// Profipravo.cz / Rozhodčí řízení 16.11.2016
Řádné vyjádření k rozhodčí žalobě
Jestliže bylo v rozhodčí doložce ujednáno, že řízení se zahajuje podáním žaloby na adresu tzv. servisní organizace Asociace rozhodců ČR, bylo by v rozporu s principem rovnosti stran v rozhodčím řízení, pokud by vyjádření k žalobě, které bylo zasláno na totožnou adresu jako žaloba samotná, nebylo považováno za řádně podané. V případě, že rozhodčí řízení se zahajovalo doručením rozhodčí žaloby na adresu Asociace rozhodců ČR, která jmenovala rozhodce, tak bylo možno i námitku neplatnosti rozhodčí smlouvy učinit na této adrese. Opačný závěr, tj. že doručení zásilky servisní asociaci v situaci, kdy tato korespondenční adresa je uvedena v rozhodčí doložce a pro zahájení rozhodčího řízení doručení na tuto adresu postačuje, není možné považovat za řádné zaslané vyjádření, by vedl o odepření práva žalobkyně účastnit se rozhodčího řízení a vznášet námitky ohledně platnosti rozhodčí smlouvy.
podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2136/2016, ze dne 6. 9. 2016
Dotčené předpisy: § 33 zák. č. 216/1994 Sb.
Kategorie: rozhodčí řízení; zdroj: www.nsoud.cz
Z odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 3. listopadu 2014, č. j. 64 Cm 8/2013-89, ve znění opravného usnesení ze dne 11. prosince 2014, č. j. 64 Cm 8/2013-102, zrušil rozhodčí nález vydaný rozhodcem JUDr. M. Š., (výrok pod bodem I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok pod bodem II).
Soud prvního stupně zjistil, že dne 6. dubna 2005 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena kupní smlouva. V článku XI odst. 2 smlouvy si strany sjednaly, že v případě sporů vzniklých mezi nimi z právních vztahů založených touto smlouvou anebo sporů s ní související budou tyto spory rozhodovány v rozhodčím řízení. Rozhodčí řízení se zahajuje doručením návrhu smluvní strany na adresu Asociace rozhodců ČR, PO BOX 77, 415 01, Teplice.
Dne 30. července 2012 představenstvo Asociace rozhodců ČR jmenovalo rozhodcem ve výše uvedené věci rozhodce zapsaného na seznamu rozhodců, který asociace vede, pana JUDr. M. Š. Dále bylo zjištěno, že dne 14. srpna 2012 jmenovaný rozhodce, JUDr. M. Š., obdržel žalobní návrh. Dne 8. října 2012 podala žalobkyně k poštovní přepravě zásilku adresátu Asociace rozhodců ČR, PO BOX 77, Benešovo nám. 3124/7A Teplice, konkrétně vyjádření s datem 5. října 2012. Zásilku převzala asociace dne 9. října 2012. V tomto vyjádření namítla žalobkyně neplatnost sjednané rozhodčí doložky. Dne 18. října 2012 vydal rozhodce rozhodčí nález, který byl žalobkyni doručen dne 22. října 2012.
Soud prvního stupně dospěl k závěru, že podání ze dne 5. října 2012, které obsahovalo námitku neplatnosti rozhodčí doložky, bylo podané na adresu Teplice, P. O. BOX 77, Asociace rozhodců ČR, nikoli na adresu rozhodce, který v tomto sporu rozhodoval. Jelikož rozhodčí řízení bylo zahájeno doručením návrhu smluvní strany na výše citovanou adresu, je třeba s ohledem na rovné postavení obou subjektů v řízení považovat vyjádření k žalobě, které žalobkyně zaslala na uvedenou kontaktní adresu, za řádně uplatněné. Žalobkyně tedy uplatnila v rozhodčím řízení důvod neplatnosti dříve, než začala jednat ve věci samé.
Soud prvního stupně se dále zabýval platností rozhodčí doložky. S odkazem na stávající judikaturu Nejvyššího soudu ve věcech rozhodčího řízení (usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 10. července 2013, sp. zn. 31 Cdo 958/2012, uveřejněném pod číslem 92/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. července 2011, sp. zn. 20 Cdo 2227/2011), dospěl k závěru, že sjednaná rozhodčí doložka je neplatná. Z toho důvodu soud prvního stupně žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodčí nález zrušil.
K odvolání žalované Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 9. listopadu 2015, č. j. 6 Cmo 115/2015-124, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve znění opravného usnesení (výrok pod bodem I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok pod bodem II).
