// Profipravo.cz / Z rozhodnutí dalších soudů 30.11.2018

MS: Odměna ustanoveného advokáta v řízení o pozůstalosti

Nebyla-li v řízení o pozůstalosti dosud určena obvyklá cena aktiv pozůstalosti, a nelze proto přesně zjistit obvyklou cenu dědického podílu klienta ( § 8 odst. 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ), náleží ustanovenému advokátovi odměna ve výši dle § 12a odst. 2. vyhl., vyplývá-li z obecně známých skutečností nebo je-li soudu z jeho činnosti známo, že obvyklá cena majetku v pozůstalosti je tak vysoká, že odměna advokáta vypočtená z obvyklé ceny podílu klienta podle § 7 vyhl. by po snížení dle § 12a odst. 1 vyhl. byla vyšší než odměna uvedená v § 12a odst. 2 vyhl.

podle usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 29Co 156/2018, ze dne 26. 6. 2018

vytisknout článek


Dotčené předpisy: § 8 odst. 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.

Kategorie: náklady řízení; zdroj: www.justice.cz 

Z odůvodnění:

Napadeným usnesením soud I. stupně určil odměnu advokáta Mgr. T. K. (ustanoveného soudem jako zástupce poz. synovi J. K. ) částkou 20.000,- Kč, náhradu hotových výdajů částkou 1.200,- Kč a náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21% částkou 4.452,- Kč, tj. celkem ve výši 25.652,- Kč.

V odůvodnění uvedl, že poz. synovi J. K. byl na jeho žádost usnesením č.j. 34 D 3290/2015-300 ze dne 6.5.2016, které nabylo právní moci dne 28.5.2016, ustanoven (pozn.: podle § 30 odst. 2 o.s.ř. ) zástupcem advokát Mgr. T. K. Následně dne 16.8.2016 poz. syn J. K. požádal o přidělení náhradního zástupce. Ve své žádosti uvedl, že na schůzce s Mgr. T. K. byla přizvána také JUDr. J. O., která si dělala poznámky; J. K. má za to, že delegace ustanovení zástupce na další osobu není možná. Předpokládal, že ustanovený zástupce se bude jeho věci věnovat na 100% a se vší diskrétností, neboť mezi advokátem a klientem by měla být delikátnost jednání zaručena, aby mezi nimi vznikla důvěra. Delegace na kolegyni a její přizvání se mu jeví jako přinejmenším neetické. Ustanovený zástupce Mgr. T. K. ve svém vyjádření z 9.9.2016 uvedl, že 6.6.2016 se uskutečnila schůzka s J. K. v prostorách advokátní kanceláře, tohoto jednání se zástupce osobně zúčastnil, s klientem projednal stav věci a navrhl další postup. Je pravdou, že jednání se zúčastnila na žádost zástupce také spolupracující advokátka kanceláře JUDr. J. O., neboť Mgr. T. K. se v rámci zastupitelnosti a rychlosti vyřizování záležitostí jednotlivých klientů vždy snaží, aby vedle něj byl v kanceláři vždy kolega či kolegyně, kteří jsou schopni operativně reagovat na veškeré požadavky klientů a rychle je vyřídit. Postupuje přitom v souladu se stavovskými předpisy. Po uvedeném jednání J. K. s odkazem na zdravotní indispozici telefonicky zrušil domluvenou schůzku, která se měla konat 20.6.2016, a následně již nijak nereagoval.

Podle § 26 zákona o advokacii se advokát v rámci svého pověření může dát zastoupit jiným advokátem a nestanoví-li zvláštní předpis jinak, může advokáta při jednotlivých úkonech právní pomoci zastoupit i zaměstnanec advokáta nebo advokátní koncipient. Protože však J. K. to pociťoval jako jednání, kterým došlo k narušení důvěry mezi ním a zástupcem, obvodní soud ustanovení zástupce zrušil usnesením ze dne 25.8.2017 č.j. 34 D 3290/2015-440, které nabylo právní moci 13.9.2017.

Mgr. T. K. předložil vyúčtování odměny za čtyři úkony právní služby ve výši celkem 20.000,- Kč dle § 8 odst. 7 ve spojení s ust. § 12a odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „vyhláška"), 4 x režijní paušál dle § 13 odst. 3 vyhlášky ve výši celkem 1.200,- Kč a k tomu 21% daně z přidané hodnoty ( dále jen „DPH“ ), tj. celkem 25.652,- Kč. Provedené vyúčtování je v souladu s uvedenou vyhláškou.

Byl-li účastníku ustanoven zástupcem advokát, platí jeho hotové výdaje, odměnu za zastupování a náhradu za daň z přidané hodnoty (určenou podle zák. č. 235/2004 Sb.) stát podle § 140 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ( dále jen „o.s.ř.“ ). Po právní moci usnesení bude celková částka 25.652,- Kč poukázána Mgr. T. K. na jeho účet ze státních prostředků.

