// Profipravo.cz / Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek 1/2006 16.05.2006
Rc 1/2006
Spor o úhradu za zdravotní péči, kterou žalobkyně (zdravotnické zařízení) poskytla pojištěncům žalované (zdravotní pojišťovny), není řízením ve věcech pojistného na veřejné zdravotní pojištění ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů; vztahuje se však na něj osvobození od soudních poplatků podle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky Ministerstva financí č. 117/1998 Sb. ).
(usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 22/2002, ze dne 20.9.2004)
Ve sporu o úhradu za zdravotní péči, kterou žalobkyně (zdravotnické zařízení) poskytla pojištěncům žalované (zdravotní pojišťovny), Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 10.10.2001 potvrdil rozsudek ze dne 21.5.2001, jímž Okresní soud v Kladně zamítl žalobu o zaplacení částky 10,399.234,62 Kč s příslušenstvím. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání a na základě výzvy (usnesení) Nejvyššího soudu ze dne 9.6.2003 zaplatila dne 23.6.2003 soudní poplatek z dovolání ve výši 5000 Kč.
Ustanovení § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon“), v době zahájení dovolacího řízení (to jest - ve shodě s § 82 odst. 1 o. s. ř. - k 11.12.2001, kdy dovolání žalobkyně, podané na poštu k přepravě dne 10.12.2001, došlo soudu prvního stupně) určovalo, že od poplatku se osvobozují (mimo jiné) i řízení ve věcech pojistného na všeobecné zdravotní pojištění. Podle § 11 odst. 3 písm. e) zákona se pak osvobození podle odstavců 1 a 2 vztahuje, s výjimkou dědického řízení, i na řízení před dovolacím soudem.
Nejvyšší soud rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude žalobkyni Okresním soudem v Kladně vrácen zaplacený soudní poplatek z dovolání ve výši 5000 Kč.
Z odůvodnění:
Uvedený spor není sporem „ve věci pojistného na všeobecné zdravotní pojištění“ (jeho předmětem je plnění jiného druhu), takže dovolací řízení není osvobozeno od soudních poplatků podle § 11 odst. 1 písm. b) a odst. 3 písm. e) zákona. Skutečnost, že zákonem č. 151/2002 Sb. byla dosavadní dikce § 11 odst. 1 písm. b) zákona s účinností od 1.1.2003 nahrazena novým textem (v němž se hovoří o řízení ve věcech „pojistného na veřejné zdravotní pojištění“), na uvedené úvahy žádného vlivu nemá; jednak proto, že po obsahové stránce i pro toto ustanovení platí vše, co bylo řečeno výše, jednak proto, že podle bodu 1, článku XVI, zákona č. 151/2002 Sb. za řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se poplatky vybírají podle dosavadních právních předpisů, i když se stanou splatnými po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
Nicméně, podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky Ministerstva financí č. 117/1998 Sb. , o osvobození od soudních poplatků, se od soudního poplatku osvobozují i poplatné úkony ve věcech veřejného zdravotního pojištění. Jde o širší kategorii případů, než jsou ty, na něž pamatuje ustanovení § 11 odst. 1 písm. b) zákona. Na tomto základě Nejvyšší soud uzavírá, že na dovolací řízení v této věci se vztahovalo osvobození podle citovaného ustanovení vyhlášky.
Žalobkyně je tedy osobou, jež k úhradě soudního poplatku z dovolání ve smyslu § 10 odst. 1 , věty první, zákona, povinna nebyla; proto Nejvyšší soud rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku.
Autor: -pkr- (zdroj: NS ČR)