// Profipravo.cz / Smlouva o dílo 03.08.2010
K odpovědnosti zhotovitele za vady při nevhodných pokynech objednatele
Zhotovitel odpovídá za vady, jejichž příčinou byla nevhodnost pokynů objednatele, jestliže nesplnil svou povinnost podle § 637 odst. 1 obč. zák. a objednatele na nevhodnost pokynů (včas) neupozornil.
Odpovědnost zhotovitele za předmětnou vadu střechy spočívající v nedodržení projektu, pokud jde o její přesah v dvorní části domu o 500 mm, by v posuzované věci byla vyloučena jen tehdy, jestliže by na nevhodnost projektu (bezodkladně) upozornil objednatele dříve, než byla střecha položena, a nikoli až před předáním díla.
podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3948/2007, ze dne 20. 4. 2010
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně R. D., zastoupené JUDr. Bedri Tomáškem, advokátem se sídlem Kolín IV., Politických vězňů 27, proti žalované M.O.V.A., spol. s r. o., se sídlem Kutná Hora, Jiřího z Poděbrad 305, zastoupené JUDr. Vlastislavem Málkem, advokátem se sídlem Čáslav, gen. Moravce 15, vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 9 C 24/97, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 17. května 2007, č. j. 24 Co 400/2006-449, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 17. května 2007, č. j. 24 Co 400/2006-449, se ve výroku I., jímž byl změněn rozsudek Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 26. dubna 2006, č. j. 9 C 24/97-380, tak, že se zamítá žaloba, „pokud se žalobkyně domáhala, aby byla střecha vyrovnána tesařským bedněním, aby byly nově zhotoveny klempířské prvky, aby byly na střechu umístěny odvětrací tašky, aby namísto plastové fólie bylo dodáno dřevěné bednění pokryté asfaltovou lepenkou a dřevěnými latěmi rozmístěnými na střeše s roztečí tak, aby tašky držely za dvě drážky a tvořily souvislou plochu, a aby byla prodloužena délka střechy o 500 mm v celé dvorní části,“ a v části výroku II., jíž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně tak, že „žalovaná je povinna odstranit vady díla na domě v K. H. tak, že provede tesařské laťování, na nějž položí hydroizolaci, přičemž zajistí, aby tato byla odvodněna, a u pěti střešních vikýřů provede tesařské laťování, na nějž položí hydroizolaci,“ zrušuje a věc se vrací v tomto rozsahu Krajskému soudu v Praze k dalšímu řízení; jinak se dovolání zamítá.
O d ů v o d n ě n í :
Okresní soud v Kutné Hoře rozsudkem ze dne 30. dubna 2003, č. j. 9 C 24/97-270, uložil žalované povinnost do dvou měsíců od právní moci rozsudku dokončit v souladu se smlouvou o dílo ze dne 25. 2. 1996 a projektovou dokumentací rekonstrukci domu v K. H. a bezplatně odstranit vady díla vytknuté žalobkyní v zápise o odevzdání a převzetí díla, v dopisech z 20. 11. a 30. 12. 1996 a ve znaleckém posudku znaleckého ústavu a rozhodl o nákladech účastníků a státu. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 30. září 2003, č. j. 21 Co 312/2003-287, rozsudek okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Soud prvního stupně poté rozsudkem ze dne 23. prosince 2003, č. j. 9 C 24/97-300, ve znění opravného usnesení ze dne 3. června 2004, č. j. 9 C 24/97-319, uložil žalované povinnost do dvou měsíců od právní moci rozsudku „bezplatně odstranit vady díla na domě v K. H.“ způsobem zde blíže popsaným a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu. Odvolací soud usnesením ze dne 15. září 2004, č. j. 21 Co 306/2004-333, rozsudek soudu prvního stupně opět zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Soud prvního stupně následně rozsudkem ze dne 26. dubna 2006, č. j. 9 C 24/97-380, uložil žalované povinnost do dvou měsíců od právní moci rozsudku bezplatně odstranit reklamované vady díla na domě v K. H. spočívající v zatékání do střechy, neúplném vyrovnání střechy latěmi nebo bedněním, chybějící římse do dvora, chybějícím osvětlení schodů střešním oknem a nedodržení provedení dřevěných vikýřů dle dohody účastníků tak, že „postupně snese stávající střešní krytinu, zesílí stávající krokve příložkami, následně impregnuje krovy, vyhotoví tesařské bednění stavby, na něj položí hydroizolační vrstvu, přičemž zajistí, aby tato hydroizolační vrstva byla odvodněna, provede opravu klempířských prací a to tak, že prodlouží délku lemování u všech klempířských prvků, vikýřů, světlíků, komínů a střešních oken tak, aby odpovídala ČSN č. 733610, a tak aby tašky dostatečně překrývaly boční lemování na dvě drážky, prodlouží klempířský prvek ve štítu na hranici se sousedním domem zleva při pohledu z ulice a přesah tašek dořeže tak, aby jej přesahovaly, impregnačním nátěrem (např. Bochemitem, Pregnolitem, Lignofixem, Bornitem, atd.), provede ochranu dřevěných prvků, následně znovu položí střešní krytinu dle ČSN č. 731901, umístí na střechu odvětrací tašky, pokud jde o hřebenáče, osadí hřebenovou lať do nižší polohy, aby hřebenáče doléhaly k taškám, ležely na větracích pásech, veškeré lemování provede dle ČSN č. 731901 a v souladu s ní zhotoví klempířské prvky, opraví zdeformované stojaté drážky, klempířsky upraví oplechování kolem komínové hlavy ve dvorní části tak, aby lemování svým ostrým koncem nepřesahovala do úžlabí, nad střešními okny osadí chybějící okapové lišty, pod hřebenem a ve vikýřích zajistí, aby pojistná izolace z lepenky byla proříznuta tak, aby v ní byla vytvořena mezera šířky cca. 20mm, přívod vzduchu zajistí odsekáním omítky tak, aby po celé délce okapové hrany vznikla mezera alespoň 20mm široká, mezeru pro přívod vzduchu opatří ochrannou větrací mřížkou a prostor mezi okapní latí a zdivem ochranným větracím pásem, všechny ostatní větší otvory umožňující vlétání ptactva do půdního prostoru (např. na kratší straně dvorní fasády) zazdí, zplna zazděné masivní stropní trámy opatří po třech stranách (dvou bočních a jedné horní) vzduchovou mezerou jako u dřevěných trámových stropů nebo je vyplní porézním materiálem (např. minerální vlnou), u 5ti střešních vikýřů zhotoví podhledy následující skladby: kleština 75/180mm, polyetylénová fólie, tepelná izolace tloušťky 140mm, polyetylénová fólie, prkenný rošt tloušťky 25mm, Lignopor tloušťky 35mm, rabicové pletivo s omítkou tloušťky 15 mm a příčky pultových vikýřů následující skladby: omítka tloušťky 15mm, rabicové pletivo, polyetylénová fólie a Lignopor tloušťky 35mm, tepelná izolace tloušťky 100mm, hranol 80/80 a palubky tloušťky 80/80, namísto plastové fólie dodá dřevěné bednění pokryté asfaltovou lepenkou a dřevěnými latěmi rozmístěnými na střeše s roztečí tak, aby tašky držely za dvě drážky a tvořily souvislou plochu, v části střechy do dvora umístí dva pultové vikýře, u nichž budou podhledy následující skladby: kleština 75/180mm, polyetylénová fólie, tepelná izolace tloušťky 