Proti usnesení podal odvolání syn zůstavitele J. K. Namítal, že s přiznanou částkou odměny, hotových výdajů a DPH nesouhlasí, neboť advokát Mgr. T. K. jej prakticky nezastupoval. Z tohoto důvodu také navrhl jeho odvolání a jeho návrhu bylo vyhověno usnesením ze dne 25.8.2017 č.j. 34 D 3290/2015-440. Činnost advokáta byla jen formální, ani se neseznámil se spisem, i když to J. K. slíbil. Ve věci samé nic nepodnikl, přestože mu J. K. oznámil, že byl druhým synem zůstavitelky napaden, a to druhého syna zcela vyřazuje z dědictví. Ustanovený advokát pouze Ja. K. přeposílal usnesení soudu bez návrhu na řešení a odvolávat se musel J. K. sám. Hotové výdaje 1.200,- Kč a údajné 4 úkony právní služby by měl advokát doložit. Vzhledem k formálnosti zastupování by měl od požadavků na odměnu upustit, a to i z profesionální cti. Účtovanou částku považuje odvolatel za lichvářskou, neboť advokát mu celkově věnoval asi 30 minut času, a to „manažerského, nikoliv advokátského“. Odvolatel nesouhlasí s tím, že by ustanovený advokát mohl delegovat zastoupení bez souhlasu klienta na svého zaměstnance. Úkony nakonec musel provést účastník sám ( byly „delegovány“ na něj ), a to bez nároku na odměnu. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud došetřil náklady advokáta na zastoupení a ochránil tak právo státu platit jen nezbytné náklady. Požadoval rovněž, aby odvolací soud „zrušil usnesení o zrušení ustanovení zástupce ze dne 25.8.2017, č.j. 34 D 3290/2015-440“, aby se J. K. mohl ve věci dovolat.

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení, aniž nařizoval ve věci jednání, neboť odvolání směřuje proti usnesení soudu I. stupně, kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé ( § 214 odst. 2, písm. c/ o.s.ř. ), a došel k závěru, že odvolání je důvodné jen zčásti.

Podle § 140 odst. 2 o.s.ř., byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně ( pozn.: tj. vyhl. č. 177/1996 Sb. ) a náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem (pozn.: zák. č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů ).

Mimosmluvní odměnu upravuje vyhl. č. 177/1996 Sb. v ustanoveních § 6 a násl. Podle § 8 odst. 7 této vyhlášky se v dědických věcech za tarifní hodnotu považuje obvyklá cena zůstavitelova majetku odpovídající výši dědického podílu klienta ( tj. v tomto případě dědického podílu J. K. ). I když ve věci nebyla dosud obvyklá cena majetku zůstavitelky určena, je z dosavadních zjištění nepochybné, že do pozůstalosti náleží mimo jiné nemovitý majetek zůstavitelky, který tvoří spoluvlastnický podíl 2/3 nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. XXX pro obec P., katastrální území C. ( parc. č. XXX o výměře 409 m2, jejíž součástí je stavba C. č.p., XXX a parc.č. XXX zahrada o výměře 102 m2 ) a 2/3 nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. XXX pro obec a katastrální území S., okres B. ( st.p.č. XXX o výměře 377 m2, jejíž součástí je stavba č.e. XXX a parc. č. XXX zahrada o výměře 630 m2 ). Za dosavadní situace, kdy mezi dvěma syny zůstavitelky jsou spory o dědické právo, lze vycházet z toho, že každému z nich se jedná o dědický podíl ve výši minimálně jedné poloviny majetku zůstavitelky tj. ve výši odpovídající přinejmenším součtu obvyklé ceny 1/3 nemovitostí v k.ú. C. a 1/3 nemovitostí v k.ú. S. Soudu je z jeho činnosti známo (a je známo i obecně), že obvyklá cena takového majetku se pohybuje v řádech milionů Kč, tzn. že obvyklá cena dědického podílu J. K. by v případě jeho úspěchu ve věci odpovídala několika milionům Kč. Pro účely určení výše odměny ustanoveného advokáta není nezbytné znát obvyklou cenu dědického podílu J. K. přesněji, a to z toho důvodu, že ve smyslu § 12a odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby ustanoveného zástupce v občanském soudním řízení nejvýše 5.000,- Kč. Přihlédne-li se k vyhláškou stanovenému snižování odměny ustanoveného zástupce o 20% podle § 12a odst. 1 vyhl., činila by uvedená odměna před tímto snížením 6.250,- Kč ( po snížení odměny 6.250,- Kč o 20%, tj. o 1.250,-Kč, vychází odměna 5.000,- Kč ). Odměna ve výši 6.250,- Kč by přibližně odpovídala při postupu podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. tarifní hodnotě podle bodu 5., tj. tarifní hodnotě ve výši 129.000,- Kč: z této hodnoty by činila mimosmluvní odměna 1.500,- Kč a z každých dalších započatých 1.000,- Kč, o které hodnota převyšuje 10.000,- Kč, tj. ze 119.000,- Kč by činila 40,- Kč, tj. celkem 1.500 + 119 x 40 = 1.500 + 4.760 = 6.260,- Kč. Vzhledem k tomu, že obvyklá cena dědického podílu odvolatele je evidentně vyšší než 129.000,- Kč, je namístě vycházet z maximální možné odměny soudem ustanoveného advokáta ve výši 5.000,- Kč za jeden úkon právní služby ( podle § 12a odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. ). Advokátem účtovaná (viz č.l. 451 a násl. spisu) a soudem I. stupně přiznaná odměna za jeden úkon právní služby odpovídá této částce.

