// Profipravo.cz / Účastníci řízení

Účastníci řízení

25.01.2017 00:00

Náprava nepřípustné účasti v řízení podle části páté OSŘ

I. Okruh účastníků restitučního řízení podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je taxativně vymezen v ustanovení § 9 odst. 8 tohoto zákona; proto je i v řízení podle části páté občanského soudního řádu vyloučeno použití ustanovení § 27 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb.

II. Bylo by chybné dovozovat, že přibere-li soud prvního stupně v řízení podle části páté občanského soudního řádu další účastníky, musí být jeho rozhodnutí (bez dalšího) zrušeno. Rozhodnutí soudu prvního stupně, které je zatíženo vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, smí odvolací soud zrušit jen tehdy, jestliže za odvolacího řízení nemůže být zjednána náprava; v případě popsaného pochybení soudu prvního stupně však nápravu zpravidla zjednat lze.

Měl-li soud prvního stupně (nesprávně) za to, že osoby, které přibral do řízení podle části páté občanského soudního řádu, jsou účastníky řízení (jednal-li s nimi tak), jde o vadu, jejíž nápravu je v odvolacím řízení možné zjednat zpravidla tím, že odvolací soud nepřihlédne k úkonům těchto dalších účastníků, resp. tím, že s těmito osobami přestane jednat.

Zrušil-li tedy odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně (bez dalšího) proto, že v průběhu řízení před soudem prvního stupně vystupovali jako další účastníci osoby, které soud prvního stupně do řízení citovaným usnesením přibral, aniž by se sám pokusil zjednat nápravu této vady řízení, postupoval nesprávně.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 2044/2015, ze dne 26. 10. 2016


20.12.2016 00:00

Procesní způsobilost obce v řízení ve věci péče o nezletilé dítě

V občanském soudním řízení je způsobilá samostatně jednat (ať už v postavení účastníka, nebo zástupce) pouze obec, nikoliv obecní úřad. Je-li tedy v řízení ve věci péče o nezletilé dítě jmenován podle ustanovení § 469 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních opatrovníkem orgán sociálně-právní ochrany dětí, musí být v rozhodnutí označen pod názvem příslušné obce s uvedením sídla úřadu obce, neboť pouze obec může v takovém případě mít procesní práva, nést procesní povinnosti a činit procesní úkony.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1288/2016, 21 Cdo 1295/2016, 21 Cdo 1296/2016, 21 Cdo 1297/2016, 21 Cdo 1677/2016, ze dne 14. 9. 2016


16.11.2016 00:02

Procesní práva vedlejšího účastníka v rozhodčím řízení

I. Vedlejší účastník nemůže vznést námitku nedostatku pravomoci rozhodčího soudu, zakládající se na neplatnosti rozhodčí smlouvy po uplynutí propadné lhůty, kterou má hlavní účastník rozhodčího řízení.

II. Vedlejší účastník, vystupující v rozhodčím řízení na straně jednoho z účastníků, nemá legitimaci k podání žaloby na zrušení rozhodčího nálezu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 5728/2015, ze dne 6. 9. 2016


06.05.2016 00:04

ÚS: Přepjatý formalismus ve vztahu k označení účastníka řízení

Je porušením práva na spravedlivý proces, zamítl-li obecný soud žalobu o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru podanou proti Úřadu Městské části Praha 15 jen z důvodu označení žalovaného, který nemá způsobilost vystupovat v pracovněprávních vztazích, pokud současně připustil, že i v pracovní smlouvě je jako zaměstnavatel nesprávně uveden Úřad městské části Praha 15, rovněž z obsahu výpovědi není zcela zřejmé, zda ji podala městská část, anebo její úřad a v řízení jednal soud jako se žalovaným rovněž s Úřadem Městské části Praha 15. Navíc, rozsudkem stejného soudu pro uznání bylo v samostatném řízení již pravomocně určeno, že výpověď z pracovního poměru daná stěžovatelce žalovaným Úřadem městské části Praha 15 je neplatná.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 560/15, ze dne 1. 4. 2016


03.05.2016 00:02

Zastavení řízení po výmazu účastníka z veřejného rejstříku

Byla-li právnická osoba vymazána z veřejného rejstříku po zahájení řízení (dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno) a byl-li u příslušného soudu podán návrh na zrušení zápisu o jejím výmazu, závisí rozhodnutí soudu, zda je možné pokračovat v řízení s touto právnickou osobou jako účastníkem řízení, na otázce, zda jsou tu důvody postupovat podle ustanovení § 209 odst. 1 o. z., a tedy zrušit zápis o výmazu právnické osoby z veřejného rejstříku.