140mm, polyetylénová fólie, prkenný rošt tloušťky 25mm, Lignopor tloušťky 35mm, rabicové pletivo s omítkou tloušťky 15mm a příčky pultových vikýřů následující skladby: omítka tloušťky 15mm, rabicové pletivo, polyetylénová fólie a Lignopor tloušťky 35mm, tepelná izolace tloušťky 100mm, hranol 80/80 a palubky tloušťky 80/80, dvě střešní okna Velux tak, aby jimi bylo osvětleno schodiště, prodlouží délku střechy o 500mm v celé dvorní části; reklamované vady spočívající ve viditelných nerovnostech na fasádě odstraní tak, takže při její opravě nejdříve otluče vadné části až na zdivo, po očištění podkladních ploch podklad natře disperzním zředěným roztokem, poškozená a otlučená místa opraví v jedné vrstvě a na takto opravenou fasádu provede nátěr v původních barvách tak, aby celkový vzhled vypadal stejnorodě a celistvě, při provádění se bude řídit technologickými předpisy výrobců, stejně tak jako při nanášení sanační omítky; reklamované vady na pískovcovém soklu, jehož povrch zůstal po rekonstrukci drobivý a nerovný tak, že zpevní a nakonzervuje stávající povrch pískovcového soklu vhodnými zpevňovacími přípravky, např. prostředky POROSIL a opracuje tak, aby povrch byl souvislý a hladký. Veškeré opravy a dokončovací práce je žalovaná povinna provést tak, aby odpovídaly ČSN a technologickým předpisům, bude se řídit návody výrobců použitých stavebních a jiných přípravků a materiálů, zajistí, aby oprava a dokončení díla a jeho způsob byl realizován tak, jak je popsán v projektu, na stavbě byl volně přístupný stavební deník, aby střecha domu byl odkrývána postupně, a to po takových částech, aby ještě téhož dne byla po opravě zakryta, harmonogram prací a jednotlivé práce byly prováděny po předchozí konzultaci a se souhlasem žalobkyně, a to v časovém limitu střecha - 3 týdnů, fasáda - 5 týdnů, pokrytí střechy bylo provedeno tak, aby plně zajistilo její funkce a aby vykonaná práce byla vysoké kvality, bez závad a nedůsledností.“; současně rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu.
Odvolací soud rozsudkem ze dne 17. května 2007, č. j. 24 Co 400/2006-449, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl, „pokud se žalobkyně domáhala, aby byly stávající krokve zesíleny příložkami, aby byla střecha vyrovnána tesařským bedněním, aby byly nově zhotoveny klempířské prvky, aby byly na střechu umístěny odvětrací tašky, aby byly v části střechy do dvora, a to namísto dvou prvých střešních oken Velux umístěných na střeše domu do dvora zleva z pohledu ulice naproti dvěma střešním vikýřům umístěným v uliční části střechy domu nalevo od středového vikýře, umístěny dva pultové vikýře, u nichž budou podhledy následující: kleština 75/180mm, polyetylénová fólie, tepelná izolace tloušťky 140mm, polyetylénová fólie, prkenný rošt tloušťky 25mm, Lignopor tloušťky 35mm, rabicové pletivo s omítkou tloušťky 15 mm a příčky pultových vikýřů následující skladby: omítka tloušťky 15mm, rabicové pletivo, polyetylénová fólie a Lignopor tloušťky 35mm, tepelná izolace tloušťky 100mm, hranol 80/80 a palubky tloušťky 80/80, aby namísto plastové fólie bylo dodáno dřevěné bednění pokryté asfaltovou lepenkou a dřevěnými latěmi rozmístěnými na střeše s roztečí tak, aby tašky držely za dvě drážky a tvořily souvislou plochu, aby byla prodloužena délka střechy o 500mm v celé dvorní části.“ (výrok I.). Dále rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že „žalovaný je povinen do 6 měsíců od právní moci rozsudku odstranit vady díla na domě v K. H. tak, že snese stávající střešní krytinu, následně impregnuje krovy, provede tesařské laťování, na něj položí hydroizolaci, přičemž zajistí, aby tato byla odvodněna, provede opravu klempířských prací a to tak, že délka lemování u všech klempířských prvků, vikýřů, světlíků, komínů a střešních oken bude odpovídat ČSN č. 733610, a tak, aby tašky dostatečně překrývaly boční lemování na dvě drážky, prodlouží klempířský prvek ve štítu na hranici se sousedním domem zleva při pohledu z ulice a přesah tašek dořeže tak, aby jej přesahovaly a aby pojistná lepenka byla vyvedena na okrajový plech či jinak standardně zakončena, impregnačním nátěrem provede ochranu dřevěných prvků, následně znovu položí střešní krytinu dle ČSN č. 731901, pokud jde o hřebenáče, osadí hřebenovou lať do nižší polohy, aby hřebenáče doléhaly k taškám, ležely na větracích pásech, veškeré lemování provede dle ČSN č. 731901 a v souladu s ní zhotoví klempířské prvky, opraví zdeformované stojaté držáky (správně „drážky“), klempířsky upraví oplechování kolem komínové hlavy ve dvorní části tak, aby lemování svým ostrým koncem nepřesahovala do úžlabí, nad střešními okny osadí chybějící okapové lišty, pod hřebenem a ve vikýřích zajistí, aby pojistná izolace z lepenky byla proříznuta tak, aby v ní byla vytvořena mezera šířky cca. 20mm, přívod vzduchu zajistí odsekáním omítky tak, aby po celé délce okapové hrany vznikla mezera alespoň 20mm široká, mezeru pro přívod vzduchu opatří ochrannou větrací mřížkou a prostor mezi okapní latí a zdivem ochranným větracím pásem, všechny ostatní větší otvory umožňující vlétání ptactva do půdního prostoru zazdí, zplna zazděné masivní stropní trámy opatří po třech stranách (dvou bočních a jedné horní) vzduchovou mezerou jako u dřevěných trámových stropů nebo je vyplní porézním materiálem, u pěti střešních vikýřů zhotoví podhledy následující skladby: kleština 75/180mm, polyetylénová fólie, tepelná izolace tloušťky 140mm, polyetylénová fólie, prkenný rošt tloušťky 25mm, Lignopor tloušťky 35mm, rabicové pletivo s omítkou tloušťky 15 mm a příčky pultových vikýřů následující skladby: omítka tloušťky 15mm, rabicové pletivo, polyetylénová fólie a Lignopor tloušťky 35mm, tepelná izolace tloušťky 100mm, hranol 80/80 a palubky tloušťky 80/80, provede tesařské laťování, na něj položí hydroizolaci, dodá dvě střešní okna Velux tak, aby jimi bylo osvětleno schodiště, vady spočívající ve viditelných nerovnostech na fasádě odstraní tak, že při její opravě nejdříve otluče vadné části až na zdivo, po očištění podkladních ploch podklad natře disperzním zředěným roztokem, poškozená a otlučená místa opraví v jedné vrstvě a na takto opravenou fasádu provede nátěr v původních barvách tak, aby celkový vzhled vypadal stejnorodě a celistvě, při provádění se bude řídit technologickými předpisy výrobců, stejně tak jako při nanášení sanační omítky; reklamované vady na pískovcovém soklu opraví tak, že zpevní a nakonzervuje stávající povrch pískovcového soklu vhodnými zpevňovacími a vodovzdornými přípravky a opracuje tak, aby povrch byl souvislý a hladký.“ (výrok II.); zároveň rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu před soudy obou stupňů (výroky III. až VII.).
