// Profipravo.cz / Doručování

Doručování

02.05.2017 00:02

Vliv místní příslušnosti soudu na fikci doručení

Skutečnost případné místní nepříslušnosti soudu nezakládá důvod významný pro řádné doručení písemnosti – doručení fikcí. Rozsudek soudu je doručen účastníkovi postupem podle § 49 odst. 4 o. s. ř., i když by soud rozhodující o takovém doručení byl případně v dané věci místně nepříslušný.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1471/2016, ze dne 2. 2. 2017


14.03.2017 00:02

Doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 48 o.s.ř.

I. Je-li na místě doručení prostřednictvím doručujícího orgánu dle § 48 o. s. ř., může soud pověřit doručením písemností kterýkoliv z doručujících orgánů vyjmenovaných v § 48 odst. 1 o. s. ř, který považuje s přihlédnutím k okolnostem v dané věci za vhodný, aniž by bylo stanoveno (závazné) pořadí, v jakém by měl soud k jejich pověření přistoupit. Zvolil-li proto soud prvního stupně jako doručující orgán justiční stráž a nikoliv Českou poštu s. p. jako provozovatele poštovních služeb, nijak nepochybil.

II. Skutečnost, že orgán, který soud určil jako doručující podle § 48 odst. 1 o. s. ř., účastníkovi (adresátovi) zásilku nedodal, protože nebyl zastižen a nebylo mu možné zanechat výzvu, ani skutečnost, že účastník měl u jiného doručujícího orgánu (než který zvolil soud) zřízené zvláštní služby, a tvrdí, že při jejich využití by mu zásilka místo náhradního doručení byla předána a mohl se s rozsudkem seznámit včas (nikoliv až po uplynutí lhůty k odvolání), nelze považovat za omluvitelný důvod ve smyslu § 58 o. s. ř.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2696/2016, ze dne 24. 11. 2016


21.11.2016 00:02

Účinnost doručení písemnosti do „nepříslušné“ datové schránky účastníka

Má-li fyzická osoba zřízeno více datových schránek (např. datovou schránku fyzické osoby a datovou schránku podnikající fyzické osoby, nebo advokát datovou schránku podnikající fyzické osoby – advokáta, ale též insolvenčního správce nebo daňového poradce), je třeba jí doručovat písemné vyhotovení rozhodnutí, jiných úkonů a dalších písemností do té datové schránky, která odpovídá povaze doručované písemnosti. Účinnost doručení písemnosti do datové schránky účastníka, která mu byla zřízena pro jinou činnost, než v rámci jaké vystupuje v daném řízení před soudem, nastane v okamžiku, kdy se do datové schránky přihlásí oprávněná osoba. Fikce doručení podle § 17 odst. 4 zákona o elektronických úkonech nepřichází v případě doručování písemnosti do „nepříslušné“ datové schránky v úvahu.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 1850/2015, ze dne 6. 9. 2016


01.02.2016 00:02

Doručení podání účastníka učiněného vůči soudu prostřednictvím datové sítě

K doručení podání účastníka učiněného vůči soudu v elektronické podobě prostřednictvím datové sítě dochází již okamžikem, kdy bylo podání dodáno do datové schránky soudu, a kdy se tak dostalo do dispoziční sféry soudu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3325/2013, ze dne 27. 10. 2015


21.12.2015 00:02

Doručování do datové schránky orgánu veřejné moci

Adresátu, kterým je orgán veřejné moci, soud prostřednictvím veřejné datové sítě doručuje listiny především do jeho tzv. primární datové schránky (zřízené podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona o elektronických úkonech). Do další ("sekundární" či "aditivní") datové schránky lze orgánu veřejné moci listinu doručit, jen jestliže se spor nebo jiná právní věc týká organizační složky, pro jejíž potřebu byla další datová schránka zřízena, nebo jestliže se spor nebo jiná právní věc týká konkrétní agendy nebo činnosti orgánu veřejné moci (jeho organizační složky), pro jejíž výkon byla další datová schránka zřízena, popřípadě jestliže se spor nebo jiná právní věc jinak dotýká účelu, pro který byla další datová schránka orgánu veřejné moci zřízena.

