// Profipravo.cz / Obchodní společnosti a družstvo 20.01.2015
Závažné důvody k přezkoumání zprávy o vztazích dle § 182 odst. 3 obch. zák.
I. Ustanovení § 66a odst. 9 obch. zák. předpokládá, že ve zprávě o vztazích bude označena ovládající osoba, a dále osoby, které jsou ovládány toutéž ovládající osobou a jsou ovládané osobě jednající s péčí řádného hospodáře známy. S ohledem na výše popsaný účel zprávy o vztazích a možnost osob oprávněných podat návrh na jmenování znalce k přezkoumání zprávy o vztazích posoudit správnost v ní obsažených údajů by zpráva měla současně uvádět skutečnosti, z nichž postavení ovládající osoby vyplývá.
II. Další zákonem výslovně požadovanou náležitostí zprávy o vztazích je sdělení, zda z opatření přijatých v zájmu či na popud některé z propojených osob anebo ze smluv s nimi uzavřených vznikla ovládané osobě újma a pokud ano, zda byla uhrazena či zda byla uzavřena smlouva o jejím uhrazení podle § 66a odst. 8 obch. zák. To předpokládá, že statutární orgán ovládané osoby zpracovávající zprávu pečlivě posoudí důsledky uvedených opatření a smluv a přijme odpovídající závěr, který promítne do obsahu zprávy o vztazích.
Jestliže zpráva takové posouzení neobsahuje, lze pochybovat, zda se statutární orgán ovládané osoby důsledky uzavřených smluv či přijatých opatření zabýval a zda posoudil, vznikla-li ovládané osobě v jejich důsledku újma. Absence této náležitosti zprávy o vztazích zpravidla představuje závažný důvod pro jmenování znalce k přezkoumání zprávy podle § 182 odst. 3 obch. zák.
III. Požadavky, jež lze klást na míru konkretizace smluv uváděných v souladu s § 66a odst. 9 obch. zák. ve zprávě o vztazích, závisejí na poměrech dané ovládané společnosti. Má-li nicméně zpráva o vztazích plnit svůj účel, musí popis smluv uzavřených mezi ovládanou osobou a propojenými osobami umožnit posouzení, zda z nich vznikla ovládané osobě újma. Zásadně je proto třeba alespoň uvést, s kým byla smlouva uzavřena, její předmět, jaká plnění si smluvní strany podle smlouvy poskytly (či mají poskytnout) a případně – je-li to významné pro posouzení vzniku újmy – i další smluvní ujednání (např. splatnost sjednané ceny, zajištění apod.).
Popis jednotlivých smluv nemusí některou z uvedených informací obsahovat tehdy, je-li tato informace předmětem obchodního tajemství či byl-li by ohledně ní dán jiný důvod, pro který představenstvo může odmítnout poskytnutí informace podle § 180 odst. 4 obch. zák. Není-li totiž představenstvo společnosti povinno, resp. nesmí-li takovou informaci sdělit ani na valné hromadě akcionáři k jeho žádosti podle § 180 odst. 1 a 3 obch. zák., nelze po společnosti požadovat, aby ji uváděla ve zprávě o vztazích, která je dostupná – jakožto listina ukládaná do sbírky listin – komukoliv.
I v takovém případě musí popis uzavřených smluv – vedle vysvětlení, proč není některá z výše uvedených informací uváděna – umožnit posouzení, zda v jejich důsledku vznikla ovládané osobě újma. Ze zprávy proto musí být především zjevné, zda uzavřená smlouva odpovídá podmínkám běžného obchodního styku, a není-li tomu tak, jak se od těchto podmínek odchyluje.
Je-li mezi ovládanou osobou a některou z propojených osob uzavírán v rámci běžného obchodního styku větší počet obdobných smluv se stejným předmětem a za stejných podmínek, postačí, budou-li (způsobem výše uvedeným) ve zprávě popsány souhrnně; takový popis musí umožnit posouzení, zda ovládané osobě v jejich důsledku vznikla újma.
podle usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 3701/2012, ze dne 17. 12. 2014
Dotčené předpisy:
§ 182 odst. 3 obch. zák.
§ 66a odst. 9 obch. zák.