Odvolací soud částečně převzal skutková zjištění soudu prvního stupně a doplnil je o další skutečnosti zjištěné na základě zopakování dokazování výslechy svědků P. D., M. E. a K. H., znaleckým posudkem znaleckého ústavu Jokl Apprasial, odhadcovské kanceláře a obsahem stavebního deníku (zejména zápisů ze dne 9. 8., 14. 8., 19. 8. a 20. 8. 1996) a na základě doplnění dokazování výslechem zpracovatele znaleckého posudku Ing. D. J. a listinným důkazem (odpovědí žalované na zápis žalobkyně z 9. 8. 1996 ve stavebním deníku); vyšel z následujícího skutkového stavu věci. Žalobkyně a její sestra M. E. jako objednatelky uzavřely dne 25. února 1996 se žalovanou jako zhotovitelkou smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla obnova fasády domu v K. H. (dále též „dům“) a rekonstrukce střechy tohoto domu včetně zhotovení střešních vikýřů a položení nové střešní krytiny podle projektu K. H. za dohodnutou cenu. Smluvní strany se nad rámec projektu dohodly na opravě pískovcového soklu domu. Projekt nekonkretizoval, kde má být na střeše využito bednění a kde laťování. Žalovaná a K. H. se dne 27. 5. 1996 dohodli, že namísto bednění a lepenky budou na střeše použity silnější latě a fólie. Obsah této dohody byl téhož dne zaznamenán v zápise ve stavebním deníku. Ještě před započetím rekonstrukce byly z dvorní části domu odstraněny římsy a byl zkrácen krov v místě ukončení střechy. Projekt předpokládal ukončení střechy v této části na římsy, podle technické zprávy a ostatních částí projektu však výslovně neobsahoval nové zhotovení říms a delších krovů; řešení přesahu střechy bylo jen schematické. Žalovaná ukončení střechy provedla podle stávajícího stavu. Žalobkyně při provádění díla požadovala prodloužení střechy, žalovaná tento požadavek odmítla s tím, že práce spojené s prodloužením střechy nejsou zahrnuty do smlouvy a vyhovění požadavku brání stav domu. Zápis do stavebního deníku o tom učinil K. H. dne 20. 8. 1996. Žalovaná, žalobkyně a K. H. se dne 7. 6. 1996 dohodli, že dva pultové vikýře budou z uliční střešní plochy vypuštěny a jejich konstrukce bude použita ve dvorní střešní ploše; na jejich konkrétním umístění se však nedohodli. Zápis do stavebního deníku o tom vyhotovil téhož dne Ing. arch. K. Ačkoli podle projektu měla být ve dvorní části střechy umístěna dvě střešní okna, aby osvětlovala schodiště domu, žalovaná projekt nedodržela. Žalovaná v souladu s účastníky dohodnutou změnou projektu použila střešní krytinu značky Bramac místo původně navrhovaných bobrovek. Účastnice si bližší podrobnosti nového provedení střešní krytiny nedohodly. Použitá technologie dodavatele střešní krytiny nevyžadovala v době provedení díla umístění odvětracích tašek a žalovaná je na střechu neinstalovala. Zesílení krokví příložkami nebylo součástí smlouvy o dílo. Dne 28. 6. 1996 vystavil jednatel žalované Ing. Ř. žalobkyni potvrzení, že rekonstrukce střechy a obnova fasády bude prováděna podle projektové dokumentace zpracované K. H. a dle podmínek Ing. arch. K. Zápis o odevzdání a převzetí stavby M. E. podepsala dne 3. 10. 1996. Žalobkyně odmítla dokončené dílo převzít a v zápise o odevzdání a převzetí stavby dne 4. 10. 1996 vytkla vady díla spočívající v tom, že do střechy zatéká, střecha není provedena podle projektu, nejsou osazeny vchodové dveře, žlaby na spojích protéká voda, chybí střešní okno u schodů půdy a střecha ve dvorní části je oproti projektu kratší o 60 cm. Znalec Ing. Ř. na základě objednávky žalobkyně zpracoval znalecký posudek týkající se vad díla. Dopisem ze dne 20. 11. 1996, který žalovaná převzala následujícího dne, žalobkyně požádala o odstranění vad, které vytkla v zápise o odevzdání a převzetí díla, a při jejichž specifikaci odkázala na znalecký posudek Ing. Ř. Výslovně uvedla, že jde o vady spočívající v zatékání do střechy, v chybějící římse do dvora, nedodržení provedení dřevěných vikýřů dle projektu, ve vadách fasády, v neúplném vyrovnání střechy, v nedostatečné opravě pískovcového soklu, ve vadách žlabů a v chybějícím osvětlení schodů střešním oknem. Výslovně trvala na dodržení projektu, včetně přesahu střechy nad zdí domu o 60 cm. Podle závěrů obsažených ve znaleckém posudku, který vypracoval znalecký ústav (konkrétně Jokl Apprasial, odhadcovská kancelář), provedla žalovaná dílo vadně. Vady spočívají ve špatném nebo nesprávném provedení jednotlivých prací a v tom, že střecha byla ve dvorní části ukončena podle stávajícího stavu; tím došlo ke zkrácení střechy a smáčení dvorní fasády. K odstranění vad je třeba provést sanaci střechy, fasády a soklu. Žalobkyně formulovala žalobu v konečném znění v souladu s technologickým postupem navrženým v tomto znaleckém posudku.
Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně z takto zjištěného skutkového stavu dovodil, že účastnice uzavřely smlouvu o opravě a úpravě věci ve smyslu § 652 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“), coby speciální typ smlouvy o dílo (§ 631 obč. zák.) Jelikož jsou objednatelky z povahy jejich vzájemného vztahu podílových spoluvlastnic domu z uzavřené smlouvy oprávněny a zavázány solidárně, dospěl odvolací soud k závěru, že dílo lze z hlediska odpovědnosti za vady považovat za dokončené, jestliže je převzala jedna z nich (M. E.). Okolnost, že žalobkyně odmítla dílo od žalované převzít, považoval za nerozhodnou. Žalobkyně vytkla vady díla včas podle § 654 odst. 1 obč. zák. a uplatnila právo z odpovědnosti za vady v souladu s § 655 odst. 1 větou první obč. zák. Oproti soudu prvního stupně však odvolací soud neshledal všechny vytknuté vady opodstatněnými. V případě vady spočívající v nedostatečném přesahu dvorní části střechy dovodil, že žalovaná za ni podle § 653 odst. 2 obč. zák. neodpovídá. Projekt, který s přesahem střechy počítal, předpokládal existenci stavebních prvků, které však na domě v době započetí rekonstrukčních prací chyběly; jednalo se o římsy a delší krovy, jejichž nové provedení smlouva nezahrnovala. Odvolací soud dovodil, že šlo o nevhodný pokyn objednatelek (daný projektem). Protože žalovaná žalobkyni před předáním díla na nevhodnost pokynu (tj. projektu) upozornila, jak vyplývá ze zápisu ve stavebním deníku ze dne 20. 8. 1996, neodpovídá za tuto vytčenou vadu. Jako nedůvodný posoudil požadavek na zesílení krokví příložkami, neboť tyto práce nebyly předmětem smlouvy o dílo. Nároku na bezplatné odstranění vad klempířských prvků neodpovídá požadavek žalobkyně, aby je žalovaná zhotovila nově. Odvolací soud dále konstatoval, že za situace, kdy se účastnice nedohodly na konkrétní změně projektu, nelze žalované uložit, aby umístila na střechu odvětrací tašky a do dvorní části střechy dva vikýře. Oprávněným neshledal ani požadavek nahradit laťování s fólií bedněním s lepenkou. Vyšel přitom ze zjištění, že projekt, který v této části nebyl zcela konkrétní, takto upřesnil K. H., jenž k tomu byl oprávněn z titulu funkce projektanta a v rámci autorského dozoru. V tomto rozsahu tudíž odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl (výrok I.). Ve zbývající části žalobě vyhověl ve znění připuštěné změny žalobního petitu - formálně jej změnil (výrok II.). Vynechal přitom ty části žalobního petitu, které považoval za formulačně nadbytečné a které neměly vliv na požadovaný výsledek.
Žalobkyně v podaném dovolání uvedla, že jím napadá rozsudek odvolacího soudu v plném rozsahu, a že uplatňuje dovolací důvody podle § 241a odst. 2 písm, a/, b/ a odst. 3 o. s. ř. Odvolacímu soudu vytkla, že jeho rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, jež nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Má za to, že zesílení krokví bylo účastnicemi dohodnuto ústně a nutnost této opravy při sanaci střechy vyplývá též ze závěrů znaleckého posudku znaleckého ústavu Jokl Apprasial, odhadcovská kancelář. I nadále tvrdí, že plánovaná střešní krytina (bobrovky) byla nahrazena střešní krytinou Bramac bez souhlasu objednatelek, a že podle projektu měly být na střechu umístěny tašky s odvětracím otvorem. Žalovaná měla osadit střechu podle projektu, případně po konzultaci s výrobcem této krytiny. Ze svědecké výpovědi zástupce firmy Bramac totiž vyplynulo, že použití odvětracích tašek bylo v době zhotovení střechy podmínkou záruky. Poukazuje na to, že použití bednění s lepenkou vyplývá jak z projektu, tak ze zamýšleného cíle rekonstrukce vyrovnat střechu. Jeho nahrazení laťováním s fólií podle zápisu ve stavebním deníku ze dne 27. 5. 1996 dohodl projektant H. s žalovanou, ač k tomu nebyl objednatelkami zmocněn. Z dokazování nevyplynulo, že s nimi měl uzavřenu smlouvu, která ho opravňovala k výkonu stavebního či autorského dozoru, popř. že jej k takovému jednání zmocnily. Nemohl proto sám s žalovanou dohodnout změnu projektu a způsobu provedení díla. Žalobkyně odvolacímu soudu vytkla, že se z hlediska věrohodnosti nevypořádal s rozpory ve výpovědi svědka H. Připomíná, že z potvrzení ze dne 28. 6. 1996 je zřejmé, že se žalovaná s objednatelkami dohodla, že dílo provede podle projektové dokumentace. Přesto však nepostupovala podle projektu ani v případě ukončení střechy ve dvorní části domu, kde měl být její přesah o cca 500 mm. Na to, že projekt je vadný, neboť na střeše chybí stavební prvky nutné pro zhotovení jejího přesahu, a že nelze podle něho takto rekonstrukci provést, ji žalovaná neupozornila. Teprve v době, kdy byla sanace střechy dokončena a ona zjistila, že projekt nebyl dodržen, žalovaná odmítla podle projektu střechu prodloužit s odůvodněním, že přesah střechy není součástí smlouvy. Jestliže bylo prokázáno, že žalovaná ji na nevhodnost jejího pokynu (vadnost projektu, pokud jde o přesah střechy) před zhotovením střechy neupozornila, odvolací soud v rozporu s § 653 odst. 2 obč. zák. dovodil, že žalovaná za uvedenou vadu neodpovídá. Oproti zjištění odvolacího soudu žalobkyně tvrdí, že dohoda o přemístění dvou vikýřů z uliční do dvorní části střechy zahrnovala i ujednání o místě jejich instalace. Ze zápisu Ing. arch. K.
