// Profipravo.cz / Sbírka rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 8/2005 16.10.2005
č. 625/2005 Řízení před soudem: důvody kasační stížnosti
Je-li kasační stížností napadeno usnesení o odmítnutí žaloby, přicházejí pro stěžovatele v úvahu z povahy věci pouze kasační důvody dle § 103 odst. 1 písmo e) s.ř.s., spočívající v tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu. Pod tento důvod spadá také případ, kdy vada řízení před soudem měla nebo mohla mít za následek vydání nezákonného rozhodnutí o odmítnutí návrhu, a dále vada řízení spočívající v tvrzené zmatečnosti řízení před soudem.
(podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 4. 2005, čj. 3 Azs 33/2004-98)
k § 103 odst. 1 písmo e) soudního řádu správního
věc: Galyna G. (Ukrajina) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační stížnosti žalobkyně.
Rozhodnutím ze dne 11. 12.2002 žalovaný zamítl žádost žalobkyně o udělení azylu jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 1 písmo g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
Žalobkyně napadla rozhodnutí žalobou u Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice. V žalobě uvedla, že nesouhlasí s rozhodnutím, a požádala o projednání své žádosti o udělení azylu. Krajský soud žalobkyni vyzval k odstranění vad žaloby v souladu s § 71 odst. 1 s. ř. s.; žalobkyně však v doplnění žaloby pouze citovala četná ustanovení správního řádu, která žalovaný v řízení porušil. Krajský soud proto usnesením ze dne 9. 7. 2003 žalobu odmítl s tím, že pouhé tvrzení o nesouhlasu s rozhodnutím žalovaného a žádost o nové prošetření případu se zopakováním důvodů žádosti o udělení azylu není možné považovat za žalobní body.
Proti usnesení krajského soudu podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost založenou na důvodech uvedených v § 103 odst. 1 písmo a) až d) s. ř. s. Stěžovatelka mj. namítla vážná pochybení všech dosavadních orgánů v řízení o udělení azylu, kdy zejména krajský soud projednal věc v rozporu se zákonem o azylu a nesprávně aplikoval § 16 tohoto zákona. Žalovaný ani krajský soud pak nezjistili přesně a úplně skutečný stav věci a neopatřili si pro svá rozhodnutí potřebné podklady.
Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost zčásti nepřípustnou a ve zbytku pak nedůvodnou, a proto ji zamítl.
Z odůvodnění:
V bodech, jimiž stěžovatelka napadla nesprávnou aplikaci § 16 zákona o azylu a nepřesné a neúplné zjištění skutkového stavu a neopatření si potřebných podkladů pro rozhodnutí, a to jak v řízení před žalovaným, tak před krajským soudem, je kasační stížnost nepřípustná (§ 104 odst. 4 s. ř. s.): opírá se totiž o důvody, které sice jsou uvedeny v § 103 s. ř. s., ale které se nevztahují k napadenému usnesení. Krajský soud se těmito otázkami vůbec nezabýval: neposuzoval věc samu, neboť vady žaloby mu to neumožnily, a ani Nejvyšší správní soud se jimi tak nemůže zabývat. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. Krajský soud napadeným usnesením žalobu odmítl, rozhodl tedy o tom, že nebude v soudním řízení pokračovat. V takovém případě však z povahy věci pro stěžovatele přicházejí v úvahu pouze kasační důvody dle § 103 odst. 1 písmo e) s. ř. s., spočívající v tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu, přičemž pod tento důvod spadá také případ, kdy vada řízení před soudem měla nebo mohla mít za následek vydání nezákonného rozhodnutí o odmítnutí návrhu, a dále důvod dle písmo c) uvedeného ustanovení, spočívající v tvrzené zmatečnosti řízení před soudem. Výše uvedené kasační námitky nespadají pod tyto důvody kasační stížnosti, a jsou tak jinými důvody, než o které se může kasační stížnost proti rozhodnutí o odmítnutí návrhu opírat.
Autor: zdroj NSS ČR