// Profipravo.cz / Předběžná opatření

Předběžná opatření

19.04.2024 00:03

ÚS: Náležité odůvodnění vydání předběžného opatření

Pokud obecný soud neprokáže podmínku naléhavosti pro možnost vydání předběžného opatření, kterým měla být upravena péče o nezletilé, a postupuje v rozporu s požadavky § 75c občanského soudního řádu, porušuje právo účastníků řízení na řádný proces.

V naléhavé situaci při nařízení předběžného opatření mohou být ospravedlnitelné nižší nároky kladené na kvalitu odůvodnění rozhodnutí a komplexity posouzení, o něž se rozhodnutí opírá, ale alespoň základní úvahy, které obecný soud k nařízení předběžného opatření vedly, musí být uvedeny vždy.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 2606/23, ze dne 13. 3. 2024


22.03.2024 00:05

ÚS: Protiprávní změna bydliště nezletilého dítěte

Neupraví-li soudy předběžným opatřením nově styk otce s dítětem v situaci, kdy se matka s dítětem nezákonně odstěhovala zhruba 475 km od původního bydliště celé rodiny, poruší základní práva otce na rodinný život a na péči o děti garantovaná v článku 10 odst. 2 a článku 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3399/23, ze dne 28. 2. 2024


08.12.2023 00:01

ÚS: Participační práva dítěte věku blízkého zletilosti

Pokud obecný soud vydá předběžné opatření bez toho, aby prokázal obecné předpoklady pro nařízení předběžného opatření plynoucí z § 74 odst. 1 o. s. ř., je takový postup nejen v rozporu s požadovaným účelem předběžných opatření, ale i s právem účastníků řízení na soudní ochranu.

V řízení o předběžném opatření ve věci umístění nezletilce (věku blízkého dosažení zletilosti) do zařízení poskytujícího ústavní výchovu je neumožnění, aby se ve věci mohl vyjádřit, nejen v rozporu s nejlepším zájmem dítěte a odepřením možnosti využití participačních práv, ale i výrazem svévole při aplikace práva.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 2225/23, ze dne 1. 11. 2023


28.04.2023 00:02

ÚS: Doručování odvolání proti nařízení předběžného opatření

I. Ústavní soud považuje při rozhodování o předběžném opatření za klíčové dodržení veškerých zásad spravedlivého procesu, neboť sice dochází jen k "zatímní" úpravě poměrů, tato však v důsledku délky soudního řízení může trvat i poměrně dlouhé časové období a předběžné opatření je způsobilé zasáhnout do ústavně zaručených práv.

Není povinností obecných soudů doručovat protistraně odvolání proti usnesení o návrhu na předběžné opatření před rozhodnutím odvolacího soudu vždy a v každém případě, a to zejména proto, že mohou být případy, kdy by doručení odvolání protistraně nebylo ani účelné, ani vhodné, anebo by dokonce mohl být nevhodným doručením odvolání zmařen účel předběžného opatření, tedy mimořádného procesního institutu, který musí být do jisté míry založen na prvku překvapivosti (např. je-li navrhováno předběžné opatření z důvodu ohrožení budoucí exekuce). V nyní posuzovaném případě ovšem žádné nebezpečí zmaření účelu předběžného opatření nehrozilo, a stěžovatelka tak měla po posouzení okolností nyní projednávaného případu právo na to, aby mohla v odvolacím řízení vedeném proti rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření odpovídajícím způsobem reagovat.

II. Přestože část procesní teorie (a zjevně i soudní praxe) zastává názor, že v případě návrhu na vydání předběžného opatření z důvodu obav z ohrožení budoucí exekuce již musí navrhovateli svědčit exekuční titul, tento názor je nelogický a prakticky neobhajitelný. Předpokladem pro vydání předběžného opatření pro obavu z ohrožení exekuce je totiž především prokázání "závadného" chování žalovaného, které může mít pravděpodobně za následek ohrožení exekuce, přičemž je třeba mít na zřeteli, že vykonatelné rozhodnutí (exekuční titul) dosud neexistuje a má být vydáno až po provedeném řízení ve věci samé.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 111/23, ze dne 4. 4. 2023