ve stavebním deníku ze dne 7. 6. 1996 vyplývá, že předmětné dva vikýře měly být umístěny ve dvorní části domu namísto střešních oken a ta se měla instalovat v uliční části namísto těchto vikýřů. Zatímco okna byla přemístěna, vikýře nikoli. Odvolacímu soudu vytýká nesprávnost právního názoru, že za situace, kdy dílo převzal jeden z objednatelů - spoluvlastníků, lze je mít za dokončené a převzaté, a že je nerozhodné, že další objednatel, též spoluvlastník, dílo odmítl převzít. Má za to, že vzhledem k rozsahu vad a nedodělků bylo k převzetí díla třeba souhlasu všech nebo většiny spoluvlastníků domu, jelikož se jedná o zásadní opatření při hospodaření se společnou věcí ve smyslu § 139 odst. 2 obč. zák. Protože M. E. nemohla za těchto okolností sama rozhodovat o hospodaření se společnou věcí, nebyla ani oprávněna sama dílo převzít. Za opodstatněný považuje požadavek na zhotovení nových klempířských prvků vzhledem k oprávněným obavám, že jejich pouhá oprava by nesplnila svůj účel. Z uvedených důvodů navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 30. 6. 2009 - dále opět jen „o. s. ř“ (srovnej článek II bod. 12. zákona č. 7/2009 Sb.). Dovolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou při splnění podmínky jejího advokátního zastoupení (§ 240 odst. 1, § 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.).
Každé podání, tedy i dovolání, je třeba vykládat podle jeho obsahu (§ 41 odst. 2 o. s. ř.). I když žalobkyně v dovolání výslovně uvádí, že jím napadá rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu, z obsahu jejích dovolacích námitek vyplývá, že ve skutečnosti brojí proti jeho výroku I., jímž odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu ve zde uvedeném rozsahu zamítl, a proti té části výroku II., jíž bylo rozhodnuto o povinnosti provést na střeše tesařské laťování, na něž bude položena hydroizolace tak, aby bylo zajištěno její odvodnění (místo navrhovaného dřevěného bednění pokrytého asfaltovou lepenkou), a u pěti střešních vikýřů provést tesařské laťování a na něj položit hydroizolaci (místo návrhu dodat dřevěné bednění pokryté asfaltovou lepenkou a dřevěnými latěmi rozmístěnými na střeše s roztečí tak, aby tašky držely za dvě drážky a tvořily souvislou plochu). Touto částí výroku II. byl totiž rovněž žalobě vyhovující rozsudek soudu prvního stupně změněn tak, že žaloba byla částečně zamítnuta. Proti zbylé části výroku II. rozsudku odvolacího soudu žalobkyně žádné námitky nevznáší; ostatně dovolání by ani nebylo v tomto rozsahu subjektivně přípustné, jelikož k podání dovolání je oprávněn pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1363/96, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 28/1998, nebo jeho rozsudek ze dne 1. 2. 2001, sp. zn. 29 Cdo 2357/2000, uveřejněný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck, pod C 154). Odvolací soud sice i tuto část výroku II. svého rozsudku formuloval tak, že se jím mění rozsudek soudu prvního stupně, stalo se tak zjevně pouze z toho důvodu, že stejně jako soud prvního stupně žalobě v tomto rozsahu vyhověl, ovšem ve znění změny žalobního petitu, kterou v průběhu odvolacího řízení k návrhu žalobkyně připustil. Uvedenou částí výroku II. rozhodnutí odvolacího soudu tudíž nenastala v poměrech žalobkyně taková újma, která by byla odstranitelná jejím zrušením.
Dovolání proti výroku I. a napadené části výroku II. rozsudku odvolacího soudu je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. Nejvyšší soud České republiky se proto zaměřil na posouzení, zda je v tomto rozsahu též důvodné. Byl přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody, včetně jejich obsahového vylíčení žalobkyní (§ 242 odst. 3 věta první o. s. ř.), a ve smyslu § 242 odst. 3 věty druhé o. s. ř. byl povinen přihlédnout k těm vadám, jež jsou uvedeny v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a/ a b/ a § 229 odst. 3 o. s. ř., jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř.), i když nebyly v dovolání uplatněny. Zatímco existence zmatečností vyjmenovaných ve zmiňovaných ustanoveních z obsahu spisu nevyplývá (a žalobkyně ji ani netvrdí), trpí řízení posléze uvedenou jinou vadou.
Prostřednictvím § 241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř. lze namítat, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.
Podle § 213 odst. 1 o. s. ř. odvolací soud není vázán skutkovým stavem, jak jej zjistil soud prvního stupně. Odvolací soud může zopakovat dokazování, na základě kterého soud prvního stupně zjistil skutkový stav věci; dosud provedené důkazy zopakuje vždy, má-li zato, že je z nich možné dospět k jinému skutkovému zjištění, než které učinil soud prvního stupně (§ 213 odst. 2 o. s. ř.). K provedeným důkazům, z nichž soud prvního stupně neučinil žádná skutková zjištění, odvolací soud při zjišťování skutkového stavu věci nepřihlédne, ledaže by je zopakoval; tyto důkazy je povinen zopakovat, jen jestliže ke skutečnosti, jež jimi má být prokázána, soud prvního stupně provedl jiné důkazy, z nichž při zjišťování skutkového stavu vycházel (§ 213 odst. 3 o. s. ř.).
Zásada, že odvolací soud není vázán skutkovým stavem zjištěným soudem prvního stupně neznamená, že by se mohl bez dalšího odchýlit od skutkového zjištění soudu prvního stupně. Má-li odvolací soud za to, že na základě důkazů provedených soudem prvního stupně, jež byly podkladem pro zjištění skutkového stavu věci, lze dospět k jinému skutkovému zjištění, je nepřípustné, aby se odchýlil od hodnocení důkazů provedených soudem prvního stupně, aniž by je sám provedl a zjednal si tak rovnocenný podklad pro případně odlišné zhodnocení důkazu. To znamená, že odvolací soud je povinen ohledně skutečnosti, o níž má pochybnosti, zopakovat dokazování jako celek (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. srpna 2009, sp. zn. 33 Cdo 1890/2007). V případě, že soud prvního stupně sice důkaz provedl, avšak při hodnocení důkazů (§ 132 o. s. ř.) jej pominul, žádná skutková zjištění z něho neučinil a ohledně zjišťované skutečnosti v rozporu s § 132 o. s. ř. vyšel z ostatních provedených důkazů, je odvolacímu soudu zakázáno, aby takový důkaz považoval bez dalšího za zdroj pro svá skutková zjištění. Odvolací soud je podle § 213 odst. 3 o. s. ř. povinen zopakovat soudem prvního stupně pominutý důkaz; způsobilým podkladem pro skutková zjištění odvolacího soudu může být jen takový důkaz, který odvolací soud provedl znovu stejným způsobem, jako by před soudem prvního stupně nebyl vůbec proveden. Jestliže odvolací soud nepostupuje způsobem uvedeným v § 213 odst. 2 a 3 o. s. ř., a přesto se od skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně odchýlí, trpí odvolací řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a je tím dán dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř.
