// Profipravo.cz / Občanskoprávní shrnutí

Občanskoprávní shrnutí

26.06.2017 00:02

K soukromoprávnímu oprávnění užívat cizí pozemek pro těžbu nerostů

I v případě, že oprávněnému byl stanoven dobývací prostor na pozemku ve vlastnictví státu, musí být zřízen ještě soukromoprávní titul, umožňující tento pozemek užívat. Samotné stanovení dobývacího prostoru tedy oprávněnému neumožňuje užívat cizí pozemek k těžbě nerostů, ať vyhrazených či nevyhrazených; to musí ovšem tím spíše platit pro pozemek v soukromém vlastnictví. Osoba, které byl stanoven dobývací prostor, tak nemůže těžit nerosty na cizím pozemku, jestliže jí nesvědčí i soukromoprávní titul, umožňující užívání tohoto pozemku k hornické činnosti.

Proti negatorní žalobě vlastníka, který tvrdí, že žalovaná nemá soukromoprávní oprávnění k užívání jeho pozemku pro těžbu nerostů, se žalovaná nemůže bránit tím, že jí svědčí veřejné právo k dobývacímu prostoru, ev. že má právo k hornické činnosti.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 308/2017, ze dne 29. 3. 2017


26.06.2017 00:01

Dodatečné zkrácení zkušební doby dohodou účastníků pracovního poměru

Zkušební dobu sjednanou podle ustanovení § 35 zák. práce mohou účastníci pracovního poměru na základě vzájemné dohody dodatečně zkrátit.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1755/2016, ze dne 3. 4. 2017


22.06.2017 00:02

Stanovení výše obvyklého nájemného ve smyslu § 696 odst. 2 obč. zák.

Při stanovení výše obvyklého nájemného ve smyslu § 696 odst. 2 obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013 nelze přihlédnout k lepšímu stavu bytu v důsledku zhodnocující investice nájemce.

Výši nájemného nepochybně ovlivňuje i vybavení bytu, avšak musí jít o vybavení bytu, které poskytl nájemci pronajímatel. Pořídil-li si vybavení bytu (kuchyňskou linku, vestavěné skříně, apod.) nájemce na své náklady, není důvod, aby za užívání takovéhoto vybavení platil pronajímateli nějakou úhradu, nejde o součást platby nájemného a není proto ani důvod, aby se k takovému vybavení přihlíželo při zvýšení nájemného. Stejný závěr pak platí i o úpravách, které nelze považovat za běžnou údržbu a ani za drobné opravy (tedy za splnění povinnosti nájemce) a které nájemce (se souhlasem pronajímatele) provedl v bytě na své náklady (na nichž se pronajímatel po dobu trvání nájemního vztahu nepodílel) a které zvýšily jeho užitnou hodnotu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4494/2015, ze dne 3. 5. 2017


22.06.2017 00:01

K výkladu pojmu „důsledné plnění“

Pojem „důsledný“ z hlediska gramatiky vyjadřuje „dbající vždy a bez výjimek“. Důslednost plnění splátek pak - logicky vzato - předpokládá, že dlužník nepochybí ani co se týče jejich výše, ani v dodržení doby jejich splatnosti.

Pojem „důsledně plnit“ („důsledné plnění“) je tak třeba obvykle vykládat jako plnění bezchybné, bez jakýchkoliv vad.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2165/2016, ze dne 23. 3. 2017


13.06.2017 00:02

Porušení povinnosti pojistitele informovat vlastníka vozidla o upomínce

Nesplnění povinnosti pojistitele informovat vlastníka vozidla, uvedeného v pojistné smlouvě uzavřené s pojistníkem, jako osobou odlišnou od vlastníka vozidla, o upomínce pojistitele k zaplacení pojistného, nemá vliv na zánik pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť k zániku pojištění dojde podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. marným uplynutím lhůty uvedené v upomínce k zaplacení dlužného pojistného doručené pojistníkovi. S porušením informační povinnosti ze strany pojistitele může být spojeno případně jen právo vlastníka vozidla na náhradu škody, která by v důsledku porušení této povinnosti pojišťovnou vlastníku vozidla vznikla.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 3842/2016, ze dne 5. 4. 2017


13.06.2017 00:01

Újma utrpěná při vyhýbání se výkonu nezákonně uloženého trestu

Skutečnost, že poškozený nemajetkovou újmu utrpěl při vyhýbání se výkonu trestu uloženému nezákonným rozhodnutím, lze při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění zohlednit toliko při posouzení příčinné souvislosti. V řízení o náhradu újmy způsobené při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem nepřipadá v úvahu přistoupit ke snížení zadostiučinění s cílem penalizovat poškozeného za jeho nelegální jednání, jímž zasáhl do skutkového děje.