Advokátem účtovaný počet úkonů právní služby ( 4 úkony ) však nemůže obstát.

Jedním z těchto úkonů má být vyjádření advokáta ze dne 9.9.2016 ( č.l. 317 spisu ) k přípisu J. K. ze dne 16.8.2016 ( č.l. 315 ). Obsahem přípisu J. K. ze dne 16.8.2016 jsou pouze výhrady k činnosti ustanoveného zástupce ( obdobné jako v podaném odvolání ) a jeho žádost o přidělení „náhradního zástupce“, obsahem vyjádření advokáta je jen popis a zdůvodnění jeho postupu při zastupování. Nejde o podání ve věci samé ani o jiný úkon právní služby, uvedený v § 11 odst. 1 nebo 2 ani o úkon, který by se ve smyslu § 11 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. svou povahou a účelem blížil některému z úkonů vyjmenovaných v odst. 1 a 2. Uvedený úkon navíc není ani úkonem, který by advokát činil v zastoupení klienta, ale jde o osobní úkon advokáta. Za tento úkon proto nelze odměnu přiznat.

Další tři úkony účtované advokátem odpovídají ustanovení § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.

Jde o první poradu s klientem, konanou dne 6.6.2016, včetně převzetí a přípravy zastoupení, když byl klientovi zástupce ustanoven soudem ( § 11 písm. b/ vyhl. ); dále o studium spisu - nahlížení do spisu dne 15.6.2016 v době od 9,07 do 10,40 hod. v kanceláři notářky, které lze vzhledem k rozsahu spisu v době převzetí zastoupení považovat za nezbytné (§ 11 odst. 3 a obdoba odst. 1 písm. b/, resp. f/ vyhl. ) a o písemné vyjádření ze dne 10.1.2017 k odvolání poz. syna V. K. proti usnesení č.j. 34 D 3290/2015-339 ( § 11 odst. 1, písm. k/ vyhl. ).

Celkem tedy náleží ustanovenému advokátovi odměna za 3 úkony právní služby ve výši 3 x 5.000 = 15.000,- Kč.

Požadavek odvolatele, aby advokát dokládal své hotové výdaje, je nedůvodný. Podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. náleží advokátu paušální náhrada hotových výdajů, která činí na jeden úkon právní služby 300,- Kč. Na tři úkony právní služby proto připadá paušální náhrada hotových výdajů ve výši 3 x 300 = 900,- Kč.

Z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 15.900,- Kč náleží advokátu, který je plátcem DPH ( viz osvědčení na č.l. 454 spisu ) ještě náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21% ( § 47 odst. 1, písm. a) zák. č. 235/2004 Sb. ), tj. 3.339,- Kč ( § 137 odst. 3, písm. a/ o.s.ř. ).

Celkem tedy náleží advokátu Mgr. T. K. částka 19.239,- Kč.

Odvolací soud připomíná, že advokát se v rámci svého pověření může dát zastoupit jiným advokátem ( § 26 odst. 1 zák. č. 85/1996 Sb. o advokacii ) a nestanoví-li zvláštní předpis jinak, může advokáta při jednotlivých úkonech právní pomoci zastoupit i zaměstnanec advokáta nebo advokátní koncipient ( § 26 odst. 2 zák. o advokacii ). Veškeré výhrady odvolatele proti takovému postupu advokáta jsou proto bezpředmětné.

Z výše uvedených důvodů bylo napadené usnesení odvolacím soudem změněno tak, že advokátu byla přiznána pouze odpovídající částka ( § 220 o.s.ř. ).

Autor: MS

Reklama

Jobs

Aktuální znění právních předpisů