Protože se jedná o otázku, která může být řešena jen v řízení o zrušení zápisu o výmazu právnické osoby z veřejného rejstříku, jež je řízením ve statusové věci právnické osoby [srov. § 85 písm. a) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních], a kterou se proto soud nemůže v jiném řízení zabývat ani jako otázkou předběžnou, soud řízení podle ustanovení § 109 odst. 1 písm. b) o. s. ř. přeruší do doby, než bude příslušným soudem pravomocně rozhodnuto o návrhu na zrušení zápisu o výmazu právnické osoby z veřejného rejstříku; závěr, že povaha věci neumožňuje pokračovat v řízení s touto právnickou osobou jako s účastníkem řízení, smí učinit a o zastavení řízení podle ustanovení § 107 odst. 5 o. s. ř. smí rozhodnout pouze tehdy, jestliže příslušný soud návrh na zrušení zápisu o výmazu právnické osoby z veřejného rejstříku pravomocně zamítl.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1067/2015, ze dne 23. 2. 2016


05.04.2016 00:01

Náprava nepřípustné účasti vedlejšího účastníka v řízení

Měl-li soud prvního stupně (nesprávně) za to, že některá z osob vystupuje v nesporném řízení v postavení vedlejšího účastníka (jednal-li s ní tak), jde o vadu, jejíž nápravu je v odvolacím řízení možné zjednat zpravidla tím, že odvolací soud nepřihlédne k úkonům domnělého vedlejšího účastníka, které odporují úkonům hlavního účastníka, na jehož straně domnělý vedlejší účastník vystupoval, resp. tím, že s touto osobou jako s vedlejším účastníkem přestane jednat. Nepřípustnost vedlejšího účastenství může soud deklarovat usnesením, jímž se upravuje vedení řízení.

Zrušil-li tedy odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně (také) proto, že v průběhu řízení před soudem prvního stupně nesprávně vystupoval vedlejší účastník, aniž by se sám pokusil zjednat nápravu této vady řízení, postupoval nesprávně.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1136/2015, ze dne 27. 1. 2016


02.03.2016 00:00

Právní zájem vedlejšího účastníka na výsledku řízení

O právní zájem vedlejšího účastníka na výsledku řízení ve smyslu § 93 o. s. ř. se zpravidla jedná tehdy, jestliže rozhodnutím ve věci bude dotčeno jeho právní postavení, tj. jeho práva a povinnosti vyplývající z hmotného práva. Nastalá změna se musí promítat do roviny právní v podobě změny, dotčení reálně existujících nebo v blízké budoucnosti jistě nastalých právních vztahů. Pouhý „morální“, „majetkový“ nebo jiný „neprávní“ zájem na výsledku řízení pro potřeby ustanovení § 93 o. s. ř. nepostačuje.

Skutečnost, že se mohou změnit práva a povinnosti samotné společnosti, v níž je vedlejší účastník členem statutárního orgánu, neznamená změnu právního postavení člena statutárního orgánu.

Může-li mít výsledek řízení vliv na rozsah majetku úpadce a tím i na rozsah uspokojení věřitele dosaženého z konkursní podstaty, jde o otázku majetkového zájmu věřitele, nikoliv právního.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 3960/2013, ze dne 16. 12. 2015


22.01.2016 00:02

ÚS: K právu dítěte být slyšeno v soudním řízení

Zejména v soudních řízeních, která se dotýkají osobnostních práv dítěte a kde názor dítěte hraje významnou roli (například řízení „o změně příjmení dítěte“), by měly soudy přistupovat ke zjištění názoru dítěte velmi pečlivě. Skutečnost, že dítě nebylo před odvolacím soudem slyšeno a odvolací soud změnil pro dítě příznivé (z pohledu dítěte) rozhodnutí soudu prvního stupně, může vést k porušení práva na spravedlivý proces chráněného čl. 36 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. V závislosti na věku dítěte a jeho rozumové vyspělosti by dítěti mělo být umožněno, aby svůj názor účastníka řízení „obhájilo“ i před odvolacím soudem.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 3900/14, ze dne 4. 11. 2015