V zásadě však nelze uvažovat o vyšším odškodnění újmy, než by se poškozenému dostalo při pravidelném běhu událostí, jednal-li by poškozeným právem předpokládaným způsobem. Obecně je přiměřené, pokud je poškozenému za újmy plynoucí z omezení osobní svobody výkonem vazby nebo trestu poskytnuto zadostiučinění ve výši 500 Kč až 1 500 Kč denně, přičemž se zohledňuje povaha trestní věci, celková délka omezení osobní svobody a následky v osobní sféře poškozeného (srov. Rc 52/2012). Zejména v posledně uváděném kritériu se nabízí možnost zhodnocení skutečnosti spočívající v tom, že poškozený v pravém smyslu slova ve své osobní svobodě výkonem trestu odnětí svobody nebyl a jakým omezením byl v dotčených svobodách omezen. Na druhé straně poskytnutí odškodnění nad rámec toho, čeho by se poškozeného s vysokou pravděpodobností dostalo v případě, že by trest vykonal, by bylo nejen v rozporu s výše naznačenými úvahami o příčině a následku nezákonného rozhodnutí, působilo by i vznik nespravedlnosti sui generis ve vztahu ke všem poškozeným, kteří se v souladu se zákonem podrobí trestu odnětí svobody, jehož podkladové rozhodnutí bude zrušeno až po vykonání tohoto trestu.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1818/2015, ze dne 5. 4. 2017


12.06.2017 00:02

Ujednání o výši ceny díla ve smlouvě o dílo do 31. 12. 2013

V období od 1. 1. 1992 do 31. 12. 2013 nebylo se zřetelem ke znění § 634 odst. 1 obč. zák. ujednání o výši ceny díla podstatnou náležitostí smlouvy o dílo. Nezbytným předpokladem vzniku smlouvy o dílo byla pouze dohoda smluvních stran o tom, že dílo bude provedeno za úplatu. Nebyla-li výše ceny sjednána smlouvou nebo stanovena zvláštními předpisy, bylo potřeba poskytnout cenu přiměřenou.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 31 Cdo 1717/2015, ze dne 17. 5. 2017


12.06.2017 00:00

Pochybení při vyhlašování a vedení výběrového řízení na justiční čekatele

Při vyhlašování a vedení výběrového řízení na justiční čekatele se nejedná o výkon veřejné moci, není tudíž možno při případném pochybení orgánů státu při takovém jednání vyvozovat odpovědnost podle zák. č. 82/1998 Sb.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 5500/2016, ze dne 5. 4. 2017


08.06.2017 00:01

Zásah do dobré pověsti zaměstnavatele formou nepřípustné (neoprávněné) kritiky

Jakýkoli neoprávněný zásah do dobré pověsti zaměstnavatele formou nepřípustné (neoprávněné) kritiky ze strany zaměstnance znamená porušení povinnosti zaměstnance nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele ve smyslu ustanovení § 301 písm. d) zák. práce.

Aby bylo možno dospět k závěru, že „zaměstnanec tímto projevem pouze realizoval své ústavní právo občana“, jak dovodil v posuzované věci odvolací soud, muselo by se jednat o přípustnou (oprávněnou) kritiku, která je zásadně založena na pravdivých (podložených) skutkových tvrzeních a pravdivých podkladech. I zveřejněný negativní hodnotící úsudek o určité osobě, aby byl právně přípustný, musí vycházet z pravdivých podkladů.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1043/2016, ze dne 20. 3. 2017


08.06.2017 00:00

Důležitý důvod k přezkumu usnesení shromáždění vlastníků jednotek

I. Aby soud mohl učinit (kladný) závěr o tom, že napadené usnesení shromáždění vlastníků jednotek bylo (skutečně) přijato v rozporu se zákonem či stanovami společenství, musí být nejprve splněna podmínka, že k přezkumu napadeného usnesení existuje důležitý důvod ve smyslu § 1209 odst. 1 o. z.