V posuzovaném případě odvolací soud od soudu prvního stupně odlišný závěr o neopodstatněnosti požadavku žalobkyně na instalaci odvětracích tašek dovodil jednak z tvrzení samotné žalobkyně, že se smluvní strany dohodly na změně projektu ohledně střešní krytiny, aniž by si sjednaly podrobnosti jejího nového provedení, a jednak ze zjištění, že použitá technologie dodavatele střešní krytiny Bramac v době provedení díla umístění odvětracích tašek nevyžadovala. Toto zjištění čerpal „z výslechu i vyjádření odborné firmy Bramac.“ Zřejmě tím byly míněny vyjádření vypracované k žádosti žalobkyně Ing. M. H., vedoucím technického oddělení firmy Bramac-výroby střešní krytiny a stavebních hmot, spol. s r. o. ze dne 25. 7. 2000, a výslech Ing. M. H. jako svědka. Zatímco listinný důkaz odvolací soud zopakoval v rámci provedení důkazu znaleckým posudkem vypracovaným znaleckým ústavem Jokl Apprasial, odhadcovská kancelář, jehož byl součástí jako příloha č. 13 (čl. 232 spisu), v případě výslechu svědka Ing. M. H. se tak nestalo. Soud prvního stupně sice tohoto svědka vyslechl při jednání dne 9. 10. 2000, avšak tento důkaz nijak nehodnotil a žádná skutková zjištění z něho neučinil, jak je zřejmé z obsahu odůvodnění jeho rozhodnutí. Odvolací soud, který ke zjištěnému skutkovému stavu dospěl na základě vlastního hodnocení výslechu uvedeného svědka, aniž jej zopakoval, nepostupoval v souladu s § 213 odst. 3 o. s. ř. a tím zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř.). Závěr odvolacího soudu, že požadavek žalobkyně na instalaci odvětracích tašek je neopodstatněný, proto nemůže bez dalšího obstát.
Žalobkyně v dovolání zpochybnila správnost právního názoru odvolacího soudu, že z hlediska závazku z odpovědnosti za vady lze považovat dílo za dokončené a předané, i když jedna ze dvou objednatelek, které jsou podílovými spoluvlastnicemi domu, odmítla dílo převzít a druhá z nich je od zhotovitele převzala. Prosazuje názor, že v tomto případě na převzetí díla dopadá § 139 odst. 2 obč. zák. upravující hospodaření spoluvlastníků se společnou věcí, a že vzhledem k rozsahu vad a nedodělků díla je bylo možno převzít jen za souhlasu všech nebo většiny spoluvlastníků.
Touto námitkou žalobkyně uplatnila dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř., jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Právní posouzení je nesprávné, jestliže soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Podle § 139 odst. 1 obč. zák. z právních úkonů týkajících se společné věci jsou oprávněni a povinni všichni spoluvlastníci společně a nerozdílně. Podle § 139 odst. 2 obč. zák. o hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou, počítanou podle velikosti podílů. Při rovnosti hlasů, nebo nedosáhne-li se většiny anebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoliv spoluvlastníka soud.
Je-li věc v podílovém spoluvlastnictví více osob, pak obsah podílového spoluvlastnictví tvoří subjektivní práva a povinnosti náležející všem spoluvlastníkům. Míra jejich účasti na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci je určena spoluvlastnickým podílem (§ 137 odst. 1 obč. zák.). Rozhodování spoluvlastníků o společné věci je upraveno v § 139 obč. zák. Odstavec 1 tohoto ustanovení se vztahuje (mimo jiné) na právní úkony a z nich vyplývající práva a povinnosti podílových spoluvlastníků týkající se společné věci ve vztahu k třetím osobám. V režimu § 139 odst. 1 obč. zák. tak mají podíloví spoluvlastníci v závazkových právních vztazích navenek postavení solidárních věřitelů (§ 513 obč. zák.) a solidárních dlužníků (§ 511 obč. zák.). Režim vzájemných práv a povinností podílových spoluvlastníků při hospodaření se společnou věcí se řídí § 139 odst. 2 (a odst. 3) obč. zák. Pojem „hospodaření se společnou věcí“ občanský zákoník blíže nedefinuje. Nejvyšší soud však již dříve vyslovil závěr, že za hospodaření se společnou věcí lze považovat kromě jiného údržbu věci, její opravu, ale také její úpravu, popřípadě její změnu, včetně odstranění či likvidace (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 3. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1300/2001, publikovaný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck /dále jen „Soubor“/, pod C 1818/25). Cílem hospodaření se společnou věcí je v obecné rovině její účelné využití. V nejširším pojetí lze za hospodaření se společnou věcí ve smyslu § 139 odst. 2 obč. zák. považovat úkony, které se týkají ekonomické stránky společné věci, s výjimkou těch, k jejichž provedení není - z hlediska platnosti - nezbytně nutný souhlas všech spoluvlastníků, a těch, které je oprávněn činit každý podílový spoluvlastník ve vztahu ke svému spoluvlastnickému podílu (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2008, sp. zn. 22 Cdo 2918/2005, a Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník I. Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, 847 s. a násl.). Pouze při rozhodování o hospodaření se společnou věcí, tedy pokud jde o vzájemná práva a povinnosti spoluvlastníků, se uplatní majoritní princip; nedojde-li mezi spoluvlastníky k dohodě, je určujícím činitelem velikost spoluvlastnických podílů (§ 139 odst. 2 obč. zák.). Ani pojem „právní úkon týkající se společné věci“ ve smyslu § 139 odst. 1 obč. zák. občanský zákoník nevymezuje, avšak nepochybně z hlediska kvantitativního jej lze považovat za širší pojem než hospodaření se společnou věcí. Jde (až na výjimky) o veškeré právní úkony týkající se společné věci, které učiní podíloví spoluvlastníci ve vztahu k třetím osobám, tedy projeví-li svou vůli navenek, a to i v případě, je-li tento úkon důsledkem jejich rozhodování o hospodaření se společnou věcí v režimu § 139 odst. 2 obč. zák. Ve vztahu k třetí osobě jsou pak v pozici solidárních věřitelů a solidárních dlužníků. Znamená to, že kterýkoli z nich (i menšinový spoluvlastník, který s právním úkonem nesouhlasil) je oprávněn po třetí osobě požadovat samostatně celé plnění (§ 513 obč. zák.) a věřitel je oprávněn žádat celé plnění po kterémkoli ze zavázaných spoluvlastníků (§ 511 obč. zák.).