11.12.2015 00:00

ÚS: Uložení povinnosti po ztrátě způsobilosti být účastníkem

Kromě zjevného a neodůvodněného vybočení z výkladového nebo aplikačního standardu, jenž je v soudní praxi obecně respektován, a představuje tím nepředvídatelnou libovůli, jde o protiústavnost i tehdy, jestliže procesní postup soudu vybočuje ze zákonných pravidel, jež řízení před ním upravují, a toto vybočení bylo způsobilé se promítnout (stěžovateli negativně) do jeho výsledku. Tak je tomu rovněž v případě zřetelných mechanických pochybení soudu, jímž je kupříkladu nedostatečné seznámení se s obsahem spisu, založení rozhodné listiny do spisu jiného, omyl při datování jejího příchodu apod. [srov. nález sp. zn. III. ÚS 290/06 ze dne 28. 6. 2007 (N 108/45 SbNU 459)]; proto takový výrok založený „na věcně nesprávných argumentech“ nemůže požadavkům spravedlivého procesu dostát.

Obdobné se prosazuje i tehdy, byl-li napadeným rozhodnutím k plnění zavázán stěžovatel spolu s druhou žalovanou, která však před vydáním rozhodnutí odvolacího soudu již ztratila způsobilost být účastníkem řízení, ačkoliv byla tato skutečnost stěžovatelem odvolacímu soudu oznámena. Okolnost, že k této skutečnosti nebylo odvolacím soudem přihlédnuto, založilo stav, způsobilý negativního průmětu k principům spravedlivého procesu zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny, jehož se stěžovatel dovolával.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. III.ÚS 1339/14, ze dne 5. 11. 2015


06.11.2015 00:01

ÚS: Formalistický přístup v otázce označení účastníků řízení

Ústavní soud nemůže akceptovat závěr obecných soudů, podle kterého obě řízení (tedy jak podle soudního řádu správního, tak následně podle občanského soudního řádu) byla vedena proti jiným žalovaným, což vedlo k tomu, že byl odmítnut institut stavení promlčecí doby, který stěžovatel navrhoval. Označení účastníků, které použil stěžovatel, odpovídá procesním předpisům a je zřejmé, že se stěžovatel domáhá svého nároku po témže subjektu, který nese odlišné označení s ohledem na příslušné procesní předpisy. Výklad odvolacího soudu je tak příliš formalistický a v konečném důsledku by v posuzovaném případě vylučoval aplikaci ustanovení § 82 odst. 3 občanského soudního řádu, podle kterého, odmítl-li žalobu (návrh na zahájení řízení) soud, který rozhoduje podle zvláštního zákona věci správního soudnictví, protože šlo o věc, kterou soudy projednávají a rozhodují v občanském soudním řízení, a došla-li soudu příslušnému k občanskému soudnímu řízení do jednoho měsíce od právní moci usnesení žaloba (návrh na zahájení řízení) v této věci, platí, že řízení o ní je u soudu zahájeno dnem, kdy soudu došla odmítnutá žaloba (návrh na zahájení řízení).

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1811/13, ze dne 30. 9. 2015


01.09.2015 00:01

Česká republika jako hlavní i vedlejší účastník řízení

I. Také v případě, kdy jednou ze stran soudního řízení je Česká republika, za níž v řízení vystupuje příslušná organizační složka, lze připustit, aby Česká republika, za níž vystupuje jiná organizační složka, do řízení vstoupila jako vedlejší účastník.

II. Závěr vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 261/2014, dle nějž „[n]a právního nástupce vedlejšího účastníka nepřechází práva a povinnosti z vedlejšího účastenství.“, nelze aplikovat v daném případě nástupnictví po Pozemkovém fondu České republiky vyplývajícího z jeho zániku a právního nástupnictví České republiky do jeho práv a povinností, ke kterým došlo na základě zákona č. 503/2012 Sb.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3737/2014, ze dne 30. 6. 2015


08.06.2015 00:01

Procesní nástupnictví po vedlejším účastníkovi řízení

Práva a povinnosti z vedlejšího účastenství nejsou předmětem dědické a ani jiné sukcese. Smrtí (nebo jiným zánikem) vedlejšího účastníka končí jeho účast na řízení, neboť povaha vedlejšího účastenství neumožňuje, aby na místo vedlejšího účastníka nastoupil ten, kdo je (jinak) jeho procesním nástupcem.

