// Profipravo.cz / Z rozhodnutí dalších soudů 06.12.2018

NSS: Řízení o omezení veřejného přístupu na účelovou komunikaci

V řízení o omezení veřejného přístupu na účelovou komunikaci dle § 7 odst. 1 věta druhá zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, je nutné zvažovat a poměřovat práva a oprávněné zájmy vlastníka komunikace a osob komunikaci využívajících k zajištění přístupu k jejich vlastnictví, a zohlednit případné změny ve způsobu užívání komunikace, k nimž došlo od okamžiku, kdy byla komunikace věnována obecnému užívání (§ 19 zákona o pozemních komunikacích).

(Podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. 6. 2018, čj. 30 A 68/2016-107)

vytisknout článek


Zdroj: č. 3794/2018, Sbírka rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (sbirka.nssoud.cz)

POZEMNÍ KOMUNIKACE: ŘÍZENÍ O OMEZENÍ VEŘEJNÉHO PŘÍSTUPU NA ÚČELOVOU KOMUNIKACI

k § 7 odst. 1 věta druhá a § 19 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákonů č. 80/2006 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 311/2006 Sb., č. 152/2011 Sb., č. 196/2012 Sb. a č. 268/2015 Sb.

Prejudikatura: č. 2028/2010 Sb. NSS.

Věc: a) Otta K. a b) Libuše K. proti Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, za účasti 1) prof. Olgy L., CSc., a 2) městyse Vranov nad Dyjí, o omezení veřejného přístupu na veřejně přístupnou účelovou komunikaci.


Osoba zúčastněná na řízení 2) jako vlastník účelové komunikace p. č. X, v k. ú. Vranov nad Dyjí (dále jen „účelová komunikace p. č. X“) požádala silniční správní úřad o omezení provozu na uvedené účelové komunikaci umístěním dopravní značky „zákaz vjezdu všech motorových vozidel nad 1,2 tuny“ s odůvodněním, že „konstrukce vozovky neodpovídá zatížení vyšších tonáží vozidel. Vozidla s větší tonáží poškozují vozovku, která je ve vlastnictví městyse Vranov nad Dyjí. Špatný technický stav byl projednán s firmou, která provádí opravy místních a účelových komunikací v obci, a ta z technických důvodů není schopna provádět opravu úseku této komunikace (složitost terénu, šířka vozovky).“

K žádosti přiložila osoba zúčastněná na řízení 2) Posouzení místní účelové komunikace, které stanovilo, že komunikace p. č. X není vhodná pro provoz těžkých vozidel. Autorizovaný inženýr v Posouzení místní účelové komunikace doporučil omezit provoz na komunikaci jen pro vlastníky přilehlých nemovitostí a pouze pro osobní motorová vozidla.

Přípisem ze dne 29. 7. 2015 se k žádosti vyjádřila Policie České republiky, Krajské ředitelství Jihomoravského kraje, a k omezením provozu na účelové komunikaci p. č. X připojila své souhlasné stanovisko.

Rozhodnutím ze dne 29. 7. 2015 omezil silniční správní úřad veřejný přístup na veřejné účelové komunikaci nacházející se na pozemku p. č. X. Současně rozhodl o umístění dopravní značky B1 (zákaz vjezdu všech motorových vozidel) s dodatkovou tabulkou E5 (celková hmotnost 3,5 t). Žalovaný citované rozhodnutí k odvolání žalobců rozhodnutím ze dne 6. 11. 2015 zrušil a věc vrátil silničnímu správnímu úřadu k dalšímu řízení.

V novém řízení silniční správní úřad rozhodnutím ze dne 15. 12. 2015 opětovně omezil veřejný přístup na veřejné účelové komunikaci p. č. X, a to pro všechna motorová vozidla s celkovou hmotností přesahující 3,5 t. Odvolání žalobců proti v pořadí druhému rozhodnutí silničního správního úřadu žalovaný zamítl rozhodnutím ze dne 24. 2. 2016.

Žalobci napadli rozhodnutí žalovaného žalobou. Nesouhlasili s odůvodněním silničního správního úřadu, že konstrukce vozovky neodpovídala zatížení vozidel s vyšší tonáží, která poškozovala vozovku ve vlastnictví městyse Vranov nad Dyjí. Odůvodnění žádosti o omezení přístupu nemělo dle žalobců oporu ve znaleckých posudcích. Silniční správní úřad neměl statistické přehledy o počtu a tonáži vozidel, která ročně projela po této komunikaci. Předmětná komunikace sloužila výlučně pro potřeby chůze a jízdy žalobců a osoby zúčastněné na řízení 1). Jediné vozidlo nad 3,5 tuny, které komunikací dvakrát až třikrát ročně projelo, bylo vozidlo žalobců, jímž dováželi tuhá paliva a zajišťovali odvoz jímky.
Osoba zúčastněná na řízení 2) nepředložila dle žalobců jediný důkaz o odmítnutí opravy komunikace. Pokud jedna společnost opravu odmítla, bylo dle žalobců nutné jednat s jinými společnostmi. Správní orgány nevycházely z objektivního skutkového stavu, navíc nezohlednily, že více než 70 % vozovek ve Vranově nad Dyjí je ve stejném stavu jako předmětná účelová komunikace, jsou zatěžovány daleko více, ale zůstávají bez dopravního omezení.

