// Profipravo.cz / Ostatní 08.09.2016
Neplatnost veřejné nedobrovolné dražby z důvodu absence titulu
Soud vysloví neplatnost veřejné nedobrovolné dražby vždy, jestliže nebyla splněna podmínka uvedená v ustanovení § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách, tedy jestliže vymáhaná pohledávka dražebnímu věřiteli nebyla (ve skutečnosti) přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím nebo vykonatelným rozhodčím nálezem nebo doložena vykonatelným notářským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem, anebo doložena jiným vykonatelným rozhodnutím, jehož soudní výkon připouští zákon, včetně platebních výměrů a výkazů nedoplatků.
Požadavek, aby šlo o vykonatelné soudní rozhodnutí nebo o vykonatelný rozhodčí nález anebo o jiné vykonatelné rozhodnutí, jehož soudní výkon připouští zákon, musí být splněn nejen v době uzavření smlouvy o provedení veřejné nedobrovolné dražby nebo v době vydání dražební vyhlášky, popřípadě v době jejího doručení (odeslání) zástavnímu dlužníku (a dalším osobám, kterým se dražební vyhláška zasílá), ale také v době provedení dražby (až do doby, než dojde k udělení příklepu).
Protože předmětný rozhodčí nález byl vydán rozhodcem, který k tomu nebyl oprávněn, neboť k jeho určení došlo v rozporu se zákonem, nemůže být (není) takový rozhodčí nález od počátku materiálně a formálně vykonatelný a nesplňuje tedy podmínky § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách, neboť vymáhaná pohledávka nebyla (ve skutečnosti) dražebnímu věřiteli přiznána vykonatelným rozhodčím nálezem.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 804/2015, ze dne 29. 6. 2016
Dotčené předpisy: § 36 odst. 1 zák. č. 26/2000 Sb. ve znění do 30. 6. 2009
Kategorie: ostatní; zdroj: www.nsoud.cz
Z odůvodnění:
Žalobci se domáhali, aby bylo určeno, že je neplatná veřejná nedobrovolná dražba, která se konala dne 16. 12. 2008 na návrh žalované 1) v budově HOLIDAY INN Brno, Křížkovského 20, Brno, pod č. j. 180/2008-N, žalovanou 3) jako dražebníkem, v níž vydražil žalovaný 2) za cenu 980.000,- Kč předmět dražby, a to „parcelu parc. č. 58/1, zastavená plocha a nádvoří, parcelu parc. č. 58/2, zastavená plocha a nádvoří, budovu - rodinný dům na parcele parc. č. 58/1, vše v k. ú. P., obec P.-T., zapsané na LV č. 708 v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Kroměříž“. Žalobu zdůvodnili zejména tím, že žalovaný 2) je zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník předmětných nemovitostí, že tyto nemovitosti získal jako vydražitel ve veřejné dražbě nedobrovolné prováděné žalovanou 3) dne 16. 12. 2008, že předmět dražby byl před jejím provedením v SJM žalobců a že dražbou byla „realizována“ pohledávka navrhovatele – žalované 1) z rozhodčího nálezu č. j. RD/203/08/ACM-21 ze dne 28. 3. 2008 (který nabyl právní moci dne 2. 8. 2008), proti němuž podali žalobci dne 15. 8. 2008 žalobu na jeho zrušení, neboť úvěrová smlouva ze dne 30. 7. 2007, na jejímž základě byl vydán, je neplatná. Mezi žalobci a žalovanou 1) proto nevznikl platný závazkový vztah, a proto „podle pravidel bezdůvodného obohacení zaslali žalobci žalované 1) částku 206.875,- Kč“, čímž uhradili část z původně poskytnutého úvěru, která nebyla zaplacena formou splátek dříve. Tato částka byla zaplacena poštovní poukázkou před konáním dražby dne 19. 11. 2008, což bylo známo jak žalované 1) tak dražebníkovi – žalované 3).