Kategorie: obchodní společnosti; zdroj: www.nsoud.cz
Z odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 2. října 2010, č. j. 72 Nc 1133/2010-46, jmenoval BDO Appraisal services - Znalecký ústav s. r. o. znalcem pro přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami (dále jen „zpráva a o vztazích) společnosti KOVOBEL a. s. (dále jen „společnost“) za rok 2009 (výrok I.), uložil společnosti povinnost poskytnout veškerou součinnost potřebnou pro přezkoumání výše uvedené zprávy o vztazích, včetně poskytnutí všech potřebných podkladů (výrok II.), zamítl návrh na uložení povinnosti poskytnout součinnost jmenovanému znalci společností UNIC DESIGN N. V. a T. P. (výrok III.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok IV.).
Ve výroku označeným usnesením Vrchní soud v Praze k odvolání společnosti změnil usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. a II. tak, že návrh na jmenování znalce zamítl (první výrok), a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).
Soudy vyšly z toho, že:
1) Společnost zpracovala zprávu o vztazích za rok 2009.
2) Jako propojené osoby jsou ve zprávě o vztazích uvedeny UNIC DESIGN, B. V. se sídlem v Belgii a dále pan T. P., předseda představenstva společnosti.
3) Podle zprávy o vztazích dodala UNIC DESIGN, B. V., společnosti zboží a služby za cenu 164.087,64 EUR a naopak společnost dodala UNIC DESIGN, B. V., zboží a služby za cenu 1.123.979,11 EUR.
4) Zpráva neuvádí, zda společnosti vznikla ze vztahů s propojenými osobami újma či nikoliv.
Odvolací soud, na rozdíl od soudu prvního stupně, neshledal závažné důvody pro jmenování znalce ve smyslu § 182 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále též jen „obch. zák.“). Zpráva o vztazích byla, jako součást výroční zprávy, ověřena auditorem, a to bez výhrad. Z ničeho pak neplyne, že by vzájemné obchody uskutečněné mezi společností a UNIC DESIGN, B. V., vybočovaly z běžné obchodní činnosti.
Proti usnesení odvolacího soudu podali oba navrhovatelé dovolání, jehož přípustnost opírají o § 237 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), majíce za to, že jsou naplněny dovolací důvody vymezené v § 241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř., a navrhujíce, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
V rovině dovolacího důvodu vymezeného v § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. namítají, že odvolací soud nesprávně aplikoval § 182 odst. 3 obch. zák., uzavřel-li, že nejsou dány závažné důvody pro jmenování znalce, neboť výroční zpráva, jejíž součástí je i zpráva o vztazích, byla ověřena auditorem bez výhrad. Posledně označené ustanovení umožňuje jmenovat znalce pro přezkoumání zprávy právě v situaci, kdy auditor výhrady nemá.
Poukazujíce na závěry formulované Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 23. září 2009, sp. zn. 29 Cdo 3887/2008 (jež je veřejnosti dostupné, stejně jako ostatní dále citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, na webových stránkách Nejvyššího soudu), dovozují, že postrádá-li zpráva stěžejní údaje předpokládané zákonem, jako je tomu v projednávané věci, jsou dány závažné důvody pro jmenování znalce k jejímu přezkoumání. Dovolatelé mají za to, že ze zprávy o vztazích vypracované společností za rok 2009 neplyne „vůbec nic“.
Dovolatelé dále odvolacímu soudu vytýkají, že řízení zatížil vadou, jež mohla vést k nesprávnému rozhodnutí ve věci, nevypořádal-li se s důvody, na kterých založili návrh na jmenování znalce (totiž absenci zákonem předpokládaných náležitostí).
Společnost považuje napadené rozhodnutí za správné. Zdůrazňuje, že spolupráce s UNIC DESIGN, B. V. je pro ni strategická a představuje 55,77 % celkového obratu společnosti za rok 2009. Společnost uzavírá s UNIC DESIGN, B. V. pouze „klasické kupní smlouvy vyplývající z běžného obchodního styku“, což plyne ze zprávy o vztazích. Majíc za to, že nejsou dány závažné důvody pro jmenování znalce k přezkoumání zprávy, navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl, popř. zamítl.
Dovolání je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř.
1) Znění rozhodných ustanovení obchodního zákoníku a jejich výklad v dosavadní judikatuře Nejvyššího soudu.