Ačkoli nová právní úprava mění dřívější pojmosloví užívané pro vyjádření věcného omezení práva na přezkoumání usnesení přijatého shromážděním, z účelu ustanovení § 1209 odst. 1 o. z. vyplývá, že dotčenou terminologickou změnu nelze pojímat jako odklon od dosavadního přístupu. Při výkladu slovního spojení „důležitý důvod“, užitého v citovaném ustanovení, proto lze vyjít z definice pojmu „důležitá záležitost“, k níž dospěla ustálená soudní praxe při aplikaci § 11 odst. 3 věty třetí zákona o vlastnictví bytů, a dovodit, že důležitý důvod pro přezkoumání usnesení přijatého shromážděním je dán tehdy, jestliže dotčeným usnesením bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití.

II. Otázku navýšení plateb do fondu oprav zásadně nelze považovat za záležitost, která přímo zasahuje do právního postavení vlastníků jednotek nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití, ledaže v konkrétním případě jde o navýšení extrémní.

podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ze dne 15. 3. 2017


06.06.2017 00:02

Nárok provozovatele fotovoltaické elektrárny na výkupní ceny pro rok 2010

Předpokladem vzniku nároku provozovatele výrobny elektrické energie využívající sluneční záření na výkupní ceny elektřiny stanovené pro rok 2010 Cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu č. 4/2009 ze dne 3. 11. 2009 je skutečnost, že výrobce začal do konce tohoto roku v souladu s pravomocným rozhodnutím o udělení licence vyrábět a dodávat elektřinu do elektrizační soustavy. Tento předpoklad není splněn, jestliže byly dodávky prováděny toliko protiprávně, tj. bezesmluvně a bez připojení k dodávkám provedeného provozovatelem distribuční soustavy.

To, že čerpání určitých zvýhodnění, dotací, bonusů či zvláštních režimů, které mají veřejnoprávní povahu, je podmíněno uzavřením soukromoprávní smlouvy, není samo o sobě ničím protiústavním.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 1051/2015, ze dne 9. 3. 2017


06.06.2017 00:01

Rozhodování o návrhu na odklad zrušení spoluvlastnictví

O návrhu na odklad zrušení spoluvlastnictví je vždy třeba rozhodnout samostatným výrokem.

Nárok na odklad zrušení spoluvlastnictví lze uplatnit jak v samostatném řízení, tak i v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví; v takovém případě půjde o vzájemnou žalobu a vzhledem k jejich vzájemné souvislosti nebude soud moci rozhodnout o žalobě na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, aniž by dříve či alespoň současně nerozhodl o žalobě na odklad zrušení spoluvlastnictví.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 4604/2016, ze dne 28. 2. 2017


06.06.2017 00:00

Přiznání vyššího vyrovnávacího podílu při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

Zdravotní stav nemůže být v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví důvodem pro přiznání vyššího vyrovnávacího podílu, než jaký podle výše podílu spoluvlastníkovi náleží.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 4604/2016, ze dne 28. 2. 2017


01.06.2017 00:02

Nesplnění oznamovací povinnosti pojištěného vůči pojistiteli

Součástí oznamovací povinnosti pojištěného popisující skutkový stav pojistné události podle § 8 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb. je i sdělení totožnosti řidiče vozidla během dopravní nehody v případě, že tímto řidičem nebyl sám pojištěný.

Za zřetele hodné důvody vylučující uplatnění postižního práva pojistitele vůči pojištěnému ve smyslu § 10 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. lze považovat předem neurčitý okruh situací, které existují objektivně a vyvolávají na účastníka nehody takový tlak, že splnění oznamovací povinnosti je proti tomu méně podstatnou záležitostí. Půjde např. o zdravotní důvody účastníka nehody, ať již nehodě předcházely či jí byly vyvolány, zdravotní potíže osob blízkých, které musí řešit apod.