10.03.2023 00:03

ÚS: Rozhodování o předběžném opatření

Při rozhodování o předběžných opatřeních podle § 102 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu musí být poskytnuta ochrana jak tomu, kdo o vydání předběžného opatření žádá, tak v rámci ústavních pravidel i tomu, vůči komu předběžné opatření směřuje. Ochrana toho, proti komu má navrhované předběžné opatření směřovat, však nemůže dosáhnout takové intenzity, aby prakticky znemožnila ochranu oprávněných zájmů druhé strany. Zásah do práv předběžným opatřením musí být přiměřený navrhovatelem osvědčenému porušení jeho práv a právem chráněných zájmů, stejně tak musí být přiměřená i eventuální újma vzniklá z předběžného opatření dotčenému účastníkovi. Z odůvodnění rozhodnutí obecného soudu musí být jednoznačně zřejmé důvody, pro které soud předběžné opatření nařizuje. V opačném případě se jedná o svévoli ze strany obecného soudu, která představuje porušení ústavně zaručených práv na spravedlivý proces a na ochranu vlastnictví zaručených čl. 36 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1117/22, ze dne 14. 2. 2023


30.09.2022 00:01

ÚS: Odmítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření

I. Ustanovení § 75b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, nespecifikuje, jakým způsobem má být jím upravená jistota složena. Není vyloučeno ani použití dříve složené jistoty v souvislosti s novým návrhem za situace, kdy o jejím vrácení sice ještě nebylo rozhodnuto, návrh na předběžné opatření, v souvislosti s nímž byla tato jistota složena, již ale byl pravomocně zamítnut nebo odmítnut. Takovýto výklad se totiž nijak nedotýká práv ostatních účastníků řízení, kteří by mohli být předběžným opatřením dotčeni.

II. Rozhodnutí, které odůvodnění zcela postrádá nebo jehož odůvodnění se nezabývá s námitkami, které mohly mít význam pro rozhodnutí ve věci samé, je nepřezkoumatelné, což může mít a zpravidla má za následek porušení práva dotčeného účastníka řízení na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 849/22, ze dne 6. 9. 2022


02.09.2022 00:02

ÚS: Omezený přezkum ústavnosti předběžných opatření

Předběžným opatřením není do práv a povinností účastníků řízení zasahováno konečným způsobem a z toho důvodu lze tato rozhodnutí podrobit ústavněprávnímu přezkumu toliko v rámci tzv. omezeného testu ústavnosti.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3150/21, ze dne 19. 7. 2022


08.10.2021 00:05

ÚS: Seznámení protistrany s odůvodněním odvolání

Jedním ze základních požadavků práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je vytvoření prostoru účastníkům řízení pro účinné uplatnění námitek a argumentů, které jsou způsobilé ovlivnit rozhodování soudu; to platí i pro rozhodování o předběžném opatření. Proto rozhodne-li odvolací soud o odvolání účastníka řízení proti rozhodnutí soudu prvního stupně o nařízení předběžného opatření, aniž předtím zaslal opis odůvodnění odvolání protistraně, byť povinnost doručit odvolání ostatním účastníkům není v tomto případě formulována tak kategoricky jako u odvolání proti rozhodnutí ve věci samé (§ 210 odst. 1 občanského soudního řádu), může dojít k zásahu do práva (neinformované) protistrany na soudní ochranu a principu rovnosti účastníků řízení podle čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. K takovému zásahu dojde zejména tehdy, je-li protistraně znemožněno účinně uplatnit námitky a argumenty, které jsou způsobilé ovlivnit rozhodování odvolacího soudu, a ten i v důsledku toho změní rozhodnutí soudu prvního stupně v její neprospěch.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 1480/21, ze dne 14. 9. 2021


10.09.2021 00:03

ÚS: Předběžné opatření omezující komerční projev

Při rozhodování o návrhu na nařízení předběžného opatření je třeba zabývat se i tím, zda zásah do základních práv účastníka řízení vyvolaný předběžným opatřením je přiměřený.

I na projev komerčního charakteru dopadají záruky plynoucí z práva na svobodu projevu dle čl. 17 dost. 1 Listiny základních práv a svobod. Tyto záruky se přiměřeně uplatňují i v řízení o předběžném opatření. Má-li být komerční projev předběžným opatřením omezen z důvodu tvrzené nepravdivosti, musí se obecné soudy vypořádat v míře odpovídající charakteru řízení o předběžném opatření s tím, zda lze skutkový základ příslušného komerčního projevu skutečně hodnotit jako nepravdivý.

