// Profipravo.cz / Odpovědnost za škodu 25.11.2016
Odpovědnost za poškození zdraví způsobené přístrojem užitým při vyšetření
U odpovědnosti podle § 421a obč. zák. se předpokládá, že vyvolávajícím činitelem poškození zdraví je při zákroku vlastnost konkrétní věci (přístroje či nástroje), která při použití ke svému účelu je způsobilá vyvolat určitý škodlivý následek a také jej způsobila. Soudní praxe shledala takové charakteristické vlastnosti, jež způsobily poškození zdraví pacienta, např. v konstrukci operačního přístroje, jeho ostrosti.
V posuzované věci uzavřel odvolací soud, že škoda měla původ ve vlastnosti věci, tj. v konstrukci přístroje (velikosti, tvaru, prostorovém uspořádání) či vlastnosti použitého vodiče. Uvedl, že samotná operační metoda bez příslušného přístroje ani přístroj sám bez toho, že by byl použit, nejsou způsobilé ovlivnit zdraví pacienta, tudíž nelze od sebe oddělovat působení typických vlastností přístroje a metodu, tedy způsob jeho použití při výkonu. Odvolací soud z uvedeného vyvodil, že vyvolávajícím činitelem poškození zdraví žalobkyně byly vlastnosti konkrétního přístroje užitého při vyšetření, a to jeho velikost, tvar a prostorové uspořádání, neboť právě konstrukce použitého přístroje způsobila, že vyšetřovací přístroj uvízl v bohatých řasách žlučových cest žalobkyně. Ze závěrů znaleckého posudku vyplynulo, že při použití jiného instrumentária (extrakčního balonku) by k uvíznutí s ohledem na jeho tvar nedošlo (avšak v případě jeho vklouznutí do ductus cysticus by jeho užití mohlo mít pro pacienta negativní následky).
Pokud tedy odvolací soud dospěl k závěru, že to byly tvar a prostorové uspořádání Dormia košíku, které zapříčinily uvíznutí instrumentária ve žlučníku poškozené, dovolací soud se s tímto závěrem ztotožňuje, neboť právě tvar a konstrukce daného nástroje umožnily vniknutí slizniční řasy do polootevřeného vrcholu košíku a jeho zaklínění. Tvar a prostorové uspořádání jiného instrumentária (extrakčního balonku) by vniknutí slizniční řasy vůbec neumožňoval, a tudíž by se ve žlučovodu poškozené nezachytil. Byly to tedy jedinečné konstrukční vlastnosti a tvar právě Dormia košíku, které způsobily danou zdravotní komplikaci.
Anatomické poměry poškozené nevylučují příčinnou souvislost ve vztahu k odpovědnosti podle § 421a obč. zák.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1304/2016, ze dne 1. 9. 2016
Dotčené předpisy: § 421a obč. zák. ve znění do 31. 12. 2013
Kategorie: odpovědnost za škodu; zdroj: www.nsoud.cz
Z odůvodnění:
Okresní soud Plzeň – město rozsudkem ze dne 10. 4. 2015, č. j. 36 C 440/2012-405, zastavil řízení co do částky 1.112 Kč s příslušenstvím (výrok I), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 141.511 Kč s příslušenstvím (výrok II), v částce 244.704 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl (výrok III) a ve výrocích IV až IX rozhodl o náhradě nákladů řízení. Rozhodl tak o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala náhrady škody na zdraví způsobené při poskytování zdravotních služeb žalovanou, sestávající z bolestného, náhrady za ztížení společenského uplatnění, nákladů léčení a náhrady ušlé mzdy. Žalobkyně se u žalované podrobila dne 18. 2. 2011vyšetření žlučových cest metodou ERCP (endoskopická retrográdní cholangiopankreatikografie). Vyšetření s podezřením na přítomnost žlučového kamene bylo standardně prováděno extrakčním nástrojem - Dormia košíkem. V průběhu vyšetření žalobkyně Dormia košík uvízl v části žlučovodu, odkud se jej ošetřujícímu lékaři nepodařilo vyprostit, proto bylo přistoupeno k vyjmutí košíku cestou otevřené operace. Okresní soud ve skutkových zjištěních uzavřel, že postup žalované při poskytování zdravotní péče byl shledán lege artis a žalovaná neporušila žádnou právní povinnost. Po právní stránce dospěl k závěru, že žalovaná odpovídá podle § 421a obč. zák. za škodu na zdraví způsobenou žalobkyni uvedenou operací, neboť tato škoda má původ v povaze věci použité při poskytování zdravotnické služby. Přiznal proto žalobkyni náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění v základní výši, když neshledal podmínky pro mimořádné zvýšení této náhrady, a dále náhradu nákladů léčení, náhradu nákladů na kopírování zdravotnické dokumentace a náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti.