Uvedené samozřejmě nebrání tomu, aby právní nástupce (dědic) vedlejšího účastníka, který ztratil způsobilost být účastníkem řízení, do řízení vstoupil z vlastního podnětu, případně na výzvu některého hlavního účastníka, učiněnou prostřednictvím soudu, jako vedlejší účastník, jestliže mu svědčí právní zájem na výsledku soudního řízení a jestliže má zájem "pomáhat ve sporu" některému z účastníků řízení (jedné ze sporných stran).

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 261/2014, ze dne 27. 3. 2015


27.04.2015 00:01

Právní zájem vedlejšího účastníka na výsledku řízení

I. Dřívější zastupování účastníka řízení třetí osobou ve správním řízení, jehož průběh je v řízení posuzován, samo o sobě nezakládá ve smyslu § 93 odst. 1 o. s. ř. právní zájem této osoby na výsledku řízení.

II. Právní zájem vedlejšího účastníka na výsledku řízení, do něhož vstupuje, není dán jeho případným finančním (majetkovým) zájmem na výsledku řízení. Proto ani závazek třetí osoby nést náklady řízení žalobce v závislosti na výsledku soudního řízení nezakládá ve smyslu § 93 odst. 1 o. s. ř. právní zájem této osoby na výsledku řízení.

III. Předpokladem přípustnosti vedlejšího účastenství v řízení je, že vedlejší účastník má právní zájem na výsledku sporu, tj. právní zájem na určitém výsledku řízení, který se projeví vítězstvím ve sporu u účastníka, k němuž přistoupil. O právní zájem jde zpravidla tehdy, jestliže rozhodnutím ve věci bude (ve svých důsledcích) dotčeno právní postavení vedlejšího účastníka (jeho práva a povinnosti vyplývající z hmotného práva). Pouhý „morální“, „majetkový“ nebo jiný „neprávní“ zájem na výsledku řízení nepostačuje. Zákon nebrání tomu, aby třetí osoba poskytovala účastníkovi řízení morální, finanční příp. i jinou podporu, právní zájem na výsledku řízení ve smyslu § 93 odst. 1 o. s. ř. jí to však nezakládá.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 113/2014, ze dne 17. 2. 2015


20.04.2015 00:01

Označení organizační složky zahraniční osoby v žalobě

Soudní judikatura již dříve dospěla k závěru, že organizační složka zahraniční (fyzické nebo právnické) osoby umístěná na území České republiky a zapsaná do obchodního rejstříku nemá způsobilost mít práva a povinnosti (tzv. právní subjektivitu). Ve všech záležitostech týkajících se organizační složky je totiž vždy nositelem práv a povinností zahraniční osoba, jíž je organizační složka součástí. Tzv. právní subjektivitu a tedy i způsobilost být účastníkem řízení má proto ve všech případech (včetně pracovněprávních) pouze zahraniční (fyzická nebo právnická) osoba a nikoli její organizační složka. Na těchto závěrech dovolací soud i nadále setrvává.

Údaj o tom, že se věc týká organizační složky, zákon nevyžaduje. Z toho plyne, že v žalobě sice může být tento údaj uveden, nicméně jestliže žalobce takový údaj v žalobě neuvede, nelze v tom spatřovat nedostatek (neúplnost nebo nesprávnost) žaloby.

Okolnost, že věc se týká organizační složky zahraniční právnické osoby, žalobce může vyjádřit tím, že za označení účastníka řízení připojí údaj o organizační složce. Údaj, že věc se týká organizační složky, však může být v žalobě vyjádřen i jinak (při vylíčení rozhodujících skutečností, v označení důkazů, jichž se žalobce dovolává, apod.).

Připojí-li žalobce za označení účastníka řízení údaj o jeho organizační složce, není takový postup na újmu určitosti označení účastníka řízení a nelze z něj ani dovozovat, že by za účastníka řízení byla označena jen organizační složka. Jestliže žalobce označil účastníka řízení v souladu s ustanovením § 79 odst. 1, větou druhou a třetí o. s. ř., nevzbuzuje údaj o organizační složce tohoto účastníka žádnou pochybnost o tom, kdo je účastníkem řízení. O vadnou žalobu (neúplné podání) jde tehdy, jestliže účastník řízení je označen jen obchodní firmou (zahraniční) právnické osoby a chybí údaj o její právní formě, popřípadě též uvedení jejího sídla, byť za těmito údaji následuje údaj o její organizační složce. Protože tento nedostatek brání pokračování v řízení, je soud povinen pokusit se zjednat nápravu postupem podle ustanovení § 43 o. s. ř. Podle ustanovení § 43 o. s. ř. soud postupuje také tehdy, jestliže v žalobě není jednoznačně vyjádřeno, zda byla za účastníka řízení označena (zahraniční) právnická osoba nebo její organizační složka. Jen tehdy, byla-li mimo jakoukoliv pochybnost za účastníka řízení označena samotná organizační složka, soud řízení podle ustanovení § 104 odst. 1, věty první o. s. ř. zastaví. V takovém případě jde o neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, neboť je zřejmé, že za účastníka byl označen ten, kdo nemá způsobilost být účastníkem řízení.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1592/2013, ze dne 4. 12. 2014