Datovou schránkou evidovanou podle zákona o elektronických úkonech je třeba ve smyslu ustanovení § 46 odst. 1 o.s.ř. rozumět jak datovou schránku zřízenou podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona o elektronických úkonech, tak i další datovou schránku zřizovanou podle ustanovení § 6 odst. 2 zákona o elektronických úkonech, přičemž doručení do další datové schránky je vymezeno (jako přípustné) účelem, pro který byla na žádost orgánu veřejné moci zřízena; byla-li další datová schránka zřízena například pro potřeby pouze jedné z vnitřních organizačních jednotek, neodpovídalo by účelu provozu takové datové schránky, aby do ní mohly být doručovány také listiny, které k této vnitřní organizační jednotce orgánu veřejné moci nemají žádný vztah.

Okolnost, že je možné doručit adresátu listinu do další datové schránky orgánu veřejné moci, současně samozřejmě neznamená, že by bylo vyloučeno její účinné doručení do tzv. primární datové schránky; do datové schránky zřízené podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona o elektronických úkonech lze listinu doručit orgánu veřejné moci vždy, tedy i v případě, že je přípustné její doručení do další datové schránky zřizované na žádost podle ustanovení § 6 odst. 2 zákona o elektronických úkonech.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 5117/2014, ze dne 9. 10. 2015


18.11.2015 00:01

Rozhodování o neúčinnosti doručení rozsudku odesílajícím soudem

O neúčinnosti doručení odesílající soud rozhoduje - jak vyplývá ze znění a smyslu ustanovení § 50d o.s.ř. - jen pro účely řízení, které u něho (ještě) probíhá. Vydal-li soud rozhodnutí (rozsudek, usnesení nebo platební rozkaz), kterým se řízení u něho končí, nelze z ustanovení § 50d o.s.ř. úspěšně dovozovat, že by mohl (i nadále) posuzovat okolnosti významné pro závěr, zda rozhodnutí jím vydaná byla řádně a účinně doručena a zda tedy jsou pravomocná a vykonatelná, popřípadě kdy nabyla právní moci nebo se stala vykonatelnými.

Nikoliv odesílajícímu soudu, ale soudům v řízení o výkon rozhodnutí (v exekučním řízení) nebo soudům příslušným ke zkoumání opožděnosti (řádných a mimořádných) opravných prostředků přísluší - jako nutný předpoklad pro jejich rozhodování - také posuzování toho, zda doručení rozhodnutí proběhlo řádně (v souladu se zákonem) a účinně (zda tu není omluvitelný důvod, pro který se účastník nebo jeho zástupce nemohl s řádně doručeným rozhodnutím seznámit).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 30/2015, ze dne 14. 9. 2015


12.11.2015 00:02

ÚS: Fikce doručování písemností v občanském soudním řízení

Přiznání právní fikce doručení ve smyslu § 49 odst. 4 o. s. ř. u soudní písemnosti, která byla doručována nikoli na adresu určenou podle § 46b o. s. ř., je porušením práva na spravedlivý proces, garantovaného čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 883/15, ze dne 1. 10. 2015


09.01.2015 00:02

ÚS: K právu nezletilé osoby na účast v soudním řízení

V případě nezletilých dětí by pravidlem měl být závěr, že tyto nemají plnou procesní způsobilost ve smyslu § 20 odst. 1 občanského soudního řádu, přičemž opačný závěr lze přijmout pouze v konkrétních zcela výjimečných situacích a vždy je nutno jej řádně odůvodnit. Zohlednit je přitom třeba zejména individuální rozumovou a volní vyspělost konkrétního dítěte, neboť je to toto individuální hledisko, které je podstatné

