16/09 bylo umožnit obecným soudům, aby po přechodnou dobu účinnosti § 220 odst. 3 občanského soudního řádu, které bylo tímto nálezem zrušeno dnem 1. dubna 2011, nebyly povinny toto ustanovení aplikovat v případech, kdy by právě v důsledku jeho aplikace došlo k porušení základního práva nebo svobody účastníka řízení. Dospěl-li tedy odvolací soud k závěru, že jsou dány důvody pro nařízení předběžného opatření a v tomto smyslu pro změnu usnesení soudu prvního stupně, kterým byl zamítnut nebo odmítnut návrh na nařízení předběžného opatření nebo zastaveno řízení o takovémto návrhu, měl současně posoudit, zda by s ohledem na předmět předběžného opatření bylo možné dosáhnout jeho účelu i v případě, že by byl účastník řízení, vůči němuž předběžné opatření směřuje, vyrozuměn o návrhu na jeho nařízení ještě v průběhu odvolacího řízení, čímž by dostal prostor se k němu vyjádřit. Pokud by dospěl k závěru, že takovýto postup není možný, měl v řízení dál postupovat takovým způsobem, aby dostál své povinnosti vyplývající ze zásady rovnosti účastníků řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny a umožnil dotčenému účastníkovi řízení vyjádřit se k předmětnému návrhu jinou procesně relevantní formou. Na základě výroku III. výše uvedeného nálezu tak mohl učinit tím, že by za tímto účelem neaplikoval § 220 odst. 3 občanského soudního řádu v té jeho části, která umožňuje zrušení usnesení, kterým bylo rozhodnuto o předběžném opatření, pouze z důvodů uvedených v § 219a odst. 1 občanského soudního řádu.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 205/11, ze dne 07.06.2011


19.01.2011 00:01

ÚS: Pohyb písemností uvnitř soudu; předběžné opatření

Analytická právní věta

Pohyb písemností uvnitř soudu musí být s ohledem na splnění povinností ze strany účastníků řízení ve stanovených lhůtách organizován tak, aby nedošlo k újmě při uplatnění jejich práv.

Pokud soud bez řádně zjištěných skutečností odmítne návrh účastníka na vydání předběžného opatření s poukazem na § 75b odst. 2 o. s. ř., zasáhne tím do práva účastníka řízení na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny.

PRÁVNÍ VĚTY

V dosavadní judikatuře ve věcech ústavních stížností (např. sp. zn. III. ÚS 151/06 a další) Ústavní soud interpretoval pojem svévole ve smyslu extrémního nesouladu právních závěrů s vykonanými skutkovými a právními zjištěními, dále ve smyslu nerespektování kogentní normy, interpretace, jež je v extrémním rozporu s principy spravedlnosti (příkladem čehož je přepjatý formalismus), jakož i interpretace a aplikace zákonných pojmů v jiném než zákonem stanoveném a právním myšlením konsensuálně akceptovaném významu, a konečně ve smyslu rozhodování bez bližších kritérií či alespoň zásad odvozených z právní normy. Z uvedené klasifikace pro vztah mezi skutkovými okolnostmi týkajícími se podmínek řízení a z nich plynoucími právními závěry nutno vyvodit důsledek, dle něhož pohyb písemností uvnitř soudu s ohledem na splnění povinností ze strany účastníků řízení ve stanovených lhůtách musí být organizován tak, aby nedošlo k újmě při uplatnění jejich práv.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 518/10, ze dne 23.11.2010


< strana 1 / 2 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů


Články