V posuzovaném případě žalobkyně a její sestry M. E. a K. J. byly v roce 1996 podílovými spoluvlastnicemi domu (každá z nich v rozsahu jedné ideální třetiny), jehož oprava a úprava byla předmětem smlouvy, kterou žalobkyně a M. E. uzavřely dne 25. 2. 1996 s žalovanou. V tu dobu byla žalobkyně oprávněna jednat za nesvéprávnou K. J. ohledně oprav a úprav domu na základě zmocnění udělené jí dne 7. 6. 1995 opatrovnicí nesvéprávné Dr. Marií Junkovou, vedoucí Ústavu sociální péče pro dospělé Brandýs nad Labem.
Z těchto zjištění vyplývá nutně závěr, že žalobkyně a M. E. v rámci hospodaření se společnou věcí (§ 139 odst. 2 obč. zák.) uzavřely platně smlouvu o opravě a úpravě společné věci podle § 652 obč. zák. - zvláštní druh smlouvy o dílo (§ 631 obč. zák.). Z práv a povinností vyplývajících pro ně z této smlouvy byly vůči žalované (druhé smluvní straně) oprávněny a povinny společně a nerozdílně (§ 139 odst. 1 obč. zák.). Převzetí díla od žalované proto nespadá do režimu hospodaření spoluvlastníků se společnou věcí upraveného § 139 odst. 2 obč. zák. a nebyl k němu potřebný souhlas všech nebo většiny spoluvlastníků.
Lze uzavřít, že ve vztahu ke zhotoviteli jsou objednatelé ze smlouvy o opravě a úpravě věci, která je v jejich podílovém spoluvlastnictví, oprávněni a povinni společně a nerozdílně.
Z hlediska závazku z odpovědnosti za vady postačí, převezme-li dílo od zhotovitele jeden z těchto objednatelů. Žalobkyni se tak nepodařilo zpochybnit správnost právního závěru odvolacího soudu, že lze mít dílo za dokončené a předané. Nad rámec uvedeného se sluší připomenout, že judikatura soudů je ustálena v názoru, podle něhož objednatel nemůže vůči zhotoviteli uplatňovat práva z odpovědnosti za vady, dokud nedojde k předání předmětu díla (§ 653 odst. 1 obč. zák.). Jestliže by se prosadil právní názor žalobkyně, že dílo nebylo dokončeno a předáno, nemohla by ani úspěšně uplatnit právo z odpovědnosti za vady.
Dovolací soud nesdílí pochybnosti žalobkyně o správnosti právního závěru odvolacího soudu, že jí nesvědčí právo na odstranění vad klempířských prvků tak, že je žalovaná zhotoví nově. Odborná literatura i rozhodovací praxe soudů je zajedno v tom, že zhotovitel je povinen odstranit vadu odborným způsobem tak, aby věc měla takové vlastnosti, jež měla mít podle smlouvy, jaké byly smluveny nebo jaké odpovídají povaze opravy (úpravy). Volba způsobu odstranění vady zásadně přísluší zhotoviteli. Pouze nabízí-li zhotovitel odstranění vady nevhodným způsobem, může objednatel požadovat odstranění vady způsobem odpovídajícím povaze vady (srovnej Zhodnocení NS ČSR ze dne 20. 10. 1988, sp. zn. Cpj 39/88, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 12/1989, a a Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník II. Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, 1833 s.).
Žalobkyně dále vytkla odvolacímu soudu nesprávnost právního závěru, že žalovaná ve smyslu § 653 odst. 2 obč. zák. neodpovídá za vadu střechy spočívající v nedodržení projektu, pokud jde o její přesah v dvorní části domu o 500 mm.
Podle § 653 odst. 1 obč. zák. zhotovitel odpovídá za vady, které má provedená oprava nebo úprava při převzetí věci objednatelem, jakož i za vady, které se vyskytnou po převzetí věci v záruční době. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení zhotovitel odpovídá také za vady, jejichž příčinou je vadnost věci, která má být opravena nebo upravena, či nevhodnost pokynů objednatele, jestliže ho na vadnost věci či nevhodnost pokynů upozornil.
Ze smlouvy o opravě a úpravě věci uzavřené podle § 652 obč. zák. vznikne objednateli právo, aby mu zhotovitel podle jeho objednávky provedl opravu nebo úpravu věci; zhotoviteli vznikne právo, aby mu objednatel zaplatil cenu za opravu nebo úpravu věci. Poruší-li zhotovitel závazkovou povinnost provést řádně opravu či úpravu věci a výsledek opravy (úpravy) vykazuje při převzetí věci objednatelem nebo v záruční době vady, odpovídá zhotovitel za tyto vady (§ 653 obč. zák.) a objednatel se v rámci odpovědnosti za vady může po něm domáhat bezplatného odstranění vady opravy či úpravy (§ 655 odst. 1 věta první obč. zák.). Vadou, kterou má provedená oprava (úprava), se přitom rozumí zejména absence těch funkčních, vzhledových či jiných vlastností věci, jichž mělo být její opravou (úpravou) dosaženo. Při provedení opravy (úpravy) věci musí zhotovitel v rámci smlouvy respektovat pokyny objednatele. Nedodržení těchto pokynů, projeví-li se ve výsledku díla, představuje vadné plnění. Jestliže jsou pokyny objednatele nevhodné, je zhotovitel povinen postupovat podle § 637 odst. 1 obč. zák. a bez zbytečného odkladu upozornit objednatele na nevhodnost pokynů, podle nichž má být oprava (úprava) provedena. Trvá-li objednatel přes upozornění na provedení opravy (úpravy) podle jeho nevhodných pokynů, může zhotovitel od smlouvy odstoupit. Nevyužije-li tohoto práva a opravu (úpravu) podle pokynů objednatele provede, neodpovídá za vady opravy (úpravy) v důsledku toho vzniklé. Jinými slovy řečeno, zhotovitel odpovídá za vady, jejichž příčinou byla nevhodnost pokynů objednatele, jestliže nesplnil svou povinnost podle § 637 odst. 1 obč. zák. a objednatele na nevhodnost pokynů neupozornil. Nevhodnost pokynů objednatele se přitom může týkat požadavku na použití určitého materiálu, postupu či způsobu při opravě (úpravě) věci.