Silniční správní orgán rozhodnutí o omezení přístupu založil na závěru, že osoba zúčastněná na řízení 2) znaleckým posudkem a rozhodnutím Policie ČR prokázala svůj oprávněný zájem. Uvedené důkazy byly podle žalobců pro závěr o nutnosti omezit veřejný přístup nedostatečné.

Žalobci dále zdůraznili, že předmětná účelová komunikace pokračuje i na další pozemky. Vozovka zpevněného povrchu jízdního pásu na výše uvedených parcelách tvoří jeden funkční celek. Neodpovídalo-li zatížení vyšších tonáží vozidel komunikace na pozemku p. č. X, nemohla tomuto zatížení odpovídat ani konstrukce vozovky na ostatních parcelách. Pozemní komunikace p. č. X slouží ke spojení rodinného domu ve vlastnictví osoby zúčastněné na řízení 1) a rodinného domu ve vlastnictví žalobců. Dále již nikam nepokračuje a končí. Omezení přístupu na veřejnou účelovou komunikaci mělo bezprostřední a výlučný dopad pouze na žalobce, kteří svůj rodinný dům obývali celoročně a neměli k němu jinou možnost přístupu. Osoba zúčastněná na řízení 1) obývala rodinný dům jen v létě, cca 2 měsíce.

Žalovaný v replice zdůraznil, že silniční správní úřad byl vázán předmětem žádosti. Nebyl oprávněn rozhodovat o sousedních pozemcích, na nichž účelová komunikace pokračuje. Vzhledem k tomu, že v předmětné věci šlo o řízení o omezení přístupu na účelovou komunikaci dle § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, nikoliv o řízení dle § 142 správního řádu o určení právního vztahu, nebylo nutné zabývat se otázkami, kde tato komunikace končí. V projednávané věci se jednalo o veřejně přístupnou účelovou komunikaci, to však neznamenalo, že by v řízení o omezení přístupu na ni měla být jednostranně zvýhodňována veřejnost vůči vlastníkovi komunikace. Uvedené ustanovení chrání zejména zájmy vlastníka komunikace, který je omezen již obecným užíváním komunikace veřejností.
Žalovaný uzavřel, že v řízení shledal nutnost ochrany oprávněného zájmu městyse Vranov nad Dyjí, coby vlastníka části veřejně přístupné účelové komunikace nacházející se na pozemku p. č. X v k. ú. Vranov nad Dyjí. Bylo zjištěno, že vlivem užívání předmětné komunikace vozidly s vyšší tonáží se kvalita povrchu této komunikace v průběhu času zhoršovala, čímž byl znehodnocován majetek městyse. V řízení nebylo rozhodnuto o úplném zamezení provozu na komunikaci, ale pouze o omezení vjezdu některých vozidel.

Krajský soud v Brně rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Z ODŮVODNĚNÍ:

VI.

Posouzení věci soudem

(…)

VI.C) Námitka nedostatečně zjištěného skutkového stavu

(…) [40] Podle § 7 odst. 1 věta druhá zákona o pozemních komunikacích „[p]říslušný silniční správní úřad obecního úřadu obce s rozšířenou působností může na žádost vlastníka účelové komunikace a po projednání s Policií České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka“.

[41] Z citovaného ustanovení vyplývá, že omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci lze jen na žádost vlastníka a pokud je to nezbytně nutné k ochraně jeho oprávněných zájmů.

[42] Vlastník účelové komunikace je povinen v žádosti uvést, „proč je omezení veřejného přístupu nezbytné k ochraně jeho oprávněných zájmů (a o které zájmy jde), a dále by měl navrhnout, v jaké míře a jakou formou by měl silniční správní úřad veřejný přístup omezit. Podáním žádosti je zahájeno správní řízení, o němž musí silniční správní úřad vyrozumět ostatní účastníky – kromě vlastníka jimi budou též vlastníci nemovitostí, pro něž daná účelová komunikace plní nutnou komunikační potřebu, neboť jejich práva mohou být rozhodnutím přímo dotčena […]. Při posouzení žádosti by měl úřad nejprve zhodnotit, zda jsou dány podmínky pro omezení veřejného přístupu, tedy zda je jeho omezení pro ochranu oprávněných zájmů vlastníka skutečně nutné. […]. Po vyhodnocení nezbytnosti omezení posoudí úřad dále, jaký rozsah omezení ochrana dotčených zájmů vyžaduje. Přitom musí vzít v úvahu též oprávněné zájmy vlastníků dotčených nemovitostí, k jejichž zpřístupnění daná účelová komunikace slouží“ (srov. Černínová, M. a kol. Zákon o pozemních komunikacích: komentář. Praha:Wolters Kluwer, 2015).