Za zřetele hodný důvod však nelze považovat situaci, kdy provozovatel vozidla (pojištěný) neoznámí pojistiteli totožnost řidiče, který řídil vozidlo během dopravní nehody, ani osoby, které vozidlo poskytl. Ústavní soud v nálezu sp. zn. III. ÚS 3162/12 akcentoval hledisko důvodnosti případného nesdělení jména řidiče. Kromě např. výše zmíněného zdravotního stavu pojištěného, takovými okolnostmi vedoucími k důvodnému nesdělení jména řidiče mohou být zejména takové situace, kdy se vozidlo ocitne v dispoziční sféře druhé osoby nezávisle na vůli či zcela proti vůli provozovatele vozidla. Typicky může jít o případy odcizení vozidla.

V souzené věci šlo však o situaci jinou. Žalovaná jako pojištěný byla povinna bez zbytečného odkladu písemně oznámit žalobkyni jako pojistiteli, že došlo ke škodní události s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, včetně určení totožnosti osoby, která vozidlo v době dopravní nehody řídila. Ze skutkových zjištění soudů přitom vyplývá, že nesdělila ani jméno osoby, které vozidlo měla poskytnout. Pokud tuto svoji povinnost tedy nesplnila bezdůvodně a v důsledku toho byla ztížena možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., vzniklo pojistiteli proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 5008/2015, ze dne 28. 2. 2017


01.06.2017 00:01

Forma poskytnutí náhrady za zřízení práva nezbytné cesty

I. Náhradu za zřízení práva nezbytné cesty lze poskytnout i ve splátkách nebo v opakujících se dávkách. Půjde-li o rozsáhlejší omezení vlastnického práva, při kterém bude náhrada určena vyšší částkou, bude – obecně – náhrada v opakujících se dávkách spravedlivější, protože v případě změny poměrů (např. i při vyšší inflaci) bude možné dávky upravit. Nicméně tam, kde jde o poměrně malé omezení vlastníka zatíženého pozemku, a jednorázová náhrada by se pohybovala okolo 10 000 Kč, jako v dané věci, nebo i o něco výše, není – nejsou-li tu mimořádné okolnosti, důvod pro stanovení opakujících se dávek.

II. Účastník, který žádá o to, aby náhrada byla poskytnuta v určité formě, musí uvést důvody pro takový postup.

Řízení o právu nezbytné cesty je řízením, ve kterém z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky (§ 153 odst. 2 o. s. ř.), soud rozhodne o úplatě za zřízení cesty i bez návrhu, a případným návrhem účastníků není vázán; musí se s ním však v odůvodnění rozhodnutí vypořádat.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2576/2016, ze dne 28. 2. 2017


01.06.2017 00:00

Rozhodování o náhradě za zřízení práva nezbytné cesty od 1.1.2014

K újmě, kterou je postižen vlastník pozemku, ke kterému soud zřizuje právo nezbytné cesty, musí soud přihlédnout při stanovení náhrady (úplaty) za zřízení práva a tato újma se promítne ve výši úplaty. Oproti právnímu stavu před 1. 1. 2014 tak nedochází ke změně a znalecký posudek, vypracovaný jako podklad pro určení výše náhrady před 1. 1. 2014, bylo možno v zásadě použít v soudním řízení i po tomto dni.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2576/2016, ze dne 28. 2. 2017


31.05.2017 00:01

Přiznání odměny řediteli obcí zřízené příspěvkové organizace

Usnesení rady obce o přiznání odměny řediteli touto obcí zřízené příspěvkové organizace představuje rozhodnutí o odměně ve smyslu ustanovení § 134 zákoníku práce, na jehož základě se odměna stává nárokovou složkou platu tohoto zaměstnance.

Starosta je rozhodnutím rady konstituujícím nárok zaměstnance na mimořádnou odměnu vázán a nemůže je měnit, nebo nahrazovat vlastním rozhodnutím. K odepření účinků rozhodnutí rady však nemusí dojít jen výslovnou změnou již přijatého rozhodnutí rady, či jejího nahrazení originálním rozhodnutím starosty, ale i faktickou nečinností starosty, který bez ospravedlnitelného důvodu vyčkává se sdělením rozhodnutí rady o přiznání mimořádné odměny dotčenému zaměstnanci. Projev vůle starosty (místostarosty) navenek tedy představuje jen formální dovršení právního úkonu, jehož absence nemá vliv na vznik nároku zaměstnance na vyplacení odměny podle ustanovení § 134 zák. práce, jestliže zaměstnanec získal legitimní očekávání, že mu bude odměna poskytnuta, neboť se o schválení odměny radou obce již dříve dozvěděl. Uvedený závěr chrání zaměstnance před situací, že by (ne)vyplacení odměny záviselo na uvážení starosty (místostarosty), který by tímto mohl měnit vůli rady, případně ji nečinností fakticky vyloučit.