24.02.2015 00:02

K prokázání právního zájmu vedlejšího účastníka řízení – pojišťovny

V případě sporu o plnění z odpovědnosti za škodu není nutné k prokázání právního zájmu vedlejšího účastníka řízení – pojišťovny – na výsledku zabývat se blíže obsahem pojistných podmínek. Detailní posuzování a výklad pojistných podmínek jde mimo rámec předmětu řízení; pro konstatování právního zájmu na výsledku řízení postačuje, je-li doloženo uzavření smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu mezi žalovaným a vedlejším účastníkem a prohlášení pojišťovny, že plnění za žalovaného podle této smlouvy v případě úspěchu žalobce nevylučuje, a takové plnění se jeví pravděpodobným.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 4519/2014, ze dne 2. 2. 2015


09.01.2015 00:02

ÚS: K právu nezletilé osoby na účast v soudním řízení

V případě nezletilých dětí by pravidlem měl být závěr, že tyto nemají plnou procesní způsobilost ve smyslu § 20 odst. 1 občanského soudního řádu, přičemž opačný závěr lze přijmout pouze v konkrétních zcela výjimečných situacích a vždy je nutno jej řádně odůvodnit. Zohlednit je přitom třeba zejména individuální rozumovou a volní vyspělost konkrétního dítěte, neboť je to toto individuální hledisko, které je podstatné

Z pohledu ústavních práv nezletilých dětí je tak nutno zajistit, aby v soudním řízení, jehož jsou účastníky, požívaly dostatečné ochrany, která je zpravidla, není-li zde konflikt zájmů, zaručena jejich zastoupením zákonným zástupcem. Zároveň však musí být děti od jisté věkové hranice (která, jak vyplývá z nynějšího případu, nemůže být vyšší než 16 let) do řízení zapojeny a soudy nemohou komunikovat pouze s jejich zákonným zástupcem nebo opatrovníkem. Ať již se zapojení zákonných zástupců dětí bude dít postupem podle § 22, nebo § 23 občanského soudního řádu, je třeba, aby soud doručoval i takto zastoupenému nezletilému účastníkovi, aby tento mohl vykonávat své právo participovat na řízení, které se jej dotýká. Při použití § 23 občanský soudní řád doručování i nezletilému explicitně přikazuje [§ 50b odst. 4 písm. b)]. V případě postupu podle § 22 je nutno využít oprávnění v § 50b odst. 4 písm. e) občanského soudního řádu. Proto pokud je vydán platební rozkaz vůči šestnáctiletému účastníkovi řízení, je nutno jej doručovat jak samotnému účastníkovi řízení, tak jeho zákonným zástupcům.

Podání učiněné nezletilým účastníkem řízení, který nemá procesní způsobilost v plném rozsahu, není možno jednoduše ignorovat, ale musí být posouzeno prizmatem nejlepšího zájmu dítěte. Jinými slovy není relevantní pouze vůle zákonných zástupců, ale i vůle dítěte, kterou nelze zcela pominout.

V situaci, kdy z příslušných výpisů z evidence obyvatel soud zjistí, že nezletilý účastník řízení má bydliště shodné pouze s jedním rodičem, musí soud postupovat s ohledem na ústavní požadavek zvláštní ochrany dětí a mladistvých obezřetně. Lze totiž předpokládat, že to je právě tento rodič, který se primárně stará o všechny záležitosti dítěte, a tedy také o ochranu jeho práv. Proto soud, nemá-li jiné konkrétní poznatky o situaci v dané rodině, nesmí opomenout doručovat tomu zákonnému zástupci, který s nezletilým sdílí bydliště. Pouze platné doručení tomuto zákonnému zástupci může způsobit účinky s doručením spojené.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 1041/14, ze dne 4. 12. 2014