Z práva na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny vyplývá i požadavek na řádné odůvodnění soudních rozhodnutí, který zahrnuje povinnost vypořádat se s námitkami účastníků řízení v míře odpovídající závažnosti příslušné námitky. Tento princip dopadá i na rozhodování o předběžných opatřeních, avšak s ohledem na charakter těchto rozhodnutí jsou požadavky na odůvodnění snížené. S námitkami účastníka řízení, že předběžné opatření nepřiměřeně zasahuje do jeho základních práv, je ovšem nezbytné se vypořádat.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1440/21, ze dne 23. 8. 2021


16.04.2021 00:04

ÚS: Odmítnutí předběžného opatření pro nesložení jistoty

Odmítne-li soud návrh účastníka na nařízení předběžného opatření podle § 75b odst. 2 občanského soudního řádu, byť byla dříve složená a dosud nevrácená jistota za dřívější zamítnutý návrh stejného účastníka v den podání pozdějšího návrhu v dispozici daného soudu a byť účastník projevil svoji vůli použít tuto složenou a dosud nevrácenou jistotu jako jistotu pro jeho nový návrh srozumitelně a bez jakýchkoliv pochybností, je takový postup soudu nepřípustně formalistický a zároveň je v rozporu s právem účastníka na přístup k soudu a spravedlivý proces a podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3174/20, ze dne 10. 3. 2021


19.02.2021 00:05

ÚS: Předběžné opatření v řízení ve věcech péče soudu o nezletilé

Rozhodne-li soud „obecným“ předběžným opatřením podle § 76 a násl. občanského soudního řádu i za situace, kdy jsou naplněny podmínky pro vydání předběžného opatření podle § 452 zákona č. 292/2012 Sb., o zvláštních řízeních soudních, aniž jsou však dodrženy kogentní podmínky pro vydání takového zvláštního předběžného opatření podle § 459 odst. 1 a § 460 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních, jde o procesní postup neslučitelný s ústavními kautelami řízení ve věcech péče o dítě a zasahující práva dotčeného rodiče na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod ve spojení s právem dítěte podle čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítě

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 3200/20, ze dne 2. 2. 2021


18.12.2020 00:00

ÚS: Odvolání proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření

Jak již Ústavní soud opakovaně konstatoval, pokud odvolací soud rozhodne o odvolání proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření, aniž předtím bylo dané odvolání doručeno ostatním účastníkům řízení a ti měli možnost se k němu vyjádřit, přičemž pro takový postup nejsou zvláštní důvody (nejedná se o situaci, kdy by doručení odvolání nebylo vhodné, účelné nebo by mohlo zmařit účel předběžného opatření), dojde zpravidla k porušení práva oněch účastníků na spravedlivý proces a principu rovnosti účastníků řízení dle čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 2652/20, ze dne 23. 11. 2020


06.11.2020 00:06

ÚS: Nepřiměřeně dlouhé trvání předběžného opatření

S ohledem na samotnou povahu procesního institutu předběžného opatření Ústavní soud s postupným plynutím času hodnotí kritičtěji jeho další trvání. Jestliže totiž na počátku řízení, kdy soud teprve začíná zjišťovat relevantní skutkové okolnosti věci, dává smysl „zafixovat“ poměry účastníků tak, aby soudní řízení mělo - v konečném důsledku – i reálný smysl a význam (typicky existuje obava z vykonatelnosti posléze vydaného rozhodnutí), měly by postupně zjišťované skutečnosti dále potvrzovat smysluplnost další existence předběžného opatření. Pokud se však takovéto skutečnosti neobjeví, resp. dokonce pozbývají relevance důvody původní, pro které bylo předběžné opatření vydáno, není dán žádný rozumný důvod, aby soudy trvaly na jeho dalším pokračování. Pokud tak přesto činí, mohou tím porušit právo na soudní ochranu a právo na projednání věci v přiměřené lhůtě a bez zbytečných průtahů podle čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 208/20, ze dne 29. 9. 2020


27.10.2020 00:01

Náhrada újmy způsobené předběžným opatřením

Za situace, kdy došlo sice k zániku předběžného opatření podle § 77 odst. 1 písm. b) o. s. ř., avšak na základě řízení o mimořádném opravném prostředku bylo rozhodnutí ve věci samé později zrušeno, přičemž podle výsledku (dalšího) řízení ve věci samé byl navrhovatel předběžného opatření z procesního hlediska v řízení ve věci samé úspěšný, nemůže být žaloba podle § 77a odst. 1 o. s. ř. na náhradu škody či jiné újmy vzniklé předběžným opatřením proti takovému navrhovateli úspěšná.