Obvodní soud pro Prahu 8 rozsudkem ze dne 27. 3. 2014, č. j. 29 C 123/2009-190, žalobě vyhověl a rozhodl, že žalovaná 1), žalovaný 2) a žalovaná 3) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobcům na náhradě nákladů řízení 22.731,31 Kč k rukám „jejich právního zástupce“. Po provedeném dokazování dospěl k závěru [s ohledem na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec ze dne 9. 11. 2011, č. j. 30 Co 288/2011-178 (který nabyl právní moci dne 8. 1. 2014), jímž byl zrušen rozhodčí nález č. j. RD/203/08/ACM-21, ze dne 28. 7. 2008, vydaný „JUDr. Jindřichem Černým, CSc., rozhodcem ad hoc jmenovaným spol. HONESTA, s. r. o. se sídlem Zeyerova 560/25“, na jehož základě byla provedena „sporovaná“ veřejná nedobrovolná dražba], že předmětná dražba nebyla provedena na základě vykonatelného rozhodčího nálezu tak, jak vyžaduje ustanovení § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách. Žalobě podle ustanovení § 48 odst. 3 zákona o veřejných dražbách proto vyhověl.
K odvolání žalovaných Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 17. 10. 2014, č. j. 14 Co 376/2014-229, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve výroku ve věci samé a ve výroku o nákladech řízení ve vztahu k žalovaným 1) a 3), ve výroku o nákladech řízení ve vztahu k žalovanému 2) ho změnil tak, že žalobcům se náhrada nákladů řízení nepřiznává, a rozhodl, že žalované 1) a 3) jsou povinny zaplatit žalobcům společně a nerozdílně na náhradě nákladů odvolacího řízení 6.534,- Kč k rukám advokáta JUDr. Ivo Pavlů a že ve vztahu k žalovanému 2) se žalobcům právo na náhradu nákladů odvolacího řízení nepřiznává. Dospěl k závěru, že rozhodčí nález ze dne 28. 7. 2008, č. j. RD/203/08/ACM-21, vydal rozhodce JUDr. Jindřich Černý CSc., který byl jmenován společností HONESTA s.r.o. se sídlem v Liberci, Zeyerova 560/25, jež není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, že proto není tento rozhodčí nález od počátku materiálně a formálně vykonatelný, že tedy nesplňuje podmínky § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách, a proto jsou splněny předpoklady pro vyhovění návrhu na vyslovení neplatnosti dražby soudem. Odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu (usnesení ze dne 10. 7. 2013, sp. zn. 31 Cdo 958/2012, a ze dne 14. 5. 2014, sp. zn. 21 Cdo 402/2014) a dovodil, že jak exekuční tak i dražební řízení lze vést jen na základě vykonatelného rozhodčího nálezu, a že hodnocení vykonatelnosti rozhodčího nálezu (podle „již ustálené“ judikatury) se uplatní nejen z hlediska exekučního řízení vedeného dle exekučního řádu, ale i při dražbě nedobrovolné dle zákona o veřejných dražbách.
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná 3) dovolání. Namítla, že „právní posouzení odvolacího soudu je nesprávné, neboť je-li rozhodčí nález vydán na základě neplatné rozhodčí doložky ve věci, v níž by jinak bylo možné uzavřít rozhodčí smlouvu, má i takový rozhodčí nález účinky pravomocného soudního rozhodnutí, může být titulem pro konání veřejné dražby nedobrovolné, dokud není soudem zrušen“. Závěry uvedené v judikatuře Nejvyššího soudu nelze aplikovat na projednávanou věc, neboť tato rozhodnutí se vztahují na exekuční řízení. Dražebník není oprávněn sám posuzovat nicotnost rozhodčího nálezu, na základě kterého má být konána veřejná dražba nedobrovolná, ale vždy vychází z vyznačené doložky právní moci na rozhodčím nálezu. Navrhla, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a aby mu věc vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu) věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „o. s. ř.“), neboť řízení bylo zahájeno přede dnem 1. 1. 2014 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 240 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky [zda rozhodčí nález, kterým byla přiznána pohledávka dražebního věřitele a který byl po provedené dražbě (následně) soudem pravomocně zrušen z důvodu, že rozhodčí nález byl vydán rozhodcem, který k tomu nebyl oprávněn, je vykonatelným rozhodčím nálezem podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách], která v rozhodování dovolacího soudu nebyla dosud ve všech souvislostech vyřešena, přezkoumal napadený rozsudek ve smyslu ustanovení § 242 o. s. ř. bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.