Odvolací soud dospěl k závěru, že pokud bylo rozhodčí řízení zahájeno žalobou zaslanou na adresu Asociace rozhodců ČR a žalobkyně zaslala své vyjádření předtím, když začala jednat o věci, též na tuto adresu, je třeba s ohledem na rovné postavení obou subjektů považovat za důvodné, pokud i žalovaná v rozhodčímu řízení (v tomto řízení žalobkyně) zaslala své vyjádření na tuto adresu. Odvolací soud se dále plně ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně ohledně neplatnosti uvedené rozhodčí doložky, a proto rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.
Rozsudek odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním. Přípustnost dovolání odůvodňuje tím, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na posouzení otázky procesního práva (výklad § 33 zákona o rozhodčím řízení), která v rozhodovací praxi dovolacího soudu nebyla dosud řešena.
Dovolatelka namítá, že odvolací soud nesprávně posoudil otázku řádného uplatnění námitky neplatnosti rozhodčí smlouvy. Tato námitka byla podána nikoli k rukám rozhodce, ale k rukám servisní organizace Asociace rozhodců ČR. Žalobkyně byla rozhodcem řádně poučena o lhůtě a místu podání vyjádření. Pokud své vyjádření obsahující námitku dle § 31 písm. b) zákona o rozhodčím řízení podala jiné osobě než rozhodci, nelze takto podanou námitku považovat za řádně uplatněnou.
Dovolatelka proto navrhla, aby Nejvyšší soud dovoláním napadený rozsudek zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k novému rozhodnutí.
Ve vyjádření k dovolání žalovaná namítá, že pokud dle pravidel, podle kterých se mělo rozhodčí řízení vést, postačovalo k zahájení rozhodčího řízení podání žaloby na doručovací adresu uvedenou v rozhodčí doložce, pak je nutno přiznat stejné účinky i všem ostatním procesním úkonům v zahájeném řízení. S ohledem na to dovolatelka navrhla, aby Nejvyšší soud podané dovolání zamítl.
Nejvyšší soud, jako soud dovolací, postupoval v dovolacím řízení a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (článek II., bod 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Nejvyšší soud po přezkoumání dovolání dospěl k závěru, že podané dovolání je přípustné ve smyslu § 237 o. s. ř., jelikož rozhodnutí odvolacího soudu je postaveno na posouzení otázky, která doposud nebyla v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu řešena.
Otázka rozhodná pro posouzení věci je, zda lze za řádné vyjádření k rozhodčí žalobě považovat zaslání vyjádření k žalobě na adresu servisní organizace pro rozhodčí řízení a nikoli k rukám rozhodce samotného. V posuzovaném případě bylo v rozhodčí doložce ujednáno, že řízení se zahajuje podáním žaloby na adresu tzv. servisní organizace Asociace rozhodců ČR. Takové doručení podle smluvních pravidel rozhodčího řízení postačuje k jeho zahájení. S ohledem na znění rozhodčí doložky a dohodu o doručovacím místě pro podání žaloby by bylo v rozporu s principem rovnosti stran v rozhodčím řízení, pokud by vyjádření k žalobě, které bylo zasláno na totožnou adresu jako žaloba samotná, nebylo považováno za řádně podané. V případě, že rozhodčí řízení se zahajovalo doručením rozhodčí žaloby na adresu Asociace rozhodců ČR, která jmenovala rozhodce, bylo možno i námitku neplatnosti rozhodčí smlouvy učinit na této adrese. Opačný závěr, tj. že doručení zásilky servisní asociaci v situaci, kdy tato korespondenční adresa je uvedena v rozhodčí doložce a pro zahájení rozhodčího řízení doručení na tuto adresu postačuje, není možné považovat za řádné zaslané vyjádření, by vedl o odepření práva žalobkyně účastnit se rozhodčího řízení a vznášet námitky ohledně platnosti rozhodčí smlouvy.
Z výše uvedeného důvodu Nejvyšší soud podané dovolání pro nedůvodnost zamítl (§ 243d písm. a o. s. ř.).
Právo na náhradu nákladů dovolacího řízení nebylo přiznáno žádnému z účastníků, neboť žalovaná v dovolacím řízení neuspěla a žalobkyni, jež by na náhradu nákladů tohoto řízení měla jinak zásadně právo (srov. § 243c odst. 3, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř.), v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
Autor: -mha-