Z pohledu ústavních práv nezletilých dětí je tak nutno zajistit, aby v soudním řízení, jehož jsou účastníky, požívaly dostatečné ochrany, která je zpravidla, není-li zde konflikt zájmů, zaručena jejich zastoupením zákonným zástupcem. Zároveň však musí být děti od jisté věkové hranice (která, jak vyplývá z nynějšího případu, nemůže být vyšší než 16 let) do řízení zapojeny a soudy nemohou komunikovat pouze s jejich zákonným zástupcem nebo opatrovníkem. Ať již se zapojení zákonných zástupců dětí bude dít postupem podle § 22, nebo § 23 občanského soudního řádu, je třeba, aby soud doručoval i takto zastoupenému nezletilému účastníkovi, aby tento mohl vykonávat své právo participovat na řízení, které se jej dotýká. Při použití § 23 občanský soudní řád doručování i nezletilému explicitně přikazuje [§ 50b odst. 4 písm. b)]. V případě postupu podle § 22 je nutno využít oprávnění v § 50b odst. 4 písm. e) občanského soudního řádu. Proto pokud je vydán platební rozkaz vůči šestnáctiletému účastníkovi řízení, je nutno jej doručovat jak samotnému účastníkovi řízení, tak jeho zákonným zástupcům.

Podání učiněné nezletilým účastníkem řízení, který nemá procesní způsobilost v plném rozsahu, není možno jednoduše ignorovat, ale musí být posouzeno prizmatem nejlepšího zájmu dítěte. Jinými slovy není relevantní pouze vůle zákonných zástupců, ale i vůle dítěte, kterou nelze zcela pominout.

V situaci, kdy z příslušných výpisů z evidence obyvatel soud zjistí, že nezletilý účastník řízení má bydliště shodné pouze s jedním rodičem, musí soud postupovat s ohledem na ústavní požadavek zvláštní ochrany dětí a mladistvých obezřetně. Lze totiž předpokládat, že to je právě tento rodič, který se primárně stará o všechny záležitosti dítěte, a tedy také o ochranu jeho práv. Proto soud, nemá-li jiné konkrétní poznatky o situaci v dané rodině, nesmí opomenout doručovat tomu zákonnému zástupci, který s nezletilým sdílí bydliště. Pouze platné doručení tomuto zákonnému zástupci může způsobit účinky s doručením spojené.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1041/14, ze dne 4. 12. 2014


26.11.2014 00:01

Vyslovení neúčinnosti doručení podle ust. § 50d o.s.ř.

Nebyla-li písemnost účastníku (nebo jeho zástupci) řádně doručena, nelze vyhovět ani jeho návrhu na vyslovení neúčinnosti doručení podle ust. § 50d o. s. ř. Jinak řečeno, porušení právních norem upravujících doručování soudních písemností, v důsledku kterého nelze písemnost považovat za doručenou, není způsobilým důvodem pro vyslovení neúčinnosti doručení podle ustanovení § 50d o. s. ř.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 597/2014, ze dne 30. 10. 2014


26.11.2014 00:00

Dokazování obsahu zásilek prokazatelně doručených exekutorovi

Stejně jako v případě činnosti soudů i v případě výkonu exekuční činnosti není vztah mezi účastníky exekučního řízení a exekutorem vztahem soukromoprávním, přičemž činnost exekutorů představuje výkon státní moci, jejíž část – specificky moci soudní – na ně přenesl stát. Proto vykonává-li exekutor funkce, které by jinak byl povinen vykonat stát, resp. soud, je při výkonu svěřené státní moci povinen dbát a respektovat základní práva těch osob, ve vztahu k nimž přenesenou státní moc vykonává; stejně tak pro tyto osoby musí platit stejný standard ochrany jako v řízení před soudy.

Z uvedeného vyplývá, že stejné nároky kladené na soudy ohledně organizace doručených zásilek je nutno též vyžadovat v případě soudních exekutorů a ani v případě exekučního řízení nelze po jeho účastnících požadovat, aby dokazovali obsah jimi odeslaných zásilek, pokud byly prokazatelně doručeny exekutorskému úřadu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2595/2013, ze dne 19. 8. 2014


28.02.2014 00:02

MS: Doručování fyzické osobě do datové schránky

Má-li fyzická osoba (bez ohledu na to, zda v řízení vystupuje jako podnikající fyzická osoba) zřízenou datovou schránku jako fyzická osoba nebo jako podnikající fyzická osoba, a nesdělí soudu jinou adresu pro doručování, je třeba jí doručovat soudní písemnost do takto zřízené datové schránky (alespoň do jedné z nich).

podle usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 69Co 379/2013, ze dne 1. 10. 2013


11.12.2013 00:01

Povinnost soudu doručovat písemnosti do zprovozněné datové schránky

I. Ustanovení § 45 OSŘ stanoví nejen možné způsoby doručování, ale také (závazným způsobem) pořadí, v jakém má soud přistoupit k doručování listin. V případě, že je možné adresátu doručovat prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, soud nesmí nařídit doručení prostřednictvím doručujícího orgánu.