Projednávanou věc je třeba i v současné době posoudit - s ohledem na to, že napadená veřejná nedobrovolná dražba byla provedena dne 16. 12. 2008 - podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (dále jen „zákon o veřejných dražbách“).
Veřejnou dražbou prováděnou podle zákona o veřejných dražbách se rozumí veřejné jednání, jehož účelem je přechod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, jakož i veřejné jednání, které bylo ukončeno z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší podání [srov. § 2 písm. a) zákona o veřejných dražbách]. Bylo-li při veřejné dražbě učiněno podání, udělí licitátor příklep tomu účastníku dražby, který učinil nejvyšší podání. Na účastníka dražby, jemuž byl udělen příklep (na vydražitele), přechází vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dražby na základě příklepu licitátora, a to - za předpokladu, že uhradil ve stanovené lhůtě cenu dosaženou vydražením (§ 53 zákona o veřejných dražbách) - k okamžiku udělení příklepu. Neuhradil-li vydražitel cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě, dochází ke zmaření dražby [§ 2 písm. n) zákona o veřejných dražbách] a vydražitel nenabývá k předmětu dražby vlastnické nebo jiné právo (§ 48 odst. 1 zákona o veřejných dražbách). Zaplatil-li vydražitel cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě, nepřechází na něj vlastnictví nebo jiné právo k předmětu nedobrovolné dražby (mimo jiné) tehdy, jde-li o neplatnou dražbu.
Dražba nedobrovolná je dražba prováděná na návrh dražebního věřitele, jehož pohledávka je přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím nebo vykonatelným rozhodčím nálezem nebo doložena vykonatelným notářským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem, anebo doložena jiným vykonatelným rozhodnutím, jehož soudní výkon připouští zákon, včetně platebních výměrů a výkazů nedoplatků (§ 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách).
Každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je dlužníkem, zástavcem, zástavním dlužníkem, účastníkem dražby, dražebním věřitelem nebo navrhovatelem, může navrhnout u soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 36 odst. 1 a 4, § 39 odst. 1 až 7, 9 a 11, § 40 odst. 1 a 2, § 43 odst. 1 až 3 nebo § 46 odst. 1 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Důvodem vyslovení neplatnosti nedobrovolné dražby nemůže být skutečnost, že nebyla doručena dražební vyhláška dlužníkovi, zástavci, nebo zástavnímu dlužníkovi, pokud jim dražebník dražební vyhlášku ve stanovené lhůtě zaslal. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká (§ 48 odst. 3 zákona o veřejných dražbách).
Z uvedeného (mimo jiné) vyplývá, že soud vysloví neplatnost veřejné nedobrovolné dražby vždy, jestliže nebyla splněna podmínka uvedená v ustanovení § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách, tedy jestliže vymáhaná pohledávka dražebnímu věřiteli nebyla (ve skutečnosti) přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím nebo vykonatelným rozhodčím nálezem nebo doložena vykonatelným notářským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem, anebo doložena jiným vykonatelným rozhodnutím, jehož soudní výkon připouští zákon, včetně platebních výměrů a výkazů nedoplatků. Požadavek, aby šlo o vykonatelné soudní rozhodnutí nebo o vykonatelný rozhodčí nález anebo o jiné vykonatelné rozhodnutí, jehož soudní výkon připouští zákon, musí být splněn nejen v době uzavření smlouvy o provedení veřejné nedobrovolné dražby nebo v době vydání dražební vyhlášky, popřípadě v době jejího doručení (odeslání) zástavnímu dlužníku (a dalším osobám, kterým se dražební vyhláška zasílá), ale také v době provedení dražby (až do doby, než dojde k udělení příklepu). Splnění podmínky uvedené v ustanovení § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách současně nelze zaměňovat s povinností upustit od dražby podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. c) zákona o veřejných dražbách. Nedostatek podmínky uvedené v ustanovení § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách vyjadřuje, že vymáhaná pohledávka (ve skutečnosti) není "kryta" žádným z titulů, které jsou vyjmenovány v tomto ustanovení.