K odvolání žalobkyně, žalované i vedlejší účastnice Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 26. 10. 2015, č. j. 10 Co 314/2015-482, rozsudek okresního soudu ve výrocích II a III změnil tak, že žalované uložil zaplatit žalobkyni částku 247.161 Kč s příslušenstvím a v částce 139.054 Kč žalobu zamítl (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky i vůči státu. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně, tedy s tím, že postup žalované při poskytování zdravotní péče byl lege artis, a není proto dána odpovědnost dle § 420 obč. zák., je však dána odpovědnost dle § 421a obč. zák., neboť škoda byla způsobena charakteristickými vlastnostmi užitého přístroje – Dormia košíku, tedy tvarem, velikostí a konstrukcí. Při posuzování výše jednotlivých nároků na náhradu škody na zdraví dospěl odvolací soud k závěru o naplnění podmínek pro mimořádné zvýšení odškodnění bolesti, a to ve výši dvojnásobku základního odškodnění, u náhrady za ztížení společenského uplatnění mimořádné důvody pro její zvýšení neshledal.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalovaná dovolání do výroku, jímž jí bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 247.161 Kč s příslušenstvím, a do navazujících nákladových výroků. Domnívá se, že rozhodnutí odvolacího soudu i soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci a je v rozporu s dosavadní rozhodovací praxí dovolacího soudu. Dovolatelka uvádí, že odpovědnost za škodu podle § 421a obč. zák. je přísnou odpovědností s tzv. absolutním charakterem, což ovšem neznamená, že je dána za všech okolností, nýbrž pouze tehdy, pokud jsou splněny všechny zákonné podmínky. Odpovědnost je dána, jestliže konkrétní újma byla způsobena okolnostmi, jež přímo vyplývají z povahy použité věci, tedy takové charakteristické vlastnosti, jež způsobily poškození zdraví pacienta (např. konstrukce přístroje, jeho ostrost či vlastnost materiálu). Rozhodovací praxe dovolacího soudu je ustálena i v otázce odpovědnosti za škodu, jež byla způsobena použitím věci či jinými okolnostmi, a v těchto případech přísná odpovědnost dle § 421a obč. zák. dána není. Dovolatelka výkladem této rozhodovací praxe dospěla k závěru, že v posuzované věci byla škoda způsobena způsobem použití nástroje, tedy technologickým postupem, který nevede k odpovědnosti dle utanovení § 421a obč. zák. Dovolatelka proto navrhla Nejvyššímu soudu, aby rozhodnutí odvolacího soudu v napadeném rozsahu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) posoudil dovolání a shledal, že bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 o. s. ř.), za splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení dovolatelky (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), není však přípustné podle § 237 o. s. ř., neboť se odvolací soud při výkladu otázky odpovědnosti za škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje, neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.
Vzhledem k § 3028 odst. 3 a § 3079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinného od 1. 1. 2014, se věc posuzuje podle dosavadních předpisů, tedy podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen „obč. zák.“), neboť jde o právní poměry vzniklé před 1. 1. 2014.
Podle § 421a obč. zák. každý odpovídá i za škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje nebo jiné věci, jichž bylo při plnění závazku použito. Této odpovědnosti se nemůže zprostit (odst. 1). Odpovědnost podle odstavce 1 se vztahuje i na poskytování zdravotnických, sociálních, veterinárních a jiných biologických služeb (odst. 2).
Ustanovení § 421a obč. zák. upravuje zvláštní případ objektivní odpovědnosti, kdy ten, kdo plní závazek (poskytuje určitou službu) se nemůže odpovědnosti zprostit na základě žádného liberačního důvodu. Zákonnými předpoklady této odpovědnosti je vznik škody, její původ v povaze přístroje nebo jiné věci, jíž bylo při plnění závazku použito, a příčinná souvislost mezi nimi. Přístrojem nebo jinou věcí je jakýkoli hmotný předmět, jehož bylo při plnění závazku použito.
Judikatura dovolacího soudu je ustálena v závěru, že okolnostmi, jež mají původ v povaze věci, se rozumí její vlastnosti a účinky, jimiž se věc (přístroj, přípravek) projevuje. Za škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje, popř. jiné věci, se samozřejmě považuje i situace, kdy škoda vznikla následkem vady přístroje či jeho nefunkčnosti. Okolností, jež má původ v jeho povaze, je však nejen jeho vada či chybějící vlastnost, kterou by jinak přístroj měl mít, ale především jeho typické či charakteristické vlastnosti, tedy sama povaha přístroje. Odpovědnost podle § 421a obč. zák. je dána, jestliže konkrétní újma byla způsobena okolnostmi, jež přímo vyplývají z povahy přístroje či věci, jichž bylo použito jako prostředku při poskytnutí zdravotnické služby, tedy i v případě, že použitá věc nebyla vadná, ale právě svou povahou zapříčinila vznik škody. Pro závěr, zda má škoda původ v povaze použitého přístroje či věci, není relevantní, jde-li o důsledky rizika, které je s použitím takového přístroje či věci obecně či obvykle spojeno. Není rozhodující ani to, zda bezvadný a funkční přístroj způsobil škodu v důsledku vnějších okolností, zda škodlivé účinky jeho použití jsou známy nebo zda ke škodě dochází zcela ojediněle (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2009, sp. zn. 25 Cdo 2046/2007, uveřejněný pod číslem 30/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. 25 Cdo 508/2005, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod C 4634, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2008, sp. zn. 25 Cdo 118/2006, Soubor C 5794).
U odpovědnosti podle § 421a obč. zák. se předpokládá, že vyvolávajícím činitelem poškození zdraví je při zákroku vlastnost konkrétní věci (přístroje či nástroje), která při použití ke svému účelu je způsobilá vyvolat určitý škodlivý následek a také jej způsobila. Soudní praxe shledala takové charakteristické vlastnosti, jež způsobily poškození zdraví pacienta, např. v konstrukci operačního přístroje, jeho ostrosti (srov. již citovaný rozsudek sp. zn. 25 Cdo 2046/2007) či vlastnosti materiálu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2006, sp. zn. 25 Cdo 1129/2005, Soubor C 4646).
V posuzované věci uzavřel odvolací soud, že škoda měla původ ve vlastnosti věci, tj. v konstrukci přístroje (velikosti, tvaru, prostorovém uspořádání) či vlastnosti použitého vodiče. Uvedl, že samotná operační metoda bez příslušného přístroje ani přístroj sám bez toho, že by byl použit, nejsou způsobilé ovlivnit zdraví pacienta, tudíž nelze od sebe oddělovat působení typických vlastností přístroje a metodu, tedy způsob jeho použití při výkonu. Odvolací soud z uvedeného vyvodil, že vyvolávajícím činitelem poškození zdraví žalobkyně byly vlastnosti konkrétního přístroje užitého při vyšetření, a to jeho velikost, tvar a prostorové uspořádání, neboť právě konstrukce použitého přístroje způsobila, že vyšetřovací přístroj uvízl v bohatých řasách žlučových cest žalobkyně. Ze závěrů znaleckého posudku vyplynulo, že při použití jiného instrumentária (extrakčního balonku) by k uvíznutí s ohledem na jeho tvar nedošlo (avšak v případě jeho vklouznutí do ductus cysticus by jeho užití mohlo mít pro pacienta negativní následky).
Pokud tedy odvolací soud dospěl k závěru, že to byly tvar a prostorové uspořádání Dormia košíku, které zapříčinily uvíznutí instrumentária ve žlučníku poškozené, dovolací soud se s tímto závěrem ztotožňuje, neboť právě tvar a konstrukce daného nástroje umožnily vniknutí slizniční řasy do polootevřeného vrcholu košíku a jeho zaklínění. Tvar a prostorové uspořádání jiného instrumentária (extrakčního balonku) by vniknutí slizniční řasy vůbec neumožňoval, a tudíž by se ve žlučovodu žalobkyně nezachytil. Byly to tedy jedinečné konstrukční vlastnosti a tvar právě Dormia košíku, které způsobily danou zdravotní komplikaci.
Namítala-li dovolatelka, že příčinou uvíznutí instrumentaria ve žlučovodu žalobkyně byly její anatomické predispozice, dovolací soud odkazuje na odůvodnění rozsudku odvolacího soudu, který uvedl, že anatomické poměry poškozeného nevylučují příčinnou souvislost ve vztahu k odpovědnosti podle § 421a obč. zák. s poukazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2011, sp. zn. 25 Cdo 2543/2010, Soubor C 9749, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 25 Cdo 565/2010, Soubor C 10780.
Jak vyplývá z výše uvedeného, byla otázka uplatněná v dovolání vyřešena odvolacím soudem v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a dovolání tak není dle § 237 o. s. ř. přípustné.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Autor: -mha-