Odvolací soud dovodil, že žalovaná neodpovídá ve smyslu § 653 odst. 2 obč. zák. za vadu střechy spočívající v nedodržení projektu, pokud jde o její přesah v dvorní části domu o 500 mm. K tomuto právnímu závěru dospěl na základě skutkového zjištění, že žalovaná se ve smlouvě uzavřené dne 25. 2. 1996 zavázala mimo jiné provést položení nové střešní krytiny na domě podle projektu, který vypracoval pro objednatelky K. H. Projekt počítal s přesahem střechy ve dvorní části, jehož zhotovení předpokládalo existenci stavebních prvků, jež v době započetí rekonstrukčních prací na domě chyběly. Technická zpráva a ostatní části projektu zhotovení chybějících stavebních prvků nezahrnovaly; tyto práce nebyly předmětem smlouvy. Střešní krytina byla položena bez přesahu podle stávajícího stavu. Poté, co žalobkyně tuto skutečnost zjistila a trvala na provedení střechy s přesahem i ve dvorní části, žalovaná ji (před předáním díla) upozornila na nedostatečnost projektu a odmítla požadavek žalobkyně akceptovat. O tom byl dne 20. 8. 1996 pořízen zápis ve stavebním deníku. Na podkladě takto zjištěného skutkového stavu odvolací soud zaujal názor, že nebyla splněna podmínka § 653 odst. 2 obč. zák., neboť žalovaná před předáním díla upozornila žalobkyni na nevhodnost jejího pokynu daného nedostatečností projektu.
Právní posouzení věci odvolací soudem není správné, neboť odvolací soud sice zjištěný skutkový stav poměřoval ustanovením, které na něho dopadá, avšak na daný skutkový stav jej nesprávně aplikoval. Odpovědnost žalované za předmětnou vadu by byla vyloučena jen tehdy, jestliže by na nevhodnost projektu (bezodkladně) upozornila žalobkyni dříve, než byla střecha položena, a nikoli až před předáním díla. Protože tak neučinila (což vyplývá z výslechu svědka K. H., jeho zápisu ve stavebním deníku ze dne 20. 8. 1996, z předcházejících zápisů žalobkyně ze dne 9. 8. 1996 a žalované ze dne 13. 8. 1996 a z písemného stanoviska K. H. ze dne 7. 9. 1996 adresovaného Městskému úřadu v Kutné Hoře, v němž uvádí, že tesařská firma a pokrývači při provádění rekonstrukce střešní konstrukce ukončili střechu podle stávajícího stavu, aniž konzultovali s investorem absenci stavebních prvků potřebných pro zhotovení přesahu střechy podle projektu), je dána její odpovědnost za vady ve smyslu § 653 odst. 2 obč. zák. V tomto ohledu žalobkyně uplatnila dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. opodstatněně.
Žalobkyně předestřela k dovolacímu přezkumu rovněž právní otázku, zda projektant K. H. byl oprávněn v rámci autorského dozoru provádět změny v projektové dokumentaci a sjednávat se žalovanou změny ve způsobu provedení díla. Na posouzení této otázky totiž závisel závěr o opodstatněnosti práva z odpovědnosti za vadu, která měla spočívat v tom, že žalovaná se odchýlila od projektu a použila na střechu místo plánované kombinace laťování a bednění výlučně laťování. Žalobkyně polemizuje se závěrem odvolacího soudu, že dílo nemá tuto vytknutou vadu, protože žalovaná se na změně ve způsobu provedení díla dohodla s projektantem, který k takové konkretizaci projektu byl oprávněn z titulu výkonu autorského dozoru. Namítá, že objednatelky neuzavřely s K. H. žádnou smlouvu o výkonu stavebního nebo autorského dozoru nad prováděnou opravou a úpravou domu a že ho nezmocnily k tomu, aby za ně jednal se žalovanou o změnách projektu a ve způsobu provedení díla.
Podle § 17 písm. h/, § 18 písm. j/ a § 19 písm. e/ zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále je „zákon č. 360/1992 Sb.“) autorizovaný architekt, autorizovaný inženýr a autorizovaný technik jsou v rozsahu oboru, popřípadě specializace, pro kterou jim byla udělena autorizace, oprávněni provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby. Obsah pojmu „autorský dozor“ není obecně závazným způsobem upraven. Dříve byl upraven vyhláškou č. 43/1990 Sb., o projektové přípravě staveb (zrušené k dni 1. 7. 1992 vyhláškou č. 262/1992 Sb., kterou byl doplněn a změněn zákon č. 50/1976 Sb.). Ta se vztahovala především na stavby, jejichž investory byly organizace, popřípadě organizační jednotky, a které měly být uskutečněny na území tehdejší Československé socialistické republiky. Podle § 6 odst. 1 této vyhlášky se autorským dozorem ověřuje dodržení projektu při realizaci stavby. Ten, kdo vykonával autorský dozor, byl zejména povinen v případě, že zjistí nedodržení projektu, popřípadě právních předpisů a technických norem, uvědomit o tom bez zbytečného odkladu investora, dodavatele a dotčený orgán státní správy. Zároveň byl oprávněn požadovat, aby nebyly zahájeny, popřípadě aby byly zastaveny práce, pokud závažné závady, jež vykl, nebyly včas odstraněny. Rozsah autorského dozoru byl závislý na dohodě zúčastněných stran (§ 6 odst. 3 a 4 vyhlášky). Všichni autorizovaní inženýři a technici se jako řádní členové sdružují v České komoře autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě - dále jen „Komora“ (§ 23 odst. 1, 2 zákona č. 360/1992 Sb.).
Do působnosti Komory, která je právnickou osobou, náleží mimo jiné vydávat vnitřní předpisy Komory (§ 5 a § 6 písm. i/ zákona č. 360/1992 Sb.). Komora tak vydala Výkonový a honorářový řád, podle něhož se autorský dozor vykonává na základě smlouvy uzavřené mezi objednatelem a autorem dokumentace. Dohodnutý výkon autorského dozoru zahrnuje zejména poskytování vysvětlení potřebných k vypracování realizační dokumentace, posuzování návrhů zhotovitelů stavby na změny a odchylky částí dokumentace zpracovaných zhotoviteli stavby, vyjádření k požadavkům na větší množství výkonů oproti schválené dokumentaci, sledování postupu výstavby z odborného technického hlediska apod. Z uvedeného je zřejmé, že samotná skutečnost, že byla uzavřena smlouva o výkonu autorského dozoru, neumožňuje bez dalšího učinit závěr o oprávněnosti osoby vykonávající autorský dozor smluvit se zhotovitelem díla změnu ve způsobu provedení díla. Tak by tomu bylo jen v případě, jestliže by smlouva obsahovala zmocnění autora projektu k takovému jednání jménem objednatele. Pro právní posouzení věci je tudíž vždy významné zjištění, co bylo obsahem smluvního ujednání autora projektu a objednatele.
Odvolací soud vyšel ze zjištění, že podle projektu mělo být použito bednění i laťování (poměr byl vyjád
Autor: -mha-