Vykonatelný rozhodčí nález vydaný rozhodcem nebo stálým rozhodčím soudem je titulem pro soudní výkon rozhodnutí nebo exekučním titulem [srov. § 28 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), § 274 písm. h) občanského soudního řádu, § 40 odst. 1 písm. c) exekučního řádu]. Uvedený závěr ovšem neplatí všeobecně; soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci lze nařídit (a provést) jen tehdy, bylo-li rozhodnutí (jiný titul) vydáno orgánem, který k tomu měl pravomoc, a je-li vykonatelné po stránce materiální a formální. Ustálená judikatura soudů již dříve dospěla k závěru, že rozhodce nemá pravomoc k vydání rozhodčího nálezu podle zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích řízení, (ve znění pozdějších předpisů), jestliže by měl rozhodovat spor na základě rozhodčí doložky, která je neplatná podle ustanovení § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, jako je tomu například tehdy, byl-li rozhodce určen podle rozhodčího řádu nebo jiných pravidel, vydaných právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona. V případě, že rozhodce neměl k vydání rozhodčího nálezu podle zákona o rozhodčím řízení pravomoc, nejde o titul, způsobilý k nařízení soudního výkonu rozhodnutí anebo exekuce. Kdyby již byl soudní výkon rozhodnutí (exekuce) nařízen, musí být tento v každém jeho stádiu pro nepřípustnost zastaven podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř., jakmile soud (dodatečně) zjistí nedostatek pravomoci rozhodce, který v dané věci rozhodčí nález vydal (srov. například usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 10. 7. 2013, sp. zn. 31 Cdo 958/2012, uveřejněné pod č. 92/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
V projednávané věci vydal rozhodčí nález ze dne 28. 7. 2008, č. j. RD/203/08/ACM-21, z něhož žalovaná 3) dovozuje vymahatelnost pohledávky žalované 1) za žalobci, JUDr. Jindřich Černý, CSc., který byl jmenován rozhodcem společností HONESTA, s.r.o. se sídlem Liberec, Zeyerova 560/25. Žalobou podanou dne 19. 8. 2008 se žalobci domáhali proti žalované 1) zrušení tohoto rozhodčího nálezu. Okresní soud v Liberci rozsudkem ze dne 18. 3. 2010, č. j. 27 C 62/2009/90, žalobu zamítl, Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci rozsudkem ze dne 9. 11. 2011, č. j. 30 Co 288/2011-178, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že rozhodčí nález ze dne 28. 7. 2008, č. j. RD/203/08/ACM-21, vydaný JUDr. Jindřichem Černým, CSc., rozhodcem ad hoc jmenovaným společností HONESTA, s.r.o. se sídlem Liberec, Zeyerova 560/25, se zrušuje, rozsudek nabyl právní moci dne 8. 1. 2014. Protože předmětný rozhodčí nález byl vydán rozhodcem, který k tomu nebyl oprávněn, neboť k jeho určení došlo v rozporu se zákonem, nemůže být (není) – jak správně dovodil odvolací soud - takový rozhodčí nález od počátku materiálně a formálně vykonatelný a nesplňuje tedy podmínky § 36 odst. 1 zákona o veřejných dražbách, neboť vymáhaná pohledávka nebyla (ve skutečnosti) dražebnímu věřiteli přiznána vykonatelným rozhodčím nálezem.
Z uvedeného vyplývá, že rozsudek odvolacího soudu je z hlediska uplatněného dovolacího důvodu správný. Protože nebylo zjištěno, že by byl postižen některou z vad, uvedených v ustanovení § 229 odst. 1 o. s. ř., § 229 odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. nebo v § 229 odst. 3 o. s. ř. anebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalované 3) podle ustanovení § 243d písm. a) o. s. ř. zamítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243c odst. 3 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť dovolatelka s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu nákladů nemá právo a ostatním účastníkům v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
Autor: -mha-