Zároveň je nutno zohlednit, že právní úprava závazku k náhradě škody či jiné újmy vzniklé předběžným opatřením podle § 77a odst. 1 o. s. ř. je založena na existenci objektivních skutečností bez ohledu na zavinění navrhovatele předběžného opatření (tj. na tzv. objektivní odpovědnosti či odpovědnosti za výsledek). Proto v případě zániku či zrušení předběžného opatření lze posuzovat úspěšnost navrhovatele v řízení ve věci samé pouze z hlediska procesního. Tedy na základě zjištění, zda konečné rozhodnutí v řízení ve věci samé je rozhodnutím, jímž se žalobě vyhovuje, popř. rozhodnutím vyplývajícím z uspokojení uplatněného práva, nebo se naopak jedná o konečné rozhodnutí vydané z jiného důvodu. Samotná opodstatněnost žaloby ve věci samé (resp. existence subjektivního práva žalobce uplatněného žalobou) nemůže být v řízení o náhradě škody či jiné újmy podle § 77a odst. 1 o. s. ř. jakkoli (znovu) řešena.

Proto zjistí-li soud (v souladu s pravidly tzv. koncentrace řízení podle § 114c odst. 4 a 5 o. s. ř. či § 118b odst. 1 o. s. ř., popř. tzv. neúplné apelace podle § 119a odst. 1 a § 205a o. s. ř.) v řízení o náhradě škody či jiné újmy podle § 77a odst. 1 o. s. ř., že rozhodnutí ve věci samé, v jehož důsledku došlo k zániku předběžného opatření podle § 77 odst. 1 písm. b) o. s. ř., bylo v řízení o mimořádném opravném prostředku zrušeno, přičemž (další) řízení ve věci samé není dosud skončeno, přeruší řízení podle § 109 odst. 1 písm. b) o. s. ř., neboť otázku, zda žalobě ve věci samé má být vyhověno nebo zda žalobou uplatněné právo bylo uspokojeno, není oprávněn v řízení vedeném podle § 77a odst. 1 o. s. ř. řešit.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1619/2019, ze dne 22. 7. 2020


18.09.2020 00:04

ÚS: Odůvodnění rozhodnutí o předběžném opatření

I. Ústavní soud rozhodnutí o předběžných opatřeních věcně přezkoumává pouze výjimečně, neboť jde o rozhodnutí, která do práv a povinností účastníků nezasahují konečným způsobem a není jimi ani prejudikován konečný výsledek sporu. Proto je podrobuje ústavněprávnímu přezkumu jen v rámci tzv. omezeného testu ústavnosti. Při takovém testu zkoumá, zda předběžné opatření mělo zákonný podklad (čl. 2 odst. 2 Listiny), bylo vydáno příslušným orgánem (čl. 38 odst. 1 Listiny) a není projevem svévole (čl. 1 Ústavy a čl. 2 odst. 2 a 3 Listiny). Důvodem pro kasační zásah Ústavního soudu je také flagrantní porušení zásad spravedlivého procesu.

II. V samotných dílčích formálních pochybeních, spočívajících výhradně v určité nekonzistenci odůvodnění předběžného opatření, však nemůže spočívat důvod jeho kasace. Úkolem Ústavního soudu je totiž hodnotit přezkoumávaný proces jako celek, nikoliv jen jeho některé segmenty, tzn. přihlíží k závažnosti eventuálních pochybení v postupu obecných soudů a k jejich dopadu na celkový výsledek řízení, neboť právo na soudní ochranu, zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny, nelze vykládat tak, že by pokrývalo veškeré případy porušení kogentních procesních ustanovení v objektivní poloze. V případě subjektivního práva na soudní ochranu je tudíž třeba vždy zkoumat, jak porušení procesních práv zkrátilo jednotlivce na možnosti uplatňovat jednotlivá procesní práva a konat procesní úkony, jež by byly způsobilé přivodit mu příznivější rozhodnutí ve věci samé. Jedním z kritérií úspěšného uplatnění ústavní stížnosti je i její racionalita. Proto Ústavní soud respektuje princip minimalizace zásahů do rozhodovací praxe obecných soudů, neboť ve svém rozhodování zachovává zdrženlivost při zásazích, které by byly motivovány pouze nesouhlasem s odůvodněním či obecně s právními a skutkovými závěry obecných soudů.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1121/20, ze dne 11. 8. 2020


22.05.2020 00:05

ÚS: Nařízení předběžného opatření a omezení svobody projevu

Analytická právní věta

Pokud důsledkem nařízení předběžného opatření může být omezení ústavně zaručeného práva na svobodu projevu ve smyslu čl. 17. odst. 1 a 2 Listiny, je povinností soudů odůvodnit, jaké úvahy je vedly k závěru, že nařízení předběžného opatření a tedy omezení svobody projevu, je v daném případě nezbytné. V opačném případě porušují právo povinného z předběžného opatření na spravedlivý proces zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny a jeho právo na svobodu projevu.