V posuzovaném případě bylo prokázáno, že žalobce se ještě před revokací rozhodnutí o přiznání mimořádné odměny radou dozvěděl, že mu dne 27. 11. 2013 rada usnesením schválila vyplacení odměny, a proto se již dne 27. 11. 2013 stala odměna nárokovou složkou jeho platu. Na uvedeném závěru nemůže nic změnit skutečnost, že rada usnesením ze dne 29. 1. 2014 zrušila své usnesení ze dne 27. 11. 2013 (o odměně žalobce), neboť žalobce před zrušením tohoto usnesení získal legitimní očekávání, že mu bude odměna poskytnuta (o rozhodnutí rady o odměně se dozvěděl). Z dopisu starosty ze dne 5. 6. 2014 vyplývá, že rada města schválila žalobci vyplacení odměny ve výši 100.000,- Kč, a proto je pro právní posouzení věci bez významu rovněž to, že v usnesení rady ze dne 27. 11. 2013 není uvedena výše odměny.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2144/2016, ze dne 15. 2. 2017


31.05.2017 00:00

Zřízení nezbytné cesty ke stavbám ve vlastnictví státu pro státní podnik

I. Státní podnik se může na základě zvláštního oprávnění vyplývajícího z ustanovení § 16 odst. 2 zákona o státním podniku ve spojení s § 1 o. s. ř. domáhat zřízení věcného břemene nezbytné cesty ke stavbám ve vlastnictví státu podle § 151o odst. 3 obč. zák.

II. V řízení ohledně majetku státu svěřeného státnímu podniku k hospodaření zcela postačuje, pokud bude účastníkem řízení toliko státní podnik, který by měl dostatečně hájit práva státu; stát nemusí být účastníkem řízení.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 466/2015, ze dne 28. 2. 2017


31.05.2017 00:00

Okamžik vzniku škody na havarovaném vozidle

Bez ohledu na postup poškozeného a na způsob či metodu vyčíslení, vzniká vlastníkovi vozu škoda již v okamžiku, kdy je při dopravní nehodě snížena hodnota havarovaného vozidla.

Jiná je ovšem situace u náhrady za pronájem náhradního vozu, neboť zde se škoda neprojevuje snížením hodnoty havarovaného vozu, nýbrž se odvozuje od dočasné nemožnosti jej po dobu opravy používat. Škoda pak vzniká, jestliže si poškozený náhradní vozidlo skutečně pronajal a vynaložil v souvislosti s tím vyšší náklady ve srovnání s náklady, jež by jinak měl s provozem svého automobilu, který nemohl použít v důsledku poškození. Teprve tehdy se majetkový stav snižuje tím, že poškozený takové zvýšené (avšak nutné a účelné) náklady skutečně vynaloží, a tedy škoda vzniká zaplacením půjčovného za náhradní vůz. To odpovídá i ustálenému soudnímu výkladu k § 442 odst. 1 obč. zák. Protože zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, v této věci nelze použít, je argumentace dovolatelky pozdější úpravou k výkladu otázky vzniku škody bezpředmětná.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 3019/2015, ze dne 28. 2. 2017


30.05.2017 00:02

Jednostranné rozvázání pracovního poměru s členem rady zaměstnanců

Zatímco u členů orgánu odborové organizace, který působí u zaměstnavatele, je v případě rozvázání pracovního poměru výpovědí nebo okamžitým zrušením zaměstnavatel povinen požádat odborovou organizaci o předchozí souhlas, bez něhož je takové opatření neplatné, členové rad zaměstnanců, členové evropských rad zaměstnanců (ani zástupci pro oblast BOZP) takto chráněni nejsou. Ochrana členů rad zaměstnanců, členů evropských rad zaměstnanců (i zástupců pro oblast BOZP) je poskytována v zákonném rámci daném v ustanovení § 276 odst. 2 zák. práce (srov. § 289 odst. 5 zák. práce) a nelze ji rozšiřovat.

podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 398/2016, ze dne 6. 3. 2017


< strana 1 / 221 >
Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů


Články