[43] Z judikatury vyplývá, že vlastnické právo vlastníka účelové komunikace (městyse Vranov nad Dyjí) požívá ústavní ochrany, ovšem obdobná úroveň ochrany musí být poskytnuta i vlastnickým právům osob využívajících komunikaci k přístupu k jejich pozemkům a stavbám, tedy právo žalobců na zajištění přístupu k předmětu jejich vlastnictví, aby mohli své nemovitosti vůbec užívat (přiměřeně srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 3. 2010, čj. 5 As 3/2009-76, č. 2028/2010 Sb. NSS).

[44] V řízení o omezení veřejného přístupu na účelovou komunikaci dle § 7 odst. 1 věta druhá zákona o pozemních komunikacích je nutné zvažovat a poměřovat práva a oprávněné zájmy vlastníka komunikace a osob komunikaci využívajících k zajištění přístupu k jejich vlastnictví a zohlednit případné změny ve způsobu užívání komunikace, k nimž došlo od okamžiku, kdy byla komunikace věnována k obecnému užívání (§ 19 zákona o pozemních komunikacích). V tomto smyslu je silniční správní orgán povinen zjišťovat skutkový stav. Pokud veřejně přístupná účelová komunikace v minulosti vznikla a vlastník dal souhlas s jejím užíváním veřejností – věnoval ji k obecnému užívání, lze následně rozsah užívání omezit jen ve výjimečných případech, je-li to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů vlastníka. Typicky bude žádost o omezení veřejného přístupu úspěšná v případě, že dojde ke změnám ve způsobu obecného užívání komunikace veřejností, s nimiž v době věnovacího aktu (v době, kdy udělil s obecným užíváním komunikace souhlas) vlastník či jeho předchůdce nepočítal. Vlastník se oprávněně může domáhat omezení narůstajícího užívání účelové komunikace do rozsahu odpovídajícího dřívějšímu účelu a záměru.

[46] Oprávněné zájmy vlastníka účelové komunikace, pro jejichž ochranu je nezbytně nutné veřejný přístup omezit, musí být ve správním řízení řádně prokázány. Nepostačí pouhé tvrzení vlastníka účelové komunikace, že jsou jeho oprávněné zájmy veřejným přístupem na komunikaci poškozovány, ale takové tvrzení musí být řádně důkazně podloženo (srov. rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ze dne 2. 5. 2017, čj. 59 A 68/2016-58).

[47] Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že oprávněné zájmy vlastníka komunikace spočívají v právu vlastnit nemovitou věc, která nebude veřejností neúměrně znehodnocována. Skutečností odůvodňující omezení obecného užívání podle žalovaného bylo „nadměrné užívání a přetěžování účelové komunikace těžkými vozidly, na základě kterého dochází k poškozování majetku samotného jejího vlastníka“ (srov. strana 12 napadeného rozhodnutí). Uvedený závěr žalovaný dovodil z Posouzení místní účelové komunikace zpracované společností A-Projekt a z vyjádření Policie ČR.

[48] Soud se neztotožňuje se závěry správních orgánů, že ve správním řízení bylo prokázáno, že dochází k poškozování oprávněných zájmů vlastníka. Žádost vlastníka o omezení veřejného přístupu byla podána z důvodu, že „vozidla s větší tonáží poškozují vozovku“ a že vozovku nelze opravit. Z odborného posouzení vyplynulo, že „komunikace není vhodná pro provoz těžkých vozidel – max. osobní vozidla“. Tvrzení vlastníka o poškozování vozovky obsažené v žádosti o omezení veřejného přístupu v důsledku „vysokotonážní“ dopravy nebylo v řízení prokázáno. Z Posouzení místní účelové komunikace zpracovaného společností A-Projekt vyplývá toliko skutečnost, že komunikace není vhodná pro provoz těžkých vozidel, nikoliv, že by docházelo k jejímu poškozování právě v důsledku provozu těchto vozidel. Ani z vyjádření Policie ČR takový závěr nelze učinit. Důkazy shromážděné ve správním řízení tak neposkytují oporu pro závěr, že oprávněné zájmy vlastníka jsou poškozovány pohybem vozidel přesahujících 3,5 tuny po komunikaci (viz shora citovaný rozsudek čj. 59 A 68/2016-58). Nebylo rovněž prokázáno, že by současný stav vozovky nebylo možné opravit. Obecné tvrzení vlastníka, že oslovená společnost zabývající se opravami vozovek odmítla předmětnou komunikaci opravit, nesvědčí o tom, že komunikaci opravit nelze. Ze správního spisu nevyplývá, že by vlastník žádal o opravu vozovky a že byl odmítnut z důvodu nemožnosti opravit vozovku pro její polohu, šíři apod. Tvrzení o nemožnosti oprav, které bylo stěžejním důvodem žádosti o omezení přístupu, tak zůstalo nepodložené a dle soudu zástupné. Lze předpokládat, že opravu vozovky zajistit lze, jde však o to, s jakými náklady, zda lze vynaložení takových nákladů po vlastníkovi požadovat, či nikoliv. Tyto skutečnosti musí být ve správním řízení prokázány.