Ustanovení § 66a obch. zák. (mimo jiné) určuje:
Není-li uzavřena ovládací smlouva, je statutární orgán ovládané osoby povinen ve lhůtě 3 měsíců od skončení účetního období zpracovat písemnou zprávu o vztazích mezi ovládající a ovládanou osobou a o vztazích mezi ovládanou osobou a ostatními osobami ovládanými stejnou ovládající osobou (dále jen "propojené osoby"), je-li ovládané osobě jednající s péčí řádného hospodáře známa ovládající osoba, popřípadě touto ovládající osobou ovládané osoby. Ve zprávě se uvede, jaké smlouvy byly uzavřeny v posledním účetním období mezi propojenými osobami, jiné právní úkony, které byly učiněny v zájmu těchto osob, a všechna ostatní opatření, která byla v zájmu nebo na popud těchto osob přijata nebo uskutečněna ovládanou osobou. Pokud bylo ovládanou osobou poskytnuto plnění, je ve zprávě nutno uvést, jaké bylo poskytnuto protiplnění, u opatření jejich výhody a nevýhody, a zda z těchto smluv nebo opatření vznikla ovládané osobě újma, zda byla tato újma v účetním období uhrazena, anebo zda byla uzavřena smlouva o této úhradě podle odstavce 8. Jestliže ovládaná osoba zpracovává výroční zprávu podle zvláštního právního předpisu, musí být zpráva o vztazích mezi propojenými osobami připojena k výroční zprávě. Společníci nebo členové ovládané osoby musí mít možnost seznámit se se zprávou o vztazích mezi propojenými osobami ve stejné lhůtě a za stejných podmínek jako s účetní závěrkou (odstavec devátý).
Každý společník nebo člen ovládané osoby má právo požádat soud, aby jmenoval znalce pro účely přezkoumání zprávy o vztazích mezi propojenými osobami, a to do jednoho roku ode dne, kdy bylo zveřejněno oznámení o uložení této zprávy do sbírky listin. Na jmenování a odměňování znalce platí obdobně ustanovení § 59 odst. 3 s tím, že místně příslušným soudem je soud, v jehož obvodu je sídlo společnosti. Návrh každého dalšího společníka na jmenování znalce pro účely přezkoumání vztahů mezi propojenými osobami podaný dříve, než je řízení pravomocně skončeno, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu. Jakmile řízení o jmenování znalce bylo pravomocně skončeno jmenováním znalce, nejsou návrhy dalších oprávněných osob na jmenování znalce přípustné (odstavec dvanáctý).
Právo podle odstavce 12 vzniká pouze v případě, že
a) ve zprávě auditora podle odstavce 11 jsou uvedeny výhrady ke zprávě statutárního orgánu podle odstavce 9,
b) stanovisko podle odstavce 10 obsahuje výhrady ke zprávě statutárního orgánu podle odstavce 9, nebo
c) zpráva statutárního orgánu podle odstavce 9 obsahuje informaci o tom, že ovládané osobě v důsledku uzavření smlouvy nebo uskutečnění určitého opatření podle odstavce 8 vznikla újma a že tato újma nebyla ovládající osobou uhrazena ani nebyla uzavřena dohoda o jejím uhrazení podle odstavce 8 (odstavec třináctý).
Podle § 182 odst. 3 obch. zák. akcionáři uvedení v § 181 odst. 1 mohou požádat soud, aby jmenoval znalce pro přezkoumání zprávy o vztazích mezi ovládanou osobou a propojenými osobami podle § 66a odst. 12, jsou-li pro to závažné důvody, i když nejsou splněny předpoklady uvedené v § 66a odst. 13.
Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu k výkladu výše citovaných ustanovení se (mimo jiné) podává následující:
Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami je jedním z prostředků ochrany společníků a zprostředkovaně i věřitelů společnosti (ovládané osoby), která je součástí faktického koncernu (je podrobena jednotnému řízení jinou osobou, aniž by byla uzavřena ovládací smlouva – srov. § 66a odst. 7 obch. zák.). Údaje uvedené ve zprávě umožňují společníkům stojícím mimo koncern, jakož i dalším osobám (věřitelům společnosti), zjistit, zda společnost neutrpěla v rámci realizace jednotného řízení ve faktickém koncernu újmu a zda případná újma byla včas uhrazena. Aby taková ochrana byla účinná, musí mít společníci ovládané osoby dále i možnost ověřit, zda zpráva zpracovaná společností je úplná a pravdivá. Zákon proto umožňuje přezkum obsahu zprávy nezávislým znalcem. Informace z posudku znalce pak mohou společníkům sloužit jako skutkový základ nároku, který jménem společnosti při nečinnosti jejích orgánů sami uplatní (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. dubna 2008, sp. zn. 29 Odo 1522/2006, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2013, sp. zn. 29 Cdo 799/2012).
Společníci mají právo domáhat se jmenování znalce k přezkoumání zprávy zásadně pouze v situacích taxativně vypočtených v § 66a odst. 13 obch. zák. Nejsou-li splněny předpoklady uvedené v § 66a odst. 13 obch. zák., mohou se – v případech, kdy ovládanou osobou je akciová společnost – u soudu domáhat jmenování znalce toliko kvalifikovaní akcionáři (§ 181 odst. 1 obch. zák.), a to pouze za předpokladu, že jsou dány závažné důvody pro jmenování znalce. Existence závažných důvodů je v takovém případě nezbytnou podmínkou jmenování znalce pro přezkoumání zprávy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2013, sp. zn. 29 Cdo 799/2012).
Posouzení, jaké důvody lze považovat za závažné ve smyslu § 182 odst. 3 obch. zák., se odvíjí od účelu označeného ustanovení (k tomu srov. kromě rozhodnutí označených výše i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. dubna 2006, sp. zn. 29 Odo 371/2005, uveřejněné pod číslem 34/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Takovým důvodem mohou být – jak přiléhavě uvádějí dovolatelé – důvodné a vážné pochybnosti o správnosti konstatování uvedeného ve zprávě o vztazích, že ze smlouvy uzavřené mezi propojenými osobami nevznikla ovládané osobě újma (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. září 2009, sp. zn. 29 Cdo 3887/2008, jakož i usnesení Ústavního soudu ze dne 26. ledna 2010, sp. zn. II. ÚS 149/10, jímž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost podanou proti posledně označenému rozhodnutí Nejvyššího soudu).
Naproti tomu pouhá absence některých údajů – nevede-li k pochybnostem o správnosti konstatování uvedeného ve zprávě o vztazích, že ze smlouvy uzavřené mezi propojenými osobami nevznikla ovládané osobě újma – sama o sobě zpravidla závažným důvodem ve smyslu § 182 odst. 3 obch. zák. nebude. To platí i v případě, že půjde o údaje vypočtené v § 66a odst. 9 obch. zák. (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2013, sp. zn. 29 Cdo 799/2012).
2) K jednotlivým dovolacím námitkám.
Výtka, podle níž odvolací soud založil své rozhodnutí toliko na zjištění, že auditor ověřil výroční zprávu, jejíž součástí byla i zpráva o vztazích, bez výhrad, je zjevně neopodstatněná. Odvolací soud, vycházeje z toho, že nejsou naplněny předpoklady pro jmenování znalce uvedené v § 66a odst. 13 obch. zák., posuzoval, zda lze znalce přesto jmenovat podle § 182 odst. 3 obch. zák., a dospěl k závěru, že závažné důvody pro takový postup dány nejsou.
Uvedený závěr – dovoláním taktéž zpochybněný – však Nejvyšší soud nesdílí. Nedostatky zprávy o vztazích v projednávané věci podle přesvědčení Nejvyššího soudu naopak představují závažné důvody ve smyslu § 182 odst. 3 obch. zák.
a) Uvedení propojených osob.
Ustanovení § 66a odst. 9 obch. zák. předpokládá, že ve zprávě o vztazích bude označena ovládající osoba, a dále osoby, které jsou ovládány toutéž ovládající osobou a jsou ovládané osobě jednající s péčí řádného hospodáře známy. S ohledem na výše popsaný účel zprávy o vztazích a možnost osob oprávněných podat návrh na jmenování znalce k přezkoumání zprávy o vztazích posoudit správnost v ní obsažených údajů by zpráva měla současně uvádět skutečnosti, z nichž postavení ovládající osoby vyplývá.
Zpráva o vztazích vypracovaná společností za rok 2009 uvedeným požadavkům nevyhovuje, neboť pouze souhrnně označuje dvě osoby jako „propojené“, aniž specifikuje, která z nich (a na základě jakých skutečností) je osobou ovládající.
b) Informace o vzniku újmy a jejím uhrazení.
Další zákonem výslovně požadovanou náležitostí zprávy o vztazích je sdělení, zda z opatření přijatých v zájmu či na popud některé z propojených osob anebo ze smluv s nimi uzavřených vznikla ovládané osobě újma a pokud ano, zda byla uhrazena či zda byla uzavřena smlouva o jejím uhrazení podle § 66a odst. 8 obch. zák. To předpokládá, že statutární orgán ovládané osoby zpracovávající zprávu pečlivě posoudí důsledky uvedených opatření a smluv a přijme odpovídající závěr, který promítne do obsahu zprávy o vztazích.