Každému, kdo má zpřístupněnou datovou schránku, soud doručuje rozhodnutí, předvolání a další listiny do datové schránky, aniž by adresát o takové doručení musel žádat nebo soudu sdělovat identifikátor své datové schránky. Soud zjišťuje z úřední povinnosti, zda má adresát zřízenou a zpřístupněnou datovou schránku. Ten, kdo má zřízenou a zpřístupněnou datovou schránku, má právo očekávat, že mu soud bude veškerá rozhodnutí, předvolání a jiné listiny doručovat v elektronické podobě do datové schránky. Tímto způsobem se nedoručuje jen tehdy, byly-li listiny doručeny při jednání nebo při jiném úkonu soudu nebo nedošlo-li k řádnému doručení listiny do datové schránky.

II. Soudu prvního stupně je proto třeba vytknout, že nerespektoval zákonem stanovené závazné pořadí pro doručování listin vyplývající z ustanovení § 45 OSŘ a § 17 zákona č. 300/2008 Sb. S názorem dovolatelky, že toto procesní pochybení mohlo mít vliv na účinnost doručení předmětných rozhodnutí, však v projednávané věci nelze souhlasit.

Předně, z platné právní úpravy neúčinnost takového doručení nevyplývá. Vzhledem k tomu, že dovolatelka sama nezpochybňuje, že předmětná rozhodnutí jí byla (prostřednictvím jejího zástupce) doručena, resp. že si je její zástupce osobně převzal v provozovně provozovatele poštovních služeb, a že tedy měla možnost se s nimi seznámit a zvolit další procesní postup, byla materiální funkce doručení, tj. možnost seznámení se s obsahem listiny v souzené věci naplněna.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 3489/2012, ze dne 6. 11. 2013


11.12.2013 00:00

K doručení zásilky jejím uložením v místě dosílky

Na doručování v rámci rozhodčího řízení je třeba přiměřeně použít občanský soudní řád (§ 30 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů). Ten jako primární způsob doručování uvádí zaslání do datové schránky. Pokud rozhodkyně neměla v době doručování usnesení s výzvou k vyjádření k žalobě zřízenu datovou schránku, pak nemohla doručovat právnické osobě do datové schránky. V takovém případě bylo nutné zvolit náhradní postup při doručování, tj. prostřednictvím doručovacího orgánu (§ 48 a násl. o. s. ř.).

Pokud žalobkyně nebyla zastižena na místě, ve kterém jí bylo doručováno, musela být písemnost uložena u pošty v sídle žalobkyně. Jelikož zásilka byla uložena v místě dosílky, nikoli v místě sídla žalobkyně, je nutné dospět k závěru, že zásilka nebyla žalobkyni řádně doručena.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 673/2013, ze dne 29. 10. 2013


02.10.2013 00:00

Doručování vyvěšením na úřední desce soudu ve smyslu § 50 odst. 2 o.s.ř.

Doručování vyvěšením na úřední desce soudu ve smyslu § 50 odst. 2 o. s. ř. je podmíněno tím, že se nepodařilo písemnost doručit podle § 50 odst. 1 o. s. ř., tedy vhozením písemnosti do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky. Jinými slovy řečeno, aby bylo možno přistoupit k doručení písemnosti na úřední desce soudu, je nejprve třeba zjistit, zda se doručující orgán vůbec o doručení vhozením do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky pokusil a pakliže ano, z jakého důvodu nebyl tento pokus úspěšný, neboť jinak není možné uzavřít, že písemnost nebylo možno tímto způsobem doručit.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1974/2013, ze dne 4. 9. 2013