PRÁVNÍ VĚTY

V případě tzv. licence pro karikaturu a parodii upravené v § 38g autorského zákona, které bývají též autorskými díly, nabývá na významu jejich sdělení a s tím související svoboda projevu, neboť vyjádření názoru je zpravidla primárním účelem karikatury a parodie. Již v rámci řízení o nařízení předběžného opatření jsou tedy soudy povinny pečlivě zvážit jeho nezbytnost a důvodnost v případě, kdy na jedné straně stojí tvrzený zásah do autorských práv a na straně druhé zásah do svobody projevu (k jejíž ochraně slouží právě ustanovení § 38g autorského zákona) a veřejný zájem na informování veřejnosti.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3169/19, ze dne 31. 3. 2020


23.01.2020 00:01

ÚS: Doručování odvolání proti nařízení předběžného opatření

Ústavní soud považuje při rozhodování o předběžném opatření za klíčové dodržení veškerých zásad spravedlivého procesu, neboť sice dochází jen k "zatímní" úpravě poměrů, tato však v důsledku délky soudního řízení může trvat i poměrně dlouhé časové období a předběžné opatření je způsobilé zasáhnout do ústavně zaručených práv.

Není povinností obecných soudů doručovat protistraně odvolání proti usnesení o návrhu na předběžné opatření před rozhodnutím odvolacího soudu vždy a v každém případě, a to zejména proto, že mohou být případy, kdy by doručení odvolání protistraně nebylo ani účelné, ani vhodné, anebo by dokonce mohl být nevhodným doručením odvolání zmařen účel předběžného opatření, tedy mimořádného procesního institutu, který musí být do jisté míry založen na prvku překvapivosti (např. je-li navrhováno předběžné opatření z důvodu ohrožení budoucí exekuce). V nyní posuzovaném případě ovšem žádné nebezpečí zmaření účelu předběžného opatření nehrozilo a stěžovatelka tak měla po posouzení okolností nyní projednávaného případu právo na to, aby mohla v odvolacím řízení vedeném proti rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření odpovídajícím způsobem reagovat.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3524/19, ze dne 17. 12. 2019


11.10.2019 00:01

ÚS: Nesprávné posouzení návrhu na vydání předběžného opatření

Soudy jsou povinny se přesvědčit o skutečném obsahu návrhu na nařízení předběžného opatření, a nevycházet jen z jeho formální stránky.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 2691/18, ze dne 3. 9. 2019


12.07.2019 00:00

ÚS: Rovnost účastníků řízení v řízení o předběžném opatření

Nejde-li o případ, ve kterém doručení odvolání o nařízení předběžného opatření protistraně není ani účelné, ani vhodné, anebo dokonce by zmařilo účel předběžného opatření, a odvolací soud o odvolání navrhovatele předběžného opatření přesto rozhodne, aniž předtím jeho opis zaslal ostatním účastníkům řízení na vědomí, poruší tím jejich právo na soudní ochranu a na rovnost v řízení podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 802/19, ze dne 4. 6. 2019


14.06.2019 00:05

ÚS: K zásadě rovnosti účastníků řízení o předběžném opatření

Pokud odvolací soud dospěje k závěru, že jsou dány důvody pro nařízení předběžného opatření a v tomto smyslu pro změnu usnesení soudu prvního stupně, musí současně posoudit, zda by s ohledem na předmět předběžného opatření bylo možné dosáhnout jeho účelu i v případě, že by dotčenému účastníkovi poskytl prostor se k podanému odvolání vyjádřit. Dospěje-li k závěru, že takovýto postup není možný, měl by v řízení dál postupovat takovým způsobem, aby dostál své povinnosti vyplývající ze zásady rovnosti účastníků řízení a umožnil dotčenému účastníkovi řízení uplatnit procesní obranu proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření. Toho lze dosáhnout např. zrušením usnesení, kterým bylo rozhodnuto o předběžném opatření, a vrácením věci k projednání soudu prvního stupně za analogického použití ustanovení § 219a odst. 1 písm. a) ve spojení s § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. [viz např. nález sp. zn. III. ÚS 3489/13, bod 14; nález sp. zn. III. ÚS 205/11, bod 18].

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 2695/17, ze dne 21. 5. 2019


< strana 1 / 4 >
Reklama

Jobs