Jestliže zpráva takové posouzení neobsahuje, lze pochybovat, zda se statutární orgán ovládané osoby důsledky uzavřených smluv či přijatých opatření zabýval a zda posoudil, vznikla-li ovládané osobě v jejich důsledku újma. Absence této náležitosti zprávy o vztazích zpravidla představuje závažný důvod pro jmenování znalce k přezkoumání zprávy podle § 182 odst. 3 obch. zák. [srov. v této souvislosti i jeden z případů, kdy oprávněným osobám vzniká právo požádat soud o jmenování znalce k přezkoumání zprávy o vztazích, upravený v § 66a odst. 13 písm. c) obch. zák.].
c) Uvedení smluv uzavřených mezi propojenými osobami.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 15. dubna 2008, sp. zn. 29 Odo 1522/2006, formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého ve zprávě o vztazích musí být uvedeny pouze ty smlouvy a jiné právní úkony, jejichž účastníkem je ovládaná osoba zpracovávající zprávu. V usnesení ze dne 23. září 2009, sp. zn. 29 Cdo 3887/2008, pak Nejvyšší soud vysvětlil, že požadavky, jež lze klást na míru konkretizace smluv uváděných v souladu s § 66a odst. 9 obch. zák. ve zprávě o vztazích, závisejí na poměrech dané ovládané společnosti.
Má-li nicméně zpráva o vztazích plnit výše vyložený účel, musí popis smluv uzavřených mezi ovládanou osobou a propojenými osobami umožnit posouzení, zda z nich vznikla ovládané osobě újma. Zásadně je proto třeba alespoň uvést, s kým byla smlouva uzavřena, její předmět, jaká plnění si smluvní strany podle smlouvy poskytly (či mají poskytnout) a případně – je-li to významné pro posouzení vzniku újmy – i další smluvní ujednání (např. splatnost sjednané ceny, zajištění apod.).
Popis jednotlivých smluv nemusí některou z uvedených informací obsahovat tehdy, je-li tato informace předmětem obchodního tajemství či byl-li by ohledně ní dán jiný důvod, pro který představenstvo může odmítnout poskytnutí informace podle § 180 odst. 4 obch. zák. Není-li totiž představenstvo společnosti povinno, resp. nesmí-li takovou informaci sdělit ani na valné hromadě akcionáři k jeho žádosti podle § 180 odst. 1 a 3 obch. zák., nelze po společnosti požadovat, aby ji uváděla ve zprávě o vztazích, která je dostupná – jakožto listina ukládaná do sbírky listin [§ 38i odst. 1 písm. c) obch. zák.] – komukoliv.
I v takovém případě musí popis uzavřených smluv – vedle vysvětlení, proč není některá z výše uvedených informací uváděna – umožnit posouzení, zda v jejich důsledku vznikla ovládané osobě újma. Ze zprávy proto musí být především zjevné, zda uzavřená smlouva odpovídá podmínkám běžného obchodního styku, a není-li tomu tak, jak se od těchto podmínek odchyluje.
Je-li mezi ovládanou osobou a některou z propojených osob uzavírán v rámci běžného obchodního styku větší počet obdobných smluv se stejným předmětem a za stejných podmínek, postačí, budou-li (způsobem výše uvedeným) ve zprávě popsány souhrnně; takový popis musí umožnit posouzení, zda ovládané osobě v jejich důsledku vznikla újma.
Výše uvedeným požadavkům zpráva o vztazích v projednávané věci nevyhovuje. Informace, že „ceny jsou stanovovány na základě vzájemně odsouhlasených cenových návrhů“, je pro posouzení případné újmy vzniklé společnosti v důsledku smluv uzavřených s UNIC DESIGN, B. V. bez jakékoliv vypovídací hodnoty.
Jelikož právní posouzení věci odvolacím soudem není správné a dovolací důvod podle § 241a odst. 1 o. s. ř. byl uplatněn právem, Nejvyšší soud, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), usnesení odvolacího soudu podle § 243e odst. 1 o. s. ř. zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta první o. s. ř.).
Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný (§ 243g odst. 1 část věty první za středníkem, § 226 o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012), se podává z části první, čl. II bodu 7 zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Autor: -mha-