20.09.2013 00:01

ÚS: Doručování státu jako účastníkovi řízení do datové schránky

Doručuje-li soud písemnost (rozhodnutí) státu jako účastníkovi soudního řízení prostřednictvím datové sítě do jeho datové schránky, okamžik doručení této písemnosti se stanoví postupem předpokládaným v § 17 odst. 3 a 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů; zásada, že podání vůči orgánu veřejné moci je učiněno okamžikem dodání datové zprávy do schránky tohoto orgánu, se zde neuplatní.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3643/11, ze dne 15. 8. 2013


23.08.2013 00:00

ÚS: Fikce doručování písemností v občanském soudním řízení

Právní fikce doručení písemností podle § 49 odst. 4 nebo § 50 odst. 2 občanského soudního řádu může vzniknout jen za předpokladu, že jejich adresát má adresu pro doručování podle § 46b občanského soudního řádu. Pokud by přitom soud konstatoval vznik této právní fikce v případě, kdy bylo doručováno účastníku řízení na jinou adresu, přičemž ten by se o těchto písemnostech (a v důsledku toho ani o řízení) vůbec nedozvěděl, takovýto postup by vedl k porušení jeho práva na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a práva na projednání věci v jeho přítomnosti podle čl. 38 odst. 2 Listiny.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 272/13, ze dne 11. 6. 2013


22.07.2013 00:02

Nerespektování pravidel pořadí a způsobu doručování dle § 45 o.s.ř.

Pořadí a způsob doručování stanoví § 45 o. s. ř., z jehož obsahu vyplývá, že je zde stanoveno pořadí, v jakém má soud přistoupit k doručování listin. Předseda senátu (samosoudce), soudní komisař nebo jiná soudní osoba jsou stanoveným pořadím vázáni. V případě, že je možné adresátu doručovat prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, nesmí soud nařídit doručení prostřednictvím doručujícího orgánu.

Nerespektování uvedených pravidel pro doručování však nemohlo mít vliv na účinnost takového doručení za situace, kdy si adresát písemnosti, tedy účastník řízení, doručované rozhodnutí soudu převzal a mohl se s jeho obsahem fakticky seznámit. Pokud se účastník řízení s obsahem doručované písemnosti seznámil, potom otázka, zda bylo doručení vykonáno předepsaným způsobem, ztrácí význam. Nedodržení formy tedy samo o sobě neznamená, že se doručení musí zopakovat, rozhodující vždy je, zda se předmětná písemnost dostala do rukou adresáta. Z platné právní úpravy přitom nevyplývá neúčinnost takového doručení.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2425/2011, ze dne 27. 3. 2013


24.05.2013 00:02

ÚS: Doručování do datové schránky státu jako účastníka řízení

Doručuje-li soud písemnost (rozhodnutí) státu jako účastníkovi soudního řízení prostřednictvím datové sítě do jeho datové schránky, okamžik doručení této písemnosti se stanoví postupem předpokládaným v § 17 odst. 3 a 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů; zásada, že podání vůči orgánu veřejné moci je učiněno okamžikem dodání datové zprávy do schránky tohoto orgánu, se zde neuplatní.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 3036/12, ze dne 24. 4. 2013


02.11.2012 00:01

ÚS: Fikce doručování písemností v exekučním řízení

Adresa sdělená obviněným ve smyslu § 63 odst. 2 trestního řádu, je jako předpoklad pro fikci doručení použitelná pouze po dobu trestního stíhání (§ 12 odst. 10 trestního řádu). Je-li na tuto adresu, na níž se dotyčný prokazatelně nezdržuje, soudem doručováno rozhodnutí o povinnosti nahradit poškozenému náklady spojené s uplatněním nároku na náhradu škody v trestním řízení, nelze jej při faktickém opaku považovat za formálně doručené jen proto, že stěžovatel danou adresu uvedl jako doručovací v domnění, že na ní bude přebírat písemnosti po dobu svého trestního stíhání.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 1502/11, ze dne 09.10.2012


11.10.2012 00:00

K doručování žalobci – advokátovi v občanském soudním řízení

Advokát, jenž uplatňuje v soudním řízení svou osobní pohledávku, musí být označen svým jménem, příjmením a bydlištěm. Označení takové osoby sídlem a zejména následné doručovaní písemností jí určených (bez dalšího) na adresu sídla odporuje občanskému soudnímu řádu.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 221/2011, ze dne 26. 9. 2012


< strana 1 / 4 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů


Články