29.12.2014 00:01

Určení neplatnosti smlouvy o zpeněžení majetkové podstaty mimo dražbu

Insolvenční zákon pro případ podání žaloby o určení neplatnosti smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení majetkové podstaty mimo dražbu, omezil (v § 289 odst. 3) dobu, do které lze takovou žalobu podat (podle úpravy účinné do 31. prosince 2013 se tak mohlo stát do skončení insolvenčního řízení a podle úpravy účinné od 1. ledna 2014 lze takovou žalobu podat u insolvenčního soudu nejpozději do 3 měsíců ode dne zveřejnění smlouvy v insolvenčním rejstříku). Určil také (pro dobu do 31. prosince 2013 v § 289 odst. 3 části věty za středníkem, ve spojení s § 159 odst. 1 písm. f/ a v době od 1. ledna 2014 v § 159 odst. 1 písm. f/), že jde o incidenční spor.

Tím, že příslušná ustanovení insolvenčního zákona omezují (vymezují) dobu, do které lze nejpozději podat takovou určovací žalobu a že předurčují (vymezením, že jde o incidenční spor) k projednání takové určovací žaloby v prvním stupni insolvenční soud, však žádným způsobem nemění ustálené judikatorní závěry, jež podmiňují úspěšnost určovací žaloby tohoto typu tím, že sporu se musí účastnit (ať již jako žalobci nebo žalovaní) všechny strany napadané smlouvy. Dodržení této podmínky (bez které musí být žaloba zamítnuta) je podle ustálené judikatury výlučně věcí žalobce, když soud v dotčeném směru nemá poučovací povinnost.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 ICdo 79/2014, ze dne 27. 11. 2014


21.11.2014 00:02

ÚS: Ochrana nejlepšího zájmu dítěte kolizním opatrovníkem

Analytická právní věta

Soulad s čl. 12 Úmluvy o právech dítěte a s čl. 36 odst. 1 a 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod vyžaduje, aby soud umožnil dítěti účastnit se jednání a vyjádřit se k věci, přičemž ani ustanovení kolizního opatrovníka nezbavuje soud povinnosti zapojit dítě do řízení, pokud to není v rozporu s jeho nejlepším zájmem; případné omezení uvedených práv dítěte musí být vždy řádně odůvodněno právě s ohledem na nejlepší zájem dítěte.


PRÁVNÍ VĚTY

Ústavní soud v nálezu sp. zn. I. ÚS 3304/13 ze dne 19. února 2014 dospěl k závěru, že „pokud soud ustanovuje dítěti jako straně sporného občanskoprávního řízení opatrovníka, měl by zpravidla s ohledem na nejlepší zájem dítěte ustanovit advokáta. Zároveň ustanovení opatrovníka nezbavuje soud povinnosti dítě do řízení zapojit, pokud to není v rozporu s jeho nejlepším zájmem. Soud mu musí umožnit účastnit se jednání a k věci se vyjádřit. Případné omezení těchto práv dítěte musí být vždy řádně odůvodněno právě s ohledem na nejlepší zájem dítěte.“ Těmito principy se obecné soudy v projednávaném případě neřídily, čímž porušily právo nezletilých na projednání věci v jejich přítomnosti a právo být slyšení v každém soudním řízení, které se jich dotýká, garantované v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 12 odst. 2 Úmluvy o právech dítěte.

podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV.ÚS 3305/13, ze dne 15. 10. 2014


23.10.2014 00:02

Vedlejší účastník řízení jako svědek v témže řízení

Vedlejší účastník je třetí osobou v řízení, a proto v témže řízení může vypovídat jako svědek.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3851/2013, ze dne 28. 8. 2014


17.09.2014 00:00

Vedlejší účastenství v řízení o tzv. akcionářské žalobě po prohlášení konkursu

Osoba, která podala před prohlášením konkursu na majetek společnosti za společnost tzv. akcionářskou žalobu podle § 182 odst. 2 obch. zák. a zastupovala ji v soudním řízení, má poté, co byl na majetek společnosti prohlášen konkurs a po návrhu insolvenční správkyně na pokračování v řízení se insolvenční správkyně stala žalobkyní namísto původně žalující společnosti podle § 264 odst. 1 insolvenčního zákona, právní zájem na výsledku řízení, jenž je podmínkou pro vedlejší účastenství ve smyslu § 93 o. s. ř.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 1839/2014, ze dne 28. 7. 2014


< strana 1 / 7 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů


Články