[49] Kromě oprávněných zájmů vlastníka nebyla dostatečně prokázána ani nezbytnost omezení veřejného přístupu. V žádosti o omezení přístupu vlastník nevysvětluje, jak se nynější stav změnil od předchozího a proč je v současnosti nutné provoz na dané komunikaci omezit. Pro posouzení veškerých relevantních okolností je přitom tato skutečnost významná (viz bod 44 shora). Pokud by ke zvýšení dopravy „vysokotonážních“ vozidel na daném úseku došlo, mohla by být žádost úspěšná. Žalobci však ve svých podáních tvrdí, že komunikaci využívají nákladním vozem jen dva až třikrát ročně k zajištění dovozu pevného paliva pro vytápění domu a odvozu jímky. Jejich tvrzení odporuje vyjádření silničního správního úřadu obsaženém v předkládací zprávě k podanému odvolání ze dne 21. 1. 2016. Z něho vyplývá, že žalobci jsou vlastníky kolového traktoru a nákladního vozu Avia a nechávají přes svůj pozemek projíždět lesnický traktor, který nad jejich nemovitostí těží dřevo. Vyjádření žalobců a tvrzení silničního správního úřadu jsou v rozporu. Je tak nezbytné v tomto směru dokazování doplnit a zjistit frekvenci pohybu „vysokotonážních“ vozidel po předmětné komunikaci, případně srovnat stav současný se stavem minulým a ověřit, zda ke zhoršení kvality komunikace mohlo dojít právě v důsledku zvýšení provozu těžkotonážních vozidel. K tomu pravděpodobně nebude nezbytné zpracovávat znalecký posudek či studii, ale zpravidla postačí konání místního šetření a ústního jednání za účasti vlastníka komunikace a osob, které komunikaci využívají k přístupu ke svým pozemkům. I z odborné literatury vyplývá, že silniční správní úřad by měl v řízení o omezení přístupu zpravidla provést místní ohledání předmětné účelové komunikace, nejlépe spojené s ústním jednáním (srov. Černínová, M. a kol. op. cit.).
[50] K námitce, že v řízení nebylo zohledněno vedení veřejné místní účelové komunikace i na dalších pozemcích, soud uvádí, že správní orgány jsou povinny při rozhodování o žádosti o omezení veřejného přístupu zohlednit i širší souvislosti a okolnosti případu. Je pravdou, že silniční správní úřad je vázán rozsahem žádosti, otázku omezení veřejného přístupu však musí posoudit komplexně. V souladu s § 7 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích silniční správní úřad zkoumá i proporcionalitu a míru zásahu do práv ostatních osob dotčených omezením přístupu na komunikaci, tedy i to, zda není případné omezení zaměřeno účelově jen vůči některým vlastníkům. Ze správního spisu soud účelovost žádosti vlastníka komunikace nezjistil, je však nutné zabývat se i těmito okolnostmi při poměřování oprávněných zájmů vlastníka se zájmy ostatních vlastníků, kteří komunikaci využívají k zajištění přístupu ke svým pozemkům. Není rovněž vyloučeno, aby z případného omezení přístupu vozidel nad 3,5 t byli např. majitelé přiléhajících pozemků vyjmuti.

[51] Soud uzavírá, že na základě provedených důkazů nebyla v předcházejícím řízení prokázána nezbytnost omezení veřejného přístupu na komunikaci ani naléhavý právní zájem vlastníka. Soud není oprávněn za současné situace rozhodnutí správních orgánů jakkoliv předvídat. Nejprve bude nutné v popsaném směru doplnit skutkový stav a poté o žádosti rozhodnout. Námitka nedostatečně zjištěného skutkového stavu je tak důvodná. (…)

Autor: SbNSS

Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů