// Profipravo.cz / Smlouva o sdružení 15.03.2012
KS: Příslušnost v řízení o majetkové vypořádání sdružení
K řízení o majetkové vypořádání sdružení založeného smlouvou o sdružení podle ustanovení § 829 a násl. obč. zák. je v prvním stupni příslušný okresní soud, i když se spor týká neshod mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti.
podle usnesení Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 25Co 357/2011, ze dne 31. 8. 2011
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Moravce a soudců Mgr. Ondřeje Rotta a Mgr. Miroslavy Lanžhotské ve věci žalobce VESKO Jičín, spol. s r.o., se sídlem Dělnická čp. 15, 506 01 Jičín, IČ: 48154393, zastoupeného JUDr. Milanem Jelínkem, advokátem se sídlem Resslova čp. 1253, 500 02 Hradec Králové, proti žalovanému FR, nar. xxx, místo podnikání xxx, zastoupenému JUDr. Jiřím Záveským, advokátem se sídlem Lidické nám. čp. 50, 506 01 Jičín, o vydání předběžného opatření, k odvolání žalovaného proti usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 1. 6. 2011 č. j. 30Nc 36/2011-24, takto:
Usnesení okresního soudu se potvrzuje.
Odůvodnění:
Okresní soud shora označeným usnesením vydal předběžné opatření, jímž žalovanému zakázal nakládat s nemovitostmi zapsanými v katastru nemovitostí pro katastrální území Ž na listu vlastnictví č. 322 u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrálního pracoviště Jičín, tj. s budovou čp. 12 stojící na stavební parcele č. 31, s uvedenou stavební parcelou a pozemkovou parcelou č. 21/3.
Okresní soud vydal předběžné opatření za situace, kdy u něj probíhají mezi týmiž účastníky, a to obchodní společností VESKO Jičín, spol. s r.o., na straně žalující a FR na straně žalované, dvě nalézací řízení o zaplacení částky 579.007,50 Kč (sp. zn. 14EC 1098/2011) a částky 2.921.000 Kč (sp. zn. 14C 370/2011). Okresní soud vzal za prokázané, že obchodní společnost MAVE Jičín a.s. jakožto prodávající a žalovaný coby kupující uzavřeli dne 27. 10. 2008 kupní smlouvu, na jejímž základě prodávající převedl do vlastnictví žalovaného dům čp. 15 zbudovaný na stavební parcele č. 31, uvedenou stavební parcelu a pozemkovou parcelu č. 21/3, to vše v katastrálním území Ž. V inzertním časopisu Jičínsko Inzert č. 8/2010 byla otištěna nabídka prodeje posléze uvedených nemovitostí za cenu 2.350.000 Kč. Žalovaný se svojí manželkou NR uzavřeli dne 13. 3. 2003 darovací smlouvu s jejich synem RR, na jejímž základě darovali synovi jednu ideální polovinu nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí pro katastrální území P na listu vlastnictví č. 351, tj. domu čp. 62, stavební parcely č. 92 a pozemkových parcel č. 184/11 a 184/12. Ideální čtvrtinu těchže nemovitostí převedli žalovaný s manželkou na jmenovaného syna z titulu darovací smlouvy ze dne 11. 6. 2009 a zbývající ideální čtvrtinu mu darovali smlouvou ze dne 21. 11. 2009. Okresní soud na základě takto zjištěného skutkového stavu věci shledal právně významné skutečnosti vzbuzující důvodnou obavu o ohrožení následného výkonu rozhodnutí (exekuce), a to sice proto, že žalovaný se prokazatelně pokouší zcizit svůj nemovitý majetek, který by v případě úspěchu žalobce ve dvou probíhajících sporech mohl sloužit k nucenému vymožení žalobcových pohledávek.
Proti usnesení se odvolal žalovaný. Ústřední a vlastně jedinou odvolací námitku postavil na nedostatku věcné příslušnosti okresního soudu. Přednesl, že oba spory probíhající nyní u okresního soudu (sp. zn. 14EC 1098/2011 a 14C 370/2011) se týkají neshod mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti ze smlouvy o sdružení. Jednalo se o sdružení založené dne 1. 12. 1998 podle ustanovení § 829 a násl. obč. zákoníku mezi ním a Ing. VK. Na tom nic nemůže změnit ani skutečnost, že smlouvou o prodeji podniku ze dne 29. 1. 2009 přešla práva a povinnosti ze sdružení na obchodní společnost VESKO Jičín, spol. s r.o. Žalovaný zaujal stanovisko, že je zde dána věcná příslušnost krajského soudu dle ustanovení § 9 odst. 3 písm. r/ o. s. ř. Okolnost, že se tu vztahy mezi podnikateli řídí ustanoveními obč. zákoníku, je pro posouzení věcné příslušnosti soudu bez právního významu; žalovaný se v tomto směru odkázal na nekonkretizovanou judikaturu. Žádal, aby odvolací soud přezkoumávané usnesení zrušil.
Žalobce se s přezkoumávaným usnesením ztotožnil a navrhl jeho potvrzení. Poznamenal, že rozhodovací praxe dovolacího soudu dává za pravdu názoru, že věcná příslušnost zde náleží okresnímu soudu, resp. v obvodu hlavního města Prahy obvodnímu soudu a v obvodu města Brna tamnímu městskému soudu. Vzpomenul příkladmo rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2010 sp. zn. 28Cdo 4942/2009 a ze dne 3. 6. 2009 sp. zn. 28Cdo 3457/2008. V obou zmíněných řízeních se dovolací soud zaobíral majetkovým vypořádáním sdružení podnikatelů založených podle § 829 a násl. obč. zákoníku. I když v prvním stupni jednal a rozhodl okresní soud, dovolací soud nezapochyboval o jeho věcné příslušnosti a věc projednal meritorně. Žalobce pokračoval, že smlouva o sdružení a vztahy touto smlouvou založené nejsou vztahy obchodně právní, nýbrž vztahy občanskoprávní. Předmětem smlouvy o sdružení není podnikatelská činnost (ta je vyvíjena každým z účastníků sdružení samostatně). Účelem sdružení je shromáždění věcí, prostředků, úsilí a know-how jeho účastníků k dosažení určitého cíle, který v tomto případě směřoval ke zlepšení postavení účastníků na trhu spojením všech uvedených položek. Smlouva o sdružení upravuje právní postavení jejich účastníků k věcem a hodnotám nabytým každým z nich v průběhu trvání sdružení ve prospěch sdružení, tudíž upravuje vlastnické právo k těmto hodnotám, to vše v rámci právního režimu upraveného občanským zákoníkem; totéž platí o majetkovém vypořádání účastníků sdružení. I když sdružení nabyl do svého vlastnictví žalobce, obsah závazků a charakteru sdružení zůstal nedotčen.
Podle ustanovení § 102 odst. 1 je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.
Některé životní situace vyvolávají nutnost v zájmu právní bezpečnosti fyzických nebo právnických osob zajistit okamžitou, byť dočasnou, procesní ochranu, kterou by nebylo možné se zřetelem na bezprostředně hrozící újmu zajistit v potřebném čase obvykle stanoveným způsobem. K zajištění tohoto cíle zákon upravuje institut předběžného opatření. Soudům dává tímto způsobem možnost, aby ještě předtím, než věc posoudí po právní stránce a než ve věci rozhodnou, provedly prozatímní úpravu řešené otázky. Předběžným opatřením se neprejudikují práva účastníků ani třetích osob. Své opodstatnění ztrácí v okamžiku, kdy soud poskytne ohroženým nebo porušeným právům ochranu definitivní (§ 77 odst. 1 o. s. ř.).
Předběžná opatření, jejichž vydání pramení z obavy z ohrožení výkonu soudního rozhodnutí (exekuce), si kladou za cíl zajistit výkon (exekuci) tohoto rozhodnutí. Ohrožení budoucího výkonu rozhodnutí (exekuce) zpravidla spočívá v chování dlužníka. Právě o tento případ zde běží, neboť bylo prokázáno, že žalovaný se pokouší předmětné nemovitosti zcizit, přičemž nabídková cena nemovitostí pokrývá významnou část nárokovaných pohledávek.
Odvolací soud nepovažoval odvolací námitky žalovaného stran nedostatku věcné příslušnosti okresního soudu za právně relevantní. Dovodil, že věcná příslušnost okresního soudu se odvíjí od ustanovení § 9 odst. 1 o. s. ř., podle něhož nestanoví-li zákon jinak, jsou v řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy. Dlužno přiznat váhu žalobcově argumentaci o konstantní rozhodovací praxi dovolacího soudu ve věcech majetkového vypořádání účastníků sdružení žalovaného podle ustanovení § 829 a násl. obč. zákoníku. Dovolací soud v dohledatelné judikatuře nepřijal závěr, že by v této agendě nebyla založena věcná příslušnost okresních (obvodních soudů v Praze, Městského soudu v Brně) soudů ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 o. s. ř. Kdyby tomu bylo naopak, zajisté by přikročil k adekvátním procesním opatřením kasačního charakteru. Když měl ostatně žalovaný konkretizovat rozhodnutí dovolacího soudu, jímž by obhájil svoji odvolací námitku, žádné takové rozhodnutí nenabídl.
Odvolací soud se zřetelem na shora uvedené závěry přezkoumávané usnesení potvrdil (§ 219 o. s. ř.).
Absence výroku o náhradě nákladů odvolacího řízení vychází z ustanovení § 145 ve vazbě na § 224 odst. 1 o. s. ř.
Zdroj: Evidence soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů (www.justice.cz)
Autor: -mha-